Jsem si vědom toho, že podobným způsobem
pracují i jiní investoři, že tedy neobjevuji
nic nového. Nechci také navodit zdání,
že volám po živelnosti při zajišťování
rozsáhlých akcí. Naopak, volám po
kázni, po cílevědomé organizátorské
práci, po dokonalých projektech, včasné
přípravě a maximální hospodárnosti,
ale také po tom, abychom dovedli získat a nadchnout
lidi pro naše plány, a tím také zajistit
splnění stranických usnesení v investiční
výstavbě, abychom zvýšeným úsilím
co nejširšího okruhu občanů docílili
toho, na co nám současné síly nestačí,
aby se z lidí, kteří odpovídají
za splnění investičních záměrů,
stali nadšení organizátoři, kteří
si budou vědomi významu staveb, které zajišťují,
aby bylo méně arbitrážních sporů
a více iniciativy.
V obecné rovině mnohdy hovoříme o
tom že se zbytečně mnoho staví, že
by se mělo více využívat toho, co jsme
už vybudovali. To jsou bezesporu správné názory.
Ale, soudružky a soudruzi, my přece budujeme socialistické
hospodářství, které má před
sebou veliké cíle a tedy i úkoly, které
musíme investiční výstavbou zajišťovat.
A to nelze bez rozvinuté základny, která
by v krátké době tyto úkoly zabezpečila.
Myslím, že by bylo správné, aby se investiční
výstavba, její plynulé zabezpečování
a včasné uvádění vybudovaných
děl do užívání stala ukazatelem
číslo 1 pro každého řídícího
pracovníka a každého funkcionáře.
Investiční výstavbu bychom měli považovat
za nejpřednější úkol v národním
hospodářství. Jedině tak můžeme
vyškrtnout z našeho života pojem "zaostáváme,
nedocenili jsme" apod.
Já pevně věřím, že naše
socialistické zřízení, které
dnes a denně prokazuje svoji životaschopnost a které
již vyřešilo nejeden veliký a náročný
úkol, vyřeší i tento problém,
o kterém jsem hovořil.
Měli bychom si vzít k srdci a do naší
práce proměnit zkušenosti, které nám
ve svých komentářích nabízí
státní závěrečný účet
za rok 1972. S přesvědčením, že
se tak stane, budu také já hlasovat pro jeho schválení.
Předsedající místopředseda
FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Hudečkovi.
Hovoriť bude poslankyňa Zlatuša Jandečková,
pripraví sa poslanec Ladislav Kopřiva.
Poslankyně SL Z. Jandečková: Vážené
soudružky a soudruzi, dovolte, abych u příležitosti
projednávání státního závěrečného
účtu v krátkosti pohovořila k problematice
využívání fondů kulturních
a sociálních potřeb z hlediska jejich správného
využití i z hlediska povinnosti podniků financovat
určitá zařízení podnikové
společenské spotřeby z podnikových
zdrojů. Do těchto podnikových zařízení,
ve kterých se realizuje péče o pracovníky,
se zahrnuje zejména péče o závodní
kulturní zařízení, závodní
rekreace, dále pak zdravotní, dětská,
vzdělávací a učňovská
zařízení, jakož i závodní
stravování. Financování všech
těchto zařízení bylo v průběhu
doby podle potřeby, jak nám praxe ukázala,
několikrát upravováno. Původní
vyhláška č. 48/1967 Sb. nebyla některými
podniky, jak sami z několika případů
poznáte, správně chápána, a
byla proto pro rok 1972 nově upravena vyhláškou
č. 162/1971 Sb., o fondu kulturních a sociálních
potřeb, vydanou ministerstvem financí a Ústřední
radou odborů.
Tím byly převážně odstraněny
některé nedostatky praxe jak v oblasti zdrojů
/mám na mysli příděly do fondů/,
tak v oblasti užití, neboť touto vyhláškou
došlo nejen k ucelené úpravě na tomto
úseku, ale i ke zjednodušení roztříštěné
právní úpravy. Vyhláška č.
90/1972 Sb. zajišťuje, aby výdaje vynakládané
na jednotlivá zařízení podnikové
společenské spotřeby byly úměrné,
přiměřené významu těchto
zařízení pro pracující i pro
jejich rodinné příslušníky. Jak
ve tvorbě, tak i v používání
prostředků fondu jsou v nové vyhlášce
zakotveny proti předcházejícím předpisům
změny, ze kterých přímo vyplývá,
jak správně a spravedlivě těchto prostředků
využívat.
Fondy na kulturní a sociální potřeby
nejsou totiž zanedbatelné, neboť v roce 1972
činily zdroje rozpočtových a příspěvkových
organizací řízených národními
výbory částku 1270 miliónů
Kčs. Stav fondu k 1.1.1972 včetně převodů,
týkající se minulého roku činil
v ČSR | 482 630 Kčs |
v SSR | 231 743 Kčs |
ve federálních orgánech | 156 588 Kčs |
celkem tedy | 870 969 Kčs. |
Základní příspěvek v obou našich
republikách činil 169 mil. Kčs, podíl
z vlastních rozpočtových úspor téměř
18 mil. Kčs, podíl z příjmů
nad schválený rozpočet 21 mil. Kčs.
Všechny zdroje, včetně vrácených
splátek na půjčky, příspěvky
z fondu rezerv a rozvoje činily v roce 1972 1 270 688 000
Kčs. Z toho bylo čerpáno - pro vaši
informaci - na závodní stravování
33,5 mil. Kčs, na sociální a zdravotní
účely přes 9 mil. Kčs, na závodní
rekreace 38,5 mil. Kčs, na dětské rekreace
21 mil. Kčs. na tělovýchovné účely
6,5 mil. Kčs. Na zahraniční rekreace a zájezdy
bylo čerpáno 44,5 mil. Kčs. Nad tím
je třeba se zamyslet.
Příspěvky na bytovou výstavbu činily
13,5 mil. Kčs, půjčky na bytovou výstavbu
téměř 95 mil. Kčs. Na organizační
a kulturně výchovnou činnost bylo vynaloženo
67 mil. Kčs, což je jistě správné,
protože je třeba tuto kulturně výchovnou
činnost dále rozvíjet.
Na nepeněžních odměnách bylo
čerpáno 19 mil. Kčs, na peněžních
odměnách téměř 104 mil. Kčs.
Použito bylo celkem 589 328 tis. Kčs, z toho na investice
10,5 mil. Kčs.
Stav ke konci roku činil 681 360 000 Kčs.
Peněžní odměny z fondu kulturních
a sociálních potřeb z výsledků
hospodaření se již od roku 1972 nevyplácejí,
což je jistě správné, neboť - jak
jste jistě dávali pozor - tvořily částku
104 mil. Kčs.
Zdroje ve sféře hospodářských
organizací činily 5,5 mld Kčs, takže
k dispozici byla ve fondech částka dosti značná,
která činila celkem 6,354 mld Kčs.
Jak je patrno z přehledu, snížily se koncem
roku podstatně prostředky čerpání
fondu kulturních a sociálních potřeb,
a bylo by třeba, aby se podniky orientovaly na dlouhodobou
koncepci z hlediska předpokládané formy zdrojů
a důkladně zvažovaly čerpání
těchto fondů.
Převážný počet organizací
zajišťoval dříve péči o
pracující bez hlubších rozborů,
a proto prostředky vynakládané z fondu kulturních
a sociálních potřeb ne vždy správně
řešily nejdůležitější
zájmy a sociální problémy všech
pracovníků. Jak je patrno z přehledu, který
jsem uvedla, zaměřovaly se často prostředky
na osobní spotřebu, což vyvolávalo u
většiny pracovníků oprávněnou
kritiku.
Je třeba, aby se prostředků fondu více
využívalo a preferovalo k politickovýchovným
a kulturním účelům. Mám na
mysli uskutečňování tuzemských
zájezdů, o kterých plně rozhoduje
členská schůze základní organizace
ROH bez jakéhokoliv omezení. Také je třeba
se zaměřit na spolupráci se Svazem čs.-sovětského
přátelství a prohlubovat tak u našich
pracujících, a hlavně u mládeže,
zdravé sebevědomí, že jsme socialistickým
státem, který všem poctivě pracujícím
bez rozdílu zajišťuje nejen právo na práci,
ale i na kulturní vyžití. Je nám velmi
líto, když se setkáváme s mladými
lidmi, kteří hovoří o tom, jaké
to bylo na rekreaci v cizině, ale přitom naši
zemi, kterou obdivují všichni cizinci, kteří
k nám přijedou, ani pořádně
neznají.
Pokládáme proto za správné, že
v nové vyhlášce je kladen důraz na společenskou
povahu při využívání prostředků
fondu kulturních a sociálních potřeb,
že má sloužit kolektivním potřebám
našich pracujících a přiznává
také zvýšenou pravomoc odborovým orgánům.
Nezapomínáme ani na důchodce, bývalé
zaměstnance podniků, kteří si také
za svou práci zaslouží používat
podle možností výhod plynoucích z fondu
kulturních a sociálních potřeb.
Fondu lze také výhodně používat
při výstavbě a vybavení hromadných
ubytoven. Tato forma bytové výstavby nebyla dosud
zcela využívána, i když je podporována
zákonnými úlevami, tj. 50% odpočitatelnou
položkou podle § 6, odst. 2, písm. d/. Bylo by
třeba, aby podniky a organizace pomohly plnit závěry
XIV. sjezdu strany také tím, že z fondu kulturních
a sociálních potřeb podstatně zvýší
kvótu na stavbu závodních mateřských
škol a jeslí oproti zahraničním zájezdům
a rekreacím, kde namnoze docházelo k porušování
finanční kázně. Hovořím
o tom proto, že v roce 1972 bylo pro tyto účely
čerpáno o 48 mil. Kčs více než
v roce 1971. Naopak se zase jevil pokles čerpání
fondu za zdravotnické potřeby. Např. v roce
1971 bylo čerpáno na zdravotní potřeby
81,5 mil. Kčs, kdežto v roce 1972 pouze 37,5 mil.
Kčs.
Uspokojivě se čerpaly v roce 1972 prostředky
k bytovým účelům, jak jsem již
v přehledu konstatovala. Není však možné,
aby některé organizace poskytovaly půjčky
k bytovým účelům ze zisku závodního
stravování a uváděly, že v dočasné
době nepotřebují provádět ani
investice, rekonstrukce či modernizaci prostředí,
neboť v rámci hygienické, zdravotní
a estetické výchovy pracujících je
nám těchto úprav stále zapotřebí.
Některé závody, které vykazují
vysoké zůstatky ve fondu rezerv, poskytují
svým zaměstnancům vysoké příspěvky
stavebnímu bytovému družstvu, a to až
do výše 100 tisíc korun na jednu bytovou jednotku.
Děje se to za účelem stabilizace kádrů,
kde se jeví trvalý nedostatek pracovních
sil a kde si vypomáháme převážně
pracovnicemi z Polska /např. Drůbežnictví
Xaverov/.
Podle získaných zkušeností bude správné
zachovat dosavadní principy pro tvorbu kulturních
a sociálních potřeb, tzn. nejnižší
příděl do fondu 0,8%, a ponechat i nadále
fond nárokový, což znamená, že
fond kulturních a sociálních potřeb
bude možno zvýšit až na hranici 2%. Vázat
potom jako dosud na splnění stanovených kvalitativních
ukazatelů. V praxi důsledně dodržovat
zásady rozdělování fondů kulturních
a sociálních potřeb ve všech organizacích.
Cílem tohoto opatření a nově vydané
vyhlášky je prohloubit a spojit tvorbu kulturních
a sociálních potřeb s plněním
rozhodujících kvalitativních ukazatelů
a vytvořit z fondu činitele, který bude zainteresovávat
kolektivy pracovníků na jejich plnění.
Předsedající místopředseda
FS prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslankyni Jandečkovej.
Ako ďalší hovorí posledný poslanec,
prihlásený do rozpravy, Ladislav Kopřiva.
Prosím, aby sa ujal slova.
Poslanec SN L. Kopřiva: Vážené
Federální shromáždění,
v každém sestavení rozpočtových
předpokladů a návrhů a v každém
posouzení výsledku jejich plnění nás
poslance vždy zajímají a spolu s námi
i občany v našich volebních obvodech, výdaje
vynaložené na oblast státní správy.
Je to celkem přirozené, protože všichni
si společně přejeme, aby náklady byly
úměrné úkolům, které
jsou kladeny na státní správu, a to v měřítku,
které je ovlivňováno úkoly novými
nebo i úkoly, které již státní
správě odpadly. Pochopitelně si přitom
přejeme, aby v jejich vývojovém trendu se
neodráželo jenom úsilí udržet jejich
vývoj v těchto žádoucích proporcích,
ale aby se do nich promítaly výsledky plnění
opatření, která jsou prováděna
podle přijatých programů racionalizace. V
zásadě pak si přejeme, aby jejich případně
nutný růst zůstával svým tempem
vždy pod úrovní tempa ekonomického rozvoje,
aby se v této pětiletce důsledně naplňovalo
usnesení vlády č. 291 z roku 1970 o nezvyšování
neinvestičních výdajů na správu
s výjimkou schváleného mzdového nárůstu,
organizačních změn a nových úkolů
schválených vládami.
Při hodnocení výsledků dosažených
v roce 1972 na tomto úseku můžeme především
konstatovat s určitým uspokojením, že
v oblasti všech tří centrálních
rozpočtů byly výdaje rozpočtované
na správu plněny s určitým úsporným
výsledkem. Dá se to říci především
na základě té skutečnosti, že
celkově rozpočtované náklady byly
v roce 1972 čerpány jen na 91% z rozpočtované
částky zhruba 2 mld Kčs, respektive, že
míra celkového čerpání výdajů
na správu se pohybovala ve sféře federální
správy i správy obou republik přibližně
na stejné výši. Obdobně můžeme
s uspokojením konstatovat, že v jejich rámci
byly neinvestiční výdaje na správu
čerpány v úhrnu za ČSSR jen na 88,8%.
V dílčím pohledu na oblast investičních
výdajů byly sice rozpočtované výdaje
ve sféře federace překročeny o 9%,
ve SSR o 15%, avšak překročení investičních
výdajů bylo řádně kryto rozpočtovými
opatřeními příslušných
ministerstev financí a mělo, jak jsme byli o tom
informováni, objektivní charakter.
V pohledu na výši neinvestičních výdajů
je jistě pozoruhodné, že v žádné
z položek dílčího seskupení těchto
nákladů nedošlo, a to ani u jednoho ze všech
tří centrálních rozpočtů,
k překročení rozpočtovaných
částek, tj. k jejich čerpání
na 100%, a že úspory byly docíleny jak v oblasti
nákladů mzdových, tak i věcných.
Tak např. mzdové prostředky byly čerpány
jen na 95%, materiálové výdaje jen na 90%,
služby a výdaje nevýrobní povahy jen
na 81% a výdaje na cestovné a na ostatní
výplaty fyzickým osobám dokonce jen na 77%.
Úspory, které byly dosaženy na mzdových
prostředcích, souvisejí zčásti
s nezabezpečením plánovaného počtu
pracovníků v jednotlivých orgánech
státní správy, dále s plněním
usnesení federální vlády č.358/1971,
které snížilo plánované mzdové
prostředky o 0,4%.
Na úspory docílené v ostatních výdajových
položkách měla vliv jednak opatření
přijatá v oblasti materiálových výdajů,
jednak poměrně značný pokles výdajů
na služby a výdaje nevýrobní povahy.
Na druhé straně však také i neplnění
některých úkolů, k jejichž realizaci
- jak nám ukázal pohled do některých
kapitol ústředních orgánů -
bud vůbec nedošlo, nebo které byly z různých
příčin zčásti nebo úplně
odsunuty až na další období, což
jistě není pozitivním jevem.
Z hlediska opatření, která byla přijata
v oblasti týkající se úspor na cestovném
po roce 1973, třeba zvláště zhodnotit,
že v jejich souvislosti nebyly v roce 1972 ve státní
správě zaznamenány náběhy,
které by efekt tohoto opatření v roce 1973
snižovaly.
Poněkud jiný celkový obrázek poskytuje
naopak míra čerpání neinvestičních
výdajů na správu ve sféře národních
výborů. Tam totiž došlo, a to jak v oblasti
mzdových prostředků, tak i u věcných
výdajů, k překročení rozpočtových
předpokladů, a to celkově o 9,4%. Podle jednotlivých
republik v ČSR o 8% a v SSR o 12%. Celkově toto
překročení představuje cca 198 mil.
Kčs, z toho pak v oblasti neinvestičních
výdajů 182 mil. Kčs. Bližší
pohled na překročení mzdových prostředků
o 8,4%, resp. nominálně o 111 mil. Kčs, ukazuje,
že se stalo v důsledku úprav plánu práce
v průběhu roku 1972 a také na základě
vládami republik schválených úprav
odměn funkcionářům a mimořádných
odměn funkcionářům a pracovníkům
národních výborů.
Podstatně, a to celkově o 14,9%. z toho pak v SSR
o 21%, byly překročeny výdaje věcného
charakteru. Ani v oblasti národních výborů
nedošlo k překročení výdajů
na cestovné a tzv. ostatní výplaty fyzickým
osobám. Těžištěm překročení
věcných výdajů je tentokrát
oblast materiálových nákladů a zejména
na služby a výdaje nevýrobní povahy.
Vysvětlení třeba hledat v tom, že rok
1972 byl po listopadových volbách 1971 obdobím
spojeným s příchodem řady nových
funkcionářů. Tím vznikla i potřeba
různých úprav a vybavení pracovišť
orgánů, potřeba modernizace jejich spojení
a dopravy i zvýšená pozornost údržbě
úředních budov; všechny tyto akce byly
podpořeny iniciativními závazky občanů
v akcích Z a zařazeny do volebních programů.
Můžeme proto mít za to, že i v tomto případě
bylo překročení rozpočtu zdůvodněno.
V souhrnném pohledu na výsledky dosažené
na výdajích na správu v celé naší
rozpočtové soustavě, tj. u všech tří
státních rozpočtů a v rozpočtech
národních výborů, lze tedy konstatovat,
že nebyly v globále překročeny. Možno
zaznamenat i určitý efekt opatření
sledujících snížení materiálových
nákladů a nákladů na cestovné
ve státní správě. Je to nepochybně
výsledek odpovědného přístupu
pracovníků státní správy k
plnění tohoto specifického úkolu.
Bude ovšem správné, aby pracovníci orgánů
státní správy v tomto úsilí
dále pokračovali i v průběhu letošního
roku, aby ministerstva financí vyvíjela na základě
analýz plnění rozpočtů a prověrek
tlak na další rozpočtované částky
na výdaje orgánů státní správy.
Přesto se domnívám, že to ještě
není důvodem, abychom dělali k vývoji
nákladů ve státní správě
nějaký konečný závěr.
To proto, že pro zcela objektivní hodnocení
bude třeba u všech orgánů státní
správy vytvářet, jak to předpokládají
principy brané v úvahu pro racionalizaci státní
správy, měřítka, lépe řečeno
důkazy o tom, že rozpočtované částky
jsou bez rezerv a odpovídají také zásadě
přísné hospodárnosti.
Zmiňuji se o tom s vědomím, že naším
zájmem vždy bude, aby dosahované úspory
byly úsporami skutečnými, které by
nepramenily z měkce postaveného rozpočtu.
Z dosažených úspor plynou určité
podíly do fondů kulturních a sociálních
potřeb pracovníků, které v roce 1972
takto získaly v ČSR a SSR značné zdroje
a je třeba, aby tyto podíly byly skutečně
zasloužené. Bylo by si přát, aby ve
sféře státní správy vyjadřovaly
co možná nejpřesvědčivěji
míru úsilí pracovníků této
oblasti na snižování nákladů
na správu.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
na základě písemných materiálů
a zprávy ministra financí a zvážení
všech kladů a záporů doporučuji
Federálnímu shromáždění
předložený závěrečný
účet schválit.