Úterý 25. dubna 1972

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji ministru Josefu Havlínovi za jeho odpověď na podanou interpelaci. Jeho odpověď dostanete v odpoledních hodinách písemně k dispozici, abyste mohli použít i ve své politické činnosti.

Podle jednacího řádu ČNR koná Česká národní rada na odpověď na interpelaci rozpravu a hlasováním zaujímá stanovisko k této odpovědi. Hlásí se někdo do rozpravy? Není tomu tak. Můžeme přistoupit k hlasování.

Navrhuji, aby Česká národní rada přijala usnesení, že bere odpověď ministra školství ČSR ing. Josefa Havlína na interpelaci poslance Václava Rungeho ve věci přijímacího řízení z pohraničních okresů na vysoké školy se souhlasem na vědomí.

Má někdo jiný návrh? Žádný jiný návrh není.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji vám.

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Je někdo proti? /Nikdo./

Tím je projednán tento bod pořadu. Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu, a to je

V.

Zpráva Nejvyššího soudu České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti

Písemný text této zprávy byl poslancům České národní rady rozdán. Prosím předsedu Nejvyššího soudu ČSR dr. Josefa Ondřeje, aby zprávu Nejvyššího soudu uvedl svým výkladem.

Předseda Nejvyššího soudu ČSR Josef Ondřej: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, Nejvyšší soud ČSR předkládá plénu České národní rady k projednání podle čl. 145 ústavního zákona o čs. federaci a § 3 ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje VIII. hlava ústavy zprávu o stavu socialistické zákonnosti v roce 1971.

Rozbor stavu socialistické zákonnosti jak je v podrobnostech obsažen v předložené zprávě ukazuje, že v uplynulém období bylo úsilí všech státních orgánů, hospodářských a společenských organizací zaměřeno na upevňování socialistické zákonnosti, která je jedním z významných metod uskutečňování funkce socialistického státu ve všech oblastech života socialistické společnosti.

Úkoly vytyčené XIV. sjezdem KSČ k realizaci programu všestranného rozvoje naší společnosti vyžadují, aby socialistická zákonnost, která plní důležité poslání nejen ve vnitřním životě státního a vůbec společenského mechanismu, ale uplatňuje se i v oblastech vztahů jednotlivce a státu a jeho orgánů a ve vzájemných vztazích občanů, byla dále posilována a upevňována. Proto také sjezdové dokumenty s veškerým důrazem podtrhují význam práva v životě společnosti. Současně zdůrazňují, že upevňování socialistického právního řádu je úkolem celospolečenským, na němž se musí aktivně podílet všechny státní orgány, hospodářské a společenské organizace i všichni občané.

K úspěšnému plnění těchto náročných úkolů byly pod vedením KSČ vytvoření potřebné podmínky, především politickou konsolidací poměrů na bázi socialistických principů a zabezpečení pozitivního rozvoje našeho národního hospodářství, což přivodilo výrazné pozitivní změny ve všech oblastech života společnosti. Proto zabezpečení dalšího dynamického rozvoje naší socialistické společnosti je mimořádně důležité, aby přísné dodržování zákonů a ostatních právních předpisů dále utvrzovalo její stabilitu a upevňovalo její vnitřní organizovanost, aby zabezpečovalo jednotnou regulaci socialistických společenských vztahů v rámci demokratického centralismu v souladu s tím, jak se zvyšují nároky na rozvoj materiálních a kulturních podmínek života společnosti v procesu utváření rozvinutého socialistického společenského systému.

Dosažení vyšší úrovně dodržování socialistické zákonnosti bezpodmínečně vyžaduje, aby především všechny státní orgány, hospodářské i společenské organizace ve své činnosti důsledně dodržovaly právní předpisy. Proto XIV. sjezd Komunistické strany Československa výslovně zdůrazňuje nutnost respektování zákonů, dodržování norem socialistického soužití, a proto činí závěr, že úcta k zákonům a k právu se musí stát v naší společnosti přirozeným jevem.

Prohlubování socialistické zákonnosti je závislé na rozvoji socialistické demokracie, opírající se o posilování socialistického právního vědomí občanů. V. I. Lenin poukazoval na to, že zdrojem síly socialistického státu je nerozborný svazek s masami a jejich zapojení do skutečné správy společenských záležitostí. V této plné shodě s těmito idejemi XIV. sjezd Komunistické strany Československa vytýčil požadavek stále širší účasti lidových mas na správě státu. Tento proces je nerozlučně spjat se zvyšováním společenské aktivity, politické uvědomělosti, duchovní vyspělosti našich lidí, se zlepšením práce národních výborů, odborů, Svazu socialistické mládeže a ostatních společenských organizací. Také u soudních orgánů nutno rozšiřovat účast zástupců lidu v jejich činnosti.

Zkušenosti potvrzují, že pro posilování socialistické zákonnosti je neméně významné zdokonalování socialistického zákonodárství, které musí být nejen v souladu s novými objektivně podmíněnými potřebami socialistické společnosti, ale musí je vyjadřovat jasně, srozumitelně a ve vzájemné návaznosti. Posledně uvedený požadavek je důležitý mimo jiné i z toho důvodu, že výklad právních norem a jejich používání není jen věcí pracovníků odborného aparátu, ale též širokého okruhu volených funkcionářů, kteří se významnou měrou podílejí na realizaci právního řádu ve společenské praxi.

Zabezpečení přísného a přesného dodržování socialistické zákonnosti vyžaduje vést rozhodný boj se všemi negativními jevy a především s kriminalitou jako nejhrubší formou jejího porušování.

Posuzováno v dlouhodobých časových úsecích - mohli jsme po řadu let konstatovat pokles kriminality. Snižující se počty poruchových společenských jevů, jaké představují trestné činy, považovali jsme v minulosti za jev takřka zákonitý a samozřejmý pro vývoj socialistické společnosti a předpokládali jsme, že tento vývoj bude automaticky a trvale pokračovat. Zkušenosti z posledních let nás však přesvědčily o tom, že věci nejsou zdaleka tak jednoduché.

Skutečnost, že jsme odstranili změnou společenského řádu četné společenské podmínky kriminality, nevede ještě sama o sobě k automatickému snižování trestné činnosti a ostatních negativních jevů. Ukazuje se, že vědomí lidí se neformuje v návaznosti na rozvoj ekonomické základny mechanicky, ale že je nezbytné věnovat maximální pozornost výchově lidí v duchu socialistických idejí a v rámci tohoto široce rozvinout právní výchovu pracujících.

Ze srovnání situace v letech 1970 a 1971 vyplývá, že zatímco na některých úsecích dochází k poklesu kriminality, na jiných se její úroveň stabilizuje a na dalších zjišťujeme růst počtu pachatelů trestných činů a přečinů.

Z rozboru, který jsme provedli, vyplývá, že ve srovnání s rokem 1970, kdy bylo pravomocně odsouzeno 76 145 osob, se počet odsouzených v roce 1971 zvýšil na více než 98 850 pachatelů trestných činů a přečinů. Pouze z této skutečnosti nelze ještě činit závěr o růstu kriminality, uvážíme-li, že se zvýšila kvalita a intenzita práce orgánů činných v trestním řízení a že tudíž dochází k důslednějšímu odhalování a stíhání pachatelů trestné činnosti. Zodpovězení této otázky bude vyžadovat provedení hlubších analýz, opírajících se o další poznatky v širších souvislostech, neboť nelze přehlédnout, že zde působí celá řada příčin a okolností, jako je např. neodhalená trestná činnost, změny v zákonodárství apod.

V souvislosti se současným stavem kriminality je třeba si zvlášť povšimnout skutečnosti, že je do značné míry ovlivňována růstem počtu případů osob, které se dopouštějí znovu trestné činnosti vzdor tomu, že již byly jednou nebo několikráte potrestány. Více než 40 % pachatelů, kteří byli v roce 1971 našimi soudy pravomocně odsouzeni, nestálo před soudem poprvé, ale dopustili se trestné činnosti opětovně. Je to nesporně jev velmi negativní, uvážíme-li dále i to, že vedle recidivistů je nebezpečná řada i těch pachatelů, kteří sice nebyli vícekrát trestáni, avšak již před prvním odsouzením se trestné činnosti dopouštěli po delší dobu. Velký podíl recidivistů je mezi pachateli rozkrádání a krádeží, jakož i mezi pachateli souzenými pro násilné činy proti životu a zdraví.

Vysoký počet recidivistů ukazuje, že se zatím málo daří zabezpečovat trvalou převýchovu a nápravu osob, které se dopouštějí protispolečenské činnosti opětovně. Aktuálním úkolem je proto vypracování komplexního systému převýchovy odsouzených, včetně opatření směřujících k jejich resocializaci poté, co se vrátí z výkonu trestu odnětí svobody. Pro účinnější boj s recidivou trestné činnosti vytváří předpoklady i připravované zavedení ochranného dohledu společnosti nad způsobem života a chováním recidivistů, který jim bude podstatně zužovat možnosti opětovného páchání trestné činnosti.

Naše zákony počítají s aktivní účastí zejména národních výborů, organizací ROH, SSM a JZD při nápravě odsouzených vracejících se z výkonu trestu. Ukazuje se, že tato péče není na úrovni současných požadavků, i když nelze přehlédnout, že ve srovnání s rokem 1970 došlo již k určitému zlepšení.

Současný stav kriminality je na některých úsecích, zejména u trestných činů proti životu a zdraví a u ostatních násilných trestných činů, ovlivňován požíváním alkoholických nápojů.

Výmluvně to ukazuje skutečnost, že z činů souzených v roce 1971 byla zhruba třetina spáchána pod vlivem alkoholu. U některých kategorií trestné činnosti je jejich páchání pod vlivem alkoholu přímo typické. Tak u výtržnictví a u útoků na veřejné činitele je vliv alkoholu zjišťován ve více než 70 % souzených případů, u trestných činů úmyslného ublížení na zdraví a u rvaček ve více než 41 % případů. Zvlášť zhoubně se projevuje požívání alkoholu u mladistvých. Například v případech útoků na veřejné činitele je téměř polovina mladistvých pachatelů ovlivněna alkoholem.

Tato situace je důsledkem skutečnosti, že boj proti alkoholismu není veden systematicky a není stále doceňován. Příslušné orgány a organizace neplní v celém rozsahu úkoly vyplývající pro ně ze zákona o boji proti alkoholismu, který byl přijat již před deseti lety.

Problémem zůstává nepříznivý vývoj kriminality mládeže. O otázkách mladých lidí se hodně mluví a píše. Není možno některé negativní jevy, které se u mladých lidí projevují podceňovat, ale není také třeba z nich vyvozovat závěry o naší mládeži jako celku.

Jaké poznatky vyplývají z vyhodnocení roku 1971? U mladistvých, tj. ve věku od 15 do 18 let převažují útoky proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví. Vysoký počet je krádeží motorových vozidel a věcí z uzavřených automobilů. Zanedbatelnou není ani násilná trestná činnost páchána mladistvými. Vcelku lze říci, že mezi mladistvými, kteří se objevují před našimi soudy, mají převahu zejména lidé s nižší duchovní úrovní a nedostatečným školním vzděláním. To jsou signály, které nelze přehlédnout, když hledáme prostředky a cesty k nápravě.

Před naše soudy přicházejí mladí lidé již jako pachatelé trestných činů a přečinů. Soudy vystupují v roli toho, kdo trestá. Je však nanejvýš nutné, aby se nedostatky ve výchově mládeže důkladně a odpovědně zabývali ti, kteří k nim mají nejblíže, a to ještě daleko dříve, než mladí lidé mohou spáchat trestný čin. Mám na mysli především rodiče. V rodině je hlavní těžiště mladých lidí, vytváření a formování jejich charakteru. A potom ve škole a na učilišti. Především na těchto činitelích, ale též na práci společenských organizací, záleží, jak budou mladí lidé připraveni pro další život nejen po odborné stránce, ale také jak se bude utvářet jejich charakter a v souvislosti s tím i poměr ke společnosti. Rozhodující je vztah dospělých k mladým lidem, podmínky, které pro zdravý a kulturní život mladých lidí vytváříme.

Podmínkám a příčinám trestné činnosti především u mládeže bude třeba předcházet mnohem důsledněji než dosud. V této souvislosti je nutno konstatovat, že tomuto naléhavému požadavku neodpovídá dosavadní postih osob, narušujících mravně i morálně vývoj mládeže, což se týká zejména postihu nesvědomitých pracovníků pohostinství i jiných osob, které podávají nezletilým osobám alkohol a tím ohrožují jejich tělesný a mravní vývoj. V ČSR soudy odsoudily za rok 1971 jen 56 takových případů. Z toho byly pouze 2 osoby postiženy pro trestný čin. Přitom všichni víme, že tyto případy nejsou tak ojedinělé jak by se mohlo z této praxe dovozovat.

Vůči mládeži je nutné plně rozvinout výchovné působení všech státních a společenských orgánů a uplatnit přednosti a možnosti socialistického společenského řádu, který poskytuje pozitivní životní cíle a perspektivy.

Vážným problémem je trestná činnost proti ekonomice. Zejména rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, které je nejpočetnější skupinou trestné činnosti poškozující naši ekonomiku. Tato trestná činnost je o to závažnější, že další celkový rozvoj naší socialistické společnosti bezprostředně závisí na plnění úkolů v ekonomické oblasti, jak je na podkladě úkolů XIV. sjezdu vytýčilo plenární zasedání ÚV KSČ v únoru tohoto roku, že kriminalita tohoto druhu podstatně zeslabuje účinnost opatření přijatých pro rozvoj ekonomiky a zkracuje výsledky dosahované v národním hospodářství.

V roce 1971 bylo pro trestné činy a přečiny rozkrádání odsouzeno téměř 16 tisíc osob, zatímco v roce 1970 něco přes 11 tisíc pachatelů. Ze srovnání uvedených údajů vyplývá, že počet pachatelů vzrostl v roce 1971 o více než 5 tisíc osob. Rozkrádání je umožňováno nedostatky v evidenci, kontrole a vůbec při ochraně národního majetku. Hospodářské organizace a jejich orgány neuzavírají všechny cesty vedoucí k rozkrádání. Mám na mysli např. nepořádky ve výrobě, nedostatečně účinnou kontrolu uskladněného materiálu nebo zboží, nedostatky v organizaci práce apod. Negativně zde také působí v krizovém období značně narušený stav právního vědomí, jak o tom svědčí skutečnost, že tyto delikty většinou nenarážejí ve veřejnosti na žádoucí odpor.

Tyto skutečnosti musí být pro všechny státní orgány a především hospodářské organizace a jejich vedení, kontrolní orgány, ale také i pro všechny pracovníky signálem, kam zaměřit soustředěné úsilí a jak důsledněji přispět k účinnější ochraně majetku v socialistickém vlastnictví.

Vedle účasti pracujících na řízení a správě socialistického státu je třeba usilovat o to, aby - jak zdůrazňoval V. I. Lenin - "každý uvědomělý pracující, každý uvědomělý dělník, se cítil být nejen hospodářem ve svém závodě, ale také i představitelem státu".

Předním úkolem je jednak účinněji zabezpečit ochranu majetku v socialistickém vlastnictví, jednak vytvořit na závodech a na ostatních pracovištích, především důsledným uplatňováním zákoníku práce, takové prostředí a ovzduší, které nenechá žádného poctivého pracujícího lhostejným k tomu, že někteří z jeho spolupracovníků se obohacují na úkor celku. Je nezbytné vymýtit cílevědomou politickou prací i důslednou činností státních orgánů, ještě často přežívající názor, že "z cizího krev neteče", přičemž tímto "cizím" se rozumí vše, co není ve vlastnictví toho kterého jednotlivce.

Jednou z cest, které vedou k všestrannému zkvalitnění ochrany celospolečenských zájmů i z tohoto hlediska, je důsledné realizování úkolů vyplývajících z usnesení předsednictva ÚV KSČ z 8.10.1970 a usnesení vlády ČSR č. 1 ze dne 5. ledna 1972 pro tuto oblast, dále všeobecné upevnění pracovní kázně a důsledné prosazování požadavku návratnosti způsobených škod.

Základním problémem silniční dopravy je trestná činnost, k níž dochází v souvislosti s haváriemi motorových vozidel.

Pro trestné činy spáchané v dopravě bylo v roce 1971 odsouzeno něco více než 16 000 osob, které jednaly zhruba v 60 % případů pod vlivem alkoholu. V souvislosti s tím je třeba uvést, že počet pachatelů, kteří odcizili vozidlo, se zvýšil z 2600 osob v roce 1970 na 4823 odsouzených v roce 1971.

V souladu s dosaženou konsolidací poměrů ve společnosti došlo v roce 1971 k dalšímu upevnění veřejného pořádku. O tom svědčí skutečnost, že v roce 1971 poklesl počet pachatelů útoků proti veřejnému činiteli na 2700 osob, zatímco v roce 1 970 bylo pravomocně odsouzeno pro trestnou činnost tohoto druhu více než 3270 pachatelů. I když nelze tento vývoj přeceňovat, svědčí to o tom, že proces ochrany veřejného pořádku přináší pozitivní výsledky, které vytvářejí předpoklady pro jeho další upevňování.

Zesílit boj proti trestné činnosti vyžaduje pohotové a účinné odhalování pachatelů trestné činnosti a zrychlení trestního řízení tak, aby v co nejkratší době po odhalení pachatele následoval jeho energický postih.

Srovnáme-li soudní postih v roce 1971 se situací v roce 1970, můžeme konstatovat, že došlo k dalšímu zlepšení. Prosazuje se vědomí, že liberalistický přístup je na škodu společnosti a že nepomáhá k omezení kriminality. Svědčí o tom stav vývoje ukládání trestů, který charakterizuje v roce 1971 vzestup nepodmíněných trestů odnětí svobody. Zatímco v roce 1968 činil z celkového počtu odsouzených podíl nepodmíněných trestů odnětí svobody toliko 24,7 % a v roce 1969 21 %, stoupl v roce 1970 na 30,1 % a v roce 1971 dokonce na 35,7 %.

Současný stav kriminality však vyžaduje, aby soudy zostřily trestní postih v souladu s poznatky obsaženými v projednávané zprávě a se závěry, které vyplývají z rozboru stavu socialistické zákonnosti pro jednotlivé úseky trestné činnosti.

Zpřísnění soudního postihu není ovšem samo o sobě všelékem, který vymýtí z naší společnosti kriminalitu. V souladu s represí se musí dostat do středu pozornosti i předcházení, prevence protispolečenské činnosti, opřená o politicky správnou a vysoce odbornou úroveň státních orgánů a o prohloubení právního vědomí pracujících.

Zvýšení účinnosti úsilí o omezování kriminality vyžaduje, aby do boje proti ní byly zainteresovány všechny orgány a organizace zabývající se hospodářskou a kulturní výstavbou i společenské organizace. Opatření prováděná k jejímu omezování musí být koordinována a postihovat hlavní faktory kriminality.

Poznatky také ukazují, že je třeba účinněji zjišťovat příčiny a podmínky, z nichž vyrůstá většina protispolečenských jednání a jevů narušujících společenské vztahy a že je velmi důležité vytvářet ovzduší nesmiřitelnosti, které by znemožňovalo nebo ztěžovalo porušování platných právních předpisů. Současně je třeba působit k překonání přežívajících názorů, že boj s kriminalitou je výlučně záležitostí mocenských orgánů státu a zainteresovat na něm širokou veřejnost.

Podaří-li se nám čelit takovým jevům, které se již po dlouhou dobu ukazují jako rozhodující pro rozsah a závažnost kriminality, jakými jsou zejména trestná činnost proti ekonomice, trestná činnost mladých lidí, recidiva a vliv alkoholu, pomůžeme tím řešit mnohem širší problém, spočívající v odstranění následků nedávné minulosti, jako je u některých občanů neúcta k právnímu řádu, pokles občanské disciplíny a hospodářské i pracovní kázně.

Mimořádnou úlohu hraje v těchto souvislostech prosazení správného pojetí vztahu občana ke státu. Ukazuje se, že bude třeba vyvinout nemalé úsilí k překonání postojů některých lidí, kteří plně využívají všech práv a výhod socialistické společnosti a jich se intenzívně dovolávají, ale vůbec se již nestarají, aby plnili své povinnosti vůči socialistické společnosti. Je třeba zdůraznit, že práva a povinnosti občanů jsou v socialismu spjaty, přičemž základem je důsledné plnění povinností k socialistickému státu a společnosti. S tím velmi těsně souvisí otázky socialistické pracovní kázně, jejíž upevnění má prvořadý význam pro úspěšné zvládnutí úkolů stanovených únorovým plénem ÚV KSČ k realizaci závěrů XIV. sjezdu pro ekonomickou oblast. Úsilí o prohloubení socialistické zákonnosti na úseku pracovní kázně se musí stát nezbytnou součástí řídící činnosti všech vedoucích pracovníků. Platné právní předpisy jim k tomu poskytují potřebné právní prostředky. Je jen třeba důsledně je uvést v život.

Mluvíme-li o posledně uvedených záporných stránkách našeho života, neopomíjíme skutečnost, že většina pracujících plní řádně své povinnosti. Právní řád poskytuje účinnou ochranu jejich oprávněných zájmů a vytváří pro ně potřebnou právní jistotu. Tito občané právem nesou nepříznivě, že se někdy nepostupuje dostatečně energicky proti těm, kteří porušují zákony a pravidla socialistického soužití. Zabezpečení této ochrany proto nutně vyžaduje důsledně dbát na to, aby všichni občané plnili řádně své povinnosti. Právě v tom je důležitá stránka ochrany práv občanů, neboť to, co je pro jednoho člověka právem, předpokládá obvykle u druhého povinnost řídit se podle práva. Podobně i to, co je právem celku, předpokládá povinnost každého jednotlivce, kolektivu i společenské skupiny plně a důsledně uplatňovat celospolečenský zájem. Při takovém chápání vztahu občana a státu můžeme prakticky naplnit politickou možnost, kterou dává socialismus. Stát tvoříme my všichni a socialistickou společnost budujeme pro sebe.

V této souvislosti bych chtěl poukázat i na další celospolečenské problémy, které mají rovněž vliv na stav dodržování socialistické zákonnosti a upevňování společenských vztahů. Soudy se v občanskoprávní oblasti zabývají nejvíce, stejně jako v uplynulých letech, věcmi nezletilých dětí a rozvody.

V roce 1971 bylo více než 23 600 případů rozvodů manželství. Ve srovnání s rokem 1970 je tu růst o 10 %. Je znepokojující, že převážně byla rozváděna manželství mladá, což signalizuje nedostatky v připravenosti mladých lidí pro rodinný život. Mladí lidé vstupují často do manželství, aniž si uvědomují závažnost a význam tohoto kroku pro svůj život a aniž vždy pociťují potřebnou odpovědnost za výchovu dětí, které se v manželství narodí. Zhruba dvě třetiny rozvedených manželství byla manželství s nezletilými dětmi.

Usilujeme o snížení rozvodovosti. To se však může podařit jen tehdy, jestliže se na tomto úkolu bude podílet vedle soudů celá společnost. Prostředky soudů jsou přece jen omezené už proto, že jsou použitelné až v době, kdy zpravidla manželství je již rozvráceno. O to víc je třeba předcházet rozvratům manželství, zejména výchovou a přípravou mladých lidí pro život v manželství a rodičovství. Bude nutné vzbudit větší zájem státních, ale i společenských organizací, aby pečovaly o předcházení všemu, co může manželství narušovat a v širším měřítku zapojit do této činnosti také instituce, které jsou odborně vybaveny řešit manželskou problematiku.

Zvláštní pozornost zasluhují otázky výchovy a výživy nezletilých dětí. Společensky nežádoucím jevem je značný počet případů výchovy dětí projednávaných před soudy. Některá opatření jsou sice nutným důsledkem rozchodů rodičů a musí být řešena soudy, řada výchovných opatření by však neměla před soudy vůbec přicházet. Těžiště výchovného působení by mělo být ve spolupráci rodičů se školou, národními výbory a společenskými organizacemi, aby již při prvních negativních projevech mohla být výchova dětí příznivě ovlivňována.

Pokud jde o otázky úpravy výživného pro děti bylo v roce 1971 rozhodnuto téměř 70 tisíc případů. Soudy jsou často kritizovány za zdlouhavé vyřizování těchto případů. Mohu vás ujistit, že častou příčinou tohoto nepříznivého jevu bývá skutečnost, že soudům dá někdy velkou práci, než zjistí, kde se nachází otec nebo matka, kterým je třeba výživné uložit. Ani osoby povinné výživou ani zaměstnavatelské organizace často neplní oznamovací povinnosti uložené zákonem a nejsou proti nim vyvozovány patřičné důsledky.

Současné úsilí bezpečnosti, prokuratury a soudů je charakterizováno třídním pojetím úkolů a dalším upevněním zákonnosti v jejich činnosti. Tyto orgány plní své poslání politickomocenských nástrojů socialistického státu, poskytují potřebnou ochranu základním společenských a ekonomickým vztahům a podporují jejich rozvoj. Obdobné úsilí vyvíjejí i státní notářství.

Tím, že ve zprávě poukazujeme na potřebu zainteresovat do boje za zachování socialistické zákonnosti síly celé společnosti a že zdůrazňujeme nutnost, aby opatření prováděná k omezení trestné činnosti i negativních jevů v občanskoprávní oblasti byla koordinována a postihovala hlavní faktory, které jsou jejich živnou půdou, nechceme se zbavit vlastní odpovědnosti za účinnost soudního rozhodování při ochraně společnosti, ale chceme zdůraznit, že pouze společenský a cílevědomý postup nás všech může přinést pozitivní výsledky.

Pozitivní tendence, které charakterizují vývoj soudnictví v České socialistické republice, nejsou bez nedostatků. Jsme si vědomi, že je třeba dále zkvalitnit rozhodovací činnost z třídně politických hledisek, prohloubit výchovné poslání vlastního řízení před soudy, důsledněji odhalovat příčiny a podmínky, které vytvářejí živnou půdu pro kriminalitu a ostatní negativní jevy a zvýšit účast soudů a státních notářství na právní výchově pracujících. Bude též nutno zrychlit řízení jak na občanskoprávním, tak na trestním úseku. V tomto směru lze očekávat, že připravované změny v oblasti trestního zákonodárství umožní rychlejší a účinnější postih pachatelů trestné činnosti.

Nejvyšší soud České socialistické republiky v úzké součinnosti s ministerstvem spravedlnosti ČSR usiluje cestou rozvíjení a prohlubování soudního dozoru o to, aby tyto nedostatky byly překonány a aby soudnictví plnilo své úkoly na kvalitativně vyšší úrovni odpovídající náročnosti úkolů vyplývajících pro justici ze závěrů XIV. sjezdu KSČ, z plenárního únorového zasedání ÚV KSČ a z předsednictva ústředního výboru z roku 1970 o stavu kriminality i z programového prohlášení vlády České socialistické republiky.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, projednávání zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti Českou národní radou má zásadní význam nejen pro další práci soudů a státních notářství, ale všech ostatních státních orgánů, organizací zabývajících se hospodářskou a kulturní výstavbou země i společenských organizací.

Při dalším upevňování a prohlubování socialistické zákonnosti se můžeme opřít o zkušenosti, které jsme získali v období konsolidace naší společnosti a o výsledky, které dosahujeme při plnění úkolů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa. Pomáhá nám v tom názorová jednota na řešení principiálních otázek souvisejících s dalším upevňováním socialistické zákonnosti a na formy a metody, pomocí nichž je třeba realizovat opatření, která Komunistická strana Československa přijala pro tuto oblast.

Naléhavým úkolem, kterému musíme věnovat soustředěné úsilí, je výchova občanů v duchu principů, jimiž je ovládána socialistická společnost a v souladu s požadavky na prohlubování jejich právního vědomí. To znamená svést rozhodný boj s buržoazní ideologií, překonávat přežívající maloměšťácké předsudky, intenzívně a koordinovaně působit na formování a upevňování pozitivních vlastností, které mají charakterizovat socialistického člověka. Závěry XXIV. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu jsou pro nás také v této oblasti pramenem poznání, jak postupovat při řešení současných problémů upevňování a prohlubování socialistické zákonnosti jako jedné ze základních metod uskutečňování funkcí socialistického státu při zabezpečování programu všestranného rozvoje naší socialistické společnosti.

Ujišťuji vás, vážené soudružky a soudruzi poslanci, že soudy a státní notářství České socialistické republiky v součinnosti s ostatními státními orgány a hospodářskými a společenskými organizacemi učiní vše k tomu, aby socialistická zákonnost byla dále prohloubena a upevněna.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP