Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi vlády ČSR soudruhu Štěpánu Horníkovi za podanou zprávu.
Soudružky a soudruzi, naše jednání o tomto bodu pořadu zakončíme přijetím usnesení. Navrhuji proto, abychom pro přípravu návrhu usnesení zvolili pětičlennou návrhovou komisi v tomto složení: předseda komise - poslanec František Židlický, členové - poslanci Zdena Žáková, Bohumil Sluka, Zdeňka Hanzlová a Miroslav Suchopárek.
Jsou nějaké připomínky k tomuto návrhu? Nejsou.
Kdo souhlasí s tím, aby návrhová komise byla zvolena v uvedeném složení, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? Nikdo. Zdržel se někdo hlasování? Nikdo. Děkuji.
Tím byla zvolena návrhová komise.
Po přestávce vystoupí jako první poslanec Antonín Job.
Přerušuji nyní schůzi na 20 minut.
/Schůze přerušena v 10.10 hodin a opět zahájena v 10.28 hodin./
Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady a současně i rozpravu ke zprávě vlády ČSR o postupu rozvoje Severočeského kraje. Do rozpravy k tomuto bodu se zatím přihlásilo 11 poslanců. Prvním přihlášeným řečníkem je soudruh poslanec Antonín Job, po něm vystoupí poslanec František Volejník. Dávám slovo poslanci Antonínu Jobovi.
Poslanec Antonín Job: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi, na dnešní plenární schůzi České národní rady projednáváme zprávu vlády ČSR o plnění rozvoje Severočeského kraje, kterou považujeme za významný dokument při zabezpečování usnesení XIV. sjezdu KSČ o vytváření podmínek pro rozvoj nejen našeho kraje, ale i československé ekonomiky.
Dnešní jednání České národní rady, stejně jako předcházející jednání předsednictva ČNR, považují stranické a státní orgány Severočeského kraje za další důkaz rostoucí péče ČNR o řešení významných oblastních úkolů vycházejících z potřeb rozvoje československé ekonomiky, především v oblasti palivo-energetické základny, rozvoje petrochemie, těžby uranu apod.
Problematikou rozvoje kraje a plněním usnesení předsednictva ČNR se velmi odpovědně zabývaly jednotlivé výbory České národní rady, jejichž zpravodajské skupiny si přímo v našem kraji ověřily dosažené výsledky a současný stav.
Ukázalo se, že péče stranických orgánů, ČNR, stejně jako vlády federální a zejména vlády ČSR a jejích orgánů, jako České plánovací komise, vedlo ke zrychlení tempa rozvoje ekonomiky našeho kraje a tím i plnění základních direktiv XIV. sjezdu naší strany. V tomto úsilí se vedle našich orgánů, organizací a občanů spojila i pomoc a pochopení zvenčí.
Chtěl bych proto vyzvednout pomoc ostatních krajů republiky, které významně pomohly zejména při zajišťování plánovaných úkolů jak v bytové a občanské výstavbě, tak při výstavbě průmyslových aglomerací kraje.
Řešení úkolů, zejména v rozvoji palivo-energetické základny, ale i ostatních prioritních úkolů, se tak dostává do středu zájmu celé Československé socialistické republiky.
Dosažené výsledky ukazují, že přes značnou náročnost úkolů se podaří zabezpečit rozhodující rozvojové úkoly 5. pětiletého plánu.
K řešení palivo-energetické bilance v této pětiletce významně přispívá uvedení do provozu elektráren Počerady I. a Tušimice II. o výkonu 1600 MW, takže celkový instalovaný výkon elektráren v severočeské hnědouhelné pánvi dosáhne téměř 4000 MW - což představuje 38,5 % celostátního instalovaného výkonu.
Současně byla zahájena výstavba elektrárny Počerady II. a připravuje se výstavba elektrárny Prunéřov II., celkem o výkonu dalších 1400 MW.
Výstavba těžebních kapacit v severočeském revíru, jako dolu Merkur, Březno, Šverma, Maxim Gorkij a dalších umožnila dosáhnout těžby téměř 58 mil. tun uhlí a zajistit potřeby národního hospodářství v pevných palivech, takže 70 % celostátní těžby hnědého uhlí je těženo v našem kraji.
Nelze však přitom zapomenout ani na úsilí našich horníků, kteří při zabezpečování těžby podávají mimořádné výkony. Například na počest 30. výročí osvobození Československa v květnu vytvořil kolektiv Václava Abrta na dole Kohinnor nový československý rekord v komorovém rubání, a to 91 tun na pracovníka za směnu.
Souběžně s touto problematikou se zajišťují i náročné úkoly v těžbě uranové rudy v okrese Česká Lípa.
V chemickém průmyslu se daří postupně realizovat strukturální změny náročnou investiční výstavbou a uvedením do provozu především první etapy petrochemie, výroby polypropylénu a polyetylénu, zplynování mazutu, dále se dokončila II. etapa výstavby papíren ve Štětí a výroba epichlorhydrinu ve Spolku pro chemickou výrobu v Ústí nad Labem.
Ve strojírenství a ve spotřebním průmyslu se daří plnit výrobní úkoly pětiletky, a to především růstem produktivity práce. Přitom je zabezpečován náročný program výroby trub i přesných trubek pro atomový program ve Válcovnách trub a železárnách Chomutov a další rozvojové programy.
Současně byla realizována řada náročných vodohospodářských děl, jako je přivaděč Souš a přehrada Přísečnice.
V oblasti materiálně technické základny stavebnictví byla dokončena panelárna Příšovice a Dubice, dokončuje se cementárna Čížkovice a zahájila se výstavba panelárny v okrese Ústí nad Labem na roční kapacitu 2000 bytových jednotek.
Náročnost investiční výstavby ukazuje i to, že z 635 staveb v současné době realizovaných je 76 sledovaných vládou a z nich je 17 s rozpočtovými náklady přes 500 mil. Kčs.
V rámci hospodářství národních výborů, které představuje v kraji 120 000 pracovníků, rovněž usilujeme o splnění úkolů 5. pětiletky, stejně jako volebních programů tak, abychom zajistili lepší podmínky pro život lidí v našem Severočeském kraji, stabilizaci obyvatelstva i pracovních sil.
Především, jak už bylo řečeno místopředsedou vlády soudruhem Horníkem, bude překročen úkol ve výstavbě bytů, na čemž se mimo podpory rozvoje stavebních kapacit podílejí i větší mírou naši občané, a to růstem svépomocné výstavby i výstavby rodinných domků.
V této době ročně dokončujeme více rodinných domků, než kolik jsme postavili za celou poslední pětiletku.
V letošním roce dokončíme v kraji asi 13 400 bytů, což je téměř dvojnásobek výstavby v roce 1969. Tímto řešením bytového problému jsme dosáhli postupného snižování záporné migrace obyvatelstva z průměru 5000 osob ročně v letech 1961-1970 na 1100 osob v roce 1974.
Stálou pozornost, soudružky a soudruzi, věnujeme v kraji otázkám předškolní výchovy mládeže, především rozšiřováním počtu míst v mateřských školách, kde úkol 5. pětiletky byl již v loňském roce překročen, a v této pětiletce bude odevzdáno v kraji 85 mateřských škol, z toho v akci "Z " 55 mateřských škol.
V roce 1975 předpokládáme umístit v mateřských školách 67 % dětí přesto však je v současné době v kraji přes 3 tisíce nevyřízených žádostí. Obdobná situace je přes rozšiřování počtu míst i v jeslích, kde máme 5 tisíc nevyřízených žádostí.
Zvláštní péči věnujeme rozvoji služeb obyvatelstvu a mohu dnes na půdě České národní rady prohlásit, že úkol zvýšit objem o 18 %, stanovený pro 5. pětiletku pro podniky místního hospodářství, byl v minulém roce překročen a dosaženo zvýšení o 27 %. Zaměřujeme proto nyní pozornost v souladu s listopadovým zasedáním ÚV KSČ na jejich větší pohotovost, kvalitu a strukturu.
Provedli jsme opatření k rozšíření provozní doby v organizacích sloužících obyvatelstvu a obdobná opatření jsme dohodli i v obchodě a na všech stupních národních výborů.
Očekáváme, že tím bude dosaženo lepšího využití pracovní doby a dalšího růstu ekonomiky při omezených zdrojích pracovních sil.
Rovněž důslednou regulací se podařilo zlepšit využití pracovních sil, snížit celkovou fluktuaci a rozmístit pracovníky ve prospěch rozhodujících odvětví.
V pětiletce bude však dosaženo jen zhruba 40 % z plánovaného přírůstku zdrojů pracovních sil. Přesto jsme vytvořili podmínky pro růst pracovníků v odvětví paliv a energetiky ve výši 2,7 tisíc osob, ve stavebnictví více než 3 tisíce a současně i ve službách a obchodě.
Nedaří se však řešit stabilizaci pracovníků v dopravě, kde dojde k poklesu o téměř tisíc lidí.
Naproti tomu se vyplácí péče o stavbaře, jimž předáme pro stabilizaci téměř 4 tisíce bytů /jen v letošním roce 1476 bytových jednotka překročíme úkoly v náboru učňů.
Vytváříme tím již podmínky pro další růst kapacit, zejména ustavení a postupný růst podniku pro průmyslovou a vyšší občanskou výstavbu, který má být zřízen v kraji od 1. ledna 1976.
Pozitivního přístupu občanů v našem kraji jsme dosáhli v socialistické soutěži národních výborů a plnění volebních programů národních výborů. Závazkové hnutí k 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou jsme využili k předčasnému splnění volebních programů.
Za toto volební období byla vytvořena hodnota díla za více jak 2,5 mld Kčs a přitom bylo odpracováno téměř 77 miliónů bezplatných brigádnických hodin.
Závazek pod heslem "Severočeši republice k jejímu 30. výročí osvobození", uzavřený od 1. ledna 1974 do 30. dubna 1975, představoval původně hodnotu díla 807 miliónů Kčs, ale dosáhli jsme 958 miliónů Kčs. Nový závazek do konce roku 1975 představuje hodnotu díla 563 miliónů Kčs.
Celkem bylo předáno do užívání 753 staveb, např. 55 km vodovodů a kanalizací, 20 vodních nádrží, 143 autobusových čekáren, 66 km místních komunikací a chodníků, 55 mateřských škol, 6 školních jídelen, 51 dětských hřišť a mnoho dalších objektů sloužících obyvatelstvu.
V dalších úsecích, zejména účelové výstavbě národních výborů, občanské vybavenosti a životním prostředí již plně spokojeni být nemůžeme.
V této pětiletce nebude realizováno za téměř 1 mld Kčs stavebních prací plánovaných pro účelovou výstavbu národních výborů a občanskou a technickou vybavenost.
Vítáme proto, že rozhodující z těchto akcí jsou v návrhu bilance stavebních kapacit a investičního programu na 6. pětiletku zahrnuty nebo se zahajují v letošním roce, jako např. nemocnice Kadaň, infekční pavilon krajské nemocnice apod.
Soudružky a soudruzi, velký kus práce se udělal v Severočeském kraji v této pětiletce ve všech oblastech; co však nám dělá vážné starosti, je životní prostředí v některých částech našeho kraje, zejména ochrana ovzduší, krajiny a vod.
Nejvážnější situaci, a to i výhledově, vidíme v řešení problematiky životního prostředí v severočeské hnědouhelné pánvi.
Opožďuje se výstavba centrálních tepláren, po jejichž dokončení by bylo možno zrušit 160 menších kotelen v pánevní oblasti. Nejsou důsledně realizována opatření ke snížení exhalací z průmyslových zdrojů.
Řada poslanců se u nás sama přesvědčila o vlivu exhalací na plošný úhyn krušnohorských lesů /97 % je v různém stupni zasaženo/, a to jak všichni víme, není jediný projev.
Proto považujeme za nutné urychlit zalesňování /v 6. pětiletce nejméně 1700 ha ročně/ a vytvořit k tomu i podmínky Státním lesům.
Obdobný negativní vliv mají exhalace i na čistotu vod, zemědělskou výrobu a další.
V podkrušnohorské oblasti je ročně vypouštěno na 260 tisíc tun pevných a 850 tisíc tun plynných exhalací, což je 40 % z ČSR. To se projevuje především ve znečištění ovzduší. Naše měření ukázala, že státní norma je v některých lokalitách velmi často překračována.
Proto vyvíjíme tolik úsilí a proto 17. června plenární zasedání Severočeského KNV projedná tuto závažnou problematiku. Víme, že řešení není jednoduché, zvlášť v současné situaci palivo-energetické bilance. Jsme si vědomi i toho, že zásadní řešení spočívá v oblasti energetiky, a to v odsíření kouřových plynů z elektráren, které však je v blízké době nereálné.
Proto musíme hledat společné řešení, jak ve vládách, tak i v jiných orgánech a v těch oblastech, kde je co zlepšovat, a nedovolit nikomu prostředí dále zhoršovat.
Proto považujeme za nutné soustředit již v 6. pětiletce hlavní pozornost i prostředky především na snížení plynných emisí u ostatních zdrojů působících negativně, zvláště v přízemních vrstvách ve větších městech a aglomeracích v okresech Ústí n. L., Teplice, Most a Chomutov.
Pro tyto oblasti zpracovat podrobný generel řešení čistoty ovzduší a návrhy konkrétních opatření pro odstranění nebo omezení jednotlivých zdrojů znečištění.
Současně i program ochrany krajiny, rozšiřování zeleně, vodních ploch a soubor dalších opatření pro čistotu měst a obcí. Současně bude třeba vytvořit pro obyvatelstvo těchto oblastí přijatelnější podmínky i v občanské vybavenosti, školách, přírodě, rehabilitaci, léčení apod.
Předpokládáme, že v tomto úsilí dostaneme i účinnou podporu a pomoc z centrálních orgánů, protože sami bychom takovýto problém vyřešit nemohli, i když se o to řadou opatření /v rozšiřování zeleně, organizováním škol v přírodě apod./ intenzívně staráme, a proto věříme, že se podaří řešení těchto otázek po posouzení v Radě pro životní prostředí při vládě ČSR zahrnout i do návrhu 6. pětiletky.
Rada podkladů pro přípravu plánu na léta 1976-1980 je již připravena. Chtěl bych zde zejména vyzvednout činnost pracovní skupiny vlády ČSR pro přípravu a koordinaci investiční výstavby v našem kraji, vedenou místopředsedou vlády ČSR soudruhem ing. Rázlem a úsilí České plánovací komise, která společně s námi připravila příslušné návrhy.
Tento materiál umožňuje již v současné době zajišťovat včasnou přípravu investiční výstavby i komplexní bytové výstavby v kraji a usměrňovat i činnost investorů.
Nám se osvědčilo, že na základě usnesení listopadového pléna ÚV KSČ jsme zřídili v kraji komisi rady KNV pro investiční výstavbu, která velmi odpovědně posuzuje záměry, výši rozpočtových nákladů i návrhy na zvyšování nákladů stávajících staveb a doporučuje úspornější řešení tam, kde chutě investorů jsou větší, než možnosti národního hospodářství.
Chtěl bych ujistit Českou národní radu i vládu ČSR, že přes poskytovanou podporu budeme vždy usilovat o to nejefektivnější řešení investičního rozvoje, neboť u nás je celý investiční proces zkomplikován zejména vyvolanými investicemi spojenými s rozvojem palivo-energetického komplexu, jak o tom podrobně hovořil místopředseda vlády ČSR, které se nám vždy nedaří plně a v potřebných časových termínech zajišťovat /Most, zemědělská výstavba, občanská výstavba apod./.
Přitom od roku 1945 bylo v kraji zlikvidováno přes 50 politicko-správních obcí a měst, počítaje v to i taková města, jako Most, Ervěnice, včetně příslušných občanských zemědělských i průmyslových zařízení.
Na léta 1976-1980 bude nutno vybudovat za 5 mld Kčs těchto zařízení a nahradit bytový fond i ostatní zařízení za 29 likvidovaných obcí a osad.
Proto podporujeme návrhy České plánovací komise na komplexní plánování a realizaci náhradní výstavby společně s rozvojovými záměry palivo-energetické základny.
V letech 1976-1980 nás však čeká ještě řada dalších problémů, jako kupř. řešení náročných úkolů v dopravě, jejíž rozvoj se vážně opožďuje, dořešení materiálně technické základny stavebnictví a další úkoly spojené především s životními podmínkami lidí, včetně rozvoje obchodu a nezbytných služeb.
K zabezpečení dalšího rozvoje ekonomiky budeme usilovat o vytvoření optimálních podmínek pro zajištění výrobních úkolů prioritních odvětví a nosných programů, důsledné hospodaření s regulací omezených zdrojů pracovních sil, zajištění růstu vlastních stavebních kapacit a především pak řešení životního prostředí.
Věříme, že v tom i v dalším úsilí budeme mít účinnou pomoc centrálních orgánů.
Chtěl bych vás, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, ujistit, že pomoci, které se Severočeskému kraji ze strany centra dostává, si nejen vážíme, ale uděláme sami vše pro to, abychom orientovali pod vedením naší strany iniciativu a úsilí obyvatel našeho kraje ke splnění usnesení a závěrů XIV. sjezdu KSČ. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji předsedovi Severočeského KNV poslanci Jobovi za jeho příspěvek. Slovo má dále soudruh poslanec Volejník.
Poslanec František Volejník: Soudruhu předsedo, vážení hosté, soudružky a soudruzi poslanci! Jedním z velmi vážných problémů, typických pro severočeskou průmyslovou aglomeraci a její čtyři okresy, v nichž se koncentruje povrchová těžba hnědého uhlí, je zabezpečování náhradní výstavby za objekty likvidované v důsledku důlní činnosti. Při povrchovém dobývání uhlí musí totiž ustoupit postupu porubních front vše, co stojí v cestě. V souvislosti s rozvojem těžby uhlí rozsah likvidovaných objektů trvale roste a poroste i do budoucna. O jak velký rozsah přitom jde, ukazují propočty pro 6. pětiletku, kdy bude nutno likvidovat 22 vesnic a centrum starého Mostu, aby bylo možno splnit rostoucí požadavky na těžbu uhlí. Náhradní výstavba za likvidované objekty si vyžádá přes 5 mld Kčs, zatímco jejich zůstatková hodnota činí pouze 400 mil. Kčs.
Dosavadní postup při zabezpečování náhradní výstavby za takto likvidované objekty se v podstatě neliší od postupu při zabezpečování ostatní investiční výstavby. O náhradní výstavbě, jejím rozsahu, technické úrovní rozhoduje vlastník likvidovaného objektu jako investor, náhradní výstavbu také sám plánuje, uplatňuje potřebnou kapacitu u příslušného dodavatele, pokrývá ji ze svého investičního limitu a také financuje ze svých prostředků, jen s tím rozdílem, že z fondu důlních škod a náhrad dostává náhradu ve výši zůstatkové hodnoty likvidovaného objektu. To znamená, že vlastník likvidovaného objektu vlastně zajišťuje náhradní výstavbu na úkor svého dalšího rozvoje. Stejný postup platí i u náhradní výstavby za likvidované objekty občanské vybavenosti - prodejny, sportoviště, kulturní zařízení apod., kterou zajišťují národní výbory. To samozřejmě jejich již tak nezáviděníhodnou situaci při známých nedostatcích v zajišťování normální občanské vybavenosti a účelové výstavby národních výborů dále zhoršuje. Dokladem je samotný Most, kde již převážná část obyvatel sice bydlí v novém Mostě, avšak nakupovat musí ve starém, kde je dosud rozhodující část obchodní sítě. Problémy s náhradní výstavbou mají však nejen národní výbory, ale všichni vlastníci likvidovaných objektů, hlavně při zabezpečování potřebných stavebních kapacit, investičních limitů a často i finanční úhrady, která mnohonásobně převyšuje zůstatkovou hodnotu.
Doporučuji proto, aby celá problematika zajišťování náhradní výstavby za objekty likvidované v důsledek těžby uhlí byla znovu přezkoumána a přijato řešení, které odstraní diskriminaci organizací, národních výborů a ve svých důsledcích i občanů v postižených úsecích proti ostatním oblastem. Celou záležitost je třeba urychleně dovést k žádoucím závěrům již z toho prostého důvodu, aby ti, kdo v celospolečenském zájmu přinášejí nemalé oběti, nebyli za to v porovnání s ostatními ještě postihováni. Zejména je třeba vyřešit kapacitní zabezpečení náhradní průmyslové, zemědělské, lesní, bytové, občanské a ostatní investiční výstavby.
Při průzkumu poslanců našeho výboru pro plán a rozpočet v severočeské průmyslové aglomeraci jsme měli tentokrát možnost seznámit se blíže také s negativním působením plynných exhalací na lesní porosty. Zatím se jako řešení tohoto i z hlediska biologické rovnováhy velmi vážného problému ukazuje rychlé vytěžení exhalacemi poškozených porostů a jejich nahrazení odolnějšími dřevinami. Proto mají lesní závody v celé oblasti zvýšené úkoly těžební i pěstební, které mohou při trvalém nedostatku pracovníků úspěšně zvládnout jen za pomoci moderní techniky. Podnik Státní lesy v Teplicích, který tuto oblast lesního hospodářství spravuje, je sice v posledních letech dotován ve větším rozsahu mechanizačními prostředky, avšak potřeba je stále vyšší. Přitom současně dostává dotace ze státního fondu ochrany ovzduší, které však bez investičního limitu nemůže použít na nákup strojů a zařízení. Pro podnik by proto bylo velkou pomocí, kdyby mohl použít alespoň části těchto prostředků na nákup dalších strojních investic nad rámec investičního limitu v zájmu zproduktivnění těžby a pěstební činnosti.
Dalším problémem je obtížnost práce a svízelné životní podmínky lesních dělníků a zaměstnanců v této oblasti, které jsou jednou z příčin jejich značné fluktuace. Podnik se snaží řešit tento problém jednak již zmíněnou technikou a mechanizací, jednak zlepšováním životních podmínek svých zaměstnanců. Zaměřuje se hlavně na modernizaci zastaralého bytového fondu, např. budováním koupelen, etážového vytápění apod. Poněvadž však náklady na tato zlepšení jsou většinou vyšší než 10% pořizovací hodnoty bytové jednotky, mají tedy charakter investic a jejich realizace je spojena se všemi známými problémy investiční výstavby. Přitom podnik provádí tato zlepšení vlastními silami, bez požadavku na dodavatelské kapacity. Jsem přesvědčen, že při dobré vůli se najde řešení i tohoto, pro stabilizaci pracovníků, velmi vážného problému.
Považuji za správné ještě upozornit na vážný národohospodářský problém, který souvisí s těžbou exhalacemi poškozených lesních porostů. Při plošné těžbě těchto porostů roste podíl dřeva horší kvality, na jehož využití není náš dřevozpracující průmysl dostatečně připraven. Doporučuji tento problém urychleně vyřešit, aby se předešlo národohospodářským ztrátám v případě, že bychom nebyli schopni zpracovat a ekonomicky využít vlastní cennou surovinu, kterou představuje dříví nejen nižší kvality dnes těžených jehličnatých dřevin, ale také bříz, jeřábů a dalších listnatých dřevin, které jsou dnes jako odolné vůči exhalacím vysazovány náhradou za jehličnany. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu poslanci Volejníkovi, dávám slovo poslanci Brůžkovi, po něm vystoupí poslankyně Kuchařová.
Poslanec prof. PhDr. Miloslav Brůžek, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi, školský a kulturní výbor ČNR se v tomto volebním období již třikrát na svých schůzích zabýval problematikou rozvoje školství a kultury v krajích s vysokou průmyslovou aglomerací. Je to zcela pochopitelné u Severočeského kraje, který v ekonomice naší republiky zaujímá jedno z předních míst. Současně je však zřejmé, že perspektivy jeho dalšího rozvoje a růst ekonomické váhy není možno zabezpečovat jen stavbou nových továren, rozšiřováním kapacit a modernizací strojového vybavení.
Rychlé tempo vědeckotechnického rozvoje klade již dnes velké požadavky na přípravu a zvyšování kvalifikace těch, kteří v příštích letech budou rozhodovat o zabezpečení mnohem náročnějších úkolů. Jedině vzdělání a kvalifikovaní dělníci, rolníci, technici a inteligence mohou v příštích letech zabezpečit, aby kraj úspěšně plnil náročné úkoly směřující k rozvoji celé společnosti. Bez připravených lidí ani moderní stroje a továrny nepřinesou společnosti požadovaný a plánovaný užitek. U kraje s tak výraznou dynamikou rozvoje průmyslu, s velkými změnami, které jej stále v nejbližší budoucnosti očekávají, je tato otázka dvojnásob důležitá.