Přítomno: | 194 poslanců Sněmovny lidu |
72 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice | |
75 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice |
/Schůze zahájena v 10.30 hod./
Předseda FS A. Indra: Vážené
Federální shromáždění,
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté, vítám vás na společné
schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů
Federálního shromáždění
Československé socialistické republiky.
Vaším jménem, soudružky poslankyně
a soudruzi poslanci, zvlášť vítám
členy ústředního výboru Komunistické
strany Československa, jeho předsednictva a sekretariátu,
vedené generálním tajemníkem soudruhem
Gustávem Husákem. /Potlesk./
Vítám členy ústředního
výboru Národní fronty Československé
socialistické republiky, členy federální
i obou národních vlád, členy předsednictev
České a Slovenské národní rady
a vedoucí pracovníky ústředních
úřadů.
Vítám delegace společenských a politických
organizací i kulturních institucí, delegace
Československé lidové armády, Sboru
národní bezpečnosti a Lidových milicí.
Našimi hosty při dnešní významné
příležitosti jsou také církevní
hodnostáři, představitelé zastupitelských
úřadů a českoslovenští
i zahraniční novináři.
Soudružky a soudruzi, 30. března t.r. skončí
pětileté funkční období presidenta
republiky armádního generála Ludvíka
Svobody. Proto svolalo předsednictvo Federálního
shromáždění podle ustanovení
§ 5 8 odst. 2 písm. b/ zákona o jednacím
řádu Federálního shromáždění
společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny
národů k volbě presidenta Československé
socialistické republiky.
Volba presidenta republiky patří nesporně
mezi nejvýznamnější práva a nejdůležitější
povinnosti Federálního shromáždění
jako nejvyššího orgánu státní
moci a jediného zákonodárného sboru
federace. Poslanci obou sněmoven, svobodně a demokraticky
zvolení zástupci pracujícího lidu,
rozhodují jménem svých voličů
o tom, kdo bude pro příštích pět
let postaven do čela státu. Každý z
nás si jistě uvědomuje vážnost
této chvíle i svou osobní odpovědnost,
protože ústavní zákon o čs. federaci
určil presidentovi velké pravomoci ve vnitřním
životě země i v mezinárodních
vztazích. President je symbolem jednoty čs. federace,
je symbolem svobody a státní nezávislosti
naší republiky.
Po včerejším zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
a ústředního výboru Národní
fronty Československé socialistické republiky
už víme, že budeme volit soudruha, který
svým dosavadním životem, politickými
i lidskými vlastnostmi plně odpovídá
náročným požadavkům, spojeným
s výkonem tohoto vysokého a u nás tradičně
ctěného úřadu. V tomto smyslu se soudruh
Ludvík Svoboda čestně řadí
vedle nezapomenutelných presidentů Klementa Gottwalda
a Antonína Zápotockého.
Naše odpovědnost je usnadněna tím, že
volíme presidenta republiky v úspěšném
období vývoje naší společnosti.
Nedávné oslavy únorového jubilea byly
příležitostí ke kladnému ocenění
výsledků naší socialistické cesty
za uplynulých 25 let. Mohli jsme přitom s hrdostí
hodnotit i naše politické, hospodářské,
sociální i kulturní úspěchy
od dubna roku 1969, stejně jako dobré plnění
závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany
Československa. Život nám poskytuje denodenně
nejpřesvědčivější důkazy
o tom, že revoluční program této doby
- program dalšího všestranného rozvoje
socialistické společnosti, zpracovaný stranickým
sjezdem - se stal doslova záležitostí všeho
lidu. Dělníci, družstevní rolníci
i příslušníci inteligence, muži,
ženy i mládež oceňují reálnost
a srozumitelnost politiky Komunistické strany Československa
a československé Národní fronty a
svým rozumem i prací svých rukou obětavě
přispívají k jejímu uskutečňování.
Jednání a smýšlení pracujících
se projevuje v dobrém politickém ovzduší,
v prohlubování a zdokonalování socialistické
demokracie, v upevňování sociálních
jistot a ve stále bohatším hmotném i
kulturním životě československého
lidu.
Uskutečňování sjezdových závěrů,
politická i hospodářská stabilita
země, mají velký vliv i na stále rostoucí
autoritu Československa v mezinárodních
vztazích. Naše národy i národnosti aktivně
podporují zahraniční politiku Komunistické
strany Československa a našeho socialistického
státu. Při každé příležitosti
prokazují, že jsou stoupenci myšlení míru
a dorozumění mezi národy a přispívají
k prohlubování přátelství a
bratrské spolupráce se spojeneckými socialistickými
zeměmi, zvláště pak s naším
spojencem nejvěrnějším - se Svazem sovětských
socialistických republik. /Potlesk./
I naše práce - práce poslanců v orgánech
Federálního shromáždění
a ve volebních obvodech - se vyznačuje věrností
politice Komunistické strany Československa a Národní
fronty, vyznačuje se vysokou aktivitou v jejím uskutečňování.
V tomto duchu i dnes přistoupíme k urnám,
abychom pro příští pětileté
období zvolili představitele společného
socialistického státu Čechů a Slováků
i ostatních u nás žijících národností.
Ujišťujeme v této chvíli občany
celé naší vlasti i své zahraniční
přátele, že naše volba bude manifestačním
projevem důvěry ke kandidátovi, kterého
navrhuje ústřední výbor Komunistické
strany Československa a ústřední výbor
Národní fronty Československé socialistické
republiky. Vyjádříme tím jednotu naší
socialistické společnosti vedené Komunistickou
stranou Československa, vyjádříme
tím přání a vůli všeho
našeho lidu. /Potlesk./
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, pro dnešní
společnou schůzi sněmoven navrhlo předsednictvo
Federálního shromáždění
ČSSR tento pořad:
1. Volba presidenta Československé socialistické
republiky
2. Slib presidenta Československé socialistické
republiky.
Má někdo doplňující návrhy
nebo připomínky k tomuto programu? /Doplňující
návrhy ani připomínky nebyly./ Nemá.
Zjišťuji, že podle prezence jsou obě sněmovny
v souladu s článkem 40 ústavního zákona
o čs. federaci schopny se usnášet.
Prosím nejdříve o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z poslanců této sněmovny souhlasí
s navrženým pořadem společné
schůze sněmoven? /Hlasuje se./ Děkuji.
Zdržel se snad někdo hlasování? /Nikdo./
Nikdo.
Je někdo proti? /Nikdo./ Není tomu tak.
Sněmovna lidu jednomyslně schválila návrh
pořadu.
Nyní prosím poslance Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s navrženým pořadem
společné schůze sněmoven? /Hlasuje
se./ Děkuji.
Je někdo proti? /Nikdo./ Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Není tomu tak.
I Sněmovna národů jednomyslně navržený
pořad schválila.
Konstatuji, že obě sněmovny se jednomyslně
usnesly na pořadu dnešní společné
schůze.
Prvním bodem našeho dnešního jednání
je
Prosím generálního tajemníka ústředního
výboru Komunistické strany Československa,
předsedu ústředního výboru
Národní fronty Československé socialistické
republiky, člena předsednictva Federálního
shromáždění, poslance Sněmovny
lidu soudruha Gustáva Husáka, aby předložil
návrh na volbu presidenta Československé
socialistické republiky.
Generální tajemník ÚV KSČ a
předseda ÚV NF ČSSR dr. G. Husák:
Vážené Federálne zhromaždenie,
vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, vzácní hostia!
Z poverenia Ústredného výboru Komunistickej
strany Československa i Ústredného výboru
Národného frontu ČSSR predkladám vám
spoločný a jednotný návrh kandidáta
na funkciu prezidenta Československej socialistickej republiky.
Odporúčame, aby na túto dôležitú
štátnu funkciu bol zvolený člen Predsedníctva
Ústredného výboru Komunistickej strany Československa,
doterajší prezident nášho štátu,
súdruh Ludvík Svoboda. /Potlesk./
Tento návrh predkladáme za veľké celoživotné
zásluhy súdruha Svobodu v zápasoch o slobodu
našich národov a nášho štátu,
v rokoch výstavby socializmu i v posledných rokoch
upevňovania našej socialistickej spoločnosti.
Život súdruha Ludvíka Svobodu poznajú
nielen poslanci Federálneho zhromaždenia a milióny
našich občanov, poznajú ho aj ľudia ďaleko
za našimi hranicami. Napriek tomu však dovoľte
mi spomenúť z jeho životných osudov a
zápasov aspoň niektoré myšlienky.
Naše národy, český a slovenský,
to nemali v dejinách nijako ľahké. Museli viest
zápas o svoju národnú slobodu, o obnovenie
slobody svojho československého štátu,
i zápas o riešenie sociálnych problémov,
zápas o nové postavenie pracujúceho ľudu,
zápas o socialistickú výstavbu našej
spoločnosti. Povedali sme si pri iných príležitostiach,
že v posledných 30 rokoch sa osud národov Československa,
našej robotníckej triedy a pracujúceho ľudu
podstatným spôsobom zmenil, že naša národná
sloboda bola zabezpečená takým spôsobom,
aký sme v minulosti nepoznali, a náš ľud
po všetkých stránkach dosiahol rozvoj a úroveň,
za ktoré sa nikde a pred nikým nemusí hanbiť.
Spomínam to preto, že s týmito premenami československého
štátu a československej spoločnosti
vo všetkých rozhodujúcich uzlových bodoch
je spojené i meno navrhovaného kandidáta
na funkciu prezidenta, súdruha Ludvíka Svobodu.
Keď spomeniem len stručne ťažký národnooslobodzovací
zápas českého a slovenského národa,
pracujúcich Československa v rokoch druhej svetovej
vojny, v rokoch rozbitia československého štátu,
nacistickú okupáciu a brutálne vyhladzovacie
boje proti našim národom, i tu meno súdruha
Svobodu vyniká vysoko a zostane navždy zapísané
v dejinách nášho štátu.
Súdruh Ludvík Svoboda z malých začiatkov
sústredil významnú jednotku československej
ozbrojenej sily na území Sovietskeho zväzu
a ako jej veliteľ prešiel tisícky kilometrov
sovietskym i československým územím,
ako je tento zápas obrazne zachytený v knihe "Z
Buzuluku do Prahy". V Československom armádnom
zbore na území Sovietskeho zväzu, ktorý
bojoval po boku slávnej Sovietskej armády, boli
významní statoční synovia českého
a slovenského národa i národností
žijúcich na našom území a tam sa
učili od svojich skúsenejších, starších
sovietskych bratov zápasiť o obnovenie národnej
a štátnej slobody i o lepší život
nášho pracujúceho ľudu.
Súdruh Ludvík Svoboda je symbolom tohto zápasu
o našu národnú a štátnu slobodu,
s jeho menom je u státisícov našich českých
a slovenských ľudí v dobe vojny, v dobe poroby,
v dobe národnooslobodzovacieho zápasu spájané
ušľachtilé vlastenectvo, schopnosť obetí
pre slobodu národnú a štátnu, i hrdinské
činy, ktoré československý odboj i
naši vojaci, partizáni, komunisti i nekomunisti, v
týchto rokoch pre našu slobodu priniesli.
Je teda súdruh Svoboda predstaviteľom statočného
československého vlastenectva, takého vlastenectva,
ktoré v rozhodujúcich chvíľach neváha
prinášať najvyššie obete pre veľkú
myšlienku vlastného štátu, progresívneho
rozvoja vlastného národa.
V tomto zápase, predstavovanom súdruhom Svobodom
na území Sovietskeho zväzu, je druhým
charakteristickým a pre našu politiku závažným
rysom, že bol po boku Sovietskej armády, sovietskeho
ľudu, Sovietskeho zväzu. Súdruh Svoboda pochopil
v týchto rokoch - a nikdy na toto ponaučenie nezabudol
- čo pre slobodu českého a slovenského
národa, čo pre nezávislosť československého
štátu znamená priateľstvo a spojenectvo
so ZSSR. Môžeme povedať, že súdruh
Ludvík Svoboda tejto vernosti, nášmu priateľstvu
a spojenectvu so Sovietskym zväzom, vždy zostal verný
a je rovnako dobrým predstaviteľom internacionalizmu
spájaného s československým vlastenectvom
a pochopil, kde je najlepšie zabezpečená národná
a štátna sloboda Československa a kde je zabezpečený
aj progresívny vývoj, socialistický vývoj
nášho štátu. /Potlesk./
Orientácia na pevné, trvalé a večné
spojenectvo so Sovietskym zväzom sa stala po vojne základom
československej štátnej orientácie,
stala sa tiež základom slobody a nezávislosti
československého štátu. Súdruh
Svoboda je i v tejto veci príkladom pre nás, príkladom
pre mladé pokolenie, kde a ako naša sloboda, nezávislosť
a socialistický rozvoj i v budúcnosti môže
byť a je zabezpečený.
Už v priebehu národnooslobodzovacieho boja a najmä
po ňom, vysoko sa do popredia dostáva otázka,
aký má byť oslobodený československý
štát, otázka jeho vnútorného
obsahu, vnútorného vývinu. V triednom
a politickom zápase sily robotníckej triedy a pracujúceho
ľudu sa dostávali do prirodzeného konfliktu
s reakčnými silami, s buržoáznymi
silami, tak, ako sme na to nedávno spomínali pri
25. výročí Víťazného februára
roku 1948. Šlo o prebojovanie socialistickej cesty v Československu,
šlo o odstránenie vykorisťovania ľudí,
šlo o odstránenie parazitných buržoáznych
vrstiev, šlo o to, aby pracujúci ľud bol pánom
vo svojom dome a podľa svojich záujmov riešil
všetky otázky v našom československom
štáte.
Treba povedať, že súdruh Ludvík Svoboda
ako verný člen Komunistickej strany Československa
v týchto zápasoch stál na strane ľudu,
stál na strane robotníckej triedy, na strane pokroku,
na strane Komunistickej strany Československa, na strane
ideí marxizmu-leninizmu. To charakterizuje jeho postoj
v našom vnútornom vývoji, a to je tiež
charakteristické pre jeho prácu za dlhé roky
výstavby socializmu v Československu.
Tieto tri základné vlastnosti československého
vlastenca uvedomelého socialistického internacionalistu,
priateľa Sovietskeho zväzu i verného člena
komunistickej strany sú charakteristické pre Ludvíka
Svobodu i v rokoch jeho najvyššej štátnej
funkcie, v rokoch, keď ako prezident Československej
socialistickej republiky stál v čele nášho
štátu. Tým viac, že v týchto rokoch
sme prešli ťažkými krízovými
zápasmi v politickej, ekonomickej, medzinárodnej
sfére i na ostatných úsekoch. Treba povedať,
že súdruh Svoboda v týchto ťažkých
rokoch ako člen Predsedníctva Ústredného
výboru Komunistickej strany Československa i ako
prezident štátu podporoval, pridal sa, šiel verne
s tými silami u nás, ktoré zostali verné
marxizmu-leninizmu, ktoré zostali verné nášmu
priateľstvu so Sovietskym zväzom a socialistickými
štátmi, podporoval tendencie na prekonanie rozvratných
oportunistických, antisocialistických síl
u nás, proste, na vytvorenie pokojnej atmosféry
pre slobodný život miliónov pracujúcich
ľudí v Československu, na rozvoj našej
ekonomiky, na všestranný rozvoj nášho
socialistického štátu.
Po tieto roky ako prezident československého štátu,
ako člen predsedníctva strany má výrazný
osobný podiel na tom, čo sa u nás dosiahlo,
a výrazné zásluhy.
Dnes milióny našich ľudí s radosťou
i s hrdosťou spomínajú na úspechy, ktoré
sa nám podarilo v posledných rokoch dosiahnuť,
na úspechy v politickom rozvoji našej spoločnosti,
v rozvoji socialistickej demokracie, slobody pracujúceho
človeka, na úspechy v dynamickom rozvoji nášho
národného hospodárstva, v rozvoji životnej
úrovne, v riešení sociálnych otázok,
v rozvoji na iných úsekoch i v upevňovaní
medzinárodného postavenia československého
socialistického štátu.
Niet času vymenúvať všetky veci dosiahnuté
prácou miliónov statočných ľudí
i pevným kurzom Komunistickej strany Československa,
Národného frontu ČSSR tak, ako bol určený
XIV. zjazdom našej strany. Boli by sme nespravodliví,
keby sme nepriznali, nevideli výrazný podiel súdruha
Ludvíka Svobodu na všetkých týchto úspechoch.
Preto, súdružky a súdruhovia, aj z týchto
stručných slov vidieť - konečne my všetci
poznáme oveľa širšie súvislosti -
kde korení autorita súdruha Ludvíka Svobodu
i úcta a láska, ktoré majú milióny
pracujúcich ľudí Československa k osobe,
k osobnosti nášho prezidenta súdruha Ludvíka
Svobodu.
Treba povedať, že aj v širšom svete, v Sovietskom
zväze, v našich spojeneckých štátoch
má súdruh Ludvík Svoboda veľkú
autoritu, veľa priateľov, dobré meno čestného
československého vlastenca a komunistu.