23

vání této ochrany bude vyžadovat odborné vojen-
ské znalosti, bude tento úkol Sboru národní bez-
pečnosti plněn i vojáky československé lidové
armády, kteří budou v dohodě s ministrem národní
obrany Československé socialistické republiky po-
voláni k plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti
a v zájmu jednotného řízení bezpečnostní služby
přímo podřízeni ministru vnitra Československé
socialistické republiky.

Ochrana státních hranic je podle zákona č. 69/
1951 Sb., o ochraně státních hranic, svěřena ze-
jména Pohraniční stráži. Sbor národní bezpečnosti
se na ní podílí mimo jiné kontrolou cestovních do-
kladů (orgány pasové kontroly) a prováděním
přímé ochrany státních hranic se socialistickými
státy.

Sbor národní bezpečnosti se spolu s jinými
státními orgány a společenskými organizacemi po-
dílí na ochraně veřejného pořádku. Návrh v tomto
směru vychází ze skutečnosti, že za ochranu ve-
řejného pořádku odpovídají ve svých obvodech
příslušné národní výbory, které ho zajišťují buď
vlastními silami a prostředky nebo prostřednictvím
jiných orgánů. Sboru národní bezpečnosti náleží
přitom úkol dozírat na dodržování předpisů vyda-
ných k ochraně veřejného pořádku a tam, kde do-
jde k porušení těchto předpisů, provádět podle
tohoto zákona příslušná opatření. Při zajišťování
místních záležitostí veřejného pořádku, tj. v pod-
statě při zabezpečování předpisů určených k za-
jištění veřejného pořádku v určitém místě, se řídí
Sbor národní bezpečnosti pokyny národního vý-
boru.

Sboru národní bezpečnosti náleží též dohled
nad bezpečností a plynulostí provozu na silnicích
a spolu s národními výbory též účast při jeho ří-
zení. Tento úkol nabývá na významu v návaznosti
na rostoucí hustotu provozu a z toho vyplývající
komplikace při jeho řízení.

K § 5:

Nově je zařazeno zmocnění (odstavec 1) pro
ministry vnitra pověřit příslušníky Sboru národní
bezpečnosti plněním úkolů, které je jinými obecně
závaznými předpisy svěřeno příslušným minister-
stvům vnitra. Tímto ustanovením se odstraňuje
mezera v dosavadní zákonné úpravě způsobená
tím, že v řadě zákonů jsou ministerstvům vnitra
uloženy úkoly, které plní některé útvary Sboru ná-
rodní bezpečnosti, ač k tomu podle dosavadní
úpravy výslovně nejsou oprávněny.

Ustanovení o zmocnění ministra vnitra Česko-
slovenské socialistické republiky povolat přísluš-
níky Sboru národní bezpečnosti k plnění úkolů
vojsk ministerstva vnitra se přejímá z dosavadní
úpravy.

Předpokládá se (odstavec 3), že Sbor národní
bezpečnosti bude i nadále podle jiných obecně zá-
vazných předpisů plnit některé další úkoly státní
správy na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Jde především o úkoly, které plní Veřejná bezpeč-
nost na úseku evidence zbraní a střeliva, hlášení
obyvatelstva apod.

K § 6:

Ze základního poslání Sboru národní bezpeč-
nosti vyplývá i jeho povinnost zúčastnit se odvrá-
cení nebezpečí, vážného ohrožení veřejného po-
řádku i v oblasti, za kterou jinak odpovídají jiné
orgány. Nelze přesně vymezit okruh možných pří-
padů např. v souvislosti se zneužitím situace při
příležitosti veřejného shromáždění nebo sportov-
ního podniku protispolečenskými živly. Půjde o si-
tuace, kdy odpovědný orgán nemá dostatek sil a
prostředků k odvrácení hrozícího nebezpečí. Sbor
národní bezpečnosti v takovém případě učiní jen
nezbytná opatření k odstranění příčin bezprostřed-
ního nebezpečí. Toto nové ustanovení vyjadřuje
spoluodpovědnost Sboru národní bezpečnosti za
ochranu veřejného pořádku. Místním národním vý-
borem je třeba rozumět také jemu na roven po-
stavený národní výbor. Ustanovení vychází ze zku-
šeností a je v souladu s obdobnými úpravami
v některých jiných socialistických státech.

K § 7:

Ustanovením o úzké spolupráci s bezpečnost-
ními službami spřátelených socialistických států
je zdůrazněna nezbytnost koordinovaného postupu
v boji proti společnému nepříteli. Mezinárodní spo-
lupráce tvoří v současné době a bude tvořit v bu-
doucnu nedílnou součást činnosti bezpečnostních
aparátů všech socialistických států, které jsou
tímto způsobem s to účinně se bránit proti nepřá-
telské činnosti. Rozsah spolupráce a její základní
směry, v nichž se bude uskutečňovat, budou do-
hodnuty přímo mezi zúčastněnými státy.

HLAVA DRUHÁ
Organizace a řízení Sboru národní bezpečnosti

K § 8:

Sbor národní bezpečnosti zabezpečuje ve vě-
cech vnitřního pořádku a bezpečnosti úkoly fede-
race i obou republik. Ustanovení § 8 zachovává
i v podmínkách rozdělené působnosti ve věcech
vnitřního pořádku a bezpečnosti jednotný Sbor
národní bezpečnosti. Základní zásady jeho organi-
zační výstavby a celkové početní stavy schvaluje
vláda Československé socialistické republiky, která
zabezpečuje celospolečenské zájmy a potřeby v této
oblasti. Z nich pak vychází ministr vnitra Česko-


24

slovenské socialistické republiky při stanovení zá-
sad organizace sboru. Konkrétní organizaci pak
stanoví ministři vnitra pro útvary jimi řízené. Od-
povídá to specifickému posláni sboru a vytváří se
tak možnost operativního přizpůsobení organizace
společenským potřebám.

K § 9:

Počítá se s další existenci oborových složek
Sboru národní bezpečnosti - Státní bezpečnosti
a Veřejné bezpečnosti. Složky se člení na útvary,
v jejich čele stoji náčelnici. Ustanovení odstavce 1
umožňuje, aby vedle příslušníků zařazených v útva-
rech některé z uvedených složek byli i příslušníci
zařazení v útvarech sboru, které nebudou součástí
ani Státní ani Veřejné bezpečnosti. Půjde o pří-
slušníky, kteří budou vykonávat službu v útvarech
zabezpečujících činnost obou složek po stránce
velitelské, kádrové, finanční, materiální, správní
apod., nicméně však charakter a náplň jejich práce
ve vykonávaných funkcích vyžaduje, aby byli ve
služebním a nikoliv pracovním poměru. Takové
řešení je ve srovnání s dosavadní úpravou nově
a potřebné jak z hlediska zkušeností získaných za
působení dosavadního zákona, tak i z hlediska
praktického řešení některých otázek služebního
poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti
v podmínkách federativního uspořádání.

Územně je Sbor národní bezpečnosti organizo-
ván v podstatě v souladu s územním členěním státu,
tj. podle krajů, okresů a obvodů. Obvody jsou sta-
noveny tak, že je tvoří vždy území, na kterých je
zřízen jeden nebo více místních (městských) ná-
rodních výborů. Tento systém územního členění
sboru se osvědčil, a proto jej návrh v podstatě
přejímá z dosavadní úpravy.

K § 10:

Jednotný Sbor národní bezpečnosti plní úkoly
v oblasti veřejného, pořádku a bezpečnosti, které
jsou ve společně působnosti československé fede-
race a obou republik, a to na celém území Česko-
slovenské socialistické republiky. Proto je nutno
postavení ministra vnitra Československé socialis-
tické republiky ve vztahu ke všem příslušníkům
Sboru národní bezpečnosti a postavení ministrů
vnitra obou republik ve vztahu k příslušníkům
útvarů Sboru národní bezpečnosti jimi řízených
upravit tak, aby byla dostatečně vyjádřena jejich
řídící funkce. Tomu odpovídá nejlépe termín "před-
stavený". Z jeho podstaty vyplývá, že s postavením
představeného není spojována metoda přímého di-
rektivního řízení, která se předpokládá uplatnit
ve vztazích na nižších stupních řízení a velení ve
Sboru národní bezpečnosti.

Toto řešení vychází z ustanovení zákonů, které
vymezují působnost v oblasti veřejného pořádku

a bezpečnosti; nenarušuje ani nemodifikuje jimi
stanovené vztahy. Plně respektuje ústavní posta-
vení ministrů vnitra a jejich ústavní i politickou
odpovědnost, která z něj vyplývá.

Řešení by nebylo úplné, kdyby nezabezpečovalo
podrobnější úpravu vztahů nadřízenosti a podříze-
nosti ve Sboru národní bezpečnosti. Ustanoveni
odstavce 2 proto zmocňuje ministra vnitra Česko-
slovenské socialistické republiky k podrobnější
úpravě těchto vztahů v mezích zákonů uvedených
v odkaze.

K § 11 a 12:

Na území krajů působí vedle sebe útvary řízené
ministerstvy vnitra republik i federálním minister-
stvem vnitra. V zájmu uplatnění jednotného veli-
telského principu a jednoty Sboru národní bezpeč-
nosti, jakož i z důvodů ekonomických jsou v návrhu
nově zakotvena ustanovení upravující postaveni
krajských správ Sboru národní bezpečnosti a úkoly
jejich náčelníků.

Krajské správy Sboru národní bezpečnosti jsou
konstituovány jako útvary, které zabezpečuji čin-
nost všech útvarů Sboru národní bezpečnosti dis-
lokovaných na území krajů.

V čele krajských správ Sboru národní bezpeč-
nosti jsou náčelníci, kteří koordinují činnost útvarů
Sboru národní bezpečnosti, organizují jejích sou-
činnost s ostatními státními orgány a socialistic-
kými organizacemi včetně společenských organi-
zaci. Náčelnici krajských správ odpovídají rovněž
za materiálně technické zabezpečení všech útvarů
sboru v kraji. Kromě toho v době, kdy dojde k mi-
mořádnému ohrožení klidu a veřejného pořádku,
řídí činnost všech útvarů Sboru národní bezpeč-
nosti v rámci kraje. Navazuje se tak na ustanovení
§ 2 bod 2 zákona č. 128/1970 Sb., podle něhož
náleží federaci právo za těchto okolností řídit vše-
chny útvary Sboru národní bezpečnosti.

Náčelníci krajských správ jsou řízeni minis-
trem vnitra Československé socialistické republiky
i příslušným ministrem vnitra republiky v rozsahu,
který odpovídá pravomoci a působnosti těchto
funkcionářů; proto odstavec 2 obsahuje zmocnění
pro ministra vnitra Československé socialistické
republiky, aby v dohodě s ministrem vnitra České
socialistické republiky a s ministrem vnitra Slo-
venské socialistické republiky upravil v podrob-
nostech rozsah úkolů a pravomoci náčelníků kraj-
ských správ Sboru národní bezpečnosti. Vzájemná
součinnost ministrů vnitra při ustanovování náčel-
níků krajských správ Sboru národní bezpečnosti
do funkcí je již zakotvena v zákoně č. 133/1970 Sb.

K § 13:

Procesní postavení, úkoly a oprávnění vyšetřo-
vatelů zůstávají zachovány v dosavadním rozsahu.


25

Vyšetřovatelé jsou ve věcech vyšetřování vázáni
ustanoveními trestního řádu. V ostatních věcech,
které se netýkají vyšetřování, upraví jejich podří-
zenost ministři vnitra.

K § 14:

Příslušnost vojenských soudů ve věcech pří-
slušníků Sboru národní bezpečnosti vyplývá z trest-
ního řádu.

HLAVA TŘETÍ

Povinnosti a oprávnění
příslušníků Sboru národní bezpečnosti

K § 15:

V návaznosti na principy socialistické zákon-
nosti a pravidla socialistických vztahů mezi lidmi
stanoví se zde zásada přiměřenosti zákroku.

K § 18:

Základní povinností příslušníků Sboru národní
bezpečnosti je v mezích zákona zakročit, a to
zvláště proti páchání trestného činu, přečinů nebo
přestupku; tato povinnost vyplývá z poslání sboru
jako zvláštního orgánu zřízeného k ochraně spo-
lečenského a státního zřízení, veřejného pořádku
a bezpečnosti osob i majetku v socialistickém
i osobním vlastnictví. Je vázána především na pří-
slušníky, kteří jsou ve službě. Způsob a rozsah
zákroků nebo jiných nezbytných služebních úkonů,
které jsou příslušníci povinni provést i v době, kdy
jsou mimo službu, stanoví v prováděcím předpise
ministr vnitra Československé socialistické repub-
liky (odstavec 3).

Nově se příslušníkům ukládá v odstavci 2 po-
vinnost učinit nezbytné opatření k odstranění ško-
dy, jež někomu hrozí na životě, zdraví či majetku.
V těchto případech příslušníci provedou pouze ta-
ková opatření (úkony), jimiž bude odstraněna
bezprostředně hrozící škoda a do dalšího řešení
případu se nevměšují.

Jako nové je zařazeno v odstavci 4 ustanovení
zmocňující ministry vnitra k omezení rozsahu po-
vinností a oprávnění daných jinak zákonem všem
příslušníkům Sboru národní bezpečnosti. Půjde ze-
jména o výjimku ze služebních zákroků, pro něž
nemá příslušník potřebné odborné předpoklady
nebo jejichž provedením by ohrozil plnění jiného
důležitého úkolu.

K § 17:

Ve vztahu k výkonu své funkce požívají pří-
slušníci Sboru národní bezpečnosti trestní ochrany
jako veřejní činitelé. To vyplývá z ustanovení § 89
odst. 2 trestního zákona a není důvodu k opakování
této zásady v tomto zákoně.

Aby byla zabezpečena jistota občanů, že jed-
nají s příslušníkem Sboru národní bezpečnosti, za-
vádí osnova povinnost příslušníka prokázat svou
příslušnost ke Sboru národní, bezpečnosti, je-li o to
požádán. Způsob prokazování bude diferencován
s ohledem na situace, které při zákrocích mohou
vzniknout a i podle toho, u kterého útvaru bude
příslušník vykonávat službu, zda bude vykonávat
službu ve stejnokroji apod.

K § 19:

Ve srovnání s dosavadní úpravou jsou některá
oprávnění příslušníků nová a některá upřesněna
tak, aby umožňovala účinný a pohotový zásah proti
pachatelům trestné činnosti.

Oprávnění požadovat vysvětlení je základním
předpokladem pátrací a vyhledávací činnosti. Ob-
čan, který se dostaví na předvolání, má nárok na
náhradu nutných výdajů, jež mu v souvislosti s do-
stavením vzniknou a nárok na náhradu ušlého vý-
dělku. Náhradu poskytne Sbor národní bezpečnosti.
Nově se však stanoví, že tento nárok nebude při-
znán občanu, jestliže k výzvě došlo výhradně v jeho
zájmu a dále občanu, který výzvu zapříčinil svým
protiprávním jednáním.

Na podmínky zániku nároku na náhradu musí
být oprávněný upozorněn.

Způsob úpravy práva odepřít vysvětlení je
v souladu se zásadou přijatou např. i pro oblast
trestního řízení, stejně jako zákaz vyžadovat vy-
světlení od toho, kdo je vázán zákonem uloženou
povinností mlčenlivosti.

K § 20:

Zjištění totožnosti osob je mnohdy rozhodují-
cím předpokladem úspěšného provedení služebního
úkonu nebo zákroku. Proto návrh umožňuje pří-
slušníkům Sboru národní bezpečnosti vyzvat při
plnění úkolů podle zákona každého, aby hodno-
věrně prokázal svou totožnost. Navržené znění
umožňuje, aby za hodnověrný způsob prokázání
totožnosti nebylo považováno jenom předložení
občanského průkazu, ale i např. předložení jiných
úředních průkazů, osobní znalost apod. Na druhé
straně však ani předložení průkazu nemusí ve všech
případech vyloučit zkoumání jeho hodnověrnosti.
Nechce nebo nemůže-li osoba hodnověrně prokázat
svou totožnost, může být předvedena. Předvedení
(nejdéle na 24 hod. ) je možné jen v souvislosti se
zjišťováním totožnosti.

K § 21 a 22:

Identifikační úkony vůči neznámým osobám
jsou přísně omezeny na případ, kdy totožnost ta-
kové osoby nelze zjistit jinak. Tuto podmínku je
třeba vždy chápat v konkrétní časové a místní sou-


26

vislosti se sledovaným účelem nebo hrozícím ne-
bezpečím tak, aby nedošlo k narušení obecných
zásad stanovených v § 3.

Zároveň musí být dána i možnost zapůjčení
véd pro takové případy, kdy k ověření a zkoumání
je třeba úkonů, které není možno provést na miste,
protože vyžadují např. nezbytná technická zařízení.

Oprávnění k provedení identifikačních úkonů
bude zvlášť užitečné k rychlému a jednoduchému
zabezpečení úkonů na místě, na němž došlo k spá-
chání trestného činu nebo přečinů.

K § 23:

Umožňuje se zajištění osob, které hrubým způ-
sobem narušují veřejný pořádek. Obsah i rozsah
tohoto nove stanoveného institutu zajištění odpo-
vídá dosavadnímu předvedení podle § 18 zákona
č. 70/1965 Sb., o Sboru národní bezpečnosti. Účelem
zavedení nového názvu je odlišit úkony a instituty
bezpečnostní povahy od úkonů a institutů trestně-
právních, protože dosavadní předvedení podle § 18
zákona č. 70/1965 Sb., o Sboru národní bezpečnosti,
pojmově splývalo se zadržením podle trestního
řádu.

Nove se stanoví, že trvá-li zajištění déle než
24 hodin, je příslušný útvar Sboru národní bezpeč-
nosti povinen vyrozumět někoho z blízkých pří-
buzných, u vojáka jeho přímého nadřízeného. Usta-
novení o výjimce z této povinnosti je nezbytné pro
případy, ve kterých by vyrozumění evidentně ne-
bylo s to splnit svůj účel.

K § 24:

Proti dosavadní úpravě se délka doby zajištění
osoby, která má být vyhoštěna z Československé
socialistické republiky, prodlužuje o 6 dnů. Dosa-
vadní zkušenosti ukazují, že projednání otázek
souvisejících s provedením vyhoštění s orgány pří-
slušného státu vyžaduje poměrné dlouhou dobu.
Toto ustanovení o zajištění bude používáno jen
v případech, kdy cizinec úmyslné maří provedení
rozhodnutí o vyhoštění a je nezbytným doplněním
ustanovení § 3 zákona č. 68/1965 Sb., o pobytu
cizinců na území Československé socialistické re-
publiky.

K § 25:

Zkušenosti ze zákroků proti asociálním živlům
a povinnost chránit život a zdraví příslušníků nutí
k tomu, aby příslušníci Sboru národní bezpečnosti
měli právo přesvědčit se, zda osoba, kterou před-
vádějí nebo zajišťují, není ozbrojena. Nově se sta-
noví, že mohou zbraň odebrat a naložit s ní podle
rozhodnutí příslušných orgánů (národního výboru

nebo soudu). Za zbraň je třeba podle tohoto usta-
novení pokládat vše, čím může být ohrožen život
nebo zdraví zakročujícího příslušníka nebo i dal-
ších osob.

K § 28:

Rozrůstající se pirátství v civilní letecké do-
pravě si tak jako v mnoha jiných státech i u nás
vynutilo přijeti účinných obranných opatřeni. Jed-
ním z nich je oprávnění bezpečnostních orgánů
vykonat v souvislosti se zajištěním ochrany letec-
kého provozu osobní prohlídku, prohlídku zavaza-
del a leteckého dopravního prostředku. Realizací
těchto oprávnění bude zvýšena i ochrana a bez-
pečnost cestujících v civilních letadlech. Provedeni
takové prohlídky není spojováno s důsledky osobní
a domovní prohlídky podle trestního řádu.

K § 27:

Nove se zavádí i oprávnění prohlédnout do-
pravní prostředek při pátrání po hledaných oso-
bách, zbraních, střelivu, výbušninách, omamných
prostředcích nebo odcizených věcech bez účinku
zahájení trestního stíhání. Toto oprávnění je vzhle-
dem k současné skladbě kriminality naprosto ne-
postradatelné.

K § 28:

Dosavadní úprava oprávnění příslušníků při
výkonu služby na státních hranicích zůstává ne-
dotčena. Toto ustanovení je nutno ze zásadních
důvodů zachovat bez ohledu na rozsah působnosti
Sboru národní bezpečnosti při ochraně státních
hranic.

K § 29:

Nově se příslušníkům Sboru národní bezpeč-
nosti svěřuje oprávnění přikázat, aby nikdo ne-
vstupoval na určená místa nebo se na těchto mís-
tech nezdržoval; smyslem tohoto ustanovení je
jednak uzavření místa, na kterém má probíhat udá-
lost, kterou je nutno ve státním zájmu chránit nebo
utajovat, např. z důvodů obrany Československé
socialistické republiky, nebo místa, kde došlo
k události, jež je příčinou služebního zákroku či
úkonu příslušníků, a jednak ochrana životů a zdraví
občanů při těchto událostech. Pod pojmem "vstu-
povat" se rozumí i vjezd motorových vozidel či
vniknutí jiným způsobem.

K § 30:

Oprávnění k otevření bytu, které návrh nove
zavádí, je stanoveno jako institut povahy bezpeč-
nostní (nikoliv trestněprávní) tak, aby byla zabez-


27

pečena rovnováha mezi zájmem na likvidaci váž-
ného ohrození osob nebo majetku a šetřením
občanských svobod. Tímto ustanovením má být vy-
tvořena možnost účinného preventivního zákroku,
kterého se zpravidla dožaduje veřejnost nebo ohro-
žení občané. Protože toto oprávnění kryje případy
krajní nouze, nestanoví se bližší náležitosti a po-
nechává se další úpravě interními pokyny, aby pří-
slušník, pokud to bude možné, provedl tento úkon
za přítomnosti nezúčastněné osoby. V každém pří-
padě však musí příslušník po provedených úkonech
byt uzavřít, sepsat o provedených úkonech úřední
záznam a vyrozumět neprodleně uživatele bytu.

K § 31:

Odnětí věci v řízení o přestupku (odnětí věci
v řízení o přečinů a trestném činu Je upraveno
trestním řádem) je novým ustanovením vyvolaným
potřebami praxe a má předejit možnosti pokračovat
v páchání přestupku a umožnit realizaci očekáva-
ného propadnutí nebo zabrání věci. O propadnutí,
zabrání nebo eventuálním vrácení věci pak roz-
hodne orgán příslušný k projednání přestupku.
Analogicky se zde uplatňuje ustanovení § 26 odst.
4 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů
při zajišťování socialistického pořádku.

K § 32 a 33:

Na rozdíl od dosavadní úpravy jsou vypočteny
mírnější prostředky, kterých mohou příslušníci
Sboru národní bezpečnosti použít při zákrocích.
Federálnímu ministerstvu vnitra je zmocněním
umožňováno, aby stanovilo případné další pro-
středky a způsob jejich použití.

Před použitím prostředků uvedených v zákoně
jsou příslušníci povinni vždy, kdy je to možné,
použít mírnější formy zákroku. Celkově je ustano-
veními § 32 a 33 sledován záměr vybavit Sbor
národní bezpečnosti a jeho příslušníky dostateč-
nými prostředky k boji s kriminálními živly, které
používají ke svým zločinným útokům stále ve větší
míře i nejmodernější technické prostředky.

K § 34:

Použití zbraně se připouští pouze ve vyjmeno-
vaných případech, které jsou převzaty z dosavadní
úpravy. Nově se formuluje právo použít zbraně
i v případech, kdy nelze jinak zadržet dopravní
prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně
ohrožuje životy, zdraví a majetek, a právo použít
zbraně k zneškodnění zvířete, které ohrožuje zdraví
nebo život lidí. Způsob a podmínky použití zbraně
upraví federální ministerstvo vnitra.

K § 35:

Zákaz použití některých prostředků proti urči-
tým kategoriím osob je novým ustanovením, které
vychází ze základního etického a humánního po-
hledu a které konkretizuje pro některé zjevné pří-
pady obecně přijatou zásadu přiměřenosti zákroku
ve smyslu § 3 odst. 2. Pro výběr kategorií osob
bylo možno zvolit jen fyzický znak, a to pokud
možno naprosto zjevný.

K § 36:

Úprava zákroků příslušníků Sboru národní
bezpečnosti pod jednotným velením je převzata
z dosavadní úpravy.

HLAVA ČTVRTÁ

Vztahy Sboru národní bezpečnosti k jiným státním
orgánům, socialistickým organizacím a občanům

K § 37-39:

V úpravě vztahů Sboru národní bezpečnosti
k národním výborům se vychází z úkolů národních
výborů jako orgánů státní moci, které v zájmu
komplexní ochrany jsou oprávněny koordinovat
činnost všech orgánů působících v jejich teritoriu
při ochraně veřejného pořádku. Proto se ukládá
útvarům Sboru národní bezpečnosti informovat
příslušný národní výbor o stavu veřejného pořádku
a o stavu socialistické zákonnosti.

V souladu se stávající právní úpravou národní
výbory ukládají útvarům Veřejné bezpečnosti úkoly
při zabezpečování místních záležitostí veřejného
pořádku. Z navrhované dikce § 37 vyplývá, že ná-
rodní výbor ukládá úkoly útvarům Veřejné bezpeč-
nosti zřízeným v jeho obvodu. Tato úprava odpovídá
i přijatým novelám zákona o národních výborech.

K § 40:

je nezbytné svěřit útvaru Sboru národní bez-
pečnosti oprávnění zakročit proti shromážděním
l tehdy, kdy k tomu nebyl vydán pokyn národního
výboru, kdy však nastalo akutní nebezpečí ohrožení
veřejného pořádku, protože účastníci shromážděni
se dopouštějí trestného činu, přečinů nebo přestup-
ku. Bude správné, aby o každém takovém zákroku
byl neprodleně informován příslušný národní
výbor.

K § 42:

Povinnosti příslušníků Sboru národní bezpeč-
nosti plnit příkazy prokurátorů a soudů vyplývají
ze zvláštních předpisů, zejména z trestního řádu.


28

K § 43:

Sbor národní bezpečnosti bude poskytovat
asistenci osobám, které o tuto pomoc požádají,
k provedení výkonu rozhodnutí soudu nebo národ-
ního výboru, při němž narazily na takový odpor,
že by bez ohrožení svého života nebo zdraví ne-
mohly výkon provést, nebo takový odpor důvodně
očekávají. Tyto osoby jsou povinny prokázat se po-
věřením orgánu, že jde o vykonatelné rozhodnutí.
Příslušník sboru při poskytování pomoci si počíná
způsobem odpovídajícím příslušným ustanovením
tohoto zákona.

K § 44-49:

Ustanovení o součinnosti se státními, družstev-
ními a společenskými organizacemi a s občany
prohlubují dále bohatě socialistické tradice vztahů
mezi Sborem národní bezpečnosti a pracujícími.
Dobrovolní spolupracovnici Sboru národní bezpeč-
nosti, kteří jsou zevně označeni, mají oprávnění
příslušníků v rozsahu, který stanoví ministr vnitra
Československé socialistické republiky. Vyjadřují
také oboustrannost tohoto vztahu spočívající v po-
vinnosti příslušníků přijmout podnět nebo žádost
o pomoc a na druhé straně v jejich oprávnění po-
žadovat pomoc od státních a družstevních orgánů
a organizací i od společenských organizací a od
občanů. Zatímco orgány státní správy, státní a
družstevní organizace mají zásadně povinnost po-
skytnout požadovanou pomoc (§ 47), pomoc po-
skytnutá společenskými organizacemi a občany je
dobrovolná (§ 48). Pouze v případě, požádají-li
příslušníci o pomoc v nebezpečí (§ 49), je každý
povinen pomoc poskytnout; zároveň se stanoví vý-
jimky z této povinnosti.

Ustanovení upravující právo občanů požádat
příslušníka Sboru národní bezpečnosti o vzájemnou
výměnu svých osobních údajů je nové (§ 46 odst.
2). Předpokládá se, že půjde o situace (např. menší
autonehody, rušení držby, narušování občanského
soužití a pod. ), kdy bude možno žádosti o zjištění
osobních údajů vyhovět na místě a bez komplikací,
které by vtahovaly příslušníka do dalšího řešení
občanskoprávních vztahů.

K § 50:

V zákoně je třeba vytvořit předpoklad pro při-
pravovanou novelizaci vyhlášky ministerstva ná-
rodní bezpečnosti č. 66/1953 Ú. l., o úkolech a pů-
sobnosti závodní stráže, vydané podle § 15 odst. 3
zákona č. 286/1948 Sb., kterou zákon č. 70/1965 Sb.
recipoval.

K § 51-53:

Povolávání jiných orgánů k plnění úkolů Sboru
národní bezpečnosti vychází z dosavadní právní
úpravy a na základě praktických zkušeností Je
zkonkretizováno. Vychází rovněž z principů česko-
slovenské federace. Povolávání je vázáno na do-
hodu s jinými ministry nebo vedoucími ústředních
orgánů státní správy. Návrh vychází ze zásady, aby
povolané osoby měly právní postavení příslušníků
Sboru národní bezpečnosti. Různorodost možných
případů povolávání však vyžaduje zakotvit v zá-
koně zmocnění pro příslušného ministra vnitra,
aby omezil rozsah práv nebo povinností přecháze-
jících na povolané osoby, bude-li to v konkrétním
případě třeba.

Sbor národní bezpečnosti v rámci svého podílu
na zabezpečování úkolů obrany Československé
socialistické republiky plní i úkoly spojené s ochra-
nou bojeschopnosti ozbrojených sil. Zvládnuti této
problematiky vyžaduje od příslušných pracovníků
odpovídající stupeň vojenských znalostí. Ustano-
vení § 52 je proto speciálním pro tyto případy.
V této souvislosti je třeba vzhledem k ustanovení
§ 13 odst. 2 zvlášť upravit i možnost jmenováni
vyšetřovatele z řad vojáků z povolání Českosloven-
ské lidové armády a vojsk ministerstva vnitra po-
volaných k plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti.

HLAVA PÁTÁ
Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti

K § 54-58:

Činnost Veřejné bezpečnosti si nelze představit
bez systematické spolupráce s občany. Z potřeby
stálého aktivu občanů vznikla Pomocná stráž Ve-
řejné bezpečnosti, která vyrostla v sílu podílející se
významně na ochraně veřejného pořádku, bezpeč-
nosti a plynulosti silničního provozu a na ochraně
hranic. Pod vedením útvarů Veřejné bezpečnosti
dosáhli členové Pomocné stráže Veřejné bezpeč-
nosti řady úspěchů a přesvědčili o oprávněnosti
existence Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti jako
organizovaného aktivu. Rozsah oprávnění členů
a také rizika, která jejich dobrovolná služba při-
náší, vyžadují zakotvení právního postavení Po-
mocné stráže Veřejné bezpečnosti v zákoně o Sboru
národní bezpečnosti.

Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti je budo-
vána na principu dobrovolnosti. Členství je regu-
lováno věkovou hranicí, morálně politickými as-
pekty a doporučením národního výboru jako orgánu
státní moci (§ 54), stejně i při zřizování jednotky


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP