Vládní návrh je konstruován tak, že
samo uplynutí doby jednoho roku ode dne, kdy prezident
přestal vykonávat svůj úřad,
nemá za následek novou volbu. Stanoví pouze
její možnost a vkládá rozhodnutí
o tomto významném aktu do rukou nejvyššího
orgánu státní moci, Federálního
shromáždění ČSSR. Pro volbu prezidenta
republiky, složení slibu a funkční období
platí beze změny příslušná
ustanovení ústavního zákona o čs.
federaci.
Nový prezident Československé socialistické
republiky by byl zvolen na období pěti let a výkonu
úřadu by se ujal po složení ústavou
předepsaného slibu. Od tohoto okamžiku přestane
federální vláda vykonávat funkce prezidenta
republiky.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, předložený vládní
návrh, kterým se doplňuje ustanovení
článku 64 ústavního zákona
o čs. federaci, je výsledkem všestranných
úvah. Představuje řešení, které
je v souladu s celkovou koncepcí ústavy, a stane
se, bude-li vámi přijato, jejím organickým
a trvalým doplňkem. Umožňuje, aby v
případech, kdy nastanou okolnosti, jež jsou
v něm uvedeny, rozhodlo Federální shromáždění
o volbě prezidenta Československé socialistické
republiky a aby tento úřad, jak to vyplývá
z našich ústavních tradic, byl vykonáván
s plným rozsahem, pravomocí a odpovědností.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky a v souladu se stanoviskem výborů obou
sněmoven Federálního shromáždění
doporučuji, abyste s vládním návrhem
na doplnění ústavního zákona
o čs. federaci vyslovili souhlas.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhovi Štrougalovi.
Uděluji slovo zpravodaji ústavně právního
výboru Sněmovny národů poslanci Maříkovi.
Zpravodaj poslanec SN JUDr. RSDr. V. Mařík:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky a soudruzi poslanci! Plénu Federálního
shromáždění je předkládán
významný návrh ústavního zákona,
kterým se doplňuje článek 64 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci.
Dovolte, abych k němu zaujal z pověření
ústavně právního výboru Sněmovny
národů stanovisko. Ústavně právní
výbor Sněmovny národů se na společné
schůzi s ústavně právním výborem
Sněmovny lidu zabýval návrhem doplňku
naší ústavy, předloženého
vládou Československé socialistické
republiky, ze všech hledisek a zvážil odpovědně
veškeré důvody a navrženou koncepci. Při
posuzování a projednávání osnovy
vycházel z toho, že ústava socialistického
státu je jeho základním zákonem a
že úcta k tomuto zákonu, jeho dodržování
a podporování jeho autority jsou prvořadou
povinností všech orgánů socialistického
státu a jednou z podmínek jeho síly a pevnosti,
nezbytné pro realizaci úkolů a cílů
vytyčených vedoucí silou naší
země, Komunistickou stranou Československa.
Přichází-li vláda Československé
socialistické republiky s návrhem na doplnění
ústavního zákona o čs. federaci, činí
tak podle názoru ústavně právního
výboru po zralé úvaze. l když se v daném
případě jedná o dílčí
doplněk jen jednoho článku ústavního
zákona, týká se závažného
řešení, na něž dosavadní
ústavní norma výslovně nepamatovala.
Ústava z roku 1960, ústavní zákon
o čs. federaci a článek 64 tohoto ústavního
zákona však úpravu takového případu,
takové možnosti a situace nevylučují
a připouštějí ji. Nejsou tedy k úpravě
v žádném ustanovení nějaké
překážky ani bariéry. Předložený
návrh ústavního zákona je motivován
zájmem, jak vysvětlil a zdůvodnil předseda
vlády soudruh Štrougal, zabezpečit plné
uplatnění principů, na nichž spočívá
vyvážená konstrukce soustavy nejvyšších
orgánů federace. Poslání a funkce
tří nejvyšších orgánů
Československé socialistické republiky -
Federálního shromáždění,
prezidenta i vlády - se v průběhu rozvíjení
a upevňování socialistického státu
v Československé socialistické republice
naplňovaly novým obsahem úměrně
s tím, jak se v praxi politického a veřejného
života stále plněji osvědčovalo
federativní státoprávní uspořádání
naší socialistické společnosti.
Uvedené orgány tvoří organicky propojenou
a vzájemně se doplňující soustavu
ústředního řízení a
reprezentace státu, přičemž fungování
celé soustavy závisí na působení
každého jejího článku. To platí
v rovné míře i o prezidentské funkci,
která se v našem ústavním uspořádání
nekonstruuje jako pouhá reprezentativní funkce bez
vlastních samostatných kompetencí. Je nesporné,
že instituce prezidenta republiky jako nejvyššího
představitele státu ztělesňuje ideu
čs. ústavnosti, federativní suverenity a
že je v politickém povědomí obou našich
rovnoprávných národů a národností
jedním ze symbolů československé státnosti.
Ústavní zákon o čs. federaci, stejně
jako to učinila ústava z roku 1960, počítá
s nutností řešit případy, kdy
se uvolní úřad prezidenta a nový prezident
nebyl ještě zvolen a nesložil slib, jakož
i případy, kdy prezident nemůže ze závažných
důvodů svůj úřad vykonávat.
V takových mimořádných případech
přísluší výkon převážné
části funkcí prezidenta Československé
socialistické republiky vládě Československé
socialistické republiky.
Vláda může v takovém případě
pověřit předsedu vlády výkonem
některých pravomocí prezidenta, což
se i v současné době stalo.
Uvedená ustanovení plně postačují
jako opatření zabezpečující
výkon funkce hlavy státu na přechodný
čas. Z jejich povahy vyplývá, že se
nepředpokládalo, že by mohla být všestranně
vyhovujícím řešením i v těch
případech, kdy by z jakýchkoliv důvodů
došlo k situaci, že prezident republiky nemůže
vykonávat svůj úřad po dlouhou dobu
a úřad prezidenta se neuvolní. Jde mj. například
i o takové okolnosti, kdy uplatnění náhradního,
provizorního řešení a opatření,
jakým je zastupování, se bude neúměrně
prodlužovat v podmínkách, kdy je ještě
daleko do konce funkčního období a kdy možnost
abdikace je nerealizovatelná pro velmi vážný
zdravotní stav prezidenta.
Pro porovnání lze uvést, že Ústava
9. května stanovila, že už po šesti měsících
dojde za podmínky, že to navrhne vláda, k volbě
náměstka prezidenta republiky, jehož úřad
trvá, dokud překážka nepomine, popř.
dokud se úřad prezidenta neuvolní. Funkce
pouhého náměstka prezidenta republiky, byť
i voleného nejvyšším zastupitelským
orgánem, nemůže však sehrát plnohodnotnou
úlohu. Ústava z roku 1960 instituci takového
řešení nepřevzala a nezakotvila.
Předložený návrh ústavního
zákona řeší uvedenou problematiku na
základě zvážení všech aspektů.
Především předpokládá,
že doba, po kterou prezident Československé
socialistické republiky nemůže vykonávat
svůj úřad, trvá nejméně
jeden rok. V závislosti na tom pokládá pak
návrh za potřebné, aby bylo umožněno
provést volbu nového prezidenta, který v
plném rozsahu pravomoci a odpovědnosti nastoupí
na místo prezidenta dosavadního.
Pro způsob volby, složení slibu a funkční
období nové hlavy státu platí podle
návrhu beze změny příslušné
ústavní normy. To znamená, že volba
nového prezidenta Československé socialistické
republiky má probíhat podle týchž pravidel
jako volba, k níž dochází proto, že
se úřad prezidenta uvolnil před skončením
volebního období.
Nový prezident se má volit na období pěti
let a výkonu své funkce se má ujmout po složení
ústavou předepsaného slibu. Od tohoto okamžiku
přestane vláda vykonávat úřad
prezidenta. Složení slibu nově zvoleným
prezidentem Československé socialistické
republiky je třeba též považovat za termín
ukončení úřadu dosavadního
prezidenta.
Vládní návrh je vědomě konstruován
tak, že samo uplynutí doby jednoho roku ode dne, kdy
vláda začala vykonávat za prezidenta, který
nemohl z vážných důvodů plnit
ústavní úkoly, - funkci prezidenta republiky,
nemá za následek uvolnění úřadu
prezidenta a novou volbu podle článku 62 ústavního
zákona o čs. federaci. Předložený
návrh zakotvuje pouze ústavně právní
možnost nové volby, a rozhodnutí o tom, zda
a kdy se k nové volbě přikročí,
je svěřeno nejvyššímu zastupitelskému
orgánu státu, Federálnímu shromáždění,
tedy tomu orgánu, který prezidenta také volí
a jemuž je on ze své funkce odpověden. To také
dává záruku, že vždy budou pečlivě
zváženy všechny okolnosti, důvody a souvislosti
konkrétní situace. Je tedy zřejmé,
že jde o řešení, v němž nejsou
a nemohou být subjektivní prvky, a že sám
praktický život ukázal, že takový
přístup je správný nejen pro současnou
dobu, ale i pro budoucnost a pro všechny eventuality, které
by se mohly v budoucnu vyskytnout. Je trvale platným a
využitelným řešením.
Soudružky a soudruzi poslanci, ústavně právní
výbor Sněmovny národů konstatoval,
že předložený vládní návrh
ústavního zákona organicky doplňuje
všechny vztahy v řídící struktuře
státu, v zájmu jeho plného fungování.
Má ústavně právní a tím
i politicky principiální správné pojetí.
Rovněž důvodová zpráva k vládnímu
návrhu, která vám byla předložena,
dokládá a osvětluje legislativní záměr
i navrženou koncepci v duchu základních politických
a právních principů naší čs.
socialistické ústavnosti.
Proto se jednomyslně usnesl doporučit Federálnímu
shromáždění, aby předložený
vládní návrh ústavního zákona,
doplňující článek 64 zákona
č. 143/1968 Sb., na dnešním zasedání
schválilo a aby tento ústavní zákon
nabyl účinnosti datem vyhlášení.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Maříkovi.
Zpravodajskou zprávu ústavně právního
výboru Sněmovny lidu přednese poslankyně
Pilátová.
Zpravodajka poslankyně SL F. Pilátová:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
jako zpravodajka ústavně právního
výboru Sněmovny lidu se plně ztotožňuji
s vystoupením zpravodaje, předsedy ústavně
právního výboru Sněmovny národů,
poslance Maříka. Mám za to, že jeho
zpráva vyjádřila názor nás
všech, poslanců, a není třeba, abych
opakovala slova, která zde on řekl.
Proto jménem ústavně právního
výboru Sněmovny lidu doporučuji Federálnímu
shromáždění, aby vyslovilo s předloženým
vládním návrhem ústavního zákona
svůj souhlas.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Pilátové.
Sděluji vám, že písemně svůj
souhlas s předloženým návrhem oznámila
také předsednictva České národní
rady a Slovenské národní rady.
Písemně se do rozpravy k předloženému
návrhu nikdo nepřihlásil. Žádá
někdo z poslanců o slovo? (Nežádá.)
Není tomu tak. Můžeme tedy přistoupit
k hlasování.
V této chvíli jsou ve Sněmovně lidu
přítomni 193 poslanci, ve Sněmovně
národů 72 poslanci zvolení v České
socialistické republice a 73 poslanci zvolení ve
Slovenské socialistické republice. Sněmovny
jsou tedy v souladu s článkem 40 ústavního
zákona o čs. federaci schopné se usnášet.
K přijetí ústavního zákona
je podle článku 41 ústavního zákona
o čs. federaci potřebný souhlas třípětinové
většiny všech poslanců Sněmovny
lidu a stejné většiny všech poslanců
Sněmovny národů jak z České
socialistické republiky tak i ze Slovenské socialistické
republiky.
Nejdříve prosím, aby se hlasováním
k předloženému návrhu vyjádřili
poslanci Sněmovny lidu.
Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona,
kterým se doplňuje článek 64 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb.? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Poslanci Sněmovny lidu vyslovili s návrhem jednomyslný
souhlas.
Prosím nyní o hlasování poslance Sněmovny
národů, kteří byli zvoleni ve Slovenské
socialistické republice.
Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona?
(Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Všichni přítomní poslanci Sněmovny
národů ze Slovenské socialistické
republiky vyslovili s návrhem jednomyslný souhlas.
Nyní prosím, aby hlasovali ve Sněmovně
národů poslanci zvolení v České
socialistické republice.
Kdo z nich souhlasí s návrhem ústavního
zákona? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
I poslanci Sněmovny národů zvolení
v České socialistické republice hlasovali
pro návrh jednomyslně.
Sněmovna národů tedy přijala ústavní
zákon.
Vzhledem ke shodným usnesením Sněmovny lidu
a Sněmovny národů konstatuji, že Federální
shromáždění schválilo ústavní
zákon, kterým se doplňuje článek
64 ústavního zákona číslo 143/1968
Sb., o čs. federaci.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, sněmovny
právě přijaly ústavní zákon,
kterým se doplňuje článek 64 ústavního
zákona o čs. federaci. Podle zprávy předsedy
federální vlády je prezident naší
republiky s. Ludvík Svoboda vážně nemocen
a nevykonával svoji funkci po delší dobu než
jeden rok.
Proto vám předkládají předsednictva
sněmoven návrhy na složení volebních
komisí pro volbu prezidenta republiky.
Tato volba se provádí tajným hlasováním,
přičemž je stanoveno, že sčítání
hlasů a zjišťování výsledků
provádějí komise poslanců zvolené
sněmovnami.
Pro volbu prezidenta republiky platí zákaz majorizace.
Ve Sněmovně národů hlasují
tedy odděleně poslanci z obou republik. Předsednictvo
Sněmovny národů proto navrhuje zvolit pro
sčítání hlasů poslanců
zvolených v České socialistické republice
komisi v tomto složení: Marie Čermáková,
Karel Holub, Rudolf Chlad, Miloslav Karban, Bedřich Kačírek
a JUDr. Vojtěch Erban.
0Pro sčítání hlasů poslanců
ze Slovenské socialistické republiky navrhuje zvolit
komisi ve složení: ing. Zoltán Černák,
Zuzana Jungerová, Monika Felcmanová, doc. PhDr.
Gejza Šlapka, Ferdinand Tomášik a ing. Juraj
Turošík.
Má někdo z poslanců Sněmovny národů
dotaz, připomínky nebo pozměňovací
návrh ke složení těchto volebních
komisí? (Připomínky nebyly.) Není
tomu tak.
Můžeme tedy o návrhu hlasovat. Stav přítomnosti
poslanců ve Sněmovně národů
je stejný.
Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí
s předloženými návrhy na složení
komisí pro sčítání hlasů
k volbě prezidenta republiky? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Sněmovna národů tedy schválila návrhy
jednomyslně.
Předsednictvo Sněmovny lidu předkládá
své sněmovně návrh na zvolení
volební komise v tomto složení: Anna Blisková,
Josef Černý, Josef Kryll, Augustin Kvasnica, Rudolf
Rejhon a Jozef Škula.
Má někdo z poslanců Sněmovny lidu
připomínky k předloženému návrhu?
(Není tomu tak.) Přítomnost poslanců
Sněmovny lidu se zvětšila, přítomno
je 194 poslanců.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s předloženým
návrhem? (Hlasuje se.) Děkuji.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Konstatuji, že obě sněmovny zvolily příslušné
volební komise poslanců. Prosím, aby si komise
zvolily své předsedy.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, tím
jsme vyčerpali program dnešního jednání.
Prosím členy předsednictva Federálního
shromáždění, aby se ihned po skončení
schůze odebrali do zasedací místnosti č.
214 na schůzi předsednictva Federálního
shromáždění.
Děkuji vám za účast a končím
17. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny
národů.