Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji. Dávám slovo poslankyni Hlaváčkové.
Poslankyně Jarmila Hlaváčková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, potravinářský průmysl zpracovává a zušlechťuje většinu zemědělské produkce. Na jeho pracovnících do značné míry závisí, jak bude zemědělská produkce využita a jakou formou bude podána na stůl pracujících. Za šestou pětiletku má potravinářský průmysl zvýšit výrobu o téměř 19 % a podílet se na zlepšení salda zahraničního obchodu.
V tomto směru máme na Olomoucku a v Severomoravském kraji některé dobré zkušenosti při zabezpečování závěrů listopadového pléna ÚV KSČ z roku 1974. Např. závody MILO a ZORA v Olomouci snížily zavedením domácích surovin nároky na dovoz o více než 10 milionů Kčs. V tom chceme i nadále pokračovat. Je však nutné říci, že nejde o jednoduchou záležitost, jak by se mohlo na první pohled zdát. Používání nové suroviny, nového obalového materiálu apod. vyžaduje zavedení nových technologických a pracovních postupů a tím samozřejmě nové techniky. Z toho vyplývá i zvýšená náročnost na každého pracovníka v závodě. Proto jsme realizaci těchto úkolů projednali s pracujícími. Jejich aktivní pří stup se projevil celou řadou zlepšovacích návrhů i zapojením do socialistické soutěže.
Myslím, že tyto výsledky svědčí o dobrém přístupu pracujících potravinářského průmyslu k zabezpečení výživy našich občanů a plánovaným úkolům. V současné době věnujeme pozornost zlepšování jakosti výrobků. Vycházíme z toho, že je třeba efektivně využívat zemědělskou produkci a našim občanům poskytnout jakostní potraviny. V tomto smyslu rozvíjíme v potravinářských závodech Saratovské hnutí. Zkušenosti nám totiž ukázaly, že k zabezpečení jakosti nestačí sebedokonalejší technická, ekonomická a organizační opatření, ale že je nutné na ni orientovat zájem celých pracovních kolektivů.
Podle Saratovského systému bezchybné práce do konce roku 1975 pracovali pracující v 10 závodech Severomoravského kraje a v dalších 6 závodech se tento systém zkušebně zavádí. Iniciativa, odpovědnost za výsledek práce, socialistické uvědomění a uplatnění schopností pracujících se projevilo v tom, že všechny tyto závody splnily plánované úkoly v jakosti. S tím se však nechceme spokojit, neboť si uvědomujeme, že odstraňování nedostatků a chyb v práci není jednorázová záležitost, ale naopak vyžaduje komplexní přístup každého pracujícího a řídícího pracovníka ke své práci a soustavné zlepšování pracovních postupů a vlastností výrobků.
Vývoj společnosti a potřeby našich občanů však současně vyžadují měnit sortiment výrobků potravinářského průmyslu. O šířce obměny svědčí příklad ze závodu NEALKA, kde za období 5. pětiletky bylo zavedeno 23 nových výrobků a objem jejich výroby činil 30 % z celé produkce. Též inovaci je nutné pokládat za plynulý proces. Při jeho realizaci počítá potravinářský průmysl se zlepšováním výrobků tak, abychom mohli dodávat na trh biologicky hodnotné potravinářské výrobky. Prognózy ukazují, že do budoucna bude nutné zvyšovat podíl potravin živočišného původu, ovoce a zeleniny.
Rozvojem výroby těchto druhů potravin chtějí potravináři přispět k dalšímu zlepšování naší výživy. Proto se počítá, že v 6. pětiletce bude ročně uváděno na trh 200 nových výrobků. Jejich produkce má dosáhnout čtvrtinu přírůstku výroby.
Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji poslankyni Hlaváčkové. O slovo se přihlásil ministr obchodu ČSR, Trávníček.
Ministr obchodu ČSR Josef Trávníček: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, dovolte mi, abych několika stručnými poznámkami vysvětlil některé dotazy a připomínky soudruhů poslanců. Především bych však chtěl ujistit Českou národní radu, že ministerstvo obchodu ČSR považuje problematiku racionální výživy za velmi důležitou, a že všechny otázky, které se racionální výživy dotýkají, řeší s plnou odpovědností a se snahou realizovat v co nejširší míře taková opatření, abychom přispěli ke zdravé výživě obyvatelstva.
A nyní konkrétně k otázce zásobování bramborami, jak o ní hovořil soudruh poslanec Chytráček. Z hlediska racionální výživy připadá bramborám významná úloha, neboť patří mezi ty uhlovodany, které mají nejnižší kalorickou hodnotu. V letošním roce máme v zásobování bramborami vážné problémy. Loňská úroda nesplnila zcela očekávané předpoklady a proti požadavkům obchodu se pro tržní fondy nakoupilo asi o 20 tisíc tun brambor méně. Kromě toho nepříznivé klimatické podmínky ve vegetačním období měly vliv na kvalitu brambor, takže letos dochází při skladování k vyšším ztrátám než v jiných letech. Současné zdroje brambor, to znamená skladované zásoby a dohodnuté dodávky ze zahraničí, nám dávají předpoklady k plynulému zásobování obyvatelstva zhruba asi do konce dubna. Při tom poněkud svízelnější situace je v tomto směru na Slovensku než v České socialistické republice.
Všechny tyto otázky se projednávají v příslušných komisích vlády i federální a hledají se možnosti dalšího posílení zdrojů brambor. Současně s tím se provádějí opatření, jejichž účelem je snížit ztráty při skladování na minimum. Provádějí se preventivní prohlídky, a to jak v obchodě, tak i v zemědělských závodech a všechna ohniska hniloby se v zárodku likvidují. Do prodejen se dodávají brambory ve spotřebitelském balení tak, aby se neprodávala nepřiměřená množství a přednostně se zabezpečuje zásobování krajských měst a průmyslových center.
Ke zlepšení současného stavu se snažíme obstarat brambory v zahraničí. Ani v tomto směru však není situace nijak jednoduchá, neboť na zahraničních trzích jsou ceny značně vysoké, takže nakupujeme 1 kg brambor zhruba asi za 10 Kčs franko. Určité množství brambor dovážíme z Egyptské arabské republiky, dále nakupujeme brambory v Albánii, v Itálii, ve Španělsku, v BLR a RSR. Orientujeme se především na rané brambory, neboť vycházíme z toho, že ztráty při zpracování raných brambor jsou mnohem nižší než u brambor z loňské sklizně. Kromě toho obsah vitamínu C u nových brambor je několikanásobně vyšší. Pro další posílení zdrojů uvažujeme ještě s tím, že bychom část finančních prostředků určených na dovoz pomerančů orientovali k nákupu brambor. Podotýkám, že tím samozřejmě nijak neohrozíme zásobování obyvatelstva jižními plody.
Ke zmírnění napjaté situace jsme uložili všem obchodním organizacím, aby zvýšily nabídku zastupitelných druhů potravin. Dále pak usměrňujeme spotřebu brambor i ve veřejném a závodním stravování tak, aby brambory byly nahrazeny jinými přílohami.
Posl. Vojancová položila otázku, jakou záruku po loňských zkušenostech budou mít letos výrobci, že nákupní organizace vykoupí všechno vyprodukované ovoce a zeleninu. Dovolte tedy několik vysvětlujících otázek. Naše organizace Obchodu ovocem a zeleninou a Český svaz spotřebních družstev, které provádějí výkup, jsou vedeny snahou nakoupit od výrobců co nejvíce tohoto zboží, abychom mohli poskytnout spotřebitelům dobrou nabídku. Nemohu však odpovědně prohlásit, že vykoupíme např. všechno ovoce, které nám pěstitelé nabídnou. Usilujeme o to, abychom odběratelsko-dodavatelské vztahy se zemědělskými závody stabilizovali a v té souvislosti uzavíráme dlouhodobé smlouvy. Výrobci, kteří tyto dlouhodobé smlouvy s výkupní organizací uzavřou, mají potom záruku, že obchodní organizace od nich odebere veškeré standardní produkty bez ohledu na množství obsažené v uzavřených smlouvách a přednostně i nestandardní ovoce, pokud je schopné dalšího konzervárenského zpracování.
V minulém roce uzavřel Obchod ovocem a zeleninou takovéto dlouhodobé smlouvy již asi se 60 % svých dodavatelů zeleniny. Poněkud odlišná je situace ve výkupu ovoce. Téměř 3/4 z celkové produkce se nakupují od soukromníků, s nimiž se uzavírají jenom roční smlouvy. Dlouhodobé smlouvy se pak uzavírají se socialistickými organizacemi, které pak mají také záruku, že bude odebráno veškeré jimi vyprodukované množství standardní jakosti. Pokud jde o zboží nestandardní, i to se od těchto dodavatelů vykupuje za předpokladu, že je od nás odebere zpracovatelský průmysl. Kromě toho však máme ještě celou řadu drobných pěstitelů, kteří smlouvy s obchodními organizacemi vůbec neuzavírají a od nichž se odebírá produkce v takovém rozsahu, jak to odpovídá potřebám trhu a zpracovatelského průmyslu.
Chtěl bych informovat ještě Českou národní radu, že od 1. července letošního roku vstupují v platnost novelizované základní podmínky dodávky zemědělských výrobků, kterými se nově upravuje odběr ovoce a zeleniny od pěstitelů. Podle nich se rozlišují tzv. specializované závody na pěstování ovoce a zeleniny od ostatních pěstitelů. Tyto specializované závody budou preferovány v tom, že obchodní organizace nakoupí od nich veškerou produkci ovoce a zeleniny, i když dodávky přesáhnou smluvně dohodnutá množství, a to i nestandardní jakosti. Podmínkou samozřejmě je, že i tyto nestandardní druhy budou vhodné pro zpracování v konzervárenském průmyslu.
Soudružky a soudruzi, největší možnosti k prosazování zásad správně výživy jsou ve společném stravování. Dokonalá příprava jídel, skladba jídelních lístků co do kalorické hodnoty a obsahu vitamínů, mohou lépe působit na spotřebitele při jejich přímé spotřebě ve stravovacích zařízeních než při prodeji v maloobchodě. Usilujeme proto hlediska racionální výživy v celé práci veřejného stravování co nejvíce prosazovat. Počátkem minulého roku projednala vláda ČSR zprávu o tom, jakých výsledků bylo dosaženo v realizaci hlavních směrů rozvoje podniků restaurací a jídelen, které byly přijaty již v roce 1971. Ukazuje se, že neustále roste spotřebitelská poptávka a nároky obyvatel na kvalitu a kulturu služeb na jedné straně, že však na druhé straně v samotných závodech veřejného stravování většinou přetrvává nízká technická úroveň a omezená stravovací kapacita. Naší snahou proto je, při respektování hledisek správné výživy provádět taková opatření, která by nám pomohla i v tomto odvětví zavést pokrokovější metody. Jedním z těchto opatření je budování centrálních výroben polotovarů a hotových jídel. V minulém roce schválilo předsednictvo vlády výstavbu čtyř takových výroben, které odstraní dosavadní vlastně řemeslnou práci a umožní všem formám společného stravování odebírat technologicky dokonale připravené polotovary či hotová jídla.
Soudružka posl. Hausnerová poukázala na nevyužité kapacity výroby polotovarů v Brně, jejichž zkušební provoz byl ukončen ve II. pololetí loňského roku. Není jednoduché takovou výrobnu postavit, ale ještě důležitější je orientovat a udržet její výrobu tak, aby dodávala všem svým odběratelům z jednotlivých forem společného stravování skutečně polotovary a hotová jídla. Proto v současné době výrobnu polotovarů v Brně orientujeme na to, aby co nejrychleji plnil původně předpokládaný záměr. Uskutečnila se schůzka a dohoda dodavatelů a odběratelů o dodávkách byla vydána publikace s přehledem všech nabízených výrobků jsou stanoveny ceny, uzavírá se řešení obchodní srážky, doplňují a kompletují se linky na výrobu polotovarů a hotových jídel a rychle se zvyšuje i využití kapacity. Dali jsme dispozice k dalšímu využití této výrobny i v ostatních formách společného stravování, především ve stravování školních dětí. O komplexu opatření k plnému využití výrobny polotovarů v Brně budeme informovat vládu počátkem třetího čtvrtletí.
Kromě těchto zásadních opatření budují se v některých podnicích střediska pro dodávky polotovarů a příloh, zřizují se v krajských městech dietní jídelny a je připraven program na rozšíření těchto dietních jídelen a dále pak mléčných jídelen i do dalších míst. Pozornost se věnuje i skladbě jídelních lístků tak, aby kromě zeleninových a ovocných jídel obsahovaly alespoň jedno jídlo dietní. Všechna tato opatření realizujeme v těsné spolupráci s národními výbory a pokud jde o závodní stravování, s orgány Revolučního odborového hnutí. Také všechny kontrolní orgány orientujeme k důsledné realizaci vyhláškami stanovených opatření.
Dovolte mi ještě v závěru, abych poděkoval soudružkám a soudruhům poslancům za velký zájem a péči, kterou nejen racionální výživě, ale všem problémům spojených se zásobováním obyvatelstva soustavně věnují. Chtěl bych vás ubezpečit, že všechny vaše připomínky, ať již u výborů anebo z jednání pléna ve své práci plně využíváme. Rád bych vás proto požádal, abyste svoji pozornost všem těmto otázkám věnovali i nadále. /Potlesk./
Místopředseda ČNR JUDr. Vladimír Ambruz: Děkuji ministru Trávníčkovi za jeho vystoupení. Jako poslední v pořadí přihlášených poslanců vystoupí poslankyně Kolaříková.
Poslankyně Heda Kolaříková: Vážená Česká národní rado, vážení hosté. Při průzkumu skupiny předsednictva ČNR pro zahraniční vztahy jsme se setkali s mnohými problémy, které se vyskytují při zajišťování potravin a surovin jak v domácí výrobě, tak i z dovozu. Nemůžeme si všechno vyrábět sami. Abychom mohli dovážet, musíme se také starat o to, abychom co nejvíce vyváželi, a to ty výrobky, které umíme dělat, které mají svoji tradici, dobrý zvuk a jsou mimořádně dobře prodejné na všech světových trzích. Ukázalo se, že v naší dovozové politice po mnoho let převyšovalo hledisko okamžitých potřeb. Neprojevoval se příliš koncepční přístup k řešení racionální výživy národa. Špatná skladba stravy, špatné skladování a přeprava, mnohdy jsme také kladli zbytečně vysoké nároky na dovoz některých potravin a surovin. Musíme si přitom uvědomit, že ceny potravin a potravinářského zboží neustále stoupají a že za stejné množství dovážených potravin platíme podstatně více, než tomu bylo před třemi nebo pěti lety. Přitom se tato situace nijak neprojevila u našich spotřebitelů, což je reálný výsledek politiky naší strany v posledních pěti letech. K vývoji cen potravinářského zboží a zemědělských výrobků na světových trzích stačí uvést například jen to, že pro ministerstvo obchodu jsme v roce 1970 dovezli tohoto zboží za 6 miliard a v roce 1976 plánujeme dovoz za více než 8 miliard korun, aniž by se přitom podstatně zvýšilo dovážené množství. Jedná se o rýži, kávu, čaj, citrusové plody, ovoce a zeleninu. /Řízení schůze převzal předseda ČNR Evžen Erban./
Problémy se zajišťováním výživy národa a nákupu potravin a surovin budou jistě do budoucna stále složitější, a proto usnesení ústředního výboru naší strany o co největší soběstačnosti ve výrobě zemědělských produktů je opravdu velmi prozíravé. Převážná většina všech států se snaží přecházet na prodej finalizovaných výrobků oproti dřívější nabídce surovin. Je proto nezbytné zabezpečovat výživu našeho obyvatelstva převážně vlastní výrobou, ale zároveň také zvyšovat vývoz našich tračních produktů. Pokud jde o zemědělství, je to cukr, slad a chmel. Jsme toho názoru, že těmto druhům je nutno věnovat větší péči než doposud. V poslední době například poklesla kvalita sladového ječmene, což znamenalo značný pokles při prodeji na zahraničních trzích. Rovněž tak je možno hovořit o našem chmelu. Již několik let usilujeme o obnovení několika tisíc hektarů chmelnic. Zatím s výsledky nemůžeme být spokojeni. Popularita našeho piva je všeobecně známa. Prodej tohoto artiklu by se mohl zvýšit troj až čtyřnásobně. Ke zvýšení tohoto vývozu chybí mimo jiné lahve a kartony.
Snížení spotřeby cukru v naší výživě je velmi závažnou věcí, hovořil o tom i soudruh ministr Prokopec. Je to převážně zdravotnická záležitost. Současně je však cukr produktem, na kterém bychom našemu národnímu hospodářství mohli získat značné finanční prostředky. Musíme jej však umět prodat tehdy, kdy je jeho cena pro nás výhodná a ne když je na světových trzích cenová hladina nejnižší. To platí i o dalších zemědělských produktech a o jejich nákupu.
Říká se, že nedostatečné skladovací prostory nám brání uskutečňovat vývoz našich výrobků v době, kdy je pro nás výhodná konjunktura a cenová příležitost. Současně nám to také brání v cenově výhodném dovozu. Bylo by účelné řádně tyto záležitosti prověřit a urychleně by měla být provedena náprava. Naše škoda, že neumíme těchto možností využít. Pomalejší rozvoj potravinářského průmyslu a jeho materiálně technické základny snižuje možnost využít dobrých sklizní našeho zemědělství k jejich správnému uskladnění a také ke zvýšení efektivnosti našeho vývozu.
Soudružky a soudruzi, máme před sebou mimořádně závažný úkol uložený naší stranou. Zlepšit výživu národa nikoli větším množstvím, ale skladbou potravin vhodnou pro našeho dnešního občana. V koncepci rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu to znamená také snížení závislosti na dovozu některých zemědělských produktů a současně také zlepšení zahraničně obchodního salda.
Skupina předsednictva ČNR pro zahraniční vztahy považuje za významná opatření o specializaci výroby v rámci RVHP, které by měly snižovat závislost našeho potravinářského průmyslu na dovozu některých surovin a potravin z kapitalistických států. Je to důležitá deviza našeho zahraničního obchodu. Je to i v souladu s návrhem Směrnice hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR v letech 1976 - 1980, jak to zdůraznil při svém dnešním zahájení s. Erban, a k níž se také my všichni přihlašujeme. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, pořadí přihlášených řečníků je vyčerpáno. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo. Rozprava je tedy skončena. Přeje si slovo soudruh místopředseda vlády? Nepřeje.
Prosím tedy společného zpravodaje a předsedu návrhové komise posl. Jiráska o závěrečné slovo.
Posl. RSDR. Jan Jirásek: Soudružky a soudruzi, vzhledem k tomu, že nebylo rozporů mezi zprávou společného zpravodaje, názory vlády a mezi diskusí, mohu se vlastně závěrečného olovo vzdát. Návrhová komise vám předložila písemný návrh na usnesení. Na základě připomínek v souladu s úvodním slovem předsedy České národní rady i návrhem poslankyně Kolaříkové doporučuje návrhová komise změnit úvodní odstavec navrhovaného usnesení takto: "Česká národní rada projednala úkoly související s racionální výživou obyvatelstva v ČSR v duchu říjnového zasedání ústředního výboru strany k rozvoji zemědělství a potravinářského průmyslu z roku 1975 a v souladu s návrhem Směrnice hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR v letech 1976 - 1980. Česká národní rada návrh směrnice plně podporuje." /Potlesk./
Komise provedla pouze drobné formulační úpravy pro tisk a doporučuje schválit usnesení podle předloženého písemného návrhu s uvedenou změnou úvodního odstavce.
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci dr. Jiráskovi, předsedovi návrhové komise za jeho zprávu a odůvodnění návrhu usnesení Jsou nějaké připomínky nebo dotazy? Nejsou. Můžeme přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení o racionální výživě obyvatelstva v České socialistické republice ve znění předloženém návrhovou komisí, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Děkuji, to je jednomyslný souhlas. Tím Česká národní rada projednala první bod svého pořadu.
Ukončili jsme významné jednání o racionální výživě obyvatelstva. Toto jednání naší národní rady je výrazem péče strany a socialistického státu o člověka a současně je přesvědčivým dokladem našich úspěchů. Ty se v uplynulých letech plně projevily v životní úrovni našeho obyvatelstva, tedy i v úrovni jeho výživy, v níž patříme nesporně na čelné místo mezi nejvyspělejšími státy světa. Svým jednáním chtěla Česká národní rada doložit - díky obsažné diskusi a kvalitní zprávě vlády se zdarem - že naše společnost dokázala ochránit také na tomto úseku naše významné úspěchy před vážnými dopady krizových jevů v kapitalistických státech
Využívám této příležitosti, abych poděkoval krajským národním výborům a ústředním institucím, včetně sdělovacích prostředků za poskytnuté zdroje informací a zkušeností, o něž jsme mohli obohatit poznatky z vlastních volebních obvodů.
V České národní radě budeme i nadále podporovat všemi svými silami úsilí strany, všech státních a společenských organizací, abychom stávající pozitivní vývoj udrželi a dále prohlubovali. Tento náš postoj odpovídá požadavkům, které před celou naší společnost postavilo listopadové plénum ústředního výboru strany, dopis ústředního výboru k přípravě XV. sjezdu strany a návrh Směrnic hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR v letech 1976 - 1980. Efektivnost, racionálnost, kvalita, úzké sepětí se životem i kritická náročnost ke všemu a ke každému, to jsou základní požadavky ústředního výboru naší strany, k nimž se jako poslanci zákonodárného sboru České socialistické republiky plně přihlašujeme.
Přerušuji nyní schůzi na 15 minut.
/Schůze byla přerušena v 15.48 hod. a upět zahájena v 16.05 hod./
Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.
Dalším bodem pořadu dnešní schůze je
II
Zpráva ústavně právního výboru ČNR k vládnímu návrhu zákona České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů
Prosím zpravodaje poslance plk. dr. Lišku, aby přednesl zprávu.
Poslanec plk. RSDr. Emil Liška: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Vláda České socialistické republiky předložila České národní radě návrh zákona, kterým se mění zákon ČNR o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. Ustavně právní výbor tento návrh projednal ve své schůzi dne 16. března letošního roku a byl jsem pověřen, abych plénu České národní rady o tom podal zprávu. Uvedený návrh vychází ze zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění, schváleného dne 11. března t. r. Tímto opatřením se mění a doplňuje zákon o obraně ČSSR, zákon o působnosti federálních ministerstev, zákon o branné výchově, pokud jde o ustanovení, která se týkají řízení civilní obrany. Dochází ke změně v jejím řízení, které z působnosti federálního ministerstva vnitra přechází na federální ministerstvo obrany. Tento přesun je odůvodněn stále stoupajícím významem civilní obrany jako nedílné součásti obrany ČSSR a z toho vyplývající potřebou dále zlepšovat celý systém civilní obrany.
V návaznosti na uvedené zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění je též zapotřebí, aby byla provedena odpovídající úprava ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, podle něhož je dosud ministerstvo vnitra ústředním orgánem státní správy pro civilní obranu. Jménem ústavně právního výboru navrhuji, aby Česká národní rada vyslovila s předloženým vládním návrhem souhlas, jak je to též doporučeno v tisku č. 134. Děkuji za pozornost.