Chci zdůraznit, že statut RVHP ve své nové podobě zajišťuje všechny základní prvky a cesty realizace socialistické integrace, jimiž jsou:

- plánovitost, jako faktor nadřazený

- součinnost v materiální sféře

- součinnost ve zbožní a hodnotové sféře

- rozvoj organizačních a právních forem součinnosti

- vnější vztahy společenství RVHP jako celku.

K organizačnímu zajištění celkové činnosti RVHP upravuje nový statut své orgány na:

- zasedání Rady

- výkonný výbor Rady

- výbory Rady

- sekretariát Rady.

Důležitá činnost přísluší výkonnému výboru, který řídí veškeré práce, spojené s realizací úkolů Rady v souladu s usnesením zasedání Rady, soustavně sleduje, jak členské státy Rady plní závazky vyplývající z doporučení orgánů Rady, které přijaly.

Soudružky a soudruzi, když V. I. Lenin hovořil o perspektivách rozvoje socialistických států, řekl již v roce 1918: "Celá společnost se musí změnit v jediné družstvo pracujících - nyní je zapotřebí jediného, aby byla jednomyslná snaha jít s otevřenou duší do tohoto jediného světového družstva".

Domnívám se, že předložený Protokol o změnách statutu RVHP podstatně přispěje i k naplnění myšlenek V. l. Lenina. Přispěje k semknutosti a organizovanosti všech vztahů členských států RVHP a ještě více upevní jeho mezinárodní postavení.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, všechny výbory věnovaly projednání Protokolu o změnách statutu RVHP značnou pozornost a závěrem shodně doporučily sněmovnám jeho odsouhlasení.

Jako společný zpravodaj ústavně právního výboru, zahraničního výboru a výboru pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu navrhuji proto Sněmovně lidu souhlasit s Protokolem o změnách Statutu Rady vzájemné hospodářské pomoci a Úmluvy o právní způsobilosti, výsadách a imunitách Rady vzájemné hospodářské pomoci, podepsaným v Sofii dne 21. června 1974 - tisk 76. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji zpravodaji poslanci Hůlovi.

Prosím nyní společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance Stanislava Hudečka, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj poslanec SN S. Hudeček: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, zahraničnímu výboru, ústavně právnímu výboru a výboru pro průmysl, dopravu a obchod byl přikázán předsednictvy sněmoven k projednání vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Protokol o změnách Statutu Rady vzájemné hospodářské pomoci a Úmluvy o právní způsobilosti, výsadách a imunitách Rady vzájemné hospodářské pomoci, podepsaný v Sofii dne 21. června 1974.

Všechny uvedené výbory přistoupily k projednání předloženého dokumentu se vší vážností, vědomy si jeho velikého významu pro další činnost této organizace a také pro další rozvoj našeho národního hospodářství. Zpravodajské zprávy i další vystoupení poslanců zvýrazňovaly pětadvacetileté trvání této, dnes již světové organizace. Byly připomínány okolnosti, za kterých se tato organizace tvořila, jakými vývojovými etapami procházela a jakým přínosem pro naši ekonomiku bylo členství našeho státu v tomto společenství. Zvlášť bylo hodnoceno období od 25. zasedání RVHP v roce 1971, kdy bylo přijato rozhodnutí o ekonomické integraci mezi členskými státy.

Přijetí Komplexního programu dalšího prohlubování, zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistické integrace znamenalo vytvoření vyšších forem vzájemné spolupráce členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci a přineslo kvalitativní změny celého systému hospodářských vztahů těchto států při rozvoji průmyslu. Je to pochopitelné - poněvadž již v tomto období se začínají projevovat příznaky dnes již rozsáhlé materiálové a energetické krize v kapitalistickém světě. Díky tomuto rozhodnutí a následným opatřením se až dosud daří členským zemím Rady vzájemné hospodářské pomoci překonávat důsledky této krize.

Při zvýrazňování ekonomických přínosů, které nám plynou z členství v Radě vzájemné hospodářské pomoci, jednotliví poslanci připomínali také veliký politický význam této organizace ve světě.

Nelze přehlédnout prozíravost a moudrost zakladatelů této organizace, kdy se rozhodli budovat ji jako otevřenou organizaci, do které mohl a může vstoupit každý stát, který vyjádří souhlas s převzetím povinností obsažených ve statutu, a že každý z členů může z tohoto společenství kdykoliv vystoupit. Že uvedené zásady nejsou jenom proklamacemi, to potvrzuje fakt, že se ke členství v této organizaci přihlásila Mongolská lidová republika a Kubánská republika. Významná je skutečnost, že v těchto zásadách ani nyní nedochází k žádným změnám. Tímto činem zakladatelské státy jednoznačně vyjádřily své názory na mezinárodní spolupráci již v těžkých poválečných letech i v pozdějších dobách takzvané studené války. Za veliký politický význam Rady vzájemné hospodářské pomoci ve světě je možno považovat i to, že se jí dostává práva vysílat svého pozorovatele do OSN.

Za objektivní tedy byla všemi poslanci považována skutečnost, že každá z vývojových etap této organizace měla své specifické rysy a zvláštnosti, které vyplývají z mezinárodního vývoje událostí a že tedy objektivní je i to, že Statut organizace Rady vzájemné hospodářské pomoci, kterým se tato organizace řídí, musel a musí být na úrovni vývoje těchto událostí, a proto je třeba jej i nyní příslušně upravit a doplnit.

A tento úkol plní právě předkládaná změna Statutu a Úmluvy o právní způsobilosti, výsadách a imunitách. Je možno říci, že rozsah změn ve statutu vytváří dostatečný prostor pro činnost této organizace v současné době i na mnoho let dopředu.

Za významnou je možno považovat změnu v článku III statutu, kde se uvádí, že Rada napomáhá rozvoji socialistické integrace. Význam spočívá v tom, že k této integraci je přistupováno při respektování zásad státní svrchovanosti jednotlivých států a národních zájmů, bez vměšování do vnitřních záležitostí jednotlivých států, podle zásad dobrovolnosti, rovnoprávnosti, vzájemné výhodnosti a soudružské pomoci. Toto ustanovení odpovídá objektivním požadavkům rozvoje socialistické výstavby v jednotlivých státech i podmínkám socialistické výstavby jako celku. Za zvlášť významný je možno považovat X. článek statutu, kterým se upravují vztahy členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci k těm zemím, které nejsou jejími členy a kterým se upravují podmínky této spolupráce. Stejně byla oceněna i tak změna statutu, která umožňuje Radě sjednávat dohody a přebírat na sebe závazky na mezinárodní úrovni.

Byl vysloven jednoznačný názor, že navrhované změny ve statutu nejsou projevem lability této organizace, ale naopak, že provedené změny posilují autoritu této organizace na mezinárodním fóru.

Jsme si ale vědomi toho, že nestačí jen přijímat nové správné zásady a souhlasit s nimi. Je životně důležité usilovat o to, aby tato opatření byla také důsledně realizována. Aby všechny naše pracovní skupiny a komise, které pracují trvale nebo dočasně v RVHP, měly na paměti potřebu co nejdříve naplnit přijaté závazky, aby se jejich účinnost nesnižovala délkou doby realizace. Ba naopak, aby jejich urychlenou realizací se násobil přínos pro rozvoj naší ekonomiky a také celého společenství. A v tom také spatřujeme smysl přijatých změn. Myslím si, že není třeba vyhledávat okázalé formulace, které by dokreslovaly význam působnosti Rady vzájemné hospodářské pomoci. Navrhované změny ve statutu a jeho konečné znění hovoří jasně. Jeho jasně formulované články hovoří o mírové spolupráci socialistických zemí se všemi státy na světě, o perspektivách a cílech členských států.

Všechny výbory ve svých usneseních doporučují Sněmovně národů předložený vládní návrh odsouhlasit.

Proto jako společný zpravodaj výborů zahraničního, ústavně právního a pro průmysl, dopravu a obchod i já doporučuji Sněmovně národů vyslovit souhlas s Protokolem o změnách Statutu Rady vzájemné hospodářské pomoci a Úmluvy o právní způsobilosti, výsadách a imunitách Rady vzájemné hospodářské pomoci, podepsaným v Sofii dne 21. června 1974 - tisk 76.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji zpravodaji poslanci Hudečkovi. Nyní přistoupíme k rozpravě. Do rozpravy jsou písemně přihlášeni poslanci Gejza Šlapka a Rudolf Chlad. Jako prvnímu řečníku uděluji slovo poslanci Šlapkovi.

Poslanec SN doc. PhDr. G. Šlapka: Vážené Federálne zhromaždenie, vážené súdružky, súdruhovia! Dnes pri prerokúvaní Protokolu o zmenách Štatútu RVHP a Dohovoru o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách RVHP si viac ako inokedy uvedomujeme, že krajiny socialistickej sústavy vstúpili do novej etapy svojho vývoja.

Podstatným znakom i obsahom tohoto vývoja stáva sa prehlbovanie socialistickej integrácie v oblasti vedy, techniky, ale i ekonomiky. Prirodzene, že táto požiadavka nevznikla naraz, ale postupne cez cieľavedomé vytváranie podmienok, na vyrovnávanie ekonomickej úrovne jednotlivých krajín socialistického tábora združených v RVHP. Súčasne úlohy v oblasti vzájomnej spolupráce na hospodárskom poli sú teda logickým pokračovaním doterajšieho vývoja každej jednotlivej krajiny RVHP, ale aj socialistického tábora ako celku. Doterajší vývoj predstavuje výraznú etapu v súťažení dvoch svetových systémov. Socialistický tábor si plne uvedomuje, že prínos socialistickej sústavy v boji dvoch systémov, socialistického a kapitalistického, bude určovaný nielen súčasnosťou, ale aj budúcnosťou, jednoznačne a neustále vzrastajúcou silou jeho ekonomického potenciálu.

Uplynulých 25 rokov od vzniku RVHP je jasným dôkazom zásadového uplatňovania princípov marxizmu-leninizmu pri výstavbe socializmu a komunizmu.

Praktická realizácia zásad socialistického internacionalizmu vo vzájomných hospodárskych vzťahoch členských krajín RVHP podstatne napomáha racionálne využívanie ich prírodných zdrojov a urýchľovanie rozvoja výrobných síl. Presvedčivo o tom hovoria štatistické údaje, ktoré dokazujú, že národný dôchodok za roky 1950-1972 sa zvýšil v BĽR takmer 7 krát, v RSR takmer 7,5 krát, v MĽR viacej ako 3 krát, v NDR viacej ako 4 krát, PĽR 4,5 krát, v ZSSH takmer 6krát a v ČSSR 3,5 krát. Špecifické miesto v rozvoji priemyselného potenciálu má rast najprogresívnejších odvetví, ako je energetika, strojárstvo a chémia. Za uplynulých 25 rokov bola vytvorená rozsiahla vedeckovýskumná základňa, ktorá umožňuje v plnej miere využívať poznatky z vedeckotechnickej revolúcie v záujme pokroku vo všetkých členských štátoch RVHP. V členských šátoch RVHP pracuje dnes cez 1,6 mil. vedcov, čo predstavuje tretinu všetkých vedcov sveta.

Socialistická industrializácia ako jeden z hlavných cieľov RVHP umožnila rýchly postup vyrovnávania ekonomickej úrovne nielen medzi členskými štátmi RVHP, ale tiež vo vnútri týchto štátov. Všestranný rozvoj Slovenska, výstavba objektov na Slovensku, ktoré sú významné pre socialistickú integráciu, účasť slovenských závodov (v oblasti chemického priemyslu, v odvetví celulózovo-papierenskom priemysle, v odvetviach spotrebného priemyslu, atď.) na medzinárodnej špecializácii a kooperácii výroby, rast životnej úrovne, sú presvedčivým dôkazom správnosti socialistickej industrializácie. Je to priepastný rozdiel v porovnaní s regionálnou hospodárskou politikou v kapitalistických štátoch a ich zoskupeniach. Veď objem priemyslovej výroby dnešného Slovenska dosiahol taký rozsah, že slovenské závody vyrobia za 10 dní toľko výrobkov, koľko ich v minulosti vyrábili za celý rok.

Na 28. zasadaní RVHP, ako je známe, bol vyzdvihnutý význam a prínos plynúci z cieľavedomého a plánovitého prepojovania národných ekonomik, ktoré je výsledkom využívania objektívnych tendencií v smere internacionalizácie výrobných síl v prospech tábora socializmu. Na základe rozhodnutia 25. zasadania RVHP, ako aj predchádzajúcich zasadaní o prechode k organizovanému, cieľavedomému a plánovanému integračnému procesu bol vyvodený správny záver zo známej skúsenosti, že optimum celku je viacej ako optimá jeho jednotlivých častí. Uvedený poznatok je platný o to viacej v dialektike dynamického ekonomického spoločenského pohybu. Skutočnosť, že zásady socialistického internacionalizmu budú teraz zahrnuté do Štatútu RVHP, dokazuje, že sa stali vo vzťahoch medzi socialistickými krajinami normami medzinárodného práva, a treba to preto politicky vysoko pozitívne hodnotiť.

Súdružky, súdruhovia, úspechy na poli hospodárskeho vývoja členských krajín RVHP ostro kontrastujú s ťažkou krízou, v ktorej sa nachádzajú krajiny Európského hospodárskeho, spoločenstva. Typickým znakom tejto krízy je skutočnosť, že ako nikdy v minulosti, sú ňou postihnuté všetky oblasti a vzťahy členských štátov EHS.

Základná príčina tohto javu spočíva v tom, že hospodárska základňa kapitalistických krajín je v značnej miere labilná. Rast hospodárstva sa spomalil, tempo inflácie sa mimoriadne zvýšilo a počet nezamestnaných podstatne vzrástol. Prognózy hospodárskeho vývoja pre rok 1974, ako aj pre ďalšie roky nie sú pre EHS priaznivé. EHS, ktoré jeho zastánci počas viacej rokov dávali za príklad životaschopnosti kapitalizmu a jeho schopnosti prispôsobiť sa zmenám vo výrobe a v spoločenských vzťahoch, dostáva vážne trhliny. Celý rad faktorov ekonomického, politického, ako aj sociálneho charakteru vyvoláva ostrú krízu v súčasnom vývoji a oprávnene sa predpokladá, že aj v budúcom vývoji kapitalizmu. So všetkou ostrosťou sa vynorili tieto problémy v poslednom období v dôsledku surovinovej krízy alebo energetickej krízy, ktorá zachvátila celý kapitalistický svet a ostro prehĺbila existujúce rozpory nielen medzi kapitalistickými krajinami, ale aj medzi nimi a rozvojovými krajinami. Účinky krízového vývoja dopadajú na pracujúcich prostredníctvom zvyšovania cien, rastu nezamestnanosti, ako aj cez skracovanie pracovnej doby.

Aj napriek rozdielnemu vývoju krajín RVHP a štátov sdružených v EHS nie sú vylúčené možnosti prehlbovania vzájomných hospodárskych stykov. RVHP bola a je organizáciou otvorenou a zmena štatútu RVHP to tiež umožňuje. RVHP nekladie si za cieľ obmedzovať hospodárske vzťahy s inými štátmi. Základné princípy medzinárodnej socialistickej deľby práce podčiarkujú, že táto deľba práce sa buduje so zreteľom na celosvetovú deľbu práce. Členské štáty RVHP i v budúcnosti, tak ako doteraz, chcú rozvíjať hospodárske styky tak s rozvojovými, ako aj s vyspelými kapitalistickými krajinami na základe zásad mierového nažívania, rovnoprávnosti, vzájomných výhod a samozrejme za predpokladu rešpektovania zvrchovanosti. Nevyhnutnou podmienkou spolupráce medzi krajinami RVHP a EHS je dôvera medzi štátmi oboch spoločenských sústav a vypracovanie takého modelu vzájomnej spolupráce, ktorý bude zameraný na najefektívnejšie a najúplnejšie využívanie zdrojov nášho svetadielu. Treba uskutočniť prostredníctvom rôznych foriem spolupráce takú špecializáciu výroby a práce v jednotlivých krajinách, ktorá by plne zodpovedala objektívnym a subjektívnym podmienkam každého národného hospodárstva. "Držať krok s dobou, dostať sa na úroveň požiadaviek a možností vedeckotechnickej spolupráce", zdôraznil L. I. Brežnev, "možno len vtedy, ak sa budeme opierať o širokú medzinárodnú deľbu práce. Dnes je to axióma. Z toho vyplýva nevyhnutnosť vzájomne výhodnej, dlhodobej, rozsiahlej ekonomickej spolupráce tak dvojstrannej, ako i mnohostrannej". Tým sa v ekonomickej oblasti vytvoria priame kontakty a vzájomná súčinnosť medzi dvoma typmi medzinárodnej deľby práce - medzi socialistickou a kapitalistickou, ktorá bude napomáhať ďalší rozvoj prehlbovania a zdokonaľovania deľby práce. Okrem iného je táto spolupráca vážnym prínosom k štabilizácii mieru a bezpečnosti v súlade s mierovým programom Sovietskeho zväzu schváleným na XXIV. zjazde KSSZ.

Aj československé skúsenosti potvrdzujú, že hospodársky rozvoj krajiny je tým úspešnejší, čím aktívnejšie a efektívnejšie sme rozvíjali spoluprácu so socialistickými krajinami. Na druhej strane spomalovanie týchto vzťahov, ktoré bolo odrazom nezdravých tendencií vo vývoji našej ekonomiky, znásobovalo nezdravé tendencie a poškodzovalo hospodársky rozvoj. XIV. zjazd KSČ, ako aj pléna ÚV KSČ zdôraznili mimoriadny význam medzinárodnej socialistickej ekonomickej integrácie pre ČSSR. Bez nej by ČSSR nebola schopná vyriešiť nielen súčasné, ale tým menej budúce problémy hospodárskeho rozvoja.