Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji ing. Jaromíru Horákovi za přednesenou zpravodajskou zprávu. O slovo se přihlásil místopředseda vlády a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl. Prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČSR a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Dovolte, abych z pověření vlády České socialistické republiky zdůvodnil návrh zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1976 -1980.
Návrh předkládáme krátce po XV. sjezdu Komunistické strany Československa, v době, kdy již všechny státní a společenské orgány i organizace rozpracovávají úkoly vytyčené sjezdem, využívajíce přitom iniciativních přístupů široké veřejnosti, která aktivně podporuje projekt dalšího společenského a hospodářského rozvoje, tak, jak jej formuloval XV. sjezd.
Dříve, než budu charakterizovat hlavní cíle plánu, dovolte mi vrátit se do doby před pěti lety. Tehdy jsem České národní radě předkládal z pověření vlády návrh zákona o plánu na léta 1971 -1975. Zdůraznili jsme tehdy, že pět let v ekonomice není sice dlouhá doba, avšak přesto chceme dosáhnout průkazných výsledků. Ujistil jsem Českou národní radu jménem vlády, že ve své práci budeme úkolům pětiletky věnovat soustavnou pozornost tak, aby se plány staly skutky, aby se vykonaná práce projevila v bohatství společnosti i v životě každého občana.
Pracovali jsme podle zákonem schváleného plánu, který vycházel z dispozic strany. Jeho základní parametry byly splněny, ekonomika na území České socialistické republiky dosáhla dokonce vyššího potenciálu, než s jakou plán počítal, národní hospodářství rok od roku vykazovalo plynulý dynamický rozvoj.
Celé naše společenské a hospodářské dění bylo předmětem trvalé pozornosti a cílevědomé práce ústředního výboru Komunistické strany Československa.
Základním zdrojem úspěchů bylo ztotožnění našich pracujících s politikou a cíli komunistické strany. Proto se tato politika uvědoměle prosazovala do života, proto se mnoha dobrých výsledků při plnění národohospodářských plánů dosáhlo rozvojem iniciativy pracujících, socialistickým soutěžením, prací komplexních racionalizačních brigád a též aktivním přístupem převážné většiny řídících kádrů, mistrů, inženýrů, techniků a ekonomů. Za dobrými výsledky pětiletky, za iniciativou pracujících stála každodenní náročná politická a organizátorská práce stranických a odborových funkcionářů a všech funkcionářů Národní fronty.
Uplynulé období přineslo řadu významných úspěchů a kvalitativních změn v naší ekonomice. Uvedu několik příkladů:
V roce 1975 jsme vytěžili celkem 79 mil. tun hnědého uhlí a 28 mil. tun černého. Potřeby národního hospodářství i obyvatelstva byly palivem zabezpečeny při značném růstu dovozu ušlechtilých paliv, ropy a zemního plynu ze Sovětského svazu.
Výroba elektřiny vzrostla v ČSR za pět let o více než 31,1 % u v roce 1975 dosáhla 46 mld kWh.
Spotřební průmysl dodal o 28 % více zboží a za 5 let plán překročil o 5 mld korun. O stejnou částku jsme překročili úkoly ve vývozu, a to ve velkoobchodních cenách.
Na území České socialistické republiky se v 5. pětiletce uvedla do provozu řada nových výrobních kapacit, elektroocelárna v SONP Kladno v Dříni, elektrárny Tušimice II, Počerady I a Mělník II, Dětmarovice, pneumatikárna Rudy říjen, cementárny a vápenky v Čížkovicích a v Mokré, postavily se nové velké zemědělské závody, bylo odvodněno 220 tisíc ha zemědělské půdy. Stroje a zařízení v organizacích řízených vládou byly překročeny za 5 let o více než 17 mld, z toho v ministerstvu zemědělství téměř o 5 mld.
V hlavním městě Praze nastoupila éra intenzívní výstavby a přestavby. Jsme svědky začínajících změn, kdy vedle historických siluet vznikají nová díla, nové obytné čtvrti a s tím i nové pohledy, mnohým Pražanům i návštěvníkům hlavního města dosud neznámé.
Na území České socialistické republiky se vybudovalo a modernizovalo asi 470 tisíc m2 prodejních ploch ve státním a družstevním obchodě, a to i při významném podílu svépomoci občanů v rámci plnění volebních programů.
Hospodářství se rozvíjelo převážně na základě intenzívních faktorů růstu. Při minimálních zdrojích pracovních sil byl růst výroby zajišťován v podstatě růstem produktivity práce. To ve svých důsledcích přineslo i změnu v myšlení a přístupech vedoucích pracovníků k organizování výroby a též k hospodaření s pracovní silou. V zemědělství si zvlášť ceníme dobrých výsledků při řešení obilního problému a celkový stupen dosažené intenzity při úbytku pracovních sil. Toto odvětví představovalo významný stabilizační faktor ekonomiky, v důsledku mimořádné péče strany a státu i v důsledku růstu politické a odborné kvalifikace pracovníků zemědělství.
Pro lesnictví znamenala uplynulá pětiletka historický zvrat ve strojním vybavení práce a následnou výraznou změnu v technologii těžby, přibližování a odvozu dřeva, takže se snížila spotřeba času na výrobu 1 m3 asi o 40 %.
Obrat jsme zaznamenali v řešení některých významných otázek života společnosti. Stabilita hladiny maloobchodních cen a plynulý růst peněžních příjmů se staly zdrojem rychlého růstu osobní spotřeby. Maloobchodní obrat se zvýšil o více než 27,5 % při růstu prodeje spotřebního zboží o více než 36,5 %. Spotřeba potravin i průmyslového zboží, stejně jako vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby, dosáhla dnes vysoké, mnohdy špičkové úrovně, a to i v mezinárodních srovnáních. Výše dodávek některých výrobků, která byla před 5 lety pouze položkou v plánu, je dnes skutečností. Výmluvným příkladem je nabídka osobních automobilů.
V letech 5. pětiletky se uskutečňoval velkorysý program podpory rodin s dětmi, který vyústil do pozitivního obratu ve vývoji porodnosti. Sociální program vyvrcholil a bezezbytku se naplnil v závěru pětiletky rozhodnutím o zdokonalené soustavě důchodového zabezpečení. Úspěch v bytové výstavbě chápeme nejen z hlediska počtu nových bytů, ale také jako zvládnutí organizačního a technického procesu stavění. Zcela novým prvkem je rozhodný a systematický přístup k zabezpečování Severočeské pánve, jíž byla věnována pozornost, kterou si svým významem pro celou československou ekonomiku právem zaslouží.
Celá naše republika se může pochlubit výstavnějším vzhledem měst a obcí, příjemnějším prostředím v nich. Je to dílo nejen samotných stavbařů, ale také vizitka obětavé, dobrovolné práce našich občanů i organizátorů velké aktivity - národních výborů.
Přednosti socialistického způsobu života i dosažený pokroky minulých pěti letech potvrzují i stále se zlepšující zdravotní a sociální péče a z ní vyplývající vysoký průměrný věk obyvatelstva.
Vytvořené materiální a sociální podmínky života ve spojení s upevňujícím se politickomorálním profilem obyvatelstva se tak staly základním zdrojem úspěchů uplynulého období.
Tyto úspěchy jsou cennější tím více, že jsme jich dosáhli v době, kdy naše hospodářství čelilo nepříznivým vlivům, vyvolaným hospodářskou krizí kapitalistické části světa.
Soudružky a soudruzi, příprava pětiletky, která konečnému návrhu plánu předcházela, musela však vzít v úvahu nejen pozitiva, ale při důsledné analýze plnění dispozic XIV. sjezdu strany se zaměřit zvláště na ty úseky ekonomiky, kde se objevily slabiny a nedostatky.
Jde například o s tupen zvládnutí procesu investiční výstavby; nepodařilo se uvést do provozu některé výrobní kapacity, překročili jsme předpokládaný stav rozestavěnosti, průměrná doba výstavby se snížila nedostatečně.
Nezvládli jsme mobilizaci rezerv, které jsou v oblasti oběhu materiálů i hotových výrobků. Zásoby rostly rychleji než výkony; struktura a kvalita některých výrobků a zásob neodpovídala potřebám domácího ani zahraničního trhu. Nepodařilo se zajistit potřebnou stabilizaci pracovníků ve strojírenství a v železniční dopravě; ve spotřebním průmyslu došlo k nežádoucím rychlejším úbytkům pracovníků, než s jakými počítal plán.
Z těchto nedostatků jsme si vzali poučení a plánem na ně reagujeme. Současně však při realizaci plánu povedeme všechny stupně hospodářského řízení k iniciativní odpovědnosti za účinná a promyšlená opatření.
Soudružky a soudruzi poslanci, vláda při vědomí své odpovědnosti za rozpracování úkolů XV. sjezdu KSČ, při vědomí všech pozitivních stránek dosavadního vývoje, ale i obtížnějších podmínek ve světové ekonomice i některých nepříznivých jevů v našem hospodářství, považovala za základní kritérium pro dokončení návrhu pětiletky sjezdovou směrnici: "aby uspokojování rostoucích hmotných a duchovních potřeb obyvatelstva a další upevňování jeho životních a sociálních jistot bylo zajištěno trvalým rozvojem a vysokou efektivností společenské výroby a kvalitou veškeré práce".
Byla si vědoma, že uspokojování potřeb společnosti závisí na adekvátní tvorbě zdrojů. Proto jako hlavní tendence rozvoje byl vyjádřen v návrhu zákona úkol zabezpečit růst společenského produktu o 25 %. Z něho lze kryt jak všestrannou spotřebu obyvatelstva a uspokojování jeho hmotných a duchovních potřeb, tak vytvářet zdroje pro investice - jako vklad pro budoucí rozvoj.
Navrhovaný růst průmyslové, zemědělské i stavební výroby i všech ostatních odvětví považujeme za reálný. Jsme si však vědomi, že nejde o pouhé kvantitativní znásobení úkolů z 5. pětiletky, ale o podstatně složitější proces, jehož zvládnutí klade výrazně vyšší nároky na schopnost a výkonnost v nejširším slova smyslu. K těmto závěrům nás vedou i poznatky z práce na dlouhodobém výhledu, kde se jako výrazná dominanta ukazuje potřeba uplatnění výsledků vědy a techniky v celém reprodukčním procesu a hlubší zapojení do mezinárodní dělby práce.
Kategorický požadavek vyšší výkonnosti však neplatí pouze pro ty, kdo pracují ve výrobě a řídí ji. Se stejnou naléhavostí se tato prvořadá podmínka společenského pohybu vpřed týká i těch, kdo odpovídají za činnost orgánů a organizací ve zdravotnictví, školství, obchodě a službách, ve vědě a výzkumu i ve státní správě.
Vyšší výkonnost je základní podmínkou pro realizaci programu strany v oblasti životní úrovně. Rozhodující úlohu bude míti nadále vývoj osobní hmotné spotřeby obyvatelstva, v podstatě tedy příjmy obyvatelstva, a co za ně bude možno na vnitřním trhu koupit.
Za pozornost stojí fakt, který ukazuje, že při realizaci 24 % přírůstku reálných mezd za 6. pětiletku se v období 1970 - 1980 kupní síla obyvatelstva zvýší zhruba o polovinu. Mzdovou politiku orientujeme tak, aby růst průměrných mezd byl vázán růstem výkonnosti při upevňování souladu zájmů jednotlivce se zájmy společnosti. Přitom v rámci celkového růstu průměrných mezd budeme preferovat práci ve druhých a třetích směnách i práce mimořádně namáhavé a náročné.
Významným politickohospodářským prvkem je růst podílu domácností s měsíčním příjmem na hlavu vyšším než 1400 Kčs. Očekáváme, že do roku 1980 dosáhne takového příjmu přes polovina domácností v ČSR. Přitom se výrazně sníží počet domácností s měsíčním příjmem na hlavu do 800 Kčs /z necelých 15 % v roce 1975 na asi 5 % v roce 1980/.
Takový růst kupní síly bude klást zvýšené nároky na vnitřní obchod a placené služby. Proto se ukládá výrobě a obchodu společný úkol - energičtěji než dosud řešit především nedostatky v sortimentu zboží, rychleji obměňovat zejména zboží dlouhodobé spotřeby, dbát na estetické ztvárnění a technické parametry zboží.
Nezdůrazňujeme tyto souvislosti hmotných stránek životní úrovně a jejich neoddělitelnost od cílevědomé práce výroby a obchodu poprvé. Šestá pětiletka je však vzhledem k dosaženému stavu životní úrovně naléhavým imperativem náročnosti na výkonnost všech odvětví i jednotlivých podniků, které svými výsledky práce budou nakonec spolurozhodovat o spokojenosti občanů. V tom je jejich morálně politická odpovědnost.
V souladu s politikou KSČ zabezpečujeme v pětiletém plánu další všestranný rozvoj mladé generace, neboť péče o ni je péčí o budoucnost národa.
Pozornost věnujeme i nadále péči o rodiny s dětmi, počínaje novomanželskými půjčkami až po přídavky na děti; zvýší se počet vystavěných bytů, kapacita jeslí, mateřských škol i základních devítiletých škol a ostatních školních zařízení.
V rámci celkového komplexu otázek péče o mladou generaci věnujeme mimořádnou pozornost výchovné péči a růstu vzdělanosti. Projevuje se to i v tom, že v letech 1976-1980 se zvýší podíl studujících na středních školách a mládeže v učebním poměru ze 75,5 % na téměř 82,5 procenta. Bude se postupně zvyšovat též podíl posluchačů vysokých škol, z necelých 9 % na 13 % celkového počtu osob v příslušné věkové skupině.
Již v současné době se organizuje příprava podmínek pro zvýšení úrovně ubytování a stravování vysokoškoláků, zejména výstavba kolejí a menz v Praze.
Staronovým problémem, který zvlášť ostře vystupuje na území České socialistické republiky, je užití pracovní síly. Jaké nové pohledy jsou v přírůstku zdrojů pracovních sil do roku 1980?
Odečteme-li ženy na mateřské dovolené, jsou přírůstky pracovních sil na úrovni 5. pětiletky a dosahují zhruba 108 tisíc osob. Nový je přístup k rozdělení disponibilních přírůstků, jimiž musíme bezpodmínečně zabezpečit úkoly v rozvoji paliv a energetiky a především v těžkém i všeobecném strojírenství. Jestliže se v těchto resortech za 5. pětiletku zvýšil počet pracovníků zhruba o 11 000, pak v 6. pětiletce se počítá s přírůstkem 32 500 pracovníků.
To přirozeně znamená, že přírůstky pracovníků v odvětvích řízených vládou České socialistické republiky budou malé. V zemědělství přitom počítáme s dalším snížením počtu pracovníků asi o 57 tisíc, v souvislosti s probíhajícím procesem mechanizace a s prohlubováním velkovýrobních forem zemědělské výroby. Se snížením počtu pracovníků počítáme i ve spotřebním průmyslu, především v souvislosti se zvyšováním technického vybavení práce.
Jestliže máme v jednotlivých odvětvích nízké přírůstky pracovních sil, tím více musíme dbát o optimální využití všech pracovních sil, které mají resorty k dispozici dnes. Nestačí přece, například ve stavebnictví, přemýšlet o tom, jak použít plánovaného přírůstku zhruba 15 tisíc pracovníků, ale daleko více musíme dbát o to, jak využít skoro 290 tisíc pracovníků, kteří již dnes v celém odvětví stavebnictví pracují. Stejně tak národní výbory se musí soustředit na co nejúčelnější využití miliónu pracovníků, které řídí ve svém hospodářství.
Velkou pozornost věnuje vláda regulaci pohybu pracovních sil a jejich usměrnění do míst, kde stavíme nové závody nebo kde už dnes máme moderní základní fondy. Z toho důvodu také pětiletka určuje počet bytů, na jejichž užití budou mít resorty a podniky přímý vliv: Postaví se 124 tisíc podnikových a podnikově družstevních bytů. Racionálnímu rozmísťování výrobních sil musí sloužit také komunální bytová výstavba, výstavba rodinných domků a družstevní svépomoc.
Plán je koncipován tak, aby resorty pomáhaly mobilizovat i existující zdroje pracovních sil. Jde o zlepšování organizace práce ve výrobě, ale i o aktivní účast podniků na výstavbě předškolních zařízení pro děti, jejichž matky by se chtěly vrátit do pracovního procesu.
V zájmu co nejlepšího využití pracovního fondu bude též nutné udržovat dosavadní příznivý vývoj pracovní neschopnosti, a to tím spíše, že dobré zdraví patří k rozhodujícím faktorům výkonnosti a kvality práce. Proto by měly podniky v mnohem větší míře a efektivněji než dosud využívat podnikových i společenských prostředků na výstavbu a rozšiřování zdravotnických zařízení, nočních sanatorií apod., s cílem zvýšit a zkvalitnit péči o zdraví pracujících.
Vážení poslanci, jedním z nejzávažnějších politickohospodářských rozhodnutí, které vláda přijala, byl přístup k investiční politice. XV. sjezd strany přesně stanovil rozsah investic a základní směry investiční výstavby. Stanovil jednoznačně priority investování: palivo-energetická základna, metalurgicko-strojírenský komplex a chemický průmysl.
Toto rozhodnutí XV. sjezdu strany plně respektujeme. Syntetickým vyjádřením zaměření pětiletého plánuje rychlejší uvádění základních fondů do provozu: ve srovnání s 360 miliardami Kčs základních fondů v 5. pětiletce zabezpečuje 6. pětiletý plány České socialistické republice uvedení fondů do provozu za 515 mld Kčs.
Splnění náročných cílů, které si v oblasti investiční výstavby dáváme, vyžaduje zorganizovat všechny talenty, které jsou k dispozici: investory, projektanty, technology i realizátory - stavbaře i strojaře k tomu, abychom s vydělenými prostředky uskutečnili jako minimum to, co je zapsáno v plánu.
Pro naše jednání v průběhu realizace pětiletého plánu platí: moudře rozhodovat, co a za kolik budeme stavět, vážit každou investiční korunu. Řešení nehledat v úsilí o zvyšování limitů, o rozšiřování fronty rozestavěnosti, ale naopak, v boji o snížení rozestavěnosti, minimalizaci lhůt výstavby a o všestranné zvýšení efektivnosti investování. Prostředky na modernizaci nerozptylovat, ale soustředit je na řešení rozhodujících úkolů.
Šestý pětiletý plán zabezpečuje další urychlení investiční výstavby v Praze. Postavíme nejméně 58 tisíc bytů a budeme přitom preferovat výstavbu jeslí, mateřských škol, sportovišť, obchodů i zdravotnických středisek v sídlištích. Budeme pokračovat ve výstavbě metra i základního komunikačního systému.
Národní výbor hlavního města Prahy je jedním z největších investorů v celé České socialistické republice, neboť mu vláda vydělila 42 mld Kčs, což je zhruba dvojnásobek objemu investic pro všeobecné strojírenství v ČSR a téměř tolik, jako objem investic pro odvětví chemie a spotřebního průmyslu ČSR dohromady.
V oblasti vnějších vztahů zabezpečuje pětiletý plán úkoly, které odpovídají požadavku cílevědomě a dlouhodobě zvyšovat účast hospodářství řízeného vládou ČSR v mezinárodní dělbě práce. Nejspolehlivější cestu vidí vláda v naší intenzívní účasti na procesu socialistické ekonomické integrace, v dalším sepětí naší ekonomiky s hospodářstvím členských států RVHP, zejména s naším největším partnerem - Sovětským svazem.
Právě vývoj vnějších podmínek klade na zvýšení výkonnosti naší ekonomiky vysoké nároky. Nejde jen o mimořádné zostření krizové situace v kapitalistických státech, jehož vliv musíme překonávat při vstupu do šesté pětiletky, ale především o značné ztížení podmínek pro opatřování paliv a surovin z dovozu. S tím musíme počítat jako s dlouhodobým a objektivním faktorem, působícím v celosvětovém měřítku.
Ve struktuře našeho zahraničního obchodu převládají v dovozu paliva a suroviny, jejichž celková cenová hladina vzrostla rychleji než u výrobků zpracovatelského průmyslu, které naopak převládají v našem vývozu. Proto budeme podstatně rychleji vyvážet než dovážet. Splnění úkolů pětiletky v tomto směru si vyžádá od výrobců i od podniků zahraničního obchodu nejen zajišťovat potřebné množství výrobků pro export, výrobků vysoké kvality a technické úrovně, ale i pružněji reagovat na potřeby zahraničních trhů a celkově zvyšovat efektivnost, využívání a zhodnocení dovezených surovin, paliv, materiálů i strojů a zařízení a pokračovat v soustavném hledání cest k dosažení devizových úspor na všech úsecích.
Vzhledem k podmínkám, ve kterých budeme plnit úkoly pětiletky, vzrůstá význam dalšího zapojení ekonomické a vědeckotechnické spolupráce se socialistickými zeměmi. Proto se v nadcházejícím období bude dále a podstatně zvyšovat míra integračního propojení našeho hospodářství s ostatními státy RVHP; budeme spoluúčastníky dalšího rozvoje kooperačních, specializačních a integračních procesů, které byly před časem velkoryse zahájeny. Společně připravujeme dlouhodobé cílové programy, které budou i pro rozvoj československé ekonomiky spolehlivým základem.
Přitom budeme pokračovat v rozvíjení hospodářských styků s rozvojovými zeměmi i s vyspělými kapitalistickými státy. Plán vytváří předpoklady pro rozšíření obchodních styků s těmito zeměmi, ale i pro rozvoj vzájemně výhodné průmyslové, vědecké a technické spolupráce, stejně tak jako pro navazování dlouhodobějších ekonomických vztahů, jejichž výrazem se stanou dlouhodobé dohody i smlouvy na státní i podnikové úrovni.
Odpovídající podíl na uvedených úkolech v oblasti vnějších ekonomických vztahů patří všem odvětvím a podnikům, všem článkům řízení. Musíme na nich požadovat takovou aktivitu, která bude odpovídat novým náročným podmínkám.
XV. sjezd zdůraznil mimořádnou úlohu palivo-energetického a metalurgicko-strojírenského komplexu v dalším rozvoji československé ekonomiky. V pětiletém plánu zabezpečuje proto vláda podmínky pro splnění úkolů v obou těchto komplexech na území České socialistické republiky. Při zpomalení tempa růstu dovozu palivo-energetických zdrojů má pro nás životní důležitost růst vlastní těžby uhlí i růst výroby elektřiny. Pětiletý plán zabezpečuje růst těžby uhlí o více než 8 % a výroby elektřiny o více než 30 %.
Těžiště přírůstku těžby bude v Severočeském hnědouhelném revíru, a to při zhoršených úložních podmínkách a rychle rostoucím objemu skrývek. V Ostravsko-karvinském revíru bude dosaženo těžby zhruba 25 mil. tun při horších geologických podmínkách a nutnosti postupu do větších hloubek.
Ke splnění úkolů v těžbě uhlí a ve výrobě elektřiny pro potřeby výroby i pro obyvatelstvo se musí zabezpečit potřebný počet pracovníků a záměry investiční výstavby. V Severočeském kraji půjde také o další řešení problému životního prostředí.
Rozhodujícím odvětvím zůstává strojírenství, které zajišťuje na území České socialistické republiky vysoce náročné úkoly, zejména ve vnějších ekonomických vztazích, kde na plnění jeho exportních úkolů závisí devizová pozice státu. Stejně závažnou úlohu má strojírenství v investiční výstavbě.
Jeho výroba v České socialistické republice se má zvýšit o 45 % a bude představovat zhruba 75 % z celkové strojírenské výroby v ČSSR.
U vědomí mimořádného významu strojírenství stanovil XV. sjezd KSČ pro všechny ostatní odvětví ekonomiky povinnost vytvořit mu potřebné předpoklady pro plnění náročných úkolů. Vláda proto v pětiletém plánu zabezpečuje dodávky z chemického a spotřebního průmyslu i podíl stavbařů má urychlené výstavbě, modernizaci a rekonstrukci strojírenských kapacit. Národní výbory povede vláda k tomu, aby pomáhaly při získávání pracovních sil a jejich stabilizaci ve strojírenství, a to s využitím možností, které poskytuje bytová politika.
Vážená Česká národní rado, zákon o plánu rozvoje národního hospodářství v příštím pětiletí není pouze otázkou procent, čísel a vztahů mezi odvětvími. Zamyšlení nad jeho významem ukazuje hluboce humánní rysy, neboť výsledky, kterých budeme v hospodářství dosahovat, předurčují kvalitu života od nejmladší generace až po nejstarší občany. V tom je váha naší odpovědnosti i důvod vysoké náročnosti, která všemi záměry plánu prostupuje. Náročnost a výkonnost je základním předpokladem dalšího posílení životních jistot, je hybnou silou naplňování tohoto prvořadého cíle socialistického státu.
Dosažené úspěchy spolu s nabytými zkušenostmi tvoří pevná východiska. Pramení z nich důvěra v politiku komunistické strany a celé Národní fronty, jsou impulsem tvořivé a obětavé práce pro budoucnost. Hovoříme otevřeně o dobrých předpokladech, o naší síle, ale také o problémech, které budeme a musíme na cestě vpřed zdolávat.
Fakta ukazují, že vývoj směřuje ke složitějším procesům v rozvoji podmínek života - a tyto tendence platí i pro naše záměry hospodářské. Výrazně rostou požadavky na efektivnost hospodářského dění, na uplatňování nejprogresívnějších poznatků vědy a techniky, na kvalitu plánů a kvalitu řízení na všech stupních ekonomiky i na výkonnost každého pracovníka.
Národní hospodářství jsme povýšili na novou kvantitativní a kvalitativní úroveň, avšak musíme trvale srovnávat dosažený stav s našimi představami, nesmíme ztrácet se zřetele dialektiku vztahů mezi úrovní jak žijeme a jak vyrábíme. Uspokojování rostoucích potřeb společnosti v objektivně náročnějších podmínkách druhé poloviny sedmdesátých let je také proto složitější, že usilujeme o všestranný rozvoj života ve smyslu vzdělanosti, kultury, duchovního bohatství i životního prostředí.
Víme, že zdrojem našich úspěchů i veškerého pokroku je poctivá práce. Tyká se to každého občana, stejně tak jako její výsledky budou ku prospěchu všech.
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte mi vyslovit ujištění, že vláda České socialistické republiky bude úkolům pětiletky věnovat soustavnou a všestrannou pozornost. Z pověření vlády děkuji předsednictvu České národní rady, výborům a všem poslankyním a poslancům za spolupráci, za podnětné návrhy i podporu při jednání a dopracování předloženého zákona. Jménem vlády České socialistické republiky doporučuji, aby návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1976 -1980, který vychází z direktiv XV. sjezdu Komunistické strany Československa a je součástí plánu rozvoje jednotné československé ekonomiky, Česká národní rada schválila. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi vlády za jeho projev. Soudružky a soudruzi, do rozpravy je zatím přihlášeno 8 poslanců. Jsou to dr. Čestmír Adam, Vlasta Kovářová, Pavla Bařinová, Josef Podlešák, ing. Jaroslav Horák, dr. Miloslav Drahota, Oldřich Vašků a Marie Šantorová.
Nyní vyhlašuji desetiminutovou přestávku.
/Schůze přerušena v 15.00 hodin a opět zahájena v 15.10 hodin. Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Věroslav Jedlička./