Zatímco na VHJ ve většině případů
jsou již různé úvahy anebo se krystalizují
alespoň základní, hrubé představy
o možnostech zapojení do mezinárodní
socialistické integrace, na některých podnicích
jsou až překvapivě malé znalosti o úkolech
a formách mezinárodní socialistické
integrace členských zemí RVHP, a tím
se nevytváří prostor pro vlastní náměty
a názory na zapojení do mezinárodní
dělby práce.
Naopak se velmi často setkáváme s projevy
nezdravého patriotismu. Ze zkušeností získaných
zejména na podnicích a VHJ se ukazuje, že je
třeba podstatně zvýšit propagaci a popularizaci
národohospodářského významu
socialistické integrace. Půjde zejména o
konkrétní věcnou argumentaci a osvětlování
odborně ekonomických otázek integrace na
podnicích a v závodech, dovedenou až do konkrétních
návrhů tak, aby pomohla odbourat nezdravý
patriotismus u všech kategorií pracovníků
a argumentací a prováděnými opatřeními
se prokázala nezbytnost zapojení do mezinárodní
dělby práce v zájmu zvýšení
efektivnosti vlastní československé ekonomiky.
Současně však uvedené zkušenosti
ukazují, že se dosti úspěšně
dosud nepodařilo splnit tu část rozpracovaného
prohlášení vlády, kde vláda po
uložení konkrétních úkolů
resortům a výrobně hospodářským
jednotkám k rozpracování komplexního
programu zajišťuje, aby tyto záměry tvořily
organickou součást národohospodářských
plánů a dlouhodobých výhledů
a byly promítnuty do plánů příslušných
oborů a podniků. Není to úkol jednorázový
a bude třeba, aby zejména operativní, průběžnou
spoluprací ministerstev, VHJ a podniků bylo také
zajištěno pohotové posuzování
a ovlivňování koncepčních návrhů,
výhledových záměrů a plánů.
Závěrem, vážené soudružky
poslankyně a vážení soudruzi poslanci,
bych chtěl vyjádřit ještě jeden
názor, který vyplynul z našeho jednání
ve výborech. Jde o to, že sjednocování
právních předpisů a opatření
zemí RVHP je jedním z důležitých
opatření, které může výrazně
napomáhat vytvářet vhodné podmínky
pro rozvoj socialistické ekonomické integrace. Bylo
by proto vhodné, aby jak vláda ve svých návrzích
zákonů, tak i orgány Federálního
shromáždění při jejich projednávání
jako jedno z kritérií hodnotily, jak jsou v souladu
se zájmy rozvoje socialistické integrace a s platnými
nebo připravovanými obdobnými předpisy
členských zemí RVHP.
Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hůlovi.
Hovoří poslanec Jaroslav Brabec, připraví
se poslanec Michalík.
Poslanec SN J. Brabec: Vážené soudružky
poslankyně, vážení s druzi poslanci,
pro další rozvoj našeho ekonomického potenciálu
a pro zabezpečení dalšího růstu
hmotné a kulturní úrovně našich
občanů má závažný význam
investiční politika a způsob, jakým
budou přijaté investiční záměry
realizovány. Jde o jednu z klíčových
otázek, která si naší pozornosti vyžaduje
také proto, že se v ní střetáváme
s poměrně složitou problematikou a s řadou
vleklých, možno říci letitých
problémů, které jsou předmětem
neustálé kritiky.
Základní cíle a požadavky naší
investiční politiky byly vytyčeny v přijatých
politických dokumentech. Koncepce páté pětiletky
tyto základní požadavky promítla do
svých záměrů a ukazatelů. Sleduje
jimi zejména dosáhnout zefektivnění
investičního procesu, snížení
nadměrné rozestavěnosti a zabezpečení
žádoucích strukturálních změn.
Zvláštní pozornost přitom věnuje
zejména potřebám rozvoje palivo - energetické
základny a průmyslových stavebních
hmot, komplexní bytové výstavbě a
výstavbám prováděným v Praze,
Bratislavě a v Severočeském kraji.
V realizaci těchto úkolů v průběhu
roku 1971, tj. prvního roku páté pětiletky,
došlo k určitému zlepšení ve stavu
přípravy a provádění staveb,
a to zvláště u tzv. staveb závazných.
Zdaleka se však ještě nepodařilo zamezit
řadě nedostatků v plnění plánu
na stavbách, ve snižování rozestavěnosti,
v soustřeďování výrobních
a dodávkových kapacit na akce rozhodující
a nepodařilo se také zastavit růst rozpočtových
nákladů. Došlo ke značnému množství
skluzů do roku 1972, které ovlivnily i vysoké
tempo růstu investic v indexu 115 u staveb nad 1,5 mil.
Kčs rozpočtových nákladů v
roce 1972.
Vycházejíc z dosavadních poznatků
a z cílů hospodářské politiky
přijatých pro investiční oblast, vláda
ve svém programovém prohlášení
přislíbila, že bude do hospodářské
praxe prosazovat jako zásadu, aby se investiční
výstavba stala účinným nástrojem
v uskutečňování záměrů
její technické a hospodářské
politiky a dávala maximální výrobní
efekt při hospodárném vynakládání
prostředků na výstavbu.
Dnes s odstupem jednoho roku lze říci, že v
plnění konkrétních úkolů,
vztahujících se zejména k soustředění
kapacitních a materiálních prostředků
na urychlené dokončení rozestavěných
akcí, na jejich rychlé uvádění
do provozu a na nadměrné snižování
rozestavěnosti, bylo v letošním roce dosaženo
některých pozitivních výsledků.
Stalo se tak např. při výstavbě tranzitního
plynovodu, dále v překročení prací
a dodávek pro komplexní bytovou výstavbu,
u staveb v zemědělství a na drobných
stavbách, resp. v dosažení určitého
zvýšení tempa prací u tzv. závazných
úkolů. Celkový stav však ještě
zdaleka není uspokojivý.
Pozitivní jevy provází řada nedostatků,
např. stále ještě vázne výstavba
objektů tzv. občanské vybavenosti nebo dokončené
byty jsou odevzdávány s poměrně velkým
počtem závad a faktických nedodělků
či méně uspokojivě jsou realizovány
dodávky strojů a zařízení,
které je dováženo. Svou podstatou svědčí
tyto skutečnosti spolu s řadou méně
příznivých jevů o tom, že se
ještě nepodařilo zdaleka překonat nedostatky,
provázející investiční výstavbu
z minulých let.
Závažné je zejména zjištění,
že práce a dodávky na stavbách rozestavěných
/u staveb nad 1,5 mil./ nebudou v letošním roce splněny
zhruba asi na 3 mld Kčs, z toho pak zhruba za 1,7 mld Kčs
ve stavebních pracích a za 1,3 mld Kčs v
dodávkách strojního vybavení a v montážích.
Podle statistických výsledků ke konci III.
čtvrtletí roku 1972 dosáhla rozestavěnost,
měřená zůstatky rozpočtových
nákladů /včetně bytové výstavby/
téměř 155 mld Kčs, a to je ve srovnání
se stejným obdobím loňského roku více
o 12 mld Kčs. Statistika říká, že
v důsledku zahájení větších
staveb, z nich rozestavěnost hlavně do oblasti účelové
výstavby a na stavby centrálně posuzované.
Podle dosavadních předpokladů se situace
jeví tak, že koncem roku by stav rozestavěnosti
byl proti ukazatelům plánu roku 1972, včetně
vlivu růstu rozpočtových nákladů,
asi 5,6 mld Kčs vyšší.
Pokud jde o příští rok, ukázalo
souhrnné zpracování předložených
návrhů plánu, že požadavky investorů
jdou nad rámec schválené směrnice
v objemu prací o 7 mld Kčs a v zahajování
nových staveb dokonce o 14 mld Kčs. Získané
přitom poznatky ukázaly též na pokračování
nepříznivé tendence i v zabezpečování
projektové dokumentace a v některých případech
i v dodavatelském zajištění staveb.
Takovéto tendence, přesahující možnosti
naší ekonomiky, by příznivému
rozvoji národního hospodářství
neposloužily a neodpovídají direktivám,
které byly pro oblast investiční výstavby
stanoveny. Je proto správné, že vláda
stanovila pro dopracování plánu investiční
výstavby na rok 1973 jako úkol snížit
rozsah zahajování nových staveb oproti limitům
páté pětiletky o 7 mld Kčs a proti
směrnicím na rok 1973 o 5 mld, aby bylo možno
tímto způsobem vyloučit vliv zhoršeného
vývoje v rozestavěnosti. Tím se vytvoří
příznivější podmínky k
vyšší koncentraci stavebních prací
na stavby rozestavěné a pro snížení
počtu současně realizovaných úkolů.
Vláda se po mém soudu také správně
rozhodla nepřipustit, aby se do plánu dostaly stavby
projekčně nepřipravené či aby
se dále počítalo s kategorií tzv.
staveb v rezervě. Nebudou zahajovány stavby, které
nejsou zejména dodavatelsky projednány a zajištěny,
nebo stavby, u nichž nejsou vytvořeny všechny
předpoklady pro jejich zdárnou a plynulou realizaci.
Pokud jde o investiční potřeby týkající
se realizace racionalizačních záměrů,
bude rovněž správné, jestliže tyto
investice budou do plánu zahrnuty jen na základě
konkrétně prověřených a kapacitně
zabezpečených návrhů.
V poslední době jsme se také často
setkávali s požadavky na další dovozy
stavebních prací a kapacit. Myslím si, že
je správné, že se vláda rozhodla dovážené
stavební práce limitovat a pro jednotlivé
stavby konkretizovat.
Budou - li všechny tyto požadavky a principy v praxi
respektovány, pak by měly napomoci k tomu, aby se
v příštím roce vytvářely
pro realizaci a pro dokončení rozestavěných
staveb příznivější podmínky.
Důležitá přitom bude i skutečnost,
že spolu s návrhem plánu roku 1973 se včas
upřesní a bude konkretizován i výběr
staveb k zahájení v letech 1974 a 1975, který
by měl odpovídat základním rozvojovým
cílům páté pětiletky.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
skutečnosti, o nichž hovořím, jsou především
opatřeními, s jejichž dopadem a rozsahem se
setkáváme ve státním plánu
a státním rozpočtu 1973 a v zabezpečení
podmínek jejich realizace. K rozuzlení situace,
která se na úseku investiční výstavby
vytvořila, bylo však také nutné, aby
vláda v souladu se záměry svého programu
se zabývala komplexně problematikou zdokonalení
plánování, řízení a
realizace investiční výstavby. V rámci
programu dalšího postupu v této oblasti, který
vláda přijala v říjnu t. r., vytyčila
proto řadu opatření, jdoucích od plánování
investiční výstavby přes její
projektovou přípravu, přímé
a technicko - ekonomické řízení až
po kádrová a organizační opatření,
jejichž společným cílem je dosáhnout
zvýšení celkové úrovně
a prohloubení způsobů řízení
a plánování této oblasti.
Výbory pro plán a rozpočet obou sněmoven
se těmito opatřeními, orientovanými
jednak na zbývající část páté
pětiletky a jednak na přípravu a realizaci
úkolů šesté pětiletky, velmi
podrobně zabývaly, průzkumem svých
členů si ověřily, jak tato nová
opatření a záměry jimi sledované
budou v praxi přijímány a uplatňovány,
a na základě svých poznatků se vyslovily
pro podporu jejich realizace.
Oba výbory si jsou přitom vědomy toho, že
složitost investiční problematiky a vleklost
jejich negativních tendencí a jevů spolu
s nedostatky v úrovni práce jednotlivých
řídících článků
ukazují reálně jen na možnost postupného
zlepšování situace. Považují proto
za účelné se každým rokem, zhruba
v měsíci listopadu, stavem v investiční
výstavbě a plněním přijatých
opatření zabývat, a to podle možnosti
i na společném zasedání několika
výborů. Předsednictvo Federálního
shromáždění tomuto záměru
včera vyslovilo svým stanoviskem podporu.
V roce 1973 bude mít tento postup svůj význam
i z hlediska té skutečnosti, že dynamika finanční
potřeby na výstavbu hospodářských
organizací o 7,9 % a rozpočtových a příspěvkových
organizací o 15,7 % je rychlejší, než
průměrný růst všech finančních
potřeb o 6,4 %. Tato dynamika má svůj základ
ve zvýšení objemu investic proti směrnicím
k sestavení plánu na rok 1973 a patří
k hlavním faktorům, ovlivňujícím
celkové proporce úhrnného finančního
plánu příštího roku. Růst
investičních potřeb o více než
8 mld Kčs /oproti očekávané skutečnosti
1972/ znamená, že při snížení
vlastních zdrojů investorů na krytí
potřeb investiční výstavby o 4,6 mld
Kčs, se dotace ze státního rozpočtu
do této oblasti musely zvýšit o 8,6 miliard
a investiční úvěr o 4,1 miliardy Kčs.
Tento vývoj signalizuje, jak bude důležité
v roce 1973 zajišťovat i tvorbu příslušných
finančních zdrojů, na které jsou státní
rozpočet a úvěrová soustava odkázány.
Zvýšený tlak na financování investic
ze společenských centralizovaných zdrojů
by se při nedostatku zdrojů v podnikové sféře
mohl stát dalším faktorem, prohlubujícím
nedostatky, i určitou nervozitu panující
v investiční sféře.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vláda ve svém programu ukázala, že cílevědomý
postup a přísná kázeň budou
v investiční oblasti podmínkou, která
rozhodne o tom, zda se v této oblasti podaří
dosáhnout žádoucího obratu a nové
výrobní fondy pořizovat s maximální
hospodárností, kvalitně a v co nejkratší
době.
Proto jsme se také v našich výborech pro plán
a rozpočet, když jsme tam posuzovali celkovou situaci
v investiční výstavbě a přijatá
opatření, ztotožnili též se závěrem
vlády o tom, že je také zapotřebí
dosáhnout výrazného zkvalitnění
politické a odborné úrovně řídících
kádrů a zvýšit osobní odpovědnost
za plnění úkolů, ať již
se týkají dodavatelů nebo investorů.
Jsme toho názoru, že zásada přísné
osobní odpovědnosti za dodržování
zásad investiční výstavby ve všech
jejích fázích je zatím - v některých
projekčních kancelářích a u
investorů a stavbařů málo uplatňována
a nepochybně se na to i často hřeší.
Je však tím základním činitelem,
který je a může být rozhodující
pro cílevědomou a vysokou efektivnost našich
příštích investic. Děkuji za
pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Brabcovi.
Nyní hovoří poslanec Michalík.
Poslanec SL ing. D. Michalík: Vážené
súdružky poslankyne, vážení súdruhovia
poslanci, dovoľte, aby som i ja ako člen Výboru
Snemovne ľudu pre poľnohospodárstvo a výživu
krátko zhodnotil niektoré úseky plnenia programového
vyhlásenia vlády ČSSR, ktoré predniesol
pred rokom po novembrových voľbách predseda
vlády ČSSR dr. Štrougal.
V oblasti odvetvia poľnohospodárstva a výživy
bola vo vládnom vyhlásení zdôraznená
požiadavka rýchlej intenzifikácie výroby
v zabezpečení krytia ďalšieho prírastku
spotreby základných potravín vlastnou produkciou,
zlepšením kvality a skladby potravín a požiadavka
zvyšovania produktivity a zhospodárnenia poľnohospodárskej
výroby ďalšou koncentráciou a špecializáciou,
formou podnikovej kooperácie. Zároveň vládne
vyhlásenie zdôraznilo potrebu omnoho intenzívnejšej
účasti všetkých hlavných priemyslových
odvetví, najmä strojárstva, chémie a
stavebníctva na rozvoji výroby potravín a
celkovej prestavbe materiálno - technickej základne
poľnohospodárstva.
Výsledky dosiahnuté v poľnohospodárstve
a v potravinárskej výrobe v prvých dvoch
rokoch päťročnice možno hodnotiť vcelku
pozitívne. Možno tiež povedať, že zámery
v rozvoji odvetví vytýčené v programe
vlády v súlade so závermi XIV. zjazdu KSČ
sa postupne plnia a realizujú, i keď sa vyskytujú
slabé miesta v otázkach materiálno - technického
zabezpečenia. V investičnej výstavbe a v
organizačných otázkach spriemyselňovania
poľnohospodárskej výroby. Výsledky tohto
roku zhodnotil predseda vlády súdruh dr. Štrougal
a ja opakujem, že boli dobré.
Pri hodnotení vcelku dobrých výsledkov, ktoré
sa dosiahli v období dvoch rokov v odvetví poľnohospodárstva
a výživy, musím zdôrazniť, že
sa dosahujú zvýšeným úsilím
všetkých pracovníkov odvetvia, uplatňovaním
komplexnej socialistickej racionalizácie, socialistického
súťaženia i zlepšením organizátorskej
a riadiacej práce centrálnych hospodárskych
orgánov, najmä na úseku rozvoja kooperačných
a integračných vzťahov. Treba však popravde
povedať, že v tejto oblasti pociťujeme v praxi
veľkú nejednotnosť, ale i to, že existujúci
stav je výsledkom nielen konkrétnej riadiacej práce,
ale i nedostatočného vedeckotechnického prepracovania
daných otázok integračných a kooperačných
vzťahov s ohľadom na skúsenosti iných
socialistických štátov.
Zlepšil sa ďalej celý rad otázok v rastlinnej
výrobe, kde sa robia kroky v rozvoji vedeckotechnickej
revolúcie a uplatňuje sa veda ako bezprostredná
výrobná sila, čoho príkladom je naše
obiľninárstvo, kde sa dopracúva teória
vysokých úrod obilia s ohľadom na agroteohniku,
pohotovosť v odrodovej problematike, v otázke osevných
postupov, príkladná spolupráca v rámci
štátov RVHP v otázke odrôd, a to najmä
so Sovietskym zväzom. Zlepšila sa aj mechanizácia
zberových prác pri cukrovke. Boli schválené
jednotlivé koncepcie základných úsekov
poľnohospodárstva, zvlášť v oblasti
chovu dobytka, sústavy poľnohospodárskych strojov,
investičnej výstavby. Tieto koncepcie však
treba smelšie a energickejšie zavádzať do
praxe. V živočíšnej výrobe bol
najväčší pokrok zaznamenaný v hydinárstve,
kde sú takmer všetky problémy vyjasnené
a overené praxou.
Udržanie dynamiky rozvoja odvetvia znamená v štátnom
pláne na rok 1973 predstih pred úlohami stanovenými
v štátnom pláne piatej päťročnice.
Úlohy vykonávacieho plánu na rok 1973 sú
vyššie, než určuje piata päťročnica
na rok 1973. Napr. v hrubej poľnohospodárskej produkcii
o 1,7 mld Kčs, t. j. o 2,3 %" v trhovej poľnohospodárskej
produkcii o 1,5 mld Kčs, t. j. o 3,9 %, v dodávkach
pre vnútorný obchod v maloobchodných cenách
o 2,9 mld Kčs, t. j. o 3,7 %.