/Začátek schůze České národní rady v 9.00 hodin./

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera

181 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji 17. schůzi České národní rady. V naší schůzi co nejsrdečněji vítám naši vládu v čele s jejím předsedou, členem předsednictva ÚV KSČ soudruhem Josefem Korčákem. Pozdravujeme v našem středu tajemníka ÚV KSČ soudruha Josefa Havlína. Děkujeme mu za jeho práci, kterou vykonal jako ministr školství ČSR a vyslovujeme přesvědčení, že ani v nové vysoké funkci nezapomene, že je poslancem České národní rady. /Potlesk./

Vítám dále vedoucí oddělení ÚV KSČ soudruha dr. Miroslava Müllera, dr. Jaromíra Sitaře, CSc. a poslance dr. Lubomíra Procházku /Potlesk./

Dovolte mi, abych využil této příležitosti a představil vám nového ministra školství ČSR do Milana Vondrušku, kterému blahopřeme k jeho jmenování a přejeme mu v jeho náročné práci mnoho zdaru. /Potlesk./

Jsem rád, že mohu mezi námi uvítat primátora hl. m. Prahy soudruh dr. Zdeňka Zusku, předsedu Jihomoravského KNV soudruha Zdeňka Vávru, předsedu Severomoravského KNV soudruha ing. Františka Skácela, kteří nejsou poslanci ČNR a jsou přítomni našemu jednání jako hosté. /Potlesk./

Našemu jednání jsou přítomni také vedoucí pracovníci ústředních orgánů, představitelé organizací Národní fronty, vedoucí funkcionáři KNV a hl. m. Prahy, představitelé uměleckých svazů, ředitelé uměleckých škol, představitelé masových sdělovacích prostředků a vedoucí kulturních rubrik denního tisku. Je všechny i ostatní milé hosty rovněž mezi námi srdečně vítám.

Předsednictvo ČNR se usneslo ve schůzi dne 11. září 1975 navrhnout České národní radě k projednání tento pořad, který je také uveden na rozeslané pozvánce:

I. Zpráva vlády ČSR o rozvoji kultury v české socialistické republice.

II. Zpráva generálního prokurátora ČSR o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice.

III Zpráva ústavně právního výboru ČNR k vládnímu návrhu zákona České národní rady o advokacii.

IV. Společná zpráva ústavně právního výboru ČNR a výboru ČNR pro národní výbory a národnosti k vládnímu návrhu zákona České národní rady o sídlech a obvodech okresních a krajských soudů v České socialistické republice.

V. Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce.

VI. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky.

VII. Zpráva předsedy ČNR o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 12. června do 28. října 1975.

Slyšeli jste návrh denního pořadu 17. schůze České národní rady. Má někdo námitky k navrženému pořadu? Nemá.

Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 176 poslanců České národní rady. Česká národní rada je tedy schopna se usnášet.

Přistoupíme k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Tím Česká národní rada schválila pořad své 17. schůze.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte, abych se ještě před zahájením vlastního pořadu dnešní schůze zmínilo státně politické události mimořádného významu. Sídlo České národní rady poctil návštěvou prezident ČSSR generální tajemník ÚV KSČ soudruh dr. Gustáv Husák. Setkání hlavy státu s členy našeho předsednictva, které se uskutečnilo 20. srpna letošního roku a probíhalo v radostném, soudružském ovzduší, přineslo pro naši další společnou práci řadu významných podnětů. Soudruh Husák vystoupil při této příležitosti se závažnými stanovisky k postavení a úloze vrcholných zastupitelských orgánů, je zásadně ovlivní veškerou naši příští činnost. Současně vyslovil České národní radě i všem jejím poslancům, vládě a Národní frontě ČSR poděkování za jejich aktivní podíl na dosažených celostátních výsledcích, kterými byla potvrzena životnost a správnost federativního uspořádání socialistického Československa.

Návštěva nejvyššího představitele strany a státu je pro Českou národní radu a její poslance závazkem pracovat s ještě větším úsilím a napomáhat i k dalšímu rozvoji socialistické společnosti. Své nejbližší úkoly budeme účinněji plnit prohlubováním součinnosti naší práce s vládou, Národní frontou, Federálním shromážděním i Slovenskou národní radou a zejména s národními výbory. Cílevědomé úsilí nás, poslanců České národní rady, musí přitom směřovat především k dalšímu upevňování československé federace, k získávání všech občanů republiky k pochopení a k podpoře politiky KSČ, k aktivní pracovní a politické účasti na dalším rozvoji naší socialistické vlasti.

Tato první návštěva soudruh Gustáva Husáka jako prezidenta republiky v České národní radě se setkala s velkou odezvou ve sdělovacích prostředcích i mezi občany našeho státu. Abyste mohli z dosažených výsledků čerpat podněty pro svou odpovědnou práci a zvýšit svůj podíl na přípravách nadcházejícího XV. sjezdu strany jako orgánech ČNR, tak i ve svých volebních obvodech, bylo za tím účelem vydáno zvláštní číslo našeho informačního bulletinu.

V závěru své návštěvy nás soudruh prezident pověřil, abychom vám, poslancům České národní rady předali jeho osobní pozdravy s přáním zdraví a dalších úspěchů v odpovědné politické práci. /Potlesk./

Přistoupíme nyní k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

I

Nejvyšší orgán státní moci v ČSR má přitom příležitost manifestovat úctu socialistické společnosti ke kulturním hodnotám v minulosti. Cílem současných uměleckých tvůrců je zdůraznit velkou úlohu kultury a umění v životě socialistického člověka v rozvoji našeho společenského řádu. Naším úkolem je přispět ke kontrole toho, jak jsou uspokojovány kulturní potřeby občanů a plněny úkoly vytyčené v této oblasti XIV. sjezdem KSČ a svými poznatky i podněty z volebních obvodů, které jsme získali ve spolupráci s národními výbory, společenskými organizacemi a občany přispět k řešení existujících problémů.

Zprávu vlády ČSR přednese z pověření vlády ministr kultury ČSR doc. dr. Milan Klusák, CSc. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr kultury ČSR doc. dr. Milan Klusák, CSc.: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, z pověření vlády ČSR předstupuji před plénum České národní rady se zprávou vlády ČSR o rozvoji kultury v České socialistické republice, o plnění hlavních úkolů kulturně politického programu XIV. sjezdu KSČ. 

Posjezdové období je jednou z nejvýznamnějších kapitol v budování a rozvoji socialistické společnosti u nás. Je to období, kdy se odehrál náročný a složitý proces, řízený naší komunistickou stranou, který po konsolidaci a ozdravění naší společnosti z krizového otřesu z konce šedesátých let vedl k novému rozvoji země, k nové celospolečenské aktivitě, jež vrcholí v přípravách XV. sjezdu strany.

XIV. sjezd KSČ přijal konstruktivní program výstavby vyspělé socialistické společnosti. Kultura zaujala znovu své čestné a zodpovědné místo při uskutečňování leninské koncepce výstavby socialismu. Sjezd stanovil pro kulturní a uměleckou oblast náročné úkoly v oblasti tvorby jejího hodnocení i zprostředkování. Jako hlavní úkol a cíl vyzvedl plné obnovení socialistické společenské a výchovné úlohy kultury a umění vyzval k rozvoji tvorby, sloužící duchovnímu obohacení i rozvoji vlastní kulturní tvořivosti pracujících člověka v souladu s hodnotami socialismu, s naši mi marxisticko-leninskými ideály. Spolu s tím vyzval k zformování a upevnění tvůrčí umělecké a kulturní fronty a širokému rozvinutí její aktivity, spojené se základními zájmy dělnické třídy a všeho pracujícího lidu.

Z usnesení XIV. sjezdu KSČ vycházelo programové prohlášení vlády ČSR, které položilo důraz na obnovení a další posílení autority a odpovědnosti státu, ministerstva kultury ČSR a národních výborů v celé této oblasti. Konstatovalo, že všestranná péče o rozvoj kultury není a nemůže být záležitostí jen kulturních institucí, uměleckých a kulturních pracovníků, ale že se musí stát věcí celé společnosti.

Šlo o socialistický charakter kultury, o upevnění kulturně výchovné funkce státu. Šlo o to, aby všechny zodpovědné státní i společenské orgány a instituce, vycházejíce z linie a úkolů formulovaných stranickými orgány a respektujíce vedoucí úlohu strany, všestranně zabezpečovaly rozvoj kultury v nových podmínkách. Významný impuls pro tuto práci dalo říjnové zasedání ÚV KSČ v roce 1972 k otázkám ideologické práce strany.

Plénum ústředního výboru vyzvedlo a charakterizovalo základní úkoly a předpoklady formování nového člověka - uvědomělého budovatele socialismu v etapě výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Ukázalo na potřebu soustavného růstu socialistického uvědomění pracujících, zejména mládeže, na základě důsledného uplatňování marxismu-leninismu ve všech oblastech společenského života. Zdůraznilo, že usilovat o tento cíl, o uvědomění prodchnuté duchem socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu, vyžaduje vést soustavný boj proti buržoazní ideologii a přežitkům minulosti. V tomto ideovém zápase má kultura a umění své závažné poslání. Jak je plnit v nadcházejícím období konkretizovalo plénum především rozvedením základního úkolu XIV. sjezdu, tj. plného obnovení funkce kultury a umění v naší socialistické společnosti. Ukázalo, jak je nutno důsledně usilovat o překonání deformací, vnesených do oblasti kultury a umění pravicovými a kontrarevolučními silami v krizovém období, i jak zajistit novy rozvoj socialistické umělecké tvorby a kulturního života mobilizováním všech poctivých a naší společnosti o daných tvořivých sil.

V tomto směru byla vyslovena soudruhem Husákem v závěru zasedání pléna závažná slova o tom, jak politiku principiálního a přitom diferencovaného a citlivého přístupu k lidem realizovat zejména v oblasti umění a kultury, jak trpělivě přistupovat k talentům, k umělcům, vědom, k lidem, které můžeme získat pro socialistickou společnost, které můžeme přivést do své blízkosti, přimknout k dělnické třídě. Bylo to jasné, zásadové poučení pro postup v nelehkém procesu diferenciace na umělecké frontě tak, aby se z ní sami vyřadili ti jednotlivci, kteří zradili socialismus. Dveře byly naopak otevřeny všem poctivým tvůrcům, kteří chtěli spojit své dílo a svůj talent s budovatelskou prací našeho lidu.

Rovněž další plenární zasedání ÚV KSČ, zejména k otázkám výchovy mládeže a k vědeckotechnickému rozvoji národního hospodářství přinášela kultuře a umění nové podněty i konkrétní úkoly, stejně tak jako jednání a usnesení předsednictva ÚV KSČ k jednotlivým problémům a oblastem realizace kulturní politiky strany.

Vláda ČSR důsledně zabezpečovala realizaci těchto zásadních stranických směrnic a úkolů a na svých zasedáních soustavně řešila závažné otázky rozvoje kultury a umění na všech úsecích. V jejích intencích ministerstvo kultury ČSR, v úzké součinnosti s národními výbory a společenskými organizacemi Národní fronty, rozpracovávalo své úkoly.

V rozvíjení koncepcí i v každodenní práci jsme měli a máme před sebou trvale platné klíčové principy socialistické kulturní revoluce, formulované po únorovém vítězství našeho pracujícího lidu soudruhem Gottwaldem ve známém dvojjediném úkolu - plně zpřístupnit pracujícím hodnot kultury a umění a usilovat o vytváření a uplatňování nové kulturní a umělecké tvorby, spjaté s životem dělnické třídy a jejím zájmem o rozvoj kultury, která se stává životní potřebou socialistického člověka.

V letošním jubilejním roce, který byl ve všech oblastech příležitostí k ohlédnutí a zhodnocení výsledků práce za uplynulých třicet let, měl každý možnost se přesvědčit o úspěších, jichž jsme při uskutečňování programu socialistické kulturní revoluce dosáhli. Za tato léta došlo k základním přeměnám ve všech oblastech kulturního života, ve vědomí lidí, v jejich postojích k práci, k socialistickému vlastnictví, k socialistickým hodnotám. Vznikla nová socialistická umělecká díla, která obohatila pokladnici naší národní kultury. Široce se rozvinula umělecká a kulturní tvořivost lidu a nebývale vzrostl zájem o všechny oblasti kulturního vyžití. K podstatným změnám došlo v materiální základně kultury. Kultura přestala být výsadou privilegovaných vrstev, socialismus vyrovnal příkré rozdíly mezi městem a vesnicí, lidé mohou podle svých zájmů kulturně využívat svého volného času a stávat se stále více spolutvůrci kulturních hodnot.

Letošní rok byl zároveň pro oblast kultury a umění příležitostí prokázat před celou veřejností, jak dalece se daří naplňovat programové cíle XIV. sjezdu. Výsledky, se kterými přicházíme do pléna České národní rady, jsou dokladem toho, jak si kulturní fronta tyto cíle vzala k srdci a kolik krásných a působivých děl profesionální tvorby i zájmové tvořivosti v tomto směru odevzdala, děl, vyjadřujících lásku k rodné zemi, revoluční zápasy a pracovní úsilí našeho lidu, lásku a vděčnost osvoboditelům - Sovětskému svazu, Sovětské armádě. Hlas naší kultury zazněl výrazně i na mezinárodním fóru.

Dnes můžeme plným právem konstatovat, že vývoj potvrdil správnost kulturně politického programu XIV sjezdu, jeho sepětí s živým tepem společnosti, že se tento program stal přitažlivým pro naprostou většinu kulturní fronty. Započal jím proces nového širokého rozmachu tvořivých sil společnosti, který přinesl své výsledky ve všech oblastech tvorby, šíření, zprostředkování i ochrany kulturních hodnot - v novém rozkvětu umění a kultury obou našich národů, českého i slovenského, v celé Československé socialistické republice. 

Chtěl bych se ve svém dalším výkladu soustředit na ty hlavní otázky z široké problematiky rozvoje kultury a umění v ČSR, jejichž řešení je rozhodující z hlediska plnění závěrů XIV. sjezdu strany.

Budu-li zde uvádět průkazné údaje o významných počinech ze všech oblastí kulturní tvořivosti, zejména z bohaté letošní jubilejní žatvy, a další pozitivní skutečnosti z naší současné české kultury, jasně z toho vyplyne, že poděkování za dosažené úspěchy patří desetitisícům nadšených kulturních pracovníků, profesionálních umělců i amatérů, členů divadelních, hudebních a tanečních souborů, různých zájmových kroužků, knihovníků, lektorů a kronikářů, zkrátka všem těm, kteří nelitovali času ani energie, aby vedeni stranickou linií se záslužně podílela na dalším postupu socialistické kulturní revoluce.

Soudružky a soudruzi, jedním z nejcennějších úspěchů dosažených od XIV. sjezdu strany je bezpochyby obnovení socialistického charakteru umění, jak to dokazují výsledky nové tvorby, která reaguje ve stále větší míře na náš současný život, na pokrokové a revoluční tradice a usiluje o internacionální kontext. Volbou tematiky, optimismem, ideovým sepětím s cíli naší společnosti se opět stává hodnotou, obohacující náš život, a stále účinnějším prostředkem při výchově socialistického člověka.

Dokladem toho jsou i výsledky tvůrčí aktivity umělců k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, která je plodem několikaleté, soustavné realizace stranické kulturní politiky v práci s tvůrčí inteligencí. V soutěžích k tomuto jubileu byly vytvořeny desítky děl literárních, dramatických, hudebních, televizních a stovky děl výtvarných, z nichž mnohá obdržela vysoká společenská uznání a setkala se s velkým ohlasem ve veřejnosti. Výrazným úspěchem byla tematická šíře, různorodost forem, orientace na socialistický realismus účast převážné části naší umělecké fronty v popředí s našimi národními a zasloužilými umělci. Nejlepší díla jsou postupně předváděna na našich divadelních scénách, v televizi, v rozhlase, v kinech, na výstavách, jsou zařazována do repertoáru hudebních těles.

Nesporných výsledků bylo v posledních letech dosaženo i ve změně celkového profilu kulturních a uměleckých zařízení. V repertoáru divadel nabyla socialistická tvorba postupně dominujícího postavení. Na naše jeviště se znovu vrátila česká a světová klasická díla, své pevné místo zaujala i dramatická tvorba zemí našich přátel, zejména národů Sovětského svazu. Připomeňme alespoň loňský Festival sovětské dramatické tvorby, k němuž se přihlásila všechna naše divadla s více než 100 inscenacemi sovětských a ruských dramatiků. Na jevištích českých divadel je i rovněž uváděno stále více her slovenských autorů. Obzvláště potěšitelné je, že rok od roku přibývá českých původních her se současnou tematikou.

Také pro současnou skladatelskou produkci a hudební život je příznačná zvyšující se úroveň a větší žánrová pestrost Náš hudební život je velmi bohatý nejen v tradičních centrech, ale v celé naší republice. Nejpřesvědčivěji to dokázal průběh loňského Roku české hudby, který nemá v historii obdoby. Stal se záležitostí doslova tisíců nadšených milovníků hudby našich skladatelů a interpretačního umění profesionálních i amatérských těles, i všech kulturních pracovníků v českých zemích i na Slovensku. Česká hudba zněla po celém světě tak jako nikdy v minulosti Také letošní koncertní sezóna ukazuje rostoucí zájem naší veřejnosti a zejména mládeže o hodnotnou hudbu.

Velká pozornost byla v uplynulém období věnována překonání negativních jevů v zábavné hudbě. Celá tato oblast byla důsledně analyzována. Na základě kvalifikačních zkoušek byla provedena nová evidence interpretů, což vedlo k podstatnému snížení jejich počtu a vytvoření podmínek pro jejich soustavnou výchovu. Současně s tím jsou kladeny stále vyšší nároky na autorské a interpretační zázemí a překonávány pozůstatky komercionalismu. Bude záležet nejen na ministerstvu kultury ČSR, ale i na národních výborech a všech pořadatelských organizacích, aby se přijatá opatření neprojevila jednorázově, ale v denní praxi a aby vedla k trvalému zkvalitňování celé této oblasti.

Zřetelného pozitivního vývoje bylo dosaženo i ve výtvarném umění a jeho prezentaci. Živá výstavní aktivita umožňuje široké obci zájemců opět se systematicky seznamovat s díly našich největších umělců současných i velkých postav minulých generací. V dalším vývoji půjde o to, aby realistické výtvarné umění prostupovalo celým životním prostředím a účinně formovalo estetické myšlení a cítění lidí. Z tohoto hlediska bude třeba funkčně prohlubovat sepětí výtvarného umění s architekturou, bytovou kulturou, kulturou pracovního a životního prostředí. Těmito otázkami se budou muset více zabývat národní výbory i hospodářské instituce, důsledněji vážit ideově výchovná a estetická hlediska, zejména při výtvarném dotváření investičních celků a opírat se v tomto směru o vynikající výtvarné umělce a spolupráci s uměleckými svazy.

Rozhodující obrat byl zaznamenán i v oblasti knižní kultury. Po překonání krizových jevů bylo obnoveno vydávání základního fondu naší i světové literatury. Vzrůstá podíl naší nové současné tvorby. Své oprávněné místo v edičních plánech našich nakladatelství znovu zaujímá literatura národů Sovětského svazu i ostatních socialistických zemí. Kladny vývoj je zřejmý ve vydávání literatury pro děti a mládež i ve vydávání dalších rozhodujících tematik. Ediční činnost se v podstatě vymanila z vlivů komercializace a na odpovídající úroveň se snížily zásoby knih, neúměrně vzrostlé v druhé polovině šedesátých let.

Dny české a slovenské poezie, nejširší akce literární oblasti za dlouhou řadu let, ukázaly na desítkách recitačních večerů a besed jak úctu ke klasikům naší novodobé pokrokové poezie, tak i zájem o verše básníků současnosti. I v této nové tradici budeme pokračovat.

Potěšitelné je, že výrazné změny, k nimž došlo v repertoáru divadel, v hudbě, ve výstavní i ediční politice na základě vyšších ideových a uměleckých nároků, vyvolaly i větší zájem nejširších vrstev našich lidí o knihy, divadlo, koncerty apod. Dnes je spíše problémem, jak uspokojení těchto rostoucích nároků zajistit.

I když činnost rozhlasu, televize a filmu nespadá do působnosti řízení české vlády a ministerstva kultury ČSR a jejich hodnocení není předmětem této zprávy, je třeba říci, že i tady došlo k pozitivním změnám v uměleckém a kulturním repertoáru. Ve filmu se podařilo soustředit více než polovinu titulů na současnou látku i vytěžit řadu témat z naší revoluční historie. V bohatosti žánrů se dostalo filmovým a televizním divákům řady optimisticky laděných děl a dobrých veseloher. Zabýváme se řešením aktuálních a vesměs dosud otevřených otázek programové součinnosti tradičních sfér kultury se sdělovacími prostředky, především s televizí, v zájmu jednotné koncepčnosti a tím ještě efektivnějšího využívání tvořivých sil i materiální základny naší socialistické kultury.

Současný rozvoj tvorby svědčí o životnosti a účinnosti linie XIV. sjezdu KSČ v oblasti kultury. Zůstává však ještě řada problémů, jimiž je nutno se velmi intenzívně zabývat. Vedle nesporných úspěchů se v uměleckých dílech někdy objevuje ideová nevyhraněnost, estetická průměrnost, v oblasti zábavných žánrů i podbízivost, malá kritičnost k nedostatkům aj. V určitých žánrech, např. v oblasti masových písní či dobré společenské satiry, trvá nedostatek nové tvorby, která by posilovala zdravé tendence v životě.

Pro další rozvoj a zvyšování úrovně tvorby bude zřejmě potřebná i výraznější účast umělecké kritiky. Úkol posílit uměleckou kritiku a publicistiku, který byl postaven ideologickým plénem ÚV KSČ jak před pracovníky této fronty, tak před příslušná vědecká pracoviště, vysoké školy, sdělovací prostředky i tvůrčí umělecké svazy, je jistě dlouhodobý. I když bylo dosaženo určitého pokroku, zůstává i nadále naléhavou zejména příprava a výchova kádrů pro tuto práci. Trvale budeme zdůrazňovat vysoké nároky na uměleckou a ideovou kvalitu tvorby, vycházející ze socialistického realismu a prodlužující vývojovou linii nejlepších tradic našeho pokrokového umění. Hlavní předpoklady pro tento kvalitativní rozvoj byly vytvořeny. Došlo ke zformování marxistického jádra talentovaných umělců, kolem něhož se seskupují poctiví tvůrci kultury. Dosažené výsledky nás opravňují k závěru, že naprostá většina tvůrců pochopila úsilí strany i našeho státu, staví se k němu pozitivně a podporuje ho, především svou tvorbou. Dostávají příležitost všichni čestní umělci starší i stření generace a stále častěji se objevují jména nových talentů.