Rozvoj styků ČSSR se zeměmi západní
Evropy má přirozený základ v hospodářských
a vědeckotechnických, kulturních a školských
stycích. Je však také zřejmé,
že povýšení stykové úrovně,
častější kontakty na vládní
úrovni, jsou důležitými a nezaměnitelnými
činiteli, které působí příznivě
na prohloubení styků ve všech oblastech. Proto
zahraniční výbory na svých 36 zasedáních
v tomto volebním období a při projednávání
řady zahraničně politických otázek,
týkajících se evropské problematiky,
mnohokrát ocenily iniciativní přístup
československé zahraniční politiky
a vítají skutečnost, že se v posledních
několika letech uskutečnila setkání
představitelů ČSSR s celou řadou činitelů
západoevropských zemí. Mimořádný
význam měla v této souvislosti činnost
československé delegace v průběhu
helsinské Konference o bezpečnosti a spolupráci
v Evropě.
Avšak dosažené sebekladnější
a sebeužitečnější výsledky
nás nemohou ukolébávat a uspokojovat. Jestliže
usilujeme o to, aby se proces zmírňování
napětí a mírové spolupráce
zemí s rozdílným společenským
zřízením staly trvalým a nezvratným,
musíme neúnavně a nepřetržitě
rozvíjet naši iniciativu a bez přestávky
působit ve prospěch rozvoje mírové
spolupráce. Nemůžeme spoléhat na samočinnost
tohoto procesu. Vždy musíme mít na paměti,
že existují síly, které nepřejí
takovému vývoji mezinárodních vztahů,
které by rády zmařily dosažené
plodné výsledky vzájemně výhodné
spolupráce. Pouze aktivním, iniciativním
přístupem k rozvoji vzájemných vztahů,
každodenní konkrétní prací v
mezinárodních stycích můžeme
omezovat působení těchto sil a ruku v ruce
s mírovým úsilím SSSR a dalších
socialistických států dále upevňovat
jeho prestiž na mezinárodním fóru a
co nejširší realizaci principů vztahů
mezi státy uvedených v závěrečném
aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Exnerovi.
Prosím poslankyni Adamovou, připraví se poslanec
Králíček jako poslední z písemně
přihlášených řečníků.
Poslankyně SN M. Adamová: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci! S približujúcim sa záverom
roku si stále viac uvedomujeme a hlbšie hodnotíme,
čo všetko rok 1975 pre nás znamenal a aký
bol jeho prínos pre našu socialistickú spoločnosť.
30 slobodných rokov a radosť zo šťastného
mierového života bola u našich žien ešte
znásobená tým, že tento významný
rok bol rezolúciou Valného zhromaždenia OSN
vyhlásený za Medzinárodný rok ženy
a že heslo tohto roku "Rovnoprávnosť -
rozvoj - mier" bolo výzvou členským
štátom OSN, aby sa zamerali na posilnenie rovnoprávneho
postavenia žien i na uznanie ich práv a povinností.
Výzva obsiahnutá v rezolúcii i heslo Medzinárodného
roku ženy boli pre všetky štáty jednotné,
ale aký rozdielny bol ich zmysel pre rôzne štáty
a národy a najmä pre ženy rôznych krajín!
Kým nielen v rozvojových krajinách, ale aj
vo vyspelých kapitalistických krajinách bol
Medzinárodný rok ženy podnetom pre intenzívnejší
boj za presadenie zásad rovnoprávnosti, tak v ČSSR
i - ostatných socialistických štátoch
v duchu ideí Veľkej októbrovej socialistickej
revolúcie znamenal Medzinárodný rok ženy
predovšetkým jedno: Ukázať sebe i svetu,
na akú úroveň sa ženy v podmienkach
budovania socialistickej spoločnosti dostali, aké
úspechy dosiahli a akú majú pred sebou budúcnosť.
V ČSSR bola pod vedením Komunistickej strany Československa
v dôsledku znárodnenia výrobných prostriedkov
a v dôsledku politického - víťazstva
robotníckej triedy vytvorená základňa
pre odstránenie právnej i hospodárskej diskriminácie
žien a boli vytvorené podmienky pre uplatnenie ich
politických, hospodárskych i kultúrnych práv.
Jedným z cieľov politiky Komunistickej strany Československa,
vyjadrenej v záveroch zjazdu, je uvádzať do
súladu funkciu žien pri výchove detí,
ich tvorivú činnosť i činnosť hospodársku
a spoločenskú a vytvárať stále
priaznivejšie podmienky pre ich výchovu, vzdelanie
a voľný čas. Prvým predpokladom pre
faktické zrovnoprávnenie žien v našej
spoločnosti sa stalo dosiahnutie ich ekonomickej nezávislosti.
Výstavba socialistickej spoločnosti priniesla prudký
a trvalý vzostup zamestnanosti žien, čím
bol prakticky vyriešený prvý a základný
predpoklad programového riešenia oslobodenia ženy.
Ženy obetavo a nadšene priložili ruku k spoločnému
dielu, veď ich nadšenie vychádzalo z presvedčenia,
že pod vedením KSČ budujú lepší,
spravodlivejší štát nielen pre seba, ale
aj pre ďalšie generácie. Z dostatku pracovných
príležitostí, z celého radu sociálnych
vymožeností, z ktorých veľký počet
je spojený práve s materskou funkciou žien,
i zo zvyšovania životnej úrovne, rastie i sociálna
istota našich občanov, sebavedomie a hrdosť našich
žien, ich kľud a istota ich rodín.
Plným právom je preto možné povedať,
že obetavá práca žien výrazne pomáha
v budovaní nášho socialistického štátu
a že ich angažovaná politická a verejná
činnosť prispela k položeniu základov
nového spoločenského poriadku v našej
krajine. Práca a účasť žien na
všetkých úsekoch nášho hospodárskeho
i spoločenského života sú a aj naďalej
budú najsprávnejšou cestou k riešeniu
problémov, ktoré vysokou zamestnanosťou žien
prirodzene vznikajú.
Viac než 90 % žien v produktívnom veku je ekonomicky
činných, výrazne prispievajú k plneniu
úloh národného hospodárstva, k tvorbe
hodnôt a zdrojov ako základného predpokladu
k naplňovaniu sociálneho programu, zvyšovaniu
životnej a kultúrnej úrovne všetkého
obyvateľstva, programu vytýčeného XIV.
zjazdom KSČ. Ženy dokazujú svoje schopnosti
i v odvetviach a profesiách, ktoré boli vždy
doménou mužov. So ženami v zodpovedných
funkciách sa stretávame na všetkých
úsekoch a najmä vo výrobe, tisícky žien
sa podieľajú na výrobe náročnej
techniky, na vytváraní predmetov dennej i dlhodobej
potreby.
Rast zamestnanosti žien v ČSSR je súčasne
sprevádzaný i rastom vzdelania a kvalifikácie
žien vôbec, ktoré dosahujú vyššie,
nielen základné vzdelanie. Z celkového počtu
všetkých učňov je 33 % dievčat,
kým ešte v roku 1955 tvorili vyučené
dievčatá iba 21 %. Na stredných a všeobecnovzdelávacích
a odborných školách je v posledných
rokoch viac dievčat než chlapcov, vysokoškoláčky
tvoria viac než 40 % študujúcich na vysokých
školách. Dnešné mladé ženy
majú často vyššie vzdelanie než ich
otcovia. Pomer vzdelania matiek a dcér ešte výraznejšie
ukazuje pokrok, ktorý sa dosiahol vo vzdelaní mladších
ročníkov. Veď na vidieku kedysi mali ženy
viac než základnú školu iba vo výnimočných
prípadoch a v mestách dosahovala vyššieho
vzdelania sotva štvrtina žien.
Celý vývoj našej spoločnosti potvrdzuje,
aký význam má neustále sa zvyšujúci
podiel žien na rozvoji spoločnosti a súčasne
ukazuje to, že účasť žien pri budovaní
novej spoločnosti prináša podstatné
zmeny i do ich života. Veď starostlivosť o to,
ako čo najlepšie a najúčinnejšie
vytvárať podmienky pre súlad medzi materským
poslaním ženy a jej spoločensky prospešnou
prácou, je v popredí záujmu strany a celého
nášho štátu. Svedčí o tom
celý rad opatrení na podporu materstva a rodín
s deťmi, prijatých najmä v posledných
rokoch. Svedčí o tom aj cieľavedomá
starostlivosť a podstatný rast zariadení pre
deti predškolského veku, ktorej treba venovať
každodennú starostlivosť aj v nastávajúcich
rokoch 6. päťročnice.
Ženy odpovedajú na starostlivosť a podporu socialistického
štátu a svojej spoločnosti predovšetkým
svojou prácu. Mali by sme častejšie spomenúť
prvé úderníčky i tie, ktoré
ich nasledovali v celom rade hnutí za vyšší
výkon a kvalitu. Veď ženy stáli pri kolíske
socialistickej súťaže, pri zrode brigád
socialistickej práce. A dnešné brigády
socialistickej práce, ktoré tvoria ženy, mnohé
usilujú o názov brigáda Československého
zväzu žien, Medzinárodný deň žien,
Svetový kongres žien, aby tak vyjadrili svoju príslušnosť
k pokrokovému ženskému hnutiu a zdôraznili
jeho význam vo výchove a aktivizácii našich
žien v budovateľskom úsilí.
V našom Lučeneckom okrese veľké pochopenie
medzi ženami má akcia ÚV SZŽ "Rozum
do hrsti", ktorá je zameraná na hľadanie
rezerv vo výrobe, využívanie pracovnej doby,
upevňovanie pracovnej disciplíny a skrášľovanie
pracovného prostredia. Dobré výsledky boli
dosiahnuté najmä v zriaďovaní predškolských
a mimoškolských zariadení v okrese. Na úseku
skrášľovania životného prostredia
dosiahli ženy veľmi pozitívne výsledky.
Prijali výzvu okresu Levice pod heslom "Môj
okres, okres kvetov a zelene", tak sa stali naše mestá
a obce kvitnúcimi záhradami.
Zvýšená pozornosť sa venuje formovaniu
socialistického spôsobu života žien a rodín,
a to formou ich zapájania do rôznych akcií
politického a kultúrneho života. Svoj výchovný
cieľ spĺňajú i rôzne kultúrne
programy, preteky, výstavy, čitateľské
krúžky, ktoré sú organizované
pod názvom "Krása života".
Nie dlhý časový úsek nás delí
od nástupu do prvého roku našej šiestej
päťročnice, do roku, v ktorom sa bude konať
XV. zjazd KSČ a XXV. zjazd KSSZ. Všetky tieto významné
udalosti sa celkom bezpochyby premietnu aj do života našich
žien. Budú podnetom k ďalšiemu rozvoju všetkého,
čo tak výrazne tvorí a charakterizuje postavenie
a úlohu žien v našej socialistickej spoločnosti,
predovšetkým pre stále zvyšovanie ich
politickej angažovanosti a ich podielu na všetkých
odvetviach verejnej a politickej činnosti. Budú
prehlbovať a rozvíjať vzdelanosť a kvalifikáciu
žien, najmä v smeroch, ktoré zodpovedajú
stálemu rastu vedeckotechnického pokroku a prinášajú
kvalitatívne zmeny v celej štruktúre našej
spoločnosti, a teda aj v postavení žien tak,
ako tieto úlohy pred našimi ženami narysoval
celoštátny seminár ČSZŽ v Medzinárodnom
roku ženy pod názvom "Čo dal socializmus
ženám - ako ženy prispievajú k
rozvoju socialistickej spoločnosti". Rok 1976 sa takto
stane nástupom našich žien do nových budovateľských
úloh, ktoré pred našu spoločnosť
postaví XV. zjazd KSČ a k plneniu ktorého
sa naše ženy s plnou zodpovednosťou hlásia.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Adamové.
Slovo má poslanec Králíček.
Poslanec SL V. Králíček: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, politika mírového soužití
prosazovaná zeměmi socialistického společenství
se stává stále významnějším
faktorem mezinárodních vztahů. Má
plnou podporu světového veřejného
mínění, neboť národy světa
si přejí jednotný a nedělitelný
mír a spravedlivý společenský řád
ve svých zemích. Přesto jsme svědky
toho, že do života lidu mnoha zemí často
zasahují cizí, jemu nepřátelské
prvky, zejména pak mezinárodní monopoly.
V zájmu svých zisků mu brání
využívat vlastní přírodní
bohatství a rozhodovat svobodně o svém osudu.
Zásahy mezinárodních monopolů a jejich
protilidové působení vyvolávají
nepříznivou situaci v některých zemích
Latinské Ameriky, Afriky, Asie a v neposlední řadě
i v Evropě. Ty jsou také příčinou
tragických událostí v Chile, které
od roku 1973 ohromují svět.
Naše a celá pokroková veřejnost pozorně
sledovaly a upřímně se těšily
z výsledků prolidové politiky prezidenta
Salvadora Allende prováděné v letech 1970-1973.
Víme, že lid Chile provedl během tří
let řadu demokratických přeměn, že
vláda vytvořila podmínky pro samostatný
hospodářský rozvoj země. Začalo
se zlepšovat školství, zdravotnictví.
Stoupala životní úroveň prostého
lidu. Den ode dne rostla mezinárodní prestiž
Chile, jejího prezidenta a vlády nejen v mezinárodních
organizacích, zejména v OSN, ale i ve všech
vztazích mezi státy.
Pro reakční síly však byly úspěchy
chilského lidu trnem v oku. Zneužívajíce
ústavně zaručených demokratických
svobod záměrně podvracely chilské
hospodářství a narušovaly klidný
ústavní vývoj. V září
1973 pak reakční síly dokončily své
kontrarevoluční dílo. Zatímco prezident
Allende po celé tři roky dbal na důsledné
a všestranné dodržování ústavních
zákonů, fašističtí generálové
je od samého počátku pošlapávali.
Po zavraždění prezidenta rozpustili kongres,
zakázali politické strany, rozpustili odborové
ústředí pracujících, omeziti
základní svobody lidu, jakož i svobodu tisku,
shromažďování a stávek. Krok za
krokem šlapou po všem, za co lid tak usilovně
bojoval.
Řádění chilské junty odsuzují
zprávy mezinárodních komisí, rezoluce
přijaté na zasedání mezinárodní
unie, význační představitelé
světové veřejnosti, vědci, umělci,
státníci z kapitalistického světa
a neangažovaných zemí a očití
svědci, kterým se podařilo uniknout z nynějšího
chilského pekla. Setkáváme se s odporem pokrokové
veřejnosti na celém světě, která
mnohdy sama na sobě poznala co dokáže bezpráví,
útlak a fašismus.
Je smutné, že 30 let po druhé světové
válce, jež skončila porážkou a
odsouzením fašismu, v Chile opět ožil
fašismus a znovu světu ukazuje svoji zrůdnou
tvář.
Chilská junta jde cestou politické represe. Porušuje
základní lidská práva. Nelidskou brutalitu
prvních měsíců po puči vystřídaly
její další formy uplatňované
proti vybraným skupinám osob, v prvé řadě
proti osobám, spojeným s režimem bývalého
prezidenta Allende. Naši lidé se proto právem
ve svých rezolucích a protestních dopisech
pozastavují nad tím, jak je možné, že
dosud ne byly vyvozeny důsledky z toho, že vojenská
junta den co den porušuje jednu ze základních
zásad Charty OSN - tj. zásadu ochrany lidských
práv a základních svobod.
Československý lid pozvedl svůj hlas za záchranu
života hrdinného představitele chilského
lidu L. Corvalána. Žádá jeho osvobození
a propuštění ostatních politických
vězňů.
Lidé, a to nejen u nás, jsou přesvědčeni,
že řádění junty jen zpomalilo
úsilí za všestrannou realizaci demokratických
práv a svobod chilského lidu. Věřím,
že lid Chile obnoví své tradice, že v
Chile opět zvítězí demokracie a spravedlivý
sociální řád.
Proto spolu se světovým pokrokovým veřejným
míněním odsuzujeme zločiny, kterých
se vojenská junta dopouští. Solidarita s chilským
lidem sjednocuje všechny, kteří si přejí,
aby naše i příští generace žily
na této planetě v míru a aby výsledky
práce člověka se využívaly pro
jeho duševní a fyzický rozvoj.