Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a rozpočtové zpravodaje z ostatních výborů ČNR, k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1972
Zpravodajem je poslanec ing. Jaromír Horák. Dávám mu slovo.
Zpravodaj poslanec ing. Jaromír Horák: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, projednávání státního závěrečného účtu nám každoročně ověřuje, do jaké míry sestavený plán odpovídal reálným možnostem, jak jej život v průběhu roku mění, jaké tendence provázely jeho realizaci. Státní závěrečný účet za uplynulý rok je rovněž odrazem skutečností těsného sepětí politiky strany se životem, s mobilizací lidí za splnění úkolů a za uspokojování jejich potřeb.
Rok 1972 ve své podstatě vykazuje převážně pozitivní tendence a tomuto závěru odpovídají i teze státního závěrečného účtu. Dovolte mi, abych se úvodem pokusil charakterizovat některé zásadní aspekty vyplývající z předloženého státního závěrečného účtu.
Především celkové plnění příjmů a výdajů vykazuje aktivní saldo 56 miliónů Kčs. Pozitivní je, že v loňském roce proti plánu byly překročeny jak příjmy, tak i výdaje a že tedy ve srovnání s minulými lety nedochází k vykazování aktivního salda tím, že se celkově neplnily výdaje.
Je pochopitelné, že i ve vnitřní struktuře dochází k neplnění jednotlivých položek a naproti tomu k přeplňování položek jiných. Celková tendence dosahovat vyšších příjmů a z nich realizovat vyšší výdaje, je však ekonomicky i politicky pozitivní jev.
Plnění příjmů státního rozpočtu je odrazem úspěšného plnění úkolů hospodářských organizací. Příjmy z této oblasti vykazují zlepšení proti plánu o více než třičtvrtě miliardy Kčs /756 miliónů Kčs/.
Naproti tomu vyšší výdaje se koncentrovaly především do oblasti společenské spotřeby, ať již jde o kulturní a sociální opatření, anebo o uspokojování potřeb pracujícího člověka v rámci činnosti národních výborů.
Státní závěrečný účet potvrzuje také příznivé tendence plnění kvalitativních ukazatelů, i když jde o první kroky při řešení této problematiky. Vytvořený národní důchod rostl rychleji než tvorba společenského produktu. Výrobní spotřeba pak pomaleji než tvorba národního důchodu. Státní závěrečný účet dokumentuje tedy tendence zpomalování výrobní spotřeby, i když úkoly stanovené plánem, nebyly v minulém roce dosaženy.
Potěšitelné je, že na přírůstku zisku se výkony podílely zhruba 43 %, zatímco zbytek přírůstku zisku byl zabezpečen poklesem celkových nákladů. V roce 1971 byl totiž celý přírůstek zisku dosažen růstem výkonů.
Stále se však ještě nedaří plnit plánované ukazatele materiálových nákladů. Proti plánu byly materiálové náklady vyšší o 0,55 %. Že nejde o částku malou, ukazuje skutečnost, že úspora 1 % dává k dispozici prostředků ve výši 1,6 mld Kčs.
Pozitivním jevem rovněž je, že přeplňování výkonů nepřináší s sebou relativně nižší růst zisku, ale že zisk ve srovnání s plánovanými prostředky roste.
Další oblastí, která má základní význam pro posuzování státního závěrečného účtu, je hospodaření národních výborů. Celkem národní výbory měly k dispozici téměř 55 miliard Kčs. Z toho ze státního rozpočtu obdržely 31,4 miliardy Kčs. Rozsah prostředků, se kterými disponovaly národní výbory byl o 10 % vyšší než předpokládal státní rozpočet na rok 1972. Dotace a subvence ze státního rozpočtu byly vyšší o 7,35 % než předpokládal schválený rozpočet. Z toho vyplývá, že národní výbory za svou politicko-hospodářskou činnost obdržely maximum, které jim mohla naše ekonomika dát.
Stejně tak jako v minulosti, však národní výbory nevyčerpaly za 1,8 miliard Kčs účelových subvencí určených pro investiční výstavbu. Naproti tomu na ostatní plánované akce a některé další nutné potřeby, obdržely národní výbory účelové prostředky ve výši 3,6 mld Kčs. Z těchto prostředků byly hrazeny např. opravy pozemních komunikací, rozvoj pohraničí, údržba silnic atd.
Mimořádná pozornost se v práci národních výborů soustřeďovala na plnění volebních programů, a zde především na plnění akce "Z". Hodnota těchto prací, vytvořená dobrovolnou aktivní účastí obyvatel naší socialistické republiky, dosahuje téměř 3 miliardy Kčs, při vynaložených nákladech 2 miliardy Kčs.
Snad každý z nás se setkal s příkladem dobré práce národních výborů. Postavila se řada obchodních jednotek, sportovních zařízení, koupališť, vodovodů, komunikací atd. Akce "Z" je zrcadlem iniciativy lidí, ale jako vše v naší společnosti, i tato iniciativa musí být usměrňována, musí mít své břehy. Je skutečností, že rozdílný přístup k využití této akce způsobuje značné rozdíly v úrovni vybavení jednotlivých obcí. Je nebezpečí, že v budoucnu mohou tyto disproporce dosáhnout takového rozsahu, že jejich odstranění se stane nezbytnou ekonomickou potřebou, a bude muset být kryto řádným rozpočtem, řádnými investičními prostředky.
Bylo by proto velkou škodou, kdybychom mlčky přecházeli nízkou iniciativu v některých obcích. Naopak, nechceme-li, aby vyrovnání těchto faktických disproporcí zatížilo v budoucnu státní rozpočet, musíme my, funkcionáři, vyvolávat iniciativu tam, kde doposud národní výbory přešlapují na místě a nemohou se rozhodnout.
Výrazným způsobem ovlivňuje tvorbu zdrojů i spotřebu úsek zemědělství a výživy. V této oblasti byly základní vývojové tendence rovněž pozitivní. Plnění materiálových nákladů se pohybovalo pod hranicí 100 % proti předpokladům plánu. Celkové náklady byly čerpány na 98,98 %. Plnění obou těchto ukazatelů bylo nižší než skutečnost roku 1971. Celkové úkoly v odvětví zemědělství a výživy byly splněny na 105,2 %. Proti skutečnosti roku 1971 byly výkony překročeny asi o 7,8 mld Kčs.
Projevují se zde pozitivní výsledky v uplatňování nové techniky a nových opatření, stanovených usnesením XIV. sjezdu KSČ. Plánovaný zisk u obou forem, tedy u státních i družstevních podniků, byl překročen o 1,45 mld Kčs.
V potravinářském průmyslu vykazuje rentabilita vložených prostředků proti roku 1971 kladné tendence. Stejně tak i rentabilita realizovaných výkonů roste. Na jednotku výkonu byly náklady nižší i když záměry plánu nebyly zcela dosaženy.
Zvýšila se rovněž péče státu o celý potravinářsko-zemědělský komplex. Na rozvoj zemědělství poskytl státní rozpočet o 333 miliónů Kčs více než bylo rozpočtováno, tj. téměř 15 mld Kčs. V těchto prostředcích byl vykryt i dopad zvýšených cen výkupu mléka. Výsledky hospodaření a vytvořené nadplánované hmotné zdroje umožnily růst osobní spotřeby, který předstihuje úkoly dané XIV. sjezdem KSČ. Je to důkaz nejen vysoké péče nejvyšších stranických orgánů, která je věnována růstu životní úrovně obyvatelstva, ale i důsledného plnění sociálního programu vytyčeného XIV. sjezdem KSČ.
Stejně pozitivní tendence se projevují i v oblasti hospodářské činnosti podniků řízených vládou ČSR. Státní rozpočet předpokládal aktivní saldo vztahu této sféry k rozpočtu částkou 12,5 mld Kčs, skutečnost byla o 0,5 mld Kčs vyšší. Proti roku 1971 se zlepšilo saldo asi o 4 mld Kčs. Tato sféra vyprodukovala zhruba téměř 29 mld Kčs zisku. Relace mezi růstem produktivity práce a mzdami byla dodržena.
Tyto výsledky nacházejí odezvu i ve vyšší tvorbě vlastních zdrojů těchto podniků, které se zvýšily proti roku 1971 o 2 miliardy Kčs a dosahují celkového rozsahu asi 23 miliard Kčs.
Investiční účty se čerpaly v menším měřítku, než předpokládal plán. Tento jev, vedoucí ke snižování integrace na investiční výstavbě, si zřejmě vyžádá zvláštních organizačních zásad.
Negativní tendencí je však naproti tomu pokračující nivelizace ve mzdovém vývoji v této sféře. Přitom platové rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi nejsou tak výrazné, abychom mohli ponechat tuto skutečnost bez povšimnutí. Zvláště proto, že se ocitáme v období počínající vědecko-technické revoluce ve výrobním procesu.
Podobná je i negativní tendence v efektivnosti základních fondů, která poklesla o 2,3 %. Naproti tomu obrátkovost zásob se poněkud zlepšila. Tento stav nízké efektivnosti základních výrobních prostředků potvrzuje skutečnost, že se zvyšuje rozdíl mezi tempem růstu cen základních fondů a tempem růstu jejich užitné hodnoty, že se v procesu rozšířené reprodukce v investiční výstavbě přiživuje mnoho organizací a institucí, které dostávají za svou práci více, než jim společensky přísluší.
Pomalé tempo snižování obrátkovosti zásob a růst jejich celkového objemu pak upozorňuje na stupňující se rozpory v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů. Můžeme právem říci, že se tyto vztahy stávají limitujícím faktorem, že výrazným způsobem negativně ovlivňují celý proces investiční výstavby i celý život.
Podle průzkumů prováděných v České socialistické republice složité kooperační vztahy při dnešním systému organizace řízení celého procesu reprodukce by si vyžádaly zhruba 200 milionů hospodářských smluv za rok. Je pochopitelné, že skutečnost daleko kulhá za uvedenými hodnotami a že přes ujišťování podniků řada dodávek probíhá bez smluvních vztahů. Tento ohromný rozsah vyvolaný složitými kooperačními vztahy, je klasickými formami prakticky nezvládnutelný. Každý z nás si dovede představit tu horu administrativní práce, potřebné ke konkretizaci těchto vztahů. Bude nezbytné volit systémový přístup k řešení této problematiky s použitím dokonalé výpočetní techniky. Příkladem nám může být Sovětský svaz, který už dnes má před námi několikaletý předstih.
V Sovětském svazu při řešení této problematiky volí dvě souběžné cesty:
1. Vytvářejí velké výrobní kombináty a přeměňují tak vnější kooperační vztahy na vztahy vnitřní, které vyžadují daleko méně administrativy a jejich řešení je daleko pružnější. Tento způsob umožňuje také pronikavější specializaci výrobního procesu a tím i zjednodušení vzájemných vztahů;
2. Důsledně prosazují funkci plánu jako základního prostředku řízení reprodukčního procesu. Zásadně se trvá na splnění plánu ve všech jeho částech a nepřipouští se tzv. náhradní plnění.
Tato tendence vychází z principu, že méně významná práce jednoho závodu může krýt klíčové rozdíly ve finální výrobě jinde. Dala by se uvést řada příkladů i u nás, kde dokončení mnohamilionového díla vázne pro nedodání tak říkajíc haléřových výrobků.
Uplatnění této zásady odstraňuje disproporce, které vznikají nahrazováním plánované výroby podle vlastního uvážení, aniž by ten, kdo rozhodl, měl dostatek informací o dopadu tohoto svého rozhodnutí. Je pochopitelné, že uplatnění této zásady nevyřeší všechny nedostatky dodavatelsko-odběratelských vztahů, že i zde se projeví obtíže, vyplývající z nedostatků ve zpracovaném plánu. Ovšem tyto chyby umožňují trvale zkvalitňovat nejen plánovací metodiku, ale i vlastní nástroje. Je pochopitelné, že i významný pokrok v mezinárodní dělbě práce, který povede ke snížení sortimentu výroby u nás, přinese zjednodušení vztahů i v této oblasti.
Jde o objektivní vývoj, v jehož čele bychom měli být, chceme-li si udržet jedno z předních míst ve světě.
Znamená to hledat nejen účinné organizační systémy, ale i účinné informační systémy, které by zkvalitnily a zrychlily vlastní rozhodovací proces.
Jedním ze závažných úseků, kde je koncentrována celá řada vleklých nedostatků, je investiční výstavba. Jedná se především o nedostatečnou kvalitu rozhodovacího procesu v investiční výstavbě, kde ztrácíme nejvíce, o nedostatečnou přípravu staveb, stále se zvyšující rozpočtové náklady u rozestavěných staveb, roztříštěnost dodavatelských kapacit, problémy v materiálním zásobování, nízké využívání stavebních mechanismů a zařízení, nedostatečnou koordinační činnost ústředních dodavatelských orgánů atd.
U státních socialistických organizací řízených vládou ČSR včetně bytové výstavby, zajišťované národními výbory, bylo v roce 1972 proinvestováno o 1,3 miliard Kčs méně než předpokládal roční plán.
Celkový plán závazných úkolů byl realizován s mankem téměř půl miliardy Kčs. Neplnění investičních záměrů vytváří nepříznivou situaci pro příští rozvoj našeho národního hospodářství.
V této souvislosti bych jako příklad uvedl zpožďování výstavby mlékáren a sušáren mléka v Lounech a ve Znojmě. Tyto stavby měly být uvedeny do provozu v dubnu letošního roku, dojde však k posunu jejich dokončení pravděpodobně na 3. a 4. čtvrtletí 1974. Tím bude vážně ohroženo zpracování stále se zvyšující produkce mléka. Hovořili jsme o tom včera i dnes.
Investiční výstavbou, dokončenou v roce 1972, bylo získáno za 36 miliard Kčs základních prostředků, což je proti roku 1971 o téměř 4 miliardy Kčs více. Přesto roční plán dokončených s taveb zůstal nesplněn. Rozestavěnost dosáhla koncem roku úrovně 69 miliard Kčs, a proti minulému roku se zvýšila zhruba o 4 miliardy Kčs.
Nepodařilo se také zastavit i růst rozpočtových nákladů na rozestavěných stavbách. Tak např. u 400 staveb, jejichž rozpočtové náklady přesahují 1,5 milionu Kčs, došlo ke zvýšení původních rozpočtových nákladů o více než čtvrtinu. Právě vysoká rozestavěnost a dlouhá doba výstavby, jsou nejčastějšími příčinami růstu rozpočtových nákladů i pramenem poruch při financování investiční výstavby.
V plnění plánu bytové výstavby jsme vcelku, i když i zde jsou nedostatky, dosáhli v roce 1972 příznivých výsledků. Ve všech formách bytové výstavby bylo v plánu národních výborů dokončeno přes 71 000 bytů. Je to více o 5000 bytů než v uplynulém roce. Roční plán dokončených bytů na rok 1972 byl sice splněn a překročen, bohužel ne všude tam, kde byty potřebujeme nejvíce. Stále ještě dochází ke kumulaci dokončovacích prací do posledních měsíců roku, i když i zde se projevuje postupné zlepšení celkové situace.
Velmi příznivých výsledků bylo na území ČSR dosaženo v zahajování bytové výstavby. V uplynulém roce bylo zahájeno téměř 86 000 bytů a roční plán byl překročen o více jak jednu čtvrtinu. Výsledky ve výstavbě a rozestavěnosti vytvářejí dobré předpoklady nejen pro splnění, ale i překročení celkových plánovaných úkolů v bytové výstavbě nejen na rok 1974, ale za celou pětiletku.
Dochází také k podstatnému zlepšení plnění občanské vybavenosti, i když nedostatky z minulosti nejsou zdaleka odstraněny. Tato oblast investiční výstavby zůstává tedy stále slabým místem, a je právem předmětem kritiky našich občanů.
Velmi citlivým problémem, kterému jsme věnovali i v minulosti značnou pozornost, je vývoj příjmů a výdajů obyvatel. V roce 1972 nebylo dosaženo plánovaného předstihu výdajů obyvatelstva před příjmy, což vedlo k dalšímu růstu nerealizované kupní síly. Svým způsobem se na tomto nepříznivém vývoji podílí i vnitřní obchod nesplněním plánu maloobchodního obratu. Pokles obratu se projevil zejména ve druhém pololetí a byl způsoben zejména nižším zájmem obyvatelstva o nákup osobních automobilů.
Dalším důvodem je přetrvávající nesoulad struktury nabídky s poptávkou, hlavně u průmyslového zboží, zejména v odívání, kulturních potřebách a potřebách pro domácnost. To je dokladem, že dosavadní průběh inovace průmyslového spotřebního zboží je zatím nevýrazný.
Projevuje se to i ve struktuře nákupů na vnitřním trhu. Vedle poklesu prodeje osobních automobilů se snížil i prodej jednostopých motorových vozidel, chladniček, televizorů, kamen a sporáků, pleteného prádla, gumové obuvi a některých dalších výrobků. Naproti tomu vzrostl prodej nábytku, vlněných tkanin, kožené obuvi, rozhlasových přijímačů, cementu apod.
Strukturální nedostatky byly v bavlněných tkaninách, pleteném a osobním prádle, ve svrchních oděvech, obuvi, skle a porcelánu a v zařízení pro domácnost. U těchto druhů výrobků nebyly plně výrobou uspokojovány požadavky v kvalitě, módnosti, ale i v množství.
Skladba zásob na vnitřním trhu byla v řadě případů charakterizována u nedostatkového zboží podnormativem a naopak u pomaluobrátkového zboží nadnormativem. I když se na trhu řada zboží nedostávala, souběžně s tím probíhal proces likvidace pomaluobrátkových zásob, kterých bylo do doprodejů zařazeno za více jak 1 miliardu Kčs.
Dalším místem, kde se realizují příjmy obyvatelstva, jsou služby. Objem služeb obyvatelstvu za poskytované placené služby podniky místního hospodářství a výrobními družstvy se proti roku 1971 zvýšil o téměř 1,5 %. Celkovou dynamiku ovlivnilo vysoké tempo rozvoje u některých druhů služeb, například za opravy automobilů, elektrických spotřebičů a za stavební práce.
Naproti tomu nebyly splněny předpoklady u oprav rozhlasových a televizních přijímačů a zejména u prací na zakázku pro obyvatelstvo, kde jsme dokonce nedosáhli ani výsledků roku 1971.
Stálá pozornost je naší socialistickou společností věnována rozvoji školství, úrovni zdravotnictví a péči v oblasti sociálního zabezpečení obyvatelstva, kde je cílevědomě a soustavně realizován sociální program, tak jak vyplývá z usnesení XIV. sjezdu.
Na úseku školství byla věnována zvýšená pozornost údržbě školských zařízení. Problematika zde ovšem není zdaleka dořešena nejen proto, že většina školských zařízení je zastaralá, ale také proto, že dochází k výraznému přesunu obyvatel mladších kategorií do některých měst, kde narůstá potřeba nových škol, jak to prokazuje rostoucí směnnost v těchto místech. Tento přesun vytváří stav, že někde jsou školská zařízení nevyužita, jinde pak nestačí.
Závažné je, že těmto tendencím nelze okamžitě zabránit, že budou probíhat i do budoucna. S jejich řešením musí plán a tedy i rozpočet počítat.
V mimoškolní péči zaznamenalo velký rozvoj školní stravování. Za uplynulý rok se zvýšil počet stravovaných dětí a žáků zhruba o 44 000 a ve školních jídelnách se v roce 1972 stravovalo celkem 1038 dětí.
V mateřských školách se zvýšil počet zapsaných dětí o 6700, přitom celkový počet zapsaných dětí činil 269 830 - tj. 59,1 % všech dětí příslušného věku. Tyto výsledky však ukazují, že pro splnění úkolu XIV. sjezdu strany, tj. umístit v mateřských školách do konce roku 1975 minimálně 65 % dětí, nejsou zatím vytvořeny všechny předpoklady a to zejména v získávání potřebných objektů novou výstavbou a adaptacemi stávajících budov.
Ve zdravotnických organizacích pokračovaly v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ tendence ke zkvalitňování a zvyšování péče o zdraví lidu. V roce 1972 bylo na zdravotnictví vydáno o 10 % více, tj. zvýšení téměř o jednu miliardu Kčs než v roce 1971.
Neinvestiční výdaje na jednoho obyvatele ČSR dosáhly v roce 1972 částky 866,69 Kčs. Převážná část těchto prostředků byla přednostně určena na rozvoj ambulantní péče. Z věcných výdajů činily nejvyšší položku náklady na léky - 1348 miliónů Kčs.
I když se spotřeba léčiv v roce 1972 proti skutečnosti roku 1971 zvýšila, byl tento nárůst podstatně nižší než předpokládal plán.
Proti roku 1971 se ve zdravotnických zařízeních zvýšil průměrný počet lůžek na 10 000 obyvatel z 85,4 na 85,8. Také ve využití lůžek došlo ke zlepšení, i když současný stav není stále uspokojivý a mezi jednotlivými kraji jsou značné rozdíly /např. v hlavním městě Praze jde o 273 dny při průměrné ošetřovací době 16,8 dne, v Severomoravském kraji o 302 dnů při průměrné ošetřovací době 14,9 dne/. Z technických důvodů bylo však v roce 1972 vyřazeno z provozu přes 6700 lůžek, a co je zvlášť bolestivé - pro nedostatek pracovních sil,- téměř 1000 lůžek.
Na úseku sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění byla postupně prováděna opatření vyplývající ze směrnice XIV. sjezdu strany k pětiletému plánu, která ukládá přiměřeně s růstem národního důchodu zvyšovat životní úroveň osob, které se nemohou zúčastňovat pracovního procesu.
Koncem roku 1971 byl rozšířen mateřský příspěvek, zvýšena podpora při narození dítěte a zvýšeny důchody starodůchodcům a některé další nízké důchody.
Na sociální /důchodové/ zabezpečení bylo poskytnuto celkem 23,6 miliard Kčs, tj. o jednu a půl miliardy Kčs více než v roce 1971.
Na nemocenské pojištění bylo v roce 1972 vyplaceno asi 10 miliard Kčs. Proti roku 1971 se vyplatilo více o 0,5 miliardy Kčs. Dávky nemocenského pojištění propopulačního charakteru, včetně přídavků na děti, byly překročeny zejména vlivem zlepšeného vývoje porodnosti, zatímco nemocenská a lázeňská péče vykázala v důsledku zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva úspory.
V roce 1972 se v ČSR narodilo 163 504 dětí, což je o 9345 dětí více než v roce 1971. Tím se porodnost zvýšila na 16,5 živě narozených dětí na 1000 obyvatel /v roce 1971 činila 15,7/. Na tento vývoj měla nesporně vliv propopulační opatření z konce roku 1971.
Rok 1972 zaznamenává příznivý vývoj absence pro nemoc a úraz, která dosáhla nejnižší úrovně v celém poválečném období, a to 4 %. Pracovního procesu se proto v roce 1972 zúčastnilo denně o 20 000 dělníků a zaměstnanců více než v roce 1971 a o 52 000 více než v roce 1970.
Rok 1972 svými hospodářskými výsledky přiblížil naši společnost dále k cílům stanoveným směrnicí XIV. sjezdu KSČ k pátému pětiletému plánu.
Je skutečností, že souběžně s růstem hmotných zdrojů, na základě zvyšování efektivnosti národního hospodářství, poroste i životní úroveň obyvatelstva. Růst životní úrovně obyvatelstva nelze však ztotožňovat s růstem osobní spotřeby, zejména její konzumní stránky.
Vedle uspokojování hmotných potřeb stále výrazněji vystupuje do popředí požadavek uspokojování společenských potřeb, majících své vyjádření v růstu vzdělanosti, kulturnosti a zdravotního stavu lidí. Naše strana i naše společnost vytváří široký prostor pro uspokojování všech těchto lidských potřeb, vytváří podmínky pro to, aby život nás všech byl stále bohatší, abychom jej prožívali v míru, abychom mohli dát jistoty i radost budoucí generaci.
O tom nejlepším dokladem je právě projednávaný státní závěrečný účet. /Potlesk./
/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR František Toman./
Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji zpravodaji poslanci Horákovi za jeho zprávu. K projevu se přihlásil ministr financí ČSR ing. Leopold Lér. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSR ing. Leopold Lér, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky vám předkládá k projednání státní závěrečný účet za rok 1972, výsledky rozpočtového hospodaření za druhý rok pátého pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství republiky.
Přesto, že výchozí základna 5. pětiletky byla ještě poznamenána inflačními jevy z krizových let 1968 - 1969, podařilo se zásluhou vysoké politické a ekonomické iniciativy a aktivity při realizaci závěrů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa i opatření VIII. všeodborového sjezdu a VIII. sjezdu JZD, zaměřených na zabezpečení náročných úkolů 5. pětiletky, nastoupit cestu dynamického rozvoje národního hospodářství. Hlavní úkoly stanovené XIV. sjezdem na první dva roky 5. pětiletky byly úspěšně splněny.
Ve všech základních odvětvích bylo dosaženo výrazného přírůstku výroby, a to především růstem produktivity práce. Růst výroby byl provázen vysokým růstem osobní i společenské spotřeby. Převažující pozitivní tendence ve vývoji ekonomiky umožnily započít s realizací rozsáhlého sociálního programu XIV. sjezdu a výrazně tak přispět k dalšímu růstu životní úrovně. Zlepšení podmínek pro mladá manželství se projevila v populačním vývoji; počet narozených dětí v České socialistické republice v roce 1972 činil 163 504, byl tedy o 9345 dětí vyšší než v roce 1971. V 1. čtvrtletí 1973 se narodilo 43 732 dětí, což je o 5165 dětí více než v 1. čtvrtletí loňského roku.