/Přerušenou schůzi zahájil v 9.02 hodin předseda České národní rady Evžen Erban./

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr průmysl ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera

162 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou 19. schůzi České národní rady. Budeme pokračovat v projednávání schváleného pořadu.

Druhým bodem pořadu je

II

a dalším bodem

III

Předložené vládní návrhy zákonů České národní rady o státním plánu a o státním rozpočtu na rok 1976 na sebe úzce navazují, a proto předsednictvo České národní rady doporučuje, aby rozprava k oběma bodům pořadu byla podle § 24 odst. 2 jednacího řádu ČNR sloučena.

Postupovali bychom tak, že by nejprve promluvili společný zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák a místopředseda vlády ČSR ing. Stanislav Rázl, dále společný zpravodaj poslanec ing. Miroslav Mrázek a ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák. Pak by následovala společná rozprava k oběma bodům pořadu. O usneseních k jednotlivým bodům pořadu bychom samozřejmě hlasovali odděleně.

Jsou k tomuto návrhu předsednictva nějaké připomínky nebo námitky? Má někdo jiný návrh? Nemá.

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je přítomno 146 poslanců a že Česká národní rada je schopna se usnášet. Můžeme přistoupit k hlasování.  

Kdo souhlasí s návrhem na sloučení rozpravy k druhému a třetímu bodu pořadu, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Prosím zpravodaje k II. bodu pořadu poslance ing. Jaromíra Horáka, aby přednesl zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1976.

Společný zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Letošní rok přinesl nejen řadu významných výročí, ale uzavírá i důležitou etapu ve vývoji celé naší společnosti, uzavírá 5. pětiletku.

Je tedy příležitostí, kdy můžeme hodnotit úspěchy, kterých jsme dosáhli, kdy se můžeme zamýšlet nad příčinami, které nám znemožnily splnění některých úkolů a které představují ve své podstatě rezervy, které máme k dispozici při nástupu do 6. pětiletky.

Dosahované výsledky v plnění plánovaných úkolů letošního roku již dnes ukazují, že výchozí záměry 5. pětiletého plánu budou ve většině ukazatelů překročeny, stejně tak jako tvorba hmotných zdrojů.

Přes nesporné úspěchy, kterých jsme dosáhli, byl rozvoj naší ekonomiky provázen řadou jevů, které nám radost nepůsobí a které prokazují, jaké velké možnosti máme v efektivnějším využití výsledků naší minulé práce.

Základní pohled na výsledky našeho snažení je dán vztahem mezi tvorbou společenského produktu a tvorbou národního důchodu. V letošním roce je tato tvorba ve vzájemné rovnováze. Na území ČSR se předpokládá růst společenského produktu o 4,8 % a růst národního důchodu o 4,9 %. Je tedy i dynamika růstu naší ekonomiky v tomto roce v souladu, i když plán předpokládal příznivější vývoj.

Sledujeme-li vztah těchto ukazatelů v delším časovém údobí, narážíme na některé extenzívní jevy. Jestliže v roce 1960 činil podíl národního důchodu na společenském produktu 44,2 %, v roce 1970 již pouze 40,7 % a v roce 1974 40,3 %. Stejně významné je porovnání dynamiky výrobní spotřeby a národního důchodu. Vezmeme-li za základ rok 1960, pak v roce 1974 národní důchod vzrostl o 79 %, ale výrobní spotřeba o 111 %. Objem investičních prací za totéž období vzrostl dvojnásobně, ale produktivita práce o 59,6 %, základní fondy vykazují růst o 87 %, zatímco jejich účinnost klesla na 96 %.

To vše ukazuje na veliké možnosti, které máme v růstu vlastní produktivity práce, kde se jen zčásti projevuje vyšší vybavenost základními prostředky a prakticky jen malý vliv lepší organizace práce.

Přesto je třeba hodnotit výsledky roku 1975 vysoce pozitivně, hodnotit kladně úsilí všech orgánů, které k dynamice rozvoje naší ekonomiky přispěly. Tento úspěch umožnil zachovat vysoké sociální jistoty všech pracujících naší republiky, a to v době, kdy se o těchto jistotách v kapitalistickém světě nedá vůbec hovořit.

Plnění 5. pětiletky přináší s sebou některé charakteristické rysy, které ovlivňují sestavu národohospodářského plánu na rok 1976. Je to především růst světových cen základních surovin, který má trvalý charakter. To znamená, že ve struktuře nákladového schématu poroste v budoucnu podíl prostředků potřebných pro materiální zajištění. Nezbývá nám než hledat kompenzaci negativního dopadu růstu cen základních materiálů a surovin jednak v úzkostlivém hospodaření s nimi, dále v omezení spotřeby všech druhů energií ve výrobním procesu a konečně podstatným snížením živé i zhmotnělé práce především materializací vědeckého poznání a zlepšením organizátorské práce.

Krizové jevy kapitalistické ekonomiky vyvolávají některé závažné strukturální a cenové změny v zahraničních vztazích. Dochází obecně k omezení nákupu spotřebního zboží, což se výrazně projevuje i na našem vývozu, zvláště textilních výrobků a obuvi, vývoz válcovaného ocelového materiálu ztrácí svou atraktivnost, klesla podstatně vývozní cena cukru ze 14,3 Kčs na 7,70 Kčs, což představuje výpadek asi 1,3 mld Kčs, klesla vývozní cena chmele i sladu - tedy výrobků, které tradičně vyvážíme.

Změny cen ve vnějších vztazích, odbytové obtíže i nezbytnost některých dovozů, jako např. pro zemědělství, vyvolávají značnou napjatost v mezinárodní směně. Proto návrh plánu na rok 1976 omezuje objem dovozů a požaduje od výrobní sféry přeplnění objemu vývozu především do kapitalistických států. Omezí se i dovoz některých surovin, jako například přírodního kaučuku, surových hovězích kůží apod. Posledním komplexem problémů, kde se skutečnost odlišuje od úkolů stanovených plánem, je celá investiční výstavba.

Nebudou dány do provozu význačné kapacity, se kterými naše ekonomika počítala, dojde ke zbytečnému zpomalení tvorby národního produktu při umrtvení vysokých částek v rozestavěnosti investičních celků.

Jedná se o výpadek kapacit v petrochemickém průmyslu a v průmyslu celulózy, dále v uvádění nových elektráren do provozu i některých dalších významných výrobních zařízení. Zcela nově se nám objevují potíže v železniční dopravě, především pokud jde o počet pracovníků. Jejich nedostatek by mohl v příštím roce výrazně ovlivnit celkový objem nákladové i osobní dopravy, a tím narušit i vlastní výrobní proces v ostatních odvětvích.

Velká rizika vznikají pro rozvoj naší ekonomiky i neúměrným růstem zásob. Některé nárůsty mají sice pozitivní dopad, jako například doplnění zásob ve zboží pro vnitřní trh na plánované normy, nebo předzásobení průmyslu základními surovinami s využitím výhodných seriózních cen. Z větší míry však má tento jev negativní dopad, například v růstu zásob pro výrobní spotřebu, v rozšiřování pojistné funkce těchto zásob a ve vázání hmotných i finančních zdrojů, které by jinak mohly být uplatněny pro rozvoj naší ekonomiky. A nejde o položky malé. Vždyť na přírůstku společenského produktu se podílí přírůstek zásob 72 %. To znamená, že výsledky celého reprodukčního procesu jsou do značné míry umrtvovány v rostoucích zásobách.

Přes všechny nedostatky, které rozvoj našeho hospodářství v uplynulých letech provázely, je nespornou skutečností, že 5. pětiletka vytváří vyšší hmotné prostředky, než které plán předpokládal, a tím i příznivé předpoklady pro nástup do 6. pětiletky.

Výsledky 5. pětiletky prokazují, že právě tato pětiletka, která uzavřela konsolidační proces národního hospodářství, je naší neúspěšnější pětiletkou. Nejen rozvoj výrobní sféry, ale i životní úrovně mají trvalý charakter a odpovídají více než plně záměrům obsaženým v usnesení XIV. sjezdu strany.  

Návrh plánu pro rok 1976 vychází z příznivé základny a zajišťuje přes potíže, které vznikají světovou krizí kapitalistické hospodářské soustavy, plnou dynamiku rozvoje naší ekonomiky.

Návrh plánu na rok 1976 tuto tendenci prosazuje také pomocí ekonomických stimulů. Celá koncepce plánu na rok 1976 je směrována k zajištění zahraniční směny, jednak k zabezpečení rozvoje našeho hospodářství prvotními zdroji paliv, energií a základních surovin. Soustřeďuje pozornost na vlastní zdroje paliv a výrazný rozvoj jejich těžby a lepší využití základních surovin, jako je např. ocel. Plán pamatuje na zajištění jaderného programu, soustřeďuje investiční prostředky zabezpečující přísun ušlechtilých zdrojů energie, věnuje pozornost rozvoji našeho strojírenství a klade důraz na rozšíření výroby chemických produktů. Stejná péče je věnována rozvoji spotřebního průmyslu a vytváření materiálních předpokladů k rovnováze na našem trhu.

Stojí ještě za zmínku, že jak stavba metra tak i výstavba dálnice budou pokračovat v roce 1976 předpokládaným tempem, že leckteré dohady, se kterými se setkáváme ve volebních obvodech, vyznějí naplano.

Mimořádnou úlohu v rozvoji celé ekonomiky sehrává investiční výstavba. Plán roku 1976 počítá s dalším zvýšením objemu investiční výstavby jak do reprodukčního procesu, tak i do oblastí společenské spotřeby.

Rozsah investiční výstavby rok od roku stoupá. S ní bohužel úměrně klesá směnnost ve výrobním procesu. To vše svědčí o tom, že v rozhodovacím procesu není vytvářen dostatečný tlak na soustředění investičních prostředků tak, aby investiční výstavba vedla ke zvyšování směnnosti.

Při průzkumu, který prováděli poslanci výboru ČNR pro plán a rozpočet na velkých investičních celcích uvedených do provozu se zjistilo, že ani jeden z nich neměl plný stav pracovníků a že v těchto zařízeních se směnnost pohybovala kolem 1,1 až 1,12. Vysoce výkonné stroje pracují zde prakticky pouze na jednu směnu a nemohou vrátit naší ekonomice investiční náklady do nich vložené.

Z této zkušenosti vyplývá, že je nezbytné uplatňovat přísnější měřítka pro zařazování nových staveb do investičního plánu a současně posoudit, zda úkoly není možné zabezpečit rekonstrukcí nebo modernizací existujících zařízení. Příkladem může být řada podniků a závodů v Sovětském svazu, kde dokázali staré objekty vybavit moderní, vysoce výkonnou technikou s velkým přínosem pro celou ekonomiku.

Již nejednou jsme zdůraznili, že z hlediska celkových potřeb rozvoje naší společnosti se nemůžeme spokojit pouze s konstatováním úspěšného plnění objemu investičních prací stavební výrobou, ale že rozhodující je včasné předávání kapacit do provozu. Jen tyto kapacity vytvářejí nové hodnoty a rozšiřují společenský produkt. A právě na tomto úseku zápasíme s největšími těžkostmi.

Proto se návrh plánu na rok 1976 zaměřuje především na dokončování a uvádění do provozu rozestavěných kapacit. Splnit tento úkol však není možné bez výrazného omezení celkové rozestavěnosti, bez výrazného snížení zahajování nových staveb. Jde o tendence naprosto správné, které přinesou prospěch celé společnosti.

Závažným problémem jsou časté změny v projektové dokumentaci při realizaci výstavby. Ať již jsou pro takové změny snášeny nejpřesvědčivější argumenty, zkušenosti potvrzují, že každá z těchto změn otevírá dveře nárůstu rozpočtových nákladů a prodlužování doby výstavby. Přitom dosažení lepších kvalitativních parametrů hotového díla je ve většině případů problematické. Že jde o problém nemalý, o tom svědčí zvýšení rozpočtových nákladů v roce 1975 v ČSR o téměř 7 mld Kčs.

Velký důraz v investiční výstavbě klade ÚV KSČ ve svých usneseních na modernizaci a racionalizaci výrobního procesu v jednotlivých podnicích a závodech. Obecně se zas ve světě projevuje tendence snižovat co nejvíce stavební práce, které výrobky většinou neprodukují a zvyšovat investiční vklady do dodávek strojů a zařízení.

Celostátní vývoj za celou ČSSR, tak jak je uváděn v návrhu plánu federace pro rok 1976, má však rozporné tendence. Zatímco stavební výroba roste o 10,5 %, dodávky strojů a zařízení pro investiční výstavbu rostou pouze o 2,7 %. Podstatný vliv na rozvoj ekonomiky má nejen investiční výstavba, ale především realizace poznatků vědy a techniky.  

Zatím se nám však zřejmě nedaří soustředit výzkumné kapacity na nejdůležitější a rozhodující úkoly a organizovat tuto činnost tak, aby dávala řešení nejzávažnějších problémů, třeba i v menším počtu, ale v rychlém časovém sledu. Jakékoliv zpoždění ve vědeckém bádání a ve vývoji znehodnocuje přínos těchto organizací a mění jejich obsah z tvůrčí práce na práci posuzovací všeho nového, co se mezitím v praxi uplatnilo.

Značné těžkosti při sestavě návrhu plánu na rok 1976 působilo řešení problematiky rozmístění pracovních sil, jejich přerozdělení a rozdělení přírůstků pracovních sil.

Chronický nedostatek pracovních sil nepřináší však jen starosti, ale působí i pozitivně. Výrobní sféra po dlouhých létech začíná brát vážně na vědomí, že rozšíření výrobního procesu není možné nadále zajišťovat neustálým zvyšováním pracovních sil, ale že musí hledat nové cesty, které by zajistily vyšší produktivitu na základě racionalizace a organizace práce a uplatňování vědeckých poznatků při rozvoji výrobního procesu.

Závěrem bych se chtěl zmínit o některých vztazích v rozvoji životní úrovně. Celostátně se mají peněžní příjmy zvýšit o 5,2 %, příjmy z mezd se mají zvýšit o 4 % a průměrná mzda zhruba o 3 %. V ČSR se předpokládá růst peněžních příjmů o 4,9 %, reálných příjmů o 4,6 % a růst průměrné mzdy o 2,7 %.

Stanovené ukazatele růstu příjmů i mezd ve s rovnání s minulými léty se pohybují na reálné úrovni, i když rozpětí mezi dynamikou růstu produktivity práce a dynamikou mezd není podle našeho názoru příliš velké. Celostátně růst produktivity práce je o 4,6 %, růst průměrných výdělků o 3 %.

Musíme si být vědomi, že ukazatelé růstu produktivity práce, na které je vývoj mezd vázán, mají odlišnou přesnost ve svém číselném vyjádření. Určitá nepřesnost růstu produktivity práce vyplývá především ze skrytých cenových pohybů, které často nejsou v souladu s hmotnými jednotkami. Vyplacené mzdy jsou však přesnou veličinou. Bylo by proto účelné v budoucnu poněkud zvyšovat předstih dynamiky růstu produktivity práce před dynamikou růstu mezd.

Návrh prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství pro rok 1976 nevytváří jen příznivé předpoklady pro rozvoj národního hospodářství, ale také pro rozvoj celé naší společnosti. Investiční prostředky směrované do odvětví společenské spotřeby se neustále zvyšují. Stejně tak i prostředky pro krytí neinvestičních potřeb těchto odvětví.

Máme jednu z nejhustších sítí kulturních zařízení ve světě. Naše společnost dává plně k dispozici všem pracujícím kulturní odkaz minulosti nesmírných hodnot. Veliká péče je věnována zkvalitnění výchovy i výuky mladé generace. Naše zdravotnictví je na vysoké světové úrovni. Celá společnost přejímá tak na sebe řešení základních problémů života člověka, které v kapitalistickém světě tak tíží pracující. Být nemocen - to znamená v kapitalistických státech veliké neštěstí, zajistit dětem vzdělání - pak většinou nesplnitelný sen.

Navrhovaný plán přichází s některými novými metodami přístupu, které pohotově reagují na aktuální potřeby plynulého rozvoje národního hospodářství.

Tak např. vytváří mzdové rezervy pro stimulaci práce ve 2. a 3. směnách, snaží se eliminovat vliv neplánovaných kooperací na výkony, snaží se stimulovat snižování materiálové náročnosti a konečně pomocí přepočítacích koeficientů usměrňovat překračování plánovaných výkonů současně s prosazováním tendence přejímání progresívních plánů. To vše je třeba i vysoce ocenit.

Návrh plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1976 je plně v souladu s celkovou linií hospodářské politiky strany, je konkrétní podobou této linie v hospodářské praxi. Jeho plnění je odvislé od tvůrčí práce všech, kteří se podílejí na výrobním procesu.

Je naší povinností přispět i svým podílem k úspěšné realizaci úkolů plánu na rok 1976, který dnes schvalujeme.

Poctivá, kvalifikovaná a kvalitní práce - to je největší bohatství, které naše společnost má. Na nás záleží, do jaké míry dokážeme tohoto bohatství při rozvoji socialistické společnosti využít.

Jak jsem již uvedl, předložený návrh státního plánu rozvoje na rok 1976 je v souladu s celkovou linií hospodářské politiky KSČ pro přípravu 6. pětiletého plánu, a proto doporučuji z pověření výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního, aby Česká národní rada schválila vládní návrh zákona ČNR o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1976 /tisk 123/ ve znění předloženém vládou České socialistické republiky, jak je doporučeno ve společné zprávě výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního ze dne 9. prosince 1975 /tisk 126/. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji. Z pověření vlády ČSR se o slovo přihlásil místopředseda vlády České socialistické republiky a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl. Prosím ho, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSR a předseda České plánovací komiseing. Stanislav Rázl: Vážená Česká národní rado, vláda mi uložila podat vám výklad o hospodářské politice, a tím zdůvodnit návrh zákona o národohospodářském plánu rozvoje ČSR na rok 1976. Přijetí tohoto zákona považuje vláda za potřebné proto, že návrh střednědobého plánu pro období 1976-1980 bude předložen České národní radě až po XV. sjezdu KSČ. Vzhledem k tomu, že součástí včerejšího výkladu předsedy vlády soudruha Josefa Korčáka o plnění programového prohlášení byla charakteristika vývoje ekonomiky na území ČSR v letech 1971-1975, zmíním se v úvodu pouze o rozhodujících momentech hospodářského vývoje v letošním roce.

Rok 1975 se na plnění 5. pětiletky, dosud nejúspěšnější v historii naší socialistické výstavby, podílí rychlým tempem růstu společenského produktu a přírůstek národního důchodu je téměř z 99 % kryt růstem produktivity práce. Je tomu tak proto, že průmyslové podniky vcelku překročí stanovené úkoly s tím, že spotřební průmysl vyšším plněním plánu nahradí důsledky obtíží v chemickém průmyslu. Dobré výsledky spotřebního průmyslu vycházejí zejména z odvětví textilního, dřevozpracujícího, sklářského a keramického průmyslu. Dobře plní plán také federální odvětví na území ČSR, zvláště hutnictví, těžké i všeobecné strojírenství.

Oproti předpokladům letošního plánu se sklidilo méně obilí. Proto musíme podstatně zvýšit péči o produkci a využití všech krmiv, zejména jadrných, zabránit nehospodárnostem a ztrátám, které zejména u obilovin jsou závažné.  

Své úkoly splnily také stavbaři. Jejich orientace na závazné a dokončované stavby přináší dobré výsledky. Intenzita stavění na vybraných úsecích se stupňuje a přestože závazné stavby bývají objemově dvakrát až třikrát větší ve srovnání s ostatními daří se průměrnou dobu výstavby zkracovat téměř o čtvrtinu. Růst kapacit stavebnictví je zabezpečován i přírůstkem pracovníků. Letos jich bude ve srovnání s rokem 1970 přes 13 tisíc navíc. Kriticky však hodnotíme, že se tyto přírůstky nedaří výrazněji orientovat do výrobních činností. Poměrně rychle se plní a dokonce překračují plánované úkoly v dokončování bytů. Na území Prahy se letos postaví přes 10 000 bytů a celkový úkol 5. pětiletky - dokončit zde 40 000 bytů - byl v těchto dnech splněn.

Směrování kapacit výstavby do hl. m. Prahy a do Severočeského kraje pokračovalo i v roce 1975, což tvoří příznivou základnu pro plnění záměrů v 6. pětiletce. Je to tím významnější, že reálnost rozvoje obou oblastí byla ještě před několika lety diskutovanou otázkou.

Ve srovnání s minulým rokem se letos výrazně sklidila situace li vnitřním trhu. Naši občané se přesvědčili, že loňská dubnová nákupní horečka byla vyvolána šířením výmyslů o zdražování. Proto se i při řadě strukturálních nedostatků na trhu letos nakupuje rovnoměrně. Celý vývoj však ukazuje, že předním úkolem je zlepšení struktury dodávek, a tím širší nabídky spotřebitelům. Vláda si je vědoma nedostatků skladby sortimentu a dosud malé diferenciace zboží. Proto přistupuje k opatřením, která se zaměřují již na samotnou výrobu. Jde o problémy složité, neboť souvisejí jednak s tempem modernizace základních fondů, jednak v některých oborech s náhradou žen na mateřské dovolené a vytvářením podmínek pro jejich návrat do pracovního procesu.

V oblasti vnějších vztahů byl vývoj ekonomiky v letošním roce nepříznivě ovlivňován nerovnoměrným cenovým vývojem na hlavních kapitalistických trzích. Po cenovém maximu v roce 1974 začaly ceny některých surovin, ale také výrobků klesat. Přesto však jsou dovozní ceny surovin z kapitalistických států ještě neúměrně vysoké. Krizové otřesy v kapitalistických státech a pokles světového zahraničního obchodu, zbožové směny způsobily odbytové potíže i pro některé československé výrobky.  

Očekáváme, že plán vývozně dovozních vztahů se socialistickými zeměmi bude v letošním roce překročen, a dojde tak k dalšímu posílení dynamického hospodářského rozvoje společenství RVHP.