/Začátek schůze v 9.59 hodin./
Přítomni:
Předseda České národní rady Evžen Erban, místopředsedové ČNR Oldřich Voleník, dr. Vladimír Ambruz, František Toman a Věroslav Jedlička
Členové vlády České socialistické republiky
předseda vlády Josef Korčák, místopředseda vlády RSDr. Ladislav Adamec, CSc., místopředseda vlády a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl, místopředseda vlády Štěpán Horník, ministr financí ing. Leopold Lér, CSc., ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky prof. ing. Karel Löbl, DrSc., ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy ing. Josef Nágr, ministr obchodu Josef Trávníček, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr školství ing. Josef Havlín, ministr kultury PhDr. RSDr. Miloslav Brůžek, CSc., ministr zdravotnictví doc. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda a ministr Rostislav Petera
176 poslanců České národní rady podle prezenční listiny
Z Kanceláře České národní rady její vedoucí dr. Zdeněk Vácha
Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji 7. schůzi České národní rady. V naší schůzi vítám mezi nás co nejsrdečněji předsedu vlády ČSR soudruha Josefa Korčáka a ostatní členy vlády. /Potlesk./ Vítám rovněž vedoucího Kanceláře presidenta republiky dr. Jána Pudláka, představitele dalších ústředních úřadů České socialistické republiky a další hosty. /Potlesk./
Soudružky a soudruzi poslanci, dne 1. února letošního roku zemřel poslanec České národní rady a tajemník ÚV KSČ soudruh dr. Václav Svoboda. Byl naším dlouholetým poslancem, ministrem zemědělství české vlády a všichni jsme si velmi vážili jeho spolupráce a jeho soudružského vztahu k nám všem.
Prosím, abychom uctili jeho památku. /Shromáždění povstávají./
Děkuji. /Shromáždění usedají./
Předsednictvo České národní rady navrhuje České národní radě tento denní pořad, který je též uveden na rozeslané pozvánce.
I. Zpráva ústavně právního výboru k vládnímu návrhu zákona ČNR o orgánech geodézie a kartografie - zpravodaj poslanec Josef Izák.
II. Společná zpráva výboru pro národní výbory a národnosti, ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu zákona ČNR o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách - společný zpravodaj poslanec Josef Teplý.
III. Návrh ústavně právního výboru na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce - zpravodaj poslanec plk. ing. Jaroslav Peksa.
IV. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu soudců z povolání Městského a obvodních soudů v Praze, krajských a okresních soudů v České socialistické republice - návrh odůvodní tajemnice ÚV NF ČSR ing. Marie Hrušková.
V. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva ČNR podle § 60 jednacího řádu ČNR za dobu od 20. prosince 1972 do 12. dubna 1973.
Slyšeli jste, soudružky a soudruzi, návrh denního pořadu 7. schůze České národní rady. Jsou nějaké námitky nebo připomínky k navrženému pořadu dnešní schůze. /Nebyly./
Nejsou. Podle prezenční listiny je v této chvíli přítomno 170 poslanců České národní rady, omluveno je 13 poslanců. Česká národní rada je tedy schopna se usnášet.
Přistoupíme ke schválení pořadu.
Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu, jak jsem jej uvedl, nechť zvedne ruku! /Děje se./
Děkuji. Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji. Tím Česká národní rada schválila svůj denní pořad.
Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
dříve než přistoupíme k projednávání schváleného pořadu dnešní schůze, dovolte mi, abych vyjádřil upřímnou radost a hluboké uspokojení nás všech nad jednomyslným zvolením armádního generála Ludvíka Svobody presidentem Československé socialistické republiky. /Potlesk./
Tomuto významnému aktu v historických prostorách Pražského hradu, byli přítomni i členové předsednictva České národní rady. Měli jsme možnost bezprostředně prožít slavnostní chvíle volby presidenta republiky, při které jsme si znovu uvědomili, jak velikou osobností je soudruh Ludvík Svoboda.
Podle naší materialistické filosofie dějin velcí lidé mají důležitou úlohu v dějinách národů, dovedou-li ve své době plně pochopit zájmy lidu a v souladu se zákonitostmi vývoje lidské společnosti přispívat svými činy k vítězství pokroku, který v této historické epoše představují myšlenky socialismu a komunismu.
Celý život soudruha Ludvíka Svobody, jeho vlastnosti i postoje, je přímá cesta, ze které nikdy neuhnul a po níž kráčel i v dobách otřesů a velkých národních i třídních zápasů vždy pevně, jak mu kázalo svědomí vlastence a zájem našeho lidu. Při úsilí o uskutečnění pokrokových ideálů se zcela zákonitě ztotožnil svými činy i svým bojem s politikou Komunistické strany Československa, s jejími zápasy za práva pracujících, za vítězství nad fašismem, za socialistickou budoucnost naší země, za trvalé přátelství a spolupráci se Sovětským svazem.
K nejslavnějším obdobím našich dějin navždy patří hrdinný boj našeho lidu proti fašistickému barbarství, společný zápas, který po boku slavných sovětských vojsk sváděl pod velením soudruha Ludvíka Svobody až do úplné porážky společného nepřítele československý armádní sbor. V těch těžkých letech, kdy bylo třeba nasazovat životy, kdy ztratil jediného syna, se plně projevila neokázalá velikost Ludvíka Svobody, stejně jako v době pozdější, kdy byl nespravedlivě ponižován. Nikdy ho nic nezlomilo v jeho víře naplněné socialistickým humanismem a vlastenectvím, hluboce pochopeným v jeho internacionálních souvislostech.
Nedávno, při 25. výročí únorového vítězství pracujícího lidu, jsme si znovu připomínali, že se v tomto rozhodujícím třídním zápase s buržoazií o charakter naší osvobozené republiky postavil plně na stranu lidu a svým pevným postojem a osobní autoritou ve funkci ministra národní obrany přispěl k tomu, že byly zmařeny plány reakce a vítězství vybojováno bez zbytečných obětí.
Nezapomeneme ani na jeho státnickou moudrost a prozíravost, kterou projevil v krizovém období vývoje naší společnosti v nedávno uplynulých letech, kdy svými postoji a činy nejpřesvědčivěji dokazoval, že v naší době je opravdové vlastenectví neoddělitelné od socialismu a od našeho spojenectví se Sovětským svazem.
Svým příkladným životem, svou statečností, charakterem a moudrostí se stal v souladu s míněním a vůlí všeho československého lidu, kandidátem ústředního výboru Komunistické strany Československa a Národní fronty na funkci presidenta. Skutečnost, že již podruhé se stal právě on presidentem republiky, je nejen logickým důsledkem jeho vlasteneckého, hrdinného a přitom hluboce lidského života, ale i projevem opravdové demokratičnosti našeho zřízení. Vždyť jeho jméno je neodlučně spojeno s nejvýznamnějšími událostmi historie naší země za poslední desetiletí v bojích jejího lidu za národní a socialistická práva.
President republiky soudruh Ludvík Svoboda je pro nás živým symbolem bojů o národní a státní svobodu a o sociální pokrok, je presidentem Čechů, Slováků i příslušníků všech národností a zosobněním jejich bratrského svazku. Jeho životní zápas ztělesňuje spojení socialistického internacionalismu s československým vlastenectvím.
Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi,
je pro nás velkou ctí, naplněním smyslu našeho života pracovat pod vedením Komunistické strany Československa k tomu, aby socialismus byl u nás a ve světě neporazitelnou silou. Jsme příslušníky velikého tábora socialismu, který v čele se Sovětským svazem cítí dějinnou odpovědnost za uchování míru a vítězství velkých ideálů svobody a spolupráce národů, lidského štěstí a důstojnosti pro všechny.
Ve jménu těchto našich ideálů a cílů, přejeme všichni z celého srdce presidentu Československé socialistické republiky soudruhu Ludvíku Svobodovi pevné zdraví, sílu a úspěch v jeho státnické činnosti, kterou koná v zájmu dalšího rozvoje naší vlasti a jejího podílu na míru a pokroku ve světě. /Potlesk - shromáždění povstávají!/
Soudružky a soudruzi poslanci, nyní přistoupíme k projednání prvního bodu schváleného pořadu dnešní schůze, kterým je
I.
Zpráva ústavně právního výboru k vládnímu návrhu zákona České národní rady o orgánech geodézie a kartografie
Zpravodajem je poslanec Josef Izák. Dávám mu slovo.
Poslanec Josef Izák: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Vláda České socialistické republiky předložila České národní radě návrh zákona o orgánech geodézie a kartografie, který dnes projednáváme. Návrh vychází z federálního zákona č. 46 o geodézii a kartografii, který schválilo Federální shromáždění ČSSR v roce 1971. Působnost, úkoly a organizace v oboru geodézie a kartografie v ČSR budou tedy upraveny federálním zákonem a předloženým zákonem České národní rady. Zákonodárná působnost Federálního shromáždění je v tomto případě dána čl. 37 ústavního zákona o čs. federaci. V něm jsou vypočteny věci, které upravují zákony Federálního shromáždění ČSSR a ve kterých patří výkon v plném rozsahu orgánům republik. Federální norma však nahradila zastaralou, roztříštěnou, dnešním potřebám a požadavkům rozvoje národního hospodářství již nevyhovující právní normu působnosti a úlohy orgánů geodézie a kartografie v ČSSR.
Soudružky a soudruzi poslanci, jen pro osvěžení paměti připomínám, že po osvobození v roce 1945 zůstaly v oblasti geodézie a kartografie a v evidenci nemovitostí v platnosti právní předpisy z první republiky, např. zákon z roku 1927 o pozemkovém katastru a dokonce ještě starší předpisy o pozemkových knihách. Tyto právní předpisy neodpovídaly socializačnímu procesu v národním hospodářství a byla pociťována potřeba je upravit. Stalo se tak několika dílčími normami, které však nedořešily celou problematiku, takže právní stav byl poněkud nepřehledný. Nebylo jasné, která část zastaralých právních norem platí, protože nově vydané právní předpisy přesně nevymezily, která ustanovení se jimi zrušují. V evidenci nemovitostí nastala situace zlepšení v roce 1964, avšak na ostatních úsecích geodézie a kartografie byla provedena úprava až zmíněným federálním zákonem v roce 1971. Tento zákon stanovil také úkoly, které plní geodézie a kartografie v našem národním hospodářství, při obraně státu i v oblasti vědy a kultury. Federální zákon předpokládá podle ustanovení § 1, odst. 2, písm. a/ zřízení republikových ústředních a územních orgánů geodézie a kartografie, jako orgánů státní správy, které zabezpečují civilní potřeby v tomto oboru. Zákon rovněž stanovil rámcově působnost a úkoly těchto orgánů, avšak jejich zřízení náleží do působnosti republik.
V České socialistické republice byl již zřízen Český úřad geodetický a kartografický, jako ústřední orgán geodézie a kartografie zákonem České národní rady č. 2 z roku 1969 o zřízení ministerstev a ústředních orgánů státní správy. Působnost tohoto úřadu však nebyla vymezena.
Dříve než přejdu k samotnému vládnímu návrhu zákona o orgánech geodézie a kartografie ČSR, považuji za účelné se alespoň stručně zmínit o základních úkolech, jak je stanoví federální zákon. V oboru geodézie a kartografie se podle státních plánů rozvoje národního hospodářství zabezpečují odborné měřičské, výpočetní a konstrukční práce v geodetických základech v mapování, v inženýrské geodézii a evidenci nemovitostí a práce spojené s vytvářením a vydáváním kartografických děl. Výkon prací se v tomto oboru zásadně svěřuje jen organizacím, které jsou podřízeny tomuto republikovému ústřednímu orgánu. Výjimku tvoří geodetické práce pro potřeby obrany státu, které provádí, popřípadě zabezpečuje federální ministerstvo národní obrany. Republikový ústřední orgán geodézie a kartografie může však dát souhlas k tomu, aby i organizace, které mu nejsou podřízeny, prováděly geodetické a kartografické práce jako jeden z předmětů své činnosti. Jestliže však provádění těchto prací přímo souvisí s hlavní činností organizace, může je tato sama provádět za předpokladu, že to předem sdělí příslušnému územnímu orgánu geodézie a kartografie, že pro tyto práce má kvalifikované pracovníky. Uvedenými zásadami, vtělenými do federálního zákona, se sleduje, aby byla plně zajištěna vysoká odbornost a přesnost v provádění těchto prací a hájeny specifické zájmy obrany státu.
Splnění těchto cílů podporují i další ustanovení zákona, kterými je upraven odborný dohled orgánů geodézie a kartografie nad výsledky a využitím geodetických a kartografických prací, prováděných organizacemi, které nepodléhají bezprostředně tomuto ústřednímu orgánu. Dohlédací činnost je zdůrazněna i právem ústředního orgánu geodézie a kartografie zakázat organizaci po předchozím projednání s příslušným ústředním orgánem provádění geodetických a kartografických prací, jestliže se zjistí vážné porušení povinností, uložených zákonem. Federální zákon dále stanoví, za jakých podmínek jsou orgány a organizace, provádějící tyto práce, oprávněny vstupovat na nemovitosti a užívat je, jak jsou zřizovány a chráněny měřické značky a různá zařízení, jaké nároky mají vlastníci a uživatelé nemovitostí na náhrady škody, vzniklé při provádění geodetických a kartografických prací. Význam úkolů této organizace pro hospodářskou a kulturní výstavbu a povaha jejich provádění nezbytně vyžaduje úzkou spolupráci s celou řadou orgánů a organizací, především s národními výbory. Byla jim proto zákonem uložena povinnost podávat orgánům geodézie a kartografie informace potřebné k plnění jejich úkolů a oznamovat jim změny skutečností, které mají význam pro evidenci nemovitostí a předkládat potřebné podklady.
Spolupráce s národními výbory se dále týká územního plánování, výstavby a podkladů pro projektovou dokumentaci a evidence půdního fondu.
K zabezpečení úkolů stanovených ve federálním zákoně je ústřední republikový orgán geodézie a kartografie zmocněn, aby v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány vydával prováděcí předpisy.
Soudružky a soudruzi, tolik jsem považoval za nutné říci o základních úkolech, právech a povinnostech orgánů geodézie a kartografie, protože všechny tyto zásady budou jimi realizovány, podle zákona České národní rady. Podle tohoto zákona vzniknou jako územní orgány krajské geodetické a kartografické správy totožné se sídly KNV. Výjimku z této zásady o sídle krajské správy může stanovit předseda Českého úřadu geodetického a kartografického. Ovšem předpokládám, že se tak vždy stane v dohodě s příslušným krajským národním výborem. Význam hlavního města Prahy a spjatost úkolů v oblasti geodézie a kartografie v hlavním městě s těmito úkoly ve Středočeském kraji, který hlavní město obklopuje, je v návrhu zákona vyjádřen zřízením jedné správy pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj. Krajské správy jsou pak samostatnými rozpočtovými organizacemi. Zákon o národních výborech stanoví zásadu, že výkon státní správy může být svěřen jiným orgánům než národním výborům, pouze zákonem. Proto obsahuje předložený návrh zákona výslovné ustanovení o tom, že Český úřad geodetický a kartografický a krajské správy jsou orgány státní správy pro zabezpečování civilních potřeb v tomto směru. Obsah jejich působnosti je vymezen v paragrafech č. 4 a 5. Není sporu o tom, jaký význam mají tyto práce, evidence nemovitostí a ostatní činnosti v této oblasti pro celou ekonomiku, zejména pro investiční výstavbu, řádné využití půdy pro zemědělské a jiné účely, pro těžbu surovin a v neposlední míře pro bezpečnost a ochranu státu. Je proto nezbytně nutné zajistit zájmy státu na jednotném řízení a koordinaci činnosti v tomto oboru. S těmito zájmy je v souladu i územní členění orgánů geodézie a kartografie podle krajského principu.
Předloženým návrhem zákona České národní rady bude dokončena organizační výstavba těchto orgánů v České socialistické republice a tím i dovršen legislativní proces v této oblasti. Navrhovaná organizační úprava vytvoří současně podmínky pro efektivní plnění daných úkolů. Jak jsem již uvedl, svou činností se geodézie a kartografie uplatňuje téměř ve všech odvětvích národního hospodářství a tím spoluvytváří podmínky pro plánované řízení národního hospodářství a pro přesnou evidenci národního majetku.
Soudružky a soudruzi, zákonem, který dnes schvalujeme, bude stanovena organizační výstavba orgánů geodézie a kartografie a jejich úkoly. Úspěšné provádění federálního i národního zákona bude do značné míry záležet na dobré řídící činnosti Českého úřadu geodetického a kartografického a na schopnosti učinit taková organizační opatření, aby splnění náročných úkolů nevyžadovalo zvýšení pracovních sil při stejném rozsahu prací. Bude zapotřebí, aby tyto orgány měly také na paměti, že svou činností napomáhají národním výborům, státním notářstvím, soudům, prokurátorům, ministerstvům a dalším centrálním orgánům a že včasným i operativním vyřizováním jejich potřeb přispívají k dobrému chodu socialistické administrativy.
Vládní návrh zákona České národní rady o orgánech geodézie a kartografie projednal ústavně právní výbor ČNR a doporučil, aby dnešní plénum návrh schválilo se dvěma úpravami.
Podle ustanovení § 2, odst. 2 návrhu se zřizuje pro Středočeský kraj a pro hlavní město Prahu jediná geodetická a kartografická správa. Je zapotřebí vyjádřit, že tato jediná správa má působnost krajské správy podle tohoto zákona, protože by vzhledem k ustanovení odstavce jedna a legislativní zkratce v něm uvedené, mohly vzniknout pochybnosti, zda jde o správu s krajskou působností.
Druhá úprava se týká účinnosti zákona. Ústavně právní výbor ČNR došel k závěru, že pro zabezpečení podmínek k realizaci zákona je zapotřebí přiměřené doby, a navrhuje proto, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 1973 a v tomto smyslu byla také provedena změna v ustanovení § 6.
Soudružky a soudruzi, jménem ústavně právního výboru ČNR navrhuji, aby Česká národní rada vládní návrh zákona České národní rady o orgánech geodézie a kartografie, jenž máte předložen v tisku č. 37, schválila s úpravami, jak jsem je uvedl a jak jsou také obsaženy ve zprávě ústavně právního výboru ČNR k uvedenému vládnímu návrhu v tisku č. 41.
Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji poslanci Izákovi za jeho zpravodajskou zprávu. O slovo se přihlásil z pověření vlády ČSR předseda Českého úřadu geodetického a kartografického ing. František Koubek. Prosím ho, aby se ujal slova.
Předseda ČÚGK ing. František Koubek: Vážené soudružky a soudruzi, předložený návrh zákona České národní rady o orgánech geodézie a kartografie je svým obsahem stručný, avšak jeho význam je pro celé odvětví geodézie a kartografie i pro národní hospodářství a obranu státu velmi podstatný.
V řadě minulých let pečovaly geodetické organizace především o to, aby na celém území státu byla dobudována základní přesná polohová a výšková síť a na jejím základě byly sestrojeny mapy příslušných měřítek, z nichž značná část nesloužila přímo potřebám obyvatelstva. Taková činnost vyplývala z polohy našeho státu v Evropě a v dané časové etapě byla nezbytná.
Další část kapacity geodetických služeb byla orientována pro potřebu národního hospodářství. Z uvedeného vyplývá, že značná část výsledků činnosti geodetů zůstala utajena a že občané se setkávali s geodetickou službou převážně jen na úrovni dnešních středisek geodézie v okresech při vyřizování svých občanských zájmů v souvislosti s údržbou nemovitostí.
Geodetické služby mezitím procházely uvnitř složitým vývojovým organizačním i technologickým procesem, rozsah jejich činnosti se velmi rozšířil.
Jen například chci uvést, že resort geodézie organizuje sledování, měření a výpočty drah družic, měření horizontálních i vertikálních pohybů zemské kůry, a to v úzké spolupráci geodetických služeb a akademií věd socialistického tábora, spolupracuje na úkolech důležitých pro obranu země, přičemž některé práce jsou mimo naše území i mimo Evropu. Jen namátkově uvádím například práce na transsaharské dálnici a měřické práce základního významu v Nepálu.
Geodeti přicházejí jako první, ještě před projektanty na území, kde později jsou budovány velké stavby naší epochy, například Lipenská přehrada, Želivská přehrada, dálnice, Žďákovský, Zvíkovský a naposledy Gottwaldův most přes Nuselské údolí, ropovody, energovody, výstavba sídlišť, výstavba metra a podobně.
Náklady na měřické práce představují malý podíl těchto investic, ale od přesnosti a včasnosti práce geodetů závisí nejen úspěšný průběh stavby, ale i celá provozní spolehlivost investic.
Zvýšené požadavky jsou nejen náročné na růst kvalifikace pracovníku, na organizaci prací, ale je třeba zvládnout zcela nové technologie, které před deseti lety byly neznámé. Plánovitost s několikaletým předstihem je zcela nezbytná.
Proto chci ukázat na význam státního vlivu, který lze uplatňovat zřízením krajských geodetických a kartografických správ, na včasnou připravenost investic. Až dosud se často setkáváme s požadavky na geodetické práce, které jsou uplatňovány velmi opožděně, nehospodárně, pro nadměrně rozsáhlá území, prosazují se i termíny, které ohrožují přímo kvalitu těchto prací.
Koordinační činnost na krajské úrovni, která byla prakticky ve všech krajích víc jak jeden rok zkoušena, přinesla v tomto směru mnoho užitečného. Navrhovanou zákonnou normou lze účinně překonávat v úzké součinnosti s národními výbory všech stupňů řadu nedostatků.
Nedostatky v koordinaci, bez navrhované zákonné úpravy se projevovaly například v tom, že teplovod v Trutnově byl měřen zbytečně dvakrát, elektrárna v Poříčí byla rovněž dvakrát měřena, poněvadž základní plán závodu se ztratil, různé projektové organizace nezávisle na sobě vyhotovovaly plány a projekty prakticky na témže území, které neměly vzájemnou návaznost, nemluvě o řadě případů, kdy pod zem jsou vložena různá vedení a sítě, o kterých zakrátko není k dispozici spolehlivá informace a hospodářské ztráty jsou ze zkušeností dostatečně známé.
Pro realizaci navrhované zákonné úpravy mohou vzniknout podobné nedostatky jen porušením zákona.
Jedním z důležitých úkolů, který resort zajišťuje, je evidence nemovitostí. Je to oblast činnosti, kolem které bylo v minulosti mnoho nedostatků i nejasností, řada oprávněných i neoprávněných kritik.
V předválečné republice existovaly katastrální úřady, které měly k dispozici katastrální mapy, jejichž hlavním úkolem bylo udržovat tyto operáty v souladu se stavem v přírodě hlavně proto, aby mohla být vyměřována s potřebnou spolehlivostí pozemková daň.
Po osvobození, zejména pak ve smyslu závěrů IX. sjezdu KSČ, úloha půdy nabyla jiný charakter a rovněž činnost středisek geodézie v okresech měla v souvislosti s tím jinou náplň.
Dnešní evidence půdního fondu i ostatních nemovitostí má základní význam pro řízení národního hospodářství. Na území našeho státu, i když hospodaříme na větších celcích než před léty, je stále ještě 18 miliónů pozemků, 2,5 miliónů domů a statisíce chat. U každého pozemku nebo objektu je v resortní evidenci v průměru sledováno 15 údajů.
V souhrnu je tedy evidováno 350 miliónů informací. Ročně dochází ke změnám u 2 miliónů objektů evidence, což zahrnuje 30 miliónů informací. Zřejmě jde o úkol organizačně i technicky náročný.
Úspěšné zvládnutí tohoto úkolu nesporně vyžaduje posílení vlivu státu na tuto činnost, a to ve smyslu navrhovaného zákona o orgánech geodézie a kartografie, vyžaduje další prohloubení součinnosti s národními výbory, orgány a organizacemi a samozřejmě i změnu organizace, technologie a nasazení nejmodernějších výpočetních a zobrazovacích metod.
Dosavadní polní měřičské práce jsou postupně, ale energicky nahrazovány využitím leteckých snímků ve spolupráci s MNO, dokumentace se převádí na mikrofilm a děrné pásky, nové mapy jsou vyhotovávány kresbou na automatech a na středních samočinných počítačích. Počínaje již letošním rokem bude každoročně zpracována evidence na pětině území státu. Nové metody byly v minulém roce prakticky odzkoušeny, v rámci geodetických služeb socialistického tábora zkušenosti vzájemně vyměněny a letošního roku již nastoupila plánovitá realizace.
Nový systém umožňuje jak v otázkách evidence půdy, tak v dalších četných požadavcích dat podle celospolečenského zájmu diferencovanou pomoc jak konkrétním okresům, ale i krajům, zvládnout při nezvýšeném stavu pracovníků všechny hlavní úkoly národního hospodářství, včetně náročné pomoci pražské aglomeraci, Severočeskému kraji a dalším preferovaným územím.
Těchto výsledků mohlo být dosaženo díky velké podpoře krajských stranických orgánů a orgánů národních výborů v koordinačním úsilí při projednávání pořadí důležitosti jednotlivých akcí.
Resort Českého úřadu geodetického a kartografického pracuje více než rok v nové organizační struktuře, krajské geodetické a kartografické správy, jejichž funkce má být navrhovaným zákonem v zákoně podložena, existují však v určitém právním provizóriu. Dosažené výsledky za uplynulý rok jednoznačně potvrzují oprávněnost nové organizační výstavby nejen ekonomicky, ale i zvýšením kapacit pro plnění úkolů národního hospodářství i podstatně zvýšeným uspokojováním potřeb obyvatelstva. Efekt některých opatření se projevuje až v letošním roce vzhledem k jejich dlouhodobějšímu charakteru, ale mohu informovat dnešní plenární zasedání, že počet stížností oprávněných i neodůvodněných v loňském roce klesl o jednu desetinu v průměru z dřívějších let. Resort pokračuje nadále v úsilí ke zlepšení služeb i informovaností občanů, národních výborů i jiných orgánů a organizací. V Jihomoravském kraji jsme zkoncentrovali úsilí k tomuto cíli. V součinnosti s národními výbory, soudy, notářstvími, prokuraturou, spořitelnami a dalšími organizacemi jsme vypracovali informační systém, který po odzkoušení a případném vylepšení chceme celostátně uplatnit, abychom stížnosti i připomínky ještě dále snížili a hlavně úkoly národních výborů dále usnadnili a potřeby obyvatel ještě lépe plnili.
Současně bych vás chtěl, vážení soudruzi poslanci, ujistit, že náš resort, jak bylo konstatováno na varšavské konferenci geodetických služeb socialistických států, plní odpovědně a přesně v termínu úkoly, které v rámci mezinárodní spolupráce našeho tábora převzal. Na druhé straně nezakrýváme, že v našem resortu je i řada problémů a potíží, že jsou i nedostatky v práci. Dbáme na to, aby je odstranili ti vedoucí pracovníci, kteří musí nést odpovědnost.
Závěrem, vážené soudružky a soudruzi poslanci, bych si vás dovolil požádat o pochopení a porozumění v jedné záležitosti. Když vstoupí navrhovaný zákon v platnost po dnešním projednání, dostanou příslušní pracovníci resortu v okresech i krajích za úkol, aby vás osobně informovali, jak nová zákonná opatření v jednotlivých volebních obvodech uvádějí v život a jak odvětví geodézie se podílí na řešení konkrétních úkolů v okresech a krajích. Věnujte prosím těmto jednáním svou pozornost. Děkuji vám za pozornost.