Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Žalmanovi. Slovo má poslankyně Helena Jánská. Připraví se poslanec Vladimír Prchal.

Poslankyně Helena Jánská: Vážené soudružky, soudruzi poslanci, význam kvalitní dopravy v Praze pro efektivní hospodářský a společenský život hlavního města je jednou ze základních podmínek zvyšování životní úrovně obyvatelstva, která je stěžejním cílem vyplývajícím ze Směrnice XIV. sjezdu KSČ k pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971 - 1975. Přitom je nezbytné, aby rozvoj dopravy v souladu s usnesením květnového pléna ÚV KSČ z roku 1974 byl zajišťován s maximálním využitím technického rozvoje a ve vztahu k usnesení listopadového pléna strany z roku 1974 realizován též s nejvyšší hospodárností.

Výbor ČNR pro obchod a dopravu projednal na své schůzi 7. března 1975 problematiku dopravy na území hlavního města Prahy. Na tomto jednání bylo možno konstatovat, že plnění základních úkolů v dopravě hlavního města postupně pokračuje a doporučení výboru ČNR pro obchod a dopravu i pléna České národní rady z roku 1972 byla v převážné části postupně zajišťována.

Řešení dopravy v Praze musí být trvale posuzováno jako řešení integrovaného dopravního systému, vytyčeny správné koncepce a zajišťována příprava a realizace etapizace jejich výstavby podle přepravní a provozní naléhavosti potřeb města.

Domníváme se, že tato základní zásada je zabezpečována. Dovolte mi jenom stručně připomenout, že jako první etapa, která byla realizována, byla obnova technické základny městské hromadné dopravy, obnova celého vozového parku tramvají i rychlý rozvoj autobusového parku, i když zejména v problematice kapacit měníren a tramvajových tratí jsou ještě určité problémy. Na tuto etapu plynule navázala příprava a výstavba pražského metra, tvořící základní kostru pro dotváření komplexního dopravního systému města.

Budete se mnou jistě souhlasit, že velkým úspěchem našich dělníků a techniků, za velmi účinné pomoci Sovětského svazu, bylo předčasné uvedení prvního provozního úseku trasy C metra do provozu k 9. květnu loňského roku. Další výstavba pro období 6. pětiletky, která koncepčně i dále je v současné době předprojednána a byla již předložena vládním orgánům k projednání, navazuje na nejnaléhavější přepravní potřeby města, na jeho rozšiřující se zejména bytovou zástavbu s cílem dosáhnout co nejdříve odlehčení centra města.

Třetí etapa přípravy řešení integrovaného dopravního systému v Praze je výstavba základního komunikačního systému, včetně napojení na pražsko-středočeskou aglomeraci. Zásadní rozhodnutí byla již vládou schválena, je zabezpečována jejich územní a projekční příprava. I zde bylo hledáno nejvhodnější etapové řešení výstavby. V uplynulých dnech byla výstavba základního komunikačního systému a jeho etap posuzována i sovětskou expertizou. V 6. pětiletce bude zabezpečena výstavba zhruba v rozsahu 5 mld Kčs investic a velkých oprav. Půjde o určitou symbiózu, vhodné propojení vnitřního a středního okruhu s již rozestavěnými s tavbami některých částí výstavby okruhu vnějšího. Se zvláštní pečlivostí je třeba zabezpečovat propustnost dopravních cest pro potřeby organizací stavebnictví tak, aby ohromná výstavba Prahy, která je v 6. pětiletce plánována, mohla být v přepravních potřebách zabezpečována.

Další etapou, která je připravena, a ve značném rozsahu již rozpracována, je problematika řízení dopravy. Jde jednak o souhrn opatření regulační povahy, krátkodobých i dlouhodobých, o intenzívní rozšiřování signalizace v řízení dopravy. Dosavadní rozvoj signalizace zabezpečuje podstatné zlepšení nehodovosti. Domníváme se, že je možno již přistoupit k realizaci centralizovaného řízení tak, aby bylo dosaženo i podstatné zvýšení plynulosti dopravy na území Prahy. Záměry, které i zde jsou připravovány, považujeme za správné a podporujeme jejich postupnou realizaci, tzv. docentralizovaným způsobem výstavby, to znamená propojováním křižovatek v určitých oblastech a pak propojením těchto oblastí do systému centrálního řízení.

Další etapou, která je v současné době na základě nedávného plenárního zasedání Národního výboru hl. m. Prahy k dopravě ve stadiu přípravy, je řízení nákladní automobilové dopravy na území hlavního města.

Zde bych chtěla připomenout, že úroveň nákladní automobilové dopravy, využívání jejích základních fondů je nízké. Oběhy vozidel vytváří na dopravních cestách svízelnou situaci, zhoršuje se životní prostředí města a navíc plýtváme pracovním fondem řidičů, pohonnými látkami a pneumatikami. Již v letošním roce s vazbou na intenzívní výstavbu hlavního města Prahy se projevuje značné nezabezpečení přepravních potřeb nákladní dopravy. Vycházíme-li ze značného zvýšení investiční výstavby v Praze v 6. pětiletce, tak jak byla již vládou předprojednána v rozsahu 61 - 62 mld Kčs, proti zhruba 42 mld Kčs očekávaného plnění v 5. pětiletce, pak je nasnadě, že řízení nákladní automobilové dopravy nemůže zůstat tak, jak je dosud známe. I zde je nutno využít zkušenosti SSSR, zejména zkušeností z Moskvy a Leningradu a připravit návrh na centralizaci řízení nákladní automobilové dopravy, samozřejmě v několika etapách s cílem zabezpečení přepravních potřeb, zejména našeho stavebnictví, ale s podstatně nižším nárůstem vozového parku, pracovních fondů a maximální úspory pohonných látek a pneumatik.

Koncepce je připravována ministerstvem vnitra ČSR a Národním výborem hl. m. Prahy. Podporujeme, aby byla ještě v tomto roce předložena české i federální vládě a připravena veškerá opatření k její postupné realizaci v průběhu let 1976 - 1980.

V koncepci integrovaného dopravního systému a jeho etapovitých příprav a realizace má svoje významné místo železniční doprava. Přestavba pražského železničního uzlu je postupně realizována a tvoří s ostatními složkami dopravy na území města integrovaný celek. Domníváme se, že pojetí integrovaného dopravního systému je účelné završit i integrací v řízení dopravy a silničního hospodářství na území města. Docílit tím vyšší účinnosti řízení, jeho komplexnosti a jednoznačné odpovědnosti. Podporujeme proto úsilí Národního výboru hl. m. Prahy vyhodnotit čtyřleté zkušenosti výrobně hospodářské jednotky Dopravních podniků hl. m. Prahy z řízení městské hromadné dopravy a výstavby metra, prověřit účelnost rozšíření působnosti této výrobně hospodářské jednotky na úseku výstavby, údržby a správy komunikačního systému, automobilové dopravy a automobilového opravárenství. Docílit tak toho, aby komplexnost a účinnost řízení ve smyslu závěrů listopadového pléna ÚV KSČ se dále posílila.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jsme tedy ve výboru ČNR pro obchod a dopravu toho názoru, že koncepce integrovaného dopravního systému je správně vytyčena a v jednotlivých etapách připravována a postupně realizována. Ve výboru jsme rovněž ocenili, že byl vypracován soubor opatření operativního i dlouhodobého charakteru, zejména v oblasti regulačních opatření, směřujících k řešení dopravní situace v Praze, mezi orgány Národního výboru hl. m. Prahy ve spolupráci s ministerstvem vnitra ČSR, s vytvořením společné komise obou těchto orgánů. Náměty z jednání této komise byly projednány a schváleny radou Národního výboru hl. m. Prahy a kolegiem ministra vnitra ČSR. Domníváme se, že tyto nové formy spolupráce jsou správné, účinné a podporujeme proto jejich prohloubení.

Jak vyplývá z uvedeného, v problematice rozvoje dopravy v Praze se podařilo zabezpečit řadu pozitivních záměrů. I tak však bude třeba dopravním záležitostem věnovat mimořádnou pozornost. Investiční program dopravních zařízení na léta 1976 - 1980 bude nezbytné dopracovat a zabezpečit, aby rozsah dopravních investic podle generálního dopravního plánu města byl v období 6. pětiletky realizován. Nelze připustit, aby došlo ke zpomalení vytčených cílů první etapy výstavby systému do roku 1985, což by zapříčinilo další hromadění disproporcí v dopravě. Přitom je třeba mít na paměti, že žádná z klíčových dopravních investic, rozestavěných i nově zahajovaných, nebude uvedena do provozu v první polovině 6. pětiletky, takže lze očekávat zlepšení současné dopravní situace v některých oblastech, jako jsou např. Dejvice, část Nového Města a Vinohrady až ke konci 6. pětiletky. Naopak v některých dalších oblastech, jako jsou např. Holešovice, Libeň, Severní město, Vysočany, Smíchov, Košíře, Břevnov a část Nového Města, se bude tlak dopravy ještě stupňovat omezeními provozu vlivem stavební činnosti.  

V koncepčním řešení pražské dopravy nemůžeme však, vážené soudružky a soudruzi, opomenout také závažné nedostatky, které se projevují při operativním zabezpečování prováděcích plánů, a to zejména v dodávkách dopravních prostředků pro obnovu a rozvoj městské hromadné dopravy, zejména tramvají a autobusů. Je nutné, aby odpovědné resorty zabezpečily vývoj a výrobu nových efektivnějších typů vozidel městské hromadné dopravy, s využitím polovodičové techniky k řízení vozidel elektrické trakce, a autobusy konstruovat s ohledem na ochranu životního prostředí a jejich maximální specializací na městský provoz. K podstatnému zhoršení došlo v podmínkách údržby vozového parku městské hromadné dopravy, ovlivňovaného zcela nedostatečnými dodávkami náhradních dílů k tramvajím a autobusům jak v objemu, tak i v sortimentu. Velmi kritická je situace v dodávkách kolejnic pro obnovu kolejových tratí elektrických drah, nákolků k tramvajovým podvozkům a i v dodávkách pneumatik potřebných rozměrů pro autobusy.

Je nezbytné řešit i tyto možno říci operativní problémy, které jsou však velmi důležité, neboť by ve svých důsledcích mohly vážně ohrozit stávající systém městské hromadné dopravy.

Dále bych jenom ještě velmi krátce chtěla zdůraznit, že řešení dopravního integrovaného systému nesmíme vždy vidět jen z hlediska Prahy, ale pražsko-středočeské aglomerace. Zde jde především o vazbu základního komunikačního systému na Středočeský kraj, jeho vstupů a výstupů. Obdobné vazby mezi zájmy Národního výboru hlavního města Prahy a Středočeského KNV se projevují v rámci postupného řešení výstavby autobusových nádraží ČSAD na území Prahy. Podporujeme proto další užší pracovní sepětí obou těchto národních výborů při řešení společných problémů.

Závěrem svého vystoupení bych chtěla zdůraznit, že velmi oceňujeme úsilí politických orgánů a vlády ČSR, která v nedávných dnech přijala několik základních dokumentů k rozvoji našeho hlavního města v 6. pětiletce. Jde zejména o objem s tavebních investic a jejich využití, ekonomickou strukturu rozvoje města a generální plán rozvoje města. Tato opatření jsou přijímána včas a umožňují Národnímu výboru hl. m. Prahy zabezpečovat včasnou územní, projekční i dodavatelskou přípravu.

Chtěla bych zdůraznit, že v nadcházejícím období se doprava v Praze stává jednou z nejdůležitějších sfér pracovního života nás všech.  

Mohu jistě vyjádřit svůj názor, že se podaří odpovědným pracovníkům zabezpečit veškeré přepravy spojené s průběhem oslav 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a s průběhem Československé spartakiády tak, aby doprava přispěla k důležitým oslavám významných výročí naší socialistické vlasti. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Jánské. Slovo má poslanec Vladimír Prchal, připraví se poslanec Jan Macháček.

Poslanec Vladimír Prchal: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, významná část nedostatků v životních podmínkách pražské mládeže je v oblasti kultivovaného a výchovného využití volného času. Touto otázkou jsme se v naší stálé pracovní skupině předsednictva ČNR pro otázky mládeže rovněž zabývali.

Zvláštní pozornost v souvislosti s věkovou skupinou od 6 do 15 let, i se starší mládeží od 15 do 19 let, jsme věnovali stavu pražské tělovýchovy.

Městský výbor ČSTV v Praze věnuje úspěšnému plnění úkolů daných veškeré naší tělovýchově XIV. sjezdem KSČ mimořádnou pozornost, mobilizuje své členy k svépomocným akcím, snaží se zvyšovat úroveň politicko-výchovné práce mezi svými členy, zvyšovat počet a úroveň kádrů - cvičenců, trenérů i organizátorů - pro oblast masové tělovýchovy. Přesto však, měřeno možnostmi jiných měst v České socialistické republice, nemůže být se svými výsledky zdaleka spokojen.

Pražská tělovýchovná zařízení byla v minulých letech vážně postižena likvidací v souvislosti s výstavbou města a nedostatečnou údržbou existujících zařízení. Tento neutěšený stav se ještě prohloubil nekomplexním řešením výstavby nových sídlišť, nebyla souběžně zajištěna výstavba tělovýchovných zařízení.

Rozpor mezi současným stavem tělovýchovných zařízení a jejich vypočtenou potřebou podle urbanistických norem, jak je uvádí Městský výbor ČSTV, ve své publikaci "Základní směry rozvoje tělesné výchovy v hlavním městě Praze", z roku 1971, je až zarážející.

Tak například, do této normy nám chybí v Praze 152 tělocvičen, nebo 518 tenisových kurtů, 36 krytých plaveckých bazénů atd.

Samozřejmě víme, že docílit shodu potřeby s touto urbanistickou normou je věcí daleké budoucnosti a je mimo rámec našich možností, avšak krajská a menší města jsou na tom v tomto směru podstatně lépe.

Městská organizace ČSTV vidí několik hlavních příčin tohoto neutěšeného stavu: pražské závody se nepodílejí dostatečně na výstavbě tělovýchovných zařízení pro své pracovníky a členy jejich rodin, a to se projevuje zejména v absolutním nedostatku takových zařízení pro učňovskou mládež. Výjimkou jsou n. p. Konstruktiva, ZPA Košíře a Vodní stavby. Nepříznivě také působí malý objem uvolněných finančních prostředků na modernizaci sportovních zařízení v Praze. V průměru byly uvolněny ročně 4 mil. Kčs, zatímco potřeba s ohledem na kritický stav činila v této pětiletce 12 - 15 mil. Kčs ročně. Tím řada zařízení se postupně dostala do havarijního stavu, takže mnoho zařízení bude brzy vyřazeno, nedozná-li tento stav rázné změny.

Mimo problémů finanční a investiční povahy, naráží energické řešení nedostatků pražské tělovýchovy na řadu obtíží rázu kompetenčního a organizačního.

Jestliže nejsme schopni investovat v takové míře, jak by to naše pražská tělovýchova potřebovala, měli bychom se aspoň umět vypořádat s řadou obtíží rázu administrativního. Sem také patří stížnosti pražské tělovýchovy na složité stavebně správní řízení, které neznají tělovýchovné organizace v jiných městech naší republiky.

Tělovýchovná organizace není ovšem jedinou společenskou organizací, která má na starosti, mimo rodinu a školu, vytváření podmínek pro celkovou výchovu socialistického člověka tím, že mu nabízí možnost kultivovaného využití volného času.

Na prvním místě jsou zde mládežnické a pionýrské organizace SSM a Revolučního odborového hnutí. Jestliže jsme hovořili o poměrně malých možnostech tělovýchovy, je situace v ROH i SSM ještě horší.  

Pro ROH i SSM vyplývají těžkosti především z toho, že velké pražské závody nemají své skutečně obytné zázemí. Osazenstvo se po pracovní době rozptýlí po celé Praze i mimo ni. Mladí lidé zaměstnáni v závodě - s výjimkou učňů, kteří bydlí v internátě - nemají zpravidla zájem se v závodě nebo v kulturním domě, vybudovaném v blízkosti, déle zdržovat. Totéž platí i o svazáckých organizacích na závodě. Pro Prahu by podle našeho názoru bylo účelnější sdružovat prostředky závodů, Socialistického svazu mládeže, ČSTV i města a stavět společné domy mládeže v jednotlivých pražských obvodech s tím, že některá ze sdružených organizací nebo podniků by převzaly péči o údržbu a zajištění řádného provozu takového domu mládeže.

Domy by ovšem musely být projektovány jako víceúčelové zařízení s klubovnami, společenskými místnostmi a tělovýchovnými prostorami pro zimní i letní období.

Specifickou zvláštností Prahy je druhé venkovské obydlí značné části obyvatel Prahy. Podle výsledků sčítání z prosince 1970 bylo v užívání pražských domácností 73 000 domků nebo rekreačních chat. To velmi silně ovlivňuje trávení volného času mládeže na konci týdne.

V jarním, letním a částečně i podzimním období vyjíždí z Prahy zhruba kolem 80 000 rodin na sobotu a neděli mimo Prahu. K tomu je nutné přičíst výjezdy osobními auty, takže asi polovina dětí ve věku do 15 let se dostane přes sobotu a neděli do přírody, mimo ovzduší hlavního msta. V zimě je to podstatně méně.

Právě na ty děti, které nemají možnost se z Prahy na sobotu a neděli dostat do volné přírody by měla být zaměřena pozornost.

Pražská odborová rada hledá cesty, jak v Praze zajistit jednotný postup všech organizátorů volného času mladých lidí, zejména spoluprací s ROH, SSM i s Národním výborem hl. m. Prahy. Je nutné podpořit její snahy o vytvoření koordinační komise při radě Národního výboru hl. m. Prahy, která by poskytla platformu pro koordinaci činnosti v tomto směru.

Stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže doporučuje Národnímu výboru hl. m. Prahy aktivně podpořit tyto záměry.  

Ovšem pražské závody by se měly daleko více než dosud věnovat výstavbě jednoduchých a provozně nenáročných rekreačních zařízení ve Středočeském kraji, kde například je 2918 rybníků a z toho jen 27 rybníků je určeno pro rekreaci. Jejich plocha činí pouhých 6 % celkové vodní plochy rybníků ve Středočeském kraji. Při dobré vůli jak u pražských podniků, tak i u Středočeského KNV by se tak přirozeným způsobem podstatně zmírnil tlak na nové plochy pro chaty, a zejména mládeži nad 15 let by se poskytly možnosti samostatného a přitom přece jen kulturnějšího prožití dvoudenního víkendu, než je potulování se v hlučných tlupách v okolí Sázavy, Berounky a Vltavy.

Ze všech projednávaných hledisek je patrný obrovský rozsah problémů, které musíme byť sice postupně, avšak energičtěji než dosud řešit, má-li být Praha vzorným socialistickým velkoměstem. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Prchalovi. Slovo má poslanec Jan Macháček.

Poslanec Jan Macháček: Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Jako pražský poslanec chci ocenit, že Česká národní rada věnuje otázkám rozvoje hlavního města Prahy soustavnou pozornost ve snaze podpořit úsilí o energické řešení jeho problémů.

Poslanci České národní rady měli možnost v jednotlivých výborech se všichni seznámit s tím, jaké výsledky byly dosaženy v plnění úkolů pětiletky, zejména na úseku výstavby města, co se v Praze zlepšilo a v čem jsou ještě nedostatky a problémy. Vyslechli jsme na adresu Národního výboru hlavního města Prahy, ministerstva stavebnictví ČSR a stavebních organizací příznivé ocenění práce a dosažených výsledků, ale také celou řadu kritických připomínek a doporučení zejména k tomu, co a jak udělat, aby se úkoly stanovené pro tuto pětiletku důsledně splnily a aby byl dobře připraven nástup do příští pětiletky, ve které budou úkoly ještě náročnější.

Při jednání výborů se všichni poslanci České národní rady mohli přesvědčit, že jednou z rozhodujících podmínek pro zabezpečení plánovitého rozvoje a výstavby hlavního města je docílit při důsledném plnění současných plánovaných úkolů žádoucí předstih v územní, projektové a výrobní připravenosti bytové a občanské výstavby a dalších účelových investic. K tomu směřuje celá řada opatření, která byla přijata po linii stranických i státních orgánů i orgánů městských.

Ověřili jsme si, že dosažení tohoto předstihu v územně plánovací a projektové přípravě bytové, občanské a účelové výstavby a vytvoření potřebného objemu a skladby stavebních kapacit a materiálně technické základny stavebnictví je úkol těžký a složitý a že přes všechna provedená opatření je nástup k plnění úkolů bytové a občanské výstavby i v tomto roce doprovázen řadou problémů, které se musí řešit cestou mimořádných opatření a za cenu neúměrných finančních nákladů.

Při jednání ve výboru ČNR pro národní výbory a národnosti i v ostatních výborech jsme dostali ujištění, že nástup k plnění úkolů 6. pětiletky bude již plynulejší, organizovanější a tím také hospodárnější. To také vyplývá ze zprávy vlády, která byla přednesena na dnešní schůzi.

Chtěl bych podtrhnout zejména to, co bylo uvedeno jako základní předpoklad pro zabezpečení programu výstavby pro 6. pětiletku - tj. zajistit vysokou úroveň organizace řízení, zvýšení ekonomiky reprodukčního procesu, důslednou hospodárnost ve všech jeho fázích a všestrannou kázeň a nekompromisní dodržování přijatých zásad pro rozvoj města.

Ve výboru ČNR pro národní výbory a národnosti i v dalších výborech byla také zdůrazněna nutnost důsledného plnění plánovaných úkolů v přesunech stavebních kapacit z ostatních krajů. V tom, podle našeho názoru, je třeba zavést pevný režim, zajistit, aby tyto organizace splnily stanovené úkoly v tomto roce a převzaly pro příští pětiletky jmenovité a závazné úkoly a důsledně je plnily. Jen tak je možno zabránit všem těm komplikacím, které dosud jsou s přepracováním projektové dokumentace i s prováděním staveb. Chci vás, soudružky a soudruzi poslanci, požádat, abyste splnění úkolů v přesunech stavebních kapacit podle svých možností podpořili. Současně s tím však půjde o dosažení maximální stabilizace a další růst kapacit pražského stavebnictví, přičemž je třeba vzít v úvahu, že bytový fond a celá řada dalších zařízení nejen v historické části města, ale i v nově postavených sídlištích bude v průběhu několika let vyžadovat kvalifikovanou údržbu a obnovu. I na tyto úkoly musí být včas budovány stavební a montážní kapacity, musí se tu počítat s výchovou lidí pro tuto práci i s potřebnými materiálovými fondy.  

Současné problémy v investiční výstavbě a úsilí o jejich překonání vyžadují od orgánů, vedoucích funkcionářů i poslanců pražských národních výborů, aby orientovali svou práci především také na tento úsek činnosti. Napříště bude nutné, aby práce národních výborů byla účelně rozložena tak, aby mohly úspěšně plnit úkoly na všech úsecích jejich působnosti. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Soudružky a soudruzi, o slovo požádal člen předsednictva ÚV KSČ a vedoucí tajemník městského výboru KSČ soudruh Antonín Kapek. Po něm se připraví poslanec Jaromír Plíva.

Člen předsednictva ÚV KSČ a vedoucí tajemník MV KSČ doc. ing. Antonín Kapek: Soudružky a soudruzi poslanci, poprosil jsem jako host o slovo proto, abych předně poděkoval České národní radě za to, jak podrobně a zevrubně projednává Prahu, za přípravu materiálů, za bohatou i podnětnou diskusi. Za druhé jsem o slovo požádal proto, abych alespoň několika větami vyjádřil naše stanovisko a v tom snad i naši odpovědnost za rozvoj hlavního města Prahy.

Předseda vlády soudruh Korčák je Jihomoravák, primátor soudruh Zuska Severomoravák a já jsem Severočech. Přesto si myslím, že kdyby se vypsala anketa - kdo má které město rád - že nejen u nás, ale u velké většiny, ne-li u každého by se Praha, když ne na prvém místě, tak určitě na druhém místě objevila hned po rodném městě. Záleží na tom, jak by se otázka položila, a to jak z hlediska významu města, tak i z hlediska citových vztahů.

Český národ má tak bohatou tradici pokud jde o hlavní město, že na každé období můžeme najít příklad, který je pozitivní a kterého se můžeme plným právem dovolávat. Národní divadlo nestavěl český národ proto, že to byla povinnost, nebo že musel. Stavěl je z přesvědčení a to tehdy i s jasným politickým cílem.

V roce 1945 - zanedlouho to bude přesně třicet let - zazněla z Prahy výzva do celého světa a volání o pomoc a každý kdo měl odvahu a k dispozici nějaký dopravní prostředek šel bojovat do Prahy za naše hlavní město, a to samozřejmě s pevným politickým přesvědčením a nenávistí vůči fašismu. A nenajde se jistě jediný příklad, aby ten, kdo skutečně za Prahu a její osvobození bojoval, v tom cítil nějakou "pomoc" Praze, ale především svou povinnost Čecha bojovat proti fašismu a za záchranu svého hlavního města Prahy.

V období od roku 1945 až k dnešku může každý srovnávat vývoj svého města, píší se historie a kroniky o tom, co se všechno udělalo v dobrovolné práci, co všechno socialismus za třicet let přinesl do našich vesnic i do hlavního města, a to možná že si někdo vezme za pomoc i srovnání jak to vypadá v ostatních socialistických zemích a v jejich hlavních městech.

Konec konců jsme to poznali v roce 1968, kdy každá a někdy jen zdánlivá chyba byla pravičáky hodnocena jako neschopnost zřízení vyřešit jediný sociální problém, např. bytový problém, dopravu, čistotu a řadu dalších věcí. Byl to však podstatně jiný tón než dnes my projednáváme dnešní problémy, kdy říkáme, že nemáme čisté ulice, kdy není dostatek bytů a ostatních věcí.

A tak tomu bylo po celé období a nikdo nevyčítal a nekritizoval vedení za to, že po roce 1945 byly podle mého osobního přesvědčení dobrou politikou strany Gottwaldova vedení vytyčeny především tyto hlavní úkoly: industrializace Slovenska, osídlení našeho pohraničí, výstavba Nové huti Klementa Gottwalda atd.

Nikdo nekritizoval za to, že je přesun investic, dobrovolné síly vysokoškoláků, mládeže a pracujících nejen z Prahy, ale ze všech krajů tam, kde to bylo nejvíc zapotřebí. A výsledkem toho je, že po třiceti letech můžeme hromadit takové investice a vedení strany došlo v roce 1969 k závěrů, že přišla na řadu Praha a v ní investice takového charakteru, které nemají nejen v Československu, ale v Evropě vůbec obdoby. Jde o miliardy a málo kdo z nás si umí představit, co se za nimi skrývá.

Ale z politického hlediska je zde pro nás jedno nebezpečí: aby pod velkými čísly miliard nevznikala i velká závist a kritika na adresu Prahy, že jen utrácí. Chtěl bych ubezpečit všechny poslance, že dbáme na to, aby každá koruna, dříve než se utratí, byla dvakrát v ruce převrácena. Z hlediska hospodárnosti to v současné době neplatí jenom pro průmysl, platí to pro každého, kdo investuje.  

Na druhé straně bych chtěl jednoznačně konstatovat, zcela soudružsky a otevřeně, a chtěl bych poděkovat všem předsedům KNV za jejich pomoc, kterou Praze dávají, aby se stala důstojným hlavním městem socialistického státu.

U nás v Československu spíše slyšíme i na naše vlastní město dost kritiky a někdy i závisti. Ale každý funkcionář ať z Ústí, Plzně, jižních Čech, atd., když se vrátí ze Sovětského svazu, tak mluví jednoznačně o hlavním městě a dokonce ani nevzpomene, jaká byla historie mezi Moskvou a Leningradem.

Může někdo říci, že Bratislava je jenom hlavním městem Slováků? Může z hlediska národnostního, ale z hlediska výstavby socialismu je to hlavní město, které bylo postaveno díky vysoké produktivitě práce všech pracujících, včetně české dělnické třídy. A může někdo říci, že Praha je hlavním městem Pražanů? Je to hlavní město nás všech a dokonce nejen Čechů, ale i Slováků.

Za první republiky bylo výborné vykonávat funkci primátora nejen z hlediska společenského postavení, z hlediska platu, ale i z hlediska obsahu. Vedle politického boje rozdávali žebračenky a starali se jen o svůj velký majetek. Dnešní funkce primátora je daleko těžší a nesmírně náročná. A to nejen pokud jde o správu velkého majetku, ale zejména pokud jde o spokojenost Pražanů, která stále ještě není taková, jak bychom si přáli, což je jistě i nedostatkem politické a výchovné práce a důsledkem zaostávání výstavby hlavního města Prahy.

Chtěl bych skončit tím, abych vás, všechny poslance požádal ne o to, aby Praha dostávala dary, ze kterých by se postavila, ale o to, abychom se zamysleli nad tím, co všechno je třeba udělat pro to, aby Praha byla skutečně hlavním městem ČSSR, socialistickým hlavním městem, ve své výstavbě i ve výchově lidí. Aby kromě ohromných kapacit, které Praha dostává, přicházeli i lidé se správnými názory, dobrou pracovní morálkou, kteří by si nebrali příklad z nedostatků velkoměsta, ale kteří by je naopak pomáhali odstraňovat a z hlavního města tak vytvořit příklad pro ostatní. Chtěl bych vám za tuto práci poděkovat. /Potlesk./