Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, zmyslom nového systému brannej výchovy
je prispieť k dosiahnutiu podstatného obratu vo vzťahu
obyvateľstva k obrane socialistickej vlasti a zabezpečiť
jeho brannú pripravenosť na úrovni súčasných
potrieb a požiadaviek.
Krízové roky 1968 - 1969 oslabili vzťah našich
občanov k obrane socialistickej vlasti. Narušenie
triedneho prístupu k posudzovaniu otázok vojny a
mieru, znevažovanie alebo popieranie triednych hľadísk
pri hodnotení vnútropolitického aj medzinárodnopolitického
vývoja a ďalších dôležitých
otázok spoločenského života malo za
následok značné rozšírenie pacifických
nálad a falošných predstáv o skutočnom
charaktere imperializmu. Antisocialistické a pravicovo-oportunistické
sily sa orientovali predovšetkým na mládež.
Predpokladali, že zvlášť mladým ľuďom
je blízka tendencia pristupovať k hodnoteniu súčasného
svetového vývoja z netriednych pozícií.
že sa u nich prejavuje sklon k nekritickému pohľadu
na západný spôsob života a podceňovanie
nebezpečenstva zo strany svetového imperializmu
pre mier a pokrok. Stavali na tom, že dnešná
mládež nepoznala z vlastných skúseností
skutočnú tvár kapitalizmu a neprešla
ohňom triedneho boja.
Poučení skúsenosťami, najmä z krízových
rokov, usilujeme sa o to, aby sa branná výchova
stala neoddeliteľnou súčasťou politickej
a ideologickej činnosti KSČ, štátnych
orgánov a spoločenských organizácií.
Brannú výchovu pokladáme za súčasť
komunistickej výchovy občanov. Ona plní svoje
úlohy v spojení s ostatnými formami spoločenského
pôsobenia pri dotváraní socialistického
vedomia a socialistického charakteru občanov, najmä
mládeže. Rozvíja predovšetkým branné
a vojenské aspekty pri výchove k socialistickému
vlastenectvu a proletárskemu internacionalizmu, ako aj
uvedomelý vzťah občanov k obrane našej
vlasti. V tomto sa odlišuje nové poňatie brannej
výchovy od predchádzajúceho, keď sa
branná výchova chápala zúžene,
často iba ako branný výcvik.
Branná výchova musí vo svojom komplexnom
poňatí spájať výchovu a výcvik
do jednotného dialektického systému. Určujúcim
momentom pre jej nové ponímanie je socialistický
charakter nášho štátu, princíp
vedúcej úlohy KSČ a tvorivé uplatnenie
jej brannej politiky. Pri uskutočňovaní brannej
výchovy využívame bohaté skúsenosti
z ostatných socialistických štátov,
predovšetkým Sovietskeho zväzu.
Uvedené zásady sa premietajú do cieľov
a celého obsahu brannej výchovy. Hlavným
zmyslom je dosiahnuť, aby sa každý československý
občan plne stotožnil s politikou KSČ, aby cítil
veľkú zodpovednosť za osud našej socialistickej
vlasti, aby bol neustále pripravený postaviť
sa na jej obranu a obetavo bojovať za jej slobodu a nezávislosť,
za víťazstvo komunizmu. Sme si vedomí toho,
že ide o proces utvárania morálnopolitických
kvalít a psychických vlastností občanov,
nevyhnutných na splnenie najvyššej vlasteneckej
úlohy - obrany vlasti - o formovanie uvedomelých
postojov k obrane vlasti a celého socialistického
tábora, o prípravu mladej generácie aj dospelých
občanov na osvojenie si a udržiavanie potrebných
branných vedomostí, schopností a návykov.
Branná výchova dôsledne vychádza z
marxisticko-leninského učenia. V jej obsahovom zameraní
kladieme hlavný dôraz na orientáciu všetkých
občanov v základných ideovo-politických
otázkach súčasnej epochy a na plné
pochopenie vzájomného pomeru triednych síl
vo svete. V oveľa väčšej miere musíme
vychovávať konkrétne našu mládež
- k láske k socialistickej vlasti, ku komunistickej strane
ako vedúcej sile našej spoločnosti, k láske
k socializmu, k Sovietskemu zväzu a našim spojencom.
Na konkrétnych skutečnostiach ju chceme presviedčať
o sile a zdrojoch našej obranyschopnosti, presvedčivo
ukazovať silu Sovietskeho zväzu a ostatných štátov
Varšavskej zmluvy ako rozhodujúceho činiteľa
pre zachovanie mieru. Pozitívne politické a morálne
hodnoty sa musia rozvíjať na bojových a revolučných
tradíciách KSČ, robotníckej triedy,
domáceho odboja a našich vojenských jednotiek,
ktoré bojovali spoločne so slávnou Sovietskou
armádou, aby v predstavách a citoch - zvlášť
mladej generácie - vyrastal pravdivý obraz o zápasoch
komunistickej strany a pracujúceho ľudu.
Výsledky, ktoré sa v brannej výchove dosahujú,
sú cenné aj pre každodenný mierový
život a pre pracovnú činnosť. Jednotný
systém brannej výchovy otvára široké
možnosti pre neustále pôsobenie na všetkých
občanov, všetkých vekových a sociálnych
kategórií, na mužov i ženy. Ovplyvňuje
výchovu v rodine, v škole, v pracovnom procese, v
príprave na vojenskú službu, ako aj výchovu
dospelého obyvateľstva.
XIV. zjazd strany v tejto súvislosti zdôraznil, že
"obrana našej slobody a socialistických vymožeností
je trvalou úlohou celej spoločnosti, nielen ozbrojených
síl, ale aj všetkých štátnych,
spoločenských organizácií a inštitúcií,
ktoré zabezpečujú úlohy obrany krajiny
komplexne v jednotnom brannom systéme štátu.
To plne platí aj pre systém brannej výchovy
obyvateľstva. Pre jeho realizáciu má rozhodujúci
význak akčná jednota a jednoznačná
ideovo-politická socialistická angažovanosť
všetkých orgánov a organizácií
na podporu realizácie brannej politiky našej strany
a štátu.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, jedným z opatrení na komplexnú
realizáciu nového systému brannej výchovy
je právna regulácia vzťahov v tejto oblasti.
Zmyslom právnej úpravy je znovu vytvoriť samostatný
zákonný podklad, aby sa mohol dosiahnuť ďalší
pokrok v chápaní významu a miesta brannej
výchovy, v prístupe k jej uskutočňovaniu,
v chápaní zodpovednosti za jej výsledky a
vo vytváraní potrebných podmienok.
Pre ďalší rozvoj brannej výchovy bude
zvlášť významná skutočnosť,
že zákon celkom jednoznačne určuje jej
ciele, obsah a rozsah, spôsob jej riadenia, práva
a povinnosti orgánov, organizácií, ako aj
všetkých účastníkov brannej výchovy.
Podľa článku 37 ústavy Československej
socialistickej republiky je obrana vlasti a jej socialistického
zriadenia vrcholnou povinnosťou a vecou cti každého
občana. Účasť občanov na brannej
výchove vyplýva z ustanovenia ústavy ČSSR
o obrane vlasti, z potreby organizovať úsilie občanov
o obranu ČSSR, z ich záujmu o zabezpečenie
tejto obrany a zodpovednosti za ňu, z uvedomelosti a odhodlania
brániť svoju vlasť. Aktívny a uvedomelý
vzťah občana k obrane Československej socialistickej
republiky možno dosiahnuť predovšetkým sústavnou,
dlhodobou výchovnou a presvedčovacou činnosťou.
Právna úprava riadenia brannej výchovy vychádza
zo všeobecne platných princípov o riadení
obrany ČSSR, vyjadrených v ústavných
zákonoch o československej federácii, o Rade
obrany štátu, ďalej v zákone o obrane
ČSSR a v zákone o pôsobnosti federálnych
ministerstiev.
Zákon vyjadrí v oblasti brannej výchovy miesto
a úlohu federálnej vlády, vlády Českej
socialistickej republiky, vlády Slovenskej socialistickej
republiky, federálnych a republikových ministerstiev,
národných výborov, orgánov štátnej
správy a všetkých organizácií
a ich vedúcich pracovníkov, ako aj spoločenských
organizácií Národného frontu. Vytvorí
podmienky pre uskutočňovanie brannej výchovy
ako celku, tak aj v jednotlivých oblastiach a ustanovuje
zásady pre jej všestranné zabezpečenie.
Navrhovaná právna úprava predstavuje jedno
z dôležitých opatrení v oblasti československého
právneho poriadku a vhodne sa začlení do
sústavy právnych predpisov o obrane. Poznatky získané
z krajov a okresov potvrdzujú, že sú všetky
predpoklady pre to, aby zákon o brannej výchove
bol uvedený do života 1. januára 1974.
Som presvedčený, že prijatie navrhovaného
zákona prispeje k ďalšiemu upevneniu obranyschopnosti
našej socialistickej vlasti ako pevnej súčasti
spoločenstva štátov - účastníkov
Varšavskej zmluvy v duchu záverov XIV. zjazdu Komunistickej
strany Československa.
Prosím vás, aby ste návrh zákona o
brannej výchove podporili a svojou ďalšou prácou
prispeli k jeho uvedeniu do praxe.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem ministrovi Dzúrovi
za výklad k vládnemu návrhu.
Návrh bol prikázaný na prerokovanie Ústavnoprávnemu,
Brannému a bezpečnostnému a Kultúrnemu
výboru Snemovne ľudu a Snemovne národov.
Prosím spoločného spravodajcu výborov
Snemovne ľudu, poslanca Maxmiliána Jiráka,
aby predniesol spravodajskú správu.
Zpravodaj poslanec SL M. Jirák: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, důvodová zpráva k navrhovanému
zákonu o branné výchově, kterou přednesl
soudruh ministr národní obrany vysvětlila
celý vývoj branné výchovy, jeho dřívější
nedostatky a potřebu uzákonění branné
výchovy. Je třeba znovu zdůraznit, že
přípravě zákona v etapě návrhu
zásad i vlastního paragrafovaného znění
předcházelo usnesení předsednictva
ÚV KSČ z roku 1971, které v duchu usnesení
XIV. sjezdu vytvořilo nezbytné předpoklady
pro ujasnění smyslu a cíle zákona,
rozdělilo odpovědnost za konkrétní
činnost v branné výchově a ve všech
státních, hospodářských a společenských
orgánech a organizacích a usměrnilo pozornost
na vytvoření zákonných norem pro nedílnou
součást socialistické výchovy každého
našeho občana.
Důkladně a důsledně připravovaný
návrh zákona byl podle legislativních pravidel
projednán ve výborech branných a bezpečnostních,
kulturních a ústavně právních
Sněmovny lidu. Návrh zásad zákona
se dostal na program jednání již v září
minulého roku, návrh zákona v květnu
t.r.
S návrhem zásad zákona vyjádřili
členové výborů souhlas. Obecné
hodnocení vyznělo kladně.
V této prvé etapě jsme si ujasňovali
obsahovou stránku a smysl hlavních ustanovení
a jejich politický, organizační i odborně
obsahový dopad. Uplatnily se i poznatky, získané
ve volebních obvodech z dřívější
formy uplatňování branné výchovy
a právě v tom vynikl rozdíl mezi dřívější
roztříštěností, nezávazností
a současně navrhovaným uceleným systémem.
Byly uváděny i návrhy, které sice
jsou velmi cenné, ale mají místo ve směrnicích
a dalších úvahách o zabezpečování
branné výchovy. Tak byl vznesen návrh na
řešení kádrového zabezpečení
výuky branné výchovy na školách
využitím příslušníků
ozbrojených sil. Tato připomínka došla
písemně i ze stranických orgánů
jednoho okresu a byla předána příslušným
orgánům k dalšímu využití.
Připomínka vycházela z toho, že na školách
často branná výchova trpí formalismem
hlavně pro nedostatek kvalifikovaných učitelských
kádrů. Bylo doporučeno zabývat se
námětem a využít iniciativy okresu Klatovy,
který se touto otázkou podrobně zabýval.
Velmi pečlivě byla posuzována proporce povinnosti
a dobrovolnosti v branné přípravě.
Některé názory, které směřovaly
k podpoře rozšíření povinnosti
i např. na mimoškolní brannou výchovu,
byly v rozpravách výborů sněmoven
správně usměrňovány. Je třeba
totiž vidět, že žádná striktní
povinnost přijatá třeba zákonem nebude
beze zbytku plněna, jestliže jí nebude předcházet
a konečně ji i v průběhu realizace
doprovázet soustavná politická práce.
Důležité je, že např. i v dobrovolné
části branné výchovy mají hospodářští
vedoucí, společenské a státní
orgány svoji konkrétní odpovědnost
a pro ně tedy neplatí již jen dobrovolnost.
Poslanci přijali s pochopením zásadu, která
umožňovala zejména za branné pohotovosti
státu zavést povinnou brannou výchovu v celém
rozsahu.
Přestože proporce povinnosti a odpovědnosti
byly vysvětleny, doporučovali poslanci tato ustanovení
pečlivě promyslet, přesně formulovat
v návrhu zákona a tak předejít možnosti
rušivých výkladů ustanovení zákona.
V rozpravě jsme si cenili názorů a připomínek,
kde byl návrh konfrontován s dosavadní praxí.
Tak byla rozvedena i branná výchova na školách.
Někteří mají ze zkušeností
názor, že 16 vyučovacích hodin na brannou
výchovu nepostačuje. Poslanci tento názor,
který přísluší posoudit na ministerstvech
školství nezamítají, ale jsou názoru,
že při formálním přístupu,
nepřipravenosti školitelů a nedůsledném
trvání na kvalitě obsahu školení
by bylo málo i dvojnásobek vyučovacích
hodin. Na některých školách se s tímto
problémem vyrovnávají zatím formou
patronátů s vojenskými útvary, těsnou
spoluprací odborů školství se štáby
civilní obrany a určením osobní odpovědnosti
za realizaci.
Při vlastní realizaci zákona se předpokládá,
že se objeví i nutnost dalšího upřesňování
forem branné výchovy a jejího řízení.
Například branná výchova na školách
má těžiště v okrese. Avšak
v tomto okrese jsou i školy II. cyklu, které jsou
řízeny KNV. Tak nemohou okresní orgány
dosáhnout přímo potřebné účinnosti
v řízení i kontrole. Tato skutečnost
vyžaduje stálé sjednocování postupu
a těsnou součinnost.
Všichni poslanci se zamýšleli i nad potřebou,
zda by v zákoně neměly být rozvedeny
podrobně úkoly společenských organizací
- čl. 12 zásad. Tento požadavek by sice přinesl
větší konkretizaci pro společenské
organizace, ale musel by rozvádět úkoly pro
všechny organizace, nikoliv jen pro ty, které nesou
největší odpovědnost, a to by zákon
nežádoucně rozšířilo. Kromě
toho nelze opomenout vývoj ve vojenství a jestliže
by dnes vyhovoval přesně určený rozsah
úkolů, zítra by se mohl podstatně
změnit.
Z těchto důvodů považujeme formulování
odpovědnosti v § 9 odst. 1 za postačující,
přičemž souhlasíme se zněním
odst. 2, který si blíže všímá
Svazarmu jako organizace, která má svou celou činnost
bezprostředně spjatu s branností. Konečně
o správném pojetí návrhu zásad
zákona i jeho paragrafovaného znění
nás přesvědčili i zástupci
společenských organizací svými vystoupeními
na schůzích výborů.
Od projednání zásad zákona do projednání
paragrafovaného znění uplynulo 3/4
roku. Tato doba byla plně využita zpracovatelskými
ministerstvy k tomu, aby znění návrhu zákona
bylo nejen podrobně projednáno podle legislativních
pravidel, ale aby také všechny formulace návrhu
byly přesné a jednoznačné. Proto také
výbory Sněmovny lidu, které návrh
zákona projednaly v květnu a červnu t.r.
vyjadřovaly se k celkovému významu a pojetí
zákona a neměly žádné připomínky,
které by směřovaly k upřesňování
nebo změnám formulace jednotlivých částí
nebo paragrafů. Pokud se o těchto částech
nebo paragrafech konkrétně hovořilo, bylo
to ve smyslu podpory, která vycházela z posledních
poznatků získaných v krajích a okresech.
Byla znovu posuzována účast občanů
na branné výchově a bylo plně podpořeno
znění § 4, který říká,
že účast občanů na branné
výchově vedle jiného vyplývá
z uvědomělosti a odhodlání bránit
svou vlast. Jakákoliv formulace stojící tvrdě
na zdůrazňování povinnosti by vedla
nejen k podceňování dosaženého
stupně vývoje naší socialistické
společnosti, ale také k podceňování
a oslabování masově politické práce.
V závěrečných jednáních
výborů o návrhu zákona o branné
výchově byla ohodnocena i dobrá práce
zpracovatelských orgánů, ujasnění
úkolů a cílů zákona a politicky
správné pochopení usnesení vrcholných
stranických orgánů.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vzhledem k tomu, že návrh zákona byl kladně
přijat a odsouhlasen ve výborech branných
a bezpečnostních, ústavně právních
a kulturních Sněmovny lidu, doporučují
jej tyto výbory schválit s platností od 1.1.1974.
Předsedající místopředseda
FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem spravodajcovi poslanci
Jirákovi za prednesenie spravodajskej správy.
Súdružky a súdruhovia, podľa uznesenia
výborov SN za tieto výbory mal predniesť spoločnú
spravodajskú správu poslanec Michal Šucha,
člen Branného a bezpečnostného výboru
SN. Poslanec Šucha si spravodajskú správu pripravil,
ale tesne pred našou dnešnou schôdzkou onemocnel.
Po dohode predsedov príslušných výborov
a podľa ich návrhov prednesie spravodajskú
správu poslanec Karol Geher. Prosím, aby sa ujal
slova.
Zpravodaj poslanec SN K. Geher: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, rovnako ako výbory Snemovne
ľudu, aj Branný a bezpečnostný, Ústavnoprávny
a Kultúrny výbor Snemovne národov prerokovali
návrh zákona o brannej výchove. Z politického,
vecného a formulačného hľadiska sa s
nimi naše názory vôbec nerozchádzajú.
Rád by som však spomenul okolnosť, ktorá
podľa nášho názoru význačne
prispela ku kvalitnému spracovaniu návrhu zákona.
V celom procese prípravy zákona bol dostatok času.
Naši poslanci i Federálne ministerstvo národnej
obrane ako spracovateľ návrhu mohli preto vykonať
celý rad konzultácií, štúdií
a prieskumov, čo umožnilo získať potrebné
znalosti a zabezpečiť tak kvalifikovaný prístup
pri prerokúvaní návrhu vo výboroch.
Poslanci zhromaždili dostatok podkladov a s predstihom prenikali
do celej problematiky brannej výchovy. Konfrontovali súčasný
stav so zámerom a cieľom predloženého
návrhu. Tak napríklad už koncom prvého
volebného obdobia Federálneho zhromaždenia
zaoberali sa v Brannom a bezpečnostnom výbore Snemovne
ľudu a Snemovne národov stavom plnenia úloh
brannej výchovy. Poznatky sa preniesli i do súčasného
volebného obdobia. Ešte skôr, kým došiel
návrh zásad zákona, vrátili sa poslanci
k tejto tematike znova, rozobrali a hodnotili, čo sa v
ich volebných obvodoch pripravuje a čo môže
byť dobrým prínosom pre realizáciu budúceho
zákona. Konštatovali, že už na začiatku
minulého roku sa uskutočnil celý rad aktívov
a seminárov. Z poznatkov vysvitlo, že najmä okresné
a krajské stranícke orgány venovali osobitnú
pozornosť politickej a propagandistickej činnosti.
Súbežne s nimi zaoberali sa Rady obrany organizačnými
otázkami.