Přítomno: | 176 Poslanců Sněmovny lidu |
72 poslanci Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice | |
65 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice |
Omluveni poslanci:
- Sněmovny lidu
Barčák, Brabec, Dzúr, Hejna, Hruškovič, Jandečková, Kakos,
Korbeľová, Kratochvíl, B. Kučera, Kugler, Lichner, Machoň, Mamula,
Marko, Najmanová, Neuman, Rohlíček, Štrougal, Švestka, Vanek,
Výbošťoková
- Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice
Kovalčík, Přibyl, Sedláček
- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice
Blažej, Matyášová, Mihálik, Nikman,
Renczes, Rigo, Sabolčík, Sevejáni,Vacková,
Vojteková
Předseda FS A. lndra: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji
22. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny
národů Federálního shromáždění
a všechny vás srdečně vítám.
Vaším jménem vítám členy
a kandidáty předsednictva i sekretariátu
ÚV KSČ, členy federální vlády,
představitele politických stran a společenských
organizací sdružených v Národní
frontě.
Předseda federální vlády soudruh Štrougal,
který je na oficiální návštěvě
v Maďarské lidové republice, mne požádal,
abych omluvil jeho nepřítomnost na dnešní
schůzi.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, s lítostí
vám oznamuji, že od poslední schůze
sněmoven opustili naše řady dva poslanci Sněmovny
lidu. 25. března skonal náhle soudruh Ondrej Beňo.
Ztrácíme v něm obětavého a
věrného komunistu, který všechen svůj
um a síly věnoval osvobození naší
vlasti, budování socialistického zemědělství
a práci v zastupitelských sborech. I ve Federálním
shromáždění jsme soudruha Beňu
poznali jako pracovitého a skromného člověka.
Jeho celoživotní zásluhy byly po právu
oceněny řadou státních vyznamenání.
Po krátké, těžké nemoci zemřel
3. dubna soudruh Miloslav Benc, člen zahraničního
výboru Sněmovny lidu. Soudruha Bence znali lidé
zejména v Jihočeském kraji jako příkladného
člena komunistické strany. Pracoval neúnavně
v různých funkcích, orgánech i aparátu
strany, v zastupitelských sborech a zejména v zemědělských
podnicích. Čestně se zapsal do dějin
přerodu a rozvoje našeho zemědělství.
Prosím vás, soudružky a soudruzi, abychom povstáním
uctili památku obou soudruhů. (Shromáždění
povstává.) Děkuji. (Shromáždění
usedá.)
Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictva Sněmovny
lidu a Sněmovny národů navrhla na svých
dubnových schůzích konat společnou
schůzi sněmoven s pořadem, který jste
obdrželi na pozvánkách, doplněný
o volbu soudců Nejvyššího soudu Československé
socialistické repubilky (tisk 126).
V této chvíli je v zasedací síni přítomno
175 poslanců Sněmovny lidu, 70 poslanců Sněmovny
národů zvolených v České a
60 zvolených ve Slovenské socialistické republice.
Podle účasti jsou tedy obě sněmovny
usnášení schopné.
Prosím, aby se nejdříve vyjádřili
poslanci Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na konání společné schůze sněmoven
s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji
vám.
Kdo je proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikoliv.
Sněmovna národů schválila návrh
jednomyslně.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s
návrhem svého předsednictva na konání
společné schůze sněmoven s navrženým
pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Konstatuji, vzhledem k výsledku hlasování,
že obě sněmovny v souladu s článkem
34 odst. 2 ústavního zákona o československé
federaci se usnesly na konání společné
schůze a schválili její pořad. (Předseda
FS přechází k řečnické
tribuně.)
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté, všichni jsme ještě plni dojmů
z nejvyššího sněmování československých
komunistů, které skončilo před 12
dny. Jeho duch, průběh jeho jednání,
odpovídal situaci ve straně a ve společnosti,
byl v souladu s potěšitelnými výsledky
celospolečenského úsilí v letech od
posledního sjezdu. Demokraticky zvolení delegáti,
kteří měli mandát celé strany,
projevovali hrdost na bojové dějiny politického
předvoje dělnické třídy, který
se po celých 55 let nezpronevěřil svému
historickému poslání.
Účastníci sjezdu neskrývali radost
z významných úspěchů posledních
let. Jejich základem byl návrat strany k obecně
platným zásadám marxismu-leninismu a proletářského
internacionalismu, k pevnému spojenectví se Sovětským
svazem, k leninskému stylu práce, k úzkému
sepětí s lidem. To nám umožnilo politicky
zvítězit nad blokem pravicových oportunistů
a nepřátel socialismu, izolovat společensky
jeho představitele a úspěšně
rozvíjet socialismus.
Delegáti vyjádřili své díky
za pokrokové a reálné závěry
XIV. sjezdu, ocenili moudrý a důsledný postup
ústředního výboru v jejich plnění.
Ze sjezdové tribuny zazněla upřímná
slova uznání celé komunistické straně,
společenským organizacím, nekomunistickým
politickým stranám, dělnické třídě,
družstevním rolníkům a inteligenci.
Poděkování se tedy dostalo všem organizátorům
a strůjcům našeho zdárného vývoje,
všem, kdo se zasloužili o probojování
a splnění usnesení předchozího
sjezdu. Byla to bilance, která nás naplňovala
hrdostí na ideově politickou a organizační
jednotu Komunistické strany Československa, na její
vůdčí schopnosti, na uvědomění,
um a obětavost našeho lidu.
Hrdost a radost delegátů neměla nic společného
se sebeuspokojením. Jak se na opravdu revoluční
stranu sluší, zamýšlel se sjezd i nad
našimi slabinami, nad dosud trvajícími nedostatky,
které nás zbytečně brzdí. Právě
na tomto náročném postupu vyniklo nejvíce,
že nejvyšší orgán strany je si vědom
své odpovědnosti, že šlo o jednání
komunistů, kteří se nikdy nemohou spokojit
s dosaženým. Sjezd se věnoval především
současným a příštím úkolům,
jejich správnému určení a hledání
co nejúčinnějších cest k jejich
splnění. Je to leninská metoda ocenit dosažené
úspěchy, zhodnotit získané zkušenosti,
využít a rozvíjet je v příštích
letech. V tom je sjezd příkladem pro celou naši
společnost, pro všechny orgány a instituce
i pro nás, poslance Federálního shromáždění.
Úkoly, vyjádřené ve zprávě
o činnosti ústředního výboru,
přednesené soudruhem Husákem, a ve Směrnici
hospodářského a sociálního
rozvoje, představují velmi rozsáhlou škálu
- tak jak to odpovídá různorodosti života.
Zahrnují vnitřní politiku, včetně
zvyšování úlohy strany, ideologickou
činnost v celé její šíři,
další rozvoj hospodářství a životní
úrovně, i naše předsevzetí v
mezinárodní politice. Stručně, ale
výstižně vyjádřeno, směřují
všechny úkoly k dalšímu všestrannému
rozvoji socialistické společnosti, k upevnění
socialismu v naší zemi, k lepšímu životu
lidí. Směřují k prohlubování
spolupráce se Sovětským svazem a ostatními
socialistickými státy, k zintenzivnění
našeho podílu na zápase pokrokových
sil za svobodu lidstva, demokracii, socialismus a mír.
Úkoly jsou stanoveny. Teď bude všechno záležet
na tom, abychom je splnili, abychom správné a reálné
záměry změnili v živoucí skutečnost.
Ne z usnesení, ale z práce všeho lidu vyrostou
nové závody, sídliště, školy,
kulturní, zdravotní a obchodní zařízení.
Lidé rozhodnou o efektivně organizované výrobě
vysoce kvalitního průmyslového zboží,
o dalším zlepšení výkonnosti stavebnictví,
o spolehlivě pracující dopravě, o
rozvoji moderní zemědělské velkovýroby,
o nových vědeckých objevech a o jejich uplatnění
v praxi. Stále hlubší socialistické
uvědomění je předpokladem jednoty
strany a lidu a tím i morálně politické
jednoty celé společnosti.
Jak to dokazují všechny dosud známé
ohlasy, naši dělníci, rolníci i příslušníci
inteligence to přesně takto chápou. Se závěry
sjezdu souhlasí nejen komunisté, ale všechen
lid. Drtivá většina pracujících
projevuje pevné odhodlání splnit uložené
úkoly. Ani my, poslanci nejvyšších orgánů
státní moci, nemůžeme a nebudeme stát
mimo toto všelidové úsilí. I naše
práce musí být charakterizována promyšleným
postupem, rozhodností v uskutečňování
sjezdových závěrů, nesmiřitelností
s nedostatky. Musíme zkrátka pracovat tak, aby to
odpovídalo našemu poslání, aby to bylo
v souladu s významným postavením zákonodárných
sborů v socialistické společnosti.
Soudružky a soudruzi poslanci, hlavní sjezdoví
řečníci, soudruzi Husák a Štrougal,
všichni diskutující i představitelé
přítomných bratrských stran oceňovali
historický význam XXV. sjezdu KSSS. Delegáti
našeho sjezdu vyjadřovali názor celé
naší strany a našeho lidu, když s tímto
oceněním nadšeně souhlasili. V Československu
jsme přípravu i průběh XXV. sjezdu
sovětských komunistů sledovali s nevšedním
zájmem. Vždyť to byl sjezd nejzkušenější
komunistické strany, od níž je ctí se
učit. Byl to sjezd vedoucí politické síly
země, která je naším osvědčeným
přítelem a spojencem. Sjezd sovětských
komunistů se pro nás stal studnicí nových
inspirací, byl velkou pomocí v přípravě
XV. sjezdu KSČ.
Sovětští komunisté na svém sjezdu
vysoce ocenili prospěšnost politické, ideologické
a hospodářské spolupráce socialistických
států stejně jako jejich koordinovaného
postupu na mezinárodním fóru. Díky
této bratrské spolupráci sílí
jednotlivé socialistické země i celé
naše společenství. Stále narůstá
jeho vliv ve světě. To je v plném souladu
s československými zkušenostmi. Celé
naše novodobé dějiny jsou jediným řetězem
důkazů o prospěšnosti tohoto spojenectví.
V nejvlastnějším zájmu našich národů
jsme proto z tohoto spojenectví postavili základní
pilíř naší vnitřní i zahraniční
politiky a budeme i v budoucnosti postupovat bok po boku našich
spojenců a přátel. (Potlesk.)
Velmi přesvědčivá byla stanoviska
XXV. sjezdu ke světovému revolučnímu
procesu a v něm zvláště k mezinárodnímu
komunistickému a dělnickému hnutí.
Svými činy a celým svým postupem dokazuje
SSSR, že stojí vždy na straně pokroku
a demokracie, že je nezištným přítelem
všech národů, které bojují za
úplnou nezávislost. Je příkladem a
oporou dělníků a všech pracujících
v zápase za politická práva a sociální
spravedlnost, proti kapitalistickému zotročování.
Leninova strana má, mimo jiné už vzhledem ke
svým bohatým zkušenostem, mimořádnou
úlohu v upevňování jednoty mezinárodního
komunistického hnutí. Po právu je nazývána
praporečníkem proletářského
internacionalismu. (Potlesk.) Respektuje samostatnost a nezávislost
každé komunistické strany, uznává
jejich právo na tvorbu vlastní politiky v konkrétních
podmínkách příslušné země.
Pro skutečné komunisty však je nezbytné,
aby ve svém boji vycházeli z obecně platných
principů vývoje revoluce a výstavby socialismu.
Na základě vlastních čs. zkušeností
souhlasíme bez výhrad se slovy s. Brežněva,
že "zříci se proletářského
internacionalismu by znamenalo zbavit komunistické strany
a dělnické hnutí vůbec silné
a osvědčené zbraně". (Potlesk.)
Proto jsme se i na našem sjezdu tak jednoznačně
přihlásili k proletářskému
internacionalismu, proto jsme vyjádřili odhodlání
střežit jej a rozvíjet.
Komunistická strana Sovětského svazu na svém
sjezdu znovu prokázala, že nejvyšším
cílem její hospodářské politiky
je blaho sovětského člověka, jeho
stále bohatší kulturní i materiální
život. Bylo to zřejmé nejen ze stanovení
úkolů v růstu reálných mezd,
ve výstavbě bytů, v rozvoji společenské
spotřeby. Vyniklo to i z posuzování problémů
životního prostředí, infrastruktury,
zemědělství, výroby spotřebního
zboží, práce obchodu a služeb. Ale starost
o člověka prostupovala i jednání o
vzdělávacím systému; o tisku, rozhlasu
a televizi; o rozvoji sovětské kultury. To všechno
jsou přesvědčivé důkazy hluboké
humánnosti sovětské společnosti, její
sociální spravedlnosti, její starosti o všestranný
rozvoj osobnosti. Blahopřejeme sovětským
lidem k tomu, že díky moudré politice své
leninské strany, svým umem i prací svých
rukou vytvořili takovou příkladnou společnost.
(Potlesk.)
Bez přehánění lze říci,
že celý svět čekal na stanovisko KSSS
k mezinárodně politickým otázkám.
A mírumilovní lidé ani nemohli být
zklamáni, protože sovětští komunisté
důsledně uplatňují leninské
myšlenky mírového soužití. Bilance
plnění mírového programu XXV. sjezdu
je úspěšná. V zápase za zmírňování
mezinárodního napětí, za vytváření
podmínek k mírové spolupráci mezi
národy bylo dosaženo pokroku, obraz světa se
změnil k lepšímu. Sjezd ovšem posuzoval
i tyto problémy velmi realisticky. Varoval oprávněně
před iluzemi o imperialistických záměrech,
odhalil počínání nejagresívnějších
kruhů. Znovu jsme si uvědomili, že zápas
o trvalý a spravedlivý mír je dlouhý
a složitý, že se ještě nejednou budeme
potýkat s paličskými snahami nejrůznějších
kazimírů. Ale program, který načrtl
XXV. sjezd, je výzvou všem rozumně uvažujícím
státníkům, je však zejména mobilizujícím
podnětem pro lidové mírové hnutí.
Upevňuje v nás přesvědčení,
že existují reálné podmínky pro
takové zformování vztahů mezi státy
a národy, v nichž by ani naše ani příští
generace nepoznaly válku.
Soudruh Husák vycházel z našich historických
zkušeností a mluvit z duše všech delegátů,
když z tribuny XV. sjezdu prohlásil: "Pro nás,
československé komunisty, je štěstím,
že při budování rozvinuté socialistické
společnosti můžeme postupovat z úzké
součinnosti se sovětskými komunisty a ostatními
bratrskými stranami. XXV. sjezd Komunistické strany
Sovětského svazu je bohatým zdrojem poučení
i pro naši stranu a dává nám sílu
pro práci a život v příštích
letech." (Potlesk.)
Soudružky a soudruzi, XV. sjezd velmi zřetelně
vyjádřil velikou starost naší strany
o rozvoj socialistické demokracie, o její soustavné
prohlubování a zdokonalování. Je to
přirozené, vždyť socialistická
demokracie je podstatou našeho politického systému,
jeho obsahem i posláním. Naše demokracie spočívá
ve službě lidu, v zabezpečování
jeho kolektivních a individuálních práv,
v prosazování povinností jednotlivců
vůči společnosti i spoluobčanům.
A to vše je možné jen za stále se zvyšující
přímé i nepřímé účasti
pracujících na řízení výroby,
obce, okresů, kraje i celé společnosti. Nejen
teorie, ale naše vlastní, dnes už více
než 30letá praxe dokazuje, že socialistický
stát je oporou socialismu, jeho nosným pilířem.
A tento stát neslouží k utlačování
lidu, ale k prosazování jeho vůle. Plní
převážně a stále účinněji
politickovýchovné a organizátorské
funkce, ochraňuje společnost před nekalými
živly, ale je vždy připraven bránit odhodlaně
i socialistické revoluční vymoženosti.
A nesporně jsou právě zastupitelské
sbory institucionálním vyjádřením
vlády lidu, jsou opěrnými sloupy socialistické
demokracie.
Potěšilo nás, že sjezd zhodnotil kladně
i práci zastupitelských sborů. Povzbudivá
slova ve zprávě ústředního
výboru patřila dvousettisícové armádě
poslanců národních výborů,
včetně zákonodárných orgánů,
a konkrétně i Federálnímu shromáždění.
Ano, soudružky a soudruzi, obstáli jsme čestně.
Obstáli jsme především proto, že
jsme se důsledně řídili politikou
Komunistické strany Československa, závěry
jejího XIV. sjezdu a usneseními jejího ústředního
výboru. Obstáli jsme proto, že jsme mohli pracovat
v příznivých vnitropolitických podmínkách,
vytvářených úspěšným
plněním sjezdových závěrů.
Vždy jsme také měli podporu ústředního
výboru a jeho představitelů. Obstáli
jsme proto, že jsme v parlamentní činnosti
tvořivě uplatňovali politiku Národní
fronty, že jsme si za všech okolností uvědomovali
svou odpovědnost vůči voličům.
Obstáli jsme proto, že jsme vždy oddaně
sloužili své socialistické vlasti, že
jsme byli věrni zásadám proletářského
internacionalismu. Přispívali jsme k rozvoji bratrské
spolupráce s našimi spojenci a přátelství
se Sovětským svazem jsme i v naší práci
střežili jako oko v hlavě.