Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslanci Tomanovi. Hovoří poslanec Jedlička.
Místopředseda ČNR Věroslav Jedlička: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, na dnešním zasedání České národní rady se společně zamýšlíme nad hlavními úkoly České národní rady po XV. sjezdu KSČ, jak je charakterizoval ve svém projevu předseda České národní rady soudruh Erban.
Jako předseda zdravotního a sociálního výboru České národní rady chci ve svém vystoupení vzpomenout a říci několik slov k těm částem celospolečenského programu, které vyplývají ze závěrů XV. sjezdu KSČ pro oblast zdravotní a sociální politiky a tvorbu a ochranu životního prostředí.
Když jsme se, soudružky a soudruzi, na květnové schůzi zdravotního a sociálního výboru České národní rady seznamovali s jednáním XV. sjezdu KSČ, znovu jsme si připomněli, že cíle vyhlašované pro oblast, za kterou nese náš výbor odpovědnost, jsou středem velkého zájmu a pozornosti všech občanů naší země. Tento zájem vyplývá jistě z toho, že jsme se všichni nejednou přesvědčili, a existuje dostatek dokladů o tom, že hlavním smyslem našeho společného úsilí a snažení je štěstí a blaho každého občana této země.
Cíle uvedené ve schválené Směrnici XV. sjezdu KSČ mají další rozvoj péče o člověka zabezpečit. Jsme si však plně vědomi toho, že materiální a finanční předpoklady pro další vzestup životní úrovně, stejně tak jako splnění záměrů v oblasti zdravotní a sociální politiky může se opírat a vycházet jen a jen ze zvýšené efektivnosti na všech úsecích, z růstu objemu i kvality výroby. V usnesení zdravotního a sociálního výboru České národní rady k jednání XV. sjezdu KSČ jsme vyslovili souhlas s postupem prací, které zajistí rozpracování závěrů v jednotlivých resortech. V minulých dnech, kdy obě ministerstva uskutečnila celostátní porady s vedoucími funkcionáři krajů, kterých jsem se také zúčastnil, umožnila všem přítomným seznámit se s konkrétními úkoly, které vyplynuly ze závěrů XV. sjezdu KSČ pro jednotlivé oblasti.
Dovolte mi, abych některých ve svém vystoupení vzpomněl. Zvláště významné a důležité je zabezpečení racionálního hospodaření s pracovními silami. Je to problematika, kterou podtrhl XV. sjezd KSČ, který navíc zdůraznil, že je třeba tento úkol považovat za rozhodující faktor efektivního využívání všech výrobních činitelů, jako základní strategie naší hospodářské politiky. S tím souvisí především racionální využití pracovní síly, regulace zaměstnanosti, pohyb a rozmisťování pracovních sil, zapojování starobních důchodců do pracovního procesu, řešení problematiky zaměstnanosti žen, zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopnosti, upevnění plánovací kázně, týkající se vývoje zaměstnanosti a dodržování plánovaného počtu pracovníků. Na tyto dílčí otázky navazuje nutnost a potřeba řešit urychleně dostatečné kapacity předškolních a školních zařízení, trvale vytvářet a zkvalitňovat pracovní podmínky, především zaměstnaných žen - matek. K tomu v plné šíři využít komplexních programů péče o pracovníky na závodech a v podnicích.
V dokumentu ministerstva práce a sociálních věcí jsou stanoveny také úkoly, které mají zabezpečit další rozvoj a zvýšení sociální péče v této pětiletce. I když v páté pětiletce vzrostl rozsah sociálně ekonomické pomoci rodinám s dětmi téměř o jednu třetinu, přesto na tomto úseku vyvstávají některé úkoly do popředí. Uvedu jen některé.
Kromě již vzpomenutých předškolních zařízení jeví se nutnost dobudovat sít manželských a předmanželských poraden. Dále pak vytvářet podmínky pro budování domovů pro matky s dětmi a mnohem intenzívněji rozvíjet terénní sociální práci v takových rodinách, kde jí je v zájmu správné výchovy dětí zvláště zapotřebí. Nezapomíná se ani na staré občany. Počítá se s dalším rozvojem a racionalizací jedné z nejdůležitějších a nejžádanějších služeb - pečovatelské služby. Je možno říci, že domovy s pečovatelskou službou se již staly pojmem. Také počet středisek osobní hygieny se má zvýšit. Počet míst v ústavech sociální péče má vzrůst o 6200 lůžek.
Neméně významné úkoly, má-li byt i nadále poskytována všem občanům vysoce kvalitní zdravotní péče a řešen další rozvoj některých medicínských oborů, čekají naše pracovníky ve zdravotnictví.
Jak známo, v posledním období se úspěšně rozvíjely celospolečenské zdravotnické programy, především péče o ženu a dítě a o starou generaci. Velkým přínosem byl nástup do programu boje se srdečními a cévními chorobami a příprava modelového ověření onkologického programu, pro jehož rozvoj a uplatnění bude zapotřebí v průběhu šesté pětiletky vytvářet předpoklady. V příštím období půjde hlavně o to, dobudovat ucelený systém péče o zdraví lidu, diferencovaně vybavit kádrově a materiálově polikliniky a společné léčebné a vyšetřovací služby, podle potřeb spádových území.
Výsledkem prohloubené součinnosti mezi zdravotnickými obvody, zdravotnickými zařízeními a hygienickou službou, se kterou se v opatřeních ministerstva zdravotnictví ČSR počítá, by měla být zvýšená ochrana zdraví pracujících v průmyslu i zemědělské velkovýrobě. Zvláště náročným úkolem je zajistit zvýšení zdravotnické výroby do roku 1980 o 44 %, zabezpečit kvalitní zásobování léky, především cestou racionální efektivnosti ve výrobě a při maximálním využití domácích surovin.
Také zvýšení počtu lůžek v nemocnicích a v lázeňských léčebnách o 6117 si vyžádá hodně úsilí a trvalé pozornosti.
Na XV. sjezdu KSČ ve zprávě o hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje v letech 1976 - 1980 bylo řečeno mnoho závažného k významu tvorby a ochrany životního prostředí. Rada pro životní prostředí při vládě ČSR se v rozpracovaných závěrech ve svých postupech zaměřuje na intenzívní a soustavné řešení problémů životního prostředí v průmyslových aglomeracích, zdůrazňuje potřebu ovlivňovat chování hospodářských organizací a zvážit odpovědnost ministerstev - gestorů za jednotlivé složky životního prostředí a prosazování celospolečenských zájmů při ochraně životního prostředí.
Soudružky a soudruzi, úkoly, které jsem ve svém vystoupení uvedl, nevyčerpávají plně program hlavních cílů, které pro oblasti zdravotní a sociální politiky, tvorbu a ochranu životního prostředí vyplývají ze schválené Směrnice XV. sjezdu KSČ.
Jde o velmi významné a často i složité úkoly, pro jejichž splnění bude zapotřebí i v orgánech České národní rady vynaložit hodně úsilí. Členové zdravotního a sociálního výboru České národní rady jsou rozhodnuti svou prací ve zbývající části tohoto volebního období a vytvořením podmínek pro příští výbor, ve smyslu našeho dnešního jednání, přispět co nejvíce a nejlépe k realizaci Směrnice XV. sjezdu KSČ, jejíž naplnění bude znamenat další zlepšení životní úrovně, sociálních a životních jistot našich spoluobčanů.
Soudružky a soudruzi, zastávám také funkci předsedy Klubu poslanců, příslušníků Československé strany socialistické, v České národní radě. Považuji s ohledem na tuto skutečnost za správné informovat náš zákonodárný sbor o tom, že i naše strana, jak o tom mluvil její předseda na posledním společném zasedání ústředních výborů Národní fronty, se zabývala závěry XV. sjezdu KSČ na svém zasedání v květnu letošního roku. Na tomto zasedání jsem vyjádřil stanovisko Klubu poslanců v České národní radě. V návaznosti na ně pokládám za účelné i na dnešním zasedání České národní rady zdůraznit, že naši poslanci, příslušníci Československé strany socialistické, chápou závěry XV. sjezdu KSČ a přistupují k jejich realizaci jako k celospolečenským úkolům této etapy další výstavby naší rozvinuté socialistické společnosti.
Vytyčené úkoly XV. sjezdu Komunistické strany Československa chápeme jako naše úkoly. Pro jejich splnění jsme rozhodnuti vynaložit všechny své síly a schopnosti.
Těžiště své práce vidíme v politickovýchovné a organizátorské práci strany. Naší snahou a cílem je zajistit maximální pracovní a společenskou aktivitu všech příslušníků Československé strany socialistické na pracovištích, v místě bydliště a při výkonu veřejných funkcí.
K projednání závěrů XV. sjezdu KSČ a stanovení našeho podílu v konkrétních podmínkách jednotlivých krajů využijeme příprav krajských konferencí strany, které se pro nás stanou také součástí předvolební kampaně.
Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych prohlásil u příležitosti našeho významného jednání, že Česká národní rada, jako nejvyšší zákonodárný sbor České socialistické republiky, bude mít i v příštím období při plnění náročných úkolů, vyplývajících ze závěrů XV. sjezdu KSČ, v poslancích - příslušnících Československé strany socialistické plnou oporu. /Potlesk./
Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Děkuji místopředsedovi Jedličkovi, dávám slovo poslankyni Gajdáčkové.
Poslankyně Hilda Gajdáčková: Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté! Měla jsem to štěstí, že jsem se jako delegát pracujících
Severomoravského kraje zúčastnila XV. sjezdu Komunistické strany Československa. Pro mne, dělnici Dolu Dukla ostravsko-karvinského revíru to byla velká čest a přiznám se vám, že jsem se při zahájení sjezdu neubránila dojetí. Uvědomila jsem si v tu chvíli ohromnou sílu naší komunistické strany, která od svého založení vedla boj dělnické třídy až k vítězství v roce 1948 a poté jako vedoucí strana k budování socialismu. Není to vždy cesta lehká. Jsou na ní překážky, které vyplývají z dosud rozděleného světa dvou společenských systémů, ale jsou to i naše chyby, ze kterých se musíme učit, abychom mohli postupovat stále vpřed.
Na sjezdu jsem si také uvědomila internacionální sounáležitost s rodnou Komunistickou stranou Sovětského svazu i s ostatními komunistickými stranami celého světa, zejména s těmi, které dosud bojují za lepší zítřek svého lidu a jejichž představitelé byli mezi námi.
Jako členka zdravotního a sociálního výboru jsem s velkou pozorností vyslechla ty části projevů soudruha Husáka a Strougala, které se týkají zdravotnictví a sociální péče. Za ta léta, co pracuji jako poslankyně ve zdravotním a sociálním výboru, jsem pronikla hlouběji do této problematiky a získaných zkušeností se snažím využít v plné míře k informování občanů ve svém volebním obvodě o ohromných sociálních vymoženostech a jistotách, které naši pracující v socialistické společnosti mají.
Protože pracuji v provozu, zaujala mne také péče, kterou XV. sjezd věnoval vytváření zdravých pracovních a životních podmínek pro pracující. Sjezd mezi jiným doporučil, aby se prostředky fondů kulturních a sociálních potřeb podniků vynakládaly zejména na takové účely, na kterých se podílí většina pracujících a jejich rodinných příslušníků. Například na zlepšení kultury práce, závodního stravování, zlepšování péče o ženy-matky, zvyšování účasti podniků na budování společných sociálních a kulturních zařízení budovaných národními výbory atd.
Promítla jsem si tato sjezdová doporučení na svoje pracoviště Důl Dukla v Havířově, kde máme již vypracovaný komplexní program péče o pracovníky na léta 1976-1980. Tento program vychází z ekonomického rozvoje našeho dolu do roku 1980. V péči o pracovníky věnujeme velkou pozornost náboru učňů a hledání nových zdrojů pracovních sil, snažíme se působit na ovlivnitelnou fluktuaci, která je u nás jednou z nejmenších v ostravsko-karvínském revíru. Staráme se o zlepšování kvalifikační struktury a dalšího vzdělávání, zejména mladých dělníků a o přípravu kádrových rezerv.
Vybudováním nového moderního komplexu úpraven došlo ke značnému zlepšení pracovních podmínek pracovníků úpraven, což jsou většinou ženy, a ke zkvalitnění jejich práce. Komplexní program našeho dolu počítá také s tím, aby práce zen, která není v souladu s ustanovením zákoníku práce o noční práci žen, byla snížena na minimum a postupně úplně zrušena.
Zlepšují se neustále hygienické podmínky na pracovištích, zvláště tam, kde pracují ženy. Ženy mají např. k dispozici bezplatnou kosmetickou péči, saunu, bazén. V programu je též zakotveno pravidelné zvaní žen na preventivní lékařské prohlídky, což má ohromný význam např. při záchytu časných forem rakoviny.
Máme velmi pěknou závodní jídelnu, kterou někteří členové našeho výboru viděli, klub a několik rekreačních objektů. Pro zlepšení práce v podzemí se postupně zavádí automatické sledování chodu ventilátorů, zlepšuje se prevence proti úrazům a vzniku chorob z povolání v podzemí zaváděním nejmodernějších metod ochrany proti prašnosti. Zdravotní stav pracovníků ohrožených prašným nebo hlučným prostředím se pravidelně kontroluje a dbá se, aby nepracovali pres čas a využívali volných sobot a nedělí k rekreaci.
Soudružky a soudruzi, mohla bych pokračovat dále, co všechno děláme u nás na Dole Dukla pro zlepšování životního a pracovního prostředí našich pracovníků. Na těch několika příkladech jsem chtěla ukázat, že usnesení sjezdu Komunistické strany Československa nezůstávají pouhými slovy, ale že jsou uváděna v život.
Při srovnání podmínek, v nichž vyrostly nové generace v Havířově, si vždy uvědomím, co všechno se změnilo v životě nejen u nás na Ostravsku, ale v celé naší společnosti. A v tu chvíli vyvstane i velikost Komunistické strany Československa a význam vedoucí úlohy, kterou sehrává v naší historii od svého založení před pětapadesáti lety. /Potlesk./
Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslankyni Gajdáčkové. Dávám slovo poslanci Vejrovi.
Poslanec Jaroslav Vejr: Soudružky a soudruzi! XV. sjezd KSČ mohl při analýze dosavadního vývoje naší socialistické společnosti konstatovat, že naše socialistické zemědělství za účinné podpory ostatních odvětví národního hospodářství splnilo úkol krýt přírůstky ve spotřebě potravin vlastní výrobou. Zvlášť dynamicky se rozvíjela živočišná výroba a díky tomu jsme dosáhli soběstačnosti ve výrobě másla, vajec a v podstatě i masa, přestože spotřeba jen u masa vzrostla za období páté pětiletky o téměř 9 kg na osobu.
Tyto výsledky jsou cenné především proto, že zabezpečení výživy a plynulost zásobování našich občanů patří k základním existenčním jistotám, které jim socialismus zajišťuje jako důležitou součást životní úrovně.
Orgány České národní rady se otázkami zabezpečení závěrů říjnového pléna ÚV KSČ, které jednalo o dalším rozvoji zemědělské výroby a potravinářského průmyslu, zabývaly. Zvláštní pozornost, zejména na březnové schůzi České národní rady, jsme věnovali otázkám racionální výživy. Proto jsou nám některé problémy dalšího rozvoje socialistického zemědělství známé. Myslím, že není nutné je podrobněji rozvádět.
Naopak bych chtěl zdůraznit, jak se zemědělská politika strany odráží v životě našich družstevníků.
Růst výroby a vybavení moderní technikou a zlepšování organizace výroby jsou dvě neoddělitelné části jednoho procesu. Vzhledem k tomu, že družstevní rolníci jsou odměňováni v závislosti na výsledcích výroby, vzrůstá rychle i jejich životní úroveň. Jejich příjmy během poslední pětiletky vzrostly téměř o 45 % a v podstatě se vyrovnaly úrovni mezd v ostatních odvětvích.
To se odráží v tom, že se podstatně zlepšila vybavenost domácností, zvýšil se nákup průmyslového zboží atd. Dík zlepšené dopravě a organizátorské péči se nebývale zvýšil podíl pracujících v zemědělství na společenském a kulturním životě naší země. Můžeme proto říci, že výrazně pokračuje vyrovnávání rozdílů mezi městem a vesnicí, ve sbližování sociálně ekonomického postavení družstevních rolníků, dělnické třídy a zaměstnanců. Současně s tímto vývojem se prohloubil i socialistický charakter třídy družstevních rolníků. O zvyšujícím se socialistickém uvědomění svědčí i rozvíjení pracovní iniciativy a socialistické soutěže. Družstevníci a pracovníci státních statků na počest XV. sjezdu uzavřeli řadu hodnotných závazků na splnění a překročení úkolů prvního roku šesté pětiletky v celkové výši 1 mld 130 mil. Kčs. Z tohoto hlediska je třeba hodnotit realizaci zemědělské politiky velmi pozitivně.
Sociálně ekonomické změny, které na našich vesnicích proběhly, ukazují hloubku revolučního procesu, který má svou ekonomickou, politickou, ale také významnou kulturně společenskou stránku. Úspěchy, kterých jsme dosáhli, prohloubily dělnicko-rolnický svazek, který je mocenskopolitickým základem naší socialistické společnosti, jež buduje vyspělou socialistickou společnost.
XV. sjezd KSČ spolu s hodnocením a oceněním dosažených výsledků a s analýzou stavu společenských a ekonomických sil a možností vytyčil další program zemědělské politiky na léta 1976 - 1980. Myslím, že tento program je plně v souladu s dalšími potřebami společnosti a možnostmi zvyšování životní úrovně našich občanů. Proto také v práci orgánů České národní rady musíme spolu s pracujícími v potravinářském průmyslu, v zemědělských službách, v dodavatelských a odběratelských odvětvích vycházet důsledně z toho, že naše zemědělská socialistická velkovýroba musí zabezpečovat další posilování soběstačnosti v potravinách.
V našem výboru jsme se v rámci kontrolní a iniciativní činnosti zabývali rozvojem řady důležitých úseků v této oblasti. Také předsednictvo České národní rady posoudilo např. v posledním období náměty na řešení obilního problému, krmivové základny, rozvoj pěstování brambor atd. Za II. volební období jsme se dvakrát zabývali zemědělstvím a výživou na plénu České národní rady, což ukazuje na důležitost a pozornost, která je v tomto nejvyšším zastupitelském orgánu ČSR těmto otázkám věnována. Myslím, že při rozpracování a zabezpečování XV. sjezdu v orgánech České národní rady bude nutné věnovat oblasti výživy nemenší pozornost i nadále. Větší důraz bude třeba položit na využití půdního fondu, na přednostní rozvoj rostlinné výroby a na další rozšiřování různých forem kooperace.
Soudružky a soudruzi, realizace zemědělské politiky za období budován socialismu, zejména však v posledních pěti letech znamenala pro celé národní hospodářství i samo zemědělství, pro všechny občany i pro samotné družstevní rolníky a ostatní pracovníky v oblasti výživy významný pokrok ve výsledcích výroby, ale též ve zlepšení pracovních i životních podmínek. Zvlášť výrazný je růst životní úrovně družstevních rolníků. Můžeme proto být hrdi na zhodnocení, které provedl XV. sjezd KSČ. Je však nutné dosavadní výsledky dále rozvíjet. Myslím, že v tom mohou orgány České národní rady sehrát i v dalším volebním období významnou úlohu. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslanci Vejrovi. Dále promluví poslanec ing. Uřičář.
Poslanec ing. Jan Uřičář: Vážené soudružky a soudruzi! V hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje našeho státu pro období 6. pětiletého plánu formuloval XV. sjezd KSČ inspirující úkoly i pro všechny složky československé inteligence. Pod citlivým vedením KSČ jsou vytvářeny podmínky, aby inteligence všestranným rozvojem tvůrčích schopností a růstem společenské aktivity významně přispěla k rozvoji socialistického státu v oblasti hospodářské, kulturní i politické. Mimořádnou náročnost akcentuje sjezd zejména pro skupinu vědeckotechnické inteligence. Vědeckotechnický rozvoj se má stát nejpotenciálnějším intenzívním faktorem zvyšování efektivnosti výroby a zlepšování podmínek života a práce lidí.
Sám jsem si sílu a významnost této skutečnosti znovu uvědomil a potvrdil, když jsem bezprostředně po skončení XV. sjezdu jako bezpartijní poslanec a hospodářský pracovník byl pověřen výkladem k otázkám další orientace úkolů rozvoje vědy a techniky na politickém školení pracovníků z úseku podnikové vědeckovýzkumné základny v našem závodě, v Třineckých železárnách. Konkretizace a logická linie stanovená XV. sjezdem pro oblast vědeckotechnického rozvoje vzbudila u všech příslušníků technické inteligence obdiv a činorodý zájem tím spíše, že převážná většina z nich se adresně našla ve jmenovaných úkolech, např. pro další rozvoj metalurgie v ČSSR se svým konkrétním úkolem, k němuž má pracovní i kontinuální profesní vztah. S uznáním byla přijímána nezbytnost důsledné návaznosti a sepětí všech dílčích problémů k nosným, koncepčním úkolům rozvoje naší ekonomiky.
Směrnice hospodářského a sociálního rozvoje našeho státu zakotvuje pro naplňování zmíněné funkce vědeckotechnického rozvoje objektivní garance již např. v tom, že podíl prostředků na vědu a výzkum v 6. pětiletém plánu dosahuje 3,8 % z národního důchodu, že podíl vědeckovýzkumných pracovníků dosáhne 21 na 1000 obyvatel atd. Jsou to ukazatele dosahované v průmyslově vyspělých státech a ve státě socialistickém jsou při plánovitém řízení nejlepší předpoklady jejich optimálního využití.
S tímto příznivým předurčením jsou již na pracovištích vědeckovýzkumné základny konkrétně rozpracovávány plány vědeckotechnického rozvoje a koncentrovány síly a prostředky k nosným rozvojovým programům v hlavních oblastech, které byly XV. sjezdem KSČ jmenovitě formulovány: komplexní využívání domácí surovinové základny, úspory paliv a energie, racionalizace a zvyšování zemědělské produkce, ochrana a tvorba životního prostředí.
I podle našich dosavadních poslaneckých poznatků můžeme potvrdit nutnost disciplinované koncentrace sil a prostředků v oblastech základního i aplikovaného výzkumu k uvedeným rozvojovým úkolům. Sjezdová usnesení plánovitou návaznost základního a aplikovaného výzkumu věcně formulují.
Z rychlení tempa realizace výsledků výzkumu ve výrobní praxi zůstává pro celou naši vědeckotechnickou inteligenci nejnáročnějším úkolem tvůrčím i řídícím. Pro naplnění cílů 6. pětiletého plánu je zvládnutí tohoto úkolu kategorickým požadavkem. Není nadále únosné, aby vědeckovýzkumné programy nebyly plánovitě propojeny s ostatními úseky technického rozvoje a s celým národohospodářským plánem. Nesmí se nečinně přihlížet k tomu, aby dobře vyřešené výzkumné úkoly neměly plánem zabezpečenou komplexní výrobní realizaci, aby navazující případná investice nebyla plánovitě zajištěna.
Funkce tzv. koordinačních plánů u státních i dalších úkolů technického rozvoje, která je za poslední léta postupně prosazována, by v zásadě všechny jmenované návaznosti měla zabezpečovat. Přesto však zejména plány investic, jež jsou nejsilnějším rozvojovým faktorem, velmi často zmíněnou kontinuitu nesplňují. Předpokládaný realizátor - výrobní podnik většinou nemá při zadávací etapě výzkumného úkolu spolehlivé garance investičního zabezpečení. Proto je často jeho účast v plánovacím i koordinačním dění spíše iluzorní. V žádné úrovni plánu rozvoje vědy a techniky by za takovýchto okolností neměly být výzkumné úkoly k řešení schvalovány, a naopak pro zabezpečování investice, resp. licence, musí být nezbytně nutné výzkumně vývojové práce řešeny s intenzívní koncentrací všech dostupných sil a kapacit. I v této oblasti prozatím přetrvává řada nedostatků. Stoupající vážnost plánů komplexní socialistické racionalizace ve výrobních hospodářských jednotkách skýtá však realitu pro zlepšování tohoto stavu, zejména u rekonstrukcí a modernizací.
Závazné plány k zabezpečení rozepsaných realizačních výstupů plánů rozvoje vědy a techniky, které jsou nově sestavovány, musí v podnicích nabývat jednoznačně povahu výrobních úkolů s jmenovitou odpovědností a jasným organizačním řádem. Předpokladem pro jejich závaznost však nadále zůstává vysoká úroveň a komplexnost řešení v samotné etapě výzkumu i osvojení a tím tedy i kritická náročnost všech účastníků závěrečných oponentur výzkumných úkolů.
S vědomím velké složitosti všech těchto vztahů jsou ve sjezdových usneseních důrazně formulovány významnost a poslání ekonomického výzkumu k tvorbě komplexních řídících a informačních systémů a zdokonalování plánovací činnosti. I na základních úrovních našeho hospodářského života, tj. ve výrobních podnicích, nebude nadále možno bez dořešení těchto potřeb dosavadními formami složité úkoly vědeckotechnického rozvoje plánovitě zabezpečovat. V širším pohledu na hospodářský rozvoj našeho státu, který bezvýhradně předpokládá větší koordinaci a integraci vědeckotechnického rozvoje se zeměmi RVHP, nabývají zmíněné okolnosti významnosti naprosto kategorické. Jen těmito formami budeme moci dosáhnout postupně toho, aby i na vědeckovýzkumných pracovištích a institucích samých byly postupně vytvářeny podmínky pro efektivnost a zjednodušení správních, rozborových, kontrolních a plánovacích činností a umocněny tak vlastní tvůrčí, řešitelské kapacity.
Tyto aspekty by měly být náročněji váženy i u nás, v našich zákonodárných sborech v soustavné péči o zdokonalování zákonných a jiných ustanovení pro oblast vědeckotechnického rozvoje s cílem všestranného zprogresívnění jejich působnosti.
Vysoké úkoly stanovené XV. sjezdem KSČ je naše inteligence schopna naplnit při plné tvůrčí angažovanosti v těsném spojení s dělnickou třídou a rolnictvem. Jednoznačné konkretizace těchto úkolů, významnost jejich určení i dobré výchozí předpoklady k jejich splnění jsou podněcující pro každého příslušníka inteligence.
Takto byly přijímány a posuzovány bezprostředně po XV. sjezdu KSČ, takto jsou na pracovištích, v institucích a závodech podrobně rozpracovávány do prováděcích plánů, protože příslušníci inteligence v nich spatřují vynikající možnosti tvůrčí seberealizace i společensky prospěšného uplatnění.
I nás, poslance, zavazuje tento spontánní zájem k tomu, abychom ve spolupráci s hospodářským vedením a společenskými organizacemi na závodech a institucích všestranně napomáhali organizovat a umocňovat aktivitu a iniciativu naší inteligence ke splnění těchto vysokých náročných úkolů.
Sjezdová usnesení, k jejichž naplňování se náš vrcholný zastupitelský orgán, Česká národní rada, dnešním jednáním iniciativně přihlašuje, dávají každému z nás konkrétní výchozí bázi a perspektivní orientaci i přímé politické pověření. /Potlesk./