ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1971
II. volební období
5
Vládní návrh
Zákon
České národní rady,
kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších zákonů,*) se mění a doplňuje
takto:
1. § 4 odst. 1 zní:
"(1) Národní výbory plní své úkoly v součinnosti s organizacemi sdruženými v Národní frontě, zejména s Revolučním odborovým hnutím, s Českým svazem žen, se Socialistickým svazem mládeže a s ostatními společenskými organizacemi."
*) Zákon o národních výborech byl výslovně změněn a doplněn těmito zákony:
- zákonem č. 29/1968 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s úpravou postavení Národního výboru hlavního města Slovenska Bratislavy;
- zákonem č. 85/1968 Sb., kterým se mění zákon o komisích lidové kontroly a zákon o národních výborech;
- zákonem č. 175/1968 Sb., o městě Brně
- zákonem ČNR č. 40/1969 Sb., o městě Ostravě;.
- zákonem ČNR č. 41/1969 Sb. o městě Plzni;
- zákonem ČNR č. 33/1970 Sb., o finančních správách;
- zákonem ČNR č. 147/1970 Sb., o změnách v soustavě ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky;
- zákonem ČNR č. 57/1971 Sb., kterým se mění zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech;
- zákonem ČNR č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly.
2. V § 6 se připojuje odstavec 5. který zní:
"(5) Národní výbory ve městech a v obcích mohou za podmínek stanovených vládou zřizovat inspekce veřejného pořádku národních výborů k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci své působnosti. Pracovníci těchto inspekcí dohlížejí na dodržování předpisů na ochranu veřejného pořádku, upozorňují občany a organizace na zjištěné nedostatky a činí opatření k jejich odstranění. Jsou oprávněni požadovat od občanů potřebná vysvětlení k objasnění skutečností nutných k zjištění přestupku. Předvést občana mohou jen v případě, nemůže-li hodnověrně prokázat svou totožnost. Vláda nařízením podrobněji upraví úkoly inspekcí veřejného pořádku národních výborů a práva a povinnosti jejich pracovníků."
3. V § 7 v odst. 1 se vypouštějí slova "státních financí".
4. Za § 11 se vkládá § 11a, který zní:
"§ 11a
(1) V městech Brně, Ostravě a Plzni je Národní výbor města Brna, Národní výbor města Ostravy a Národní výbor města Plzně (dále jen "národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně"). Tyto národní výbory jsou řízeny příslušným krajským národním výborem.
(2) Území měst Brna, Ostravy a Plzně se dělí na městské obvody, v nichž působí obvodní národní výbory, které jsou řízeny národním výborem města. Vytvořit nebo zrušit městský obvod nebo změnit jeho území přísluší národnímu výboru města po vyjádření obvodních národních výborů a po projednání s krajským národním výborem, a to se zřetelem na potřeby občanů ve městě.
(3) K městům Brnu, Ostravě a Plzni mohou být připojeny okolní obce tvořící příměstskou oblast usnesením krajského národního výboru po předchozím souhlasu národního výboru města, národních výborů v obcích, o jejichž připojení jde, a příslušného okresního národního výboru. V městských částech vzniklých připojením obcí mohou se souhlasem národního výboru města působit místní národní výbory, které jsou jím řízeny."
5. V § 13 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1, ustanovení písm. d) zní:
"d) Národní výbor města Brna měl nejméně 100, Národní výbor města Ostravy nejméně 100 a Národní výbor města Plzně nejméně 80 poslanců;"
se připojuje ustanovení písm. e), které zní:
"e) obvodní národní výbory v městech Brně, Ostravě a Plzni měly nejméně:
30 poslanců v obvodech do 5 000 obyvatel,
40 poslanců v obvodech do 10 000 obyvatel,
60 poslanců v obvodech do 20 000 obyvatel,
80 poslanců v obvodech nad 20 000 obyvatel."
6. V § 22
v odstavci 1
se slova "provádět revize jejího hospodaření" nahrazují slovy "provádět kontrolu její činnosti",
připojuje se odstavec 3, který zní:
"(3) Obstarávají-li činnost uvedenou v § 21 organizace rozpočtové nebo příspěvkové nebo zařízení národních výborů, vztahuje se na ně ustanovení § 20 odst. 2."
7. V § 23 se připojuje odstavec 2, který zní:
"(2) Národní výbory kontrolují, jak ústředně řízené státní, družstevní a ostatní organizace plní své povinnosti, uložené jim zvláštními předpisy upravujícími vztahy k rozpočtům národních výborů, a jak používají dotací a subvencí poskytnutých jim z rozpočtů národních výborů."
8. V § 24
dosavadní text se označuje jako odstavec 1, ustanovení písm. b) zní:
"b) udělovat čestné občanství obce (města) a jiná veřejná uznání,"
se připojuje odstavec 2, který zní:
"(2) Pokud není předepsáno užívání státního znaku, mohou národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně, obvodní i místní národní výbory v těchto městech a městské národní výbory, jakož i jimi řízené a spravované organizace, užívat znaku města. Jiné organizace mohou užívat znaku města jen se svolením příslušného národního výboru."
9. Za § 26 se vkládají § 26a, 26b a 26c, které zní:
"§ 26a
(1) Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně a obvodní národní výbory v těchto městech mají působnost městských i okresních národních výborů. Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně kromě toho vykonávají ve zvlášť stanovených věcech [Příloha C k tomuto zákonu.] státní správu, která jinak přísluší krajským národním výborům. Obvodní národní výbory v těchto městech vykonávají státní správu ve věcech, které podle zvláštních předpisů příslušejí městským národním výborům. Místním národním výborům v městských částech přísluší působnost, kterou mají místní národní výbory podle tohoto zákona.
(2) Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně mohou v dohodě s obvodními národními výbory stanovit, že budou plnit v zájmu jednotné správy města i další úkoly, které by obvodním národním výborům jinak náležely, jde-li o věci celoměstského významu nebo dosáhne-li se tím účelnějšího výkonu státní správy nebo lepšího uspokojování potřeb občanů a organizací. Stejným způsobem mohou některé úkoly ze své působnosti svěřit všem obvodním národním výborům, popřípadě některému z nich. Národní výbor města může v dohodě s místním národním výborem působícím v městské části přenést některé úkoly náležející do působnosti místního národního výboru na obvodní národní výbor. Na návrh místního národního výboru se může národní výbor města po projednání s občany usnést na zániku tohoto místního národního výboru a na převzetí jeho působnosti obvodním národním výborem.
(3) Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně ve svých statutech zejména upraví rozdělení úkolů mezi národním výborem města a obvodními národními výbory; stanoví městské obvody, znak a barvy města a způsob jejich užívání; podrobněji upraví uspořádání orgánů národního výboru města a obvodních národních výborů, jejich působnost a vzájemnou dělbu práce mezi nimi; stanoví, které odbory a jiné útvary zřizují obvodní národní výbory, a hlavní zásady a formy účasti občanů na správě města."
"§ 26b
(1) Obvodní národní výbory v městech Brně, Ostravě a Plzni v souladu s plánovitým rozvojem města zabezpečují za nejširší účasti občanů rozvoj svých obvodů. Pečují o zvelebování a vzhled obvodu. Úzce spolupracují s národním výborem města při řešení celoměstských otázek a předkládají mu v tomto směru iniciativní návrhy. Podílejí se na sestavování dlouhodobých koncepcí a plánů města a sestavují a schvalují plány rozvoje vlastního hospodářství a své rozpočty.
(2) Obvodní národní výbory řídí obvodní podniky bytového hospodářství, spravují obvodní lidové knihovny a další kulturní zařízení; mohou zřizovat a řídit i další organizace a zařízení, které uspokojují převážně místní potřeby nebo které je účelnější organizovat podle obvodů."
"§ 26c
Orgány a organizace mohou být umístěny na území měst Brna, Ostravy a Plzně po předchozím projednání s národními výbory těchto měst."
10. V § 27
odstavec 1 druhá a třetí věta zní:
"Pomáhá jim v jejich práci, zejména pro ně organizuje odbornou a poradenskou činnost, zabývá se jejich podněty a upozorněními, radí se s nimi, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny. Provádí periodické revize hospodaření národních výborů nižších stupňů, jakož i organizací a zařízení řízených a spravovaných těmito národními výbory.",
odstavec 4 se doplňuje o další větu tohoto znění: "Provádí periodické revize hospodaření organizací a zařízení jím řízených a spravovaných."
11. V § 28
odstavci 2 se za slovo "provádí" vkládá slovo.,periodické" a vypouštějí se slova "a hospodaření jimi řízených a spravovaných organizací.",
odstavec 4 se doplňuje o další větu tohoto znění: "Provádí periodické revize hospodaření organizací jím řízených a spravovaných."
12. § 29 zní:
"§ 29
Národní výbor sestavuje a schvaluje
a) střednědobý hospodářský plán,
b) prováděcí hospodářský plán,
c) rozpočet."
13. § 30 zní:
"§ 30
(1) Při zpracování svého hospodářské plánu vychází krajský národní výbor z úkolů a prostředků stanovených ve státním plánu rozvoje národního hospodářství a ve státním rozpočtu, jakož i z vlastního dlouhodobého výhledu opřeného o technickoekonomické koncepce a studie. Krajským národním výborům jsou ve střednědobém a prováděcím státním plánu stanoveny závazné úkoly pouze v nezbytném rozsahu; ve státním rozpočtu republiky jsou stanoveny finanční vztahy k rozpočtům národních výborů (souhrnný finanční vztah a účelové subvence), popřípadě další závazné limity.
(2) V rámci závazných úkolů a limitů stanovených státním plánem a na podkladě finančních vztahů k rozpočtům národních výborů stanovených státním rozpočtem republiky stanoví krajský a okresní národní výbor národním výborům nižšího stupně závazné úkoly a limity, popřípadě jejich okruh rozšiřuje, a upravuje finanční vztahy k jejich rozpočtům; na jejich podkladě vypracují národní výbory všech stupňů své hospodářské plány a rozpočty.
(3) K zabezpečení hlavních cílů komplexního rozvoje měst Brna. Ostravy a Plzně stanoví vláda podle potřeby úkoly státních plánů rozvoje národního hospodářství, jimiž jsou krajské národní výbory při rozpisu plánu vázány."
14. § 32 zní:
"§ 32 (1) Příjmy národního výboru tvoří zejména
a) příjmy z hospodářství národního výboru, především příjmy od hospodářských organizací jím řízených,
b) výnosy daní a poplatků v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,
c) dotace a subvence ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu národního výboru vyššího stupně,
d) ostatní příjmy v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,
e) dobrovolné příspěvky od jiných národních výborů, státních, družstevních a společenských organizací
f) úvěry.
(2) Příjmy národního výboru nejsou účelové, s výjimkou účelových subvencí ze státního rozpočtu a příjmů jejichž účelovost je stanovena právními předpisy nebo orgánem, který je poskytuje.
(3) Ministerstvo financí stanoví, v kterých případech doplňkové příjmové zdroje, patřící jinak krajskému národnímu výboru, připadnou národním výborům měst Brna, Ostravy a Plzně."
15. V § 39 odst. 2
v ustanovení písm. b) se slova "dlouhodobé i prováděcí plány (krátkodobé programy) rozvoje hospodářství řízeného národním výborem" nahrazují slovy "střednědobé a prováděcí hospodářské plány",
vypouštějí se ustanovení písm. h) a j) a dosavadní ustanovení písm. ch) se označuje jako ustanovení písm. h),
za ustanovení písm. h) se vkládá nové ustanovení písm. ch), které zní:
"ch) volit předsedu, místopředsedu a další členy výboru lidové kontroly národního výboru a odvolávat je z funkcí, jakož i schvalovat plán činnosti tohoto výboru;",
ustanovení písm. k) a l) se označují jako ustanovení písm. j) a k),
ustanovení písm. m) se označuje jako ustanovení písm. l) a zní:
"l) jde-li o okresní národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu okresního soudu a projednávat zprávy okresního soudu, okresní prokuratury a okresního oddělení Veřejné bezpečnosti o stavu socialistické zákonnosti a ochrany veřejného pořádku;",
ustanovení písm. n) se označuje jako ustanovení písm. m) a zní:
"m) jde-li o krajský národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu krajského soudu a projednávat zprávy krajského soudu, krajské prokuratury a krajské správy Veřejné bezpečnosti o stavu socialistické zákonnosti a ochrany veřejného pořádku."
16. V § 40 se nahrazují slova "místní a městský národní výbor slovy "Národní výbor".
17. V § 43 odst. 2 první větě se slova "Národní shromáždění" nahrazují slovy "České národní rady nebo Federálního shromáždění".
18. Ustanovení § 45 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se k němu odstavec 2, který zní:
"(2) Úkoly předsedy a místopředsedů národního výboru plní v městech Brně, Ostravě a Plzni primátor města Brna, primátor města Ostravy a primátor města Plzně a jejich náměstkové. Primátor jako představitel města má právo užívat historických primátorských insignií."
19. V § 46 odst. 2 písm. b) se za slovo "řízených" vkládají slova "a spravovaných".
20. V § 48 se dosavadní odstavce 2 a 3 označují jako odstavec 3 a 4 a připojuje se nový odstavec 2. který zní:
"(2) Rada národního výboru města Brna má 15-20 členů, rada Národního výboru města Ostravy 15-20 členů a rada Národního výboru města Plzně 15-18 členů. Rada obvodního národního výboru v těchto městech má 8-15 členů."
21. § 54 odst. 2 se doplňuje tímto ustanovením: "Komise dále sledují a kontrolují, jak se na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru uplatňuje jeho působnost a pravomoc a jak se provádějí usnesení národního výboru a jeho rady."
22. V § 61 se připojuje nový odstavec 5 který zní:
"(5) Národní výbor při stanovení pracovní náplně odborů a jiných útvarů zřízených místo odborů vychází ze vzorové náplně vydané příslušným ministerstvem (ústředním orgánem státní správy)."
23. V § 64 odst. 1
v první větě se za slova "Městské národní výbory" vkládají slova "obvodní národní výbory,
v druhé větě se nahrazují slova "na dobu čtyř let" slovy "na dobu pěti let".
24. § 66 odst. 1 zní:
"(1) Stupně a druhy národních výborů, jakož i jejich postavení, působnost a organizaci upravují v mezích ústavních zákonů Československé socialistické republiky zákony České národní rady."
25. V § 73 odst. 1 v první větě se za slova "jinému obecně závaznému právnímu předpisu" vkládají slova "anebo obecně závaznému nařízení národního výboru vyššího stupně".
Čl. II
Zrušují se
1. zákon č. 175/1968 Sb. o městě Brně,
2. zákon České národní rady č. 40/1969 Sb., o městě Ostravě,
3. zákon České národní rady č. 41/1969 Sb., o městě Plzni
4. zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 126/1971 Sb. o národních výborech ve městech Brně, Ostravě a Plzni, s výjimkou ustanovení § 6.
Čl. III
(1) Přenáší se působnost
1. krajských národních výborů na okresní národní výbory, uvedená v příloze A;
2. krajských a okresních národních výborů na městské národní výbory, uvedená v příloze B;
3. krajských národních výborů na národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně, uvedená v příloze C;
4. okresních národních výborů na místní národní výbory, uvedená v příloze D.
(2) Ruší se působnost krajských národních výborů, uvedená v příloze E.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.
Důvodová zpráva
V poslední době byl opět zdůrazněn dalekosáhlý význam národních výborů a jejich odpovědnost při rozvoji socialistické společnosti. Je to právě rezoluce XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, která vysoce hodnotí poslání národních výborů jako místních orgánů státní moci a správy a zastupitelských sborů pracujícího lidu pro další rozvoj socialistické demokracie, pro řešení celospolečenských záležitostí i pro uspokojování potřeb občanů zejména v bytové péči, v poskytování kvalitních služeb, v dopravě, v zásobování i pro vytváření podmínek pro rozvoj zemědělství.
Jde o otázky denního života pracujících v obvodech národního výboru, při jejichž řešení národními výbory a jejich orgány se vytvářejí vztahy k občanům a působí také na jejich účast na řízení a správě.
Je všeobecně známou skutečností, že národní výbory v dosavadním vývoji - přes různé nedostatky - splnily své náročné politické, společenské a ústavní poslání, a to i v krizovém období let 1968-1969, kdy se také staly významným nositelem konsolidačního procesu.
Postavení, poslání a význam národních výborů vyplývá z funkcí a úkolů socialistického státu v dané vývojové etapě. Dosud je upraveno zákonem o národních výborech, který přijalo Národní shromáždění dne 29. června 1967. Bylo to v době, kdy nové úkoly a podmínky práce národních výborů vyžadovaly, aby bylo novým způsobem vyjádřeno postavení národních výborů, jejich společenská funkce a úkoly, a to tak, aby národní výbory pod vedením Komunistické strany Československa se mohly plné uplatnit při rozvoji socialistického státního a společenského zřízení.
Zmíněný zákon o národních výborech z roku 1967 (č. 69 Sb.) vytvořil potřebné základní právní předpoklady pro úspěšnou práci národních výborů. Zejména posílil úlohu národních výborů jako orgánů státní moci a správy, zvýšil jejich samostatnost při tvorbě a používání finančních zdrojů, rozšířil možnost dalšího prohloubení organizátorské a kulturně výchovné činnosti. Vymezil diferencovaně úkoly a odpovědnost národních výborů jednotlivých stupňů i jednotlivých jejich orgánů. Vyzvedl roli městských a místních národních výborů při rozvoji hospodářství a kultury i při zabezpečování potřeb občanů. Tento zákon také přispěl k upevnění stability finančního hospodářství národních výborů.
Praktická aplikace zákona o národních výborech v poměrně krátkém časovém úseku ukázala, ze se zákon v podstatě osvědčuje, avšak vyžaduje k dosažení větší efektivnosti v některých směrech určité revize i doplnění, aby jeho funkce byla zabezpečena i v nových podmínkách československé federace.
S těmito problémy se má vyrovnat navržená novelizace zákona o národních výborech.
Jejím cílem je poskytnout národním výborům další možnosti a prostředky k snazšímu splnění úkolů, jež od nich očekává resoluce XIV. sjezdu KSČ a v důsledku toho celá naše veřejnost.
V zásadě směřuje novela zákona k těmto konkrétním cílům:
1. Především k posílení působnosti základních článků národních výborů a tím k vy tvoření podmínek pro ucelený výkon státní správy a její další přiblížení občanům v obcích (městech) - čl. III přílohy A až D. Současně se mají likvidovat agendy, jež se staly postupem doby bezpředmětnými nebo postradatelnými (čl. III, příloha E).
Prakticky jde o další přesun správní působnosti z krajských národních výborů, pokud ji vykonávají v první stupni, na národní výbory nižších stupňů, nejde-li ovšem o otázky, jejichž řešení z hlediska specializace a náročnosti rozhodování i z hlediska celospolečenských zájmů má nadále být ponecháno krajským národním výborům.
S tím souvisí také záměr, aby došlo k přiměřené úpravě působnosti krajského národního výboru jako odvolacího orgánu ve správním rozhodování přesunem rozhodování v prvním stupni z okresních národních výborů na městské a místní národní výbory.
Přitom se okresní národní výbory i nadále považují za hlavní článek řízení, i když je třeba perspektivně budovat místní a městské národní výbory jako správní orgány prvního stupně s komplexní působností.
2. K účelné zákonné úpravě postavení, organizace, působnosti a pravomoci národních výborů v důležitých centrech republiky - v městech Brně, Ostravě a Plzni (body 4 a 9; 5, 8, 13, 14, 18, 20. 23). Návrh řeší tyto otázky v souladu s celkovou organizační strukturou národních výborů v tom smyslu, aby Národní výbor města Brna, Národní výbor města Ostravy a Národní výbor města Plzně a obvodní národní výbory v těchto městech měly působnost městských i okresních národních výborů v rámci krajské podřízenosti, byť i s určitým výjimečným postavením.
Dosavadní uspořádání, podle něhož byly národní výbory těchto měst postaveny na roveň krajským národním výborům a podřízeny přímo vládě, přineslo - jak ukazují poznatky a zkušenosti z provádění zmíněných zákonů - některé nové problémy a obtíže, např. při uplatňování principů oblastního plánování, při uskutečňování jednotné celostátní regulace pohybu pracovních sil, při stanovení limitu zaměstnanosti a v nejednotnosti výkonu státní správy obvodními národními výbory v těchto městech. Po prozkoumání této problematiky zúčastněnými národními výbory, krajskými národními výbory a býv. Vládní komisí pro otázky působnosti národních výborů a územního členění v České socialistické republice a jinými zúčastněnými ústředními orgány došlo se k závěru, že je třeba zákony o městech Brně, Ostravě a Plzni novelizovat.
Opodstatněna je nová zákonná úprava směřující k tomu, aby území uvedených měst netvořilo již samostatné územně správní jednotky, nýbrž aby se stalo opět součástí území příslušných krajů, a aby krajské národní výbory nesly odpovědnost za hospodářskou a kulturní výstavbu těchto významných měst, jejichž rozvoj je důležitým zájmem celospolečenským. Posléze zdůrazněná skutečnost vede zároveň k tomu, že výstavbu a rozvoj těchto měst bude i vláda sledovat v principech své hospodářské politiky, pokud jde o dlouhodobé cíle jejich rozvoje a koncepce postupu řešení jejich složitých rozvojových problémů.
Důsledkem navrženého řešení je sice nutné obnovení krajské podřízenosti národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně, avšak na druhé straně se takto i zabezpečuje souladný vývoj těchto měst s rozvojem celých krajů. Přitom se také nezbytně a také účelně uplatňuje autorita orgánů krajských národních výborů v zájmu jednotného řešení problémů rozvoje krajů a uvedených měst.
Tato základní nová zákonná úprava se především promítá do oblasti plánu a rozpočtu, kde národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně budou vykonávat v zásadě působnost okresního národního výboru.
Pokud jde o výkon státní správy národními výbory měst Brna, Ostravy a Plzně, neomezuje se jen na rozsah působnosti příslušející jinak městským a okresním národním výborům, ale rozšiřuje se na některých úsecích i o působnost, vykonávanou jinak krajskými národními výbory.
Označení orgánů státní moci a správy v těchto městech i jejich představitelů zůstává nedotčeno.
3. K úpravě otázky inspekcí veřejného pořádku, které mohou zřizovat národní výbory v zájmu pro. hloubení pravomoci národních výborů v oboru zabezpečování místních záležitostí veřejného po řádku (bod 2).
4. K bližší úpravě některých otázek organizaci a zařízení spravovaných národními výbory i se zřetelem na rozpočtové a příspěvkové organizace, pokud národní výbory jimi zajišťují úkoly v oblasti hospodářské činnosti (bod 6).
5. K uplatnění vzorové funkční náplně odborů národních výborů v zájmu zajištění jednotnosti státní správy (bod 22).
6. K upřesnění některých ustanovení zákona o národních výborech v souvislosti s právním vývojem na jednotlivých úsecích činnosti národních výborů i se zřetelem na důsledky federativního uspořádání státu.
Navržené úpravy zákona o národních výborech jsou odrazem požadavků vyplývajících z poznatků a zkušeností při aplikaci dosavadního zákona. Mohou proto přispět k účinnějšímu jeho působení a tím také k zlepšení práce národních výborů.
K jednotlivým ustanovením, pokud potřebují vysvětlení, se poznamenává:
K bodům 1 a 23 (§ 64 odst. 1, druhá věta):
Jde o přizpůsobení novým právním předpisům resp. platnému právnímu stavu.
K bodu 2:
Již platný vzorový statut městských národních výborů umožňuje městským národním výborům zřídit podle potřeby inspekci veřejnébo pořádku. Je vsak třeba upravit postavení, oprávnění a úkoly této inspekce. Navržené doplnění zákona o národních výborech vytváří k tomu potřebné předpoklady.
K bodu 7:
Kontrolní činnost národních výborů se rozšiřuje na jiné organizace, než jsou organizace přímo řízené národními výbory, pokud jde o vztahy k rozpočtu národního výboru.
K bodům 5, 6, 9, 13 (§ 30 odst. 3), 14 (§ 32 odst. 3), 16, 16 a 20:
V souvislosti s novým postavením národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně je nutno pro vést v zákoně o národních výborech potřebné úpravy.
K § 26a se poznamenává:
Výkon státní správy na celém území města musí být zajištěn v zásadě jednotně.
Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně si mohou za podmínek stanovených v zákoně (bod 9 a § 26a, odst. 2) vyhradit působnost zejména v těchto věcech: zabezpečování komplexního rozvoje města, proporcionálního rozvoje městských obvodů, řízení hospodářské a investiční politiky města, vytváření a ochrany podmínek zdravého způsobu života a práce, pracovních sil, vodního hospodářství, městské dopravy, pozemních komunikací, dopravního inženýrství, školství, kultury, zdravotnictví, sociálních věcí a ochrany veřejného pořádku.
K § 30 odst. 3, k § 32 odst. 3 se uvádí:
Složitost a náročnost řízení výstavby a rozvoje měst Brna, Ostravy a Plzně vyplývají z dosaženého stupně soustředěnosti obyvatelstva a výrobních sil i vzájemně podmiňujících vazeb se spádovým územím.
Specifické po tavení národního výboru města bude podle potřeb vyjádřeno stanovením jednotlivých úkolů vládou, a to k zabezpečení hlavních cílů komplexního rozvoje měst, popřípadě k postupu řešení složité problematiky v jejich vývoji. Zejména jde o ty věcné problémy, jež mají vliv na koncepci rozvoje zmíněných měst. Příslušná opatření bude vláda podle potřeby přijímat při přípravě nebo schvalování zejména střednědobých a prováděcích plánů a tak vyjadřovat cíle své hospodářské politiky při rozvoji těchto měst. Takto stanovenými úkoly státních plánů rozvoje národního hospodářství jsou při rozpisu plánu vázány příslušné krajské národní výbory.
Kromě toho vláda může stanovit orientačně ve střednědobých a prováděcích plánech vybrané ukazatele pro rozvoj měst.
Rovněž se posiluje pravomoc národního výboru města nad rozsah působnosti okresního národního výboru v tom, že vybrané doplňkové příjmové zdroje, jako jsou regresní náhrady, poplatky, pokuty za znečišťování ovzduší, připadnou v plném rozsahu do rozpočtu národního výboru města.
Počítá se s tím, že při přechodu na nové postavení národních výborů měst budou krajské národní výbory vázány rozpisem úkolů a ukazatelů pátého pětiletého státního plánu rozvoje národního hospodářství, které převezmou formou delimitace k 1. lednu 1972. Dále, že krajské národní výbory budou rozpisem uvedeného plánu zásadně vázány do roku 1975 ve všech případech stanovených úkolů a vydělených prostředků, s výjimkou těch, kde by došlo k podstatnějším změnám v rozpisu opatřením vlády.
K bodu 6:
V § 22 se upřesňuje pojem řízení hospodářské organizace národním výborem, pokud jde o otázku kontroly její činnosti. Dosavadní znění, podle něhož řízení uvedené hospodářské organizace zahrnuje také právo "provádět revize", se nahrazuje širší dikcí.
K bodu 8:
Upřesňuje se pravomoc národních výborů všech stupňů, pokud jde o udělování veřejných uznání. Udělování čestného občanství obce (města) má význam jen symbolický; uvádí se v § 24 odst. 1 písm. b) jako druh veřejného uznání v zájmu úplnosti.
K bodům 10 a 11:
V § 27 a 28 se přesněji upravuje kompetence v provádění periodických revizí hospodaření tak, aby národní výbor vyššího stupně prováděl periodickou revizi hospodaření národního výboru nižšího stupně a aby národní výbor revidoval i hospodaření organizací jím řízených.
K bodům 12 a 15:
Dosavadní znění § 29 a § 39 odst. 2 písm. b) zákona o národních výborech se uvádí v soulad se zákonem č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování, a se zákonem ČNR č. 60/1971 Sb. (rozpočtová pravidla republiky).
K bodu 13:
Navržená úprava § 30 je v souladu se zákony o národohospodářském plánování a o rozpočtových pravidlech (zákony č. 145/1970 Sb., č. 134/ 1970 Sb.; zákon ČNR č. 60/1971 Sb.).
Ustanovení odstavce 3 § 30 se vypouští vzhledem k tomu, že pojem prováděcích plánů je objasněn v zákoně č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.
K bodu 14:
Rovněž navržená formulace ustanovení § 32 je ve shodě se současným právním stavem, zejména s předpisy, které upravují podrobně rozsah a povahu příjmů národních výborů.
K bodu 15:
Úpravy v odstavci 2 § 39 zákona o národních výborech vyplývají z pozdějších zákonů, zejména ze skutečnosti, že do zákona č. 69/1967 Sb. byl promítnut institut výborů lidové kontroly národních výborů. Požadovat zprávy soudů, prokuratury a orgánů Veřejné bezpečnost o stavu socialistické zákonnosti a ochrany veřejného pořádku v obvodech národních výborů je účelné zejména pro řešení problematiky v oblasti ochrany veřejného pořádku v obcích, okresech a krajích. Přitom nevylučuje jiné orgány národního výboru, aby se obsahem uvedených zpráv zabývaly.
K bodu 16:
U národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně se nadále používá dosavadních označení jejich funkcionářů (primátor, jeho náměstkové).
K bodu 19:
Praktická potřeba ukazuje, že je třeba výslovně řešit také otázku pravomoci rad národních výborů, pokud jde o jmenování a odvolávání vedoucích organizací a zařízení spravovaných národním výborem, tj. organizací a zařízení z oblasti ustanovení § 20 zákona o národních výborech, na rozdíl od hospodářských organizací řízených národním výborem (§ 21, 22; § 46 odst. 2 písm. b) j.