18. 12. 1973
/Začátek schůze České národní rady v 10.00 hodin./
Přítomni:
Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, JUDr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička
Členové vlády České socialistické republiky
předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc. a ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství ing. Josef Havlín, ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr Rostislav Petera
178 poslanců České národní rady podle prezenční listiny
Z Kanceláře České národní rady její vedoucí JUDr. Zdeněk Vácha
Předseda ČNR Evžen Erban: Vážené soudružky a soudruzi, zahajuji 10. schůzi České národní rady. V naší schůzi srdečně vítám člena předsednictva ÚV KSČ a předsedu vlády ČSR soudruha Josefa Korčáka. /Potlesk./ Srdečně vítám ostatní členy vlády, představitele dalších ústředních úřadů ČSR a ostatní hosty.
Dovolte mi, abych vám současně představil nového ministra financí ČSR ing. Jaroslava Tlapáka, kterého předsednictvo České národní rady včera jmenovalo do této funkce. /Potlesk./
Vážené soudružky a soudruzi, jak víte z denního tisku, došlo ve čtvrtek časně ráno v Tachově k neštěstí, které si vyžádalo oběti na životech. Příčiny této katastrofy vyšetřovala komise vlády ČSR a dovolte, aby ještě před zahájením našeho vlastního jednání vám ministr vnitra ČSR soudruh ing. Josef Jung podal zprávu o dosavadních výsledcích tohoto šetření. Prosím tedy soudruha ministra, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČSR ing. Josef Jung: Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, jak už jste byli informováni, 13. prosince 1973 přibližně ve 3.15 hodin ráno došlo k silné explozi a druhotnému požáru na ubytovně n. p. Plastimat v Tachově na sídlišti Východ. Bělem 15 minut po výbuchu započaly vyprošťovací práce směřující k záchraně zasypaných osob. Práce byly ve svém počátku řízeny operativní komisí, která byla v časných ranních hodinách ustavena při ONV v Tachově.
Operativní komise ke zvládnutí situace ustavila subkomise pro stravování, ubytování, pořádkovou službu a pro technické a materiální zabezpečení záchranářských prací, které zabezpečovaly veškeré potřeby pro obyvatelstvo sídliště postižené výbuchem, zničené ubytovny a pro záchranářské skupiny. Řízení celé akce převzala po příjezdu do Tachova komise vlády ČSR, ustavená k vyšetřování příčin výbuchu a k likvidaci výbuchem způsobených škod, která setrvala na místě až do doby odklizení trosek havarované budovy a odstranění hlavních následků, způsobených výbuchem.
Na vyprošťovacích a záchranářských pracích se nepřetržitě podílelo okolo 300 převážně příslušníků Čs. lidové armády. Pohraniční stráže, Veřejné bezpečnosti, záchranné čety n. p. Uranových dolů i dalších civilních podniků. Práce byly operativně řízeny podle vývoje situace a probíhal pod vedením příslušných odborníků. Bylo při nich nasazeno také větší množství stavební techniky, autojeřábů, bagrů, buldozerů, získaných převážně z prostředků armády, podniků a závodů okresu.
Vyprošťovací a záchranářské práce byly ukončeny již 14. prosince, tzn. v pátek okolo 20.00 hodiny večerní. V jejich průběhu bylo vyproštěno 47 mrtvých a 17 zraněných osob, které byly ponechány v nemocničním ošetřování v nemocnici Planá u Mariánských Lázní. Podle stanovisek lékařů by nemělo mezi nimi dojít k dalším obětem, i když jsou někteří z těchto lidí velmi vážně zraněni. Dalších 8 osob bylo po lékařské prohlídce propuštěno do domácího ošetřování.
Komise vlády ČSR při svých jednáních řešila mj. rovněž otázky úhrady pohřebních výdajů a finančních příspěvků pozůstalým. Zítra tento návrh budeme předkládat vládě republiky.
Při výbuchu byly vyřazeny 3 kotelny na plyn, kterými jsou vytápěny sídliště v Tachově, byla přerušena dodávka plynu k vyvařování v domácnostech, dodávka vody, elektřiny i tepla a rozbita řada oken v okolních budovách. V průběhu pátku, soboty a neděle byl postupně obnoven provoz všech tří kotelen, byla obnovena dodávka tepla pro obyvatele sídliště. Některé z plynových spotřebičů v domácnostech musely byt otevřeny komisí odborníků, rovněž byla obnovena dodávka plynu určeného k vyvařování.
Po dobu přerušení dodávky plynu do domácností bylo zajištěno hromadné stravování pro obyvatele sídliště. Současně bylo zajištěno náhradní ubytování v prostorách školy a některých závodů v Tachově. Pro tento případ bylo vyklizeno i několik objektů. Po celou dobu prací na likvidaci následků výbuchu zachovávali - rád to konstatuji - občané Tachova potřebný klid a aktivně pomáhali při likvidaci způsobených škod. Na základě rozhodnutí komise vlády ČSR byla zřízena politická komise vedená vedoucím tajemníkem OV KSČ v Tachově, která organizovala neustálý styk s občany cestou agitačních dvojic, zjišťovala vzniklé nálady a činila příslušná opatření směřující k celkovému uklidnění.
K vytvoření uvedené komise bylo přikročeno proto, že mezi občany sídliště vznikaly pověsti, že při výbuchu došlo k porušení základů dalšího věžového domu na sídlišti /objekt č. 8/, byly zveličovány údaje o počtu vyproštěných, raněných a mrtvých osob. K zamezení šíření těchto pověstí byl zajištěn statistický výpočet a geodetická expertiza uvedeného domu. S výsledky těchto zjištění byli cestou agitačních dvojic seznámeni všichni občané bydlící na sídlišti. Popsaná opatření byla ze strany občanů Tachova velice dobře hodnocena a měla kladnou odezvu. Občané kladně hodnotili organizaci záchranářských prací a rychlé nasazení potřebné techniky. Na závodech a školách vzniklo značně široké hnutí dárců krve a byly zaznamenány výzvy ke splnění celoročních plánů výroby.
Ve věci bylo podle § 180, odst. 1, 2, 3, 4 zahájeno trestní řízení a budou dále zjišťovány příčiny exploze. Po odklizení trosek ve večerních hodinách 14. prosince 1973 bylo v časných ranních hodinách 15. prosince 1973 umožněno vyšetřovatelům VB a znalcům uskutečnit ohledání místa výbuchu.
Na základě předběžných expertiz byla vyloučena možnost působení trhavin a vyslovena výpověď, že výbuch byl způsoben únikem svítiplynu do montážních prostor havarované budovy. Otázky iniciace i množství unikajícího plynu jsou předmětem dalšího šetření. Po ukončení záchranářských a vyprošťovacích prací a po popsané likvidaci následků výbuchu byla činnost vládní komise v pozdních večerních hodinách 16. prosince 1973 v Tachově přerušena.
Ve stejné době ukončila svou činnost také operativní komise při ONV v Tachově a řešení případných drobných problémů, pokud se naskytnou převzal štáb při ONV v Tachově, který je složen z vedoucích pracovníků okresu.
Po dohodě s vedoucími pracovníky okresu a resortů budou pohřby obětí individuální. Dne 20. prosince 1973 ve 13.00 hodin se v závodní jídelně n. p. Plastimat v Tachově uskuteční smuteční shromáždění k uctění památky zahynulých, na které se deleguje místopředseda vlády ČSR dr. Ladislav Adamec a skupina ministrů.
Závěrem bych chtěl říci, že záchranářské práce spojené s odklizením trosek havarované ubytovny n. p. Plastimat v Tachově byly provedeny organizovaně, za široké účasti občanů a plného nasazení příslušné techniky a ve velmi krátké době po výbuchu se podařilo likvidovat veškeré následky, které výbuch způsobil.
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji ministru vnitra soudruhu Jungovi. Prosím, abychom památku obětí tohoto tragického neštěstí uctili minutou ticha.
/Shromáždění povstává - minuta ticha./
Soudružky a soudruzi, předsednictvo ČNR se ve své schůzi dne 6. prosince 1973 usneslo navrhnout České národní radě tento denní pořad, který je též uveden na rozeslané pozvánce:
I. Návrh mandátového a imunitního výboru ČNR na ověření platnosti volby poslance Roberta Hendrycha - zpravodaj místopředseda ČNR Oldřich Voleník.
II. Slib poslance.
III. Společná zpráva výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1974 - společný zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák.
IV. Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce - zpravodaj poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa.
V. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky - návrh uvede tajemnice ÚV NF ČSR ing. Marie hrušková.
VI. Návrh poslanců Erbana, Voleníka, dr. Ambruze, Františka Tomana a Jedličky na doplňovací volbu člena výboru ČNR pro obchod a dopravu - návrh uvede místopředseda ČNR František Toman.
VII. Zpráva o tvorbě a ochraně životního prostředí v ČSR - zprávu vlády přednese místopředseda vlády ČSR a předseda Rady pro životní prostředí při vládě ČSR ing. Stanislav Rázl. Společným zpravodajem výborů České národní rady je místopředseda ČNR Věroslav Jedlička.
VIII. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 18. října do 18. prosince 1973.
Soudružky a soudruzi poslanci, slyšeli jste návrh denního pořadu 10. schůze České národní rady. Jsou nějaké námitky k navrženému pořadu dnešní schůze? /Nejsou./
Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 170 poslanců České národní rady. Česká národní rada je tedy schopna se usnášet. Můžeme proto přistoupit k hlasování o pořadu schůze.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku" /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji. Tím Česká národní rada schválila pořad své dnešní schůze.
Můžeme přistoupit k projednání prvního bodu pořadu, kterým je
I
Návrh mandátového a imunitního výboru ČNR na ověření platnosti volby poslance Roberta Hendrycha
Zpravodajem je místopředseda ČNR a předseda mandátového a imunitního výboru ČNR Oldřich Voleník. Dávám mu slovo.
Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, mandátový a imunitní výbor ČNR mne pověřil, abych vám podal zprávu o jeho dnešním jednání a odůvodnil návrh výboru, aby Česká národní rada ověřila platnost volby poslance Roberta Hendrycha.
Poslanec Robert Hendrych byl vybrán jako kandidát Národní fronty pro doplňovací volbu ve volebním obvodě č. 185 - Vítkov v Severomoravském kraji, kde se dne 5. září 1973 uprázdnil poslanecký mandát úmrtím poslance České národní rady Josefa Krále. Předsednictvo České národní rady proto vyhlásilo v tomto volebním obvodě doplňovací volbu a stanovilo den jejího konání na 24. listopad 1973.
Česká volební komise Národní fronty předložila po volbě mandátovému a imunitnímu výboru ČNR potřebné doklady, a to
- prohlášení kandidáta, že se svou kandidaturou souhlasí a zápis obvodní volební komise o jeho registraci,
- zápis obvodní volební komise o výsledku hlasování ve volebním obvodě a
- zprávu České volební komise Národní fronty.
Mandátový a imunitní výbor ČNR ve své dnešní schůzi prozkoumal předložené doklady a zjistil, že doplňovací volba byla provedena podle zákona, že se k ní dostavila potřebná nadpoloviční většina zapsaných voličů a že kandidát obdržel více než nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů. Nebyly zjištěny žádné závady, které by volbu činily neplatnou; výboru též nedošla žádná oznámení nebo stížnosti na porušení volebního zákona.
Protože doplňovací volba byla provedena podle zákona a poslanec Robert Hendrych byl platně zvolen, navrhuji, aby Česká národní rada schválila předložený písemný návrh mandátového a imunitního výboru ČNR a platnost volby poslance Roberta Hendrycha ověřila.
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi soudruhu Voleníkovi za jeho zprávu. Hlásí se někdo o slovo? /Nikdo./
O slovo se nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování.
Navrhuji, abychom hlasovali o ověření platnosti volby poslance Roberta Hendrycha podle předloženého písemného návrhu mandátového a imunitního výboru ČNR.
Jsou nějaké námitky k tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./
Kdo tedy souhlasí s tím, aby Česká národní rada podle čl. 113 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., ověřila platnost volby poslance Roberta Hendrycha, zvoleného do České národní rady v doplňovacích volbách dne 24. listopadu 1973, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji. Tím Česká národní rada ověřila platnost volby poslance Roberta Hendrycha. /Potlesk./
Druhým bodem pořadu schůze je
II
Slib poslance
Podle ústavního zákona o československé federaci je každý poslanec povinen složit poslanecký slib, a to v první schůzi, které se po svém zvolení zúčastní. Poněvadž poslanec Robert Hendrych je zde přítomen, může slib složit. Slib složí tím způsobem, že bude přečtena ústavním zákonem předepsaná formule slibu, pak ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".
Žádám nyní o přečtení formule slibu a prosím poslance Roberta Hendrycha, aby ke mně přistoupil vykonat slib. /Poslanci povstávají./
Vedoucí Kanceláře ČNR dr. Zdeněk Vácha /čte text slibu/: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky i České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."
Poslanec Robert Hendrych /podávaje předsedovi ruku/: Slibuji. /Poslanci usedají, potlesk./
Předseda ČNR Evžen Erban: Tím poslanec Robert Hendrych složil poslanecký slib.
Nyní přistoupíme k projednání třetího bodu pořadu schůze, kterým je
III
Společná zpráva výborů ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1974
Společným zpravodajem k tomuto bodu pořadu je poslanec ing. Jaromír Horák, předseda výboru ČNR pro plán a rozpočet. Prosím ho, aby se ujal slova.
Poslanec ing. Jaromír Horák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Scházíme se již po třetí v tomto volebním období k projednání návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1974.
Jsme si vědomi toho, že koncepce zdrojů a výdajů, které zajišťují rozvoj společnosti, nemůže doznávat rok od roku výrazných strukturálních změn, že jde o činnost kontinuální, kde jedno období logicky navazuje na druhé. Přesto každý rozpočet nese některé rysy, které jsou charakteristické pro údobí, ve kterém byl koncipován, i pro údobí, ve kterém má sloužit.
První rozpočet, který jsme měli možnost jako nově zvolení poslanci posoudit, byl charakterizován usilovnou snahou dokončit stabilizační proces v naší ekonomice. Rozpočet na rok 1973 vytvářel již některé předpoklady pro strukturální změny a odpovídal dynamickému rozvoji ekonomiky.
Stejně tak i rozpočet na rok 1974 má své charakteristické rysy, reprezentované snahou zvýšit účinnost působení rozpočtu na kvalitativní přeměny naší ekonomiky, zvláště pokud jde o oblast materiálových nákladů a investičního rozvoje.
Je logické, že čím více se blížíme závěrečné fázi naší pětiletky, s tím většími problémy se nutně musí vypořádávat jak státní prováděcí plán, tak i státní rozpočet.
Stejně jako ve výrobním procesu nás konec plánovacího údobí nutí zvýšit intenzitu i celé úsilí, aby bylo zajištěno splnění i těch úkolů, kterým jsme zpočátku nevěnovali pozornost. Podobně i při sestavování rozpočtu se se stále větším důrazem prosazuje potřeba splnění těch částí pětiletky, které z nejrůznějších důvodů při nástupu do pětiletky vázly.
Základní koncepce návrhu státního rozpočtu na rok 1974 navazuje na pozitivní výsledky v rozvoji celé ekonomiky, ale i na slabá místa, která dynamiku rozvoje tlumí.
Návrh státního rozpočtu na rok 1974 předpokládá růst celkových příjmů i výdajů proti očekávané skutečnosti letošního roku zhruba o 3,8 %. Jde tedy o návrh vyrovnaného rozpočtu, neboť plánovaný rozpočtový přebytek se objevuje v návrhu rozpočtu federace. Proti minulým letům, kdy se tento přebytek pohyboval kolem třech miliard Kčs, je na rok 1974 navrhován pouze ve výši 1,3 miliardy Kčs. Již to samo svědčí o napětí mezi zdroji a potřebami, které ovlivnilo sestavování návrhu plánu a rozpočtu, a to nejen České socialistické republiky, ale celé federace.
Charakteristickým rysem návrhu rozpočtu je rychlý růst vlastních rozpočtových příjmů, které se zvyšují proti letošnímu roku o 7,2 % a dosahují částky 64,8 miliardy Kčs.
Celkové rozpočtové příjmy představují 103,8 miliardy Kčs, neboť vlastní rozpočtové příjmy doplňují dotace z federálního rozpočtu ve výši 39 miliard Kčs.
Z toho vyplývá nejen to, že návrh rozpočtu České socialistické republiky je sestaven s maximální náročností na tvorbu vlastních zdrojů, ale i závěr, že problémy řešené na úrovni federace vyžadují větší soustředění rozpočtových prostředků na této úrovni.
Koncepce výdajů navrhovaného rozpočtu vykazuje rovněž některé významnější změny. Tak např. výdaje na hospodářství se snižují proti očekávané skutečnosti roku 1973 o 4,6 %. Výdaje na sociální zabezpečení přesahují již částku 34 miliard Kčs a rostou o 3,3 %. Pronikavý růst vykazují výdaje na ostatní kulturní a sociální opatření, které rostou o 10,6 % a v absolutní hodnotě se přibližují částce 5,5 miliardy Kčs.
Podstatnou část výdajů tvoří souhrnný finanční vztah a účelové subvence do rozpočtů národních výborů. Jejich částka dosahuje 33,7 miliard Kčs a je o 10,8 % vyšší než očekávaná skutečnost roku 1973.
Tato struktura výdajů si nutně vyžádala některé operativní zásahy, zvláště pokud jde o ústředně řízené organizace.
Novým opatřením je například zásada, podle které bude 70 % přírůstku trvale nutných zásob kryto z provozních úvěrů. Takto uvolněné vlastní prostředky budou použity k financování náročného investičního programu.
Naproti tomu návrh neuvažuje se zapojením prostředků fondu rozvoje a rezerv národních výborů do rozpočtových příjmů vzhledem k tomu, že jejich celková výše takovéto zapojení bez vážného narušení činnosti národních výborů nedovoluje. V loňském roce bylo z těchto prostředků zapojeno do rozpočtových příjmů téměř 1,25 miliardy Kčs.
Základní koncepci státního rozpočtu na rok 1974 ovlivnily některé negativní tendence, zejména ve vnějších vztazích.
Na kapitalistických trzích stále rostou ceny surovin a materiálů, které dovážíme. Dopad růstu těchto cen na rozpočet České socialistické republiky přesahuje částku 5 miliard Kčs. Tak například ceny bavlny vzrostly o 52 % a jejich dopad na rozpočet představuje 1,8 miliardy Kčs. Cena ropy dovážené z kapitalistických států vzrostla o 53 %, cena kaučuku o 43 %, cena kakaových bobů o 80 %, cena pokrutin o 60 % atd.
V porovnání s touto skutečností ještě výrazněji vystupuje výhodnost naší zahraničně obchodní orientace a vztahů v rámci RVHP a zvláště pak našeho vztahu k ekonomice SSSR. Ty dávají naší ekonomice potřebné jistoty pravidelného přísunu základních surovin za stálé ceny, jakož i trvalého odbytu našich výrobků, pokud dosahují alespoň průměrné světové úrovně.
Vzhledem k tomu, že růst cen surovin dovážených z kapitalistických států se pohotově nepromítá do růstu cen vyvážených výrobků, musí být jejich dopad vykrýván vnitřními rezervami a zdroji.
Růst cen surovin však nedopadá na bedra pracujících a nesnižuje jejich životní úroveň, jak se to děje na Západě. V tom je tedy zásadní rozdíl proti kapitalistickým státům a obrovská přednost našeho socialistického zřízení.
Při této příležitosti si však musíme uvědomit, že část řešení cenového problému surovin dovážených z kapitalistických států máme ve svých rukou, v úsporách, kterých je možno dosáhnout ve spotřebě těchto surovin v procesu výroby.
Tak například naše textilní podniky mají vyvinuty vzory překrásných tkanin na bázi kombinace bavlny a umělého vlákna. Jejich uplatnění v širším měřítku přinese značné úspory snížením dovozu tak drahé základní suroviny, jakou je v současné době bavlna. Stejně tak máme možnosti snížit i dovoz živočišných bílkovin potřebných pro živočišnou výrobu. Není žádným tajemstvím, že v současné době vypouštíme desetitisíce litrů mléčné syrovátky denně do otevřených toků, které tím znečišťujeme, místo abychom syrovátku efektivně využil pro výkrm vepřů v přímém zpracování. Daly by se uvést příklady nově vybudovaných velkých provozů pro výrobu vepřového masa s technologií suchého krmení, a to i v místech, kde je snadno k dosažení syrovátka jako přídavek ke krmnému procesu.
Existují i další možnosti využití odpadů, zejména v potravinářském průmyslu, pro krmné účely v živočišné výrobě, a tím částečné úhrady potřeby krmiv draze dovážených z kapitalistických států.
Stejně tak i naše rostlinná výroba má v této oblasti řadu výrazných možností. Růst cen surovin dovážených z kapitalistického světa nás musí mobilizovat k hledání cest, jak jejich důsledky minimalizovat, ať již ve vlastní ekonomice, nebo v trvalém rozvíjení mezinárodní socialistické dělby práce.
Další, nezanedbatelnou skutečností, která ovlivňuje státní rozpočet, je růst zemědělské produkce, který samozřejmě zvyšuje nároky na dotace k tržbám a cenové intervence. Přitom návrh státního rozpočtu na rok 1974 zabezpečuje soulad věcného nárůstu zemědělské produkce a tvorby potřebných zdrojů na dotace a intervence.
Charakteristickým rysem návrhu rozpočtu na rok 1974 je další růst potřeby finančních prostředků na investiční výstavbu o 7,3 % proti očekávané skutečnosti letošního roku.