Z predložených volebných spisov vyplýva,
že vo volebnom obvode č. 36 bolo vo volebných
zoznamoch zapísaných 103 494 voličov. Odovzdaných
bolo 101 387 platných hlasovacích lístkov.
Za kandidáta Jana Bleyera hlasovalo dovedna 101
326 voličov. Navrhovaný kandidát bol teda
zvolený nadpolovičnou väčšinou
platných hlasov.
Súdruh Jan Bleyer bol zvolený za poslanca Snemovne
národov v súlade so zákonom č. 44/1971
Zb. o voľbách do Federálneho zhromaždenia
ČSSR.
Navrhujem, aby Snemovňa národov overila podľa
článku 47 ústavného zákona
o čs. federácii platnosť voľby poslanca
Jana Bleyera.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Rigovi.
Má někdo z poslanců Sněmovny národů
dotaz nebo připomínku k přednesené
zprávě? (Nikdo.)
V zasedací síni je přítomno 61 poslanců
Sněmovny národů zvolených v České
socialistické republice a 66 poslanců zvolených
v Slovenské socialistické republice. Sněmovna
národů je schopna se usnášet.
Kdo z vás, soudruzi poslanci Sněmovny národů
souhlasí s přednesenou zprávou svého
mandátového a imunitního výboru? (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Konstatuji, že Sněmovna národů ověřila
jednomyslně platnost volby poslance Jana Bleyera ve volebním
obvodu č. 36.
Třetím bodem našeho pořadu je
Slib nově zvolených poslanců a jejich
zařazení do výborů sněmoven
Podle článku 48 odst. 1 ústavního
zákona o čs. federaci složí poslanci
Lumír Sakmar a Juraj Hlinka slib do rukou předsedy
Sněmovny lidu Václava Davida a poslanec Jan Bleyer
slib do rukou předsedy Sněmovny národů
Dalibora Hanese.
Po přečtení textu zákonem předepsaného
slibu přistoupí poslanci k předsedovi své
sněmovny a stiskem ruky a prohlášením
"Slibuji" složí slib.
Prosím poslance Sakmara, Hlinku a Bleyera, aby předstoupili
před tribunu a místopředsedu Sněmovny
lidu poslance Nejezchleba, aby přečetl text slibu.
(Přítomní povstávají.)
Místopředseda SL RSDr. R. Nejezchleb: "Sľubujem
na svoju česť a svedomie, že budem verný
Československej socialistickej republike a veci socializmu.
Budem dbať na vôľu a záujmy ľudu,
spravovať sa ústavou a ostatnými zákonmi
a pracovať pre to, aby sa uvádzali do života."
(Poslanci skládají slib. Shromáždění
usedá.)
Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi,
předsednictvo Sněmovny lidu navrhuje zařadit
poslance Lumíra Sakmara do výboru pro průmysl,
dopravu a obchod a poslance Juraje Hlinku do výboru pro
zemědělství a výživu.
Jsou k tomuto návrhu dotazy nebo připomínky?
(Nejsou.)
Přítomno je 178 poslanců Sněmovny
lidu. Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí
s návrhem na zařazení soudruhů Sakmara
a Hlinky do navržených výborů? (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Návrh byl schválen jednomyslně.
Předsednictvo Sněmovny národů doporučuje,
aby nově zvolený poslanec Jan Bleyer byl zařazen
do kulturního výboru.
Jsou k tomuto návrhu nějaké připomínky?
(Nejsou.) Nejsou.
Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí
s předloženým návrhem? (Hlasuje se.)
Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Návrh na zařazení poslance Jana Bleyera do
kulturního výboru byl schválen Sněmovnou
národů jednomyslně.
Nyní projednáme, soudružky a soudruzi,
Vládní návrh zákona o státním
rozpočtu čs. federace na rok 1975 (tisk 83)
Jménem vlády ČSSR zdůvodní
návrh ministr financí ČSSR s. Leopold Lér.
Prosím ho, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSSR ing. L. Lér, CSc.:
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, vláda ČSSR předložila
Federálnímu shromáždění
k projednání návrh státního
rozpočtu na rok 1975, ve kterém náš
lid oslaví 30. výročí osvobození
naší republiky slavnou Sovětskou armádou
a celý pokrokový svět 30. výročí
konce druhé světové války a porážky
fašismu. Uplynulé období patří
k nejslavnějším v dějinách našich
národů, neboť jeho obsahem bylo úspěšné
úsilí pracujícího lidu, vedeného
komunistickou stranou, o formování a rozvoj socialistického
Československa. Výročí osvobození
je významným impulsem pro další rozvoj
pracovní aktivity a iniciativy. Její konkrétní
výsledky se projevují v každodenní obětavé
práci na všech úsecích našeho národního
hospodářství a jsou nejlepším
dokladem toho, že výstavba socialismu se stala věcí
všeho lidu.
Historickým mezníkem výstavby socialismu
v Československu je XIV. sjezd naší strany.
Po období společenské krize vytyčil
nové perspektivy a úkoly ve výstavbě
vyspělé socialistické společnosti.
Listopadové zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa,
které projednalo zprávu o zabezpečování
závěrů XIV. sjezdu a o úkolech na
rok 1975, vysoce ocenilo výsledky, jichž jsme dosáhli
při uskutečňování linie XIV.
sjezdu. Úspěchy dosažené při
plnění sjezdových usnesení jednoznačně
prokazují reálnost a správnost programu,
který ústřední výbor strany
rozpracoval po sjezdu na svých jednotlivých zasedáních.
To platí i o ekonomice. Úkoly 5. pětiletého
plánu se na většině úseků
plní a překračují. Přispěly
k tomu i výsledky, kterých dosahujeme při
plnění státního plánu a státního
rozpočtu na rok 1974.
Dosavadní průběh plnění plánu
průmyslové výroby umožňuje předpokládat,
že proti roku 1973 bude její objem vyšší
o 5,9 %. To představuje 1,3 mld Kčs produkce nad
plán. Rovněž objem stavebních prací
roste rychleji než počítal plán. Přes
obtížné klimatické podmínky v
období žní a podzimních prací
se předpokládá, že v zemědělství
bude plán rostlinné produkce splněn a plán
živočišné produkce překročen.
Sklizeň obilovin dosáhla 10,6 mil. tun, což
je zhruba o 1 mil. tun více než v roce 1973 a o 2
mil. tun více než počítal 5. pětiletý
plán pro rok 1974. Tento úspěch je o to významnější,
že ho bylo dosaženo v plné míře
růstem hektarových výnosů.
Objem národního důchodu bude v letošním
roce vyšší proti roku 1973 téměř
o 20 mld Kčs, tj. o 5,4 %. Rovněž v konečném
užití vytvořených zdrojů lze
očekávat splnění nebo překročení
plánovaných úkolů. V celkovém
objemu budou investice splněny, i když ne plně
ve věcné struktuře. V souladu se záměry
investičního plánu se v roce 1974 více
dařilo koncentrovat kapacity na rozhodující
stavby, které jsou stanoveny jako závazné
úkoly. Objem prací a dodávek na stavbách
o rozpočtových nákladech nad 1,5 mil. Kčs
vzroste o 12,6 %, což je nejvyšší meziroční
přírůstek od počátku pětiletky.
Přes toto zlepšení však dojde u některých
akcí, které měly být letos dokončeny,
k pozdějšímu uvedení do provozu.
V roce 1974 se dále zvýšila životní
úroveň pracujících. Osobní
spotřeba v tomto roce vzroste o 5,5 %. Rychlý růst
nákupů zboží obyvatelstvem se projeví
v překročení plánovaného maloobchodního
obratu o více než 2 mld Kčs. Přírůstek
proti roku 1973 bude činit cca 12 mld Kčs, z čehož
připadá více než 8 mld Kčs na
průmyslové zboží. Toto meziroční
zvýšení je nejvyšší v posledních
letech.
Rozvoj výroby se odráží i ve finančních
ukazatelích. Proti roku 1973 se zvýší
výkony hospodářských organizací
o 6,4 % a zisk o 14,2 %, tj. o 13,6 mld Kčs. Na tomto příznivém
výsledku se podílí i plnění
úkolů v oblasti nákladů.
Dosavadní výsledky plnění státního
rozpočtu za rok 1974 ukazují na to, že i v
hospodaření celého státu dosáhneme
předpokládaných výsledků.
Když Federální shromáždění
projednávalo návrh státního rozpočtu
na rok 1974, netajili jsme se tím, že rychlejší
růst rozpočtových výdajů než
příjmů způsobuje určité
napětí. Jednou z hlavních příčin
je růst cen surovin a materiálů na kapitalistických
trzích, který je v převážné
míře kryt z celospolečenských zdrojů.
Nyní - po uplynutí roku - můžeme konstatovat,
že jsme v našem národním hospodářství
dokázali zmobilizovat nové zdroje, které
umožní postupně se s tímto nepříznivým
vlivem vyrovnat. Rovnováha státního rozpočtu
nebyla narušena, přestože dopad růstu
cen je vyšší, než jsme původně
počítali. K tomu přispělo dosažení
vyšších cen při vývozu, překročení
plánovaných úkolů u nás doma
i úspory v některých rozpočtových
výdajích.
Vážené soudružky a soudruzi, dosavadní
úspěšný vývoj v 5. pětiletce
umožňuje i pro rok 1975 stanovit takové úkoly,
které budou znamenat celkové splnění
a někde i významné překročení
našich cílů. Ekonomické podmínky
vnitřní i vnější, za nichž
budeme završovat pátou pětiletku, jsou však
složitější i náročnější
než v předchozích letech.
Rostoucí náročnost vyplývá
již ze samotné skutečnosti, že v rozvoji
ekonomiky stále větší úlohu mají
takové procesy, jako je socialistická ekonomická
integrace, nutnost důsledněji uplatňovat
vědeckotechnický pokrok, zabezpečovat přednostní
rozvoj nosných programů, zlepšit uvádění
rozhodujících kapacit do provozu v plánovaných
termínech, zajišťovat životní úroveň
na stále vyšší kvantitativní, ale
zejména kvalitativní základně.
Z hlediska celého hospodářství a jeho
platební rovnováhy vůči zahraničí
stojí před námi úkol vyrovnat se se
stavem, kdy v podstatě skončilo období relativně
výhodnějších cen hotových výrobků
ve srovnání s cenami surovin.
Vycházejíce z těchto skutečností,
ústřední výbor naší strany
a vláda stanovily tyto základní směry
hospodářské politiky pro rok 1975:
- zrychlit tvorbu zdrojů v národním hospodářství
a zajistit předstih vývozu před dovozem,
- daleko rozhodněji prosazovat kurs na růst efektivnosti
a hospodárnosti ve všech sférách hospodářského
života, zvýšit pozornost úsporám
energie, paliv, surovin a materiálů všeho druhu,
více využívat domácí surovinové
základny, půdního a lesního fondu,
- dosáhnout výrazného zlepšení
ve vývoji a řízení investiční
výstavby,
- zachovat a upevňovat životní jistoty obyvatelstva
a dále zajišťovat růst životní
úrovně podle vytvořených zdrojů,
- zásadně zvýšit náročnost
na práci všech stupňů řízení,
vyžadovat konkrétní zodpovědnost za
plnění úkolů.
Jak bylo zdůrazněno na listopadovém zasedání
ÚV KSČ, je to náročná cesta.
Její podstatou je aktivní způsob řešení
současných ekonomických problémů
ve výrobě a další všestranné
upevňování a prohlubování hospodářských
vztahů se socialistickými státy a zejména
se Sovětským svazem. V tomto smyslu plně
vychází z principů, na nichž je naše
socialistické hospodářství budováno,
z úkolů stanovených XIV. sjezdem KSČ
v ekonomickém rozvoji a dosažených výsledků
ve čtyřech letech pětiletky.
Je to zcela odlišný přístup k řešení
ekonomických problémů ve srovnání
s kapitalistickými státy, jejichž vývoj
se v posledních letech vyznačuje vysokou, do té
doby neznámou mírou inflace, vysokými schodky
platební bilance, prudkým snižováním
kupní síly měn, vysoce schodkovými
státními rozpočty, krachy celé řady
bank a peněžních institucí, nebývalým
růstem nezaměstnanosti. Krizový inflační
vývoj se však již netýká jen ekonomiky,
ale zasahuje do politiky, ideologie, kultury, morálky a
dalších oblastí společenského
života. Nejde přitom o krizi konjunkturální,
ale o trvalou, hlubokou krizi celého kapitalistického
společenského systému, která doléhá
stále tíživěji na bedra širokých
vrstev pracujících.
Zvolená cesta aktivních opatření ve
výrobě, zvyšování její
efektivnosti a hospodárné využívání
materiálových, finančních a dalších
zdrojů ve výrobní a nevýrobní
sféře je základním východiskem
při stanovení úkolů státního
plánu a státního rozpočtu na rok 1975.
Státní plán je v souhrnných proporcích
zaměřen na zrychlení tvorby hmotných
zdrojů. Národní důchod se má
v příštím roce zvýšit o
5,6 % a jeho užití o 5 %. Rozhodující
úlohu v zajištění přírůstku
společenské výroby má průmysl.
Průmyslová výroba se zvýší
o 6,4 %, tj. rychleji než v roce 1974. Toho je nutno využít
zejména k posílení vývozu a dodávek
na vnitřním trhu ve skladbě, která
by lépe uspokojila poptávku obyvatelstva.
Osobní spotřeba se v příštím
roce zvýší o 4,3 % a dosáhne objemu,
se kterým počítal pátý pětiletý
plán pro rok 1975. Rozsah zahajování nových
staveb má být nižší než v
předchozích dvou letech, což spolu s koncentrací
kapacit na dokončení rozhodujících
investičních akcí má vést k
poklesu rozestavěnosti.
Soudružky a soudruzi, v návrhu státního
rozpočtu na rok 1975 se při zajištění
finančních prostředků na úkoly
stanovené státním plánem promítají
všechny základní rysy vytyčené
hospodářské politiky.
Návrh státního rozpočtu reaguje především
na nové skutečnosti ve vnějších
ekonomických vztazích, které z finančního
hlediska znamenají růst nároků na
rozpočtové výdaje. Trvá vysoká
náročnost odvětvové struktury investic
na celospolečenské finanční zdroje.
V zájmu proporcionálního vývoje hospodářství
musíme pokračovat v rychlém rozvoji výrobní
základny v odvětví paliv a energetiky, velké
úkoly před námi stojí v hutnictví
a strojírenství, bytové výstavbě
a některých dalších odvětvích,
v nichž je investiční výstavba převážně
financována ze státního rozpočtu.
Přes růst finančního napětí
v důsledku změněných ekonomických
podmínek usilujeme o kontinuitu v rozpočtové
politice vytyčené na počátku pětiletky
a realizované v průběhu jejího plnění.
To však vyžaduje daleko aktivněji a ofenzívněji
postupovat v prosazování základní
strategické linie hospodářské politiky
strany v celé ekonomice, včetně financí.
Ve státním rozpočtu se to projevuje zejména
v tom, že úkoly v tvorbě finančních
zdrojů a tedy i příjmů státního
rozpočtu jsou stanoveny mobilizačněji než
v předchozích letech. Růst některých
neinvestičních rozpočtových výdajů
je ovlivněn souborem opatření, přijatých
vládou ke zvýšení hospodárnosti.
Přes napjatost finančních vztahů chceme
dosáhnout rozpočtového přebytku. Proto
jako dosud má být státní rozpočet
i v roce 1975 faktorem upevňujícím stabilitu
naší měny a celé ekonomiky.
K charakteristice základních proporcí a vztahů
předloženého státního rozpočtu
bych chtěl uvést některé údaje
z celostátního hlediska.
V souhrnu návrhů státních rozpočtů,
tzn. státního rozpočtu čs. federace
a státních rozpočtů České
socialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky, počítáme, že na srovnatelné
základně se zvýší příjmy
a výdaje téměř o 8 %. Celkový
objem státních rozpočtů dosáhne
částky 238,9 mld Kčs. To představuje
zvýšení proti roku 1974 o 17,6 mld Kčs.
Příjmy státních rozpočtů
převyšují výdaje o 1,3 mld Kčs.