Středa 30. června 1976

 

Pokračování 21. schůze

30. června 1976

/Přerušenou schůzi zahájil v 9.00 hodin místopředseda České národní rady Oldřich Voleník./

Přítomni:

Předseda České národní rady Evžen Erban místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, CSc., ministr práce a sociální péče RSDr. Emilian Hamerník, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera

148 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Zahajuji přerušenou 21. schůzi České národní rady.

Přistoupíme k projednání třetího bodu pořadu, kterým je

III

Zpráva výboru ČNR pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1975

Zpravodajem je poslanec ing. Mrázek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci. Státní závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1975, který dnes máme projednat a schválit, je již pátým v tomto volebním období, pátým, který projednáváme. Naše dnešní jednání je o to významnější, že hodnotíme výsledky rozpočtového hospodaření dosažené v posledním roce páté pětiletky.

Rychlejší tempo rozvoje hospodářství v letech páté pětiletky, než stanovily Směrnice XIV. sjezdu KSČ, a dosažené příznivé výsledky hospodářské a sociální politiky v tomto období, které - jak bylo s uspokojením konstatováno ve zprávě o činnosti strany a vývoji společnosti od XIV. sjezdu KSČ a dalších úkolech strany, přednesené na XV. sjezdu KSČ generálním tajemníkem ústředního výboru KSČ soudruhem Gustávem Husákem - bylo nejúspěšnějším v historii budování socialismu v naší zemi vůbec, se projevily také ve výsledcích rozpočtového hospodaření.

Stejně jako předcházející čtyři roky, také poslední rok rozpočtového hospodaření páté pětiletky skončil úspěšně a státní závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1975 vykazuje přebytek 53,895 miliónů Kčs.

Za tímto prostým číslem se však skrývá odpovědná každodenní práce miliónů našich pracujících, kteří se o tento úspěšný výsledek zasloužili. A že to nebyla žádná procházka, není myslím třeba zvlášť zdůrazňovat. Stačí jen připomenout si ztížené podmínky získávání surovin, materiálu a energie na kapitalistických trzích, pokračující inflační vývoj, rozkolísanost cenové hladiny a zhoršené možnosti odbytu pro naše výrobky v kapitalistických státech na jedné straně a vyčerpanost extenzívních zdrojů dalšího rozvoje hospodářství na straně druhé. Plánované úkoly bylo nutno zabezpečit s nižšími zdroji pracovních sil, s omezenými zdroji surovin a materiálu a při rostoucí investiční náročnosti ekonomického rozvoje. To, že se nám podařilo úspěšně se s těmito a dalšími problémy vypořádat, je jenom novým přesvědčivým důkazem předností našeho socialistického zřízení, které ještě více vyniknou, srovnáme-li plánovité dynamické tempo rozvoje našeho národního hospodářství s hospodářskou depresí, inflací, chaosem a dalšími krizovými jevy v kapitalistických státech.

Dovolte mně jen několik čísel, charakterizujících vývoj v roce 1975 u nás a ve Velké Británii a v Německé spolkové republice. V obou případech se srovnává rok 1975 s rokem 1974.

U nás růst průmyslové výroby za Českou socialistickou republiku o 6 %, ve Velké Británii pokles o 5,4 % a v Německé spolkové republice o 7 %. U nás plná zaměstnanost a problémy s naplněním plánovaných stavů pracovníků. V ústředně řízeném průmyslu chybělo 0,4 % a v průmyslu řízeném vládou ČSR dokonce 0,6 % do plánovaných stavů pracovníků. Ve Velké Británii bylo v ročním průměru 929 tisíc a v Německé spolkové republice dokonce 1074 tisíc nezaměstnaných. U nás stabilita hladiny maloobchodních cen, když ceny potravinářského zboží se snížily o jednu desetinu procenta a veřejného stravování o dvě desetiny procenta, zatímco zvýšení u průmyslového zboží o šest desetin procenta ovlivnila ještě úprava cen benzinu a zčásti obměna sortimentu některých druhů zboží. Ve Velké Británii v téže době míra inflace dosáhla 24,2 % a v Německé spolkové republice 5,9 %.

Výsledky dosažené v uplynulém pětiletí zásluhou úspěšné realizace hospodářské politiky strany, stanovené jejím XIV. sjezdem, zvýšily ekonomický potenciál naší země, přinesly další zvýšení životní úrovně a upevnily životní a sociální jistoty nás všech. Tím byla vytvořena skutečně solidní základna pro úspěšný nástup do šesté pětiletky.

Dovolte mně nyní několik poznámek k výsledkům roku 1975.

Jak už jsem uvedl, hospodaření podle státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1975 bylo úspěšné a skončilo rozpočtovým přebytkem 53,895 miliónů Kčs, který byl dosažen při překročení příjmů i výdajů podle státního rozpočtu, schváleného zákonem České národní rady č. 128/1974 Sb. Podle upraveného státního rozpočtu nebyly sice příjmy zcela splněny, avšak čerpání výdajů upraveného rozpočtu bylo ještě nižší.

K největšímu nesplnění příjmů došlo u odvodů hospodářských organizací. Zčásti bylo však toto nesplnění kompenzováno překročením příjmů rozpočtových a příspěvkových organizací a daně ze mzdy.

Z výdajových položek byly nejvíce překročeny neinvestiční výdaje na hospodářství, zčásti kompenzované nečerpáním jiných položek výdajů na hospodářství. Největší nečerpání vzniklo u účelových subvencí národním výborům v důsledku nesplnění investiční výstavby hospodářství národních výborů, tedy akcí, které měly sloužit občanům. Toto nečerpání účelových subvencí v žádném případě není žádoucí úsporou, neboť znamená, že nebyly vytvořeny materiální hodnoty, které měly uspokojovat potřeby občanů. Přitom největší nečerpání účelových dotací a subvencí je v Severočeském kraji, tedy v oblasti s relativně největšími potřebami.

Také rozpočtové hospodaření národních výborů bylo v loňském roce příznivé a skončilo přebytkem 1 766 554 miliónu Kčs. Národní výbory splnily své vlastní a ostatní příjmy na 110,6 % a celkové příjmy přes nečerpání účelových dotací a subvencí ze státního rozpočtu na 102,1 %, zatímco rozpočtové výdaje byly čerpány jen na 99,3 %.

U příjmových položek došlo k největšímu překročení u doplňkových příjmů národních výborů a u sdružených prostředků, kterými se podniky a organizace podílejí především na výstavbě zařízení předškolní výchovy - mateřských škol a jeslí. Účast podniků na výstavbě těchto zařízení je pro ně velmi výhodná, neboť získávají místa pro umístění dětí svých zaměstnankyň, které se mohou vrátit do pracovního procesu, takže se tím ve skutečnosti řeší alespoň zčásti problém pracovních sil.

Z výdajových položek byly nejvíce překročeny neinvestiční výdaje, hlavně v důsledku překročení výdajů na údržbu v dopravě, školství, zdravotnictví a kultuře a na státní příspěvek na bytovou výstavbu.

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi nyní upozornit na některé problémy národního hospodářství, jak se nám jeví ve světle výsledků rozpočtového hospodaření za rok 1975, ale také našich zkušeností z práce v České národní radě, ve volebních obvodech i na našich pracovištích.

V roce 1975 a v celé páté pětiletce jsme dosáhli nesporně velmi významných úspěchů při realizaci hospodářské politiky strany. Tyto výsledky XV. sjezd KSČ náležitě ocenil. Sjezd však současně upozornil, že při vyzvedávání úspěchů nelze upadat do sebeuspokojení, neboť ne každý splnil vše, co mohl, ne každý byl hospodářem na svém místě, ne všechny články mechanismu řízení reagovaly vždy pohotově na rostoucí požadavky a potřeby, ne vše se vždy dařilo, jak bychom si přáli. Je skutečností, že dosažené velké úspěchy mohly být ještě výraznější, kdyby se nastoupený kurs zvyšování efektivnosti prosazoval na všech úsecích s potřebným důrazem a účinností, kdyby se podařilo rychleji realizovat existující rezervy ve všech oblastech národního hospodářství.

Dokladem toho jsou souhrnné výsledky roku 1975, vyjádřené v růstu společenského produktu a národního důchodu.

Jestliže podle předběžných výsledků vzrostl společenský produkt proti roku 1974 o 5,7 %, tedy o 0,8 bodů rychleji a národní důchod jen o 4,3 %, tj. o 0,6 bodů pomaleji než ukládal plán, znamená to, že jsme nedosáhli plánované úrovně výrobní spotřeby. To se mimo jiné projevilo v nesplnění plánovaného zisku. Proto se ve Směrnici XV. sjezdu KSČ pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976 až 1980 velmi správně zdůrazňuje potřeba realizace rezerv ve snižování materiálové náročnosti výroby a ve zhodnocování spotřebovaných surovin, materiálů, paliv a energie jako jeden z hlavních úkolů šesté pětiletky. Jsem přesvědčen - pokud se tak již nestalo - že podstatné odchylky od plánovaného tempa růstu společenského produktu a národního důchodu v roce 1975 povedou k podrobné analýze konkrétních příčin tohoto vývoje, aby se na jejich odstranění soustředila pozornost na všech stupních řízení, od ministerstev až po závody, provozy a dílny.

Další rezerva je v nadměrném růstu zásob. Zásoby bez nedokončených a nevyfakturovaných prací a dodávek vzrostly v loňském roce o 7,9 %, při růstu výkonů o 4,8 %. To znamená, že došlo k dalšímu umrtvení hmotných a finančních prostředků. Vývoj zásob je odrazem situace v dodavatelsko-odběratelských vztazích, kde se každé narušení jejich plynulosti nutně projeví v nárůstu zásob plnících pojistnou úlohu. V zásobách vnitřního obchodu se pak do značné míry odráží situace v nabídce a poptávce hlavně u průmyslového zboží, neboť zásoby potravinářských výrobků jsou vcelku stabilizovány.  

V souvislosti s významem stability dodavatelsko-odběratelských vztahů a plynulého zásobování výroby mně dovolte uvést velmi dobré zkušenosti vlnařského průmyslu z této oblasti. Zásobování všech podniků oboru základními surovinami, ale i značnou částí dalších potřebných materiálů je zabezpečeno prostřednictvím oborové organizace UNITEX. Zkušenosti s touto organizací zásobování podniků jsou velmi dobré, jak jsme se mohli sami přesvědčit při poslaneckém průzkumu. Unitex něco znamená i ve vztahu k zahraničním dodavatelům, pro které je významným partnerem, a také v dalších oblastech má takto organizované zásobování oboru své nesporné výhody.

Ve vnitřním obchodě se v roce 1975 zvýšily celkové zásoby o 15 % a zásoby průmyslového zboží o 17,3 %. Koncem roku bylo dosaženo 95,5 % normy zásob. Hlavním problémem u zásob průmyslového zboží je, aby to byly zásoby žádaných a tedy prodejných výrobků a nikoli ležáky, o které občané nemají zájem. Vzhledem k významu těchto zásob a také jejich značnému objemu si myslím, že stojí za to hledat způsob, jak zajistit, aby byl stálý přehled nejen o celkovém objemu, ale také o struktuře těchto zásob z uvedených hledisek.

Základní cíl plánu v investiční výstavbě - soustředit kapacity a hmotné zdroje na závazné úkoly, výstavbu hlavního města Prahy a komplexní bytovou výstavbu, rychleji dokončovat stavby a snižovat nadměrnou rozestavěnost a využít investičního limitu pro stavby do 1,5 milionu korun k modernizaci a obnově základních prostředků - se podařilo zabezpečit jen zčásti.

Úspěšně probíhala výstavba na závazných stavbách, kde byl plán prací a dodávek splněn na 110,1 %, zatímco na ostatních stavbách jen na 100 %. Zvýšil se objem prací a dodávek na komplexní bytové výstavbě o 9,6 %, avšak občanská vybavenost zůstala opět nesplněna dosažením pouze 84,6 % plánu. Snížil se poněkud počet rozestavěných staveb, avšak jejich rozpočtové náklady byly o 7,7 miliard korun vyšší než v roce 1974. Práce a dodávky pro stavby do 1,5 mil. korun a stroje nezahrnuté do rozpočtu staveb byly překročeny o 10,2 % při současném nesplnění závazného úkolu na stavbách nad 1,5 mil. korun o 6 %. Nových základních prostředků bylo sice získáno o 15,4 % více než v roce 1974, avšak přesto plánovaný objem zůstal nesplněn o 9,1 %. Nepodařilo se také zastavit růst rozpočtových nákladů rozestavěných staveb, trvaly potíže v zásobování stavebních organizací materiálem a opožďovaly se dodávky technologických zařízení.

Trvající nedostatky v investiční výstavbě mají nepříznivý dopad na efektivnost reprodukčního procesu. Projevuje se to mimo jiné v tom, že se zvyšuje náročnost růstu produktivity práce na fondovou vybavenost pracovníků. V roce 1975 se v hospodářství řízeném vládou ČSR zvýšila fondová vybavenost pracovníků o 8,1 %, avšak produktivita práce vzrostla jen o 5,5 %. Zajímavá závislost se přitom ukazuje ve stavebnictví, kde vybavenost vzrostla o 10,1 %, avšak produktivita práce jen o 4,2 %. Současně se však ve stavebních podnicích ministerstva stavebnictví ČSR vystřídalo za rok téměř 29 % všech pracovníků.

K investiční výstavbě ještě dvě poznámky: První se týká skutečně dosahovaných technickoekonomických parametrů dokončených a do provozu uvedených kapacit ve srovnání s projektovanými. Jak jsme si ověřili při poslaneckém průzkumu, je v této oblasti nemálo nedostatků s nepříznivým ekonomickým dopadem. Na stejný problém upozorňuje také Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v létech 1976 -1980 a ukládá soustředit zvýšenou pozornost na rychlé zvládnutí zkušeností provozů a dosažení plánovaných technickoekonomických parametrů staveb a rozpracovat ve výrobních hospodářských jednotkách a v podnicích organizační a kádrová opatření k rychlému osvojení a plnému využití nových kapacit. V zásadním řešení tohoto problému je nemalá rezerva dalšího zrychlení rozvoje národního hospodářství.

Druhá poznámka se týká obdobného problému. Jak jsem již uvedl, byl v roce 1975 splněn plánovaný objem nových základních prostředků jen na 90,9 %. Stejná nebo ještě horší situace v dokončování investic byla i v předcházejících letech páté pětiletky. Jestliže za této situace, kdy objektivně nemohla být splněna plánovaná výroba na nových základních prostředcích - byl přesto celkový plán splněn a dokonce překročen znamená to, že se na existujících základních prostředcích vyrobilo podstatně více, než bylo plánováno. A to je další zjevná rezerva, kterou je třeba využít.

K vnějším ekonomickým vztahům jen stručnou poznámku. Chceme-li se prosadit nejen na kapitalistických trzích zmítaných krizí, ale také na stále náročnějších trzích socialistických, nezbývá než zaměřit pozornost na vysokou technickoekonomickou úroveň a kvalitu výrobků a se vší důsledností ji od výroby požadovat. To je rozhodující cesta, jak řešit kvantitativní a hlavně kvalitativní problémy zahraničního obchodu.

V souvislosti s uspokojováním potřeb obyvatelstva je zajímavá změna ve vývoji vkladů obyvatelstva, k níž dochází od poloviny páté pětiletky. Zatímco v letech 1970 až 1972 se míra spořivosti, tj. podíl přírůstků vkladů na celkových peněžních příjmech obyvatelstva, pohybovala od 4,29 do 4,81 %, došlo v roce 1974 k poklesu na 3,13 % a v minulém roce na 2,68 %. Zřejmě je tato změna ovlivněna nejen změnami ve způsobu života, ale také tím, že stále více občanů nachází na trhu to, co hledá.

V souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ došlo v roce 1975 k dalšímu rozvoji společenské spotřeby a tím upevnění a rozšíření zejména sociálních jistot. Na rozvoj hlavních odvětví společenské spotřeby bez dotací hospodářským organizacím bylo vynaloženo plných 48 % celkových výdajů státního rozpočtu České socialistické republiky a rozpočtu národních výborů.

Proti roku 1974 je to o 3 miliardy Kčs více. Nejrychlejší tempo měly výdaje na kulturu a zdravotnictví, zatímco u výdajů na sociální zabezpečení nebyly plánované prostředky vyčerpány. Je to zřejmě důsledek nových opatření v sociálním zabezpečení, která vstoupila v platnost k 1. lednu 1976, a řada občanů, kteří v roce 1975 získali nárok na důchod, svůj odchod do důchodu odložila na rok 1976. Rozpočtované výdaje na dávky nemocenského pojištění, na přídavky na děti a na populační dávky byly však překročeny.

Úspěchem je překročení úkolu XIV. sjezdu KSČ umístit v mateřských školách nejméně 65 % tříletých až pětiletých dětí, když se podařilo vytvořit předpoklady pro umístění 69,3 % dětí. Ani to však v nejbližších létech vzhledem k zvýšenému počtu narozených dětí nebude stačit a je třeba pokračovat ve spolupráci s podniky, jednotnými zemědělskými družstvy a dalšími organizacemi a institucemi v intenzívním budování dalších zařízení předškolní výchovy, a nejen předškolní, ale také základních devítiletých škol, neboť děti rychle rostou a dosavadní kapacita škol pro ně nebude stačit.

Na závěr mně dovolte znovu zdůraznit, že nesporné úspěchy, kterých jsme v roce 1975 dosáhli v hospodářském, sociálním a společenském rozvoji, nás nesmí vést nejen k sebeuspokojení, ale ani k přehlížení nedostatků a problémů, kterými byl celkově příznivý vývoj doprovázen. Na jejich řešení nyní nutno v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ nejen orientovat pozornost, ale také důsledné odstranění nedostatků a řešení problémů vyžadovat a systematicky kontrolovat.

Vzhledem k tomu, že hlavní úkoly státního plánu a státního rozpočtu byly v roce 1975 úspěšně splněny, doporučuji z pověření výboru České národní rady pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a zpravodaje ke kapitolám státního rozpočtu z ostatních výborů České národní rady, aby Česká národní rada v souladu s článkem 107 ústavního zákona o československé federaci a § 10 zákona České národní rady o jednacím řádu České národní rady schválila vládní návrh usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1975 /tisk 139/ ve znění předloženém vládou České socialistické republiky, jak je doporučeno ve zprávě výboru České národní rady pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a zpravodaje ke kapitolám státního rozpočtu z ostatních výborů České národní rady z 16. června 1976. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci ing. Mrázkovi za zpravodajskou zprávu. K projevu se přihlásil ministr financí ČSR ing. Tlapák.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Vláda České socialistické republiky předkládá České národní radě návrh státního závěrečného účtu za rok 1975. Rozpočtové hospodaření v loňském roce bylo vcelku úspěšné. Příjmy byly splněny ve výši 112 220 mil. Kčs, výdaje činily 112 166 mil. Kčs, rozpočtový přebytek 54 mil. Kčs navrhujeme převést do státních finančních rezerv. Výsledek rozpočtového hospodaření je odrazem příznivého plnění základních plánovaných úkolů v oblasti řízené vládou České socialistické republiky.

Národní důchod v České socialistické republice vzrostl v roce 1975 o 3,5 %, hrubá výroba v průmyslu řízeném vládou ČSR o 5,4 % a objem stavebních prací o 7,9 %. Zvlášť cenné je to, že přírůstek výroby v průmyslu byl zcela kryt růstem produktivity práce a ve stavebnictví pak z 85 %.

Proti roku 1974 vzrostla produktivita práce v průmyslu o 5,9 %, ve stavebních podnicích o 6,7 %. Plánovaný objem hrubé zemědělské produkce nebyl v důsledku nepříznivých klimatických podmínek zcela splněn, presto však plánované tržní produkce bylo dosaženo. Pokračoval tak pozitivní vývoj z předchozích let 5. pětiletky, kdy vzestup zemědělské výroby byl významným stabilizujícím a dynamizujícím faktorem rozvoje národního hospodářství. Hlavní úkol pětiletého plánu - krýt přírůstek spotřeby základních potravin přírůstkem vlastní výroby - byl splněn. To má mimořádný význam zvláště v současné době, kdy se potraviny na světových trzích staly zbožím strategické povahy.

V uplynulém roce dále vzrostla životní úroveň našeho obyvatelstva. Celkové peněžní příjmy v České socialistické republice se proti roku 1974 zvýšily o 3,2 % a průměrná měsíční mzda na jednoho pracovníka dosáhla 2316 korun. Celková hladina maloobchodních cen zůstává v zásadě na úrovni roku 1970. Zvýšil se prodej potravin i průmyslového zboží, zejména dlouhodobé spotřeby. Vnitřní trh byl stabilizovaný, sortiment zboží byl obohacen, zlepšila se skladba výživy lidu a současně byly doplněny zásoby zboží.

K nejvýznamnějším úspěchům v rozvoji životní úrovně patří pokrok v řešení bytové otázky. V roce 1975 bylo v České socialistické republice dokončeno více než 97 tisíc bytů, což je nejvyšší počet dosažený v průběhu 5. pětiletky. Tyto úspěchy jsou však snižovány neplněním plánovaných úkolů v technické a občanské vybavenosti a nerovnoměrným odevzdáváním bytů v průběhu roku. Zvláštní pozornost si rovněž vyžádá vytváření nezbytných podmínek k rovnoměrnému plnění a předávání bytů v hlavním městě Praze.

V uplynulém roce se dále rozvíjelo zdravotnictví, školství, kultura, sociální zabezpečení a další oblasti společenské spotřeby.

O péči, kterou těmto oblastem věnuje vláda, svědčí i trvalý růst vynakládaných prostředků. Na úseku společenské spotřeby bylo na jednoho obyvatele v roce 1975 vynaloženo 6553 Kčs, což je o 259 Kčs více než v roce 1974. Opatření, která byla v posledních letech přijata ke zlepšení populace, se nadále příznivě projevovala ve vývoji porodnosti. Potěšitelné je zejména to, že proti roku 1974 vzrostl podíl druhých a třetích dětí v rodině. V ČSR se loni narodilo přes 191 tisíc dětí a počet obyvatel dosáhl 10 miliónů.

Výsledky dosažené v loňském roce přispěly k tomu, že základní záměry 5. pětiletky byly splněny a v mnoha směrech i výrazně překročeny. Byly tak úspěšně dosaženy cíle stanovené XIV. sjezdem KSČ. Je to výsledek principiální, reálné, marxisticko-leninské politiky Komunistické strany Československa a jejího vedení, podpořené pracovní iniciativou a tvůrčími schopnostmi našich pracujících. Vláda České socialistické republiky vysoce oceňuje tento uvědomělý přístup pracujících při zajišťování náročných úkolů budování vyspělé socialistické společnosti v naší vlasti.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP