/Schůze opět zahájena v 9.00 hodin/

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Toman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Rostislav Petera a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

188 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.

Než budeme pokračovat v projednávání pořadu, dovolte, abych vám oznámil, že na dnešní den připadají 55. narozeniny člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa, předsedy vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka. /Potlesk./ Využívám této příležitosti, abych jménem vás všech mu popřál hodně dalších úspěchů v jeho odpovědné práci, osobní spokojenost a pevné zdraví.

Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v projednávání schváleného pořadu. Čtvrtým bodem pořadu je

IV

Společná zpráva výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1977

Společným zpravodajem je předseda výboru pro plán a rozpočet poslanec Josef Smola. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec Josef Smola: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1977 vymezuje zdroje a užití rozpočtových prostředků k zabezpečení dalšího všestranného rozvoje naší socialistické společnosti a její ekonomické základny - socialistického národního hospodářství v příštím roce.

Východisky státního rozpočtu na rok 1977 jsou závěry XV. sjezdu KSČ, konkretizované ve Směrnici pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976 - 1980 a rozpracované pro rok 1977 v závěrech 5. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Návrh zákona o státním rozpočtu se opírá o čl. 11 ústavního zákona o československé federaci a o příslušná ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech, která podrobně a komplexně upravují celé hospodaření s prostředky státního rozpočtu i rozpočtové hospodaření národních výborů. To je také důvod, proč rozpočtový zákon obsahuje jen nezbytné základní číselné údaje pro celkové vymezení rozpočtového hospodaření včetně finančních vztahů k rozpočtům národních výborů.

Zvláštností vládní osnovy je úkol vládě České socialistické republiky v § 2, aby zajistila vyjádření finančních údajů státního rozpočtu v nových velkoobchodních cenách, které budou platit od 1. ledna 1977. Podobný úkol k vyjádření údajů 6. pětiletého plánu v nových velkoobchodních cenách byl již vládě uložen zákonem o státním plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1976 - 1980.

V § 3 obsahuje osnova zákona zmocnění vlády, příp. z jejího pověření ministra financí, provádět vymezené změny státního rozpočtu v průběhu jeho realizace. Podmínkou jakékoliv změny ovšem je, že tím nebude dotčena vyrovnanost státního rozpočtu. Toto zmocnění je v zákonech o státním rozpočtu obvyklé, neboť i v rozpočtovém hospodaření dochází ke změnám, které nelze předvídat a bylo by nereálné vyžadovat přitom vždy změnu zákona, když základní požadavek vyrovnanosti státního rozpočtu není narušen.

Soudružky a soudruzi, státní plán i státní rozpočet na rok 1977 navazují na výsledky dosahované v letošním roce. Přes řadu problémů a potíží, které musíme překonávat, jsou to výsledky celkově příznivé. Projevují se v dalším růstu životní úrovně, osobní i společenské spotřeby, kde zvlášť významným opatřením bylo zdokonalení soustavy důchodového zabezpečení, na němž se podílí téměř čtvrtina všech našich obyvatel. Úspěšně pokračuje bytová výstavba, celkový vývoj zásob je rovněž příznivější než v minulých letech, určité zlepšení hlavně na sledovaných stavbách je zřejmé v investiční výstavbě, úspěšně se naše podniky vyrovnávají s vývozními úkoly do socialistických zemí.

Vývoj je však provázen také některými nedostatky objektivní i subjektivní povahy, které jsou příčinou, proč dosahované výsledky nejsou ještě lepší, nebo proč některé úkoly nejsou plněny a mají svůj podíl na růstu náročnosti úkolů v příštím roce.

Nejvíce problémů nadále zůstává v investiční výstavbě. Ne novou skutečností je lepší plnění akcí do 2 mil. Kčs rozpočtových nákladů než akcí přes 2 mil. Kčs. Nestálo by proto za to, analyzovat příčiny rozdílného plnění obou kategorií investic a těch, které pozitivně ovlivňují úspěšné plnění akcí do 2 mil. Kčs, využít i u akcí většího rozsahu? Zajímavé by rovněž bylo znát skutečný přínos překračování plánu akcí do 2 mil. Kčs, neboť např. plnění plánovaného zisku stále není silnou stránkou podniků.  

Přetrvávajícím nedostatkem je zvyšování rozpočtových nákladů staveb v průběhu výstavby. To je velmi často zdůvodňováno dosažením lepších technickoekonomických parametrů investic proti původním předpokladům. O to, zda skutečně ke zlepšení technickoekonomických parametrů došlo, se však obvykle již nikdo nezajímá. V této souvislosti je třeba jen uvítat opatření, podle něhož zvýšení rozpočtových nákladů s taveb bude napříště zásadně hrazeno z vlastních prostředků investorů.

Za správné považuji rovněž zálohové poskytování dotací na investice ze státního rozpočtu do doby dokončení stavby, provedení jejího technickoekonomického vyhodnocení a průkazného splnění projektovaných parametrů s tím, že při nesplnění podmínek budou uplatňovány sankce ve formě snížení, případně odnětí zálohově poskytnuté dotace.

Rozhodující ovšem je, aby tyto zásady financování investiční výstavby byly v praxi spolu s dalšími opatřeními k dosažení vysoké kvality a efektivnosti práce v této zvlášť významné oblasti také důsledně uplatněny.

Zmínil jsem se již o tom, že plnění plánovaného zisku není silnou stránkou našich podniků. Letos neplní zisk zejména zemědělství a potravinářský průmysl v důsledku nesplnění plánu zemědělské výroby. Surovinovým nezajištěním výroby zdůvodňují neplnění plánu výroby a zisku také konzervárenské podniky. Bylo však ze strany těchto podniků a ostatních zainteresovaných institucí uděláno skutečně vše, aby se maximálně využilo vlastní surovinové základny pro tento průmysl, hlavně letošní úrody ovoce? Jsem přesvědčen, že tomu tak zdaleka nebylo, neboť značná část úrody ovoce zůstala nesklizena, jak mně jistě potvrdíte. Je snadnější zdůvodňovat např. neplnění plánu výroby nealkoholických nápojů úzkým sortimentem a opožděným dovozem pomerančového koncentrátu, než hledat možnosti, jak si podobný koncentrát bez vynaložení devizových prostředků vyrobit z našeho ovoce. Přitom nelze říci, že by naše obchody oplývaly širokým sortimentem ovocných moštů, džusů, sušených švestek a dalšího ovoce, povidel, džemů a jiných ovocných výrobků, které by nejen obohatily náš trh, ale současně také orientovaly spotřebitele správným směrem racionální výživy.

Ne novým problémem a současně nemalou rezervou je nerovnoměrné plnění úkolů jak jednotlivými podniky, tak v čase. Za 9 měsíců letošního roku se na území ČSR nevyrovnalo s rozpisem plánovaných úkolů 88 podniků a výpadek jejich výroby proti plánu činil 884 mil. Kčs. V bytové výstavbě byl roční plán dokončených bytů na území ČSR splněn za 11 měsíců podle předběžných výsledků jen na 79,8 % a v hlavním městě Praze dokonce jen na 64,5 %. Jaké důsledky na kvalitu a efektivnost výroby má tato nerovnoměrnost, není jistě třeba zvlášť rozvádět.

Soudružky a soudruzi, na některé odchylky a nedostatky v plnění plánu a státního rozpočtu v letošním roce jsem upozornil proto, abychom neupadali do sebeuspokojení nad celkově úspěšnými výsledky, ale abychom v duchu závěrů 5. zasedání ÚV KSČ dosahované výsledky kriticky a sebekriticky analyzovali a soustředili potřebné síly a prostředky k odstranění příčin projevujících se nedostatků v příštím období.

Takový přístup je zvlášť potřebný při zabezpečování úkolů státního plánu a státního rozpočtu na rok 1977. Jsou to úkoly nesporně velmi náročné, ale reálné. To platí zejména o úkolu snížení vlastních nákladů výroby, hlavně materiálových, který i s respektováním mimořádných podmínek letošního roku je značně mobilizační. Na snížení nákladů navazuje velmi rychlé tempo tvorby zisku. Při zabezpečování těchto úkolů je třeba mít na všech stupních řízení, na každém pracovišti na zřeteli a v tom směru také orientovat pracovní aktivitu a iniciativu, že na růstu efektivnosti a hospodárnosti, na kvalitě a technickoekonomické úrovni reprodukčního procesu je přímo závislý plánovitý růst životní úrovně obyvatelstva a další upevňování jeho životních a sociálních jistot.

V příštím roce půjde tedy více než kdy jindy o to, využít všech předností našeho socialistického zřízení, vybudované výrobně technické základny, zdrojů živé a zvěcnělé práce, kvalifikace pracujících, jejich aktivity a iniciativy, stejně jako existujících rezerv ve všech oblastech společenského a hospodářského života, k zabezpečení tvorby hmotných a finančních zdrojů v souladu s potřebami rozvoje ekonomiky a společnosti a současně maximálně hospodárně a efektivně vytvořené prostředky vydávat.

Náročnost úkolů státního plánu, stejně jako napjatost a mobilizačnost státního rozpočtu na rok 1977 spolu s naléhavou potřebou plnit jejich úkoly bezezbytku od samého začátku roku rovnoměrně a v žádoucích proporcích si zasluhuje, abychom také v České národní radě věnovali realizaci státního plánu a státního rozpočtu ještě větší pozornost a napomáhali svými prostředky při jejich zabezpečování více než obvykle. Navíc větší pozornost vyžaduje realizace státního plánu a státního rozpočtu v důsledku přepočtu na nové velkoobchodní ceny, poněvadž bude třeba pozorně sledovat nové ekonomické vztahy, které se vytvoří mezi odvětvími a obory národního hospodářství.

Chci v této souvislosti upozornit na některé problémy, které pro svůj nejen ekonomický význam zasluhují zvýšenou pozornost.

Nemalou rezervu v národním hospodářství představuje lepší využívání základních fondů. Je známo, že zatímco nároky na investice neustále rostou, využití základních fondů má klesající tendenci, a to nejen v důsledku snižující se směnnosti. Růst vybavenosti pracovníků základními prostředky přináší růst produktivity práce, kterým se zabezpečuje převážná část růstu výroby vůbec, avšak efektivnost tvorby zdrojů se přitom snižuje. Podle propočtu ministerstva financí je letos potřeba k zabezpečení 100 Kčs výkonů 106,14 Kčs základních prostředků. V příštím roce však tato potřeba roste na 108,12 Kčs, tedy téměř o 2 %. Celkově představuje tato vyšší náročnost výroby za 4 mld Kčs základních prostředků navíc proti úrovni letošního roku.

Není rostoucí náročnost reprodukčního procesu na základní prostředky jednou z příčin problémů investiční výstavby? Nebo je tato rostoucí náročnost způsobena stále poměrně nízkým podílem produktivní složky, tedy strojů a zařízení v investicích? Další otázkou, která v této souvislosti napadá, je, zda cena nově pořizovaných základních prostředků odpovídá jejich užitné hodnotě. Myslím, že stojí za to se v těchto závažných otázkách rozebrat v úzké součinnosti zejména cenových a plánovacích orgánů, orgánů technického rozvoje, dodavatelů investic a investorů. Své by k těmto otázkám měl říci i ekonomický výzkum.

V zemědělské rostlinné výrobě, jejíž hrubá produkce se má s ohledem na nesplnění úkolů v letošním roce zvýšit o 19,1 %, bude pro zabezpečení úkolů zvlášť důležité, aby se sklidilo a využilo vše, co naroste. To platí zejména o objemových krmivech, kde by však naše strojírenství mělo usnadnit práci zemědělcům např. vývojem a výrobou mechanismů pro sklizeň píce na svažitých a méně přístupných pozemcích. O požadavku maximálního využití úrody ovoce jsem se již zmínil.  

S ohledem na situaci v pracovních silách, kde až na výjimky je třeba zabezpečit rostoucí úkoly se stejným nebo i nižším počtem pracovníků, je naprosto správná zásada, aby stroje a zařízení, zejména z dovozu, byly přednostně umísťovány tam, kde dávají záruku úspor pracovních sil, růstu společenské produktivity práce a uspokojování společenských potřeb, tedy vysoké efektivnosti a kvality. Máme však mimo direktivnost plánu pravidla a ekonomické nástroje, které by takto dodávky strojů a zařízení a jejich dovoz orientovaly?. Myslím, že takový nástroj máme, alespoň pokud jde o dovoz strojů a zařízení. Je to devizově návratný úvěr, který Státní banka čs. poskytne jen tam, kde má potřebné záruky návratnosti. Není jistě pochyb, že si banka uhlídá, aby organizace, které poskytla úvěr, udělala skutečně vše pro splnění podmínek, za kterých jí byl úvěr poskytnut. Stojí ještě za úvahu, zda je devizově návratný úvěr dostatečně využíván a zda by nemohl nahradit nenávratné financování dovozu strojů a zařízení všude tam, kde je to společensky žádoucí.

V souvislosti s růstem životní úrovně a peněžních příjmů obyvatelstva je v návaznosti na závěry 3. zasedání ÚV KSČ k rozvoji hutnictví a strojírenství věnována zvýšená pozornost také zabezpečení vnitřního trhu průmyslovými výrobky dlouhodobé spotřeby. Je to vyjádřeno v plánu na rok 1977 předpokládaným růstem prodeje průmyslového zboží celkem o 5,1 % a ještě rychlejším růstem prodeje předmětů dlouhodobé spotřeby, při současném zvýšení prodeje potravinářského zboží o 3,1 %. Orientace výroby i obchodu na rozšíření sortimentu těchto výrobků a na jejich vysokou technickoekonomickou úroveň a kvalitu je velmi žádoucí a je si jen přát, aby v krátké době přinesla konkrétní výsledky. Přitom je podle mého názoru třeba věnovat pozornost také strojírenským výrobkům, které usnadňují práce v domácnosti.

Ve státním plánu i ve státním rozpočtu na rok 1977 je zakotven další růst životní úrovně, a to jak v oblasti osobní, tak společenské spotřeby. Zvýší se reálné příjmy obyvatelstva. Průměrná měsíční mzda na jednoho pracovníka se přiblíží 2500 Kčs. To vytváří předpoklad k účinnějšímu využití mezd na podporu snah o vyšší výkon a kvalitnější práci.

Z výdajů na společenskou spotřebu představují objemově nejvýznamnější složku výdaje na kulturní a sociální opatření. Na 1 obyvatele Československa dosáhnou tyto výdaje v příštím roce v průměru 7216 Kčs, což je o 34,9 % více než činily v roce 1971.  

Trvalý růst obou složek životní úrovně, osobní a společenské spotřeby, stejně jako další výhody našeho socialistického společenského řádu považujeme dnes již za samozřejmé a ani si je zvlášť neuvědomujeme.

Jak principiálně rozdílný je v tom směru vývoj v kapitalistickém světě, zmítaném všeobecnou hospodářskou krizí, nerovnoměrným hospodářským vývojem a inflací cen, které dopadají výhradně na bedra pracujících a ve svých důsledcích snižují jejich životní úroveň.

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Oldřich Voleník./

Soudružky a soudruzi,

z návrhu státního rozpočtu na rok 1977 je zřejmá nebývalá náročnost úkolů v příštím roce. Vyplývá to nejen ze složitějších vnitřních i vnějších podmínek našeho dalšího hospodářského rozvoje, ale také z toho, že již dosaženou vysokou životní úroveň chceme nejen udržet, ale dále zvyšovat a zkvalitňovat a že existuje přímá vazba a závislost dosažení tohoto cíle na úspěšném splnění úkolů v efektivnosti a kvalitě veškeré naší práce. Ještě více než kdykoliv dříve si přitom uvědomujeme životní význam a současně nesmírnou výhodnost naší všestranné spolupráce se socialistickými zeměmi, především s bratrským Sovětským svazem, ať již jde o zabezpečení rozhodujících surovin a energie pro naše hospodářství, nebo odbyt našich výrobků, spolupráci v oblasti vědy a techniky a vytváření ostatních podmínek pro stabilitu a trvalý a proporcionální rozvoj našeho socialistického národního hospodářství a celé společnosti.

Návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1977 odpovídá závěrům XV. sjezdu KSČ a v souladu s jeho Směrnicí pro hospodářský a sociální rozvoj i závěry 5. zasedání ÚV KSČ zabezpečuje reálnou rozpočtovou rovnováhu a aktivně přispívá k realizaci náročných úkolů zakotvených ve státním plánu.

Doporučuji proto z pověření výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního, aby Česká národní rada schválila vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1977 /tisk 7/ ve znění předloženém vládou České socialistické republiky, jak je doporučeno ve společné zprávě obou výborů z 2. prosince 1976 /tisk 9/.  

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu zpravodajovi za jeho zprávu.

K projevu se při hlásil ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák, aby z pověření vlády odůvodnil návrh zákona. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1977, který vám vláda ČSR předkládá k projednání, důsledně zabezpečuje cíle ekonomického a sociálního programu, které pro 6. pětiletku vytyčil XV. sjezd naší strany. Zároveň odpovědně přistupuje k úkolům roku 1977 v duchu závěrů 5. zasedání ústředního výboru KSČ.

Základním pilířem a nejvýznamnějším rysem našeho návrhu je maximální tvorba zdrojů, zvyšování efektivnosti, hospodárnost a růst životní úrovně obyvatelstva, jak to bylo zdůrazněno i v programovém prohlášení vlády ČSR.

Dobře víme, že výsledky letošního roku vytvářejí spolehlivou základnu pro úspěšný rozvoj národního hospodářství v příštím období. Rozhodující záměry uvádíme do života. Překonáváme přitom nejen překážky, na něž nám v minulosti nestačily síly, ale zároveň řešíme i problémy, které jsou důsledkem letošního sucha a také ty, jež přináší velmi složitá situace na zahraničních trzích.

Příští rok rozhodně nebude jednoduchý. Náročnost jeho požadavků nás však nevede k žádným obavám, ale k tvořivé a iniciativní práci, která jedině rozhodne o výsledcích celé 6. pětiletky.

V čem spočívá reálnost úkolů, o kterých dnes jednáme? Především v solidních podmínkách rozvoje, v síle a dynamice naší ekonomiky. Máme zkušené kádry, spolehlivou oporu v socialistických zemích, zejména v Sovětském svazu, organizačně a ideově jednotnou a pevnou Komunistickou stranu Československa. Pod jejím vedením se v podnicích, závodech a organizacích prohlubuje aktivita a iniciativa dělníků, rolníků, inteligence i naší mládeže, zaměřená na uskutečňování hospodářského programu, stanoveného XV. sjezdem.  

Chtěl bych zdůraznit, že návrh státního rozpočtu ČSR na rok 1977 zabezpečuje vyrovnanost finančního hospodaření státu a posiluje měnovou stabilitu.

Předpokládá jak příjmy, tak i výdaje ve výši 122 419 mil. Kčs. Proti roku 1976 je navrhovaný objem vyšší o 6 % a výdaje jsou kryty z 56,3 % vlastními příjmy republiky a ze 43,7 % dotací z federálního rozpočtu. Vlastní příjmy se zvyšují na srovnatelné základně proti roku 1976 o 5,7 %, dotace z federálního rozpočtu o 6,4 %.

Rozhodující položku vlastních příjmů tvoří příjmy ze socialistického hospodářství. Činí 62 %, tedy 43 045 mil. Kčs. Ve srovnání s očekávanou skutečností roku 1976 se zvyšují o 6,4 %, zatímco příjmy od obyvatelstva vzrostou o 4,5 %.

Z celkových výdajů na rok 1977 připadá na výdaje do hospodářství 28,1 %, na kulturní a sociální opatření 36,7 %, na obranu a bezpečnost 2,7 %, na správu a soudy 0,9 %. Zbývajících 31,6 % připadá na dotace a subvence do rozpočtů národních výborů.

Plné dvě třetiny příjmů ze socialistického hospodářství, tj. 28,7 mld Kčs, představují odvody z výsledků hospodaření státních hospodářských organizací. Již samotné tyto údaje ukazují, jaký význam a jakou bezprostřední spojitost má racionální hospodaření podniků se zajišťováním zdrojů státního rozpočtu, nezbytných k finančnímu krytí potřeb rozvoje socialistické společnosti.

I náš návrh je charakterizován odpovědným přístupem k jednotlivým věcným otázkám, jež přispívají k vyšší efektivnosti. Plné soustředění si vyžádá zejména snížení celkových nákladů v průměru téměř o 1,4 %. Pro vaši informaci dodávám, že náklady materiální povahy budou nižší o 1 % a mzdové náklady o 2,6 %. Náročnost uvažovaných záměrů zvláště vyniká tehdy, když si uvědomíme, že v uplynulých letech přes přijatá opatření, a ne nesprávná, se zcela nepodařilo zabezpečit úkoly ve snižování - zejména materiálových - nákladů. Bude tedy hodně záležet na tom, jaká poučení vyvodíme na jednotlivých stupních řízení z dosavadních zkušeností a jak účinný způsob řešení zvolíme pro odstraňování existujících nedostatků a pro intenzívnější využívání rezerv. 

To je i cesta k dosažení plánovaného růstu zisku o 12,1 %. Půjde v tomto směru zvláště o investiční výstavbu, o využívání základních fondů a zásob, o růst směnnosti a snižování materiálové náročnosti, tedy o otázky, které již listopadové zasedání ÚV KSČ v r. 1974 a znovu XV. sjezd KSČ označily za hlavní předpoklad dalšího rozvoje hospodářství a růstu životní úrovně. Soudruh Husák řekl, že trvalý růst efektivnosti je "klíčovou otázkou a jedinou cestou vpřed". Proto hledání nových metod a způsobů práce, jež povedou k těmto cílům, musí stát v celém systému řízení v popředí pozornosti.