Čtvrtek 18. října 1973

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministrovi za jeho informaci. Hlásí se někdo do rozpravy? /Do rozpravy se nikdo nehlásí./

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Navrhuji, abychom hlasovali o vládním návrhu zákona najednou ve znění písemné zprávy obou výborů a zprávy přednesené poslankyní Cimplovou.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? /Nejsou./

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady, kterým se mění zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů s tím, že tento zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Tím Česká národní rada projednala tento bod pořadu.

Nyní přistoupíme k projednání třetího bodu, kterým je

III

Společná zpráva ústavně právního výboru ČNR a výboru ČNR pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen

Prosím společného zpravodaje obou výborů poslance Ladislava Pípu, aby tento bod pořadu uvedl.

Zpravodaj poslanec Ladislav Pípa: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci! Význam zákona České národní rady o působnosti orgánů ČSR v oblasti cen, jehož návrh nám byl vládou ČSR předložen k projednání, spočívá především v tom, že vyplňuje určitou mezeru v právním řádu a vymezuje zákonem působnost Českého cenového úřadu a dalších orgánů ČSR v oblasti cen. Tato působnost je dosud zákonem vymezena jen rámcově, nebo postrádá zákonné úpravy vůbec. To platí především o působnosti v oblasti tvorby cen, která je vykonávána pouze na základě příslušných ustanovení vyhlášky bývalé Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 74/1969 Sb.

Na tento nedostatek právní úpravy postavení Českého cenového úřadu a jeho pracovní náplně upozornil výbor ČNR pro plán a rozpočet v loňském roce předsedu Českého cenového úřadu při projednávání návrhu rozpočtu kapitoly Českého cenového úřadu na rok 1973 a doporučil mu zahájit práce na příslušných návrzích.

Je třeba kladně ocenit, že Český cenový úřad vzal toto doporučení a iniciativní podnět výboru ČNR pro plán a rozpočet za své a neprodleně příslušné práce nejen zahájil, ale dovedl do konce. Výsledkem je vládní návrh zákona ČNR o působnosti orgánů ČSR v oblasti cen, který máme před sebou.  

Vládní návrh zákona je součástí komplexní právní úpravy státního řízení jednotné cenové politiky ve federaci, neboť cenové věci patří podle ustanovení článku 8, odst. 1, písm. d/ ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, do společné působnosti ČSSR a obou republik. Tato komplexní právní úprava dále zahrnuje platný zákon o působnosti federálních ministerstev, pokud se týká cen, obdobný zákon Slovenské národní rady o působnosti orgánů SSR v oblasti cen a připravované nařízení federální vlády o státním řízení cen, jakož i prováděcí vyhlášku o cenách k provedení základních norem v této oblasti, připravovanou společně všemi cenovými orgány.

Jak sám název zákona naznačuje, je jím upravována organizace výkonu státní cenové politiky ve vztahu k orgánům České socialistické republiky, tj. Českého cenového úřadu, ústředních orgánů státní správy, vrcholných orgánů družstev a společenských organizací a národních výborů. Pokud se týká rozsahu působnosti a vzájemných vztahů ústředních orgánů republiky v cenové oblasti, nedochází v návrhu k jejich změně s výjimkou krajských národních výborů, jejichž dosavadní působnost se v zájmu zajištění maximální jednotnosti cen výrobků, prací a služeb charakteru místní výroby určitým způsobem rozšiřuje.

Dovolte mi nyní několik poznámek k obsahu zákona. K § 2 návrhu bych chtěl jenom poukázat, vzhledem k tomu, že všechny působnosti Českého cenového úřadu jsou podrobně popsány a vysvětleny v důvodové zprávě, na náročné úkoly Českého cenového úřadu, zejména v oblasti cenové kontroly, kterou zajišťuje na území České socialistické republiky komplexně, tedy i ve vztahu k podnikům a organizacím řízeným federální vládou. Jde o náročnou a často konfliktní činnost, protože na zjištěné nesprávnosti navazuje postih - dodatkové odvody, sankční zvýšené odvody a další opatření podle příslušných předpisů. Přitom v případech, kdy organizace vznese námitky proti rozhodnutí úřadu, vznikají často dlouho se táhnoucí spory, které zaměstnávají řadu lidí a odčerpávají kapacitu cenových kontrolních orgánů. Mám za to, že uplatňování zákona pozitivně ovlivní i tyto nežádoucí jevy. V § 4 zákona jsou totiž lépe než dosud formulována jak práva kontrolních orgánů, tak povinnosti kontrolovaných organizací. To platí zejména o povinnosti kontrolované organizace odstraňovat bez průtahu zjištěné nedostatky.

Český cenový úřad podle ustanovení § 2 odst. 3 koordinuje a metodicky řídí provádění kontroly cen na území České socialistické republiky i ostatními kontrolními orgány. K nim patří mimo jiné také Česká obchodní inspekce a Státní inspekce jakosti potravinářských výrobků, které sehrávají mimořádně významnou úlohu v oblasti kontroly maloobchodních cen a jakosti potravinářských výrobků ve vztahu k ochraně spotřebitele. Úkoly obou těchto orgánů nejsou však v návrhu zákona vyjádřeny samostatně, neboť nejde o ústřední orgány státní správy, ale o orgány ministerstva obchodu ČSR, resp. ministerstva zemědělství a výživy ČSR. Jejich úkoly v oblasti kontroly cen vyplývají z ustanovení § 3 odst. 1 písm. c/ které vymezuje úkoly resortů v oblasti kontroly cen i ve vztahu k podřízeným organizacím. Jinak ovšem se oba orgány při výkonu své činnosti řídí zákonem č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb.

Oprávnění KNV a NV hlavního města Prahy obsažené v § 3 odst. 2 návrhu zákona se týkají jenom stanovení cen nových výrobků, prací a služeb, nikoliv tedy změn cen, které již byly stanoveny. Proto nehrozí nebezpečí, že dnešní jednotné ceny prací a služeb, veřejného stravování a hromadného ubytování, platné od 1. července, resp. 1. dubna letošního roku, by se postupně v jednotlivých krajích změnily nebo rozkolísaly. Určitou zárukou, že ani při stanovení cen nových výrobků, prací a služeb nedojde k výraznějším rozdílům mezi jednotlivými kraji, by měly být jednotné kalkulační zásady, podle nichž se ceny nových výrobků, prací a služeb stanoví. Přesto však mám za to, že této nejen ekonomicky, ale i politicky důležité otázce jednotnosti cen výrobků, prací a služeb tvořených národními výbory je třeba zejména v prováděcích předpisech k cenové tvorbě a v kontrolní činnosti věnovat odpovídající pozornost.

Dále bych chtěl upozornit na ustanovení § 4, jehož odst. 1 upravuje oprávnění pracovníků Českého cenového úřadu pověřených kontrolou cen obdobně jako zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole, ve vztahu k pracovníkům výborů lidové kontroly. Zrovnoprávnění pracovníků cenových kontrol a pracovníků výborů lidové kontroly v tomto směru je vzhledem k jejich ekonomicky, politicky i společensky velmi významné a současné nelehké činnosti nejen správné, ale v zájmu řádného výkonu této činnosti nezbytné. Účelné je rovněž ustanovení odst. 3 tohoto paragrafu. Jeho význam je třeba vidět zejména v morálně politickém a výchovném působení, jestliže se pracovníci kontrolovaného orgánu a organizace sami přesvědčí o svých chybách a nedostatcích.  

Závěrem doporučuji, vážené soudružky a soudruzi poslanci, shodně s návrhy výboru ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru ČNR, jak jsou vyjádřeny ve společné zprávě obou výborů k vládnímu návrhu zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen - tisk 56, aby Česká národní rada schválila vládní návrh zákona o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen - tisk 54, s těmito úpravami: v § 2 v odstavci 2, písm. b/ nahradit slovo "návrh" slovem "návrhy", v odstavci 2, písm. e/ nahradit slovo "analytickou" slovem "rozborovou"; v § 6 první část věty"Český cenový úřad vydá v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány potřebné prováděcí předpisy" upravit takto: "Český cenový úřad vydává v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány potřebné obecně závazné právní předpisy". Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu zpravodaji. Zahajuji rozpravu. Z pověření vlády se přihlásil o slovo předseda Českého cenového úřadu ing. Bedřich Habart, kterého prosím, aby se ujal slova.

Předseda českého cenového úřadu ing. Bedřich Habart: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi! Vláda ČSR předkládá návrh zákona České národní rady, který upravuje působnost orgánů ČSR v oblasti cen. Tato zákonná úprava tvoří významný předpoklad pro zdokonalování organizace řízení a provádění cenové politiky v ČSR a vyplňuje určitou mezeru v našem dosavadním právním řádu. Zákonem se však nevytváří zcela nová soustava působnosti v této ekonomicky i politicky důležité a citlivé oblasti a ani se jím nevyvolávají žádná opatření a změny cen. Zákon v podstatě potvrzuje, ale i upevňuje současnou praxi, která se v uplynulých letech vytvořila a plně se osvědčila. Současně umožňuje vydávat obecně právní předpisy, jimiž bude možno v budoucím období principy cenové politiky v naší republice dále prohlubovat a zdokonalovat.

Návrh zákona byl podrobně projednán ve dvou výborech České národní rady. Chtěl bych při této příležitosti ocenit tato jednání a zejména připomínky poslanců, které přispěly ke kvalitnějšímu dopracování předloženého znění zákona. Podstatu a účelnost zákonné úpravy podrobně již zdůvodnil zpravodaj poslanec Pípa. Přitom se v úvodu svého vystoupení zmínil o souvislosti tohoto zákona s komplexní právní úpravou státně řízené jednotné cenové politiky v rámci celé ČSSR.  

Dovolte, abych v této souvislosti, kterou při předkládání zákona pokládám za rozhodující, uvedl bližší vysvětlení. Kromě návrhu tohoto zákona a obdobného zákona SNR je totiž připraveno také nařízení vlády ČSSR, které má nahradit dosavadní vládní nařízení o cenovém moratoriu a je spolu s tímto zákonem základem vydání společné vyhlášky všech tří cenových úřadů o tvorbě a kontrole cen s účinností od 1. ledna příštího roku.

Tato vyhláška bude jednotným obecně závazným předpisem v rámci ČSSR upravujícím praktické provádění cenové tvorby a kontroly cen na všech stupních řízení národního hospodářství. Vydání těchto předpisů je přímou součástí realizace opatření nutných v zájmu zabezpečení úkolů vyplývajících pro oblast řízení cen z dokumentů XIV. sjezdu KSČ, jimiž bylo uloženo vytvářet soustavu cen lépe než dosud podle množství společensky nutné práce vynakládané na výrobu a to při stabilizaci cenové hladiny. Při důsledné regulaci cenového vývoje jednotně využívat cen k prosazení nejvyšší hospodárnosti. Stabilizaci technického rozvoje zajišťovat v souladu se záměry národohospodářského plánu.

K zabezpečení těchto úkolů mezitím stanovila vláda ČSSR a národní vlády již řadu opatření, z nichž nejvýznamnějším je směrnice pro přípravu přestavby velkoobchodních cen k 1. lednu 1976, na jejichž zajištění se intenzívně pracuje. V této souvislosti představuje vydání nových předpisů další rozhodující krok ke zkvalitnění cenové soustavy.

Předpisy jsou orientovány na upevnění výsledků dosažených v této oblasti v období konsolidace naší ekonomiky v posledních letech. Při jejich vypracování bylo plně využito všech pozitivních zkušeností i z období cenového moratoria. Nové právní předpisy musí plně zabezpečit zásadu vytyčenou v ústavním zákoně, podle níž ceny patří do společné působnosti federace a republik a jsou zaměřeny na další zdokonalení způsobu tvorby cen na základě uplatňování jednotného principu cenové kalkulace, jednotných a prověřených norem nákladů a zpřesnění způsobu při cenové tvorbě. Předpisy zahrnují i dosavadní pozitivní zkušenosti z cenové stimulace.

Připravené předpisy dále posilují význam centrálního řízení cen státními orgány v zájmu trvalého upevnění jednotnosti cen při rozdělení působnosti, počínaje vládou ČSR až po ústřední orgány obou republik a krajské národní výbory. Neznamenají žádné uvolnění v provádění cenové politiky, ale v žádoucím rozsahu upravují účinnější postup v tvorbě a kontrole cen. Podle tohoto postupu se vláda a její orgány soustavně a plně podílejí na přípravě a rozhodování o zásadních cenových opatřeních stanovených celostátní cenovou politikou federace. Český cenový úřad je ústředním orgánem republiky pro řízen cen a v tomto směru vždy v úzké spolupráci s federálním cenovým úřadem a Slovenským cenovým úřadem připravuje, provádí, a předkládá vládě, popřípadě politickým orgánům příslušné návrhy, nebo stanoviska ke všem cenovým opatřením. Je tak rozhodujícím článkem tvorby cen v republice. Stanoví ceny všech nových výrobků, prací a služeb s výjimkou těch, které jsou v působnosti federace, nebo které na základě navrhovaného zákona nebo vzájemné dohody jsou přeneseny do působnosti jiných ústředních orgánů např. krajských národních výborů nebo některých organizací.

Princip jednotnosti cen a realizace všech cenových opatření je v rámci cenových orgánů plně zabezpečen organizačními pravidly, pravidly vzájemné spolupráce, podpory, rozhodování a vydávání těchto rozhodnutí. Zvláštností v soustavě rozdělení působnosti je provádění cenové kontroly, kde Český cenový úřad tuto činnost vykonává ve vztahu ke všem organizacím na území republiky při koordinaci s federálním cenovým úřadem. Těmto úkolům odpovídá i jeho organizační výstavba. Toto řešení kontroly cen je operativní a osvědčuje se v praxi.

Zmiňuji se o cenové kontrole právě proto, že navrhované znění zákona znamená upevnění postavení cenové kontroly a tím vytváří podmínky pro zvýšení její účinnosti. Významné místo v soustavě cenových orgánů republiky zaujímají také ostatní ústřední orgány republiky, především resorty s odvětvovou působností, krajské národní výbory a Národní výbor hl. m. Prahy. Spolupracují na přípravě všech zásadních cenových opatření s Českým cenovým úřadem a v tomto směru také předkládají vlastní iniciativní návrhy. Kromě toho zabezpečují úkoly na úseku plánování vývoje cen a jeho realizace a prosazování. Na úseku cenové kontroly jsou organizace, které samy řídí. Krajské národní výbory a Národní výbor hl. m. Prahy se navíc významně podílejí na tvorbě cen nových výrobků, a to nejen pro organizace řízené národními výbory, ale i pro řadu dalších organizací.

Bylo již řečeno, že na Slovensku je souběžně připraven a projednáván obdobný zákon Slovenské národní rady. Přitom předloženy návrh zákona  České národní rady v důsledku dobré koordinace obou legislativních rad a vlád je v podstatě shodný s textem obdobného zákona Slovenské národní rady. Existují sice určité rozdíly, ale ty mají jen formální povahu, a jsou odůvodněné. Týkají se především § 3, odst. 2, kde je na Slovensku jiné rozdělení působnosti národních výborů, přičemž jejich celková působnost je shodná.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych vás při této příležitosti ujistit, že předloženého návrhu zákona bude využito k dalšímu prohloubení, upevnění a také zkvalitnění soustavy řízení cen, a to ve všech jeho oblastech. Konkrétně k tomu jsou zde nemalou měrou soustavně realizována opatření k jejich kvalitnějšímu plnění. I nadále je hlavním směrem řízení stabilizace hladiny cen při odstranění existujících nedostatků cestou komplexních a dílčích opatření a prací vždy plánovitě a v souladu s opatřeními v jiných oblastech řízení. Stejně intenzívně bude využíváno cenové kontroly jako trvalé a nezbytné součásti systému státního řízení a upevnění cenové kázně a ekonomické disciplíny. Předložený návrh zákona a na něj navazující závazné předpisy vytvoří podmínky pro kvalitnější plnění úkolů v oblasti cen u všech příslušných orgánů. Tím i významně přispěje k realizaci závěrů XIV. sjezdu KSČ.

Prosím vás proto, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abyste vládní návrh zákona včetně drobných úprav schválili. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji předsedovi Českého cenového úřadu ing. Habartovi za jeho projev. Do rozpravy se přihlásil poslanec Richard Zeithaml. Dávám mu slovo.

Poslanec Richard Zeithaml: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, předkládaný vládní návrh zákona upravující působnost orgánů republiky v oblasti cen, je z hlediska práce národních výborů velmi významný. Národní výbory, a to především krajské národní výbory plní na úseku tvorby a kontroly cen důležité a politicky velmi citlivé úkoly, a to v podstatě už od roku 1954. Existuje zde tedy už dlouhá tradice, přičemž až dosud byla v tomto směru v našich právních normách závažná mezera.

Platný zákon o národních výborech nemá výslovné ustanovení o jejich působnosti v oblasti cen. Dosud se plnění těchto úkolů opírá o platnou vyhlášku bývalé Státní komise pro finance, ceny a mzdy z roku 1969, která však má byt k lednu příštího roku zrušena a nahražena novou vyhláškou. Přitom podle čl. 91 ústavního zákona je třeba působnost národních výborů právně upravit zákony národních rad, což se v předloženém návrhu zajišťuje.

Podle § 3 návrhu zákona krajské národní výbory a Národní výbor hl. m. Prahy především stanoví ceny nových výrobků organizací, řízených národními výbory, organizací řízených okresními nebo krajskými zemědělskými správami, pro družstevní a společenské organizace, pro průmyslové podniky řízené ministerstvem vnitra ČSR a pro výrobky dodávané občany - živnostníky.

Na druhé straně se však z této pravomoci vyjímají ceny, patřící do působnosti federace /např. ceny základních zemědělských a potravinářských výrobků, vodné a stočné, ceny oprav automobilů, tarify ČSAD, nájemné a další/, a také ceny, které si vyhradí Český cenový úřad. V tomto směru se podle připravené novely vyhlášky počítá např. s cenami stavebních a montážních prací, služeb cestovního ruchu, a také s cenami prací a služeb, kde Český cenový úřad vydal nebo vydá jednotné ceníky.

Prakticky lze říci, že tento rozsah působnosti odpovídá úkolům, které v tomto směru národní výbory až dosud zabezpečovaly. Docházelo zde pouze k nepodstatnému rozšíření pokud jde o ceny výrobků některých přidružených a doplňkových činností, např. zemědělských nebo silničních stavebních organizací, spotřebních družstev apod.

Stejně tak se nemění ani úkoly v cenové kontrole, která se zajišťuje ve vztahu ke všem organizacím řízeným příslušnými národními výbory. Návrh zákona přitom počítá s tím, že po vzájemné dohodě s Českým cenovým úřadem může být působnost národních výborů v tvorbě i kontrole cen dále rozšířena: podmínky pro takové dohody dnes existují především v oblasti kontroly cen, např. u výrobních družstev, přidružené zemědělské výroby, nebo u výrobků společenských organizací, kde je to také zvlášť účelné, protože v těchto případech národní výbory současně stanoví ceny nových výrobků.

Počítá se i s tím, že příslušní kontrolní pracovníci národních výborů budou mít ve vztahu k těmto organizacím stejná práva jako pracovníci Českého cenového úřadu.  

Zákon obsahuje v § 3, odst. 3 zmocnění, podle kterého mohou krajské národní výbory a Národní výbor hl. m. Prahy svěřit část výkonu své působnosti v tvorbě a hlavně pak v kontrole cen národním výborům nižších stupňů. Tuto možnost lze uplatnit v prvé řadě ve vztahu k okresním a městským národním výborům, které už dnes ve značné míře kontrolují ceny v podnicích řízených místními, městskými a okresními národními výbory. V tvorbě cen je toto zmocnění omezeno předchozím souhlasem Českého cenového úřadu, což je plně odůvodněno požadavkem, aby v rámci kraje nemohlo dojít k rozkolísání a zvýšení nejednotnosti cen.

Jsme si vědomi toho, že v oblasti působnosti národních výborů existují určité odlišnosti v návrhu zákonů České a Slovenské národní rady. Vyplývá to ze zvláštnosti podmínek vývoje organizace národních výborů v posledních letech na Slovensku. V důsledku zrušení KNV v roce 1969 musely být totiž úkoly v tvorbě a kontrole cen přeneseny na ONV, přestože s tím byly spojeny určité problémy. Proto také i zde došlo později k tomu, že při obnově KNV byla rozhodující část tvorby cen nových výrobků znovu přenesena na KNV. Tento stav se zakotvuje i v příslušném návrhu slovenského zákona. Jde tedy o rozdíly formální povahy, protože celkový rozsah úkolů národních výborů v obou republikách je zcela shodný.

Vzhledem k tomu, že předložený návrh zákona plně odpovídá současným podmínkám a zároveň odstraňuje nedostatek existující v právní úpravě významné části působnosti národních výborů, doporučuji, aby Česká národní rada předložený návrh schválila. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./ Rozprava je tedy skončena. Žádám společného zpravodaje poslance Pípu o závěrečné slovo.

Poslanec Ladislav Pípa: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v rozpravě k vládnímu návrhu zákona ČNR o působnosti orgánů české socialistické republiky v oblasti cen byla potvrzena účelnost tohoto zákona a potřeba jeho vydání. Pozměňující návrhy nebyly předneseny. Doporučuji proto znovu, aby Česká národní rada vládní návrh zákona ČNR o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen schválila, a to s úpravami, jak jsou uvedeny ve společné zprávě ústavně právního výboru ČNR a výboru ČNR pro plán a rozpočet - tisk č. 56.  

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu zpravodajovi. Přistoupíme nyní k hlasování. Doporučuji, abychom hlasovali o celém projednávaném vládním návrhu zákona najednou ve znění písemně předložené společné zprávy obou výborů.

Jsou nějaké námitky proto tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, a to ve znění předložené společné zprávy ústavně právního výboru ČNR a výboru ČNR pro plán a rozpočet, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala a schválila tento návrh.

Čtvrtým bodem pořadu dnešní schůze je

IV

Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce

Zpravodajem k tomuto bodu pořadu je poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa. Dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, pro dnešní jednání jste obdrželi tisk č. 57, ve kterém ústavně právní výbor ČNR podává návrh na zproštění 23 soudců z povolání soudcovské funkce. Žádosti těchto soudců byly podány ve smyslu ustanovení § 52 a 44 a zákona č. 19/1970 Sb. Ke všem žádostem došlo i vyjádření ministra spravedlnosti ČSR.

Důvody k podání žádosti jsou tyto: 15 soudců je navrhováno k jiným soudům, 6 mění své povolání ze zdravotních a rodinných důvodů, 1 bude pracovat v aparátě ÚV KSČ a 1 soudce odchází do starobního důchodu. Ve všech případech byly splněny zákonem požadované náležitosti, a proto jménem ústavně právního výboru ČNR doporučuji, aby Česká národní rada zprostila funkce soudce z povolání soudce, kteří jsou jmenovitě uvedeni v tisku č. 57.  


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP