Ministr vnitra ČSSR doc. PhDr. J. Obzina, CSc.:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, dovolte, abych jménem vlády Československé
socialistické republiky vám předložil
k projednání a schválení Smlouvu mezi
Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských
socialistických republik o režimu na československo-sovětských
státních hranicích, o spolupráci a
vzájemné pomoci v hraničních otázkách,
která byla podepsána v Praze dne 10. února
tohoto roku.
Jde o dokument značného politického i státního
významu, který zákonně upravuje okruh
otázek souvisejících se společnými
státními hranicemi obou států. Smlouva
je výsledkem dlouhodobé spolupráce příslušných
orgánů obou našich států a vychází
především ze zkušeností při
realizaci dosud platné smluvní úpravy z roku
1956. kterou nahrazuje. To proto, že řada ustanovení
smluvních dokumentů z roku 1956 vyžaduje upřesnění
s přihlédnutím k současnému
stavu na společných státních hranicích,
jakož i k soudobým zkušenostem při vyznačování
linie hraniční čáry a kontroly jejího
průběhu v terénu. Rovněž byly
na základě zkušeností z každodenní
spolupráce rozšířeny úkoly hraničních
zmocněnců a dalších pohraničních
orgánů tak, aby všechny potřebné
otázky mohly být řešeny operativně
a v zájmu obou stran na základě tradičních
soudružských vztahů.
Smluvně se zřizuje společná československo-sovětská
komise a vymezují její úkoly při řešení
otázek souvisejících se společným
přezkušováním průběhu
hraniční čáry a vypracováváním
příslušných technických hraničních
dokumentů.
Smlouva zabezpečuje i další okruh otázek,
jejichž nutnost řešení vyplývá
ze samotné povahy státních hranic. Jde zejména
o režimová opatření, spojená
s využíváním zemědělské
půdy, včetně myslivosti, s využíváním
komunikací na státních hranicích a
o případy společného postupu při
živelných a jiných mimořádných
událostech na státní hranici.
Předkládaný smluvní dokument tedy
upravuje v potřebném rozsahu řešení
všech otázek, které se mohou v praxi na společných
státních hranicích vyskytnout a zajišťuje,
aby nejen nedocházelo k poškozování
zájmů žádné ze smluvních
stran, nýbrž byla poskytnuta možnost maximálního
prospěchu oběma.
Je tedy, stručně řečeno, tato Smlouva
významnou součástí komplexních
opatření spjatých se statutem a režimem
na státních hranicích. A protože plně
odpovídá vzájemným politickým
vztahům obou našich zemí i potřebám
každodenního života našeho lidu, bude jistě
ze srdce všemi přivítána, neboť
je dalším stavebním kamenem na pevných
základech, které byly položeny právě
před 30 lety československo-sovětskou Smlouvou
přátelství, vzájemné pomoci
a poválečné spolupráci, které
jsme zde tak manifestačně a politicky aktuálně
připomněli.
Proto, vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, prosím jménem vlády Československé
socialistické republiky o váš souhlas s předloženou
Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou
a Svazem sovětských socialistických republik.
Předseda FS A. Indra: Děkuji ministru Obzinovi
za výklad k vládnímu návrhu.
Společnou zpravodajskou zprávu za výbory
Sněmovny lidu přednese poslanec Andrej Džupina.
Zpravodaj poslanec SL A. Džupina: Vážený
súdruh predseda, súdružky a súdruhovia
poslanci, v podkladoch pre rokovanie o európskej bezpečnosti
bola ako jeden zo základných princípov socialistickými
štátmi zdôraznená požiadavka nemeniteľnosti
štátnych hraníc. Tento princíp jednoznačne
vyznel i v pražskej Deklarácii o mieri a bezpečnosti
z januára 1972.
Naše štáty vychádzajú z toho, že
v Európe boli otázky hraníc už v dávnej
i nedávnej minulosti dôvodom nespočetných
vojen, z ktorých dve sa stali svetovými. Nové
reality vznikli v dôsledku druhej svetovej vojny, vrátane
hraničných otázok a stali sa zdrojom studenej
vojny. Snaha o zmenu hraníc a neuznávanie súčasného
stavu by neviedli k žiadúcemu uvoľňovaniu
medzinárodného napätia vzťahov. Preto
treba vítať uzavreté dohody medzi Poľskom
a ZSSR s Nemeckou demokratickou republikou.
Naša štátna hranica je proti predvojnovému
stavu z najväčšej časti hranicou pevnou
a mierovou. Naše hranice oddeľujú síce
štáty, ale nie socialistické spoločenstvo
štátov, ktoré idú cestou svetového
pokroku v duchu marxisticko-leninského učenia. Takýto
stav zaručuje všetkým socialistickým
štátom trvalú záruku nedotknuteľnosti
ich hraníc, cez ktoré však existujú
internacionálne vzťahy, prehlbuje sa vzájomné
priateľstvo, spolupráca, výmena skúseností,
odovzdávanie nových technických poznatkov.
I keď je naša spoločná hranica so Sovietskym
zväzom kratším úsekom hranice s druhým
štátom, je zo všetkých najvýznamnejšia.
Je to hranica so štátom, ktorý ako prvý
na svete začal budovať socializmus, so štátom,
ktorý bol ochotný pomôcť našej republike
pri ohrození fašizmom a ktorý nesúhlasil
s potupným Mníchovom a politicky i materiálne
podporoval boj našich národov za štátnu
a národnú slobodu a ktorému sme vďační
za oslobodenie v roku 1945. Materiálna pomoc v neúrodnom
roku 1947 prúdila cez spoločnú hranicu a
bola jedným z najpádnejších dôvodov
pre podporu robotníckej triedy v boji s buržoáziou
v predfebruárových politických boj och.
Spoločná hranica so Sovietskym zväzom sa stala
miestom, ktorým stále prechádza životná
tepna náš ho hospodárstva, umožňujúca
neustály vzostup životnej úrovne všetkého
nášho ľudu, pokojné a mierové budovanie
socialistickej vlasti. Pretože na oboch stranách hraníc
sú národy so spoločnými záujmami,
ich názory ne môžu byť rozdielne. Preto
v záujme obidvoch strán sa spoločnému
plénu Snemovne ľudu a Snemovne národov predkladá
na súhlas zmluva, ktorá rieši režim na
spoločnej hranici, jej priebeh, udržiavanie označení,
styky poverených splnomocnencov a celý rad ďalších
otázok.
Zmluva nie je ničím novým, čo by zásadne
menilo doterajšiu prax styku a režimu na spoločnej
hranici. Je pripravená na základe predošlých
zmlúv, ktoré sa osvedčili, avšak je
potrebné ich doplniť podľa súčasných
potrieb stále sa rozširujúcich stykov.
Branný a bezpečnostný výbor, Zahraničný
výbor a Ústavnoprávny výbor Snemovne
ľudu prerokovali predloženú Zmluvu na svojich
decembrových schôdzkach. Výrazom ich súhlasu
so Zmluvou je skutočnosť, že v žiadnom z
týchto výborov neboli k zneniu Zmluvy prednesené
žiadne pripomienky.
Stanoviská výborov boli jednoznačne súhlasné.
Branný a bezpečnostný výbor, Zahraničný
výbor a Ústavnoprávny výbor Snemovne
ľudu navrhujú spoločnej plenárnej schôdzke
Snemovne ľudu a Snemovne národov súhlasiť
so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou
a Zväzom sovietskych socialistických republík
o režime na československo-sovietskych štátnych
hraniciach, o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných
otázkach, podpísanou v Prahe dňa 10. februára
1973.
Předseda FS A. Indra: Děkuji s. Džupinovi.
Nyní prosím společného zpravodaje
výborů SN poslance Josefa Jelínka.
Zpravodaj poslanec SN J. Jelínek: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
dovolte, abych při projednávání Smlouvy
o režimu na československo-sovětských
státních hranicích zdůraznil význam
společné hranice jediným příkladem,
který zvláště v současné
době podtrhuje význam této mírové
hranice, která nejen pro nás, ale i další
socialistické státy má životní
význam. Zatímco v kapitalistickém světě
hrozí energetická krize, projevující
se v nedostatku nafty, a to vlivem postojů ke konfliktu
izraelsko-arabskému, zatímco cena nafty na světových
trzích neustále stoupá, socialistický
tábor v tomto směru nepociťuje nejmenší
potíže. Ze Sovětského svazu proudí
naftovodem k nám celá řeka, která
umožňuje nepřetržité plynulé
zásobování našich zpracovatelských
kapacit, zabezpečuje výrobu pohonných hmot
pro energetiku a dopravu a přispívá k dalšímu
rozvoj i celého našeho chemického průmyslu.
Na hranicích čs. - sovětských nikdo
nepočítá s možnostmi přerušení
toku ropy, ale naopak oba sousedící státy
mají zájem, aby dodávky byly co nejvyšší
a jimi se zvětšovala ekonomická síla
socialistických států a konečně
v neposlední řadě i obranná schopnost
států socialistického společenství.
Zmínil jsem se pouze o jedné z cest, která
mezi našimi státy je v nepřetržitém
provozu. Jsou však další, neméně
významné. Tato bohatá frekvence na hranicích
čs. - sovětských potřebuje však
určitá pravidla a normy. Projednávaná
smlouva je zabezpečí v potřebné míře.
Proto výbory branný a bezpečnostní,
zahraniční a ústavně právní
Sněmovny národů s ní vyjádřily
na svých schůzích plný souhlas a doporučují
též plénu Federálního shromáždění
souhlasit se Smlouvou mezi Československou socialistickou
republikou a Svazem sovětských socialistických
republik o režimu na československo-sovětských
státních hranicích, spolupráci a vzájemné
pomoci v hraničních otázkách, podepsanou
v Praze dne 10. února 1973.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Jelínkovi.
Do rozpravy se přihlásil poslanec Ladislav Néméth.
Poslanec SL L. Néméth: Vážený
súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
súdružky poslankyne, vážení súdruhovia
poslanci, ochrana štátnych hraníc socialistického
štátu sa stala nevyhnutnosťou, ako jedna z foriem
ochrany socialistických vymožeností pracujúcich.
Túto skutočnosť potvrdzuje aj päťdesiatročná
história Sovietskeho zväzu, ktorá vychádza
jednoznačne z princípu práva národov
na sebaurčenie a zdôrazňuje, že v štáte,
kde zvíťazil socializmus, sa bude režim hraníc
určovať demokraticky v záujme ochrany socializmu.
V. I. Lenin považoval štátne hranice za historickú
kategóriu, ktorá vzniká súčasne
so vznikom tried a štátu, ktorá podlieha zmenám
a rozvoju súbežne s rozvojom a zmenami spoločensko-historických
podmienok. Preto pri riešení jednotlivých otázok
týkajúcich sa štátu a jeho hraníc
odporučoval nehľadieť len na úzke národné
záujmy, ale v širších súvislostiach,
a to riadiť sa záujmami medzinárodného
robotníckeho a komunistického hnutia.
V súčasnej epoche, keď existujú dve
svetové sústavy, je otázka štátnych
hraníc a režimu na nich veľmi dôležitá.
Som veľmi rád, že môžem hovoriť
o takej štátnej hranici, ktorá nerozdeľuje,
ale spája dva rovnoprávne štáty so spoločnými
národnými záujmami svetovej socialistickej
sústavy, čoho dôkazom je aj dnes jubilujúca
tridsaťročná skutočnosť zakotvená
v zmluve o pevnom priateľstve a spojenectve medzi ČSSR
a ZSSR.
Z predloženého vládneho návrhu, ktorým
sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSSR
na súhlas Zmluva medzi Československou socialistickou
republikou a Zväzom sovietskych socialistických republík
o režime na československo-sovietskych štátnych
hraniciach, spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných
otázkach, je zrejmé, že ide o nový zmluvný
dokument, ktorý upravuje činnosť jednotlivých
častí Zmluvy, ktorú dnes prerokúvame.
Je pravda, ako to aj dôvodová správa uvádza,
že problematika spoločných štátnych
československo-sovietskych hraníc, riešená
predošlými dodatkovými protokolmi, ktoré
vznikli od roku 1956, už v celom rade otázok dostatočne
neriešili problémy, existujúce na týchto
hraniciach a ktoré v súčasnej dobe majú
už novú kvalitu.
Tieto dôvody potvrdzujú význam novej Zmluvy
medzi ČSSR a ZSSR o režime na československo-sovietskych
štátnych hraniciach, spolupráci a vzájomnej
pomoci v hraničných otázkach tak, ako to
uviedol s. minister vnútra vo svojej dôvodovej správe.
Doterajšia činnosť orgánov Federálneho
ministerstva vnútra, ako aj praktické skúsenosti
z plnenia úloh vyplývajúcich zo starej zmluvy
sú veľmi dobré. Z poznatkov, ktoré som
získal priamo u týchto orgánov, ale aj z
vlastných, kde som si mohol aj sám overiť,
lebo som skoro v dennom styku na štátnej hranici v
Čiernej nad Tisou, môžem konštatovať,
že doterajšia činnosť tak našich, ako
i sovietskych orgánov na československo-sovietskych
hraniciach pri plnení doterajšej zmluvy sa hodnotí
veľmi pozitívne, a to v tom, že tak naše
orgány ministerstva vnútra, ako i sovietske orgány,
ktoré spoločne riešia úlohy, boli tieto
doteraz vždy plnené a splnené k obojstrannej
spokojnosti v duchu doterajšej zmluvy, a nielen v duchu dohody,
ale treba povedať, že riešenie bolo v zásadách
pevného spojenectva, priateľstva a proletárskeho
internacionalizmu. Je to možné dokumentovať i
takými skutočnosťami, ktoré sa mi stali
známe, že neboli také prípady, aby ich
neboli vyriešili hraniční splnomocnenci ČSSR
a ZSSR priamo na mieste, keď si to vyžadovali potreby
tejto zmluvy, alebo aby ich museli riešiť vyššie
služobné orgány ministerstva vnútra,
prípadne Komitetu gosudarstvenoj bezopasnosti.
Návrh novej zmluvy, ako i stará zmluva predpokladala,
že pri jej plnení sa vyžaduje od oboch zmluvných
strán pomoc a široká podpora obyvateľov
pohraničných oblastí - okresov, dedín
aj iných hospodárskych organizácií
sídliacich a pôsobiacich v týchto oblastiach.
Skúsenosti z tejto spolupráce občanov a organizácií
s orgánmi vykonávajúcimi a plniacimi bezprostredne
úlohy z tejto zmluvy sú veľmi dobré
a máme celý rad konkrétnych príkladov,
zvlášť u pracujúcich a obyvateľov
v Čiernej nad Tisou, ale aj v Čope.
I tieto skutočnosti svedčia o tom, že občania
žijúci v týchto oblastiach, sú si vedomí,
že štátne hranice nerozdeľujú národy,
ale naopak, že ich spájajú a stmeľujú
s rovnakým cieľom spoločne budovať krajší
a šťastnejší zajtrajšok pre blaho našich
národov, že sú to hranice sociálnej
istoty a istoty svetového mieru, že ich právne
vedomie zodpovedá danej vývojovej etape našej
spoločnosti, v ktorej prerokúvame nový vládny
návrh Zmluvy medzi ČSSR a ZSSR o režime na
československo-sovietskych štátnych hraniciach,
spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných
otázkach.
Nová Zmluva upravuje režim a úlohy v časti
V. a VI. komplexne oproti starej zmluve. Bude však potrebné,
aby sa úlohy plynúce z týchto častí
Zmluvy v praktickej činnosti zodpovedných orgánov
chápali a realizovali tak, ako to má na mysli nová
Zmluva.
Súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci,
zistené poznatky z plnenia doteraz platnej zmluvy o prerokúvanom
probléme i o úlohách, ako som už uviedol,
sú pozitívne. Kladne sa hodnotí spolupráca
orgánov Federálneho ministerstva vnútra ČSSR
a pohraničných vojsk ZSSR v tejto oblasti, ako aj
spolupráca a pomoc obyvateľov v pohraničných
oblastiach.
Za vládny návrh, ktorým sa predkladá
Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na súhlas
Zmluva medzi ČSSR a ZSSR o režime na československo-sovietskych
štátnych hraniciach, spolupráci a vzájomnej
pomoci v hraničných otázkach, podpísaná
v Prahe 10. februára 1973, budem preto hlasovať.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Némethovi.
Hlásí se ještě někdo z poslanců
do rozpravy? Není tomu tak.
Soudím, že závěrečných
slov není třeba. Můžeme tedy, jestli
s tím souhlasíte, soudružky a soudruzi, přistoupit
k hlasování o předloženém vládním
návrhu.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem?
/Hlasuje se./ Děkuji.
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Je někdo proti? /Nikdo./
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem? /Hlasuje se./ Děkuji.
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Konstatuji, že Federální shromáždění
ČSSR souhlasí se Smlouvou mezi Československou
socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických
republik o režimu na československo-sovětských
státních hranicích, spolupráci a vzájemné
pomoci v hraničních otázkách, která
byla podepsána v Praze 10. února 1973.
Nyní máme projednat vládní návrh,
kterým se předkládá k vyslovení
souhlasu Federálnímu shromáždění