V důsledku zvýšených materiálových nákladů nebude splněn plánovaný zisk o 1,9 miliardy korun. Přitom relativní úspory mzdových nákladů a zisk vyplývající z růstu produkce činily cca 1,1 miliardy korun, takže překročení materiálových a ostatních věcných nákladů nás stálo 3 miliardy korun.
Chtěl bych zdůraznit, že růst materiálových nákladů znamená ve své podstatě transformaci zdrojů použitelných na růst životní úrovně na neúčelné výdaje, které celé společnosti ani jednotlivým občanům nic nepřinášejí. Podobné plýtvání společenskými zdroji je zcela v rozporu s principy socialistické ekonomiky.
Státní rozpočet na rok 1972 počítá se zlepšením vývoje materiálových nákladů.
Pro okruh hospodářských organizací zahrnovaných do státního rozpočtu České socialistické republiky plánujeme průměrné snížení materiálové náročnosti výroby o 0,75 % proti očekávané skutečnosti roku 1971, což v absolutní výši znamená 1,2 miliardy korun. Vzhledem k dosavadnímu vývoji jde tedy o úkol, jehož splnění bude vyžadovat plné soustředění pozornosti podniků i řídících orgánů na řešení otázek efektivnosti, ale přitom o úkol reálný, splnitelný při mobilizaci rezerv vzniklých v minulých letech. Vždyť všichni víme, že řada podniků se v letech 1968 - 1969 zaměřovala na dosahování vyšších zisků především produkcí cenově výhodného sortimentu výrobků a služeb a přímým zvyšováním cen, zatímco problémům efektivnosti nebyla věnována náležitá pozornost. Opatření zaměřená na konsolidaci národního hospodářství včetně cenového moratoria, na zlepšení uspokojování potřeb obyvatelstva a na zásobování trhu levnějšími výrobky samozřejmě dolehla zejména na ty podniky, které nevěnovaly dostatečnou pozornost soustavnému provádění cílevědomých opatření k zajištění dalšího růstu rentability.
Říkáme otevřeně, že úkoly státního rozpočtu na rok 1972 jsou velmi náročné. Proto letos více než kdy jindy platí, že ekonomická práce sestavením rozpočtu nekončí, nýbrž teprve začíná. Je nezbytné, aby náročné úkoly plánu a rozpočtu byly na všech stupních řízení - v ministerstvech, výrobně hospodářských jednotkách a v podnicích již od samého počátku roku zabezpečovány řadou promyšlených a cílevědomých opatření a aby plnění plánu a rozpočtu bylo důsledně kontrolováno.
Všem vedoucím pracovníkům se musí dostat přímo do krve závěry XIV. sjezdu o zvyšování efektivnosti jakožto hlavním předpokladu rozvoje našeho hospodářství. Cestou k tomu je všestranné prosazování požadavků komplexní socialistické racionalizace. Jak se uvádí ve vládním prohlášení, vláda považuje socialistickou racionalizaci za významný nástroj zkvalitňování řídícího procesu a zvyšování efektivnosti národního hospodářství, za trvalou metodu organizátorské a řídící práce na všech stupních řízení. Nemůžeme říci, že jsme s dosavadními výsledky na tomto úseku spokojeni. V řadě případů plány racionalizace jsou spíše přívěsky k plánu, prací navíc, a nikoli páteří celé hospodářské činnosti a východiskem ekonomického uvažování a praktických opatření.
Při hledání příčin neuspokojivého vývoje výrobní spotřeby se ukazuje, že v mnoha případech bude nutno začít s důslednou prověrkou úrovně vnitropodnikového řízení. Není přece možné zodpovědně řídit a organizovat, usilovat o cílevědomé zvyšování efektivnosti bez spolehlivých, soustavně zpřesňovaných norem a kontroly jejich dodržování, bez řádně vedených kalkulací, operativní evidence, účetnictví, statistiky, pravidelně prováděných rozborů apod. K zlepšení dosavadního stavu by měla přispět i nová organizace komplexní soustavy ekonomických informací. Jde však o to, vyvarovat se jakéhokoliv formalismu a účelně uspořádat všechny složky vnitropodnikového řízení tak, aby podávaly ucelené podklady pro potřeby řídících pracovníků, aby ukazovaly úzká místa v hospodaření podniků a umožňovaly operativní zásahy i koncepční činnost do budoucna. Zkušenosti z řady podniků ukazují, že pořádek v této oblasti spolu s dodržováním pracovní kázně se vyplácí a přináší dobré výsledky pro podnik i společnost. Dobrá organizace práce, její technická připravenost a soustavné sledování vlivů působících na výsledky hospodaření tak zabraňují vzniku šturmovštiny a živelnosti ve vývoji efektivnosti.
Pracující by měli znát základní ekonomické ukazatele svého závodu a jeho výsledky. Měli by znát i cenu surovin, materiálu a základních prostředků, s nimiž pracují. Znají-li kolektivy podniků tyto údaje, znají-li příznivé důsledky racionálního hospodaření a je-li hmotná zainteresovanost účelně spojována s dosaženými úsporami, přináší iniciativa pracujících významné výsledky.
Po letech vážného oslabení řídící soustavy usilujeme o to postupně vytvořit novou kvalitu celého systému řízení. Tato práce již přinesla určité výsledky a budeme v ní dále pokračovat. Snažíme se vytvořit soustavu, v níž by samy podniky přicházely s návrhy, jak zvýšit efektivnost, v níž by nároky na společenské zdroje byly vystřídány vynalézavostí při odhalování vnitřních rezerv.
Významným rysem úsilí o vyšší efektivnost musí být i snaha o zvyšování kvality výrobků, uplatnění pořádku ve výrobě, boj proti lajdáctví, liknavosti a dalším přežívajícím nedostatkům a nešvarům.
Součástí takto pojaté řídící soustavy je i účinný kontrolní systém, který vedle faktických výsledků má i velký význam morálně politický. Proto jedním z důležitých úkolů státních a podnikových orgánů, ale i nás, poslanců zastupitelských orgánů, je bojovat za dodržování státní, plánovací a finanční disciplíny.
Chtěl bych tuto část výkladu shrnout stručně takto: otázka efektivnosti naší práce - to je otázka blahobytu všech pracujících. Tak jak to stanovil XIV. sjezd Komunistické strany Československa: dosažení plánovaného růstu životní úrovně je podmíněno trvalým rozvojem a zvyšováním efektivnosti výroby cestou intenzifikace všech činitelů hospodářského růstu a mobilizace nashromážděných rezerv. To je zákon, to je slovo, které musíme přeměnit v činy.
Státní rozpočet České socialistické republiky na rok 1972 je ve své výdajové straně z rozhodující části určen na financování rozvoje hospodářství České socialistické republiky a na financování společenské spotřeby.
Na plnění úkolů a další rozvoj hospodářství se počítá s celkovou částkou 24,8 miliardy korun, z toho připadá pro ústředně řízené hospodářské organizace na investice 5,6 miliardy korun a na neinvestiční dotace 10 miliard korun, pro jednotná zemědělská družstva dotace ve výši 2,2 miliardy korun.
Na krytí neinvestičních výdajů na společenskou spotřebu v oblasti kulturních a sociálních opatření se ve státním rozpočtu a v rozpočtech národních výborů České socialistické republiky na rok 1972 vynakládá 58 miliard korun. V oblasti výdajů na společenskou spotřebu se počítá s růstem, který odpovídá současným ekonomickým možnostem. Rozpočet zabezpečuje nová opatření, která byla v souvislosti s plněním úkolů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa v sociální oblasti přijata.
Rezoluce XIV. sjezdu Komunistické strany Československa považuje za jednu z ústředních otázek životní úrovně řešení bytového problému. Proto i vláda ve vládním prohlášení věnuje řešení bytové otázky mimořádnou pozornost. V bytové výstavbě se na rok 1972 uvažuje v České socialistické republice se zahájením výstavby 68 242 bytů a s dokončením 65 478 bytů. K zabezpečení tohoto úkolu počítá státní rozpočet s výdaji 9,6 miliardy korun. Je to o 10,3 % více než v roce 1971. Z uvedené částky připadá 6,5 miliardy korun na vlastní investiční výdaje na bytovou výstavbu, zbytek 3,1 miliardy korun tvoří subvence a příspěvky na družstevní, podnikovou a individuální bytovou výstavbu. Na úhradu ztráty bytového hospodářství je v rozpočtech národních výborů promítnuta částka téměř 2 miliardy korun. Celková částka 11,5 miliardy korun, kterou rozpočet zabezpečuje na bytovou výstavbu a údržbu, je úctyhodná. Tím více je třeba, aby na tomto úseku bylo důsledně uplatňováno hledisko hospodárnosti od přípravy výstavby až po provoz v bytovém hospodářství.
Výdaje na dávky důchodového zabezpečení se rozpočtují na rok 1972 ve výši 21,7 miliardy korun, tj. proti roku 1971 o 1,7 miliardy /8,3 %/více. Z růstu připadá 465 miliónů korun na zvýšení nízkých důchodů a 210 miliónů korun na realizaci opatření o mateřském příspěvku. Průměrný starobní důchod zaměstnance dosáhne v roce 1972 výše 891 korun.
Neinvestiční výdaje na školství činí celkem 9,4 miliardy korun. Výuka se neustále zkvalitňuje, avšak současně si vyžaduje větších společenských nákladů. Na 1 vysokoškoláka připadá například ročně již více než 11 tisíc korun věcných výdajů krytých z rozpočtu. To mimo jiné ukazuje, jak úzkostlivě musíme s našimi kádry hospodařit.
Neinvestiční výdaje na zdravotnictví činí celkem 9 miliard korun. Na 1 obyvatele České socialistické republiky činí zdravotnické výdaje více než 900 korun ročně. Jen výdaje na léky činí 1341 miliónů korun a v roce 1972 rostou o 11,5 %. V průměru na 1 obyvatele představuje tedy v roce 1972 hodnota léků částku 137 korun. To přesvědčivě dokazuje úroveň péče socialistického státu o občany. I na úseku zdravotnictví však nesporně existují rezervy ve zlepšování zdravotnické služby a hospodárnosti.
Vážené soudružky a vážení soudruzi poslanci, více než 40 % výdajů rozpočtové soustavy České socialistické republiky prochází rozpočty národních výborů. To ukazuje na význam, jaký má finanční hospodaření národních výborů v celkovém zabezpečování úkolů rozvoje naší společnosti. Tento význam je zdůrazňován i tím, že prostřednictvím rozpočtů národních výborů je realizována značná část výdajů na společenskou spotřebu, které se dotýkají každodenního života občanů, jako výdaje na zdravotnictví, školství, kulturu, bytovou výstavbu a některé oblasti sociální péče. Proto jsme při sestavování státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972 věnovali rozpočtům národních výborů mimořádnou pozornost.
Také návrh rozpočtu národních výborů na rok 1972 navazuje na pozitivní tendence v jejich hospodaření v letošním roce a vychází z předpokladu dalšího zvyšování náročnosti na efektivnost a hospodárnost.
Celkový objem rozpočtu národních výborů na rok 1972 dosahuje částky 48,1 miliardy korun.
Vlastní příjmy národních výborů činí 15,1 miliardy korun a podílejí se na celkovém objemu příjmů 31,4 %. Jejich hlavním zdrojem jsou daně a odvody hospodářských organizací řízených národními výbory, některé daně a poplatky a příjmy z činnosti rozpočtových organizací.
Finanční vztahy státního rozpočtu České socialistické republiky k rozpočtům národních výborů jsou v roce 1972 uspořádány obdobně jako v roce 1971. Státní rozpočet České socialistické republiky poskytuje národním výborům dotace a subvence v celkové výši 29,2 miliardy korun.
Účelové subvence a dotace ze státního rozpočtu České socialistické republiky činí v rozpočtu na rok 1972 celkem 15,1 miliardy korun. Tyto prostředky jsou určeny především na krytí výdajů na investiční výstavbu rozpočtových a příspěvkových organizací a pro bytovou investiční výstavbu.
Souhrnný finanční vztah, tj. neúčelová dotace ze státního rozpočtu České socialistické republiky do rozpočtů národních výborů, je na rok 1972 rozpočtována ve výši 14,1 miliardy korun. Navržená výše souhrnného finančního vztahu v potřebné míře zabezpečuje hospodárnou a efektivní realizaci úkolu národních výborů. Přitom její výše vychází z toho, že je nutno v rozpočtovém hospodaření národních výborů vytvořit obdobný tlak na upevnění a zpřísnění finančního hospodaření jako v celém státním rozpočtu České socialistické republiky.
Obdobně jako v roce 1971 jsme dohodli s národními výbory, aby určitou část svých volných prostředků z fondů rezerv a rozvoje použily na financování úkolů obsažených v plánu. Očekáváme, že objem fondů rezerv a rozvoje včetně letošního přebytku hospodaření národních výborů dosáhne koncem roku 1971 cca 5 miliard korun, to znamená, že bude asi o 1 miliardu korun nižší než koncem roku 1970.
Vláda považuje fondy rezerv a rozvoje národních výborů, v nichž se soustřeďují nadplánové prostředky národních výborů, za významný politickoekonomický nástroj zvyšování iniciativy národních výborů i všech občanů, za konkrétní projev hmotné zainteresovanosti a samostatné působnosti národních výborů, sloužící ke zrychlení rozvoje a prohloubení efektivnosti celého hospodářství. Národní výbory již po léta prokazují, že umějí udělat "za málo peněz hodně muziky". Existuje řada příkladů toho, že národní výbory za každou 1 korunu vložených prostředků dokážou využitím iniciativy občanů a místních zdrojů vybudovat dílo v několikanásobné hodnotě. Považujeme proto za nutné udržovat fondy rezerv a rozvoje na takové výši, aby i nadále zabezpečovaly aktivní účast národních výborů na finančním hospodaření, podporovaly jejich zájem na dosažených výsledcích a umožňovaly financování místních potřeb.
Iniciativa nově zvolených poslanců národních výborů i všech občanů, kteří budou po volbách ochotni pomáhat národním výborům při realizaci společných zájmů, je jednou z nejcennějších hodnot naší společnosti. Vážíme si jí, chceme a musíme jí všestranně pomáhat a k tomu musí být k dispozici i finanční zdroje. Budeme přitom usilovat o to, aby prostředky národních výborů byly používány v souladu s celospolečenskými zájmy, a aby jimi byly přednostně hrazeny potřeby, které jsou z hlediska občanů, jednotlivých míst i celého hospodářství nejnaléhavější.
Rozpočet České socialistické republiky na rok 1972 počítá s tím, že některé zvláštní úkoly národních výborů bude nutno financovat z účelových prostředků a rezerv nad rámec rozpočtů národních výborů. Vedle rozvoje pohraničí, na který se počítá s částkou 850 miliónů korun, je to zejména urychlení prací v hlavním městě Praze, zlepšení údržby školských zařízení a historických památek a zvelebení lázeňských měst.
Soudružky a soudruzi, předložený vládní návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972 klade náročné, ale reálné úkoly. Cestu k jejich splnění ukazuje usnesení XIV. sjezdu Komunistické strany Československa a vládní prohlášení. Myslím, že jde o radostnou práci, opřenou o naše dosažené úspěchy. Pokud mluvíme o problémech a nedostatcích, tedy jen proto, že chceme, aby se naše výsledky dále násobily a ještě přesvědčivěji prokazovaly přednosti socialistické ekonomiky. Věřím, že máme všichni dosti sil, elánu i zkušeností, abychom dokázali závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Československa realizovat a důvěru našich voličů nejen nezklamat, ale i dále upevnit.
Jménem vlády navrhuji, aby Česká národní rada schválila návrh státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1972. /Potlesk./