Úterý 30. října 1973

Zmyslom rozširovacej súťaže je zasa získavať pracujúcich pre aktívnu pomoc pri zavádzaní vybraných a osvedčených návrhov na ďalších pracoviskách, závodoch a podnikoch. Realizácia týchto návrhov v značnej miere podporuje racionalizačné hnutie s predpokladom dosiahnutia lepších hospodárskych výsledkov. V obidvoch formách súťaže bolo podané 224 prihlášok s ročnou úsporou 490 mil. Kčs.

Stojí za zmienku uviesť výsledok súťaže organizovanej v II. ročníku, t. j. v minulom roku. Úspory dosiahnuté organizovaním tejto súťaže dosiahli výšku 479 mil. Kčs a úsporu živej práce, ktorá predstavuje 291 tisíc normohodín.

Značný podiel činnosti predstavuje tiež oblasť zlepšovateľského a vynálezcovského hnutia, ktoré sa v úzkej spolupráci s orgánmi ROH úspešne rozvíja v zmysle dohody uzavretej medzi Ústrednou radou ČSTVS a ÚRO v októbri minulého roku. V minulom roku bolo členmi VTS podané takmer 20 tisíc zlepšovacích návrhov s celkovými úsporami vyše 837.7 mil. Kčs. Vyriešené tematické úlohy predpokladajú prínos ďalších 40 mil. Kčs. Veľkú iniciatívu pobočiek v zlepšovateľskom a vynálezcovskom hnutí vyvolala výzva závodnej pobočky Priemstav. Prievidza a podpora hnutia "stotisíckárov" na výzvu s. Ing. Maršálka zo závodu SNP Žiar nad Hronom.

Z týchto niekoľkých údajov je zrejmý pozitívny prístup vedeckotechnickej inteligencie a popredných robotníkov k realizácii vedeckotechnického pokroku, ktorý treba aj v budúcnosti ešte dôslednejšie využívať.

Vážené súdružky, súdruhovia, uznesenie federálnej vlády č. 21 z januára 1973 vymedzuje poslanie vedeckotechnickej spoločnosti a jej vzťah k štátnym hospodárskym orgánom. V súlade s týmto uznesením bolo medzi ÚR ČSTVS, federálnymi ministerstvami a Ústrednou radou družstiev uzavretých 9 dohôd o vzájomnej spolupráci. V súlade s týmito dohodami sa VTS spolu podieľa na propagácii vedeckotechnického rozvoja, na zapájaní odborníkov - svojich členov do prác súvisiacich s prípravami a zabezpečovaním základných úloh vedeckotechnického rozvoja, zameriava sa na vedeckotechnickú propagandu, na zvyšovanie kvalifikácie pracujúcich.

V oblasti vedeckotechnickej a ekonomickej propagácie využívajú sa rôzne formy, ako konferencie, semináre, prednášková činnosť a pod. K účinným formám zvyšovania kvalifikácie patria rôzne kurzy a školenia, ktoré umožňujú získať prehľad v špeciálnych technických odboroch a novo sa rozvíjajúcich oblastiach.

Zvlášť významná činnosť je práca s mládežou. Ťažisko tejto práce spočíva vo vzdelávaní, zvyšovaní odbornej prípravy mladých ľudí, vo výchove mládeže k tvorivej technickej práci a v účasti na zavádzaní novej techniky. Na základe dohody s Ústredným výborom Socialistického zväzu mládeže, ktorá je v súlade so závermi júlových plén ÚV KSČ, poskytuje odbornú pomoc mládeži pri rozvíjaní hnutia ZENlT a Reflektora mladých, poskytuje pomoc pri organizovaní rôznych besied a aktívov mladej technickej inteligencie.

V oblasti starostlivosti o životné a pracovné prostredie úsilie celej organizácie je zamerané k tomu, aby zvlášť technici považovali tvorbu a ochranu životného a pracovného prostredia za svoju úlohu, aby každé technické riešenie bolo posudzované z hľadiska jeho vplyvu na prostredie a človeka. Vzhľadom na význam tejto otázky i ÚR ČSVTS sústredila svoje posledné plenárne zasadnutie špeciálne na túto problematiku. Boli prijaté významné závery pre ďalšiu účasť VTS v tejto oblasti. Otázky účasti za účelom zlepšenia životného a pracovného prostredia boli prerokované v orgánoch českej a slovenskej VTS a postupne budú prerokované až na úrovni závodných pobočiek.

Pokiaľ sa týka otázok kvality a spoľahlivosti výrobkov, snaha je vytvoriť dôležitý medzičlánok medzi teóriou a praxou pri zoznamovaní s modernými poznatkami o riadení kvality a spoľahlivosti výrobkov. Ide o vzbudenie a udržovanie záujmu verejnosti o túto oblasť a usmerňovanie spoločenského vedomia. Na základe doterajších skúseností získaných menovite v československom roku kvality v roku 1969 v spolupráci s ROH a SZM chce aj VTS prispieť na podporu všetkých foriem iniciatívy v oblasti starostlivosti o kvalitu výrobkov.

Osobitná pozornosť bude venovaná aplikácii sovietskych skúseností v našich podmienkach pri uplatnení systému práce bez vád, tzv. saratovské hnutie.

I na úseku medzinárodnej spolupráce dosahujú sa pozitívne výsledky, a to v oblasti vedeckotechnickej a ekonomickej, v súvislosti so získavaním informácií zo zahraničia pre potreby vedeckotechnického rozvoja v ČSSR. Svedčí o tom celý rad významných kongresov, sympózií, súbežných vedeckotechnických programov pri veľtrhoch a výstavách. Veľmi významná je tiež účasť ČS VTS na dňoch vedy a techniky Zväzu sovietskych socialistických republík. Bulharskej ľudovej republiky, Nemeckej demokratickej republiky, ako aj činnosť tejto organizácie v 23 medzinárodných nevládnych organizáciách vedeckotechnického charakteru. Plne sa tiež angažuje v podpore mierovej spolupráce. Tak napr. na požiadanie Československého výboru obrancov mieru vypracovala ÚR ČSVTS pracovný podkladový materiál pre rokovanie komisie pre ekonomickú a vedeckotechnickú spoluprácu Svetového kongresu mierumilovných síl v Moskve, konaného pred niekoľkými dňami. Materiál pre prípravu kongresu a konečne i pre propagandistickú činnosť bol vypracovaný v presvedčení, že najširší rozvoj spolupráce v hospodárstve, obchode, vede a technike je možný a žiadúci z hľadiska mierového vývoja ľudstva. Bol vypracovaný v plnom presvedčení, že najširšia spolupráca vychádza z vôle všetkých národov a všetkého ľudstva a že bude slúžiť upevneniu mieru vo svete.

Vážené súdružky, súdruhovia, týmto stručným prierezom o poslaní a činnosti ČSVTS chcel som hlavne poukázať na rezervy a možnosti, ktoré naša socialistická spoločnosť má k dispozícii pri realizácii vedeckotechnického pokroku.

Obdobie rokov 1972/1973 je charakterizované ďalším vzostupom tvorivej aktivity i v tejto spoločenskej organizácii, ktorú treba cieľavedome orientovať a využívať. Pod vedením KSČ treba ešte dôslednejšie využívať socialisticky angažovaných inžinierov, technikov a popredných robotníkov organizovaných v ČSVTS v prospech účinnej pomoci realizácii technického pokroku.

Pri týchto konkrétnych prínosoch bolo by účelné zvážiť v ústredných hospodárskych a štátnych orgánoch, ako ešte výraznejšie podporiť a využiť túto špecifickú rezervu tvorivej práce na všetkých stupňoch riadenia, zvlášť v podnikoch, na pracoviskách vedeckovýskumnej základne, na vysokých a stredných školách technického smeru. Doterajšie výsledky svedčia o tom, že podiel Vedeckotechnickej spoločnosti na rozvoji národného hospodárstva nie je zanedbateľný a že bo treba v maximálnej miere využiť.

K tomuto názoru som dospel na základe skúseností z viacročnej činnosti v tejto spoločenskej organizácii a pri zvážení cieľov, ktoré v spojitosti s materiálom Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj a Československej akadémie vied na pôde plenárneho zasadnutia Federálneho zhromaždenia - Snemovne ľudu prerokúvame.

Předsedající místopředseda SL dr. R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Belkovi. Slovo má poslanec Slavík, pripraví sa poslankyňa Seidlová.

Poslanec L. Slavík: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zdůrazňujeme-li mimořádný význam vědy a tím i vědeckovýzkumné a vývojové základny pro rozvoj techniky, pak to neznamená, že technický rozvoj je záležitostí pouze vědců a techniků. Takový přístup by znamenal zpochybňování vedoucí úlohy dělnické třídy v socialistické společnosti, která má nejen životní zájem na zavádění a využívání technického pokroku, ale je významným činitelem při realizaci vědeckotechnické politiky socialistického státu.

Dělnická třída na základě svých bohatých zkušeností a pracovní iniciativy je si vědoma toho, že dnes jedině zvyšování produktivity práce bez současného zvyšování počtu pracovních sil je klíčem k řešení náročných ekonomických úkolů. Vycházíme z toho, že za uplynulých 25 let bylo do národního hospodářství investováno 1280 mld Kčs, z toho do výrobní sféry 922 miliard. Hodnota základních prostředků v národním hospodářství vzrostla dvaapůlkrát, vybavenost pracovníků stroji a zařízeními se zvýšila téměř čtyřikrát. Tím se zvýšil podstatně ekonomický potenciál republiky.

Když uvážíme, že v dlouhodobém vývoji naší ekonomiky bude muset docházet k dalšímu rychlému růstu investic a základních fondů a tím i - při stagnaci zaměstnanosti - k relativně rychlému růstu technické vybavenosti pracovních sil, docházíme k závěru, že tento proces bude muset být zabezpečen kvalifikovanými kádry na vysoké technické úrovni.

Červencové plénum ÚV KSČ znovu zdůraznilo, že nepůjde jen o zvyšování kvalifikace vedoucích pracovníků, inženýrů, techniků a dělníků na všech stupních a ve všech oborech, ale především zaměřuje svoji pozornost na učňovské školství. Do učňovského zařízení přichází totiž více než polovina patnáctiletého dorostu z populačního ročníku, ale také připravuje pro všechna odvětví národního hospodářství kvalifikované dělníky - budoucí příslušníky dělnické třídy, která nese největší váhu odpovědnosti za společenský a hospodářský rozvoj naší společnosti,

Kulturní výbory se několikrát touto problematikou zabývaly a upozornily na to, že vzhledem k omezeným možnostem zařazování mládeže do učebního poměru musí dojít k podstatnému zefektivnění celého procesu přípravy mládeže na dělnická povolání a zlepšení celé její struktury.

Vítáme, že bude postupně docházet na základě experimentálního ověřování k odstraňování dlouholeté křivdy vůči učŃovskému školství, a že se postupně dostane na stejnou společenskou úroveň jako střední školy. Je to tak správné. Jestliže průmyslová revoluce si vynutila zavedení povinné školní docházky, vědeckotechnická revoluce v současné etapě si vyžaduje středoškolské vzdělání i pro většinu naší dělnické mládeže. V tomto procesu se již dnes setkáváme s rozporem mezi potřebami výchovy kvalifikovaných pracovníků a zájmy a přáním mladých lidí. Proto v této etapě se musí neustále zvyšovat význam výchovy mladých lidí k volbě povolání a nutnost zkvalitnění poradenské činnosti pro volbu povolání.

Výzkumy dokázaly, že učni, kteří uvědoměle volili svůj učební obor, mají větší úspěchy v učebním oboru, než ti, kteří měli nevyhraněný postoj k svému budoucímu povolání. Tak můžeme usměrňovat vývoj kvalifikovaných pracovních sil, aby co do počtu i struktury odpovídal především potřebám a zájmům společnosti a vývoji jednotlivých odvětví národního hospodářství.

Zamysleme se nad některými fakty:

V českých zemích bylo místo plánovaných 15 tisíc chlapců získáno něco přes 13 tisíc - to je necelých 92 %. Na Slovensku byla situace o něco lepší. Bylo získáno takřka 96 % plánovaného stavu. Velmi zarážející jsou však čísla o náboru dívek: O strojírenská povolání projevilo v českých zemích zájem pouze 65 % děvčat a na Slovensku 54 % z předpokládaného počtu. Nejnižší plnění náboru - necelých 50 % - vykazuje hlavní město Praha. Na strojařinu se zde přihlásilo jen 357 mladých lidí - to je o 390 méně, než bylo plánováno.

Závěr z této statistiky je jednoznačný: Problematiku učňovského školství - zejména ve strojírenských a hutnických oborech - bude třeba co nejrychleji řešit, nebo se už za několik let dočkáme výrazného nedostatku kvalifikovaných sil v řadě stěžejních dělnických povolání. Bude nutno navrhnout opatření, která by dnes málo populární dělnická povolání zatraktivnila, ale také provést seriózní rozbor příčin, které vedly k tomuto stavu.

Podle zkušeností a názorů nás poslancův kulturním výboru vidíme řešení problému v realizaci takových opatření, která povedou k vyššímu využití a uplatnění kvalifikovaných pracovních sil.

Je jasné, že rychle pokračující vědecký a technický rozvoj, v jehož důsledku se prudce mění technologie výroby, vznikají nové profese a řada starých dělnických profesí zaniká, klade a bude klást čím dál tím větší nároky na schopnosti a dovednosti dělníků, na jejich možnosti přizpůsobit se změnám. Dnes však mezi starší generací - zejména rodiči - stále ještě bohužel přežívají názory, že v přípravě dělnické mládeže je rozhodující pouze odborná průprava, především získání potřebných manuálních dovedností, kdežto teoretické dovednosti a úroveň všeobecného vzdělání mají jen podřízený význam.

Právě tak nesprávné je podceňování významu vzdělání dělnické mládeže. To se odráží v tom, že přetrvává stále ještě nižší společenská prestiž dělnických povolání, a to i ve srovnání s málo náročnými administrativními profesemi. Tento názor musí být překonán. To je možné dosáhnout jedině tím, že perspektivně podstatná část dělnické mládeže získá střední vzdělání rovnocenné vzdělání absolventů gymnásií a středních odborných škol.

Další cestu řešení vidíme:

1. Mnohem náročněji prosazovat ze strany závodů uplatnění absolventů středních škol a možnosti využití jejich kvalifikace v dělnických povoláních, náročných na teoretickou přípravu.

2. V postupném odstraňování nevyhovující struktury učňovského dorostu z hlediska pohlaví /dívky tvoří v současné době necelou 1/3/.

3. Výraznější diferenciaci v odměňování kvalifikovaných a nekvalifikovaných dělníků a vyřešit lepší a přitažlivější uplatnění dělníků s maturitou.

To vše klade vysoké nároky i na kádrovou a personální činnost. Kádrovou práci je proto třeba rozvíjet jako metodu vedoucí k plnému a praktickému využití kvalifikace a k maximálním pracovním výkonům. Nemáme v tomto směru právě nejlepší zkušenosti s cílevědomým zvyšováním kvalifikace pracujících. Je zatím poměrně málo podniků a organizací, které mají promyšlené a zodpovědně zpracované perspektivní plány přípravy a využití pracovních sil.

Rudé právo nedávno vyzývalo podniky, aby se pamatovalo v kádrové politice na to, abychom měli vždy při ruce dobře připravenou kvalifikovanou náhradu. Tím více to pak platí i pro naši mladou generaci dělnické třídy v nastupující vědeckotechnické revoluci. Tato nová směna nám musí být zárukou, že dlouhodobé prognózy, které nesporně vytyčí XV. sjezd KSČ, budou splněny.

Příprava učňů pro dělnická povolání není a nemůže být pouze záležitostí školské správy či vedení příslušných závodů a resortů - ale musí se stát záležitostí celé naší veřejnosti i nás poslanců.

Doporučuji proto, aby tyto náměty ke zkvalitnění odborné a politické úrovně pracující mládeže byly zapracovány i do usnesení, které po dnešním jednání naše sněmovna přijme. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL dr. R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Slavíkovi. Slovo má poslankyňa Seidlová, pripraví sa poslanec Ivanič.

Poslankyně V. Seidlová: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, chtěla bych upozornit na některé problémy, které vznikají v souvislosti s bouřlivým růstem výroby a vědeckotechnickým pokrokem. Mám na mysli především otázky vzájemných vztahů člověka a prostředí, otázky životního prostředí, které mají stále větší sociálně ekonomický, ale i politický význam.

Zastánci kapitalistického systému vysvětlují jev zhoršování prostředí se snahou svalit vinu na společnost, obžalovávají moderní technologii, někteří došli tak daleko, že hlásají nutnost zabrzdění, či dokonce úplného zastavení dalšího rozvoje techniky, jinak prý lidstvo směřuje nevyhnutelně k záhubě. Je třeba si uvědomit, že problém znečišťování prostředí není jevem izolovaným, že nebezpečí, které ohrožuje přírodu a životní prostředí vůbec, nevyplývá z obecného působ ní člověka na přírodu, ale je důsledkem takového hospodaření s přírodními, technickými a lidskými zdroji, které sleduje dosahování zisku za každou cenu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP