8
úředníka nebo konzulárního zaměstnance, kteří
s ním žijí ve společné domácnosti, vždy za před-
pokladu, že taková osoba nemá trvalé bydliště na
území přijímajícího státu.
Článek 23
Dítě konzulárního úředníka, stejně jako dítě
konzulárního zaměstnance, za předpokladu, že je
tato osoba státním příslušníkem vysílajícího státu
a nemá trvalé bydliště v přijímajícím státě, ne-
získá státní příslušnost přijímajícího státu pouze
v důsledku toho, že se narodí na jeho území v době
přidělení konzulárního úředníka nebo zaměstnan-
ce v tomto státě.
Článek 24
1. Žádné daně nebo jiné podobné poplatky ja-
kéhokoli druhu nebudou vyměřeny nebo vybírány
přijímajícím státem:
a) z pozemků, budov nebo částí budov užívaných
výlučně pro konzulární účely, včetně ubyto-
vání konzulárního úředníka nebo zaměstnance,
za předpokladu, že tyto nemovitosti jsou ve
vlastnictví vysílajícího státu nebo najaty jeho
jménem nebo jsou ve vlastnictví nebo najaty
fyzickou nebo právnickou osobou jednající
jménem tohoto státu;
b) z převodů nebo dokumentů týkajících se získá-
ní nemovitého majetku vysílajícím státem vý-
lučně pro konzulární účely, jak je blíže sta-
noveno pod písm. a) tohoto odstavce.
2. Osvobození uvedené v odstavci 1 písm. a)
tohoto článku se nevztahují na poplatky za posky-
tování služeb.
Článek 25
Přijímající stát nebude vyměřovat nebo vybí-
rat žádnou daň nebo jiné podobné poplatky jaké-
hokoliv druhu z nabytí, vlastnictví, držení nebo
užívání movitého majetku vysílajícím státem pro
konzulární účely, jejichž placení by jinak vysíla-
jící stát nebo právnická nebo fyzická osoba jed-
nající jeho jménem podléhaly podle právních před-
pisů přijímajícího státu.
Článek 26
Konzulární úředník nebo konzulární zaměst-
nanec, pokud není státním příslušníkem přijímají-
cího státu, je osvobozen v přijímajícím státě od
všech daní nebo jiných podobných poplatků jaké-
hokoli druhu, jež přijímající stát vyměřuje nebo
vybírá z úředních příjmů, mezd nebo důchodů,
které dostává za výkon své funkce.
Článek 27
1. S výhradou ustanovení odstavce 2 tohoto
článku konzulární úředník nebo konzulární za-
městnanec, není-li státním příslušníkem přijíma-
jícího státu a nezabývá-li se v přijímajícím státě
soukromou výdělečnou činností a za předpokladu,
že je stálým zaměstnancem vysílajícího státu, je
osobně osvobozen od všech daní nebo jiných po-
dobných poplatků jakéhokoli druhu, jež přijíma-
jící stát ukládá nebo vybírá a jež by jinak podle
právních předpisů přijímajícího státu byl povinen
platit.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se však
nevztahuje:
a) na daně z nabytí, vlastnictví, užívání nemovi-
tého majetku nebo nakládání s ním na území
přijímajícího státu;
b) bez újmy ustanovení článku 26 na daně z pří-
jmu pocházejícího z jiných zdrojů nebo ze zvý-
šení kapitálu na území přijímajícího státu;
c) na daně z převodů nebo dokumentů, které se
jich týkají, včetně kolkových poplatků zave-
dených nebo vybíraných v této souvislosti;
d) na pozůstalostní nebo dědické poplatky, aniž
by bylo dotčeno ustanovení článku 28.
Článek 28
Jestliže konzulární úředník nebo konzulární
zaměstnanec nebo jeho rodinný příslušník žijící
s ním ve společné domácnosti zemře a zanechá
movitý majetek v přijímajícím státě, přijímající
stát nebude vybírat daň nebo jiné podobně po-
platky jakéhokoli druhu z tohoto majetku za před-
pokladu, že tato osoba nebyla státním příslušní-
kem přijímajícího státu a že tento majetek byl na
území přijímajícího státu pouze v důsledku po-
bytu zůstavitele v tomto státe jakožto konzulár-
ního úředníka nebo konzulárního zaměstnance
anebo rodinného příslušníka takového úředníka
nebo zaměstnance.
Článek 29
1. Všechny předměty, včetně motorových vo-
zidel, dovezené pro úřední potřebu konzulárního
úřadu, budou osvobozeny od celních dávek a ji-
ných daní a poplatků jakéhokoli druhu, vybíraných
při dovozu nebo z důvodu dovozu, a to ve stejném
rozsahu, jako by byly dovezeny pro úřední potře-
by diplomatické mise vysílajícího státu v přijíma-
jícím státě.
2. a) Konzulárnímu úředníku nebo konzulár-
nímu zaměstnanci, pokud není státním příslušní-
kem přijímajícího státu a pokud nevykonává sou-
kromé výdělečné povolání na území přijímajícího
státu, a za předpokladu, že je stálým zaměstnán-
9
cem vysílajícího státu, bude poskytnuto osvobo-
zení od celních dávek a jiných daní nebo poplatků
jakéhokoli druhu, pokud jde o předměty dovezené
k jeho osobní spotřebě, včetně motorových vozi-
del, a to ve stejném rozsahu jako členům odpoví-
dající kategorie personálu diplomatické mise vy-
sílajícího státu.
b) Ustanovení písmene a) tohoto odstavce se
vztahuje také na rodinné příslušníky konzulárního
úředníka nebo konzulárního zaměstnance žijící
s ním ve společné domácnosti za předpokladu, že
tato osoba není státním příslušníkem přijímajícího
státu a nevykonává v tomto státě soukromé výdě-
lečné povolání.
3. Pro účely odstavce 2 tohoto článku výraz
,,člen odpovídající kategorie personálu diploma-
tické mise" znamená, pokud jde o konzulární úřed-
níky, členy diplomatického personálu a pokud jde
o konzulární zaměstnance, členy administrativního
a technického personálu.
4. Osobní zavazadlo, s nímž cestuje konzulární
úředník nebo jeho rodinný příslušník, který s ním
žije ve společné domácnosti, je vyňato z celní pro-
hlídky ve stejném rozsahu jako osobní zavazadlo
diplomatického zástupce.
Článek 30
S výhradou právních předpisů přijímajícího
státu o oblastech, do nichž je přístup zakázán
nebo upraven z důvodů státní bezpečnosti, konzu-
lární úředník nebo konzulární zaměstnanec, jakož
i jeho rodinní příslušníci žijící s ním ve společné
domácnosti mohou v tomto státě volně cestovat.
Ustanovení tohoto článku se nedotýká náleži-
tostí stanovených právními předpisy přijímajícího
státu pro udělování víz nebo jiných cestovních do-
kladů.
Článek 31
Všechny osoby, kterým tato Úmluva poskytuje
výsady a imunity, jsou povinny dodržovat bez
újmy na těchto výsadách a imunitách právní před-
pisy přijímajícího státu, včetně dopravních před-
pisů a předpisů o pojištění motorových vozidel.
ČÁST IV
Konzulární funkce
Článek 32
1. Konzulární úředník je oprávněn vykonávat
funkce uvedené v této části. Navíc může vykoná-
vat další konzulární funkce za předpokladu, že ne-
jsou v rozporu s právními předpisy přijímajícího
státu.
2. V souvislosti s výkonem svých funkcí kon-
zulární úředník má právo obracet se na:
a) příslušné místní orgány ve svém konzulárním
obvodu;
b) ústřední orgány přijímajícího státu v míře,
v jaké to připouštějí právní předpisy a zvyk-
losti tohoto státu.
3. Konzulární úředník je oprávněn vykonávat
konzulární funkce pouze ve svém vlastním konzu-
lárním obvodě. Mimo tento obvod může vykonávat
konzulární funkce pouze se souhlasem přijímají-
cího státu.
4. Po uvědomění přijímajícího státu je kon-
zulární úředník oprávněn vykonávat konzulární
funkce za třetí stát za předpokladu, že přijímající
stát proti tomu nevznese námitek.
5. Po uvědomění přijímajícího státu může kon-
zulární úředník působit jako zástupce vysílajícího
státu v mezinárodní organizaci. V této funkci má
právo používat jakékoli výhody, výsady a imunity,
jež jsou takovémuto zástupci poskytovány mezi-
národním právem.
Článek 33
Konzulární úředník má právo vybírat v přijí-
majícím státě poplatky a sazby předepsané podle
právních předpisů vysílajícího státu za výkon kon-
zulárních služeb.
Článek 34
Konzulární úředník je oprávněn:
1. chránit práva a podporovat zájmy vysílajícího
státu a jeho státních příslušníků; pro účely
této Úmluvy pojem
,,státní příslušník" zname-
ná jakoukoliv osobu, kterou vysílající stát
uznává za svého státního příslušníka, a pokud
to dovoluje souvislost, též jakoukoli právnic-
kou osobu;
2. podporovat rozvoj obchodních, hospodář-
ských, kulturních a vědeckých styků mezi vy-
sílajícím státem a přijímajícím státem a jinak
přispívat k rozvoji přátelských vztahů mezi
nimi;
3. sledovat všemi zákonnými prostředky pod-
mínky a vývoj obchodního, hospodářského,
kulturního a vědeckého života přijímajícího
státu, podávat o něm zprávy vládě vysílajícího
státu a poskytovat informace zainteresovaným
osobám.
Článek 35
1. Konzulární úředník je oprávněn:
a) přijímat taková prohlášení, jaká podle práv-
ních předpisů vysílajícího státu mají být uči-
něna v otázkách státního občanství;
10
b) vést evidenci státních příslušníků vysílajícího
státu;
c) vést záznamy nebo přijímat sdělení o naro-
zení nebo úmrtí státního příslušníka vysílají-
cího státu;
d) vést záznamy o sňatcích uzavřených před
úřady přijímajícího státu nebo o rozvodech
povolených úřady tohoto státu za předpokladu,
že alespoň jedna z oddávaných nebo rozvá-
děných osob je státním příslušníkem vysíla-
jícího státu;
e) oddávat za předpokladu, že obě osoby uzaví-
rající sňatek jsou státními příslušníky vysíla-
jícího státu a uzavření takového sňatku není
podle právního řádu přijímajícího státu ne-
přípustné;
f) přijímat prohlášení týkající se rodinného sta-
vu státních příslušníků vysílajícího státu
v souladu s právními předpisy tohoto státu.
2. Nic z ustanovení odstavce 1 písm. c), d)
nebo e) tohoto článku nezbavuje žádnou soukro-
mou osobu povinnosti, jež právní předpisy přijí-
majícího státu předepisují pokud jde o hlášení
nebo registraci u příslušných orgánů tohoto státu
v kterékoliv záležitosti uvedené v těchto ustano-
veních.
Článek 36
Konzulární úředník je oprávněn vydávat, ru-
šit, obnovovat, upravovat a prodlužovat platnost
pasů, vstupních, výstupních a tranzitních víz a
dalších podobných dokumentů.
Článek 37
1. Konzulární úředník je oprávněn:
a) sestavovat, ověřovat, potvrzovat, legalizovat
nebo provádět jiné úkony, které jsou nezbyt-
né pro platnost právních úkonů a listin práv-
ní povahy nebo jejich kopie pro potřebu osoby
jakékoli státní příslušnosti pro použití ve vy-
sílajícím státě nebo podle právních předpisů
tohoto státu nebo státního příslušníka vysíla-
jícího státu pro použití mimo tento stát;
b) překládat listiny a ověřovat správnost pře-
kladu.
2. V případech, kdy listiny uvedené v odstavci
l tohoto článku jsou třeba pro použití v přijíma-
jícím státě, Orgány přijímajícího státu jsou po-
vinny uznávat jejich platnost pouze v tom rozsahu,
jaký odpovídá právním předpisům tohoto státu.
3. Při výkonu práv poskytnutých tímto člán-
kem konzulární úředník postupuje v souladu
s právními předpisy přijímajícího státu.
Článek 38
Konzulární úředník je oprávněn v souladu
s právními předpisy přijímajícího státu zastupovat
osobně nebo prostřednictvím zmocněného zástup-
ce státního příslušníka vysílajícího státu před or-
gány přijímajícího státu, jestliže tento státní pří-
slušník se nemůže z důvodu nepřítomnosti nebo
z jiných vážných důvodů zavčas ujmout hájení
svých práv a zájmů. Zastupování trvá tak dlouho,
dokud tento státní příslušník neustanoví svého
zástupce nebo se sám neujme hájení svých práv
a zájmů. Konzulární úředník rovněž může navrh-
nout příslušnému orgánu, aby projednávání věci
bylo odloženo do té doby, než státní příslušník
bude informován a bude mít možnost být příto-
men nebo zastoupen.
Článek 39
Když se příslušné orgány přijímajícího státu
dozvědí, že na jeho území zemřel státní přísluš-
ník vysílajícího státu, bez odkladu o tom vyrozu-
mějí příslušného konzulárního úředníka a zašlou
mu opis úmrtního listu nebo jiného dokladu osvěd-
čujícího úmrtí.
Článek 40
1. a) Když se příslušné orgány přijímajícího
státu dozvědí, že na území tohoto státu je pozůsta-
lost po zemřelé osobě jakékoliv státní příslušnosti,
vůči níž konzulární úředník může být oprávněn
zastupovat zájmy podle odstavce 3 tohoto článku,
nebo po státním příslušníkovi vysílajícího státu,
kdy v přijímajícím státě není nikdo (s výjimkou
orgánů přijímajícího státu), kdo by byl oprávněn
uplatnit nárok na správu pozůstalosti, ani zde není
zástupce takové osoby, tyto orgány o tom vyrozu-
mějí příslušného konzulárního úředníka vysílají-
cího státu.
b) Obdobně konzulární úředník vyrozumí pří-
slušné orgány přijímajícího státu, jestliže se o tom
dozví jinou cestou.
2. Jestliže zůstavitel, který byl státním přísluš-
níkem vysílajícího státu, zanechá majetek v přijí-
majícím státě, konzulární úředník je oprávněn uči-
nit sám nebo prostřednictvím oprávněného zástup-
ce opatření
a) k ochraně a zajištění pozůstalosti
b) k zajištění plné správy pozůstalosti.
3. V případě, že státní příslušník vysílajícího
státu má nárok na majetek zanechaný v přijímají-
cím státě zůstavitelem bez rozdílu státní přísluš-
nosti nebo tento nárok uplatňuje a není v přijíma-
jícím státě přítomen nebo není jinak v tomto státě
zastoupen, konzulární úředník je též oprávněn za-
stupovat zájmy tohoto státního příslušníka ve stej-
ném rozsahu, jako kdyby tento státní příslušník
11
předal konzulárnímu úředníkovi platnou plnou
moc.
4. Rozumí se, že
a) konzulární úředník může učinit opatření v sou-
ladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku pouze
v případě, kdy taková opatření nejsou uči-
něna osobou mající stejná nebo větší práva
nebo jejím zástupcem;
b) jestliže podle právních předpisů přijímajícího
státu je k učinění opatření podle odst. 2 a 3
tohoto článku nezbytné povolení k zastupo-
vání nebo rozhodnutí soudu, jakékoli takové
povolení nebo rozhodnutí bude konzulárnímu
úředníkovi vydáno na jeho žádost tak, jako by
bylo vydáno řádně zmocněnému zástupci stát-
ního příslušníka, jehož zájmy konzulární úřed-
ník zastupuje. Kde podle právních předpisů
přijímajícího státu povolení k zastupování
nebo soudní příkaz mohou být vystaveny pou-
ze pro tohoto státního příslušníka, konzulár-
ní úředník i v tomto případě může jednat na
základě tohoto povolení nebo příkazu tak, jak
je stanoveno v odst. 2 nebo 3 tohoto článku.
5. Konzulární úředník může jménem státního
příslušníka vysílajícího státu, který není přítomen
v přijímajícím státě, přijmout od justičního orgá-
nu, instituce nebo osoby peníze nebo jiný majetek,
včetně podílu na pozůstalosti, platů učiněných po-
dle zákona o úrazovém pojištění pracujících a vý-
plat z pojistek životního pojištění, na který má
uvedený státní příslušník nárok v důsledku smrti
kterékoli osoby. Justiční orgán, instituce nebo oso-
ba, o kterou se jedná, může požadovat, aby kon-
zulární úředník splnil podmínky, jež určila, po-
kud jde o:
a) předložení plné moci nebo jiného zmocnění
od dotyčného státního příslušníka
b) předložení vhodného důkazu o přijetí těchto
peněz nebo majetku dotyčným státním přísluš-
níkem
c) vrácení peněz nebo majetku, pokud není ta-
kový důkaz předložen.
6. a) Jestliže státní příslušník vysílajícího
státu zemře v době svého pobytu na území přijí-
majícího státu a nemá v tomto státě trvalé byd-
liště, konzulární úředník může vzít okamžitě do
opatrování peníze a věci, které měl zemřelý stát-
ní příslušník u sebe, za účelem jejich ochrany.
b) Konzulární úředník je oprávněn podržel
u sebe k dalšímu opatření v souladu s příslušnými
předpisy o dědictví ty předměty, které zemřelý
státní příslušník měl u sebe pro svou osobní po-
třebu, avšak jakékoliv právo podržet peníze nebo
jiný majetek podléhá ustanovením odstavců 2, 3
a 4 tohoto článku, s výjimkou případů, kdy právní
předpisy přijímajícího státu stanoví jinak.
7. Jestliže konsulární úředník vykonává práva
poskytovaná podle tohoto článku týkající se dě-
dictví, podléhá v tomto rozsahu, bez ohledu na
ustanovení článků 17 a 19, občanskoprávní juris-
dikci soudů přijímajícího státu.
Článek 41
1. Konzulární úředník je oprávněn navrhnout
soudnímu nebo správnímu orgánu přijímajícího
státu osoby způsobilé vykonávat funkci poručníka
nebo opatrovníka, pokud jde o státního přísluš-
níka vysílajícího státu nebo pokud jde o majetek
takovéhoto státního příslušníka v každém případě,
kdy tento majetek je ponechán bez dozoru.
2. Jestliže tento orgán považuje navrženou
osobu z jakéhokoli důvodu za nepřijatelnou, kon-
sulární úředník může navrhnout jinou osobu.
Článek 42
1. Příslušné orgány přijímajícího státu vyro-
zumějí konzulární úřad vysílajícího státu v kaž-
dém případě, když státní příslušník vysílajícího
státu byl vzat do vazby nebo když jeho osobní
svoboda byla jinak omezena. Vyrozumění musí být
provedeno co nejrychleji, v každém případě ve
lhůtě 3 dnů od doby, kdy byl vzat do vazby anebo
kdy byla jeho osobní svoboda jinak omezena.
2. Konzulární úředník vysílajícího státu, za
předpokladu, že dodrží podmínky stanovené pro
tento účel právním řádem přijímajícího státu, je
oprávněn přijímat písemnosti a udržovat jiné spo-
jení se státním příslušníkem, který byl takto vzat
do vazby nebo jehož osobní svoboda byla jinak
omezena, jakož i činit jiná opatření potřebná k po-
skytnutí právní pomoci a právního zastoupení to-
muto státnímu příslušníkovi.
3. Konzulární úředník, za předpokladu, že do-
drží podmínky stanovené pro tento účel právním
řádem přijímajícího státu, je obdobně oprávněn
navštěvovat státního příslušníka, hovořit s ním a
udržovat s ním styk. Návštěvy budou povoleny co
nejdříve, v každém případě nejpozději do 4 dnů
od doby, kdy byl vzat do vazby anebo kdy byla
jeho osobní svoboda jinak omezena.
4. a) V případě trestního řízení proti státní-
mu příslušníkovi vysílajícího státu konzulární
úředník bude na žádost informován o obviněních
vznesených proti tomuto státnímu příslušníkovi.
b) Konzulární úředník vysílajícího státu bude
v souladu s právními předpisy přijímajícího státu
oprávněn být přítomen soudnímu řízení se státním
příslušníkem vysílajícího státu, k němuž dojde
v přijímajícím státě.
5. V každém případě, kdy státní příslušník
vysílajícího státu byl odsouzen a je ve výkonu
12
trestu odnětí svobody v přijímajícím státě, konzu-
lární úředník, za předpokladu, že dodrží podmínky
stanovené pro tento účel právním řádem přijíma-
jícího státu, má právo navštívit jej, hovořit s ním
a udržovat s ním styk. Konzulárnímu úředníkovi
bude umožněno navštěvovat státního příslušníka
nejméně jednou do měsíce.
6. Státní příslušník, na kterého se vztahují
ustanovení tohoto článku, může od konzulárního
úředníka přijímat balíčky obsahující potraviny,
šatstvo, četbu a psací prostředky v rozsahu, v ja-
kém to připouštějí předpisy platné pro zařízení,
ve kterém je držen.
7. Příslušné orgány přijímajícího státu ne-
prodleně vyrozumějí státního příslušníka, o kte-
rého se jedná, o jeho právech přijímat návštěvy a
udržovat styk, poskytnutých tímto článkem.
Článek 43
1. Konzulární úředník je oprávněn poskytnout
veškerou pomoc a podporu lodi vysílajícího státu,
která připlula do přístavu nebo jiného kotviště
v hranicích konzulárního obvodu.
2. Konzulární úředník může vejít ve styk
s lodí a vstoupit na palubu, jakmile lodi bylo po-
voleno navázat styk s pobřežím.
3. Kapitán lodi a členové posádky mohou ve-
jít ve styk s konzulárním úředníkem. Mohou také,
v souladu s právními předpisy přijímajícího státu,
týkajícími se přístavní oblasti a přístupu cizinců,
navštívit konzulární úřad.
4. Konzulární úředník může požádat o pomoc
příslušné orgány přijímajícího státu v každé věci,
která se dotýká výkonu jeho funkcí, pokud jde
o loď vysílajícího státu nebo pokud jde o kapi-
tána a členy posádky takové lodi.
Článek 44
1. Konzulární úředník je oprávněn:
a) vyšetřovat, aniž by tím byla dotčena práva
orgánů přijímajícího státu, jakýkoliv případ,
který se udál na palubě lodi vysílajícího státu
během plavby, vyslýchat kapitána a kterého-
koli člena posádky, prověřovat lodní doku-
menty a přijímat prohlášení týkající se plavby
lodi a cíle cesty a také napomáhat při vstupu,
pobytu a odjezdu lodi z přístavu;
b) činit opatření pro najmutí nebo propuštění
kapitána nebo kteréhokoliv člena posádky, po-
kud to není v rozporu s právními předpisy
přijímajícího státu;
c) bez újmy ustanovení článku 45 urovnávat spo-
ry jakéhokoli druhu mezi kapitánem a kterým-
koliv členem posádky, včetně sporů týkajících
se mzdy a pracovního poměru v tom rozsahu,
jak je to dovoleno právními předpisy vysíla-
jícího státu;
d) činit opatření pro léčení v nemocnici nebo
pro návrat do vlasti kapitána nebo kterého-
koliv člena posádky této lodi;
e) přijímat, sestavovat nebo provádět jakékoli
prohlášení nebo jiný dokument předepsaný
právními předpisy vysílajícího státu v souvis-
losti s lodí.
2. Konzulární úředník může se v míře, v jaké
mu to právní předpisy přijímajícího státu dovolují,
dostavit s kapitánem nebo kterýmkoliv členem po-
sádky lodí k soudním nebo správním orgánům
tohoto státu, poskytnout jim veškerou pomoc a vy-
stupovat jako tlumočník v záležitostech mezi nimi
a těmito orgány.
Článek 45
1. justiční orgány přijímajícího státu nebudou
vykonávat svou pravomoc, pokud jde o občansko-
právní řízení z nároků kapitána lodi vysílajícího
státu nebo člena posádky takové lodi týkající se
mzdy nebo smlouvy o výkonu prací, aniž by nej-
prve vyrozuměly příslušného konzulárního úřed-
níka, a odmítnou vykonávat svou pravomoc, jest-
liže konzulární úředník proti tomu vznese ná-
mitky.
2. Justiční orgány přijímajícího státu však
mohou vykonávat pravomoc ve všech občansko-
právních věcech, které nejsou vyloučeny v odstav-
ci 1 tohoto článku.
3. Kromě toho, s výjimkou případů, kdy o to
příslušný konzulární úředník požádá nebo kdy
s tím vysloví souhlas, justiční a správní orgány
přijímajícího státu nebudou vykonávat pravomoc
nebo nezasáhnou, podle povahy věci, pokud jde
o jakoukoli událost, k níž došlo na palubě lodi
vysílajícího státu, včetně zadržení jakékoli osoby
na palubě lodi, za předpokladu, že je oprávněné
podle právního řádu přijímajícího státu.
4. Ustanovení odstavce 3 tohoto článku se
nevztahují na případy:
a) které souvisí s jakýmkoli trestným činem spá-
chaným na palubě lodi vysílajícího státu:
1. jestliže následky trestného činu zasahují
na území přijímajícího státu;
2. jestliže jde o trestný čin, který podle své
povahy narušuje klid na území přijíma-
jícího státu, nebo narušuje pořádek v jeho
vnitřních nebo teritoriálních vodách;
3. státním příslušníkem nebo proti státnímu
příslušníkovi přijímajícího státu, popří-
padě jinou osobou anebo proti jiné osobě,
než je kapitán lodi nebo člen posádky;
13
4. který podle právního řádu přijímajícího
státu zakládá skutkovou podstatu trestné-
ho činu, za který je stanoven trest odnětí
svobody v trvání nejméně 5 let nebo pří-
snější trest;
b) které souvisí s jakýmkoli opatřením, které
příslušné orgány přijímajícího státu učinily,
pokud jde o celní záležitosti, přistěhovalec
tví, záležitosti veřejného zdraví, bezpečnost
života na moři, znečišťování splavných vod,
radiotelegrafická spojení nebo jiné podobné
záležitosti.
Článek 46
1. Soudní a správní orgány přijímajícího státu
uvědomí příslušného konzulárního úředníka
o svém úmyslu provést donucovací opatření nebo
jakékoli úřední vyšetřování na palubě lodi vysí-
lajícího státu. S výjimkou případů, kdy je to ne-
možné v důsledku naléhavosti této záležitosti, ta-
kové sdělení bude učiněno před započetím opatře-
ní, aby při nich mohl být přítomen konzulární
úředník nebo jeho zástupce. Jestliže konzulární
úředník nebo jeho zástupce při provádění těchto
opatření nebyl přítomen, příslušně orgány mu na
jeho žádost poskytnou podrobnou informaci o je-
jich průběhu.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se též
vztahuje na případy, kdy příslušné orgány oblasti
přístavu chtějí vyslýchat kapitána nebo kterého-
koli člena posádky na břehu.
3. Ustanovení tohoto článku se však nevzta-
hují na běžné celní, pasové a zdravotní prohlídky
prováděné těmito orgány, právě tak jako na který-
koliv úkon učiněný na žádost nebo se souhlasem
kapitána lodi.
Článek 47
1. Jestliže loď vysílajícího státu ztroskotá, na-
jede na dno nebo je vržena na břeh nebo utrpí
jinou škodu v přijímajícím státě nebo jestliže ja-
kýkoli předmět tvořící část nákladu ztroskotané
lodi třetího státu, jenž je majetkem státního pří-
slušníka vysílajícího státu, je nalezen na pobřeží
nebo v blízkosti pobřeží přijímajícího státu nebo
je dopraven do přístavu tohoto státu, podají o tom
příslušné orgány přijímajícího státu co možno nej-
dříve zprávu příslušnému konzulárnímu úředníku.
Sdělí mu také, jaká opatření již byla učiněna pro
záchranu lodi, životů osob na lodi, nákladu a dal-
šího majetku na palubě a předmětů náležejících
k lodi nebo tvořících část jejího nákladu, které
se oddělily od lodi.
2. Konzulární úředník může poskytnout veške-
rou pomoc lodi, jejím cestujícím a členům posádky
a za tím účelem může požádat o pomoc příslušné
orgány přijímajícího státu. Může učinit opatření
uvedená v odstavci 1 tohoto článku i opatření pro
zajištění opravy lodi nebo může požádat příslušné
úřady, aby taková opatření učinily nebo v nich
pokračovaly.
3. a) V případech, kdy loď nebo jakýkoli před-
mět k ní náležející byly nalezeny na pobřeží nebo
v blízkosti pobřeží přijímajícího státu nebo byly
dopraveny do přístavu tohoto státu a ani kapitán
lodi, majitel, jeho zástupce ani příslušný pojišťo-
vatel nemají možnost učinit opatření pro ochranu
a další naložení s lodí nebo předmětem, konzu-
lární úředník bude považován za zmocněného uči-
nit jménem majitele lodi stejná opatření, jaká by
za tímto účelem mohl učinit sám majitel.
b) Ustanovení písm. a) tohoto odstavce se
rovněž použijí, pokud jde o jakýkoli předmět, který
tvoří část nákladu lodi a který je vlastnictvím
státního příslušníka vysílajícího státu.
4. a) Loď, náklad, zařízení a výstroj, zásoby
nebo jiné předměty z lodi, za předpokladu, že ne-
jsou dopraveny k použití nebo spotřebování v při-
jímajícím státě, nepodléhají celním poplatkům
nebo jiným daním jakéhokoli druhu ukládaným
z důvodu dovozu.
b) Nic v ustanovení písm. a) tohoto odstavce
nebude vykládáno tak, aby bránilo použití práv-
ních předpisů přijímajícího státu, pokud jde o pře-
chodné uskladnění zboží.
5. Jestliže jakýkoli předmět tvořící část ná-
kladu ztroskotané lodi třetího státu, který je vlast-
nictvím státního příslušníka vysílajícího státu a
je nalezen na pobřeží nebo v blízkosti pobřeží při-
jímajícího státu nebo je dopraven do přístavu to-
hoto státu a ani kapitán lodi, vlastník předmětu,
jeho zástupce ani příslušný pojišťovatel nemohou
učinit opatření pro zajištění nebo nakládání před-
mětem, konzulární úředník je považován za zmoc-
něného, aby učinil jménem vlastníka taková opa-
tření, jaká by mohl pro tyto účely učinit vlast-
ník sám.
Článek 48
Ustanovení článků 43 až 47, s výjimkou od-
stavce 3 a 4 článku 45, se vztahují také na civilní
letadlo v rozsahu, ve kterém to povaha věci při-
pouští.
ČÁST V
Závěrečná ustanovení
Článek 49
1. Tato Úmluva bude ratifikována a vstoupí
v platnost třicátého dne po výměně ratifikačních
14
listin, jež se bude konat v Londýně co možná nej-
dříve.
2. Tato Úmluva zůstane v platnosti po dobu
pěti let. V případě, že žádná z vysokých smluv-
ních stran neuvědomí druhou dvanáct měsíců před
uplynutím zmíněného období pěti let o svém
úmyslu ukončit tuto Omluvu, zůstane v platnosti
až do uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy jed-
na vysoká smluvní strana uvědomí druhou o tako-
vém úmyslu.
Na důkaz toho zmocněnci vysokých smluv-
ních stran tuto Omluvu podepsali a opatřili jí pe-
četěmi.
Dáno v Praze dne 3. dubna 1975 ve dvou vy-
hotoveních v jazyce českém a anglickém, přičemž
obě znění mají stejnou platnost.
Za
Prezidenta Československé
socialistické republiky
Miloslav Růžek v. r.
Za
Její Britské Veličenstvo
Goronwy-Roberts
z Caernarvonu a Ogwenu v. r.