/Začátek schůze České národní rady v 10.00 hodin./

Místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství ing. Josef Havlín, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda

169 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Zahajuji 14. schůzi České národní rady. V naší schůzi srdečně vítám člena předsednictva ÚV KSČ a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka. /Potlesk./ Srdečně vítám ostatní členy vlády, představitele dalších ústředních úřadů České socialistické republiky a ostatní hosty. /Potlesk./

Dovolte, abych pro nemoc omluvil neúčast předsedy ČNR soudruha Evžena Erbana a vyřídil vám jeho pozdravy.

Předsednictvo České národní rady se ve své schůzi dne 5. prosince 1974 usneslo navrhnout České národní radě k projednání tento denní pořad, který je též uveden na rozeslané pozvánce:

I. Návrh mandátového a imunitního výboru na ověření platnosti volby poslance Václava Krejčího.

II. Slib poslance.

III. Společná zpráva výborů pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1975.

IV. Společná zpráva výborů kulturního a školského a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o Národní ceně České socialistické republiky.

V. Společná zpráva výborů pro plán a rozpočet, ústavně právního, pro zemědělství a výživu, pro národní výbory a národnosti k vládnímu návrhu zákona České národní rady o rozpočtovém určení výnosu zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení, o jejich správě a o některých změnách zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani.

VI. Společná zpráva výborů ústavně právního, pro zemědělství a výživu, pro národní výbory a národnosti a zdravotního a sociálního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státní správě ve vodním hospodářství.

VII. Zpráva vlády České socialistické republiky o posouzení plnění národohospodářského plánu České socialistické republiky z hlediska dalšího rozvoje ekonomiky.

VIII. Návrh ústavně právního výboru na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce.

IX. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky.

X. Návrh poslanců Erbana, Voleníka, dr. Ambruze, Františka Tomana a Jedličky na doplňovací volbu člena výboru.

XI. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 18. října do 19. prosince 1974.

Dále se předsednictvo České národní rady svým usnesením ze včerejšího dne usneslo navrhnout, aby na pořad 14. schůze ČNR byla ještě zařazena:

Společná zpráva kulturního a školského výboru a ústavně právního výboru k návrhu skupiny poslanců ČNR na vydání zákona České národní rady o Novinářské ceně Jana Švermy.

Předsednictvo přitom předpokládá, že k projednání tohoto návrhu zákona by došlo zítra dopoledne.

Soudružky a soudruzi poslanci, slyšeli jste návrh denního pořadu 14. schůze České národní rady. Jsou k navrženému pořadu dnešní schůze nějaké námitky? /Nebyly./ Námitek není.

Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 162 poslanců ČNR. Česká národní rada je tedy schopna se usnášet. Můžeme proto přistoupit k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila pořad své dnešní schůze.

Můžeme přistoupit k projednávání prvního bodu pořadu, kterým je

I

Zpravodajem je člen mandátového a imunitního výboru poslanec Karel Nádhera. Dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec Karel Nádhera: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Mandátový a imunitní výbor ČNR mě pověřil, abych vám podal zprávu o přezkoumání platnosti volby nově zvoleného poslance České národní rady soudruha Václava Krejčího.

Úmrtím poslance plukovníka ing. Jaroslava Peksy se uprázdnilo místo poslance ČNR ve volebním obvodu č. 40 - Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - ve Středočeském kraji.

Předsednictvo České národní rady svým usnesením č. 318 ze dne 3. října 1974 stanovilo doplňovací volby v uvedeném volebním obvodu na 7. prosince 1974. Usnesení předsednictva České národní rady bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 98.

V doplňovacích volbách byl zvolen poslancem České národní rady soudruh Václav Krejčí, ředitel Lesního závodu v Brandýse nad Labem.

Česká volební komise Národní fronty předložila České národní radě doklady týkající se této doplňovací volby, a to přihlášku kandidáta Národní fronty k registraci, zápis o registraci kandidáta Národní fronty a zápis obvodní volební komise o výsledku hlasování ve volebním obvodu.

Mandátový a imunitní výbor ČNR ve schůzi dne 19. prosince 1974 přezkoumal uvedené doklady a zjistil, že doplňovací volby byly provedeny podle zákona ČNR o volbách do České národní rady a že nebyly zjištěny závady, které by tyto volby činily neplatnými. Výboru také nedošly stížnosti na porušení zákonných předpisů.

Z předložených dokladů výbor zjistil, že z celkového počtu 37 822 voličů zapsaných ve volebním obvodu do seznamu, se voleb účastnilo 94,5 % voličů. Pro kandidáta hlasovalo 99,99 %, to je více než nadpoloviční většina. Protože doplňovací volby ve volebním obvodu č. 40 - Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - byly provedeny v plném souladu se zákonnými předpisy, jménem mandátového a imunitního výboru ČNR doporučuji, aby Česká národní rada podle čl. 113 ústavního zákona o čs. federaci volbu poslance soudruha Václava Krejčího ověřila, jak je též navrženo v tisku č. 91.

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu Nádherovi za jeho zprávu. Hlásí se někdo o slovo? /Nikdo./

O slovo se nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o ověření platnosti volby poslance Václava Krejčího podle předloženého písemného návrhu mandátového a imunitního výboru ČNR.  

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? /Námitky nebyly./

Kdo tedy souhlasí s tím, aby Česká národní rada podle čl. 113, ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb. ověřila platnost volby poslance Václava Krejčího, zvoleného do České národní rady v doplňovací volbě dne 7. prosince 1974, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada ověřila platnost volby poslance Václava Krejčího.

Dalším bodem pořadu je

II

Podle ústavního zákona o čs. federaci je každý poslanec povinen složit poslanecký slib, a to v první schůzi, které se po svém zvolení zúčastní. Poněvadž poslanec Václav Krejčí je dnes přítomen ve schůzi České národní rady, může složit poslanecký slib. Složí jej tím způsobem, že po přečtení ústavním zákonem předepsané formule slibu ke mně přistoupí a složí slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám nyní o přečtení formule slibu a prosím poslanec Krejčího, aby ke mně přistoupil vykonat slib. /Poslanci povstávají./

Vedoucí Kanceláře ČNR dr. Zdeněk Vácha /čte text slibu/: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky i České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

Poslanec Václav Krejčí /podávaje předsedajícímu ruku/: Slibuji. /Poslanci usedají, potlesk./ 

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Tím poslanec Václav Krejčí složil poslanecký slib.

Můžeme přistoupit k projednávání třetího bodu pořadu, kterým je

III

Společným zpravodajem je poslanec ing. Jaromír Horák. Prosím ho, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, návrh státního rozpočtu na rok 1975, stejně tak jako návrh státního plánu, nám umožňuje posoudit, do jaké míry se nám daří plnit úkoly 5. pětiletky, jak jsou plněny strukturální záměry, kde se od původních předpokladů uchylujeme a jaké materiální předpoklady si v roce 1975 vytváříme pro nástup do 6. pětiletky.

Výchozí základna návrhu rozpočtu je určena řadou pozitivních faktorů, vyplývajících z úspěšného plnění průmyslové výroby, zemědělské výroby a z úkolů našeho stavebnictví. Daří se realizovat záměry dané XIV. sjezdem KSČ v oblasti růstu životní úrovně. Také v činnosti národních výborů jsme docílili řady úspěchů, které kladně ovlivnily jak sestavení plánu, tak i návrh rozpočtu.

Zpracování návrhu státního rozpočtu vycházelo nejen z pozitivního rozvoje celé naší ekonomiky, ale muselo přihlížet i k některým negativním tendencím, které dynamiku naší ekonomiky zpožďují a jsou příčinou odchylek od původních záměrů 5. pětiletky.

Tak např. ve tvorbě zdrojů se nepodařilo a nepodaří splnit úkol snižování vlastních nákladů v rozsahu, tak jak bylo stanoveno. Jen za rok 1974, i když dochází k celkovému snížení nákladů, nesplní se předpoklady o částku zhruba 380 miliónů Kčs, od počátku 5. pětiletky narostlo toto manko na 4 miliardy Kčs. 

Nesplní se také některé ze závažných úkolů v oblasti investiční výstavby. I když zaznamenáváme v posledních letech pětiletky obrat, zvláště při plnění investic rozhodujícího významu a při zkracování doby výstavby, přesto celková rozestavěnost narůstá. Investice do 1,5 miliónu Kčs budou přeplněny o 17 miliard Kčs, plnění rozhodujících investic nad tento limit za první tři roky pětiletky dosahuje pouze 90 %. Toto zpoždění nebude do konce pětiletky vyrovnáno.

Přeplněním zemědělské investiční výstavby o 6 miliard Kčs, akce "Z" o 10 miliard Kčs a přeplňováním bytové výstavby zvýšila se náročnost na úzkoprofilové suroviny a materiály. Vstupujeme tedy do roku 1975 se značným napětím v celkové bilanci rozhodujících materiálů pro zajištění investiční výstavby.

Přes všechny tyto obtíže nemůže však nic zastřít skutečnost, že se daří plnit závěry XIV. sjezdu KSČ, že rozvoj celé naší ekonomiky byl a je plynulý, že růst životní úrovně je nejen plně zajišťován, ale jeho tempo bylo podstatně zrychleno.

Tento pozitivní vývoj se kladně odráží i v příjmech státního rozpočtu v letošním roce a upevňuje v nás jistotu, že hospodaření skončí, stejně tak jako v minulých letech, mírným přebytkem.

Návrh státního rozpočtu pro rok 1975 vychází z této základny, tvoří spolu se státním rozpočtem celé federace organický celek, zajišťující potřeby rozvoje celé naší společnosti. Struktura návrhu rozpočtu vychází z jeho základní dělby. Vlastní příjmy rostou rychleji než výdaje, podíl dotací do federálního rozpočtu rok od roku klesá. Každý rozpočet nese sebou některé charakteristické rysy, které odpovídají měnícím se potřebám rozvoje společnosti i měnícím se podmínkám, ve kterých celá společnost žije. Je tomu tak i v návrhu státního rozpočtu pro rok 1975.

Všichni víme, že v poslední době je naše hospodářství zatěžováno dopadem ekonomické deprese kapitalistických států, se kterými je naše ekonomika spjata zhruba asi 30 % vnějších vztahů. Tento dopad v celém rozsahu zachycuje státní rozpočet Československé socialistické republiky, a tedy i státní rozpočty obou republik.

A nejedná se o částky malé. V roce 1974 se odhaduje dopad nárůstu cen základních surovin, dovážených z kapitalistických států na naši ekonomiku i při růstu vývozních cen, ve výši zhruba 6 - 7 miliard Kčs, a to je příliš mnoho. Znamená to, že se nám doposud nedaří vyrovnat dopad rostoucích cen dovážených surovin, jejich zhodnocením ve vývozu hotových výrobků.

Nakupujeme suroviny z kapitalistických států draho. Logicky z toho vyplývá, že musíme najít cesty, jak tento dopad vyrovnat, a to nejen růstem kvality vyvážených výrobků, ale i zvýšením náročnosti na celou oblast zahraničního obchodu, náročnosti nejen odborné, ale i kádrové.

Co k tomuto nejvážnějšímu problému, který pohlcuje značnou část čistého zisku, vytvořeného naší společností, říká návrh státního rozpočtu? Návrh rozpočtu pro rok 1975 předpokládá u cenových přirážek a srážek ve srovnání s rokem 1974 aktivní pohyb o rozdíl téměř 5 miliard Kčs, o který musíme zhodnotit náš vývoz při jeho realizaci v příštím roce. To je úkol neobyčejně náročný, ale splnitelný, využijeme-li všech možností, které naše ekonomika má.

Ve srovnání s rozpočty minulých let dochází k další odchylce při rozdělování prostředků státního rozpočtu. Lze obecně říci, že příděly do jednotlivých souborů tak, jak jsou v konstrukci státního rozpočtu stanoveny, vykazují stálý nárůst. Tato tendence je charakteristická i pro návrh rozpočtu na rok 1975. Výjimku zde tvoří výdaje pro ústředně řízené hospodářství, kde klesá celkový rozsah přidělených finančních prostředků pro příští rok zhruba o 1 miliardu Kčs.

Mimořádně rychlým tempem, a to o 15,5 %, rostou dotace a subvence pro národní výbory. Do tohoto zvýšení se však promítají některé metodické změny, jako je dopad na příjmy, vyvolaný novým zákonem o zemědělské dani a zrušením daně z motorových vozidel. Dále do rozpočtů národních výborů se zahrnují i potřeby pro velké silniční opravy, které doposud byly vykrývány z úspor státního rozpočtu.

Naproti tomu návrh rozpočtu ve svých výdajích neuvažuje s prostředky potřebnými pro realizaci akce "Z". Tato akce bude kryta z vlastních zdrojů národních výborů, z jejich fondu rezerv a úspor, které v letošním roce dosáhnou.

V podstatě lze říci, že prostředky, které mají národní výbory pro rok 1975 k dispozici, zajišťují udržení rozsahu akce "Z" na stejné výši, na jaké je v roce 1974. Půjde však o usměrnění celé akce "Z" tak, aby nadměrně nezvyšovala nároky na úzkoprofilové dodávky stavebních materiálů, ale naopak, aby napomáhala v širokém měřítku řešit problémy, vyplývající z příznivého populačního růstu, především ve výstavbě mateřských škol, v přístavbách základních škol a ve výstavbě jeslí apod. Očekává se také, že jak výrobní jednotky, tak i JZD se budou v daleko širším rozsahu na této výstavbě podílet.

Projednáváme-li návrh nového rozpočtu, soustřeďuje se zájem poslanců především k otázkám zdrojů pro krytí potřeb nevýrobní sféry. Neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací dosahují v návrhu rozpočtu na rok 1975 částky téměř 62,5 miliard Kčs.

Všechny výdaje vkládané do oblastí, které se výrazně dotýkají života pracujícího lidu naší země, jsou ve svých absolutních hodnotách podstatně vyšší než v roce 1974.

Zatímco v kapitalistických státech klesá reálný příjem obyvatel ročně zhruba o 8 - 9 %, zatímco jejich ekonomiky hledají řešení v drastických úsporách, omezujících výstavbu veřejných zařízení, škol a kulturních zařízení, prokazuje návrh rozpočtu na rok 1975, že právě ve sféře krytí nevýrobních potřeb se plní beze zbytku úkoly dané usneseními ústředního výboru KSČ a že se v mnoha případech i výrazně překračují.

Neexistuje stát na světě, který by vydával tak vysoké procento svých rozpočtových možností pro krytí potřeb důchodů a sociálního zabezpečení. Jsme hrdi na to, že naše ekonomika dovedla najít cesty, jak zlepšit životní úroveň rodin s více dětmi. Setkáváme se s mnoha případy, kdy pracující vyspělých kapitalistických států se vyslovují s největším uznáním o našem zdravotnictví a o jeho profesní úrovni. Nezapomínejme, že právě ochrana zdraví je nejbolestivějším místem kapitalistické společnosti a velkou předností společnosti naší.

Tradičně je také oceňována vysoká úroveň našeho školství. Návrh rozpočtu na rok 1975 plně zajišťuje nejen proces výuky, ale vynakládá i značné prostředky pro modernizaci tohoto procesu. Rostou nám počty studentů na vysokých školách; jejich hmotné zajištění je na vysoké úrovni. Roste i péče o naše školáky. Stále větší počet žáků a studentů se stravuje ve školních jídelnách. V roce 1975 očekáváme, že bude uvedeno do provozu přes 600 nových tříd mateřských škol. Tato skutečnost jen zdůrazňuje potřebu vysoké hospodárnosti se všemi prostředky, které poskytuje rozpočet příštího roku tomuto odvětví, aby se umožnilo alespoň dodatečné krytí potřeb vybavení nových mateřských škol a základních škol, které se nepodařilo v návrhu státního rozpočtu pro rok 1975 v celém rozsahu pokrýt.

Přes všechny tyto úspěchy nesmíme zapomínat, že i v těchto odvětvích máme bolestivá místa, která budeme muset v nejkratší době řešit. Je to např. narůstající směnnost na školách v některých místech, vyvolaná nejen populačním růstem, ale i pohybem obyvatel k rozvojovým centrům.

Dále nedostatečné kapacity lůžek v našich nemocnicích, zvláště pak porodnických míst. Na tato místa bude třeba v příštím roce směrovat potřebné prostředky rozpočtu.

Návrh státního rozpočtu pro rok 1975 hmotně zajišťuje plánovaný růst životní úrovně. Předpokládá zvýšení příjmů obyvatel o 9 miliard Kčs, z toho mezd o 6 miliard Kčs. Počítá s tím, že pro uspokojení potřeb obyvatel se poskytne přes 6 miliard Kčs půjček. Očekává, že odložená kupní síla v roce 1975 nepřekročí částku 9 miliard Kčs, a že se podaří zajistit rovnováhu mezi plánovanými příjmy a výdaji zvýšenou účinností vnitřního trhu.

Nebude to jistě úkol lehký, protože nepůjde jen o vytvoření stavu globální rovnováhy, ale především o uspokojování potřeb v sortimentní skladbě.

Přesto návrh rozpočtu počítá se zvýšením míry spořivosti na 4,2 %. Vklady na jednoho obyvatele vzrostou na 8,5 tisíc Kčs.

Oblast životní úrovně ovlivňují i služby poskytované obyvatelstvu, které se však nerozvíjejí v souladu s růstem životní úrovně. Nárůst těchto služeb dosahuje 3,2 % ve srovnání s rokem 1974 a zlepšuje stav pouze v některých druzích, jako např. ve službách čistírenských a autoopravárenských. Je to stará bolest, kterou se podle našeho názoru nepodaří v dohledné době překonat.

Domníváme se, že snaha usnadnit našim ženám práci, při vysokém procentu jejich zaměstnanosti, se musí ubírat nejen cestou soustavného zvyšování placených služeb, ale i růstem nabídky kvalitních zařízení, která usnadňují práci v domácnosti. Doposud však existuje řada úseků, kde se krytí těchto potřeb věnuje minimální péče. Je tomu např. v konzervárenství, je to problematika žehlení prádla, kde doposud nemáme vhodnou drobnou mechanizaci, je to organizace nových forem prodeje, zvláště pak prodeje potravin, který by zkrátil dobu, kterou musí naše ženy denně pro zajištění základních životních potřeb vynakládat. Může tedy výrobní sféra výrazným způsobem přispět k odstranění pracovního přetížení zaměstnaných žen.

Již tradičně je investiční výstavba nejslabším místem naší ekonomiky. Jde o úsek, který nesporně je nejobtížnější, s mimořádným dopadem na celou ekonomiku. Každá chyba v investiční výstavbě se pronikavě projeví v celém reprodukčním procesu. Je to problematika, se kterou se poslanci nejčastěji ve svých volebních obvodech setkávají. Tlak na investiční potřeby je nesmírný a projevuje se ve všech odvětvích. Je to přirozené. Požadavky vždy přesahují svým způsobem objem zdrojů. V této souvislosti si klademe otázku, zda celkový rozsah investic je postačující.

Nechci se dnes zabývat nedostatky investičního procesu, které jsou obecně známy, jejich náprava se však uskutečňuje pomaleji, než bychom si všichni přáli.

Chtěl bych soustředit vaši pozornost pouze na jediné místo investičního procesu, tj. na vlastní rozhodování o zařazení investice. Zde ztrácíme nejvíce. Při jednáních ve výborech se uváděla řada příkladů investiční výstavby tam, kde základní prostředky nejsou zdaleka využity. Na tuto skutečnost upozorňuje i listopadové zasedání ústředního výboru KSČ. Poslanci přicházejí s oprávněnými požadavky, aby v rozhodovacím procesu se přihlíželo k využití základních prostředků každého výrobce, i na zvýšení směnnosti, a teprve po vyčerpání těchto rezerv, aby se přistupovalo k rozhodnutí o další investiční výstavbě.

Je běžnou skutečností, že se v investičním plánu objevují akce stejného charakteru a stejné kapacity, ale s tak výrazným rozdílem celkových nákladů, který prokazuje nízkou úroveň rozhodovacího procesu.

Realizují se např. školská zařízení pro výuku v základním stupni, kde náklady na jednu třídu jsou nižší než 1 milion Kčs, na druhé straně se provádí výstavba - sice v ojedinělém případě - stejného zařízení, jehož nákladovost je o 80 - 100 % vyšší. Zvláště markantní rozdíly vznikají na úseku investiční výstavby ve zdravotnictví. Takovýchto příkladů by se dala uvést celá řada. Prokazují, jak velké rezervy v oblasti investiční výstavby máme.

Květnové zasedání ústředního výboru KSČ určilo jako hlavní směr růstu produktivity práce do budoucna využívání vědeckých poznatků v praxi. Rozpočet ČSR pamatuje na vědecký výzkum a technický rozvoj částkou zhruba 1,6 miliardy Kčs. Kromě toho v rozpočtu výrobních podniků pro technický rozvoj je pamatováno částkou 1,73 miliardy Kčs. Celkem pro tuto oblast se vytvářejí finanční zdroje ve výši téměř 3,5 miliardy Kčs. Celá vědeckotechnická základna na území ČSSR má k dispozici finanční zdroje ve výši přes 13 miliard Kčs. Jejich efektivní využití vyžaduje přestavbu této základny ve vztahu k potřebám mezinárodní integrace a specializace.

Základní směrnice ústředního výboru KSČ soustřeďuje pozornost i na úsek praktické realizace toho, co už u nás nebo jinde vyřešeno je a na odstraňování všech příčin, které k efektivnímu využití vyřešených úkolů brání. Jde o dohnání zpoždění, které se při realizaci vědeckých poznatků v naší ekonomice projevují, ať jde o pozdní realizaci vyřešených problémů do praxe, o nedostatek stimulů výrobní sféry na investiční proces atd.