/Začátek schůze v 11.00 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera

168 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban /zvoní/: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji 19. schůzi České národní rady. V naší schůzi co nejsrdečněji vítám člena předsednictva a tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, soudruha Josefa Kempného /potlesk/, tajemníka ústředního výboru strany soudruha Josefa Havlína /potlesk/, a srdečně vítám vládu ČSR v čele s jejím předsedou a členem předsednictva ÚV KSČ soudruhem Josefem Korčákem. /Potlesk./ Mezi našimi hosty srdečně vítám prof. MUDr. Vojtěcha Kubáčka, DrSc., rektora University Jana Evangelisty Purkyně v Brně a dále skupinu mladých poslanců Národního výboru města Brna. /Potlesk./

Předsednictvo České národní rady se usneslo ve své schůzi dne 11. 12. t. r. navrhnout České národní radě, aby projednala tento pořad, který je uveden na rozeslané pozvánce:

I. Zpráva předsedy vlády ČSR o plnění programového prohlášení vlády České socialistické republiky z prosince 1971.

II. Společná zpráva výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1976.

III. Společná zpráva výborů České národní rady pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1976 a o změně zákona České národní rady č. 117/1971 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a zprávě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení.

IV. Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce a na odvolání soudce z povolání ze soudcovské funkce.

V. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky.

VI. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 29. října do 18. prosince 1975.

Soudružky a soudruzi poslanci, slyšeli jste návrh pořadu schůze. Má někdo nějaké námitky, připomínky? Nikdo.

Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 154 poslanců. Česká národní rada je tedy schopna se usnášet a můžeme přistoupit k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! /Děje se./  

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila pořad schůze.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi k tomuto jednání několik slov. Dnešní jednání České národní rady o plnění programového prohlášení vlády z roku 1971 představuje významnou bilanci společenského vývoje v České socialistické republice za poslední léta.

Tento důležitý akt ústavní kontroly je současně pro nás, poslance České národní rady, příležitostí prověřit vlastní činnost při rozvíjení iniciativy a pomoci poskytované vládě. Ujasníme si přitom úkoly před vstupem do roku, který se stane XV. sjezdem KSČ a všeobecnými volbami dalším mezníkem našeho úspěšného společenského rozvoje a státního života.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa se obrátil Dopisem na komunisty a současně jeho obsahem na všechny orgány a občany naší socialistické společnosti. My, poslanci České národní rady, hlásíme se plně a uvědoměle k této výzvě revoluční avantgardy, vedoucí nás po cestě uskutečňování vyspělé socialistické společnosti.

Dnes jako nejvyšší zastupitelský orgán České socialistické republiky spolu s vládou bilancujeme výsledky poctivé práce miliónu tvůrců materiálních i kulturních hodnot. Přitom chápeme dopis ústředního výboru komunistické strany jako výzvu a závazek vystupňovat své úsilí spolu s veškerým pracujícím lidem, s jeho orgány a organizacemi, aby bylo završeno splnění všech úkolů neustálého vzestupu socialistické společnosti, které stanovil XIV. sjezd KSČ.

Při této příležitosti vzhledem k zarputilým, ale marným kampaním reakce a vážné krizi vykořisťovatelského systému si znovu uvědomujeme a zdůrazňujeme význam vedoucí úlohy revoluční strany, řízení a koordinace progresívních společenských procesů, vycházejících z principů socialistické demokracie a nejnovějších poznatků vědy. Význam takto marxisticko-leninsky chápaného vedení společnosti a úspěšně uskutečňovaného socialismu neustále roste se složitostí otázek plánovitého vzestupu v materiálně výrobní základně a v celé společenské nadstavbě, jakož i s náročností mezinárodních vztahů v podmínkách mírového soužití.  

To budeme mít jako poslanci ČNR stále na mysli, podle toho budeme jednat ve své práci v zákonodárném sboru i ve volebních obvodech, při plnění úkolů, vyplývajících z Dopisu ústředního výboru naší Komunistické strany Československa.

Soudružky a soudruzi, přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

I

Zpráva předsedy vlády ČSR o plnění programového prohlášení vlády České socialistické republiky z prosince 1971

Prosím předsedu vlády soudruha Josefa Korčáka, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČSR Josef Korčák: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, již potřetí v tomto funkčním období předstupuje vláda ČSR před Českou národní radu, aby podala, jak jí to z ústavních povinností vyplývá, zprávu o plnění svého programového prohlášení, kterým se před čtyřmi léty jednoznačně přihlásila k politické linii XIV. sjezdu KSČ a k programovému prohlášení vlády ČSSR.

Problémy na počátku našeho funkčního období byly nemalé. V obtížných podmínkách jsme překonávali krizový vývoj z konce šedesátých let, odstraňovali živelnost v ekonomice a prosazovali dodržování socialistické zákonnosti v řízení společenských procesů. Na ekonomickém úseku šlo zejména o upevnění autority plánu, zvýšení vlivu socialistického státu na investiční činnost, na vnitřní trh a pohyb pracovních sil. Uskutečnili jsme rázná opatření proti soukromovlastnickým tendencím, zaváděli pořádek do odměňování, do přidružené výroby JZD a likvidovali jsme obchodování s pracovními silami. Zaostávající bytová výstavba, nedostatek zboží na trhu, nepořádky v cenách znepokojovaly lidi, oslabovaly jejich důvěru v pevnost měny a vedly k nejistotě.

Oslabená funkce socialistického státu, narušená socialistická zákonnost a uvolněná státní i občanská kázeň, umožňovaly rozšiřování protispolečenské činnosti. Rostla neodůvodněná pracovní absence, ochabovala účast občanů na správě řízení státu. Tato doba zanechala své stopy i v myšlení lidí.

Měli jsme před sebou řadu naléhavých úkolů, spojených s očistou a politickým upevňováním ústředních úřadů, národních výborů a dalších orgánů. Museli jsme izolovat pravicové a protisocialistické síly, působící zejména v oblasti kultury a hromadných sdělovacích prostředků a zbavit je vlivu na tvorbu veřejného mínění. Bylo nezbytné podchytit mladé lidi a upevnit jejich novou organizaci, SSM.

Cíle, které stanovila KSČ, nebyly nízké. Řešit důsledky hospodářské a společenské krize, chaosu i rozvratu na všech úsecích našeho života a dosáhnout stabilizace nikoliv na úkor životní úrovně obyvatelstva. K tomu vedla jen jediná cesta. Cesta mobilizace všech vnitřních zdrojů a sil, při současném zlepšování životních podmínek. Nemálo lidí v té době pochybovalo, zda se to podaří.

Při této práci jsme se opírali o pomoc stranických orgánů, poslanců zákonodárných sborů i národních výborů, orgánů Národní fronty a především o iniciativu a obětavost lidu.

Zvláštní místo v činnosti naší vlády zaujímala v tomto období spolupráce s Českou národní radou. Vzájemné porozumění a pochopení nám mnohé v práci usnadnilo. Dnes jsou vztah mezi ČNR a vládou plánovité, soustavné a neformální. Jsou to vztahy soudružské spolupráce, které nám oběma významným způsobem pomáhají v naší odpovědné práci. Formou přímých osobních styků spolupracují předsednictva obou orgánů. Poslanci projednávají své záležitosti se členy vlády a zúčastňují se plenárních schůzí KNV a ONV. Dochází tak k těsnějšímu sepětí činnosti ČNR a národních výborů. Nelze opomenout ani úzkou spolupráci poslanců s orgány ve volebních obvodech.

Běžnou a samozřejmou skutečností se stala vzájemná koordinace pracovních plánů obou orgánů. Materiály, předkládané k rozhodnutí vládě, čerpaly často ze zkušeností a poznatků poslanců ČNR. Naše řídící a organizátorská činnost se také opírala o závěry, k nimž dospěly výbory ČNR. Z plodné spolupráce obou orgánů vzešel již nejeden impuls k aktivizaci občanů a podnícení jejich iniciativy.  

Za soudružskou spolupráci, která nám umožnila vyřešit mnohý z problémů uplynulých pěti let, jménem vlády ČSR vám co nejsrdečněji děkuji.

Soudružky a soudruzi, v uplynulém období došlo k významným pozitivním změnám nejen ve vnitřních záležitostech našeho státu, ale i ve vývoji mezinárodních vztahů. To nám umožňuje budovat spolu s ostatními bratrskými zeměmi společnost, ve které je trvalé zlepšování životní úrovně státní politikou.

Současná, pro mír příznivá situace nevznikla sama od sebe. Je dána novým poměrem sil ve světě, který se vytvořil vítězným postupem socialismu, úspěchy mezinárodního dělnického a národně osvobozeneckého hnutí, je dána důslednou mírovou politikou Sovětského svazu.

Významným svědectvím o tom, že socialismus vytvořil zcela nové vztahy mezi bratrskými státy - vztahy naprosté rovnoprávnosti a hluboké důvěry, vzájemného pochopení a bezvýhradné podpory, vztahy upřímné družby a jednoty, je celý pobyt a závěry jednání československé stranické a vládní delegace v Sovětském svazu v posledních listopadových dnech. Základem této jednoty je věrnost obou našich stran idejím marxismu-leninismu, totožnost zájmů našich zemí a národů a nerozborná třídní solidarita.

Ve vzájemných vztazích se Sovětským svazem jsme učinili významný pokrok, zejména v oblasti ekonomické spolupráce. Koordinace národohospodářských plánů, dlouhodobé programy spolupráce, integrace materiálních a finančních zdrojů sbližuje ekonomiky obou zemí a přináší oboustranný prospěch. Významně vzrostla i součinnost v ideologické a kulturní oblasti a v boji za mír.

Doceňujeme plně, že již celá generace na našem kontinentě žije v míru? Hrůzy a utrpení války zná pouze z filmů, literatury a vyprávění. Životní a sociální jistoty, které pracujícím dává naše zřízení, mohou u mladších občanů někdy vyvolávat i nesprávné tendence, považovat současnou situaci v mezinárodních vztazích za samozřejmost.

Národy celého světa chtějí žít v míru. Politika uvolňování napětí je však složitý, dlouhodobý proces, který neřeší a nemůže vyřešit najednou všechny rozpory současného světa.  

Přestože podepsáním výsledků helsinské konference vznikly nové podmínky v mírovém uspořádání vztahů mezi národy, nesmíme zapomínat, že stále ještě existují stoupenci politiky síly, kteří čím více budou ztrácet půdu pod nohama, tím zoufalejší odpor budou klást zmírňování mezinárodního napětí. Každodenní zkušenosti nás o tom výmluvně přesvědčují.

Proto plně a bezvýhradně podporujeme všechna zahraničně politická jednání a opatření vlády ČSSR, která sledují zájmy míru a rozvoje světové socialistické soustavy. Proto považujeme helsinskou konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, právě tak jako ostatní jednání, směřující k zastavení horečného zbrojení a ke snižování vojenských rozpočtů, za etapy na cestě uvolňování mezinárodního napětí, na cestě vedoucí k zachování míru.

V boji za tyto ušlechtilé ideály nemůžeme však podcenit bezpečnost naší socialistické vlasti. Nedílnou součástí boje za mír je posilování obranyschopnosti československého státu v rámci Varšavské smlouvy. Za důležitý úkol považuje vláda vytváření podmínek pro prohlubování branné výchovy obyvatelstva, zvláště mládeže, a posilování vzájemné jednoty armády a lidu tak, aby spolehlivá obrana země a socialistických vymožeností v případě potřeby, se stala ctí a vlasteneckou povinností každého občana.

Soudružky a soudruzi, ve svém programovém prohlášení si vláda vytkla za jeden ze stěžejních cílů rozvoj a upevňování ČSSR, jako společného státu Čechů a Slováků. Proto dbá na důsledné dodržování principů, na nichž je federativní uspořádání našeho státu založeno a soustavně usiluje o cílevědomou součinnost s federálními a slovenskými orgány.

V legislativní činnosti vláda prosazovala posilování úlohy socialistického státu a socialistické demokracie. Zákony, které Česká národní rada na základě vládních návrhů přijala, přispívají k rozvíjení a účelnému sjednocení právního řádu.

Ve shodě se závěry XIV. sjezdu byla naše právní politika zaměřena tak, aby dodržování a upevňování zákonnosti, státní a občanské kázně a úcta k právu se staly záležitostí všech státních a hospodářských orgánů, národních výborů, společenských organizací i občanů, aby se dále prohlubovalo jejich právní vědomí. Právní výchově pracujících věnovala vláda stálou pozornost.  

K základním úkolům socialistického státu a jeho orgánů nezbytně patří prohlubování internacionálního vědomí a socialistického vlastenectví všech občanů. Proto vláda neztrácí ze zřetele důsledné upevňování vztahů mezi našimi národy a národnostmi na marxisticko-leninských principech, na zásadách internacionalismu a socialistické státnosti. Dbá o to, aby příslušníci národností, žijících v ČSR měli v souladu s ústavním zákonem a zásadami naší národnostní politiky rovná práva a stejné možnosti svého uplatnění ve společenském životě. Podporujeme všechny prvky tvořivého přínosu každé národnosti k obohacení života naši socialistické republiky a tuto politiku uskutečňujeme za všestranné pomoci národních výborů.

Národní výbory jako orgány státní moci a správy jsou přímými realizátory stranické a vládní politiky v obcích a městech. Proto jsme věnovali tolik pozornosti prohloubení jejich politicko-organizátorské a kulturně výchovné funkce a zvýšení jejich úlohy v řízení národního hospodářství. O této oblasti práce vlády vás již podrobně informoval místopředseda soudruh Adamec a ministr vnitra soudruh Jung na jednom z předchozích plenárních zasedání České národní rady.

Vláda věnovala pozornost zdokonalování řídící a kontrolní práce z centra až na nejnižší stupně národních výborů i důslednější kontrole a získávání bezprostředních poznatků z jejich činnosti. Upravila řídící vztahy ke KNV a NV hl. m. Prahy a stanovila formy styku s jejich funkcionáři. Určila též zásady pro organizování porad členů vlády s vedoucími funkcionáři národních výborů a zvýraznila úlohu ministerstva vnitra ČSR ve vztahu k nim.

Ve vládě jsme přijali také zásady, podle kterých se její členové zúčastňují plenárních zasedání národních výborů, dále zásady pro pomoc ústředních orgánů státní správy při přípravě těchto zasedání a pro hodnocení jejich úrovně. Členové vlády na těchto jednáních orientují národní výbory na jednotné řešení politických i hospodářských úkolů. Jejich osobní poznatky jsou přitom významným zdrojem informací pro práci ústředních orgánů i vlády.

K hlubšímu poznání úrovně řídící a organizátorské práce orgánů národních výborů, kvality a pohotovosti vyřizování záležitostí občanů jsou organizovány průzkumy. Zatím byly uskutečněny v Západočeském a Východočeském kraji.  

Významným opatřením, připravovaným pro celé území státu, se mají stát návrhy na zdokonalování systému národních výborů, jejich působnosti, funkcí a vytyčení dalších směrů prohlubování jejich činnosti.

Práce národních výborů má nesporný vliv na spokojenost našich občanů, neboť je spojena s uspokojováním jejich denních potřeb, s vyřizováním jejich občanských záležitostí, je spojena s rozvíjením služeb pro obyvatelstvo. Stále ještě značný počet oprávněných stížností občanů na rozhodnutí národních výborů dokazuje, že v práci národních výborů i jejich aparátu je ještě co napravovat. Vláda se proto bude zabývat vytvářením personálních předpokladů pro zvládnutí nových, náročnějších úkolů a projedná též návrh na kvalitnější, pružnější a racionálnější způsob vyřizování záležitostí občanů národními výbory.

Pro upevňování vztahů mezi občany a národními výbory má veliký význam citlivý přístup k řešení jejich oprávněných požadavků a potřeb. Většina národních výborů již řadu zlepšení provedla nebo je organizuje. Patří mezi ně např. úprava pracovní doby v aparátu národních výborů tak, aby si občané mohli své záležitosti vyřizovat v mimopracovní době, zjednodušení postupu ve vyřizování žádostí občanů, zřizování kanceláří pro příjem podání občanů s poradenskou službou, prodloužení otevírací doby v provozovnách služeb a její rozšíření i na dny pracovního klidu apod. Ne všude tak národní výbory postupovaly, ne všude občané zavedených možností plně využívají.

Vztah občanů ke svému městu a obci dokumentuje přesvědčivě rozvoj budovatelského úsilí a zejména výsledky akce "Z". Jen v roce 1974 vytvořili občané v investiční části této akce dílo v hodnotě více než 4 mld Kčs. A v letošním roce to nebude méně. Nejde však jen o čísla, ale především o výrazné zlepšování životního prostředí ve městech a obcích. Po období znevažování a zpochybňování přínosu dobrovolné obětavé práce statisíců občanů jí opět dáváme místo, které jí ve vývoji naší společnosti náleží. Zaměřujeme se přitom na postupné odstraňování nedostatků, které se zde ještě vyskytují. Podařilo se omezit snahy o budování nákladných zařízení s náročnou technickou a projektovou přípravou, se značnou spotřebou materiálu a s nároky na s tavební kapacity. Národní výbory preferují nyní především akce, sloužící posílení péče o rodinu a dítě, jako výstavbu jeslí a mateřských škol, investičně nenáročných tělovýchovných zařízení apod. Národní výbory vyšších stupňů přitom usilují o postupné vyrovnávání rozdílů v kulturní a občanské vybavenosti obcí. Na těchto dobrovolných pracích se k naší radosti podílí stále větší měrou mladí lidé. Více podpory v akci "Z" se má dostat národním výborům ve snaze o sdružování potřebných finančních prostředků ze závodů, JZD, ROH, tělovýchovy a dalších organizací.

Nemálo vykonaly národní výbory také pro zlepšení masově politické práce. Využívají příznivého ohlasu veřejnosti na "Prohlášení ÚV KSČ, vlády ČSSR, ÚRO a ÚV SSM k rozvoji tvůrčí iniciativy pracujících na počest XV. sjezdu Komunistické strany Československa".

Města Havlíčkův Brod, Mladá Boleslav, obvod Prahy 10 a další reagovaly jak první na tuto výzvu uzavřením nových podnětných celoměstských závazků.

Dnes již není předčasné tvrdit, že významným politickým dokumentem, v němž je zakotvena realizace politiky strany po XIV. sjezdu v krajích, okresech, městech a obcích, se staly volební programy Národní fronty.

Jejich plnění věnuje vláda ve spolupráci s ústředním výborem Národní fronty a Českou národní radou soustavnou pozornost. Dosavadní příznivé výsledky jsou předpokladem úspěšného splnění úkolů, přijatých na celé volební období.

Příprava nových voleb si vyžádá zhodnocení uplynulého volebního období a vytyčení nových úkolů. Připravujeme nové volební programy, ve kterých budou zakotveny úkoly národních výborů, vyplývající ze závěrů XV. sjezdu strany a z cílů 6. pětiletky.

Nové kandidáty na poslance budou národní výbory ve spolupráci s ústředním výborem Národní fronty ještě intenzivněji vyhledávat mezi mladými perspektivními lidmi, mezi schopnými a obětavými ženami a aktivními členy Socialistického svazu mládeže. Využijí poznatků získaných z tradičních "Hovorů s mládeží" a růstu iniciativy a aktivity mladých občanů v období oslav 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.

Soudružky a soudruzi poslanci, prvořadý význam při budování vyspělé socialistické společnosti má odpovědný přístup k plnění hospodářské politiky strany, jejímž cílem je vyšší uspokojování hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva a upevňování jeho životních jistot. Proto také XIV. sjezd KSČ ve Směrnici k 5. pětiletce stanovil cesty a prostředky k dosažení dynamického a proporcionálního růstu národního hospodářství, především zvyšováním jeho efektivnosti.

Jakých výsledků dosahujeme? Rozhodující cíle 5. pětiletky jsou splněny, v mnoha směrech i překročeny. Podařilo se nám dosáhnout rychlejší dynamiky výroby a vyšší tvorby hmotných zdrojů. V České socialistické republice vyrobíme navíc za desítky miliard Kčs průmyslové produkce, stavebních prací a zemědělských výrobků.

Příznivých výsledků bylo dosaženo i v plnění kvalitativních úkolů plánu práce a zaměstnanosti. Růst průmyslové výroby byl téměř zcela kryt růstem produktivity práce. Růstu zemědělské produkce o 18 % bylo dosaženo při snížení počtu pracovníků o 11 %. Rovněž tak v lesním hospodářství účelnou mechanizací a modernizací v těžbě dřeva došlo ke značnému snížení počtu pracovníků. Celkový plán zaměstnanosti za pětiletku byl dodržen. Vážné starosti nám však činí trvalý úbytek pracovníků ve spotřebním průmyslu a dopravě, zejména železniční.

K řešení některých odvětvových a územních problémů pracovních sil stanovíme celostátní priority přednostního uspokojování potřeb pracovních sil pro organizace resortu stavebnictví, paliv a energetiky, hutnictví a těžkého strojírenství a pro důležité stavby. Nerovnoměrnost rozložení zdrojů pracovních sil však stále vyvolává jejich pohyb, který vyžaduje přísnou a důslednou regulaci.

Další pozitivní stránkou vývoje naší ekonomiky bylo udržení plánované relace produktivity práce a růstu průměrných mezd.

I když se národní hospodářství rozvíjelo v podstatě v souladu se záměry hospodářské politiky, byl jeho pozitivní vývoj stále oslabován některými nedostatky dlouhodobého charakteru a ke konci pětiletky i vznikem nových problémů. Zasedání ÚV KSČ v listopadu minulého roku kritizovalo právem, že zvyšování efektivnosti se neprosazuje na všech úsecích s potřebným důrazem a účinností, jak by to odpovídalo možnostem a potřebám národního hospodářství. Tato kritika se týkala i odvětví a oborů řízených vládou České socialistické republiky. Na základě závěrů tohoto zasedání ÚV KSČ se zvýšila pozornost organizací k racionalizaci spotřeby paliv, energie, surovin a materiálů. Byly rozpracovány programy na jejich úsporu v roce 1975 i na období do roku 1980.