/Začátek schůze České národní rady v 10.00 hodin/

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Toman a JUDr. Čestmír Adam.

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministři Rostislav Petera a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

192 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR Evžen Erban: Zahajuji 2. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vám v úvodu dnešního jednání oznámil, že předsednictvo České národní rady jmenovalo podle ústavních předpisů dne 4. listopadu novou vládu České socialistické republiky, která dnes předstupuje před Českou národní radu se svým programovým prohlášením. Téhož dne členové vlády složili ve staré České sněmovně ústavou předepsaný slib. Soudruh ministr Löbl složil ze zdravotních důvodů slib dnešního dne.

Rád bych vám nyní novou vládu České socialistické republiky představil. Do jejího čela jako předseda vlády byl opět jmenován člen předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa soudruh Josef Korčák. /Potlesk./ Soudruha Korčáka známe z této funkce již z II. volebního období, velmi si ceníme jeho práce i jeho osobních vlastností a přejeme jemu i jeho vládě mnoho pracovních úspěchů.

Členy nové vlády České socialistické republiky byli dále jmenováni doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., místopředseda vlády /potlesk/, ing. Stanislav Rázl, místopředseda vlády pověřený řízením České plánovací komise /potlesk/, Štěpán Horník, místopředseda vlády /potlesk/, ing. Jaroslav Tlapák, ministr pověřený řízením ministerstva financí /potlesk/, RSDr. Emilian Hamerník, ministr pověřený řízením ministerstva práce a sociálních věcí /potlesk/, ing. František Šrámek, ministr pověřený řízením ministerstva výstavby a techniky /potlesk/, ing. Oldřich Svačina, ministr pověřený řízením ministerstva průmyslu /potlesk/, Karel Polák, ministr pověřený řízením ministerstva stavebnictví /potlesk/, ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr pověřený řízením ministerstva zemědělství a výživy /potlesk/, ing. Ladislav Hruzík, ministr pověřený řízením ministerstva lesního a vodního hospodářství /potlesk/, ing. Antonín Jakubík, ministr pověřený řízením ministerstva obchodu /potlesk/, ing. Josef Jung, ministr pověřený řízením ministerstva vnitra /potlesk/, JUDr. Jan Němec, ministr pověřený řízením ministerstva spravedlnosti /potlesk/, doc. Milan Vondruška, ministr pověřený řízením ministerstva školství /potlesk/, doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr pověřený řízením ministerstva kultury /potlesk/, prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr pověřený řízením ministerstva zdravotnictví /potlesk/, Vlastimil Svoboda, ministr pověřený funkcí předsedy Výboru lidové kontroly /potlesk/, Rostislav Petera, ministr /potlesk/, prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr /potlesk./.

Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictvo České národní rady se usneslo 9. prosince doporučit dnešní schůzi k projednání návrh pořadu, jak je uveden na pozvánce:  

I. Programové prohlášení vlády České socialistické republiky.

II. Návrh ústavně právního výboru na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce.

III. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky.

IV. Společná zpráva výborů pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1977.

V. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 3. listopadu do 16. prosince 1976.

Slyšeli jste návrh pořadu 2. schůze České národní rady. Má někdo k tomuto návrhu nějaké námitky nebo připomínky? /Nikdo se nehlásil./ Nemá.

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je ve schůzi přítomno 187 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Přistoupíme tedy k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu, jak je uveden na pozvánce, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je pořad dnešní schůze schválen a můžeme přistoupit k jeho projednávání.

Prvním bodem pořadu schůze je 

I

Soudružky a soudruzi poslanci, jak jsem již sdělil, vláda České socialistické republiky předstupuje dnes, na počátku nového volebního období, před Českou národní radu a předkládá tomuto nejvyššímu orgánu státní moci České socialistické republiky podle ústavních předpisů své programové prohlášení. Programové prohlášení přednese předseda vlády soudruh Josef Korčák. Česká národní rada je v rozpravě projedná a v závěru přijme usnesení, kterým bude hlasovat o vyslovení důvěry vládě.

Prosím poslance, kteří chtějí promluvit v rozpravě, aby mi odevzdali vyplněné přihlášky do rozpravy.

Nyní prosím předsedu vlády ČSR s. Josefa Korčáka, aby přednesl programové prohlášení vlády.

Předseda vlády ČSR Josef Korčák: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, nově jmenovaná vláda ČSR předstupuje před Českou národní radu, aby vás v souladu se svými ústavními povinnostmi seznámila s programem své činnosti v nastávajících pěti letech a ucházela se o vaši důvěru.

Skutečnost, že můžeme navázat na úspěšné výsledky uplynulého období, je radostná, dává nám jistotu do další práce. Rozvoj České socialistické republiky je přesvědčivým důkazem toho, že vláda pod vedením ÚV KSČ, za účinné spolupráce s ČNR, s orgány a organizacemi Národní fronty a především díky pochopení a podpoře miliónů občanů své úkoly čestně splnila.

Ocenění naší společné práce soudruhem Husákem na XV. sjezdu nás nejen těší, ale i zavazuje. Náš další program stavíme na pevných základech. Opíráme se o politický kapitál důvěry lidí. Máme dostatek ekonomických i duchovních sil pro vytyčení a naplnění ještě náročnějších cílů druhé poloviny sedmdesátých let. Naše možnosti jsou značné, i když ne neomezené. Stavíme si proto smělé, ale reálné úkoly. 

Program, se kterým před Českou národní radu dnes vláda předstupuje, vyjadřuje hlavní směry její činnosti při uskutečňování náročných závěrů XV. sjezdu v podmínkách České socialistické republiky. Cíle politiky KSČ byly přijaty s plným souhlasem dělníky, družstevními rolníky i inteligencí, přihlásily se k nim všechny organizace Národní fronty a staly se obsahem volebních programů rozvoje krajů, okresů a míst.

Tato linie, prověřená mnohaletými zkušenostmi, se osvědčuje i v praxi osmi posjezdových měsíců. Této cestě dali své hlasy občané České socialistické republiky v říjnových všeobecných volbách do zastupitelských sborů všech stupňů. Podpory, kterou dostali všichni poslanci, si vážíme, počítáme s ní, stavíme na ní své plány. Důvěru lidí nemůžeme zklamat.

Vstupujeme do druhého roku šesté pětiletky a do nového funkčního období činnosti nově zvolených zastupitelských sborů. Máme také za sebou nemalé výsledky. Můžeme se se ctí a zadostiučiněním ohlédnout zpět. Jdeme však do náročnějšího období. Znamená to, že i v podmínkách České socialistické republiky bude každý krok kupředu vyžadovat vyšší úsilí, promyšlenější postup, větší mobilizaci sil, účinnější metody řídící práce. Základní cíl našeho snažení je jasný. XV. sjezd KSČ nám uložil dosáhnout v souladu s prohlubováním socialistického způsobu života stále plnější uspokojování rostoucích hmotných a kulturních potřeb a upevňování životních a sociálních jistot našeho lidu na základě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti výroby a kvality veškeré práce. Péče o hmotně zabezpečený a duchovně bohatý život lidí v míru, to je základní smysl veškeré činnosti komunistické strany a socialistického státu. V tom vidí vláda vyjádření svého poslání, to je a bude základním měřítkem posuzování výsledků naší práce.

Rozvoj českých zemí je možný jen v nedílné jednotě s úspěšným budováním celé Československé socialistické republiky. Proto se plně přihlašujeme k programovému prohlášení federální vlády, schválenému na společném zasedání obou sněmoven Federálního shromáždění. Hlásíme se ke své odpovědnosti za rostoucí podíl národních orgánů na řešení celostátních otázek. Spolu se zabezpečováním úkolů v pravomoci národní vlády budeme vytvářet podmínky pro plnění úkolů vlády federální. Zvýšenou pozorností k specifickým problémům ČSR přispějeme ještě účinněji k upevňování společného státu Čechů a Slováků, k rozvoji jednotné ekonomiky i k rozkvětu socialistické kultury. V duchu principů československé federace půjdeme dále osvědčenou cestou těsné součinnosti s federální vládou a spolupráce s vládou Slovenské socialistické republiky. XV. sjezd KSČ nám všem uložil upevňovat jednotu našich národů a národností, prohlubovat vědomí československé státnosti a tím umocňovat sílu Československé socialistické republiky. Tyto závěry jsou pro nás zákonem.

Nezbytným předpokladem úspěšného plnění programových závěrů vlády je další posílení úlohy socialistického státu a prohlubování socialistické demokracie. Budeme dbát o všestranné rozvíjení všech funkcí státu, pečovat o cílevědomé prosazování linie XV. sjezdu na každém úseku, o důsledné uplatňování a ochranu celospolečenských zájmů, o další rozšiřování účasti občanů na tvorbě a uskutečňování politiky české vlády. K tomu také zaměříme úsilí o zdokonalování právního řádu, o dodržování socialistické zákonnosti, o upevňování jednoty práv a povinností u všech občanů.

Zabezpečování pevných životních jistot a dobrých perspektiv vyžaduje udržet a upevnit mír - tuto základní přirozenou potřebu pracujícího člověka. Již více než 3 desetiletí jsme v Evropě nepoznali hrůzy válečného požáru. Celá jedna generace si zvykla bez obav dívat na modré nebe, s pocitem bezpečí vstávat do mírových dnů. Nepřišlo to samo od sebe. Je to výsledek velikého a zdaleka neukončeného zápasu sil míru se silami války, projev stále výraznější úlohy Sovětského svazu, důkaz síly a možností společného postupu socialistických zemí, rostoucího vlivu komunistického a dělnického hnutí a sílící jednoty všech mírumilovných a demokratických sil.

V posledním období jsme znovu svědky dalších kroků cílevědomé mírové iniciativy, kterými Sovětský svaz důsledně uvádí do života mírový program XXV. sjezdu KSSS. Budoucnost lidstva, bezpečnost národů nelze stavět na dalším zbrojení, lidé se nerodí pro válku, ale pro život v míru. Proto se i u nás setkala s tak jednomyslným souhlasem i nadějemi deklarace členských států Varšavské smlouvy "Za nové cíle v uvolňování mezinárodního napětí, za upevňování bezpečnosti a rozvoj spolupráce v Evropě". Pracující naší země podporují požadavek zastavit horečné zbrojení a dosáhnout dalšího pokroku v otázkách odzbrojení. Každodenní uvědomělou prací, svým příspěvkem k posilování politické, hospodářské a obranné síly socialistické vlasti vyjadřují své pevné přesvědčení, že socialismus přináší nejen pokrok, spravedlnost a blahobyt, ale i trvalý a spravedlivý mír.

Vláda si je plně vědoma i své odpovědnosti za to, aby revoluční vymoženosti, prací vytvořené hodnoty i bezpečnost našeho lidu byly spolehlivě chráněny. Proto ani na okamžik neztrácíme ze zřetele otázky připravenosti k obraně státu, upevňování jednoty armády a lidu v duchu socialistického vlastenectví a socialistického internacionalismu, posilování přátelství a spolupráce se Sovětským svazem, státy Varšavské smlouvy a všemi zeměmi socialistického společenství.

Soudružky a soudruzi,

vláda České socialistické republiky bude i nadále věnovat všestrannou pozornost ekonomice - této rozhodující oblasti společenského života. V těsné součinnosti s federálními orgány usilujeme o to, aby náš vklad do hospodářského rozvoje celého státu byl co největší, abychom v zájmu zvyšování efektivnosti československé ekonomiky co nejplněji využívali všech našich zdrojů a možností.

Uplynulá léta patřila i po hospodářské stránce k nejúspěšnějším v poválečné historii. Splnění úkolů páté pětiletky vytvořilo příznivou výchozí základnu i pro stanovení cílů v dalším období. Dosažené výsledky jsou o to větší, že jsme se museli v posledních letech vypořádat s obtížnějšími podmínkami. Na světových trzích se zhoršovaly možnosti nákupu surovin, energie a materiálů, na vývoz mnoha našich výrobků měla vliv hluboká krize kapitalistického světa. Stále větší starosti nám přidělávaly i takové naše vnitřní problémy jako je rostoucí nedostatek pracovních sil, napjatost úkolů v investiční výstavbě, těžkosti v zásobování elektrickou energií, složitější podmínky v těžbě uhlí, zhoršování životního prostředí a další.

Splnění páté pětiletky nebylo snadné. Není však pochyb - a den ze dne se o tom stále více přesvědčujeme - že vstupujeme do složitějšího období. Šestá pětiletka vyžaduje vytvářet podmínky pro rozvoj výroby tak, aby společenský produkt v ČSR vzrostl do roku 1980 přibližně o jednu čtvrtinu, a to téměř v plném rozsahu růstem produktivity práce. Aby se objem průmyslové výroby zvýšil o více než 100 miliard Kčs, hrubé zemědělské produkce o 14,5 %, stavební výroby vzrostl o jednu třetinu a bylo postaveno 413 500 bytů.

Plánovaný růst národního důchodu v průměru o 4,5 % ročně zabezpečuje vyváženost dalšího rozvoje ekonomiky a úměrně tomu i zvyšování životní úrovně. Navazujeme na vysoký stupeň hmotné spotřeby, na dobrou vybavenost našich domácností i spotřebu potravin, srovnatelnou s nejvyspělejšími státy světa. A o to těžší je proto každý krok kupředu. Zabezpečení těchto životních jistot považujeme za základní cíl své hospodářské politiky. Jeho zvládnutí vyžaduje pracovat na všech úrovních se zdůvodněnými a proporcionálními plány, účinným řízením důsledně zabezpečovat zejména jejich kvalitativní ukazatele.

Celkově úspěšný průběh prvních jedenácti měsíců letošního roku potvrzuje, že i v ČSR se v podstatě daří plynulý přechod z páté do šesté pětiletky. Přitom však dál přetrvávají takové těžkosti, jako je neplnění některých závažných úkolů v investiční výstavbě, nedostatky v zahraničním obchodě i vnitřním trhu, potíže v zásobování palivy a elektrickou energií. Páté zasedání ÚV KSČ konstatovalo, že přes tyto nepříznivé jevy vytvářejí výsledky letošního roku dobrou základnu pro další progresívní rozvoj hospodářství v příštích letech. Současně však v přijatém usnesení zdůraznilo, že plnění úkolů šesté pětiletky vyžaduje nejen mnoho sil, energie a prostředků, ale i uplatňování nových modernějších přístupů k řešení problémů. Je nezbytný též energický postup v odstraňování nedostatků při prosazování požadavků XV. sjezdu na zvyšování efektivnosti výroby a kvality práce. Ani vláda ČSR zde nemůže zůstat nic dlužna.

Úkoly šesté pětiletky jsou náročné i v průmyslu řízeném vládou ČSR, který bude zaměstnávat v roce 1980 přes 800 000 lidí a vyrobí v témže roce produkci za více než 208 miliard Kčs. Mimořádné místo v něm zaujímá spotřební průmysl, na kterém v podstatné míře závisí bohatství sortimentu na našem vnitřním trhu. Také v zahraničním obchodě není produkce našeho průmyslu zanedbatelná. Vždyť plán exportních dodávek činí ve velkoobchodních cenách v ročním objemu 28 mld Kčs - a to je pro celou naši ekonomiku cenný zdroj. Uvědomujeme si, že plnění těchto požadavků má řadu problémů - od pracovních sil až po zastaralá výrobní zařízení. Proto klademe mimořádný důraz na soustavnou modernizaci strojního zařízení, rekonstrukci dosavadních objektů i na zlepšování řídícího systému.

V podmínkách ČSR musíme počítat s nejnižším přírůstkem pracovních sil v celé historii socialistického budování. O to větší význam má správné chápání a cílevědomé využívání všech možností aktivního působení růstu životní úrovně na rozvoj výrobních sil. Počítáme s rychlým tempem zvyšování celkových reálných příjmů - za pět let o 24,2 %. Tento růst vyžaduje zabezpečovat dostatek zboží na trhu. Vláda pokládá za prvořadý úkol zabezpečit plynulost zásobování obyvatelstva, obohacování nabídky a rozšiřování výběru kvalitnějšího a technicky dokonalejšího zboží i pohotových a kvalitních služeb. V součinnosti s federální vládou chceme také energičtěji řešit nedostatek některých druhů spotřebního zboží včetně strojírenských výrobků dlouhodobé spotřeby. Při souběhu požadavků vnitřního i zahraničního trhu to nebývá vždy snadné. Ale zabezpečit trh žádaným zbožím - to přece by mělo být věcí odpovědnosti a cti všech příslušných hospodářských pracovníků. I tady platí, že objektivní potíže nesmějí zakrývat lhostejnost či nedostatečnou iniciativu, ale je nutno je překonávat. A takový přístup lidé určitě ocení.

Máme-li uspokojit potřeby našich obyvatel a umožnit jim, aby si za poctivě vydělané peníze koupili zboží podle svých nároků, musí spotřební průmysl reagovat na poptávku pružně a citlivě. Ale bez aktivnějšího přístupu našich obchodních organizací k požadavkům spotřebitelů bez nejužších vztahů mezi výrobou a obchodem by naše plány zůstaly pouhým přáním. V zájmu toho je nezbytné mnohem účinněji, oboustranně využívat všech nástrojů dodavatelsko-odběratelských vztahů a obchodní politiky.

V rozvoji životní úrovně počítáme i s dalším růstem společenské spotřeby - ve školství, zdravotnictví, sociální péči, kultuře i tělesné výchově. Bez investičních výdajů na ni vynaložíme okolo 387 mld Kčs, což je zhruba o 28 % více než v předchozím pětiletí. Vláda spolu s národními výbory, hospodářskými a společenskými organizacemi bude rozvíjet péči o rodiny s dětmi, mladá manželství, studující a pracující mládež i starší generaci. Budeme pokračovat v aktivní populační politice. V ústavech sociální péče plánujeme výstavbu 6200 míst a poskytneme národním výborům podporu při budování dalších domů pečovatelské služby pro staré lidi.  

Důležitou součástí životní úrovně je péče o zdraví obyvatelstva. Na dobré zdravotní zabezpečení, tuto velikou vymoženost naší socialistické společnosti, jsme právem hrdi. Ale i zde je stále co zlepšovat, ani tady nemůžeme přehlédnout různé nedostatky. Soustředíme pozornost především na zkvalitnění práce územních a závodních zdravotnických obvodů. Naším cílem je uskutečňovat celospolečenské zdravotnické programy - boj proti nejvážnějším chorobám, péče o ženu a dítě a o starou generaci. Spolu s tím posílíme zdravotnický výzkum, péči o růst kvalifikace lékařů a zdravotnických pracovníků a rozvoj výroby - ale i hospodárné využívání léčiv a zdravotnického materiálu. Preventivní předcházení nemocem a upevňování zdraví vyžaduje zvýšit podíl zdravotnictví na utváření zdravého životního a pracovního prostředí.

Vláda se bude ve své činnosti dále řídit osvědčenou zásadou jednoty ekonomického a sociálního programu. Stručně řečeno - "jak svědomitě, kvalitně a efektivně budeme pracovat, tak bohatě a spokojeně budeme žít". Z podstaty a na dluh žít nemůžeme a nechceme, na vyšší uspokojování hmotných a kulturních potřeb si musíme vydělat. A jestliže dovážíme suroviny a materiály za podstatně dražší ceny než kdykoliv dříve, pak musíme tyto ztráty nahradit vyšším, efektivnějším vývozem. Jsme zemí s nevelkým surovinovým bohatstvím, rozvinutým zpracovatelským průmyslem a vysokou životní úrovní. Jiné cesty pro nás proto není. Způsob řešení těchto otázek známe. Problémy, které před námi stojí, jsou zvládnutelné. XV. sjezd KSČ ukázal v nejvlastnějším zájmu našich pracujících směr překonávání vlivů, které ztěžují náš další postup. Jménem naší vlády chci znovu zdůraznit, že podstata řešení všech těchto věcí není ve snižování spotřeby obyvatelstva, ale jen a jen ve vyšší efektivnosti výroby. Je v našich silách zabezpečit trvalý rozvoj ekonomiky, dosažené životní jistoty udržet a posilovat.

Všechny tyto skutečnosti se promítají i do plánů ekonomického rozvoje ČSR v šesté pětiletce. Jaké jsou charakteristické rysy hospodářské politiky v tomto období? V prvé řadě půjde o účinnější využívání nemalých ekonomických zdrojů, o účelné přizpůsobování struktury ekonomiky novým podmínkám, o soustředění pozornosti a sil na vybrané rozvojové obory. Harmonický vývoj ekonomiky v ČSR vyžaduje zajišťovat taková tempa rozvoje jednotlivých odvětví, aby byly kryty potřeby celého národního hospodářství, vnitřního trhu i zahraničního obchodu. Vláda bude v dalším období aktivněji přispívat k prohlubování spolupráce se Sovětským svazem a ostatními členskými zeměmi RVHP.

Společným jmenovatelem úkolů na všech úsecích je podstatně větší důraz na kvalitativní stránku. Zajistit dostatek uhlí, železa, oceli, elektrické energie, investičních celků i moderních strojů a spolu s tím souběžně rozvíjet i chemický průmysl, agrokomplex i další odvětví, vyvolává vysoké nároky na hmotné i finanční prostředky i na pracovní síly. Jedinou možnou a reálnou cestou zabezpečení dynamického a harmonického rozvoje ekonomiky je účinnější využití našich zdrojů. Budeme se muset na všech úsecích naučit i více šetřit. Ne proto, abychom omezovali, ale naopak stále lépe uspokojovali potřeby lidí. Nejde o to méně vydávat, ale vynakládat prostředky co nejúčelněji. Pro zvýšení efektivnosti průmyslové výroby je mimořádně důležité lépe zhodnocovat dovážené suroviny, hledat možnosti jejich nahrazování domácími. Není ke cti odpovědných pracovníků některých podniků, že vynakládají draze nakoupené suroviny na výrobu zboží, o které není na trhu zájem. Je to tím větší přepych v situaci, kdy na druhé straně jsou stále ještě některé výroby nedostatkové pro chybějící kapacity, pracovní síly či materiál.

Požadavek zvyšování efektivnosti není nový. Nová však je jeho rostoucí naléhavost. Je životní nezbytností zvyšovat efektivnost nejen na jednotlivých úsecích, nejen v samotné výrobě, ale ve veškeré hospodářské činnosti, v každé řídící i výkonné práci. Efektivnost musíme posuzovat daleko důsledněji v celospolečenských měřítcích a rozměrech, hodnotit ji i z hlediska potřeb mezinárodní socialistické ekonomické integrace, kritérii náročnosti světového trhu. I pro naši činnost jsou velice poučná slova generálního tajemníka ÚV KSSS s. Brežněva, že požadavek vyšší efektivnosti je nutno dnes řešit v každé oblasti konkrétně, protože má na různých úsecích rozdílnou podobu a že je třeba se naučit za zvyšování efektivnosti účinněji bojovat.