12

Důvodová zpráva

Obecná část

Usnesení ÚV KSČ z 30. ledna 1970 k hlavním
otázkám hospodářské politiky strany uložilo plně
obnovit funkci a zvýšit účinnost kontroly jako ne-
dílné součásti soustavy plánovitého řízení na všech
stupních. Orientuje kontrolu na společensko-poli
tické a ekonomické stránky řízených procesů tak,
aby kontrola postihla zejména

- úroveň zabezpečování potřeb společnosti
odpovědnými orgány a organizacemi;

- dodržování socialistické zákonnosti, stát-
ní a pracovní disciplíny;

- plnění vybraných úkolů národohospodář-
ských plánů, tvorbu a použití prostředků státních
rozpočtů a hospodaření s majetkem v socialistic-
kém vlastnictví.

XIV. sjezd Komunistické strany Českosloven-
ska zdůraznil význam orgánů lidově kontroly pro
upevňování státní a hospodářské disciplíny a do-
držování socialistické zákonnosti. Konstatoval, že
jejich úspěšná. práce bude do velké míry záviset
na aktivní účasti pracujících v boji za pořádek a
kázeň v národním hospodářství i v ostatních ob-
lastech společenského života. Mimo jiné byla také
vyslovena zásada, že soustava orgánů lidové kon-
troly - jako osvědčená forma účasti pracujících
na řízení -, která byla v minulosti vážně rozru-
šena, odpovídá straně a vládě, že celý kontrolní
systém bude pracovat účinně, střežit zájmy společ-
nosti, dbát o kvalitní a včasné plnění úkolů.

K provedení těchto zásad a k zajištění výkonu
státní kontroly spojené s kontrolou pracujících
je třeba dotvořit soustavu orgánů lidové kontroly.
Soustava bude jedním z projevů uplatňování socia-
listické demokracie a svou činností a kontrolními
výsledky bude mobilizovat pracující za plnění směr-
nic a usnesení Komunistické strany Československa
a vlády Československé socialistické republiky.
Zároveň bude plnit politickou a výchovnou funkci,
v současné době především zapojováním širokých
vrstev občanů do úsilí o odstraňování nedostatků
v národním hospodářství, proti porušování státní a
pracovní disciplíny.

Činnost orgánů lidové kontroly bude zaměře-
na především podle potřeb vlády Československé
socialistické republiky, vlád republik, plén a rad
národních výborů tak, aby pomáhala řídícím orgá-
nům v plnění jejich funkce, avšak nenahrazovala
jejich rozhodovací činnost.

Nižší orgány soustavy budou mít možnost po-
dílet se na kontrole i v centrálně řízených ob-
lastech národního hospodářství. Získané poznatky
budou v rámci vzájemného toku informaci k dispo-

zici příslušným stupňům stranického a státního ve-
dení. Bude zabezpečena ústřední péče o uplat-
ňování osvědčených metod. kontrolní práce a o vzá-
jemné využívání získaných zkušeností.

Orgány lidové kontroly budou organizovat a
provádět kontrolní činnost za účasti pracujících,
jejich společenských organizací, aktivu odborníků
a ve spolupráci se státními orgány a organizacemi.

Soustavu orgánů lidové kontroly tvoří: Výbor
lidové kontroly Československé socialistické re-
publiky, výbory lidové kontroly České socialistické
republiky a Slovenské socialistické republiky, vý-
bory lidové kontroly národních výborů, závodní
komise lidové kontroly a výbory lidové kontroly
ve výrobních hospodářských jednotkách řízených
orgány federace,. příp. republik. Výbor lidové kon-
troly Československé socialistické republiky je vr-
cholným orgánem soustavy orgánů lidové kontroly.

K provádění kontrolní Činnosti a k zjednání
nápravy, včetně postihu provinilých osob, jsou vý-
bory lidové kontroly v návrhu zákona vybaveny
potřebnými oprávněními.

Za odbornou kontrolní činnost v působnosti
ministerstev a ostatních orgánů řízených vládou
Československé socialistické republiky a vládami
republik, v působnosti chozrasčotní sféry a národ-
ních výborů odpovídají příslušné řídící orgány.

Zabezpečení této odborné kontroly vyžaduje
v oblasti ministerstev a ostatních orgánů řízených
vládou Československé socialistické republiky a
vládami republik obnovit důslednou kontrolní
činnost a vymezit ji v souladu s jejich postavením
a úkoly při provádění státní správy a řízení roz-
voje svěřeného úseku a požadovat důsledné plnění
kontrolních povinnosti i na nižších stupních řízeni.

V souvislosti s. postavením ministerstev a ostat-
ních ústředních orgánů bude nutno také postupně
vymezit úlohu státních inspekci a dozorů a jiných
speciálních kontrolních orgánů.

Soustavu orgánů lidové kontroly je nutno do-
tvořit v souladu s požadavkem posílení integru-
jící úlohy 'federace v oblasti ekonomiky, zejména
k uplatnění účinného vzájemného toku kontrol-
ních informaci, včetně možnosti provedení zásahu
tam, kde je porušována zákonnost, státní a pracov-
ní disciplína a tam, kde nejsou plněna závažná
rozhodnuti příslušných rozhodovacích orgánů.
V Činnosti soustavy bude plně uplatněn požadavek
součinnosti Výboru lidové kontroly Českosloven-
ské socialistické republiky s výbory lidové kontro-
ly republik při tvorbě i realizaci plánů kontrolní
činnosti, při provádění společných kontrolních akci
a při přípravě právních norem, závazně upravují-
cích provádění kontrolní Činnosti.

13

Zvláštní část

Část první
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

(§ 1 až 3)

V této části jsou vytyčeny hlavní cíle sousta-
vy orgánů lidové kontroly, které zdůrazňují přede-
vším její lidovost, zapojování širokých vrstev pra-
cujících do její činnosti a povinnost orgánů sousta-
vy sledovat uplatňování směrnic Komunistické
strany Československa a vlády ČSSR i vlád re-
publik a dalších řídících orgánů v činnosti státních
a hospodářských organizací.

Vztah orgánů lidové kontroly k příslušným
státním orgánům a jejich povinnost předkládat
těmto orgánům zprávy, vyplývá z jejich povahy
jako státních orgánů a je upraveno v příslušných
zákonech, například zákon č. 133/1970 Sb., o pů-
sobnosti federálních ministerstev.

V § 2 jsou uvedeny hlavní úkoly orgánů li-
dové kontroly. Konkretizace úkolů, na něž se orgá-
ny lidové kontroly při výkonu kontrolní činnosti
budou v jednotlivých obdobích zaměřovat, bude
stanovena tak, aby ve smyslu směrnic ústředních
orgánů strany a usnesení vlád šlo v tom kterém
období o nejdůležitější úkoly z hlediska celostát-
ních zájmů.

V odstavci 3 jsou taxativně uvedeny druhy roz-
hodovací činnosti, na které se nevztahuje kontrol-
ní působnost orgánů lidové kontroly. Podle tohoto
ustanovení se rozhodovací činností rozumí též po-
stup uvedených orgánů v příslušném řízení, které
rozhodnuti předchází.

Soustavu orgánů lidové kontroly tvoří jednak
Výbor lidově kontroly Československé socialistické
republiky jako ústřední orgán státní správy na
úseku kontroly, zřízený čl. 3 ústavního zákona č.
126/1970 Sb., o opatřeních v soustavě federálních
ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády
československé socialistické republiky, jednak
výbory lidové kontroly republik, které byly zřízeny
zákony České národní rady č. 147/1970 Sb.,
o změnách v soustavě ministerstev a jiných ústřed-
ních orgánů státní správy České socialistické re-
publiky a zákonem Slovenské národní rady č.
150/1970 Sb., o změnách v soustavě ministerstev
a jiných ústředních orgánů státní správy Sloven-
ské socialistické republiky a další orgány nižších
stupňů.

Jsou to dále výbory lidové kontroly příslušných
národních výborů; součástí soustavy jsou i vý-
bory lidové kontroly ve výrobních hospodářských
jednotkách a závodní komise lidové kontroly v pod-
nicích, závodech a jiných organizacích řízených
orgány v působnosti Československé socialistické
republiky i národních republik.

Co nejširší zapojování pracujících do výkonu
kontroly a využívání všech forem iniciativy pra-
cujících je jednou z důležitých leninských zásad
organizace kontroly a jejího výkonu v socialistic-
kém státě.

Část druhá

ORGÁNY LIDOVÉ KONTROLY V PŮSOBNOSTI
FEDERACE

(§4 až 10)

Působnost Výboru lidové kontroly Českoslo-
venské socialistické republiky, zřízeného jako
ústřední orgán státní správy Československé socia-
listické republiky ústavním zákonem č. 126/1970
Sb., je v podstatě vymezena již v zákoně č. 133/
1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev;
v něm se také předpokládá vznik soustavy orgánů
lidově kontroly (§ 81 citovaného zákona), jejímž
vrcholným orgánem je Výbor lidové kontroly
Československé socialistické republiky. V navrho-
vaném zákoně, kterým se soustava orgánů lidové
kontroly zřizuje, je proto nutno vymezit tu působ-
nost, která je charakteristická pro práci Výboru
lidově kontroly ČSSR jako vrcholného orgánu sou-
stavy. Jde tu především o konkretizaci těch usta-
novení z čl. 28a ústavního zákona č. 125/1970 Sb.,
která vyžadují zákonnou úpravu v oblasti lidové
kontroly, a účelné soustředění metodiky kontrolní
činnosti podle ustanovení odst. 3 písm. a) citova-
ného článku ústavního zákona č. 125/1970 Sb.

Metodické usměrňování zejména na úseku li-
dové kontroly vzhledem k charakteru lidové kon-
troly se předpokládá co nejpřístupnější a něj ope-
rativnější formou osobního styku a pomůcek, jako
komentovaných směrnic apod. To předpokládá sou-
stavnou a účinnou spolupráci se společenskými
organizacemi, např. Revolučním odborovým hnutím
a Socialistickým svazem mládeže. Základní zásady
budou obsaženy v metodických směrnicích, vydáva-
ných jako obecně závazný právní předpis. (Při-
tom se považuje za samozřejmé, že se metodická
činnost nemá vztahovat na případy, v nichž je me-
todické řízení upraveno zvláštním zákonem, jako
je tomu např. u periodických revizí hospodaření
řízených metodicky federálním ministerstvem fi-
nanci )

Specifika obrany a bezpečnosti státu vyžadu-
je některé zvláštnosti v organizaci řízení i v pro-
vádění kontroly této oblasti. Tyto zvláštnosti bu-
dou na základě vydaného zákona stanoveny směr-
nicemi, které schválí Rada obrany státu a v nichž
bude vymezena působnost Výboru lidově kontroly
Československé socialistické republiky ve vztahu
k Československé lidově armádě a složkám minis-
terstva vnitra, k ostatním úsekům obrany a bez-
pečnosti Československé socialistické republiky,
k výrobně hospodářské činnosti v rámci Českoslo-

14

venské lidové armády a ministerstev vnitra i k vy-
braným organizacím zbrojní výroby v národním
hospodářství. Směrnicemi budou také stanoveny
některé zvláštnosti v řízení a činnosti závodních
komisi lidové kontroly v těchto výrobních organi-
zacích.

V ustanovení § 5 odst. 1 je uvedeno, že Výbor
lidové kontroly Československé socialistické re-
publiky rozhoduje o zásadních otázkách ve sboru.
Bližší vymezení pojmu zásadních otázek bude pro-
vedeno v jednacím řádu Výboru lidové kontroly
československé socialistické republiky.

Výbory lidové kontroly v důležitých výrob-
ních hospodářských jednotkách (dále jen VHJ) ná-
rodního hospodářství federace jsou jedním z orgá-
nů soustavy lidové kontroly. Jsou přímo řízeny
Výborem lidové kontroly ČSSR.

Posláním výborů lidové kontroly ve VHJ je
zejména napomáhat k dosažení cílů stanovených
příslušným VHJ k zabezpečování potřeb společ-
nosti, plnění úkolů národohospodářských plánů,
dodržování socialistické zákonnosti a státní dis-
cipliny a k posílení funkce příslušných řídicích
stupňů v rámci VHJ. Zaměřuji se především na
podporu všeobecného vzestupu čs. ekonomiky a
na upevnění centrálního řízení národního hospo-
dářství v klíčových odvětvích.

Vztahy výborů k řídicím orgánům a vedoucím
pracovníkům VHJ jsou založeny na principu vzá-
jemné spolupráce. Výbory napomáhají k upevňová-
ni autority a působí k tomu, aby jejich příkazy a
pokyny byly včas a důsledně plněny, aby výsledky
kontrolních akcí se staly podnětem k jejich správ-
ným rozhodnutím.

Návrh zákona počítá s tím, že závodní komise
lidové kontroly budou zřizovány postupně v pod-
nicích, závodech a jiných organizacích v souladu
s potřebami rozvoje národního hospodářství a se
situaci v organizacích. Návrh zákona stanoví zá-
kladní podmínky práce těchto komisi v závodech
a organizacích řízených federálními orgány. Ob-
dobná úprava a obdobný vývoj se předpokládá ve
sféře odvětvi řízených orgány republik, což je
v části třetí návrhu ponecháno legislativě republik.

Z návrhu zákona vyplývá, že oborově - odborné
usměrňování závodních komisi lidové kontroly
v působnosti federace budou provádět výbory li-
dové kontroly v příslušných výrobních hospodář-
ských jednotkách, a pokud nebudou zřízeny, Výbor
lidové kontroly ČSSR. Metodickou pomoc budou
jim poskytovat příslušné výbory lidové kontroly
ONV v zájmu operativnosti.

Zvláštní ustanovení o aparátu Výboru lidové
kontroly ČSSR není třeba v tomto zákoně uvádět,
protože vyplývá z čl. 3 odst. 3 ústavního zákona
č. 126/1970 Sb. Ve výborech lidové kontroly ve

výrobních hospodářských jednotkách a v závodních
komisích lidové kontroly v působnosti federace
nebude aparát zřizován.

Část třetí
ÚČAST ORGÁNŮ LIDOVÉ KONTROLY

V PŮSOBNOSTI REPUBLIK NA
ZABEZPEČOVANÍ POTŘEB FEDERACE

(§ 11 a 12)

V této části jsou vymezeny podmínky, za nichž
výbory lidové kontroly republik, národních výborů
se podílejí mimo plnění svých vlastních úkolů na
zabezpečování potřeb federace.

Ustanovení § 11, písm. b) a c) jsou konkreti-
zaci ustanovení čl. 28a ústavního zákona č. 125/
170 Sb., v němž se rozlišují obě formy součinnosti
federálních kontrolních orgánů s kontrolními or-
gány republik.

V § 11 písm. c) se předpokládá, že Výbor
lidové kontroly republiky bude převádět pověření
na výbory lidové kontroly národních výborů vždy
v součinnosti s příslušným krajským národním vý-
borem.

Část čtvrtá

POVINNOSTI A OPRÁVNĚNI ORGÁNŮ
LIDOVÉ KONTROLY

(§ 13 až 19)

V § 13 návrhu zákona jsou upraveny jen
nejzákladnější povinnosti orgánů lidové kontroly,
které mají zajišťovat objektivitu kontrolních zjiště-
ní. Podrobnější ustanovení budou obsažena ve
směrnicích o metodice kontrolní činnosti (§ 4 odst.
2 návrhu zákona).

V § 14 jsou obsažena oprávnění výborů lidové
kontroly, jejich pověřených členů a pracovníků,
nutná k tomu, aby výkon kontroly probíhal rychle,
hospodárně a odborně a aby pověření členové a
pracovníci výborů lidové kontroly nebyli při pro-
vádění kontroly zdržování dlouhým projednáváním
a vyžadováním cestou dohody těch pomůcek a opa-
třeni, která k rychlému, hospodárnému a účinné-
mu provedení kontroly jsou nezbytná. V opatřeních
provedených podle ustanovení § 4 odst. 2 návrhu
zákona bude zajištěno, aby součinnost státních
orgánů byla požadována jen v úměrném rozsahu.
K § 14 odst. 2 písm. b) a c) pokud jde o posta-
vení spolupracovníků a pracovníků kontrolních
skupin, zůstávají u obou případů nedotčena usta-
novení zákoníku práce. Rovněž oprávnění podle
§ 15 odst. 1 písm. c), tj. pozastavit až do rozhod-
nuti příslušných orgánů provádění nehospodárné-
ho rozhodnutí nebo činnosti, je-li nebezpečí, že by
vznikla škoda, bude používáno jen v těch případech,
kde nehospodárnost rozhodnutí anebo činnosti

16

bude naprosto zřejmá. Jestliže se ukáže, že sistace
rozhodnuti nebo zastavení činnosti kontrolním
orgánem bylo nesprávné a kontrolované organiza-
ci z toho důvodu vznikla škoda, nastane odpověd-
nost k její náhradě podle zákona č. 58/1969 Sb.,
o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím
orgánu státu nebo nesprávným úředním postupem.

Ustanovení § 15 odst. 1 písm. e) předpokládá
různé stupně postihu od důtky až po důtku s po-
kutou do výše trojnásobku průměrné měsíční mzdy,
což umožňuje vážit v každém konkrétním případě
míru zavinění a přizpůsobit jí míru postihu.

K zajištění účinnosti kontroly je nutné i usta-
novení o pořádkové pokutě v § 18, které je donu-
covacím prostředkem vůči liknavým funkcionářům
a pracovníkům kontrolovaných orgánů a organiza-
ci, kteří nesplní povinnosti, uložené jim pověřený-
mi členy a pracovníky výboru lidové kontroly na
podkladě ustanovení § 15 odst. 1 a § 17 odst. 1
a 2, částečně i odst. 3 návrhu tohoto zákona.

Ustanovení § 15 dává výborům lidové kon-
troly potřebná oprávnění k zjednání nápravy v těch
případech, kde kontrolované orgány a organizace,
jejich funkcionáři a pracovnici neodstraní kontro-
lou zjištěné závady neprodleně, jak jim to návrh
zákona ukládá v ustanovení § 17 odst. 3. Navrho-
vaná opatření sankční povahy (důtka a důtka s po-
kutou do výše trojnásobku průměrného výdělku
provinilého pracovníka], jsou pak nutná z preven-
tivních důvodů. Výše pokuty byla analogicky upra-
vena podle § 179 zákoníku práce.

Návrh zákona v souvislosti s rozhodováním

o návrhu na přezkoumání rozhodnutí výboru lidové
kontroly vychází z toho, že jak Výbor lidové kon-
troly Československé socialistické republiky, tak

i výbory lidové kontroly České socialistické repub-
liky a Slovenské socialistické republiky jsou ve
smyslu zákona o správním řízení ústředními orgá-
ny státní správy a proto nelze v tomto smyslu
pokládat Výbor lidově kontroly Československé so-
cialistické republiky vůči výborům lidové kontroly
republik za výbor lidové kontroly vyššího stupně.
Uložením sankce podle navrženého zákona není vy-
loučena odpovědnost podle jiných zákonů (trestní-
ho zákona, zákona o přečinech, občanského záko-
níku aj ).

Část pátá

ČLENOVÉ PRACOVNÍCI A SPOLUPRACOVNÍCI
ORGANU LIDOVÉ KONTROLY

(§ 20 až 26)

Návrh zákona (§ 20) stanoví, že členy orgá-
nů lidové kontroly mohou být občané, kteří jsou
příkladem v práci, disciplíně a dobrými organizá-
tory. Musí být zásadoví, k sobě nároční a důslední,
jde-li o ochranu státních a společenských zájmů, a

musí tak mít morální vlastnosti, které je oprav-
ňují kontrolovat jiné. Obdobných hledisek bude po-
užito i při výběru dobrovolných spolupracovníků
orgánů lidové kontroly.

V zájmu důsledného a objektivního výkonu
kontroly návrh zákona zajišťuje potřebné záruky
pro tuto společensky důležitou, přitom však kon-
fliktní činnost. Členové orgánů lidové kontroly,
jejich pracovníci a spolupracovníci požívají nále-
žitou ochranu především v tom, že nesmí být za
svoji kontrolní činnost vykonávanou v rámci plat-
ných zákonných ustanovení pronásledováni. Za po-
rušování této povinnosti pracovníky a funkcionáři
kontrolovaných orgánů jsou stanoveny sankce, a to
až po odvolání z funkce provinilé osoby.

Organizace, u nichž jsou členově nebo spolu-
pracovnici orgánů lidové kontroly zaměstnáni, jsou
povinny jim poskytnout pracovní volno, nutně ke
splnění daného kontrolního úkolu. Členům a spo-
lupracovníkům orgánů lidové kontroly zabezpečují
se všechna práva a nároky, vyplývající z pracov-
ního nebo obdobného poměru, včetně nemocen-
ského pojištění a důchodového zabezpečení. Od-
škodnění za úraz utrpěný při výkonu kontrolní
funkce nebo v souvislosti s ni je upraveno v pří-
slušném ustanovení zákoníku práce. Je řešena otáz-
ka náhrady mzdy a dalších výdajů spojených s kon-
trolní činností.

Rozsah náhrad mzdy členům a spolupracovní-
kům orgánů lidové kontroly je podle návrhu zá-
kona dán rozsahem potřeby pro výkon kontrolní
činnosti. Výše denních náhrad se podle § 23 odst.
2 a 3 návrhu zákona řidl obecně platnými předpisy,
rovněž tak náhrada cestovních a jiných výdajů.

Dílčí úpravy odchylující se od ustanovení zá-
koníku práce, zejména pokud jde o poskytnutí
zvýšené ochrany Členům a spolupracovníkům orgá-
nů lidové kontroly a odpovědnosti za poskytnuti
této ochrany podle § 22 návrhu, jsou vůči záko-
níku práce předpisem speciálním, který vyplývá
ze zvláštní povahy činnosti orgánů lidové kontroly.
Není účelné z toho důvodu vkládat současně
příslušná ustanovení do §§ 48 a 50 zákoníku
práce, je však možné, aby při případné další úpra-
vě zákoníku práce bylo s ohledem na zákon o li-
dově kontrole upraveno i znění příslušných ustano-
vení v zákoníku práce, jak tomu bylo při novele
zákoníku práce č. 153/1969 Sb., s ohledem na jiné
později vydané předpisy (viz např. § 136, 272,
a 83 zákoníku práce).

V návrhu zákona je pamatováno na ochranu
státního tajemství. Zproštění mlčenlivosti je spe-
ciálně upraveno v ustanovení § 26. O zproštěni
mlčenlivosti pracovníků lidově kontroly bude
v těchto případech rozhodováno pouze na žádost
příslušných státních orgánů.

16

Zákonem není dotčena oznamovací povinnost
podle § 8 trestního řádu, která se týká oznamování
trestných činů a přečinů. Ochrana osobnosti podle
§ 11 a následujících občanského zákoníku bude
plně respektována a předpokládá se zdůraznění
této ochrany v metodických směrnicích, které bu-
dou vydány podle § 4 odst. 2 návrhu zákona.

Vydáním navrhovaného zákona se nepředpo-
kládá zvýšení celkových rozpočtových výdajů na
úrovni federace.

Aparát nynějších komisí lidově kontroly stane
se aparátem výborů lidové kontroly. Dojde však
k potřebné aktivizaci funkcionářských složek po-

sílením aktívu dobrovolných spolupracovníků, ze-
jména na nižších stupních řízení [v závodech a
vybraných městech a obcích). Tím vznikne - po-
kud nebude možno vykonávat kontrolu mimo pra-
covní dobu - nutnost hradit členům a dobrovol-
ným spolupracovníkům z prostředků organizací
ušlý výdělek a ojediněle i cestovní výdaje, náklady
na expertizy apod. Tyto výdaje však - za před-
pokladu účinného řízení a metodického usměr-
ňování - budou zdaleka vyrovnány jednak odstra-
ňováním zjištěných nedostatků v řízení a v hospo-
daření, jednak preventivním působením kontroly
proti vzniku nehospodárností a nesprávností.

V Praze dne 9. září 1971

Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.

Ministr-předseda

Výboru lidové kontroly ČSSR:

Kolder v. r.

StT l - 86226-71