Při neexistenci základního právního předpisu nemůže ani stát mít dostatečný vliv na zabezpečení koordinovaného postupu v plemenitbě a tak dochází k hospodářsky nežádoucím stavům, které mohou narušit úroveň živočišné výroby v příštích letech. V současné době, kdy se v zušlechťovacím procesu uplatňují moderní poznatky ze sféry populační genetiky, kdy testovací stanice a kontrolní stáje ověřují progresivními metodami kontroly dědičnosti užitkové vlastnosti hospodářských zvířat, kde se používá nové technologie v inseminaci, nelze vystačit s dosavadní formou dílčích právních předpisů a metodických pokynů. V současném období je nezbytně třeba výrazně posílit vliv centrální sféry a uplatnit vědeckovýzkumné poznatky na základě dlouhodobého programu zušlechťování hospodářských zvířat, při němž se plně využívá nejnovější výpočetní techniky, nejen pro zpracovávání a vyhodnocování informací dosažených kontrolou užitkovosti, kontrolou dědičnosti a inseminace, ale především pro centrální řízení a provádění genetické reprodukce u plemeníků a plemen jako celku.

Právní úprava ve věcech plemenitby hospodářských zvířat přísluší ve smyslu čl. 9 a 18 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., do působnosti národních republik.

Navržený zákon sleduje cíl vytvořit právní základ pro rozvoj zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat v České socialistické republice; vychází z dosaženého stupně rozvoje socialistických výrobních vztahů v našem zemědělství a má být účinným nástrojem k dalšímu vzestupu živočišné výroby ve velkovýrobních formách chovu hospodářských zvířat. Jeho posláním bude především přispět k dosažení potřebného počtu zdravých hospodářských zvířat s vysokou plemennou hodnotou a užitkovostí a tím zajišťovat podstatný vzrůst úrovně zemědělské výroby a zásobování vnitřního trhu potravinami živočišného původu.

Zákon upravuje problematiku plemenitby základních druhů hospodářských zvířat, zejména její způsoby, zabezpečení a druhy, výběr a opatřování plemeníků, účinnou selekci na základě kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti a uznávání chovů pro zušlechťování plemen.

Není to tedy komplexní zákon o živočišné výrobě. Zpracování takového předpisu, který by zahrnoval všechny úseky živočišné výroby, jako např. chov včel, kožešinových zvířat, psů a drobného hospodářského zvířectva, by si vyžádalo delší doby.

Současná situace, jak ve výrobě, tak i ve stoupající poptávce po výrobcích živočišného původu na trhu potravin, však vyžaduje urychleně vydat základní právní předpis, který by jednoznačně upravoval pravidla plemenitby hospodářských zvířat a jejich zvelebovací proces. Vzhledem ke speciální a úzce odborné problematice byl návrh zákona vypracován za účasti předních odborníků z vysokých škol, vědeckovýzkumných pracovišť i zástupců praxe a posouzen v odborných komisích Československé akademie zemědělské.

Při zpracování návrhu zákona byly respektovány mezinárodní dohody se státy Rady vzájemné hospodářské pomoci a Evropským sdružením chovatelů strakatého skotu na úseku uplatňování jednotných metod kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti, přičemž jsou dodržována pravidla mezinárodní spolupráce.

Návrh zákona byl vypracován podle zásad schválených usnesením vlády České socialistické republiky ze dne 19. 8. 1970 č. 197 a usnesením výboru pro zemědělství a výživu České národní rady ze dne 20. 10. 1970.

Nová zákonná úprava si nevyžádá zvýšení počtu pracovníků ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky ani plemenářských organizací. Nevyžádá si rovněž zvýšení požadavků na státní rozpočet.

Souběžně s návrhem zákona o plemenitbě hospodářských zvířat byl vypracován i předpis k jeho provedení tak, aby mohl být vydán současně se zákonem.

Navrhovaná právní úprava byla zpracována v úzké součinnosti s ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky, které rovněž vypracovalo obdobný návrh zákona.

Zvláštní část

K § 1-2

Navrhovaný zákon upravuje jen nejdůležitější úsek živočišné výroby, a to plemenitbu základních druhů hospodářských zvířat, mezi které, na rozdíl od dřívějších úprav, se zařazuje také drůbež chovaná v chovech socialistických organizací.

Návrh zákona se nevztahuje na drůbež chovanou jednotlivými chovateli a dále na ostatní druhy hospodářských zvířat, jako např. na včely, kožešinová zvířata, králíky apod.

K části prvé

K § 3-5

Společenský zájem na rozvoji živočišné výroby podporovaný důsledným uplatňováním plemenářské práce vyžaduje, aby zvelebovací činnost v chovech hospodářských zvířat byla cílevědomě usměrňována dlouhodobým programem zušlechťování hospodářských zvířat. Tento program se zpracovává s přihlédnutím ke generačnímu intervalu jednotlivých druhů hospodářských zvířat, a to zpravidla u skotu na období 15-20 let, u koní 20-25 let a u prasat a ostatních hospodářských zvířat nejméně 10 let. Cílem tohoto programu je položit základ k vytváření vhodných plemen a užitkových typů hospodářských zvířat, která v daných výrobních podmínkách poskytují maximální ekonomicky zdůvodněnou produkci.

Vzhledem k hospodářské závažnosti genetického vývoje plemen je třeba, aby státní péči o rozvoj plemenářství v České socialistické republice ústředně řídilo ministerstvo zemědělství a výživy. Plněním úkolů státní péče o rozvoj plemenářství bude ministerstvo zemědělství a výživy pověřovat zpravidla již existující plemenářské podniky. Rozsah, změnu nebo odnětí oprávnění k plnění úkolů státní péče o rozvoj plemenářství uveřejní ministerstvo zemědělství a výživy ve svém Věstníku.

Ministerstvo zemědělství a výživy může pověřit plemenářské organizace plněním zejména těchto úkolů státní péče o rozvoj plemenářství: prováděním kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností, zabezpečováním způsobu plemenitby, vydáváním osvědčení k použití v plemenitbě u plemeníků, hodnocením hospodářských zvířat, ověřováním původu hospodářských zvířat a vydáváním osvědčení o výsledku ověřování původu, prováděním výběru hospodářských zvířat pro zápis do plemenných knih, uznáváním rozmnožovacích chovů a vedením plemenářské dokumentace.

V zájmu zabezpečení účasti chovatelů hospodářských zvířat na řízení plemenářské práce zřizují vedoucí plemenářských organizací po projednání s okresními orgány řízení zemědělství jako svůj poradní orgán chovatelské rady.

Ministerstvo bude řídit plemenářské organizace zejména tím, že jim určí závazné metodiky a bude kontrolovat jejich dodržování.

Pokud jde o působnost výběrových komisí na úseku plemenitby hospodářských zvířat, vychází se z dosavadní právní úpravy, která se v praxi osvědčila.

Členy výběrových (uznávacích) komisí jmenuje a odvolává ministr zemědělství a výživy z řad předních odborníků specialistů v oblasti genetiky a zkušených chovatelů, a to zpravidla tak, aby nejméně polovinu členů tvořili zkušení chovatelé. Je dním z členů každé výběrové komise bude veterinární lékař. Považuje se za účelné, aby funkční období těchto komisí bylo nejméně tříleté.

Výběrové (uznávací) komise pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat budou úzce spolupracovat s jednotlivými plemenářskými organizacemi a výzkumnými ústavy.

Jako orgán pro koordinování činnosti výběrových a uznávacích komisí bude zřízena ústřední výběrová a uznávací komise.

K části druhé

K § 6

Účelem rozlišování plemen (u drůbeže užitkových typů) na uznaná a povolená je jejich ochrana, při čemž ministerstvo zemědělství a výživy má současně možnost omezit rozšiřování těch plemen, jejichž vhodnost není dosud na základě výzkumných poznatků a chovatelské praxe náležitě prokázána.

Jedním z kritérií pro ověřování plemene a určení za uznané je jeho dostatečný rozsah, tj. počet zvířat umožňující účinný genetický výběr a reprodukci u zvířat obojího pohlaví. Dalším rozhodujícím kritériem je délka chovu na území a v podmínkách České socialistické republiky, během nichž lze získat dostatečný počet generací k ověření jejich genetické ustálenosti, zejména pokud jde o hospodářsky významné užitkové vlastnosti a tělesné znaky, a k ověření vlivu podmínek na užitkovost a konstituci zvířat. Požadovaná délka chovu určitého plemene je rozdílná podle druhu hospodářských zvířat, zejména podle délky generačního intervalu za období zhodnotitelné užitkovosti a dále podle toho, zda je plemeno chováno v čistokrevné plemenitbě nebo zda bylo získáno křížením. U plemen skotu je nutnou délkou chovu období 16 až 20 let, u plemen prasat 7 až 9 let, u plemen koní 23 až 30 let, u plemen ovcí 11 až 15 let, u plemen koz 8 až 10 let a u užitkových typů drůbeže 4 až 6 let. Nejméně je však nutno sledovat a zhodnotit 4 generace při použití čistokrevné plemenitby a 6 generací při použití křížení.

Povolená plemena mají splňovat předpoklad, že se později mohou stát uznanými plemeny anebo podílet se na jejich zušlechťování.

V prováděcím předpise bude stanoveno, která plemena hospodářských zvířat patří v současné době na území České socialistické republiky mezi uznaná a která mezi povolená. Ministerstvu zemědělství a výživy přísluší určit a vyhlásit, která další plemena budou zařazena mezi uznaná nebo povolená. Ke speciálním a experimentálním účelům se dovážejí plemeníci cizích plemen, popřípadě plemenice pro produkci plemeníků cizích plemen v České socialistické republice. Plemeníci cizích plemen slouží především k účelům produkce užitkových kříženců a nezařazují se vzhledem k tomu ani mezi uznaná ani mezi povolená plemena.

K § 7-9

Podle získaných zkušeností vykazuje inseminace oproti přirozené plemenitbě značné přednosti a výhody z hlediska výrobního, zdravotně hygienického a zejména plemenářského. Dříve, po jejím zavedení u skotu v roce 1950, byla považována především za opatření pro zvýšení produkce telat a ozdravění skotu od pohlavních nákaz. V současné době je inseminace účinným nástrojem centrálního řízení pro genetické zlepšení plemen skotu a v budoucnu tomu tak má být i u ostatních druhů hospodářských zvířat.

Prostřednictvím inseminace, nyní především u skotu, se realizuje dlouhodobý program zušlechťování hospodářských zvířat, což vyžaduje, aby chov plemeníků byl soustředěn na inseminačních stanicích plemenářských organizací, které zajišťují produkci, uchovávání a účelnou distribuci spermatu na území České socialistické republiky a prověřování plemeníků podle jejich potomstva. S ohledem na poslání inseminace mohou technické osemeňování plemenic provádět jen odborně způsobilí pracovníci, převážně inseminační technici.

Ustanovení § 8 odst. 3 umožňuje, aby si inseminaci vlastních plemenic skotu prováděly socialistické organizace svými inseminačními techniky, a to spermatem dodaným plemenářskou organizací; pro inseminaci plemenic ostatních druhů hospodářských zvířat mohou používat i vlastní plemeníky, pro něž bylo vydáno osvědčení k použití v inseminaci.

Z ekonomických důvodů a v zájmu zajištění úrovně chovů se dále umožňuje, aby socialistické organizace které provádějí inseminaci vlastních plemenic, zajistily tuto službu pro jednotlivé chovatele. Základní podmínkou k provádění inseminace socialistickými organizacemi je souhlas plemenářské organizace.

Socialistickým organizacím se v ustanovení § 9 ukládá, aby si zajišťovaly přirozenou plemenitbu na svůj náklad včetně opatřování plemeníků. Ekonomický význam chovu hospodářských zvířat jednotlivých chovatelů vyžaduje zvýšenou péči o zajištění dobré úrovně přirozené plemenitby i v těchto chovech. Garantem za opatřování plemeníků, jejich rozmísťování a využívání jsou plemenářské organizace, které provádějí tuto činnost ve spolupráci s místními národními výbory, a jde-li o ovce a kozy též s organizacemi Českého svazu chovatelů drobného zvířectva.

Součinnost s národními výbory spočívá především ve vyhlašování připařovacích obvodů.

K § 10

Účelem tohoto ustanovení je zdůraznit základní význam čistokrevné plemenitby pro další rozvoj všech plemen hospodářských zvířat, jakož i plemenitby pomocí křížení, bez nichž nelze s maximálním úspěchem zajišťovat zvyšování užitkovosti.

Čistokrevnou plemenitbou se rozumí buď připařování zvířat téhož plemene, popřípadě příbuzných plemen podobného fylogenetického původu nebo připařování kříženců stejných plemen, při němž je u potomstva zachován charakter základního plemene v souladu s jeho chovným cílem a plemenným standardem. Cílem čistokrevné plemenitby je zlepšování a ustálení žádoucích dědičných užitkových vlastností nebo tělesných užitkových znaků a jejich populací uvnitř plemene.

Křížením se rozumí vzájemné připařování čistokrevných plemeníků a plemenic různých plemen nebo jejich kříženců. Jeho cílem je zrychlení žádoucích změn v užitkových vlastnostech uznaných, popřípadě povolených plemen nebo produkce užitkových kříženců k výrobním účelům (užitkové křížení). Křížení lze v plemenářské praxi zavést jen za předpokladu, že bylo předem výzkumně vyhodnoceno s kladným výsledkem; tato podmínka se netýká užitkového křížení.

K § 11-12

Význam péče o výběr plemeníků je v současných podmínkách značně vyšší vzhledem k používání inseminace a ověřování plemenné hodnoty plemeníků podle úrovně jejich početnějšího potomstva. Stanovení základních podmínek po výběrové řízení zákonem je proto nezbytně nutné. Uvedené okolnosti plně odůvodňují společenský zájem na řízeném a organizovaném výběru plemeníků, přičemž je plně respektován výsledek vědeckých poznatků z oblasti genetiky.

Zvýšený zájem na výběru plemeníků je zdůrazněn centrálním vlivem ministerstva zemědělství a výživy, které zřizuje výběrové komise pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat jako objektivní orgány pro výběr plemeníků.

Plemenitba drůbeže tvoří zvláštní samostatný úsek, na kterém se v maximální míře využívá metod populační genetiky a moderní výpočetní techniky. K plemenitbě drůbeže bude možno používat jen plemenná zvířata ze šlechtitelských chovů.

K § 13

Účelem tohoto ustanovení je určit nositele nákladů spojených s opatřováním plemeníků a dále dlouhodobě stanovit povinnosti chovatelů a plemenářských organizací při zajišťování plemenitby u všech druhů hospodářských zvířat.

K části třetí

K § 14-15

Základ plemenářských opatření ve všech chovech hospodářských zvířat vychází z informací získaných pomocí kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností. Z toho důvodu se stanoví základní povinnosti plemenářských organizací i chovatelů nutných k získání objektivních informací o výsledcích dosažených kontrolou užitkovosti a kontrolou dědičnosti užitkových vlastností, jejich zpracování a využívání. Stanovit potřebný rozsah, způsob a metody provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností bude příslušet ministerstvu zemědělství a výživy, které bude přitom vycházet z dlouhodobého programu zušlechťování hospodářských zvířat. O zavedení kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností rozhodují plemenářské organizace.

K § 16

Plemenné knihy se v dosavadní plemenářské praxi osvědčily jako důležitá dokumentace o hodnocení plemeníků a plemenic hospodářských zvířat. Proto se jejich existence zachovává.

K § 17

Pro značný ekonomický význam chovu skotu, prasat a ovcí u socialistických organizací, je třeba stanovit, aby tyto organizace prováděly ve svých chovech, v nichž není zavedena kontrola užitkovosti, vlastní podnikovou kontrolu užitkových vlastností těchto hospodářských zvířat.

K § 16

Při současném rozsahu inseminace nejen v České socialistické republice, ale ve všech zemědělsky vyspělých státech, je nezbytné provádět zjišťování původu hospodářských zvířat, a to na základě údajů z inseminace, přirozené plemenitby a kontroly užitkovosti. Jelikož k tomuto účelu slouží jen dokumentace z kontroly užitkovosti, inseminace a z přirozené plemenitby, je nutné zjištěný původ v potřebném rozsahu ještě dále ověřovat i moderními způsoby vycházejícími ze zjištění původu podle krevních skupin, popřípadě jiných znaků. Tyto metody dosud rozšířené převážně u skotu se nyní již uplatňují v chovech prasat a ovcí.

K § 20

Neustále se zvyšující požadavky na rozvoj živočišné výroby vyžadují dostatečné množství hodnotných plemenných hospodářských zvířat. Hlavním zdrojem produkce takových zvířat jsou šlechtitelské a rozmnožovací chovy. Základním účelem těchto chovů je, uplatňování plemenářských metod vycházejících z poznatků plemenářské genetiky, vytvářet prošlechtěná plemena s vysokou geneticky upevněnou úrovní hlavních užitkových vlastností a přenášet tyto vlastnosti produkcí kvalitních plemeníků a plemenic do užitkových chovů.

K části čtvrté

K § 21-22

Vzhledem k vysoké hodnotě plemenných zvířat je třeba zajišťovat jejich účelné rozmísťování a vliv odborně kvalifikované služby i na úseku prodeje a nákupu a zabraňovat tak živelnosti.

Jelikož je nutné zabránit nežádoucím dovozům a vývozům živých hospodářských zvířat, jejich spermatu a násadových vajec, zmocňuje zákon ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky regulovat centrálně tento pohyb a současně stanovit podmínky a pravidla (např. výši plemenné hodnoty, užitkovost předků), za kterých se dovoz a vývoz na tomto úseku činnosti může uskutečňovat.

K části páté

K § 23-24

Současný stav na úseku plemenitby je charakterizován často živelností, zejména při aplikaci meziplemenného křížení, importech plemenných zvířat a v přirozené plemenitbě též používáním nevybraných plemeníků. Proto se v zákoně zdůrazňují povinnosti chovatelů i plemenářských organizací.

Pokuty budou ukládány zejména za:

- porušení ustanovení o provádění kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti užitkových vlastností,

- používání nepovoleného křížení a nepovolený prodej kříženců pro další plemenitbu,

- nesprávné vedení stanovené plemenářské evidence a porušování ustanovení o označování hospodářských zvířat,

- použití nevybraného plemeníka k plemenitbě,

- nepovolené líhnutí v líhních s jednorázovou kapacitou nad 100 vajec a prodej drůbeže z tohoto líhnutí k dalšímu rozmnožování.

Zvláštní opatření k zabezpečení rozvoje zvelebovací činnosti v chovech hospodářských zvířat mohou být uložena buď současně s pokutou nebo i samostatně v případech, kdy pokuta uložena nebude.

Předseda vlády

České socialistické republiky

Josef Korčák, v. r.