Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Děkuji. Slovo má nyní poslanec Hendrych.
Poslanec Robert Hendrych: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Stalo se již tradicí, že každoročně při této příležitosti v našem výboru ČNR pro obchod a dopravu bilancujeme, jak obchod plní své úkoly uložené zejména politicko-hospodářskými direktivami KSČ, direktivami jejího XIV. sjezdu a konkretizované 5. pětiletým plánem a prováděcími plány, a hodnotíme úkoly a jejich zajištění, které pro obchod, dopravu a silniční hospodářství vyplývají ze státního plánu a rozpočtu na nejbližší období tj. na příští rok.
Mám poněkud usnadněnou situaci v tom směru, že předseda našeho výboru ČNR pro obchod a dopravu, místopředseda České národní rady soudruh Toman již výstižně hodnotil v souvislosti s včerejším projednáváním plnění programového prohlášení vlády, jak oblast vnitřního obchodu, dopravy a silničního hospodářství plní své úkoly v dosavadním průběhu 5. pětiletého plánu a jak plní svou společenskou úlohu při zabezpečování rozvoje životní úrovně našeho lidu.
Z jednání na našem výboru vyplynulo, že prováděcí plán a státní rozpočet ministerstva obchodu ČSR na rok 1976 byl vypracován tak, aby navazoval na minulý vývoj národního hospodářství za období let 1971-1975 a zabezpečil plynulý přechod do 6. pětiletého plánu, aby zajišťoval nezbytné změny ve struktuře ekonomiky naší republiky a přispěl k řešení problémů vyplývajících ze změn vnějších podmínek dalšího rozvoje ČSSR. Plně se realizuje politická direktiva hledat řešení problémů vyplývajících ze změn vnějších ekonomických vztahů v tvorbě zdrojů, nikoli ve stagnaci životní úrovně.
Při této základní koncepci plánu se počítá s růstem národního důchodu a společenského produktu o 4,5 % proti očekávané skutečnosti letošního roku. V oblasti užití národního důchodu se počítá s růstem nevýrobní spotřeby o 4,5 %, přičemž osobní spotřeba by proti očekávané skutečnosti letošního roku měla stoupnout o 3,9 %. Růst osobní spotřeby a její struktura předpokládá realizovat maloobchodní obrat ve výši 156,7 mld Kčs, což je tempo přes 4 % proti očekávané skutečnosti letošního roku. Podíl prodeje průmyslového zboží z celkového maloobchodního obratu podle plánu vykazuje další zvýšení a v roce 1976 přesáhne 53 %.
Při posuzování temp růstu obratu v našem výboru jsme se shodli s pracovníky ministerstva obchodu ČSR, že nám nejde pouze o celkový globální pohled, ale že musíme kromě hledisek kvantitativních posuzovat hlouběji i hlediska kvalitativní, tj. jak náš vnitřní trh uspokojuje požadavky co do sortimentu, výběru zboží, jakosti a technické úrovně. V tomto směru po všech stránkách spokojeni být nemůžeme. I když plánované dodávky zboží v roce 1976 dosahují 160,9 mld Kčs, což v globálech i v základní struktuře, v rozdělení na potraviny a průmyslové zboží zabezpečuje dosažení plánované úrovně maloobchodního obratu, ukázal průběh dodavatelsko-odběratelských jednání na některé problémy a rizika v zajišťování strukturální rovnováhy trhu. V plánu ministerstva obchodu ČSR na rok 1976 se předpokládá, že bude uvedeno do provozu 369 prodejen, z toho vlastní investiční výstavbou 92 prodejen. Významným přínosem rozšiřování obchodních kapacit i v roce 1976 bude výstavba v rámci akce "Z", kterou bude získáno 152 prodejen, a komplexní bytová výstavba nám umožní získat 125 prodejen. Novou výstavbou tak přibude zhruba 63,5 tisíc m2 prodejní plochy. Z větších staveb bude v příštím roce dostavěn obchodní dům Most, hotel Garni v Praze, což však jsou pohříchu skluzy z letošního roku.
Úrovni zásobování vnitřního trhu v příštím roce přisuzujeme v souladu s letošním listopadovým zasedáním ÚV KSČ značný politický význam. V tomto směru chceme společně s průmyslovým výborem ČNR v příštím roce věnovat soustředěnou pozornost k zajišťování dodávek zboží v potřebné struktuře na oblast zásob zboží z hledisek jejich výše, struktury a oběhu, na zásobování oblasti hl. m. Prahy, na zpružnění spolupráce obchodu s výrobou, na vztahy mezi velkoobchodem a maloobchodem, a samozřejmě chceme zaměřit pozornost i na další záměry vyplývající z usnesení ÚV KSČ k cílům a úkolům rozvoje národního hospodářství na rok 1976 pro oblast vnitřního trhu.
Soudružky a soudruzi, rok 1976 v oborech dopravy a silničního hospodářství naváže na všechny kladné tendence, jež charakterizovaly jejich rozvoj v uplynulých pěti letech, kdy dobré výsledky v plnění úkolů průmyslu, stavebnictví a zemědělství byly provázeny i rychlým rozvojem dopravy, zejména veřejné automobilové dopravy ČSAD a postupným zlepšováním úrovně potřeby národního hospodářství i občanů, přičemž rozvoj veřejné dopravy byl nedílně spjat s náročnými volebními programy národních výborů.
Silniční automobilová doprava bude v roce 1976 zajišťovat 90 % přírůstku objemu přepravy nákladní dopravy. Železniční doprava je v tomto směru limitována svou výkonností a přednostním zaměřením na přepravu hromadných substrátů, zejména paliv, rud, stavebnin, hutních výrobků a na mezinárodní přepravu.
Veškeré přírůstky přepravy osob se koncentrují vedle individuálního motorismu do podniků veřejné automobilové dopravy ČSAD a městské hromadné dopravy, zatímco železniční doprava stagnuje. Dynamika výkonů ČSAD zachovává rychlý růst z minulých let, přičemž 78 % výkonů bude určeno pro přepravy ve stavebnictví.
S tímto trendem růstu jsou však spojeny některé obtíže, zejména není zabezpečen adekvátní přírůstek pracovníků, takže u řidičů bude stagnovat vysoký rozsah 20-22 % práce přesčas. Zabezpečení nákladní přepravy bude proto po této stránce především záležitostí racionalizačních a intenzifikačních opatření v organizacích veřejné automobilové dopravy.
V roce 1976 nedochází k podstatnému zlepšení v dodávkách těžkotonážních nákladních automobilů, zejména sklápěcího provedení u typů Škoda a Tatra. Naproti tomu situace v dodávkách nákladních automobilů o nosnosti do 5 tun je příznivá natolik, že umožní přistoupit k projednání povinného vyřazování těchto vozidel po uplynutí jejich ekonomické životnosti. Jde o příspěvek racionalizačního charakteru, který je nutno podpořit a jenž by mohl přinést úspory živé práce i spotřeby materiálu a náhradních dílů a omezení režimu provádění generálních oprav.
Vývoj městské hromadné dopravy v roce 1976 charakterizuje vysoký nárůst objemu přepravených osob, který je však do značné míry ovlivněn metodicky vlivem z úpravy normy počtu jízd na časové jízdenky v hlavním městě Praze. Dodávky tramvají a autobusů budou poněkud vyšší než v předchozím roce, neumožní však zlepšit dosavadní nízký stupeň obnovy vozového parku. Otevřenou otázkou plánu jsou dodávky trolejbusů, jejichž tuzemská výroba bude v letošním roce ukončena. Ve srovnání s uvažovaným růstem dopravních výkonů ve vozových kilometrech je přírůstek pracovníků minimální a neumožní proto ani v tomto roce snížit současnou vysokou úroveň přesčasové práce.
Pro výstavbu metra v Praze je uvažováno s objemem 1,2 mld Kčs. V rámci tohoto limitu budou zabezpečovány dokončovací práce na trase I/C, pokračováno ve výstavbě trasy I/A, II/C a zahájeny práce na trase II/2 /náměstí Míru - Vinohradská nemocnice/ a výstavba centrálního dispečinku. I když objemově jsou stavební práce na metru dodavatelsky zajištěny, nebylo dosud dosaženo plného souladu ve struktuře prací mezi dodavatelem a investorem a otázka bude řešena na nejvyšší úrovni.
V roce 1976 bude uskutečněna prvá etapa zásadních strukturálních a ekonomických změn u krajských dopravních středisek. Prvá tři střediska budou převedena ze systému hospodářských organizací na organizace rozpočtové. Tato ekonomická forma hospodaření vytváří potřebné předpoklady k orientaci krajských dopravních středisek především na společensky prospěšnou činnost na úseku zvyšování bezpečnosti silničního provozu, rozvoje dopravního inženýrství a ostatní úkoly dopravní politiky státu v působnosti národních výborů. S výjimkou Pražského dopravního střediska budou obdobná opatření realizována v dalších letech i u ostatních organizací. Významným úkolem středisek v roce 1976 bude i zabezpečování opatření na úseku regulace dálkové dopravy v souladu s připravovanou vyhláškou federálního ministerstva dopravy, představující důležitý racionalizační prvek v nákladní silniční dopravě.
U silničního hospodářství musí počínaje rokem 1976 dojít k postupnému výraznému obratu ve skladbě vynakládaných prostředků. Podíl investic a velkých oprav v poměru k ostatním neinvestičním výdajům by měl výrazně růst. S realizací tohoto trendu však vznikne řada problémů.
Především nové skladbě výkonů bude nutné přizpůsobit skladbu kapacit. Silniční podniky jsou dnes vybaveny technikou směrovanou na údržbové práce, velmi slabě jsou však vybaveny pro mostní práce, a pro práce na inženýrské síti ve městech; i nadále bude třeba soustřeďovat prostředky na hlavní silniční tahy, na vybranou silniční síť, na níž se dnes realizuje 52 % všech výkonů a jejž zatížení se dále zvýší.
Přitom bude třeba zabezpečovati sjízdnost komunikací 3. třídy, protože na nich se realizuje především autobusová dělnická přeprava a přeprava školní mládeže.
Konečně třetím problémem, který se změnami struktury vynakládaných výdajů souvisí, je určení oblastí priority. V průběhu 5. pětiletého plánu se prohloubily rozdíly mezi jednotlivými kraji v kvalitě komunikací a situaci bude nutno řešit především v Severočeském kraji ave Středočeském kraji, kde je třeba nahradit zejména komunikace postižené poddolováním a těžbou a konečně problémem zůstala i výstavba základního a doplňkového komunikačního systému v Praze.
Specializované silniční podniky, tj. a. a. Silnice a Okresní správy silnic budou zvýšené úkoly v roce 1976 i v příštích létech 6. pětiletky řešit pouze racionalizací, zvyšováním produktivity práce, bez nárůstu pracovníků. Dosažení růstu produktivity práce a plnění úkolů je však u těchto podniků přímo závislé na zabezpečení potřebné techniky a tedy i potřebných limitů.,
Přes současné obtíže však kolektiv téměř 130 tisíc pracovníků dopravy a silničního hospodářství je připraven ke splnění náročných úkolů v roce 1976 a tím přispět k dalšímu dynamickému rozvoji celého národního hospodářství.
Jelikož rozpočet a rok 1976 pamatuje rovnoměrně na všechny úseky našeho národního hospodářství, doporučuje výbor ČNR pro obchod a dopravu, aby jej Česká národní rada schválila. /Potlesk./
Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Děkuji. Dávám slovo poslanci Šťastnému.
Poslanec plk. doc. dr. Václav Šťastný: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Zdravotní a sociální výbor ČNR se při projednávání státního rozpočtu na rok 1976 zabýval některými zdravotnickými a sociálními otázkami, které s problematikou státního rozpočtu přímo nebo nepřímo souvisí. V návrhu rozpočtu kapitoly zdravotnictví na rok 1976 se pro ústředně řízené organizace a pro organizace řízené národními výbory počítá s celkovou částkou 13,5 mld Kčs, což znamená proti letošnímu roku zvýšení o 0,5 mld Kčs. Zdravotní a sociální výbor ČNR považuje navrženou výši prostředků za dostačující ke splnění úkolů zdravotní péče o obyvatelstvo na současné úrovni.
Výbor doporučil, aby bylo obnoveno používání výnosu regresních náhrad na nákup zdravotnické techniky pro zdravotnická zařízení bez investičního limitu. V dřívějších letech, kdy tento souhlas byl dáván, docházelo k užitečnému a pro plnění zdravotnických úkolů žádoucímu vybavení pracovišť přístroji, a to v průměrné roční částce 10 miliónů Kčs na každý kraj, včetně hlavního města Prahy, tj. celkem 80 miliónů Kčs. V roce 1974 byl tento pro zdravotnictví výhodný postup v ČSR zrušen, zatímco v SSR ještě pokračoval. V současné době je podle našich informací tato otázka již negativně uzavřena.
Naše zdravotnictví vyvíjí systematické úsilí o snižování počtu některých obávaných chorob na nejmenší míru, popř. o jejich úplné vymýcení. Byly likvidovány choroby tak nebezpečné a hromadně se vyskytující, jako tuberkulóza, dětská obrna a spála, zajišťuje se celostátní ochrana před tetanem a v současné době se zaměřuje zdravotnická péče na choroby srdce, oběhového systému a nádorová onemocnění. Jde o choroby, které v mortalitě stojí u nás, jako ostatně ve většině vyspělých zemích na prvním místě. Proto rozvíjíme svůj vlastní kardiovaskulární a onkologický program, jehož významnou složkou je prevence. Naše zdravotnictví má plné organizační a odborné předpoklady, aby tento program byl úspěšně splněn. Je však nezbytné vytvořit i předpoklady materiální a kádrové. Bude třeba budovat pracoviště, rozšiřovat počet koronárních jednotek, neustále modernizovat vybavení onkologických oddělení, a to i při vědomí, že naše bilance pracovních sil je a bude ještě dlouho napjatá a že lepší situace není ani na úseku investic. Na tomto úseku však nemůžeme zaostávat, neboť zdraví obyvatelstva má doslova životní význam.
Pokud jde o investiční výstavbu, zdravotní a sociální výbor ČNR oceňuje, že v letošním roce bylo uvedeno do provozu několik významných zdravotnických zařízení. Přes tyto kladné jevy však stále v investiční výstavbě našeho zdravotnictví přetrvávají staré nedostatky, zejména zpožďování výstavby a stálé prodlužování stanovených a potvrzených termínů ze strany stavebních organizací, jako je tomu např. u výstavby farmabloku n. p. Léčiva v Dolních Měcholupech nebo u výstavby skladu n. p. Zdravotnické zásobování v Říčanech. Zde by se měla zvýšit organizátorská a řídící úloha ministerstva stavebnictví ČSR.
V poslední době se projevují určité výkyvy v zásobování léky, zvlášť u některých druhů. Na základě informací a poznatků poslanců z volebních obvodů analyzoval zdravotní a sociální výbor ČNR příčiny tohoto stavu a dospěl k závěru, že v uvedených případech vznikají ve sféře zahraničně politické jako problematika strategických surovin a ve sféře ekonomické nevhodnou plánovací metodikou, která uplatňuje pro farmaceutický průmysl stejné plánovací ukazatele jako pro ostatní průmysl, např. ukazatel tržního fondu, ačkoliv léky nejsou v pravém smyslu slova zbožím a stát je dává obyvatelstvu v rámci léčebné péče zdarma. Spolupůsobí i nepohotovost devizových prostředků a také nedostatečné plochy zemědělské půdy vyčleněné pro pěstování domácích surovin. Svou roli sehrává i určitá nehospodárnost s léčivy.
Na úseku sociálního zabezpečení uvádí návrh státního rozpočtu ČSR částky, které plně zajišťují zvýšené náklady na důchodové zabezpečení a na plnění úkolů sociální péče. Nový zákon o sociálním zabezpečení a z něho vyplývající národní zákony znamenají dovršení realizace usnesení XIV. sjezdu KSČ v oblasti sociální politiky. Významné zlepšení životní úrovně důchodců je výsledkem pozitivního vývoje našeho hospodářství a jeho vynikajících úspěchů v plnění a překračování plánovaných úkolů. Nový zákon také však prohlubuje oblast sociální péče, umožňuje její nové progresívní formy a vytváří prostor pro její další rozvíjení.
V nemocenském pojištění konstatujeme snižování absence pro nemoc a úraz. Projevuje se tu jednak pozitivní přínos prohlubované léčebné péče, jednak stále se zlepšující poměr pracovníků k celospolečenským zájmům. Snižování absence přináší našemu hospodářství dvojí prospěch: na jedné straně snižování výdajů na nemocenské dávky, na druhé straně zvyšování produkce za čas nepromeškaný nemocí nebo úrazem. Dosažené výsledky ukazují, že je třeba v úsilí o snižování výpadků pracovní doby z důvodů nemoci nebo úrazu stále pokračovat na všech v úvahu přicházejících frontách. tj. v léčebné péči, v protiúrazových opatřeních, v kontrole nemocných a v ideové výchově pracovníků.
Státní rozpočet počítá se zvýšením výdajů na přídavky na děti a na mateřský příspěvek. Zvyšování těchto výdajů je velmi pozitivní odpovědí na soubor sociálně ekonomických opatření pro zvýšení porodnosti a zajištění přírůstku obyvatelstva nad jeho úbytkem. U většího počtu narozených dětí je zvlášť kladným jevem, že se rodí více druhých a třetích dětí a zmenšuje se počet rodin s jedináčky.
V závěru svého vystoupení bych chtěl zdůraznit, že prostředky vydávané státem na naše zdravotnictví musí všechny pracovníky-zdravotníky zavazovat k tomu, aby těchto prostředků bylo co nejefektivněji využito. Především musí být prohlouben odborně technický vztah k nemocným na prvním stupni jejich styku, tj. v základních léčebných zařízeních. Musíme se zbavit někde ještě přetrvávajících administrativních forem tohoto vztahu. S tím souvisí nutnost šetřit čas pacientů, odstraňovat dlouhé čekací lhůty v čekárnách ambulantních zařízení, učinit pružnější objednávkový systém, celou administrativu ve styku s nemocnými racionalizovat. K tomu by měla sloužit i výměna zkušeností mezi okresy, popř. i mezi kraji.
Zdravotníci mají na starosti nejcennější statek naší společnosti - její zdraví. O to významnější je každý počin, jímž své úkoly v tomto směru zintenzivňují a prohlubují a přispějí k dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti v duchu Dopisu ÚV KSČ k přípravě XV. sjezdu strany.
Závěrem mi dovolte, abych jménem zdravotního a sociálního výboru ČNR vyslovil souhlas s předloženým návrhem státního rozpočtu české socialistické republiky na rok 1976. /Potlesk./
Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Děkuji. Nyní promluví poslanec Vašků.
Poslanec Oldřich Vašků: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi! Při projednávání plánu vodního hospodářství jsme hlavně ocenili, že v současném období voda, která stála prozatím na okraji zájmu se stala uznávanou nutností vážného řešení. Tomu nasvědčují i prostředky, se kterými se počítá pro příští období počínaje rokem 1976. Chtěl bych zde však upozornit na možnost vzniku vážnější situace, která by přesto mohla vzniknout neplněním některých plánovaných programů. Výbor vycházel především z plnění úkolů 5. pětiletky. A zde - i když bude úkol zásobování a odkanalizování stanovený pětiletkou splněn, nebudou dočerpány všechny prostředky určené pro rozvoj vodního hospodářství. Dělá to asi 2 mld Kčs. Znamená to, že zásobování se děje na úkor přetěžování zdrojů, že nejsou vytvářeny pohotové rezervy vodních zdrojů, pro které byly prostředky v 5. pětiletce určeny a že tyto prostředky byly použity v jiných oblastech.
Plán roku 1976 počítá s většími investičními prostředky pro vodní hospodářství, a to jak pro centrální sféru, tak i pro sféru vodního hospodářství, řízenou národními výbory. Růst není malý; z předpokládaného čerpání v 5. pětiletce asi 11 mld Kčs bude v 6. pětiletce dáno do vodního hospodářství asi 17 mld Kčs a to počínaje již rokem 1976.
Výbor ČNR pro zemědělství a výživu proto uvítal, že vláda ČSR přijala opatření, aby veškerá investiční výstavba byla účelně zkoordinována tak, aby jak prostředky centrálně řízených organizací, tak i vodohospodářských organizací národních výborů byly sladěny v jednotný investiční program. Myslíme si, že tím se zaručí, že vydělené zdroje nebudou přesunovány jinam a že bude možno včas jednotlivé akce připravit. Provedli jsme však také srovnání, jak čísla orientovat pro rozvoj vodního hospodářství a jak jsou v plánech respektována. Podle předběžných údajů nad stanovená čísla dává do vodního hospodářství více hlavní město Praha a Středočeský kraj, zatímco Jihomoravský a Severomoravský kraj snižují prostředky stanovené orientačně Českou plánovací komisí ve prospěch jiných úseků své činnosti a to poměrně značně. Myslím, že jak ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR, tak i Česká plánovací komise v této napjaté situaci zajišťování vody by měly trvat na dodržení směrných čísel určených orientací národním výborům.
Druhou otázkou, kterou jsme se zabývali je vlastní hospodaření s vodou. V letošním roce se vlivem tlaku na hospodaření snížil odběr povrchové vody hlavně pro průmysl. Tento tlak by měl dále pokračovat a měl by se promítat do celkové metody řízení vodohospodářských organizací. Na to plán nereaguje dostatečně pružně. V roce 1976 se počítá s finanční podporou 343 čistíren odpadních vod z fondu vodního hospodářství, je však třeba daleko radikálněji usilovat o ochranu existujícího studničního hospodářství, o předcházení havarijním, způsobených ropou, jako byla v letošním roce v Táboře, nebo silážní šťavnou jako v Holicích, a řadě jiných zbytečných ztrát kvalitní vody. Proto jsme přivítali okolnost, že vláda přijala opatření k sestavení programu výstavby čistíren, které by měly být účelově vázány, ale i to, že inspekční orgány budou energičtěji zasahovat proti tomuto porušování.
V lesním hospodářství pokračuje plán roku 1976 v tendencích 5. pětiletky. Vzroste dále únosná těžba i dodávky dříví. Bude dodržena plynulost obnovy lesních porostů. Plán celé 5. pětiletky bude vysoce překročen nejen v množství, ale i v kvalitativních ukazatelích. Bude dodáno více jak 1 milion plnometrů dřeva nad plán pětiletky. Těžbou dřeva, zásobami na 1 hektar lesní půdy je naše republika na předním místě v Evropě. Neměly by se proto tak často vyskytovat nedostatky ve vlastním zásobování polotovary ze dřeva. Ve volebních obvodech se setkáváme s otázkami občanů, když máme vcelku dostatek dříví, proč ho nedostanou normálně koupit. Víme, že vývoz je veliký, ale dřevoprůmysl by se měl zamyslet nad tím, jak lépe zásobit vnitřní trh, aby občané dostali koupit běžné řezivo a potřebné polotovary. Obohacení trhu pro kutily a chataře by mohlo pomáhat i řešit napjatou situaci na vnitřním trhu.
Druhou otázkou, nad kterou v souvislosti se vstupem do 6. pětiletky je třeba se zamyslet již dnes, je vznikající situace v méně hodnotném a odpadovém dříví. Pracuji na polesí, kde těžba se pohybuje okolo 13 000 plnometrů, tj. asi 1 promile těžby ČSR. Odpadní materiál, který se donedávna využíval k otopu, dnes se stává úplně nepotřebným, dokonce škodlivým. Jeho kalorická hodnota je vyšší, než kalorická hodnota lignitu a některých druhů hnědého uhlí. V příštích deseti letech těžby v ČSR vzroste asi o 1 milión plnometrů. Nedá se počítat, že ani nově vybudované kapacity mohou tento odpadový materiál zpracovat. Proto si myslím, že jeho využití alespoň pro energetické účely - když tolik zápasíme s palivovou základnou - by bylo třeba zvážit. Není to způsob nový, ani nejefektivnější u takové suroviny, jako je dřevo - ale přesto společensky užitečnější, než ho nechat bez povšimnutí a vynakládat veliké částky na jeho likvidaci především pálením, za účelem uvolnění ploch pro následné zalesňování. V celé republice to bude dělat hezkou hodnotu tepelné energie.
Plán lesního a vodního hospodářství pro rok 1976 považujeme sice za napjatý, ale reálný, který hned v nástupu do 6. pětiletky musí vyvinout tlak na celou hospodářskou sféru, ale i na sféru vědy a rozvoje. Doporučuji jej schválit. /Potlesk./
Místopředseda ČNR dr. Vladimír Ambruz: Soudružky a soudruzi, chci vás informovat, že onemocnělý poslanec i Kácha z průmyslového výboru ČNR zaslal své vystoupení písemně.
Chce ještě někdo z poslanců vystoupit? Nikoli. Vzhledem k tomu, že rozprava je v souladu se zpravodajskými zprávami i s vystoupením pověřených členů vlády, sdělili soudruzi ing. Rázl a ing. Tlapák, že nepovažují za nutné vystoupit k závěru diskuse. Konkrétní připomínky poslanců budou vyřízeny obvyklou cestou pracovního pořádku.
Končím proto rozpravu a uděluji závěrečné slovo společnému zpravodaji poslanci ing. Jaromíru Horákovi.