ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1972
II. volební období
38
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
ze dne.........................
kterým se mění a doplňují některé předpisy týkající se postihu přestupků
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech, se mění a doplňuje takto:
1. V § 4 odst. 2 větě druhé se slovo "opatření" nahrazuje slovem "trest".
2. V § 26
se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto zněním:
"(1) Nevede-li k nápravě občana samotné projednání přestupku, uloží národní výbor za přestupek jeden z těchto trestů:
a) důtku,
b) pokutu do 5000 Kčs,
c) zákaz činnosti nejdéle na rok,
d) propadnutí věci.
(2) Trest zákazu činnosti a trest propadnutí věci lze uložit též vedle jiného trestu.
(3) Jednotlivé tresty se ukládají takto:
a) důtka jen neveřejně;
b) pokuta nad 1000 Kčs jen za přestupek, jímž zvýšenou měrou bylo ztíženo plnění úkolů státní správy nebo byl porušen veřejný pořádek nebo bylo porušeno socialistické soužití občanů;
c) zákaz činnosti, jen pokud jde o činnost, kterou občan vykonává v pracovněprávním nebo v jiném obdobném vztahu, nebo která byla schválena státním orgánem a při jejímž provádění nebo jejímž zneužitím se dopustil závažného přestupku; tento trest nelze uložit osobě, která v době spáchání přestupku nepřekročila osmnáctý rok svého věku;
d) propadnutí věci, jestliže věc náleží tomu, kdo se přestupku dopustil, a jestliže jí bylo použito ke spáchání přestupku nebo byla přestupkem získána nebo ji pachatel nabyl za věc získanou přestupkem a pokud to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obecný zájem.
(4) Při stanovení druhu a výměry trestu se přihlédne k závažnosti přestupku, k míře zavinění, k okolnostem, za nichž byl přestupek spáchán, k možnosti nápravy a k poměrům toho, jenže přestupku dopustil."
dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 5, 6 a 7.
3. § 28 zní:
"§ 28
Včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který nelze vyloučit. Odkladný účinek odvolání se však nevztahuje na výrok o trestu zákazu řízení motorových vozidel."
4. V § 29
odstavec 1 zní:
"(1) Orgány zmocněné vyhláškou ministerstva vnitra a orgány pověřené krajským, okresním nebo městským národním výborem mohou za méně závažné přestupky ukládat a vybírat pokuty do 200 Kčs bez dalšího projednání, jestliže přestupek je spolehlivě zjištěn a nestačí napomenutí a občan je ochoten zaplatit (blokové řízení). Způsob pověřování orgánů národními výbory, ukládání a vybírání blokových pokut a způsob jejich vyúčtování a další podrobnosti blokového řízení upraví vy hláškou ministerstvo vnitra.".
připojuje se odstavec 4, který zní:
"(4) Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy mohou vydat v dohodě s ministerstvem vnitra přehledy, které přestupky lze stíhat v blokovém řízení, s výměrou blokových pokut."
5. V § 31
se odstavec 2 doplňuje touto větou:
"Přestupky proti devizovému hospodářství projednávají okresní národní výbory, pokud je podle zvláštního předpisu neprojednávají orgány celní správy." [§ 27 zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství.],
a odstavec 3 zní:
"(3) Okresní finanční správy projednávají přestupky ve věcech daní a dotací, které spravují." [§ 3 odst. 1 písm. b) a § 5 písm. c) zákona České národní rady č. 33/1970 Sb., o finančních správách.]
6. Za § 32 se vkládá nadpis a § 33 a 34, které zní:
"Zmírnění a prominutí trestu
§ 33
(1) Státní orgán, který rozhodl o přestupku v prvním stupni, může k žádosti potrestaného trest mu pravomocně uložený zmírnit nebo prominout, jestliže se po právní moci rozhodnutí změnily poměry potrestaného, pro něž se uložený trest jeví nepřiměřeně přísný. Proti rozhodnutí o zmírnění nebo prominutí trestu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v obnově řízení nebo mimo odvolací řízení.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o žádosti, aby bylo upuštěno od výkonu rozhodnutí o zabrání věci.
§ 34
Amnestii ve věcech přestupků uděluje vláda."
7. Dosavadní část třetí se označuje jako "Část druhá" a ustanovení § 42 až 44 se označují jako § 35 až 37.
Čl. II
V § 3 zákona č. 126/1968 Sb.; o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku, se slova "pro přestupek nebo provinění uložena pokuta až do výše 3000 Kčs" nahrazují slovy "pro přestupek uložena pokuta až do výše 5000 Kčs".
Čl. III
Přestupky, o nichž bylo řízení zahájeno před počátkem účinnosti tohoto zákona, se projednají podle dosavadního zákona. I na tyto přestupky se však vztahují § 33 a 34.
Čl. IV
Nedotčena zůstávají ustanovení zvláštních zákonů platných k počátku účinnosti tohoto zákona, pokud upravují postih přestupků. [§ 27 zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství, § 23 zákona České národní rady č. 86/1972 Sb. o plemenitbě hospodářských zvířat.]
Čl. V
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplně znění zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených pozdějšími zákony.
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1973.
Důvodová zpráva
V rezoluci XIV. sjezdu Komunistické strany Československa je zdůrazňována významná úloha národních výborů, která jim připadá v dalším rozvoji socialistické demokracie jako místním orgánům státní moci a správy s bezprostředním vztahem k životu občanů.
V činnosti národních výborů se stále více uplatňuje výchovná a organizátorská forma práce mimo jiné i s cílem dosáhnout toho, aby socialistický pořádek byl občany dobrovolně dodržován i aktivně prosazován.
V souvislosti s dalším zvyšováním funkce národních výborů v hospodářské a kulturní výstavbě bylo třeba též přezkoumat otázku jejich pravomoci, zejména pokud jde o účinnost sankcí v boji proti drobné protispolečenské činnosti na úseku projednávání přestupků, jimiž se ztěžuje plnění úkolů státní správy, ruší veřejný pořádek nebo socialistické soužití občanu a přitom nejde o přečin ani o trestný čin stíhatelný soudem.
Postih přestupků je dosud upraven zákonem č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, k jehož provedení byla vydána vyhláška ministra vnitra č. 61/1961 Sb., o blokovém řízení.
Tento zákon opravňuje národní výbory k použití tzv. opatření, která se však pro postih závažnějších přestupků - jak to vyplývá ze zkušeností s praktickým prováděním zákona - neukazují dosti účinnými. Z této skutečnosti vycházejí již některé zákony, které stanovily na přestupky porušující povinnosti ve věcech jimi upravených přísnější opatření. Tak byla zvýšena maximální pokuta za přestupek z 500 Kčs na 3000 Kčs podle zákona č. 126/1968 Sb., o některých opatřeních k upevnění veřejného pořádku, a z 500 Kčs až na 5000 Kčs podle zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství, a zákona České národní rady č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat. V této tendenci pokračují, návrhy některých připravovaných zákonů, například celního zákona, zákona o vodách, stavebního řádu aj.
Perspektivně se ovšem počítá s komplexní zákonnou úpravou trestního práva správního, se zvýšením role národních výborů v boji s protispolečenskou činností; na to jsou již zaměřeny též některé dlouhodobé úkoly vyplývající z dokumentů předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa k "Opatřením v oblasti výstavby a působnosti národních výborů", zejména pokud jde o vymezení skutkových podstat přestupků ve vztahu k přečinům a trestným činům. To však si přirozeně vyžádá delší dobu, zvláště když tu jsou souvislosti s úpravou trestního práva soudního.
Naproti tomu však v přítomné době se stává výrazně aktuální jen dílčí novelizace zákona č. 60/1961 Sb., a to v podstatě na úseku opatření ukládaných za přestupky. Tyto sankce je třeba upravit tak, aby byly účinným prostředkem k potírání zejména závažnějších přestupků, kde se minulo účinkem převážné uplatňování výchovné funkce, omezující se dokonce na pouhé projednání přestupku nebo na jeho postih nízkou pokutou.
Navržená zákonná úprava posílí zároveň autoritu národních výborů i jiných státních orgánů, jimž přísluší provádět řízení o přestupcích. Značný počet přestupků, které se projednávají před národními výbory, se dosud nijak podstatně nezmenšuje. Je to patrno z těchto dat: v roce 1970 bylo jen národním výborům v České socialistické republice oznámeno celkem 84 732 přestupků, v roce 1971 pak celkem 79 869 přestupků. Další přestupky jsou projednávány před orgány Veřejné bezpečnosti (jde o porušení pravidel silničního provozu), před celnicemi (v oboru celním) a před okresními finančními správami (v oboru daní a dotací) podle zákona České národní rady č. 33/1970 Sb. Kromě toho bylo v blokovém řízení orgány k tomu povolanými vyřízeno mnoho dalších přestupků (v roce 1966 bylo například orgány Veřejné bezpečnosti projednáno z 1 077 356 dopravních přestupků celkem 87,4 % v blokovém řízení).
Z uvedených důvodů je cílem navržené novelizace odstranit při zachování dosavadní koncepce zákona č. 60/1961 Sb. především ty nedostatky, jež se přímo dotýkají otázek účinnosti postihu přestupků. Navržená novela se proto omezuje pouze na tyto hlavní otázky:
1. Dosavadní "opatření" ukládaná za přestupky se mění na "tresty", přičemž se upouští od těch, jež se v praxi neosvědčila. Jako nové druhy trestů se zavádějí: důtka a zákaz činnosti.
2. Zvyšuje se horní hranice pokuty z dosavadních 500 Kčs na 5000 Kčs.
3. Zvyšuje se horní hranice pokuty ukládané a vybírané v blokovém řízení z dosavadních 100 Kčs na 200 Kčs.
4. Odnímá se odkladný účinek odvolání, pokud směřuje proti uložení trestu zákazu činnosti, týkající se řízení motorových vozidel; to je podepřeno celospolečenským zájmem na zajištění kázně v silničním provozu.
5. Zavádí se institut zmírnění nebo prominutí trestu uloženého za přestupek, jakož i amnestie ve věcech přestupků.
Provádění navržené novely nepředpokládá a nevyžádá si zvýšení rozpočtových výdajů ani zvýšení počtu pracovníku.
K jednotlivým ustanovením se uvádí:
K bodu 1:
Jde o pouhou terminologickou změnu vzhledem k tomu, že podle návrhu se za přestupky neukládají již "opatření", nýbrž "tresty".
K bodu 2:
Na rozdíl od platné zákonné úpravy se upouští od napomenutí a od veřejné důtky. Napomenutí, jehož výchovný a morální význam je prakticky stejný jako samotné projednání přestupku, které vede k nápravě občana, nebo jako upuštění od potrestání, nemá náležitou sankční hodnotu. Proto je napomenutí nahrazeno trestem "důtkou", která lépe vyjadřuje funkci trestu ryze výchovné povahy. Od veřejné důtky se upouští proto, že pro občany je to sankce nepřiměřeně tvrdá, která mívá vzápětí vážnou morální újmu pro postiženého i členy jeho rodiny, a že je to sankce neopravitelná.
Nově se zavádí trest zákazu činnosti. Jako závažný zásah do právní sféry občana; který se dopustil přestupku, omezuje se jen na nejnutnější míru přiměřenou závažným přestupkům. Trest zákazu činnosti nelze uložit mladistvým, což je ve shodě s platnou zákonnou úpravou v oblasti trestního práva soudního. Zákaz činnosti předpokládá, že se občan dopustil závažného přestupku při výkonu určité činnosti nebo tím, že takové činnosti zneužil. Přitom může jen jít buď o činnost, kterou vykonává v pracovněprávním nebo v jiném obdobném vztahu (například jako výčepník), nebo o čin vest schválenou orgánem státní správy (například tím, že mu byl vydán řidičský průkaz nebo bylo mu propůjčeno místo na veřejném prostranství k provádění určité činnosti aj.). Tak může být postižen například občan, který podával alkoholické nápoje osobám podnapilým, nebo opilým.
V mezích podmínek ukládání zákazu činnosti se též obnovuje zákaz řízení motorových vozidel jako trest, zavedený za přestupek speciálním právním předpisem (§ 12 vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.), který byl pak zrušen zákonem č. 60/1961 Sb. současně s trestním zákonem správním.
U trestu propadnutí věci se na rozdíl od dosavadní úpravy přesněji vymezují podmínky, za nichž je možno jej uložit.
Zvýšení horní hranice pokuty se navrhuje diferencovaně, takže se umožňuje důrazný postili v případech závažnějšího ohrožení celospolečenských zájmů tam uvedených. Použití trestu pokuty ve výměře přesahující částku 1000 Kčs bude zvláště účelné na některých úsecích (například na úseku staveb a územního plánu). Pojmem "zvýšenou měrou" se vyjadřuje vyšší (kvalifikovaná) intenzita závažnosti přestupku, tj. vyšší stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost, pokud ovšem nedosahuje stupně společenské nebezpečnosti přečinu, popřípadě trestného činu; uvedeného pojmu bylo již použito v § 3 zákona č. 126/1968 Sb. Možnost uložení trestu pokuty v částce vyšší než je 1000 Kčs je nezbytně vázána na splnění podivínky, že pachatel přestupku byl uznán vinným nejen určitým přestupkem, ale i tím, že přestupek spáchal tak, že zvýšenou měrou buď ztížil plnění úkolů státní správy, nebo porušil veřejný pořádek, anebo přerušil socialistické soužití občana. Aby došlo k takovému kvalifikovanému přestupku, je třeba, aby k jednání, které zakládá podle § 6 zákona č. 60/1961 Sb. přestupek, přistoupila ještě okolnost, jež s přestupkem zpravidla spojena nebývá a jež pro svůj specifický, protispolečenský význam zvyšuje nebezpečnost přestupku pro společnost. Konkrétně mohou podle povahy případu způsobit takový kvalifikovaný přestupek například tyto okolnosti: je-li přestupkem způsobena závažná porucha činnosti orgánu státní správy porušením důležité povinnosti uložené zákonným předpisem; opětovné spáchání přestupku poměrně v krátké době; páchání přestupku po delší dobu nebo soustavně; spáchání přestupku ve spolčení s někým jiným; je-li přestupkem způsoben závažnější škodlivý účinek neb značnější škoda na majetku, zejména na socialistickém společenském vlastnictví; je-li přestupek porušující socialistické soužití občanu spáchán veřejně způsobem nebezpečným, hrubým nebo lstivým, útokem vůči osobu nezletilé nebo postižené tělesnou či duševní vadou, popřípadě týráním zvířete aj.
Za přestupek může být uložen jen jeden z trestů, jež jsou uvedeny v novelizovaném zákonu. Pouze trest zákazu činnosti a trest propadnutí věci bude možno uložit spolu i s jiným trestem.
V zájmu jednotnosti postupu při ukládání trestů se zároveň stanoví obecná hlediska pro stanovení druhu trestu a jeho výměry.
K bodu 3:
Z dosud platné zásady § 28 odst. 2 zákona č. 60/1961 Sb., podle níž odvolání v přestupkových věcech má vždy odkladný účinek, stanoví se výjimka zaměřená na uložení trestu zákazu činnosti týkající se řízení motorového vozidla. Je to opodstatněno nebezpečnou povahou přestupků, jimiž se porušují pravidla silničního provozu.
K bodu 4:
Nedostatkem dosavadní zákonné úpravy ukládání a vybírání blokových pokut je poměrně nízká jejich maximální výše, což nepodporuje správnou tendenci vyřizovat méně závažně přestupky přímo na místě. Proto se navrhuje odpovídající zvýšení dosavadní maximální hranice 100 Kčs blokových pokut na částku 200 Kčs k postihu drobných přestupků v blokovém řízení. Výraz "domluva" v § 29 odst. 1 se nahrazuje výrazem "napomenutí" (jde o změnu terminologickou).
Vedle okresních národních výboru se umožňuje i všem krajským, jakož i městským národním výborům pověřovat orgány prováděním blokového řízení. Dosud mohlo být povolování blokového řízení, které příslušelo výhradně okresním národním výborům, svěřeno městskému národnímu výboru krajským národním výborem podle části III B Vzorového statutu městských národních výborů (usnesení Národního shromáždění ČSSR č. 109/1967 Sb.). Navrženou zákonnou úpravou se tedy modifikuje nepřímo ustanovení tohoto statutu (ustanovení písm. c) v oddílu "Na úseku vnitřní správy" v části III B se stane bezpředmětným).
Podrobnosti blokového řízení upraví podle nové připojeného zmocnění vyhláška ministerstva vnitra, která nahradí dosavadní vyhlášku č. 61/1961 Sb.
Konečně se dosavadní ustanovení § 29 doplňuje novým ustanovením zmocňujícím ústřední orgány státní správy k vydání přehledů, které přestupky lze stíhat v blokovém řízení, s výměrou blokových pokut. To přispěje k jednotnému hodnocení méně závažných přestupků takto stíhatelných a k stabilitě i úměrnosti ukládaných blokových pokut, což je jak v zájmu státní správy, tak i v zájmu občanů.
K bodu 5:
Především se upřesňuje ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 60/1961 Sb., týkající se působnosti národních výborů na úseku projednávání přestupků proti devizovému hospodářství, a to se zřetelem na ustanovení § 27 zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství; podle něho se přestupky proti devizovému hospodářství trestají v řízení prováděném národními výbory, popřípadě celnicemi podle obecných předpisů. Počítá se s tím, že kompetence celních orgánů na tomto úseku bude upravena v připravovaném celním zákoně Federálního shromáždění.
Zároveň se doplňuje v novém znění odstavec 3 § 31 zákona č. 60/1961 Sb., pokud jde o působnost okresních finančních správ na úseku projednávání přestupků, stanovenou v zákoně České národní rady 33/1970 Sb., o finančních správách. Bez tohoto doplnění by ustanovení § 31 dosavadního zákona, obsahující taxativní výčet státních orgánů provádějících řízení o přestupcích (kromě národních výborů), bylo z hlediska platného právního stavy neúplné.
Současně se však touto úpravou vypouští původní odstavec 3 § 31 dosavadního zákona. Upouští se od zmocnění vlády, podle něhož může nařízením stanovit, které další orgány státní správy (tj. jiné státní orgány než jsou oddělení Veřejné bezpečnosti a celnice) projednávají přestupky ve svém oboru působnosti. Takové zmocnění se již nesrovnává s ustanovením § 5 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, podle něhož jiným územním orgánům nebo organizacím, než jsou národní výbory, může být výkon státní správy svěřen jen zákonem.
K bodu 6:
Platná zákonná úprava projednávání přestupků neumožňuje zmírnit nebo zcela prominout sankci uloženou za přestupek. Po zvýšení sankcí za přestupky je účelné, aby v zájmu zmírnění tvrdosti mohl být trest zmírněn nebo prominut, jestliže se po právní moci rozhodnutí změnily poměry potrestaného, pro něž se uložený trest jeví nepřiměřeně přísný. Půjde o případy, v nichž došlo po právní moci rozhodnutí o přestupku k takové změně majetkových nebo osobních poměrů občana, jemuž byl trest za přestupek uložen, že se trest jeví v této souvislosti jako příliš tvrdá sankce. Při hodnocení takových okolností bude třeba přihlížet v konkrétním případě k tomu, mají-li převahu důvody, mluvící pro zmírnění nebo prominutí trestu.
Rozhodování o zmírnění nebo prominutí trestu se navrhuje svěřit orgánům 1. stupně, které mohou bezprostředněji posoudit důvodnost žádosti. Rozhodnutí tohoto orgánu má být vyloučeno z přezkoumání, aby se neoddaloval výkon trestu.
Připouští-li se zmírnění nebo prominutí trestu propadnutí věci, bylo by neodůvodněné neumožnit upuštění od zabrání věci, i když v tomto případě nejde o trest.
Dále se obnovuje institut amnestie v oblasti přestupků. Souhlasně s dřívější zákonnou úpravou (§ 76 zákona č. 89/1950 Sb., o trestním řízení správním) se udělování amnestie svěřuje vládě.
K čl. II:
Upravuje se tu horní hranice pokuty stanovené dosud za přestupek podle ustanoveni § 3 zákona č. 126/1968 Sb. shodně s navrženou zákonnou úpravou; přitom se jinak náležitosti tohoto přestupku nemění.
K čl. III:
Jde o přechodné ustanovení, jež přihlíží k případům, v nichž není pravomocně skončeno řízení o přestupcích před počátkem účinnosti novely, a to podle zásady obvyklé v trestním právu. Otázka, kdy je řízení zahájeno; je upravena v § 18 odst. 2 správního řádu (zákon č. 71/1967 Sb.).
K čl. IV:
Navržená změna obecné zákonné úpravy projednávání přestupků se nemá dotknout speciálních zákonných úprav trestních sankcí za přestupky, které vstoupily nebo mají vstoupit v účinnost před počátkem účinnosti této novely.
Jde především o ustanovení § 27 zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství, který nabyl účinnosti již dnem 1. 1. 1971. V tomto ustanovení upravují se jednak skutkové podstaty přestupků odchylně od ustanovení § 14 písm. b) zákona č. 60/1961 Sb., jednak se trestají přestupky pokutou do 5000 Kčs bez bližší diferenciace.
Dále přichází v tomto směru v úvahu § 23 zákona České národní rady č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských. zvířat, podle něhož mohou být jednotlivým občanům ukládány za přestupky pokuty až do 5000 Kčs.
K čl. V:
Republikace zákona č. 60/1961 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků bude účelná. Je v zájmu nejen národních výborů a jiných orgánů státní správy, nýbrž i v zájmu samých občanů a organizací.
V Praze dne 6. prosince 1972
Předseda vlády
České socialistické republiky
Josef Korčák v. r.