38
§ 157
Zrušují se:
1. §§ 14 až 31 zákona č. 8/1952 Sb., o ochran-
ných známkách a chráněných vzorech;
2. §§ 15 až 25 nařízení ministra- předsedy Stát-
ního úřadu plánovacího č. 15/1952 Sb., k pro-
vedení zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných
známkách a chráněných vzorech a §§ 26 až 37
téhož předpisu v částech týkajících se chrá-
něných vzorů, jakož i příloha k témuž před-
ipisu označená jako směrnice o odměnách za
chráněné vzory vytvořené zaměstnanci;
3. zákon č. 34/1957 Sb., o vynálezech, objevech
a zlepšovacích návrzích;
4. vládní nařízení č. 43/1957 Sb., o vynálezech;
5. vládní nařízení č. 44/1957 Sb., o objevech;
6. vládní nařízení č. 45/1957 Sb., o zlepšovacích
návrzích;
7. směrnice předsedy státního úřadu pro vynále-
zy a normalizaci č. 162/1957 C. 1., o odměnách
za vynálezy a za účast na rozpracování, vy-
zkoušení, zavedení nebo rozšíření vynálezů;
8. směrnice předsedy Státního úřadu pro vynálezy
a normalizaci č. 163/1957 0. 1., o odměnách za
objevy;
9. směrnice předsedy Státního úřadu pro vynálezy
a normalizaci č. 164/1957 0. L, o odměnách
za zlepšovací 'návrhy a za účast na rozpraco-
vání, vyzkoušení, zavedení nebo rozšíření zlep-
šovacích návrhů;
10. směrnice předsedy Státního úřadu pro vyná-
lezy a normalizaci č. 165/1957 C. 1., o stano-
vení odměn za posudky expertů ve věcech vy-
nálezů, objevů, zlepšovacích návrhů a technic-
ké normalizace;
11. vyhláška předsedy Státního úřadu pro vynálezy
a normalizaci č. 166/1957 Ú. I, o tematických
úkolech;
12. vyhláška předsedy Státního úřadu pro vynálezy
a normalizaci č. 167/1957 O. L, o přihlašování
vynálezů do ciziny a o využití vynálezů v po-
měru k cizině;
13. vyhláška předsedy Státního úřadu pro vynálezy
a normalizaci č. 168/1957 Ú. 1., o zastupování
cizinců v řízení před Státním úřadem pro vy-
nálezy a normalizaci;
14. vyhláška ministra zdravotnictví č. 207/1957
O. L, o osvědčeních o původství na nové způ-
soby léčení nemocí a ochrany před nimi;
39
15. vyhláška ministra zemědělství a lesního hos-
podářství č. 76/1958 Ú. L, kterou se pro obor
působnosti ministerstva zemědělství a lesního
hospodářství stanoví odchylky z ustanovení
vládního nařízení č. 43/1957 Sb., o vynálezech,
a z ustanovení vládního nařízení č". 45/1957 Sb.,
o zlepšovacích návrzích;
16. vyhláška předsedy Úřadu pro patenty a vyná-
lezy č.. 149/1968 Sb., kterou se lnění a doplňuje
vyhláška č. 168/1957 Ú. 1., o zastupování cizin-
ců v řízení před Úřadem pro patenty a vyná-
lezy v Praze;
17. ustanovení § 5 zákona č. 170/1968 Sb., o ně-
kterých opatřeních souvisejících s federativním
uspořádáním státu v části týkající se Úřadu
pro patenty a vynálezy.
§ 158
Tento zákon nabývá účinnosti dnem.....
40
PŘEHLED ZÁKONA O OBJEVECH, VYNÁLEZECH,
ZLEPŠOVACÍCH NÁVRZÍCH
A PRŮMYSLOVÝCH VZORECH
|
ÚVODNÍ USTANOVENI |
§ 1- 8 |
|
|
Hlava první: |
OBJEVY |
§ 9- 23 |
|
Hlava druhá: |
VYNÁLEZY |
|
|
Základní ustanovení o vynálezech |
§ 24- 45 |
|
|
Autorské osvědčení |
§ 46- 51 |
|
|
Patent |
§ 52- 57 |
|
|
Hlava třetí: |
ZLEPŠOVACÍ NÁVRHY |
§ 58- 76 |
|
Hlava čtvrtá: |
PROMYSLOVÉ VZORY |
|
|
Základní ustanovení o průmyslových vzorech |
§ 77- 96 |
|
|
Osvědčení na průmyslový vzor |
§ 97-103 |
|
|
Patent na průmyslový vzor |
§ 104-109 |
|
|
Hlava pátá: |
SPOLEČNÁ USTANOVENI |
§ 110-140 |
|
Hlava šestá: |
ÚKOLY A PRAVOMOC ORGÁNŮ A ORGANIZACI |
|
|
Úřad pro vynálezy a objevy |
§ 141-143 |
|
|
Ústřední orgány federace a republik |
§ 144 |
|
|
Organizace |
§ 145 |
|
|
Spolupráce se společenskými organizacemi |
§ 146 |
|
|
Hlava sedmá |
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENI |
|
|
Přechodná ustanovení |
§ 147-153 |
|
|
Závěrečná ustanovení |
§ 154-158 |
|
41
Důvodová zpráva
k vládnímu návrhu zákona
o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech
A
Obecná část
Objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy a průmys-
lové vzory patří mezi důležitě zdroje technického
pokroku. Tyto výsledky tvůrčí iniciativy dělníků,
rolníků a pracující inteligence jsou vysoce renta-
bilní součástí socialistického společenského vlast-
nictví.
V souladu s potřebami rozvoje výrobních sil a
v souladu s potřebami mezinárodní socialistické
dělby práce usiluje se v ČSSR již od roku 1948
o zdokonalení podmínek pro tuto tvůrčí činnost a
pro plánovité využívání jejích výsledků v národním
hospodářství. Součásti tohoto úsilí je zdokonalování
právní základny oboru na leninských principech
s cílem posilovat ochranu společenských a autor-
ských zájmů při současném respektování potřeb
unifikace právních předpisů s předpisy zemí socia-
listického tábora, zejména se SSSR.
I.
Rozbor vývoje hnutí vynálezců a zlepšovatelů
a jeho efektu pro národní hospodářství za posled-
ních 20 let, zejména za období platnosti předcho-
zích dvou zákonů, vykazuje dva důležité mezníky.
Obě zákonné úpravy z roku 1952 a 1957, které
se opíraly o zkušenosti první socialistické právní
úpravy provedené v SSSR, měly nesporně kladný
vliv na vzestup iniciativy vynálezců a zlepšovatelů
i na růst efektu z realizace výsledků jejich činnosti.
Zejména v etapě do roku 1961, ve které byla
uplatňována v národním hospodářství vedoucí úloha
strany, plánovité řízení, rozvíjena masově politická
práce ROH, hospodářska-organizátorská funkce
státu a byla prováděna výměna zkušeností se so-
cialistickými zeměmi, došlo k výraznému rozvoji
tvůrčí Iniciativy pracujících. Bylo podáno 6573 při-
hlášek vynálezů od československých původců
(dvojnásobek počtu přihlášek oproti předválečné
ČSR) a 343 880 přihlášek zlepšovacích návrhů. To-
muto vzestupu úměrně odpovídal i dosažený efekt
z jejich realizace ve výši cca 1 1/2 miliardy Kčs
úspor rodně, kromě dalšího přínosu, jako např.
nové výrobky, zvýšení bezpečnosti práce apod.
V další etapě v souvislosti s postupným osla-
bováním plánu jako nástroje řízení národního hos-
podářství a s úplným rozpadem třetí pětiletky,
s postupným oslabováním řídící a hospodářsko-
organizátorské funkce státu na všech stupních ří-
zení a masově politické práce společenských orga-
nizací dochází k soustavnému poklesu iniciativy vy-
nálezců a zlepšovatelů. Tyto negativní tendence ve
vývoji byly současně provázeny postupným úpad-
kem zájmu všech orgánů a organizací o plnění
povinností nejen v oblasti tematického usměrňování
tvorby, ale i urychleného plánovitého využívání vý-
sledků technické tvůrčí činnosti k prospěchu ná-
rodního hospodářství.
Tento pokles se ještě zřetelněji projevil v le-
tech 1968-1969, kdy počet zlepšovacích návrhů
klesl hluboko pod úroveň roku 1961 téměř na úro-
veň roku 1952 a činil 87 226 podaných přihlášek
zlepšovacích návrhů. U přihlášek vynálezů jde ve
srovnaní roku 1969 s rokem 1961 prakticky o stag-
naci s výjimkou r. 1968-69, kdy bylo podáno té-
měř o 1600 přihlášek méně. Postupně klesl i efekt,
zvláště u zlepšovacích návrhů.
Práce na přípravě nových právních předpisů
v oblasti objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a
průmyslových vzorů byly zahájeny na základě
usnesení vlády č. 726 z roku 1960.
Úřad pro patenty a vynálezy v letech 1960 až
1963, připravil návrh zákona, který odpovídal po-
třebám československého národního hospodářství a
potřebám unifikace se socialistickými zeměmi.
Návrh tohoto zákona v květnu 1964 schválila vláda
Projednání zákona v Národním shromáždění bylo
odloženo s tím, že zákon je třeba znovu porovnat
s principy ekonomické reformy.
V následujících letech, zejména v roce 1968, se
postupně v návrhu zákona a v jeho základních
koncepcích projevily závažné deformace, příznačně
pro toto období.
Po zahájení politické a hospodářské konso-
lidace v roce 1969 zahájil Úřad pro patenty a
vynálezy práce na novém znění návrhu zákona.
Předkládaný návrh zákona je výsledkem řady no-
vých jednání, připomínkových řízení, konzultací, a
to v rámci RVHP, zejména se SSSR.
II.
Hlavní zásady navrhované právní úpravy
a hlavní změny proti úpravě dosavadní jsou
zejména:
- Nová právní úprava zavádí v duchu Leninova
dekretu o vynálezech socialistickou formu
42
ochrany autorským osvědčením. Funkce autor
ského osvědčení je prověřena zejména pade-
sátiletým úspěšným vývojem sovětského vyná-
lezectví. Podle tohoto principu se vynálezy,
zlepšovací návrhy a průmyslové vzory stávají
národním majetkem, jehož mohou využívat vše-
chny socialistické organizace.
Vynálezy, na něž bylo uděleno autorské
osvědčení jsou národním majetkem. Právo jích
využívat přísluší státu, tj. všem socialistickým
organizacím bez jakéhokoliv omezení. Autoru
vynálezu se zajišťuje právo na autorství, právo
na účast při rozpracování, zkoušení a zavádění
vynálezu a právo na odměnu v případě vy-
užití vynálezu. Práva plynoucí z autorského
osvědčení nejsou na rozdíl od práv z patentu
časově omezena. Zavedení autorského osvěd-
čení umožňuje rozšířit ochranu zájmů autorů
i společnosti i v oblasti vynálezů z oboru léčiv,
chemicky vyrobených látek a poživatin.
Vzhledem ke stykům s kapitalistickými
státy zůstává zachována i ochrana výlučným
patentem obdobně jako v SSSR a BLR. Bude pře-
vážně využívána cizími přihlašovateli z kapita-
listických států.
- Návrh nové úpravy vytváří podmínky pro další
pokrok v právní úpravě zlepšovacích návrhů,
u nichž se zavádí ochrana autorství. Vytváří se
systém správy národního majetku, čímž se do-
vršuje soustava státní péče o plánovité a celo-
společenské využívání výsledků tvůrčí činnosti.
- K zainteresovanosti správce, případně jiné
organizace, která první zavedla vynález, zlepšo-
vací návrh nebo průmyslový vzor, přiznává
návrh nové právní úpravy právo požadovat sta-
novenou část účelně vynaložených nákladů od
organizací, které převzaly podklady potřebné
k využívání vynálezu, zlepšovacího návrhu a
průmyslového vzoru. Tím jsou organizace zain-
teresovány na rozpracování a rozšiřování
vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových
vzorů.
- Návrh nové úpravy sleduje posílení řídící čin-
nosti orgánů a organizací všech stupňů řízení.
Tematickým usměrňováním technické tvůrčí
činnosti na potřeby výroby v souladu s národo-
hospodářským plánem vytváří podmínky pro
nejširší využívání vynálezů, zlepšovacích ná-
vrhů a průmyslových vzorů. Prohlubují se k to-
mu účelu také funkce Úřadu pro vynálezy a
objevy.
- Návrh nové úpravy vytváří podmínky pro zvý-
šení hmotné zainteresovaností autorů, neboť
jejich odměny podle dosud platného zákona ve
srovnání s jejich skutečně vynaloženým úsilím a
v důsledku růstu mezd v posledních letech ne-
odpovídají často plně principu odměny podle
zásluhy. Ve srovnání s jinými socialistickými
zeměmi jsou sazby odměn v ČSSR nižší. Při
řešení těchto odměn patřících mezi odměny za
práci byla kategoricky odmítnuta tendence z r.
1968, konstituovat mezi autory a socialistický-
mi organizacemi vztahy koupě a prodeje tech-
nických řešení na principu tzv. smluvní vol-
nosti.
Návrh nově právní úpravy sleduje také
další zlepšení morálního a politického oce-
nění autorů, které bylo v posledních letech
úmyslným znehodnocením výsledků socialis-
tické výstavby potlačeno. Socialistická společ-
nost bude přiznávat autorům četné výhody, jako
výhody při přijímání do škol, při zvyšování
kvalifikace, při příjímání do zaměstnání a kon
kursech a při posuzování naléhavosti bytové po-
třeby. Vynálezy chráněné autorským osvědče-
ním nepodléhají poplatkům.
- Unifikací předpisů v dané oblasti se socialis-
tickými zeměmi, zejména se SSSR, jsou vytvo-
řeny předpoklady pro prohloubení spoluprá-
ce a dělby práce v oblasti vědecko-technického
pokroku v souladu s Komplexním programem
RVHP.
III.
Finanční dopad nového zákona o objevech,
vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových
vzorech
Zavedení nového zákona o objevech, vynále-
zech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzo-
rech se projeví zejména rychlejším růstem národo-
hospodářského efektu vzniklého zvýšením tvorby
a využíváním objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů
a průmyslových vzorů.
Statisticky vykazovaný přínos na úsporách
vlastních nákladů za využití vynálezů a zlepšovacích
návrhů ve výrobě činil v roce 1970 1, 374 mld Kčs,
což je. přínos jen ze 70 % realizovaných vynálezů
a zlepšovacích návrhů. Přínos ze zbývajících 30 %
využívaných vynálezů a zlepšovacích návrhů,
které se týkají nových výrobků, zvýšení kvality,
zdokonalení pracovních podmínek a bezpečnosti
práce atd. se nevykazuje a dle ekonomického od-
hadu činí cca 680 mil. Kčs. Celkový efekt z využití
vynálezů a zlepšovacích návrhů dosahuje tedy
ročně 2, 054 mld Kčs. Je však třeba brát v úvahu,
že úspory na vlastních nákladech se vykazují pouze
za první rok využívání vynálezů a zlepšovacích
návrhů. Využívání vynálezů a zlepšovacích návrhů
probíhá ještě v dalších letech, takže skutečný efekt
je vyšší než dosud vykazovaný a je proto nejméně
trojnásobný a činí cca 6 mld Kčs ročně.
43
Obnovení dynamiky tvůrčí iniciativy vynálezců
a zlepšovatelů v letech 1970-71 spolu s předpo-
kládaným vlivem nového zákona opravňuje k zá-
věru, že v příštích 5 letech lze počítat s 10-15%
ročním přírůstkem ročně vykazovaných přínosů,
což činí nejméně 200 mil. Kčs pouze z prvého roku
využívání vynálezů a zlepšovacích návrhů v ná-
rodním hospodářství.
V návrhu vyhlášky o odměnách je navrženo
zvýšení odměn autorům objevů, vynálezů, zlepšo-
vacích návrhů a průmyslových vzorů v průměru
cca o 30 % a zdokonalení některých kritérií pro
stanovení výše odměn. Ve srovnání s objemem od-
měn za vynálezy a zlepšovací návrhy v roce 1970
bude zvýšení činit. přibližně 25 mil. Kčs ročně.
Odměny jsou vypláceny vždy až po dosažení spo-
lečenského prospěchu; i po zvýšení představují jen
5, 5 %. přínosu, kterého bylo dosaženo za první rok
využívání vynálezů a zlepšovacích návrhů. S při-
hlédnutím k efektu dosaženému po Sletem vy-
užívání těchto vynálezů a zlepšovacích návrhů to
není více než 1, 8 %. celkově dosaženého ekonomic-
kého přínosu.
Zvýšení odměn je nutné k dalšímu oživení a
rychlejšímu rozvoji vynálezectví a zlepšovatelství,
kterým národní hospodářství získává značné hod-
noty. Tím se také odměňování v ČSSR přiblíží
k úrovni odměňování v ostatních zemích RVHP. Tyto
zvýšené náklady však tvoří nepatrný zlomek cel-
kového efektu 2, 054 mld Kčs z prvého roku využí-
vání vynálezů a zlepšovacích návrhů a budou ně-
kolikanásobně kryty jen přírůstkem z výužívání
vynálezů a zlepšovacích návrhů v národním hos-
podářství, který bude činit ročně minimálně 200
mil. Kčs
S ohledem na způsob hospodaření a financo-
vání podniků v ČSSR nevzniknou zvýšením odměn
požadavky na státní rozpočet, zejména ani na roz-
počet Úřadu pro vynálezy a objevy.
B
Zvláštní Část
K ÚVODNÍM USTANOVENÍM
K § 1
Toto ustanovení vymezuje rozsah působnosti
zákona, daný úpravou právních vztahů k objevům,
vynálezům, zlepšovacím návrhům, průmyslovým
vzorům a tematickým úkolům.
Tyto právní vztahy jsou charakterizovány ve
shodě s názory právní vědy jako vztahy z vytvoření
a společenského uplatnění objevů, vynálezů, zlep-
šovacích návrhů, průmyslových vzorů a tematic-
kých úkolů.
Pokud se ve druhé větě hovoří o jiných subjek-
tech, mají se tím na mysli zejména cizí státní pří-
slušníci; ti mohou nabývat práv a povinností jen
tam, kde z ustanovení tohoto zákona nevyplývá
něco jiného.
K § 2
Toto ustanovení vymezuje rozhodné právní
skutečnosti s nimiž je spojen vznik nejdůležitějšího
osobního práva - práva na autorství.
Na rozdíl od dosavadního právního stavu se za-
vádí i u zlepšovacích návrhů ochrana autorství. Tato
právní úprava odpovídá úpravě sovětské i úpravám
většiny socialistických států. Je též v souladu se
skutečností, že zlepšovací návrhy jsou chápány buď
jako přímé' výsledky tvůrčí práce anebo jako ře-
šení převzaté z odborně literatury nebo z praxe,
avšak tvůrčím způsobem přizpůsobené podmínkám
organizace.
Spoluautorem není ten, kdo poskytl autoru při
jeho tvůrčí práci jen technickou pomoc.
K § 3
V tomto ustanovení se vymezuje rozsah zá-
kladních subjektivních práv k objevům, vynálezům,
zlepšovacím návrhům a průmyslovým vzorům; na
rozdíl od dosavadní právní úpravy je zde výslovně
zakotveno právo na autorství, které vzniká učině-
ním objevu, vytvořením vynálezu, zlepšovacího ná-
vrhu nebo průmyslového vzoru.
K § 5
Tento předpis stanoví, jakým způsobem se stvr-
zují práva autorů objevů, vynálezů, zlepšovacích
návrhů a průmyslových vzorů.
U vynálezů se zavádí nový Institut - autorské
osvědčení, u průmyslových vzorů osvědčení na prů-
myslový vzor. Vedle toho je i nadále u vynálezů
možná ochrana patentem; obdobně u průmyslových
vzorů se zavádí nový institut, totiž patent na prů-
myslový vzor.
Zavedení institutu autorských osvědčení a
osvědčení jako socialistické formy ochrany je
v souladu s unifikací s předpisy SSSR. Je to dovršeni
vývoje k socialistické formě ochrany, který byl
v ČSSR zahájen institutem nabídky vynálezu státu
podle zákona č. 6/1952 Sb., a odevzdáním vynálezu
státu podle. zákona č. 34/1957 Sb. Autorským osvěd-
čením a osvědčením se vyjadřuje soulad zájmů spo-
lečnosti a zájmů jednotlivce. Autoru se zajišťuje
zejména právo na autorství a právo na odměnu,
stát pak má právo vynálezu a průmyslového vzoru
využívat.
K § 6
Toto ustanovení výslovně prohlašuje vynálezy a
průmyslové vzory, na něž se uděluje socialistická
forma ochrany, jakož i zlepšovací návrhy za sou-
část národního majetku. Využívat tohoto národního
44
majetku mohou všechny socialistické organizace
(dále jen "organizace"). Povinností státních orga-
nizaci, které jsou správci tohoto majetku, je zajiš-
ťovat ve spolupráci s autorem co nejrychlejší a
nejširší využívání vynálezů, zlepšovacích návrhů a
průmyslových vzorů. Jsou též povinny již od podání
přihlášky činit opatření nutná k zajištění využití
a ochraně těchto řešení. Pokud jde o objevy je je-
jich povaha rozdílná, takže u nich se správa neza-
vádí.
K HLAVĚ PRVNÍ
O objevech
K § 9
Zákon obsahuje i právní úpravu objevů, která
již dříve byla v Československu zavedena zákonem
č. 34/1957 Sb., o vynálezech, objevech, a zlepšo-
vacích návrzích.
Oproti dosavadním předpisům obsahuje definice
objevu požadavek, aby jevy, vlastnosti nebo záko-
nitosti materiálního světa byly dokázány vědeckou
metodou. Jen v případě, že je tento předpoklad
splněn, lze na předmět přihlášky objevu udělit
diplom. Ustanovení sleduje cíl, aby nebyly přihla-
šovány jako objevy pouhé domněnky (hypotézy).
Dnešní registrace hypotéz se ze zákona vypouští.
Pokud jde o obsah odst. 2 písm. d), nejsou
v něm vylučovány z objevů zde uvedené vědní
obory, nýbrž Jen ta část jevů z uvedených oblastí,
které lze označit jako pouhé nálezy. Toto ustano-
vení nelze proto vztáhnout na zákonitosti a vlast-
nosti materiálního světa.
K § 10
Ustanovení § 10 obsahuje vysvětlení pojmu dů-
kazu vědeckou metodou, nově pojatého do definice
objevu. Rozumí se jím především experimentální
prokázání předmětu přihlášky objevu, které je nut-
né vždy, když to povaha přihlašovaného předmětu
dovoluje. V případě, kdy tento druh vědeckého ově-
ření není možný, nastupuje provedení teoretického
důkazu. Nelze tedy volit libovolný způsob dokázání,
nýbrž je nutno zaměřit se v prvé řadě na důkaz
experimentální.
K § 12
Diplom lze udělit na objev z kterékoliv oblasti
vědy s výjimkou objevů v oblasti společenských
věd, které mají jinou povahu než objevy v oblasti
přírodních věd včetně matematiky.
K § 16
Tato zásada je změnou proti dnešní právní
úpravě, podle které přísluší právo přednosti (prio-
rita) od doby přihlášení objevu (§ 3 odst. 3 vl. nař.
č. 44/1957 Sb. ). Navržená změna je v souladu
s praxí vědeckého života, kdy často dochází nej-
prve ke zveřejnění objevu ve vědeckých časopisech
nebo na konferencích, symposiích apod. Nestane - li
se tak, je pro právo přednosti rozhodující doba
přihlášky objevu. Právo přednosti od doby zveřej-
nění objevu nepřichází v úvahu u objevů, které
tvoří předmět státního, hospodářského nebo slu-
žebního tajemství. Zveřejnění takového objevu brá-
ní předpisy o ochraně tohoto tajemství.
Byla - li však přihláška objevu podána u Úřadu
a dojde ke změně předmětu přihlášky, přísluší při-
hlašovateli právo přednosti až od doby, kdy podání
obsahující tuto změnu dojde do Úřadu.
K HLAVĚ DRUHÉ
O vynálezech
K §§ 24-25
Zákon při stanovení podmínek, které musí při-
hlášený předmět splňovat, aby mu bylo možno při-
znat charakter vynálezu, vychází v podstatě z do-
savadní právní úpravy. Pojem vynálezu se stanoví
třemi znaky. Především musí jít o vyřešení techni-
ckého problému. Nepostačí tedy pouhá myšlenka
sama o sobě, ale daný technický problém musí být
skutečně konkrétně vyřešen tak, aby byl opakova-
telný a využitelný při hospodářské činnosti. Ze sa-
motného pojmu vyřešení, použitého v definici pak
plyne, že musí jít o problém skutečně vyřešený,
nikoli tedy pouhé vytyčení úkolu. Problémy jiné
než technické povahy, jako otázky hospodárnosti,
hygieny apod., mohou tedy být účelem příslušného
opatření, avšak toto opatření samo o sobě musí
být vyřešením problému technického, jinak nemůže
mít ve smyslu definice povahu vynálezu. Z pojmu
vynálezu a tudíž z možnosti ochrany jsou však
vyloučena vyřešení, odpovídající jinak požadovaným
podmínkám, u nichž není dán předpoklad využití
v opakovatelném procesu výroby anebo svou po-
vahou jsou v rozporu se společenskými zájmy.
V rozporu se společenskými zájmy budou přede-
vším ta vyřešení technického problému, která od-
porují zásadám lidskosti, jak jejich chápání vyplý-
vá z mezinárodních úmluv, vnitrostátních předpisů
nebo z obecného nazírání. Vynálezem není ani
vyřešení, které odporuje morálce našeho socialis-
tického státu, jako např. veřejnému pořádku, zása-
dám socialistických vztahů apod. Za vynález nelze
tudíž také uznat vyřešení technického problému,
které např. odporuje zásadám péče o zdraví lidu,
sociální a kulturní péče o čistotu životního pro-
středí (ovzduší, vody) apod. Druhým nezbytným
znakem vynálezu je jeho novost, která je vymezena
v ustanovení § 25. Podmínky novosti vynálezu jsou
vymezeny pozitivně, jinak však se vychází z dosa-
vadní úpravy. Přednesením předmětu přihlášky vy-
nálezu se rozumí např. přednesení přednáškou
přístupnou veřejnosti, kdy však skutečný počet
účastníků přednášky není v tomto směru rozhodný.
45
Předmětem přihlášky vynálezu rozumí osnova zá-
kona pouze nárokovanou definici předmětu vyná-
lezu, tedy nikoliv celý obsah přihlášky. Podle
osnovou navrhovaného ustanovení lze při námitce
nedostatku novosti ovšem namítat celý obsah dříve
podané přihlášky, nikoliv pouze nárokovanou de-
finici. předmětu vynálezu.
K § 26
Podmínkou vynálezu je, aby přinášel nový
nebo vyšší účinek, aby tedy vyřešení technického
problému bylo pokrokové.
Návrh zákona definuje pojem účinku vynálezu
jako dalšího hlavního kritéria (kromě
novosti) pro
hodnocení vyřešeného technického problému. Pro
udělení autorského osvědčení nebo patentu musí
popsaný vynález vykazovat pokrok projevující se
novým nebo vyšším účinkem. Návrh definuje nový
účinek kvalitativní odlišností od vyššího účinku,
který znamená toliko kvantitativní změnu účinku
vyřešeného problému prostředky stávající techni-
ky. Ve všech případech musí však souhrn dílčích
výsledků působení vynálezu přinášet společenský
prospěch. Nový účinek vykazuje obvykle základní
vynález, zatímco vyšší účinek přinášejí vynálezy
rozvíjející základní principy techniky. Pokrok se
může projevit nejen účinkem technickým (vyšší
účinnost stroje, přesnost, spolehlivost, rychlost
atd. ), ale současně i účinkem ekonomickým, hygie-
nickým aj. Vždy musí být tohoto účinku dosaženo
technickými prostředky.
Podmínka účinku je základem pro posuzování
technické úrovně a celkového přínosu vynálezu pro
společnost. Je proto třeba tomuto druhu kritéria
i pro hodnocení vynálezu věnovat mimořádnou po-
zornost.
K § 27
Osnova zákona, na rozdíl od dosavadní úpra-
vy, zavádí dvě formy ochrany vynálezu, autorské
osvědčení nebo patent. Přihláškou vynálezu, v níž
se žádá o udělení autorského osvědčení na vyná-
lez, se vytvářejí mezi autorem a státem vzájemná
práva a povinnosti s cílem nejširšího možného
využití vynálezu v celém národním hospodářství.
Dosavadní právní úprava zabezpečovala společen-
ské využívání vynálezu institutem práva k využití
vynálezu státem, jež vzniklo buď ze zákona, či
z projevu vůle původce. Osnovou navrhované ře-
šení ochrany dvěma formami odpovídá potřebám
našeho hospodářství a unifikaci se socialistickými
zeměmi, zejména se SSSR. Ochrana autorským
osvědčením je v souladu s Pařížskou úmluvou na
ochranu průmyslového vlastnictví.
K § 28
Na vynálezy, které autor nebo některý ze spo-
luautorů vytvořil při plnění úkolů z pracovního.
členského nebo jiného obdobného vztahu k organi-
zaci nebo v přímé souvislosti s jejich plněním
(dále jen v pracovním poměru] nebo za hmotně
podpory organizace lze udělit výhradně autorská
osvědčení. Tato nová forma, stvrzující. práva vyná-
lezce v jejich spojení s celospolečenskými zájmy,
je ve srovnání s dosavadní úpravou zákonného prá-
va státu k využití těchto vynálezů formou pokro-
kovější. Stejně tak má socialistický stát zájem na
tom, aby některé vynálezy, bez ohledu na pod-
mínky svého vzniku, byly rovněž chráněny autor-
ským osvědčením. V souladu s unifikací naší právní
úpravy s předpisy socialistických zemí, zejména se
SSSR jde o takové vynálezy, které pro svůj zvlášt-
ní celospolečenský význam musí být přístupny
k nejširšímu využívání bez možnosti jakýchkoliv
zábran. Při této úpravě mohlo být zároveň upuš-
těno od dosavadních výluk z ochrany léčiv, che-
micky vyrobených látek a poživatin. Zavedením
nevýlučné formy ochrany se totiž stávají bezpřed-
mětnými i důvody, které vedly dosud k jejich
výluce z patentování s ohledem na potenciální
oslabení našeho národního hospodářství v odvětví
výroby léčiv, chemického a potravinářského prů-
myslu. Rozšíření ochrany i na vynálezy, dosud
z ochrany vyloučené, znamená ve svých důsledcích
i podstatné posílení ochrany a postavení autorů
těchto vynálezů v ČSSR. U způsobu výroby léčiv,
chemicky vyrobených látek a poživatin přichází
v úvahu ochrana jak autorským osvědčením, tak
l patentem. Realizace unifikačních požadavků vedle
již zmíněných výhod usnadňuje i vzájemné nebo
dvoustranné uznávání ochranných dokumentů so-
cialistického typu v rámci integračních tendencí
socialistických zemí, popř. vytvoření jednotného
ochranného dokumentu.
K §§ 31-32
V souladu s dosavadními předpisy a ustanove-
ním Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového
vlastnictví se stanoví, že Úřad je jediným přihlašo-
vacím místem v ČSSR.
Doba dojití přihlášky vynálezu Úřadu je roz-
hodnou pro právo přednosti (prioritu) bez ohledu
na to, jakým způsobem byla přihláška zaslána
(poštou, osobním doručením apod. ). Za změnu
podstaty předmětu přihlášky vynálezu se pova-
žuje i rozšíření obsahu jejího předmětu, učiněné
kdykoliv po podání přihlášky vynálezu. Za tako-
vou změnu se však nepovažuje zúžení obsahu před-
mětu přihlášky vynálezu.
Osnova ponechává v platnosti i dosavadní
úpravu tzv. výstavní priority, i když lze předpoklá-
dat, že nenastane její širší uplatnění. Jde zásadně
jen o to, ponechat tuto výhodu pro případy před-
mětů, vystavovaných na výstavách s bohatým vý-
stavním programem jako např. je Brněnský strojí-
renský veletrh apod.