Omluveni poslanci:

- Sněmovny lidu

Barčák, Dzúr, Hruškovič, Humeník, V. Hůla, Lichner, Löbl, Mamula, Mrázik, Neuman, Švestka, Urban, Večeřa, Zedník

- Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice

Baryl, Ehrenberger, E. Erban, Kvasnicová, Piščeková, Sedláček, V. Valo

- Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Hanes, Kaduk, Lúčan, Sevejáni, Súľovská, Válek

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 20. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Dovolte mi, abych vaším jménem mezi námi uvítal prezidenta republiky a generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Upřímně vítám další členy předsednictva a sekretariátu ústředního výboru Komunistické strany Československa, členy federální vlády, představitele politických stran a společenských organizací sdružených v Národní frontě.

Dnešního jednání se jako hosté účastní představitelé zahraničních misí v Československé socialistické republice a vedoucí zastupitelských úřadů naší republiky z evropských zemí. Vítám je srdečně mezi námi. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla ve svých říjnových schůzích konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách.

Z technických důvodů vám doporučujeme změnu v pořadí pro - gramu v tom smyslu, že bychom dnes projednali body č. 1, 5 a 9, na zítřejší schůzi body č. 2, 6, 7 a 8 a ve čtvrtek body č. 3 a 4, čili oba navrhované zemědělské zákony.

Má někdo z vás doplňující návrh nebo připomínku k návrhu předsednictev sněmoven a k návrhu na změnu pořadí bodů programu? (Nikdo.) Není tomu tak.

Podle účasti jsou obě sněmovny usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu. Kdo z vás, soudružky a soudruzi poslanci, souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím poslance Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Konstatuji, že obě sněmovny v souladu s článkem 34 odst. 2 ústavního zákona o čs. federaci se usnesly na konání společné schůze a schválily její pořad.

Před zahájením našeho jednání mi dovolte, soudružky a soudruzi, několik informací.

Předseda federální vlády zaslal Federálnímu shromáždění dopisem z 30. září t. r. vládní návrh, kterým se podle článku 19 ústavy Mezinárodní organizace práce předkládají Federálnímu shromáždění ČSSR texty úmluv a doporučení přijatých na 58. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě v roce 1973.

Dopisem ze 7. října předložil předseda vlády vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím o zamezeni dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 19. června t. r.

Dopisem z 10. října 1975 byly předloženy vládní návrhy, kterými se předkládá Federálnímu shromáždění k souhlasu

1. Úmluva o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití, sjednaná dne 1. června 1970 v Haagu

2. Úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních.

3. Úmluva o právu použitelném pro dopravní nehody, sjednaná dne 4. května 1971 v Haagu

4. Úmluva o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyživovací povinnosti.

Dopisem z 3. listopadu zaslal předseda vlády vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění k souhlasu Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinů apartheidu, přijatá 28. zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku dne 30. listopadu 1973.

Uvedené návrhy jsem postoupil sněmovnám a zaslal oběma národním radám.

Nyní, prosím, vyslechněte stručnou informaci o 32. schůzi předsednictva Federálního shromáždění z 21. října t. r. Předsednictvo projednalo zprávu o plnění státního plánu a státního rozpočtu v letošním roce. V přijatém usnesení vyjádřilo plnou podporu postupu vlády při řešení některých problémů v běžném roce. Dále vzalo na vědomí informaci o hlavních směrech rozvoje národního hospodářství v šesté pětiletce. Velkou pozornost věnovalo předsednictvo zprávě o stavu socialistické zákonnosti, kterou předtím projednaly všechny výbory a předsednictva obou sněmoven. V usnesení mimo jiné ocenilo úsilí orgánů bezpečnosti, prokuratury a soudů v upevňování socialistické zákonnosti v duchu závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa.

Předsednictvo provedlo dále kontrolu plnění svého usnesení k "Programu činnosti poslanců a orgánů Federálního shromáždění při zabezpečování výchovy mladého pokolení a jeho přípravy pro život a práci v rozvinuté socialistické společnosti"; ocenilo kladně také dosavadní zkušenosti ze vzájemné spolupráce orgánů Federálního shromáždění a obou národních rad.

Předsednictvo projednalo i několik zpráv o výsledcích návštěv oficiálních delegací Federálního shromáždění v zahraničí a o některých jednáních československé skupiny Meziparlamentní unie se svými partnery. Zprávy dokumentovaly aktivní účast poslanců Federálního shromáždění při uskutečňování zahraničně politické linie XIV. sjezdu Komunistické strany Československa.

Předsednictvo posoudilo čerpání výdajů Federálního shromážděni za letošní I. pololetí a schválilo návrh rozpočtu Federálního shromáždění na příští rok. Upravilo svým usnesením také způsob vyvěšování státní vlajky na budově Federálního shromáždění.

Jsou, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, k přednesené informaci nějaké dotazy nebo připomínky? (Nebyly.) Není tomu tak.

Můžeme tedy přistoupit k projednání prvního bodu našeho programu, kterým je

Expozé ministra zahraničních věcí ČSSR ing. Bohuslava Chňoupka k zahraničním otázkám zahraniční politiky Československé socialistické republiky

Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR ing. B. Chňoupek: Vážený súdruh generálny tajomník ÚV KSČ a prezident ČSSR, vážený predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne a vážení súdruhovia poslanci! Opäť nadišiel čas oboznámiť vás, náš najvyšší zastupiteľský orgán, s vývojom súčasnej medzinárodnej situácie a so zahraničnými vzťahmi našej vlasti, ako sa od jesene roku 1972, keď som pred vami s touto témou vystúpil naposledy, utvárali v kontexte medzinárodného vývoja.

Konám tak dnes s pocitom osobitnej zodpovednosti, nakoľko práve teraz naša strana, všetok náš ľud, hodnotia plnenie záverov XIV. zjazdu a pripravujú XV. zjazd Komunistickej strany Československa.

Chcel by som vás, vážení súdruhovia poslanci, ubezpečiť, že na tomto spoločnom diele sa československá zahraničná politika podieľa všetkými svojimi silami. A neúnavne, ruka v ruke s krajinami socialistického spoločenstva vytvára čo najpriaznivejšie medzinárodné podmienky pre budovanie vyspelej socialistickej spoločnosti v našej krajine.

Obsahom tejto politiky je predovšetkým ďalšie upevňovanie jednoty a zomknutosti krajín socializmu, rozvoj rovnoprávnej a vzájomne výhodnej spolupráce s ostatnými krajinami všetkých kontinentov, ďalšie prehlbovanie a prebojúvanie zásad mierového spolunažívania štátov s rozdielnym spoločenským zriadením a ustavičný boj proti agresívnym silám imperializmu a odporcom zmierňovania medzinárodného napätia.

Môžem na tomto fóre s plnou zodpovednosťou vyhlásiť, že vďaka koordinovanej zahraničnej politike krajín socialistického spoločenstva sa nám tieto vznešené ciele darí napĺňať.

Súdružky a súdruhovia, roky prestierajúce sa medzi dneškom a chvíľou, keď socialistické krajiny prebojovali názor, že štáty rozdielnych spoločenských zriadení, odlišných ideológií, filozofií, ekonomických štruktúr nemajú inú alternatívu než vykročiť cestou vzájomného pochopenia a spolunažívať v mieri, zhodnotia budúcnosť podistým ako čas oslobodzujúcich činov. Ako dobu, keď tak mnohé vstúpilo do nových súvislostí a obraz sveta, tak ťažko raneného dvoma studenými desaťročiami, začal nadobúdať nezvyčajne nádejnú podobu. Slovom, ako roky, ktoré predznamenali jednu z najsľubnejších tendencií nášho veku.

Odvtedy, čo konštatujeme s hlbokým uspokojením, základnou líniou medzinárodného vývoja sa stal šíriaci sa a prehlbujúci proces celkového ozdravovania medzinárodného ovzdušia, smerujúci k uvoľneniu medzinárodného napätia, k posilneniu vzájomnej spolupráce a mierového spolunažívania.

Už sú viditeľné kontúry nových vzťahov, ktoré - berúc do ohľadu všetky zložitosti a protiklady reálnej skutočnosti - otvárajú cestu k rozumnému riešeniu naliehavých problémov, k spolupráci v záujme mieru a bezpečného života národov. Nebezpečenstvo vojny nielen že sa podstatne zmenšilo, ale sa dokonca odsunulo. Mierové perspektívy nadobúdajú oveľa spoľahlivejšiu podobu. Vznikla reálna možnosť odvrátiť novú svetovú vojnu, tobôž ak sa vytvorili aj podmienky definitívne ju odstrániť zo života spoločnosti. Národom sa voľnejšie dýcha.

Pritom sme si plne vedomí, že táto priaznivá atmosféra vznikla vďaka neustálemu rastu politického, hospodárskeho, obranného i morálneho potenciálu svetového socialistického spoločenstva, vďaka rastúcej sile komunistického a robotníckeho hnutia a národooslobodzovacieho boja národov za slobodu a sociálny pokrok.

Prirodzene - len pri spätnom pohľade, po zhodnotení súčasnej situácie z hľadiska minulosti, a to minulosti veľmi nedávnej - v plnej miere pocítime hĺbku zmien v medzinárodnom vývoji, ako aj celý rozsah a dosah premien v medzinárodnom živote.

Ako vyzerá táto bilancia?

Predovšetkým: socialistické spoločenstvo sa stalo rozhodujúcou silou v dnešných medzinárodných vzťahoch a jeho politika je jedným z hlavných faktorov. pri obrane záujmov svetového mieru a nezávislosti národov.

Ďalej: dva najmocnejšie štáty sveta ZSSR a USA podpísali vyše 40 dohôd, ktoré vytvorili pevnú a zdravú medzinárodnú základňu mieru a politickej spolupráce oboch krajín. Tieto osožné vzťahy majú určujúci vplyv na celkovú stabilitu vo svete a rozhodujúcou mierou ovplyvňujú celkový vývoj medzinárodnej situácie.

Po tretie: za podpory socialistického spoločenstva národom Indočíny sa podarilo uhasiť ohnisko vojny a napätie v juhovýchodnej Ázii, po desaťročia znepokojujúce svet, tento jeden z hlavných zdrojov medzinárodného napätia, ktorý prinášal nesmierne utrpenie národom tejto oblasti.

A potom: urovnali sa vzťahy Sovietskeho zväzu, Poľska, NDR a Československa s Nemeckou spolkovou republikou, čo sa ešte pred niekoľkými rokmi mohlo zdať takmer nedosiahnuteľné.

Ďalej: bola uzavretá štvorstranná dohoda o Západnom Berlíne, čím sa urobil dôležitý krok k likvidácii tohto ozajstného sudu prachu v samom srdci Európy.

Nemecká demokratická republika dosiahla všestranné medzinárodné uznanie, upevnilo sa postavenie predsunutej bašty socializmu na západnej pologuli - Kubánskej republiky, ktorá vydržala a napokon pretrhla imperialistickú blokádu.

Vzťahy socialistických krajín, vrátane ČSSR, s hlavnými mocnosťami západného sveta sa normalizovali na základe zásad mierového spolunažívania.

Národnooslobodzovací boj, najmä v Afrike, úspešne pokračoval. Padli ďalšie piliere kolonializmu, Rodina slobodných národov sa rozrástla o nové nezávislé štáty.

No udalosťou vrcholného medzinárodného významu sa stalo stretnutie vedúcich predstaviteľov 33 európskych krajín, Spojených štátov a Kanady koncom júla t. r. v Helsinkách, kde sa vôbec po prvý raz zišli najvyšší predstavitelia týchto krajín nie preto - ako sa stávalo tak často v minulosti - aby delili svet a zakladali samotným týmto delením ďalšie vojnové požiare, ale aby hľadali spoločný návod ako Európu pred vojnou chrániť.

Táto konferencia zvolaná z iniciatívy socialistických štátov a podporovaná ostatnými európskymi krajinami, Spojenými štátmi a Kanadou, urobila kolektívne nevyhnutný politický záver z výsledkov druhej svetovej vojny a povojnového vývoja v Európe, potvrdila márnosť a škodlivosť politiky z pozície sily a studenej vojny. A zároveň otvorila nové možnosti pre riešenie kľúčovej úlohy súčasnosti - pre upevnenie mieru a bezpečnosti, a to predovšetkým doplnením politického uvoľnenia aj uvoľnením vojenským.