Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Jiřímu Hrdličkovi, hovořit bude poslanec ing. Miroslav Mrázek.

Poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté: Nepochybně s uspokojením přijímáme všechny informace o úspěšném rozvoji ekonomiky ve všech oblastech naší činnosti. Domnívám se, že by nebylo správné, kdybychom brali na vědomí jen pozitivní výsledky a nepozastavili se nad oblastmi, kde nám to prostě nejde. Jak soudruh zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák ve zpravodajské zprávě, tak ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák ve výkladu ke státnímu závěrečnému účtu ČSR za rok 1973 uvedli, že jednou z oblastí, kde se velmi pomalu daří překonávat nedostatky, je oblast investiční.

Ve svém diskusním příspěvku se zaměřím na dva problémy z této oblasti: Jeden, kde se stále nedaří dosáhnout žádoucího obratu k lepšímu a druhý, kde se již podařilo dosáhnout pozitivních výsledků. Prvním - podle mého názoru již typickým problémem pro investiční činnost - je růst rozpočtových nákladů staveb. A že zdaleka nejde o problém překonaný, dokazuje několik čísel. V roce 1972 došlo ve státním sektoru na území ČSR ke zvýšení rozpočtových nákladů u 368 staveb nad jeden a půl miliónu Kčs o 3,7 miliardy Kčs, což je v průměru o 22,2 % původních rozpočtových nákladů. V loňském roce došlo ke zvýšení rozpočtových nákladů u dalších 339 staveb o více než 2,5 miliardy Kčs, v průměru o 18,9 % původních rozpočtových nákladů. Zvyšování rozpočtových nákladů pokračovalo i v letošním roce. Za prvních pět měsíců došlo ke zvýšení rozpočtových nákladů u 77 staveb státního sektoru nad 1,5 mil. Kčs, celkem o více než 1,1 miliardu Kčs, v průměru o plných 25 % původních rozpočtových nákladů. Od roku 1972 do letošního května, tedy za 2 roky a pět měsíců, došlo tudíž ve státním sektoru ke zvýšení rozpočtových nákladů u 774 staveb nad 1,5 mil. Kčs celkem o více než 7,3 miliardy Kčs, což představuje v průměru zvýšení rozpočtových nákladů těchto staveb o více než 21,3 %. Zvýšení rozpočtových nákladů pokračovalo a pokračuje i v letošním roce. Za prvních pět měsíců letošního roku došlo ke zvýšení rozpočtových nákladů staveb nad 1,5 mil. Kčs o plných 25 % původních rozpočtových nákladů. Od roku 1972 došlo do letošního roku ve státním sektoru na území ČSR ke zvýšení rozpočtových nákladů u 784 staveb celkem 7,3 %. Jestliže u souboru staveb srovnatelného se státním plánem, kde není limitován zůstatek rozpočtových nákladů transitního plynovodu, důlních prací, komplexní bytové výstavby a výstavby drobných hospodářských a rozpočtových organizací, byl koncem loňského roku zůstatek rozpočtových nákladů staveb nad 1,5 mil. Kčs o 15 miliard Kčs vyšší proti předpokladům 5. pětiletky, podílí se zvýšení rozpočtových nákladů staveb nad 1,5 mil. Kčs jen za roky 1972 a 1973 více než dvěma pětinami na tomto překročení rozestavěnosti proti plánu.

I když připustíme objektivnost uváděných příčin zvýšení rozpočtových nákladů staveb, podle nichž z uvedeného zvýšení o 7,3 miliardy Kčs připadá 3,4 miliardy Kčs, tj. 46,6 % na věcné změny zlepšující parametry staveb, které však bude možno prokázat teprve po uvedení staveb do provozu, zůstává stále 3,9 miliardy Kčs zvýšení rozpočtových nákladů, kterého jsou jako příčiny uváděny cenové vlivy, podhodnocení a věcné změny nezlepšující parametry staveb. Minimálně tedy o 3,9 miliardy Kčs, které představují zvýšení původních rozpočtových nákladů staveb v průměru o 11,3 % bez protihodnoty, se zhorší výsledná ekonomická efektivnost těchto staveb proti původním předpokladům. Mám za to, že zvyšování rozpočtových nákladů staveb rozhodně není dokladem kvalitní práce účastníků investiční činnosti - investorů, projektantů i dodavatelů stavební a technologické části investic. Není mně také známo, jaké závěry jsou ze zvyšování rozpočtových nákladů staveb vyvozovány. Nadále pokračující zvyšování však neprokazuje jejich valnou účinnost. Doporučuji proto zaměřit na tento, podle mého názoru, velmi vážný problém pozornost příslušných odpovědných orgánů a nepolevit, dokud nebude skutečně beze zbytku vyřešen.

Současně navrhuji využít přitom, i když obrazně, zkušeností z řešení druhého vážného problému investiční činnosti, o kterém chci hovořit. Jedná se o rovnoměrnost bytové výstavby v průběhu roku. Není tomu tak dlouho, ještě v prvním roce 5. pětiletky, v roce 1971, připadalo v ČSR na IV. čtvrtletí 51,6 % všech v tomto roce dokončených bytů. Z těchto bytů byla navíc převážná většina předávána v prosinci se všemi známými negativními dopady, kdy minimálně ještě v I. čtvrtletí následujícího roku byly tyto formálně předané byty fakticky dokončovány. Přitom v I. čtvrtletí t. r. bylo dokončeno pouze 7,8 % bytů z ročního objemu. Soustředěné úsilí stranických a státních orgánů, národních výborů, dodavatelů bytové výstavby a dalších zúčastněných orgánů se projevilo v tom, že v loňském roce bylo již v ČSR v I. čtvrtletí dokončeno 15,3 % ročního objemu bytů a ve IV. čtvrtletí 40,7 %, tedy významný pokrok proti roku 1971. Ani zde však nelze v nastoupeném úsilí za rovnoměrnost bytové výstavby polevit, neboť za průměrem ČSR se skrývají značné mezikrajové rozdíly. V Severomoravském kraji bylo např. v loňském roce dokončeno v I. čtvrtletí 22,7 % ročního objemu bytů, ale v hlavním městě Praze jen 4,9 % a ve IV. čtvrtletí v Severomoravském kraji 35,2 %, zatímco v Praze plných 62,4 %. Snahou by tedy mělo být využití zkušeností předních krajů a dostat zaostávající na jejich úroveň, neboť v plynulosti a rovnoměrnosti dokončování bytové výstavby v průběhu roku je velká rezerva ekonomické efektivnosti také této výstavby. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky a soudruzi, počet přihlášených řečníků je vyčerpán. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? O slovo požádal ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci: Vaše diskusní příspěvky, přednesené na dnešní schůzi ČNR, dokazují jakou pozornost věnujete otázkám rozvoje národního hospodářství a rozpočtovému hospodaření. Chtěl bych vám za tento aktivní přístup a za vaši podporu poděkovat. Mohu vás jménem vlády ČSR ujistit, že žádný z vašich diskusních příspěvků, ať již jde o poslance Kuklínka, Hlaváčkovou, Bartáka, Hrdličku, Mrázka a další, nezůstane bez odezvy. I když diskuse byla v souladu s předloženým závěrečným účtem ČSR, dovolte mi závěrem stručně se vrátit k některým otázkám.

Úspěšné plnění státního plánu a rozpočtu v minulém roce nás nesmí vést k sebeuspokojení. Máme ještě řadu naléhavých problémů, které musíme řešit, na mnohé jste také ve svých diskusních příspěvcích poukázali. Ani celkově úspěšné plnění státního plánu a státního rozpočtu ČSR nám nedává právo přehlížet, že zejména kvalitativní stránka vývoje není dosud v souladu se záměry pětiletky. Na to také důrazně upozornilo plenární zasedání ÚV KSČ v loňském i v letošním roce. Úkoly ve zvyšování efektivnosti hospodářství stojí trvale před námi v celé své naléhavosti a náročnosti. Úsilí o růst efektivnosti není nějaká dočasná kampaň, ale zásadní rys řízení dalšího rozvoje vyspělé socialistické společnosti. Chtěl bych v této souvislosti připomenout slova soudruha Husáka na květnovém plénu ÚV KSČ:  

"Máme dobrou perspektivu, avšak její naplnění vyžaduje aktivně řešit všechny úkoly, které jsou před námi. Pružně, operativně musí na dnešní situaci reagovat výroba, náš zahraniční obchod. Podstata je v tom, dosáhnout celkového zvýšení výkonnosti československé ekonomiky, vyššího využití naší materiální základny, znalostí, zkušeností a vědomostí našich lidí v závodech a na všech pracovištích."

Důsledněji než dosud musíme řešit i některé problémy struktury výroby a zásobování vnitřního trhu. Chceme, aby náš trh byl pestrý a bohatý, aby pracující si mohli za vydělané peníze koupit stále více kvalitnějšího zboží. Úsilí o inovaci výrobků a lepší a bohatší zásobování vnitřního trhu je proto významnou součástí naší hospodářské politiky. Stabilní trh se stabilními cenami je odrazem pevného postavení naší koruny.

Velká úloha při realizaci hospodářské politiky strany připadá národním výborům, které svou činností bezprostředně ovlivňují život každého našeho občana - doslova od kolébky až po nejpozdější stáří. Proto chceme, aby i finanční politika zabezpečovala národním výborům příznivé podmínky pro plnění jejich úkolů plynoucích ze závěrů XIV. sjezdu KSČ. Považujeme ovšem za nutné, aby i u národních výborů byla finanční politika zaměřena na zvyšování efektivnosti, hospodárnosti a snižování nákladů a také na maximální dosahování vlastních příjmů využíváním místní iniciativy.

Soudružky a soudruzi poslanci, plány plní lidé. Každý náš občan svou prací přispívá k realizaci úkolů naší socialistické společnosti. Stále více se prosazuje vědomí, že každý náš pracující je současně výrobcem i spotřebitelem a že jak budeme dnes pracovat, tak budeme zítra žít. V celé naší socialistické společnosti se rozvíjí tvůrčí aktivita širokých mas pracujících, rozvíjí se nové formy kolektivní práce, soutěžení a vynálezectví. Právě v této cílevědomé činnosti máme největší rezervy dalšího růstu společenské produktivity práce, který je základním předpokladem dalšího rozmnožení bohatství naší společnosti a trvalého zvyšování životní úrovně a zabezpečení životních jistot každého pracujícího.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych vám závěrem poděkoval za pozornost a aktivitu, kterou jste věnovali projednávání státního závěrečného účtu České socialistické republiky za minulý rok a vyslovil naději, že společným úsilím se nám podaří zajistit i zdárné plnění úkolů, které před námi stojí v závěrečných letech pětiletky. /Potlesk./ 

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji ministru financí ing. Tlapákovi. Hlásí se ještě někdo o slovo? /Nikdo se nehlásil./ O slovo se nikdo nehlásí, rozprava je tedy skončena. Žádám nyní zpravodaje posl. ing. Jaromíra Horáka o závěrečné slovo.

Zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák: Soudružky a soudruzi, my všichni jsme dostali bohatý materiál k státnímu závěrečnému účtu ČSR za rok 1973. Bylo by nespravedlivé, kdyby analýzy, které jsou v něm obsaženy, zapadly. Státní závěrečný účet ČSR za rok 1973 se musí stát účinným nástrojem politického působení na přeměnu myšlení lidí u nás. My, poslanci, máme povinnost využít všechny závěry k tomu, abychom vložili do myslí našich lidí hrdost nad úspěchy, kterých jsme dosáhli, a pocit trvalého uspokojení - i přes drobné nedostatky, na které narážejí v denním životě a které jim mnohdy otravují život. Vždyť co je lepším vysvědčením pro naši společnou práci než to, že naše ekonomika se řadí mezi 10 nejvýkonnějších ekonomik na světě? Nejde nám však jen o to. Jde nám o to, abychom vytvořili společnost, která by tento nástroj dovedla využívat k rozvoji bohatého života pracujícího člověka. A k tomu nás vede naše komunistická strana a naše společnost. Doporučuji proto, abychom schválili usnesení ČNR o státním závěrečném účtu ČSR, jak je formulováno v přílohách, které máte k dispozici. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu zpravodaji ing. Jaromíru Horákovi. Můžeme přistoupit k hlasování. Zjišťuji, že Česká národní rada je schopna se usnášet, protože podle prezenční listiny je přítomno 165 poslanců. Navrhuji, abychom hlasovali o celém návrhu usnesení, jak je obsaženo v předložené písemné zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet. Není námitek nebo připomínek? /Nebyly./ Kdo souhlasí s tím, aby Česká národní rada schválila státní závěrečný účet České socialistické republiky a závěrečné účty státních fondů za rok 1973 ve znění předložené písemné zprávy výboru ČNR pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a zpravodaje ke kapitolám státního rozpočtu z ostatních výborů ČNR, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdrzel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala druhý bod pořadu schůze.  

Přistoupíme k projednání třetího bodu pořadu, kterým je

III

Zpravodajem je poslanec Karel Svoboda. Prosím ho, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec Karel Svoboda: Vážená Česká národní rado, vážení hosté! V květnu t. r. předložil ministr spravedlnosti ČSR dr. Jan Němec České národní radě návrh na odvolání z funkce dvou soudců z povolání a současně 16 žádostí soudců o zproštění soudcovské funkce. Ke všem žádostem o zproštění došlo zákonem požadované vyjádření ministra.

Ústavně právní výbor ČNR ve své schůzi dne 12. června se zabýval návrhy ministra i žádostmi soudců, zejména důvody, které vedly k odvolání a žádostem o zproštění. U odvolávaných soudců zjistil výbor, že dr. Libuše Doležalová byla rozhodnutím městské posudkové komise sociálního zabezpečení v Brně ze dne 21. března 1974 uznána plně invalidní a neschopnou jakékoliv soustavné činnosti, takže jí zdravotní stav nedovoluje, aby řádně vykonávala soudcovské povinnosti; dr. Rudolf Holzmann je ve věku 67 let a rovněž nemá předpoklady, aby nadále zastával funkci soudce. Oba soudci s odvoláním nesouhlasí a také sami nepodali žádost o zproštění. V obou případech jsou splněny podmínky stanovené pro odvolání v § 51 zákona o organizaci soudů a o volbách soudců.

Výbor se dále zabýval 16 žádostmi soudců o zproštění soudcovské funkce. Zjistil, ze 6 soudců je kandidováno k jinému soudu, 2 soudci k Nejvyššímu soudu ČSR, 4 soudci přecházejí do starobního důchodu a 4 soudci ze zdravotních, rodinných a jiných důvodů přecházejí do jiného zaměstnání.

Jménem ústavně právního výboru ČNR navrhuji, aby Česká národní rada:

I. odvolala ze soudcovské funkce soudce uvedené jmenovitě v tisku č. 74,  

II. zprostila soudcovské funkce soudce, kteří jsou rovněž jmenovitě uvedeni v tisku č. 74.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu zpravodaji Karlu Svobodovi. Má někdo k přednesené zprávě a předloženému návrhu ústavně právního výboru ČNR připomínky? /Nikdo./ Přistoupíme tedy k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o návrhu usnesení, předloženém ústavně právním výborem ČNR odděleně, a to nejprve o odvolání soudců z povolání ze soudcovské funkce a pak o zproštění soudců z povolání soudcovské funkce. Jsou k tomuto způsobu hlasování připomínky nebo námitky? /Nebyly./

Budeme hlasovat o první části návrhu ústavně právního výboru ČNR. Kdo souhlasí s tím, aby ČNR odvolala ze soudcovské funkce soudce z povolání uvedené v písemném návrhu ústavně právního výboru ČNR, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Nyní budeme hlasovat o druhé části návrhu. Kdo souhlasí s tím, aby ČNR zprostila soudcovské funkce soudce z povolání uvedené v písemném návrhu ústavně právního výboru ČNR, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Tím Česká národní rada projednala třetí bod pořadu schůze.

Dalším bodem pořadu je

IV

Návrh odůvodní místopředseda ÚV Národní fronty ČSR soudruh dr. Miloslav Vacík, kterého na naší schůzi srdečně vítám.  

Místopředseda ústředního výboru Národní fronty ČSR dr. Miloslav Vacík: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych vám jménem ústředního výboru Národní fronty ČSR předložil návrhy kandidátů pro doplňující volbu soudců z povolání. Písemné návrhy a odborně politické charakteristiky k celkovému počtu 28 kandidátů vám byly předloženy. Tři kandidáti jsou doporučeni předsedou Nejvyššího soudu ČSR do funkce soudců Nejvyššího soudu, dalších 25 kandidátů je doporučováno ministrem spravedlnosti ČSR do funkcí soudců městského a obvodních soudů v Praze, Krajského soudu v Ostravě a některých okresních soudů v ČSR. Doporučovaní kandidáti doplní v případě vašeho souhlasu stav soudců zmíněných soudů na potřebný počet. Výběr kandidátů byl proveden podle politicko-třídních hledisek individuálním zhodnocením jejich politické úrovně a odborných předpokladů. Ke všem navrhovaným kandidátům vyjádřily souhlas příslušné územní orgány KSČ i Národní fronty. Doporučení kandidáti mají dostatečné předpoklady, aby nejen z hledisek odborně právních vykonávali náročnou funkci soudců z povolání, jak to předpokládá soudcovský slib, ale i z hledisek politických. Všichni navržení vyslovili s kandidaturou svůj souhlas.

Předsednictvo Národní fronty ČSR na svém zasedání 19. června t. r. projednalo podle platných zákonů ustanovení navrhovaných kandidátů do funkcí soudců z povolání a vyslovilo se všemi návrhy souhlas. Zastává názor, že všichni navrhovaní budou ve své soudní praxi uplatňovat zákonné normy z hledisek všestranných zájmů našeho socialistického státu a ve shodě s oprávněnými potřebami našich občanů. Zastává názor, že svým nestranným rozhodováním podpoří další upevňování socialistické zákonnosti, našeho socialistického zřízení i jeho příslušnosti k světové socialistické soustavě.

Dovolte, soudružky a soudruzi poslanci, abych jménem předsednictva Národní fronty ČSR navrhl, aby Česká národní rada zvolila navržené kandidáty do funkcí soudců z povolání u soudů, pro něž jsou navrženi, jak je to uvedeno v příslušných materiálech.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi Národní fronty ČSR dr. Miloslavu Vacíkovi. Má někdo k projednávanému návrhu na volbu soudců z povolání nějaké připomínky? /Nebyly./ Přistoupíme tedy k hlasování. 

Navrhuji, abychom hlasovali o předloženém písemném návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR najednou.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? /Nebyly./

Kdo souhlasí s návrhem usnesení na volbu soudců z povolání k soudům České socialistické republiky, jak je obsažen v předloženém písemném návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se, jednomyslný souhlas./

Děkuji. Konstatuji, že ČNR projednala čtvrtý bod svého pořadu.

Posledním bodem našeho pořadu je

V

Tato zpráva vám byla rozdána. Má někdo k předložené písemné zprávě dotazy nebo připomínky? /Nebyly./ Nemá.

Předložená písemná zpráva neobsahuje nic, o čem jednací řád přikazuje hlasovat. Česká národní rada proto bere tuto zprávu na vědomí.

Tím jsme projednali pořad 12. schůze České národní rady. Soudružky a soudruzi, přeji vám z celého srdce příjemnou a úspěšnou dovolenou, abychom se vrátili ke společné práci při plné síle.

Končím schůzi. /Potlesk./

/Schůze ukončena ve 12.32 hodin./