14

(2) Vláda Československé socialistické repub-
liky, pokud jde o organizace řízené orgány fede-
race a vlády České socialistické republiky a Slo-
venské socialistické republiky, pokud jde o orga-
nizace řízené orgány republik, mohou

a) stanovit podmínky, za kterých nebude přírůs-
tek průměrných mezd vyplývající ze snížení
zaměstnanosti postihován odvodem z objemu
mezd;

b) povolit pro organizace s vhodnými podmín-
kami jako experiment u jednotlivých odvodů
a příspěvku na sociální zabezpečení jejich
nahrazení jiným vztahem ke státnímu rozpo-
čtu, popřípadě jiným způsobem provádění
odvodů za účelem ověření nových způsobů
řízení, zejména též za účelem sjednocení jed-
notlivých ekonomických nástrojů mezi socia-
listickými zeměmi;

c) stanovit podmínky, za kterých nebudou při-
rážky k náhradě za vypouštění nečištěných
nebo nedostatečně čištěných odpadních vod,
jakož i poplatky a přirážky za znečisťování
ovzduší připočitatelnými položkami k zisku
pro účely výpočtu odvodu ze zisku;

d) zcela osvobodit od odvodu ze zisku a odvodu
z jmění nově budované organizace na pláno-
vanou dobu výstavby, popřípadě zčásti osvo-
bodit od odvodu ze zisku a odvodu z jmění
organizace, které se podstatně rozšiřují, ze-
jména budováním nových závodů, a to na plá-
novanou dobu výstavby;

e) v případech odůvodněných specifickými pod-
mínkami a ekonomickou účelností povolit
provádění odvodů prostřednictvím oborového
(generálního) ředitelství nebo obdobného or-
gánu hospodářského řízení popřípadě minis-
terstva za výrobní hospodářskou jednotku
jako celek, anebo povolit, aby se odvod ze
zisku, popřípadě odvod z jmění prováděl za
výrobní hospodářskou jednotku jako celek a
aby plátcem odvodu ze zisku, popřípadě i od-
vodu z jmění za celou výrobní hospodářskou
jednotku mohlo být oborové (generální) ředi-
telství nebo obdobný orgán hospodářského ří-
zení; tato výjimka se uplatní jen v těch pří-
padech, kdy takový postup bude odpovídat
podmínkám systému řízení příslušné výrobní
hospodářské jednotky a pokud v důsledku
toho nedojde ke zhoršení vztahů ke státním
rozpočtům, jsou-li těmto orgánům hospodář-
ského řízení podřízeny organizace i v druhé
republice, je třeba k vydání povolení dohoda
s příslušným orgánem druhé republiky; této
dohody není třeba u organizací řízených fede-
rálními orgány.

§ 33

(1) Federální ministerstvo financí může upra-
vit odvodové, popřípadě daňové povinnosti při


15

sdružování prostředků organizací s rozdílnými
vztahy ke státnímu rozpočtu.

(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde
o organizace řízené orgány federace a minister-
stva financí České socialistické republiky a Slo-
venské socialistické republiky, pokud jde o orga-
nizace řízené orgány republik, mohou

a) povolovat slevy z odvodu z jmění a z odvodu
ze zisku organizacím, u nichž celková odvo-
dová povinnost u těchto odvodů bude činit
více než 85 % základu odvodu ze zisku nesní-
ženého o odvod z jmění, a to nejvýše tak, aby
celková povinnost těchto odvodů činila nej-
méně 85 % tohoto základu;

b) rozhodnout ve sporných případech o způsobu
odvodu;

c) v dohodě s příslušným ministerstvem práce o
sociálních věcí stanovit pro účely odvodu
z objemu mezd výchozí úroveň mezd zejména

1. pro nově vzniklé organizace a v případech
reorganizací,

2. v organizacích, místech, popřípadě odvět-
vích (oborech), rozhodne-li tak vláda
Československé socialistické republiky;

d) určit okruh státních hospodářských organi-
zací s převážně obchodní činností, u nichž pro
účely výpočtu rentability budou celkové ná-
klady snižovány o spotřebu základních surovin
v jejich výrobnách (§ 7 odst. 2);

e| učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojím
odvodům z téhož základu odvodu u téže orga-
nizace;

f) pro jednotlivé případy učinit opatření k zame-
zení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povo-
lit úlevu, vyžadují-li to společenské zájmy, a
určit orgány s vymezením jejich oprávnění
k povolování této úlevy;

g) snížit odvod ze zisku státním hospodářským
organizacím s převážně obchodní činností, a
to až o 20 % pro dobudování obchodní sítě.

§ 34

Vláda české socialistické republiky nebo vláda
Slovenské socialistické republiky může povolovat
v odvětví potravinářského průmyslu slevy z od-
vodu z jmění až do výše tohoto odvodu z té části
hodnoty zásob vybraných druhů výrobků, která je
kryta obratovým fondem; druhy těchto výrobků
stanoví ministerstvo financí České socialistické
republiky a Slovenské socialistické republiky v do-
hodě s příslušným ministerstvem zemědělství a
výživy

Část X

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 35

Částku ve výši slevy z odvodu ze základních
prostředků poskytnuté nebo přislíbené v souvis-
losti s povolením dotace na rozvoj méně rozvinu-


16

tých oblastí lze až do ukončení stanovené lhůty
odpočítat od odvodu z jmění, pokud základní pro-
středek slouží k účelu, s nímž bylo poskytnutí do-
tace spojeno.

§ 36

Výnos odvodů podle § 1 písm. a) až c) a pří-
spěvku na sociální zabezpečení od organizací ří-
zených orgány federace plyne do státního rozpo-
čtu federace.

§ 37

Federální ministerstvo financí se zmocňuje
podrobněji upravit prováděcím předpisem ustano-
vení § 2, 4 až 7, 10, 14, 22, 23, 26, 27, 30 a 35
tohoto zákona.

§ 38

Zrušují se

a) ustanovení § 3 odst. 2 písni, b), § 4 až 8
a § 9 odst. 1 a 2 a odst. 3 písm. b) zákona
č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu roz-
voje národního hospodářství Československé
socialistické republiky,

b) zákon č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku
a z přírůstku mezd,

c) ustanovení § 2, 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb.,
o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých
dalších finančních opatřeních,

d) zákon č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zá-
sady pro zákony národních rad o podnikových
daních a příspěvku na sociální zabezpečení,
ve znění zákona č. 102 1970 Sb.,

e) vládní nařízení č. 148/1968 Sb., o provádění
odvodu ze zisku a z přírůstku mezd a o změně
a doplnění vládního nařízení č. 100/1966 Sb,
a plánovitém řízení národního hospodářství,

f) zákon České národní rady č. 173/1969 Sb.,
o podnikových daních a příspěvku na sociální
zabezpečení, ve znění zákona č. 119 1970 Sb.,

g) zákon Slovenské národní rady č. 178/1969 Sb.,
o podnikových daních a příspěvku na sociální
zabezpečení, ve znění zákona č. 117/1970 Sb.,

h) vyhláška ministerstva financí České socialis-
tické republiky č. 6/1970 Sb., kterou se provádí
zákon č. 173/1969 Sb., o podnikových daních
a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění
vyhlášky č. 6/1971 Sb.,

ch) vyhláška ministerstva financí Slovenské socia-
listické republiky č. 8/1970 Sb., kterou se pro-
vádí zákon č. 178/1969 Sb., o podnikových da-
ních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve
znění vyhlášky č. 153/1970 Sb.

§ 39

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem
1. ledna 1972.

(2) Odvody podle tohoto zákona se vyměří
poprvé za kalendářní rok 1972

(3) Ustanovení § 22 odst. 1, § 26 odst. 4 a 6
a § 27 odst. 2 se použijí již za rok 1971.


17

Důvodová zpráva

k vládnímu návrhu zákona o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení

Obecná část

Vládní návrh zákona o odvodech do státního
rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení vy-
chází jednak ze zkušeností se současným systémem
podnikových daní a jednak ze současných potřeb
národního hospodářství.

Opravy v odvodech do státního rozpočtu od
roku 1972 vycházejí z dokumentů XIV. sjezdu stra-
ny, kde je stanoveno, že  finanční a úvěrové
vztahy musí aktivně působit na efektivnost rozvoje
jak v etapě tvorby, tak i realizace plánu, a vytvá-
řet podmínky pro žádoucí sladění hmotných a
finančních procesů. Mají současně vytvářet eko-
nomický tlak na podniky a VHJ ke zvyšování efek-
tivnosti a podporovat jejich zainteresovanost na
dobrých výsledcích hospodaření".

Vztah hospodářských organizací ke státnímu
rozpočtu se nyní upravuje formou odvodů do
státního rozpočtu, které nahrazují jak dosavadní
systém podnikových daní, tak i dosavadní systém
odvodů založených na hrubém důchodu.

Opravy odvodů do státního rozpočtu vycházejí
z požadavku kontinuity s dnes platnou soustavou
v hlavních hospodářských odvětvích, a to jak co
do druhů jednotlivých odvodů, tak i co do jejich
konstrukce. Na rozdíl od zákonů o podnikových
daních neřeší jen odvody základních odvětví (prů-
myslu, stavebnictví, zahraničního obchodu), nýbrž
celého národního hospodářství včetně neprůmys-
lových odvětví. Ve zbývajících odvětvích se ruší
systém hrubého důchodu a přechází se na systém
odvodů a hospodaření na základě zisku jako je
tomu dnes již u uvedených základních odvětví.

Předložený návrh v potřebném rozsahu dife-
rencuje sazby a v některých případech i formy
odvodů do státního rozpočtu v návaznosti na plán
a podle specifických podmínek odvětví.

Pro některé státní hospodářské organizace,
které určí vláda ČSSR, zejména v neprůmyslových
odvětvích s převládajícím nebo značným rozsahem
činnosti ve veřejném zájmu a s menším rozsahem
komerční činnosti, popř. v odvětvích, kde výsled-
ným vztahem je dotace ze státního rozpočtu, bude
zaveden vztah ke státnímu rozpočtu (k rozpočtu
řídícího národního výboru) určený finančním plá-
nem. Navrhuje se zmocnění pro vládu ke stano-
vení zásad pro podnikovou hmotnou zainteresova-
nost těchto organizací.

Při převedení státních hospodářských organi-
zací na soustavu odvodů do státního rozpočtu se
zachovává v maximální míře dnešní systematika

odvodů a technika jejich výpočtu a provádění, při-
čemž na základě zkušeností dochází ke zjednodu-
šení, např. u připočitatelných a odpočitatelných
položek u odvodu ze zisku.

Předpokládá se, že navržený systém vztahů ke
státnímu rozpočtu bude platit v období pátého
pětiletého plánu. Systém odvodů pro další léta
bude připravován na základě dalšího rozpracování
celkové soustavy řízení, především v návaznosti
na ekonomickou integraci v rámci RVHP.

Přehled základních rozdílů předloženého ná-
vrhu od dosavadní úpravy je uveden v příloze
k důvodové zprávě.

Propočty finančního dosahu úprav odvodů a
dalších zásad schválených vládou, které federální
ministerstvo financí provedlo podle odvětví a po-
dle údajů pětiletého plánu, ukazují, že při zajiš-
tění příjmů státního rozpočtu se zdokonaluje sou-
lad mezi finančními zdroji a potřebami podle
plánu. Ke stejným závěrům došla v podstatě ve
své kvantifikaci SPK. Odvody, které upravuje před-
ložený návrh, nelze však brát izolovaně, ale nutno
též brát v úvahu použití odpisu ze základních
prostředků, dotační politiku, oprávnění středních
článků řízení a resortů k redistribuci prostředků
ve smyslu usnesení vlády č. 204 z 8. 7. 1971. Podle
kvantifikací by zejména pro r. 1972 neměly vznikat
závažnější problémy ve finančních vztazích. V dal-
ších letech pětiletky bude možno k řešení vznika-
jících problémů upravovat použití odpisu a do-
tační politiku.

Finanční dosah návrhu zákona ve vztahu
k odvětvím, kde jsou dosud uplatněny podnikové
daně, znamená na srovnatelné úrovni roku 1971
na jedné straně zvýšení odvodu ze zisku o cca
6, 0 mld. Kčs a na druhé straně snížení odvodů
odpisů o cca 4, 7 mld. Kčs a snížení úroků o cca
2, 9 mld. Kčs, tedy vcelku snížení povinností vůči
státnímu rozpočtu o cca 1, 6 mld. Kčs. Odpovídají-
cím způsobem se však toto snížení odvodů (zejmé-
na ponechání odpisů) projeví ve snížení dotací na
investice. V průběhu dalších let pětiletky dojde
vzhledem k plánovanému růstu zisku k rychlej-
šímu zvýšení odvodů ze zisku, ale výsledné saldo
ke státnímu rozpočtu bude možno regulovat úpra-
vou použití odpisů a dotací. Finanční dopad úprav
odvodů se v zásadě shoduje s rozpočtovým výhle-
dem na pátou pětiletku.

U dalších organizací, kde podle návrhu zá-
kona bude uplatněn odvod podle finančního plá-
nu, nelze předem finanční dosah vyjádřit, neboť
vyplyne z plánované tvorby zdrojů a z profinan-


18

cování plánovaných potřeb a ze zásad hmotné za-
interesovanosti, které budou stanoveny vládním
nařízením.

Zvláštní část
K § 1:

Předložený návrh zavádí soustavu odvodů ne-
jen tam, kde platila dosavadní úprava podnikových
daní a příspěvku na sociální zabezpečení, ale
i v dalších odvětvích, kde byla zatím jiná úprava,
zejména se ruší pozůstatek starého systému hru-
bého důchodu.

Mimo podnikové daně byly dosud u státních
hospodářských organizací uplatněny další odvody
stanovené jinými právními předpisy (např. zákon
č. 83/1966 Sb., vl. nař. č. 14/1971 Sb. ). Aby bylo
možno postihnout problematiku všech odvětví jed-
notnou úpravou, navrhuje se, aby byly uloženy
rovněž tímto zákonem odvody určené finančním
plánem v organizacích, které určí vláda ČSSR
s tím, že vláda se zmocňuje k stanovení podrob-
ností. Tím dojde ke sjednocení všech odvodových
povinností do jedné právní normy.

Odvod z odpisů základních prostředků, dodat-
kové odvody do státního rozpočtu a zásady vztahu
státních hospodářských organizací ke státnímu
rozpočtu určeného finančním plánem, jakož i způ-
sob hmotné zainteresovanosti těchto organizací se
navrhuje podrobněji stanovit samostatným předpi-
sem, který nahradí a doplní vládní nařízení č. 14/
1971 Sb., o finančním hospodaření státních a dal-
ších hospodářských organizací.

K § 2:

Odvod ze zisku budou kromě organizací, jež
dosud byly poplatníky daně ze zisku, provádět též
další skupiny organizací.

Státními hospodářskými organizacemi v ob-
lasti kultury jsou např. nakladatelské a vydava-
telské organizace (včetně hudebního vydavatel-
ství), Pragokoncert, Divadelní služba, Ústředí
uměleckých řemesel, Ústředí lidové umělecké vý-
roby, Výstavnictví, Krajské podniky pro koncerty,
film a estrády; ve Slovenské socialistické repub-
lice: vydavatelské a nakladatelské organizace,
Divadelní služba, Výstavnictví, Opus.

Upřesnění těchto organizací bude provedeno
v prováděcím předpisu.

Odvod z jmění vyjadřuje minimální výnosnost
vložených prostředků, a proto je žádoucí jak jeho
provádění, tak i maximální jednotnost sazeb. V ně-
kterých odvětvích, kde současná rentabilita vyplý-
vající především z úrovně cen nedává možnost

provádění tohoto odvodu, popř. odvod by ekono-
micky a společensky nepůsobil vhodně k zabezpe-
čení základních úkolů některých odvětví, se od
jeho zavadání upouští.

Odvod z objemu mezd se ponechává v dosa-
vadní úrovni a plní pouze doplňkovou funkci pří-
mých nástrojů regulace mzdového vývoje. Vztahuje
se na všechny organizace.

Příspěvek na sociální zabezpečení se pone-
chává v dosavadní konstrukci a výši sazby (s vý-
jimkou nižší sazby u některých odvětví) jako opa-
tření ke zlepšení relace mezi náklady na pracovní
sílu a na novou techniku. Povinnost tohoto odvo-
du se rozšiřuje na další skupiny organizací pře-
vedené pod působnost tohoto zákona v důsledku
zrušení systému hrubého důchodu a na státní
hospodářské organizace se vztahem ke státnímu
rozpočtu, určeným finančním plánem. Vzhledem
k tomu, že některá odvětví by se v důsledku za-
vedení tohoto příspěvku stala ztrátovými, navrhuje
se umocnění pro vládu ČSSR k osvobození někte-
rých organizací od placení tohoto příspěvku.

Odvod z odpisů základních prostředků v do-
savadní konstrukci a rozsahu prováděný na zá-
kladě ustanovení § 9 zákona č. 83/1966 Sb. se
ruší [odvod prováděly podniky). Odpisy ze základ-
ních prostředků budou v širší míře používány
k financování plánovaných investic přímo v pod-
nicích a VHJ.

Pouze v některých případech budou po po-
souzení vztahu tvorby odpisů k plánovaným inves-
ticím provádět některé resorty odvod odpisů do
státního rozpočtu, a to v podstatně menším roz-
sahu než dosud.

Dodatkové odvody je nutno ukládat organiza-
cím v případech neplnění některých závažných
ekonomických, společenských či jiných úkolů
(např. porušování cenových předpisů, neplnění
kvality výrobků apod. ). Proto se navrhuje zmoc-
nění pro vládu k ukládání těchto odvodů v roz-
sahu zhruba jako bylo dosud v § 9 zákona č. 83/
1966 Sb. a podle vládního nařízení č. 14/1971 Sb.

K § 47:

Odvod ze zisku je nejdůležitějším odvodem
z hlediska příjmů státního rozpočtu a hmotné za-
interesovanosti podniku a proto je nutná jeho
určitá objektivizace a relativní stabilita.

Obecná sazba odvodu se zvyšuje z dosavad-
ních 65 % na 75 % v důsledku zrušení odvodu
z odpisů základních prostředků v dnešní struktuře
a ponechání většiny odpisů podnikům (VHJ). Sou-
časně se ponechává v zásadě diferenciace tohoto
odvodu podle odvětví v návaznosti na úkoly pěti-
letého plánu. U odvětví, kde se sazba odvodu ze


19

zisku nezvyšuje, bude vliv zrušení odvodů z od-
pisů kompenzován snížením dotací ze státního
rozpočtu.

Pokud stanovené sazby odvodu ze zisku způ-
sobí v některých případech v organizacích obtíž-
nou finanční situaci (např. některé organizace
spotřebního průmyslu v SSR, podniky průmyslu
léčiv v ČSR aj. ) lze je řešit redistribucí finanč-
ních prostředků uvnitř VHJ a mezi VHJ podle
platných předpisů, úpravou dotací ze státního roz-
počtu na investice event. na základě zmocnění
k slevám a výjimkám podle tohoto zákona.

Plná diferenciace odvodu ze zisku podle obo-
rů nebo podniků by nebyla optimálním řešením,
neboť rozdílné procentní sazby tohoto odvodu by
vytvářely nerovnoměrnou intenzitu zájmů na sní-
žení nákladů a na přírůstku zisku. Přitom by tato
diferenciace u řady podniků a odvětví (zejména
s intenzívním rozvojem) nezabezpečila plánované
potřeby a byla by stejně nutná další finanční pod-
pora, např. formou dotací. Komplexně pojatá dife-
renciace odvodu ze zisku podle zdrojů a potřeb
finančního plánu vyžaduje velmi dokonalý rozpis
pětiletého plánu, má-li jít o systém dlouhodobě
platný.

Proto se navrhují sazby odvodu ze zisku jed-
notné na úrovni jednotlivých odvětví.

Kombinace sazeb odvodu ze zisku s diferen-
covaným použitím odpisů ze základních prostřed-
ků a uplatnění dotační politiky dává možnost
účinně řešit diferencovanou finanční situaci pod-
niků a VHJ podle plánovaných potřeb a důchodové
situace; přitom jen menší díl řešení této proble-
matiky zůstává na odvod ze zisku.

U některých odvětví se navrhuje progresivní
stupnice sazeb odvodu ze zisku vzhledem k tomu,
že u jednotlivých organizací téhož odvětví v dů-
sledku daných podmínek (zejména ceny, organi-
zační uspořádání, skladba činností) je značně roz-
dílná rentabilita. Jde také většinou o odvětví, kde
není nebezpečí zvýšení materiálových nákladů a
tím snížení rentability a odvodů.

K určitým úpravám dochází u připočitatelných
a odpočitatelných položek. V zájmu zjednodušení
navrhuje se především zúžit okruh připočitatelných
položek zejména o ty položky, které podle platných
předpisů nemají být účtovány v nákladech (ne-
oprávněná tvorba rezerv, nezdaněné příděly do
fondů zkracující neoprávněně tvorbu zisku a další
položky). Rovněž tak se navrhuje zrušit ty připo-
čitatelné položky, které jsou upraveny závaznými
limity resp. jinými normami (výdaje spojené s po-
hoštěním a ochranné pomůcky).

Tato úprava sleduje též správné vykazování
bilančního zisku, který je rozhodující pro výpočet
rentability, jakož i výše odvodu ze zisku.

U odpočitatelných položek se navrhuje zúžit
jejich okruh pouze u těch položek, které nemají
být podle stávajících předpisů zahrnuty do zisku
(účelové vývozní prémie a odměny k Rudým pra-
porům popř. standartám).

K § 10:

Výjimka u odvodu z jmění u státních organi-
zací veřejné automobilové dopravy (vyloučení
jmění připadajícího na osobní dopravu ze základu
pro odvod z jmění) je zdůvodněna nízkými tarify
osobní dopravy, které nelze upravovat.

K § 16:

K diferenciaci sazby příspěvku na sociální za-
bezpečení dochází u některých odvětví, u nichž se
tento odvod nově zavádí, především v důsledku
nízké rentability, i když by bylo žádoucí, aby ná-
klady na pracovní sílu byly tímto příspěvkem zvý-
šeny stejně.

K § 17:

Odvod z odpisů základních prostředků, uplat-
ňovaný dosud na základě nařízení vlády ČSSR č.
14/1971 Sb., se ruší. Odpisy se budou i nadále po-
užívat na financování plánovaných investičních
potřeb v podnicích a VHJ a ke splácení investič-
ních úvěrů. Bude se provádět redistribuce odpisů
uvnitř VHJ i mezi VHJ. Pro rok 1972 činí podíl
ústředních orgánů na celkových plánovaných in-
vesticích, do jehož výše lze použít odpisy ze zá-
kladních prostředků, 30 %.

Tímto opatřením se odpisy ze základních pro-
středků, které jsou přirozeným finančním zdrojem
na investice, vytvářeným plynule v průběhu kolo-
běhu reprodukce základních prostředků, ponechá-
vají v převážné míře podnikům (VHJ), avšak míra
jejich zapojení do financování investic je volena
tak, aby vždy zůstal potřebný prostor pro finan-
cování plánovaných investic podniků a VHJ ze
zisku a z bankovního úvěru a aby přitom nebyla
znevýhodněna odvětví (v rámci resortu), jež mají
značné opotřebení základních prostředků.

Vytvořené odpisy nelze plně ponechat podni-
kům ani VHJ (někde ani odvětvím), a to jednak
proto, že výše opotřebení základních prostředků
není kritériem přidělení limitu investic a dále
také proto, že není žádoucí, aby celý objem inves-
tic byl profinancován jen z odpisů.

K § 18:

Dodatkové odvody na základě zákona č. 83/
1966 Sb. byly stanoveny jen obecným zmocněním
pro vládu. Jednotlivé druhy dodatkových odvodů


20

byly shrnuty do vládního nařízení č. 14/1971 Sb.
Za účelem stabilizace podmínek hospodaření orga-
nizací uvádějí se tyto dodatkové odvody přímo do
zákona a teprve vedle toho se navrhuje zmocnění
k stanovení dodatkových odvodů k zajištění plnění
státního plánu pro vládu. Zmocnění pro vládu
k přerozdělení prostředků uvnitř i mezi VHJ je
navrženo v § 32 odst. 1 písm. a).

K § 19:

V souladu s ústavním zákonem č. 143/1968 Sb.,
o čs. federaci, mohou být odvody uloženy jen na
základě zákona. Vzhledem k tomu, že u všech or-
ganizací nemohou být uplatněny relativní odvody
ke státnímu rozpočtu, navrhuje se v tomto para-
grafu uplatnění odvodů na základě finančního
plánu, přičemž se navrhuje zmocnění pro vládu
k stanovení způsobu hmotné zainteresovanosti
těchto organizací.

Pro hospodářské organizace, které budou pro-
vádět odvod do státního rozpočtu podle finančního
plánu, budou příslušná ustanovení o odvodech,
finančním hospodaření a hmotné zainteresovanosti
obsažena v připravovaném vládním nařízení o fi-
nančním hospodaření. Počítá se s tím, že podmín-
ky a úprava hmotné zainteresovanosti bude pro
tyto organizace stanovena obdobně jako pro
ostatní státní hospodářské organizace provádějící
odvody podle tohoto zákona s cílem dosáhnout
stejné intenzity působení hmotné zainteresovanosti
na snižování nákladů, růstu zisku, resp. snižování
ztráty.

K § 20 až 31:

V souladu s novelizací čl. 12 odst. 2 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci,
se upravují i odvody do státního rozpočtu pouze
zákonem Federálního shromáždění; návrh zákona
obsahuje i příslušná ustanovení o správě, placení
a zajištění odvodů a příspěvků na sociální zabez-
pečení.

Oproti dosavadní úpravě stanovené zákony
národních rad se navrhuje zkrátit dosavadní lhůtu
k podání přiznání z konce února na termín 15. úno-
ra. Navrhovaná úprava vychází jak z termínů
pro předložení účetních výkazů, které jsou pod-
kladem pro přiznání k odvodům a příspěvku na

sociální zabezpečení do státního rozpočtu (roz-
počtu národního výboru), tak i vytvoření podmí-
nek pro racionální správu těchto odvodů. Z ob-
dobného důvodu se navrhuje zkrátit i lhůtu k pla-
cení příspěvku na sociální zabezpečení, a to shod-
ně s termíny pro placení odvodů. Tím bylo umož-
něno sjednotit i termíny pro platby za běžný rok,
přičemž případné celkové přeplatky na těchto od-
vodech včetně příspěvku na sociální zabezpečení
budou vráceny organizaci bez její žádosti.

K § 32 a 33:

Některá zmocnění pro vládu k povolování vý-
jimek na úseku odvodu z objemu mezd, o schva-
lování experimentů s progresivní sazbou u odvodu
ze zisku a o vyzkoušení dalších způsobů zdanění
podnikových mezd, jakož i o povolování slev při
vykonávání činnosti ve veřejném zájmu se vypouš-
tějí z toho důvodu, že výjimky nebyly v praxi po-
užívány a pro experimenty se navrhuje zmocnění
v jiném rozsahu.

Za účelem možnosti experimentálního ověřo-
vání odchylného způsobu odvodů se navrhuje
zmocnit příslušné vlády povolovat toto ověřování
tak, aby získané poznatky bylo možno uplatnit při
dalším rozpracování soustavy plánovitého řízení.

Rovněž tak se nově navrhuje zmocnění pro
vládu ČSSR, aby stanovila způsob a podmínky, za
nichž bude možno v nezbytných případech provádět
přerozdělování finančních prostředků u hospodář-
ských organizací.

K § 38 a 39:

V souladu s čl. III ústavního zákona č. 125/
1970 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon
č. 143/1968 Sb., o československé federaci se také
navrhuje zrušení zákonů národních rad a vyhlášek
o podnikových daních a příspěvku na sociální za-
bezpečení, které byly vydány na základě zákona
Federálního shromáždění ČSSR č. 133/1969 Sb.,
kterým se stanovily pouze zásady pro tyto zákony.

Z důvodů uvedených k § 20 až 31 se navrhuje,
aby příslušných ustanovení tohoto zákona, týka-
jících se termínu přiznání, zúčtování přeplatku
odvodů a příspěvku na sociální zabezpečení resp.
inkasa nedoplatků, mohlo být použito již za rok
1971.

V Praze dne 9. září 1971

Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.

Ministr financí ČSSR:
doc. ing. Rohlíček, CSc. v. r.


21

Příloha k důvodové správě

Přehled

zásadních změn obsažených v návrhu zákona o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na

sociální zabezpečení

Okruh

Dosavadní stav

Navrhovaná úprava

1. Právní úprava

Na základě zákona Federálního shro-
máždění byly vydány dva zákony ná-
rodních rad a dvě vyhlášky.

Bude vydán pouze jeden zákon Fe-
derálního shromáždění a jedna vy-
hláška pro celou ČSSR.

2. Působnost zákona
(okruh organizací,
na něž se vztahuje)

Průmyslové a stavební organizace, or-
ganizace zahraničního obchodu, tuzem-
ské akciové společnosti, organizace
vzniklé na podkladě smlouvy o sdru-
žení.

Zákonu o odvodech budou podléhat
státní a další hospodářské organi-
zace.

Mimo to zůstane:

 

Další organizace byly řízeny:
a) zákonem o důchodově dani,
b) zákonem o zemědělské dani,
c) předpisy o odvodech z hrubého dů-
chodu a ze zisku.

a) zákon o důchodové dani, z jehož
působnosti se přesunují státní
obchodní organizace pod působ-
nost zákona o odvodech,

b) zákon o zemědělské dani.

3. Připočitatelné
položky

Okruh připočitatelných položek za-
hrnoval i:

- neoprávněnou tvorbu rezerv včetně
změn,
- výdaje spojené s pohoštěním a dary,
- položky účtované v nákladech
v rozporu s právními předpisy,
- nezdaněné příděly do fondů ne-
oprávněně zkracující zisk,

- částky vynaložené na ochranné odě-
vy, obuv a pomůcky nad stanovenou
normu.

Uvedené položky se ruší, přičemž
o neoprávněně účtované náklady,
resp. zkrácení výnosů se zvyšuje
bilanční zisk, který je rozhodující
pro výpočet rentability i samotného
odvodu ze zisku.

4. Odpočitatelné
položky

Okruh odpočitatelných položek za-
hrnoval i:
- účelově vývozní prémie, pokud byly
zahrnuty v zisku,
- odměny k Rudým praporům a stan-
dartám, pokud byly zahrnuty v zisku.

Tyto položky se v návrhu zákona
neuvádějí, protože nemají být za-
hrnovány do zisku a účelové vý-
vozní prémie se v r. 1972 ruší.


22

Okruh

Dosavadní stav

Navrhovaná úprava

5. Sazby odvodů

1. Daň ze zisku - obecně 65 %.
Odchylky:

1. Odvod ze zisku - obecně 75 %.
Odchylky:

 

a/ výroba stavebních hmot

a) 50%,

 

konstrukcí nebo dílců, po-

b) 50%,

 

travinářský průmysl.. 40 %

c) 60%,

 

b) energetika ..... 50%,

d) 85%,

 

c) hornictví, plynárenství.. 60 %,

e) projektové ústavy.. 65 %,

 

d) peněžní ústavy - akciové
společnosti s rezervním
fondem v plné výši... 85 %.

f) státní hospodářské organizace
s obchodní činností, organizace
odbytové, organizace výzkumné a

 

2. Daň z jmění - obecně 5 %.
Některé organizace [ener-
getika, hornictví, plynáren-
ství).... 2 %

vývojové základny, ČSAD, letecká
doprava, organizace státních láz-
ní a organizace v oblasti kultury
- progresivní stupnice sazeb

   

v závislosti na rentabilitě (pře-
vedeny většinou z hrubého dů-
chodu).

   

2. Odvod z jmění - sazby beze
změny.

6. Správa daní

a) Povinnost předložit daňové přiznání
byla do konce února,

b) příspěvek na sociální zabezpečení
se odváděl 15. dne po skončení běž-
ného měsíce bez ročního vyměřo-
vání,

c) případné roční přeplatky na dani a
příspěvku na sociální zabezpečení
z min. roku se po podání přiznání
zúčtují na daň běžného roku a jen
výjimečně se na žádost poplatníka
vrátí (při nedostatku finančních
prostředků).

Lhůta se zkracuje do 15. února.

Příspěvek na sociální zabezpečení se
odvádí ve stejných lhůtách jako daň
ze zisku, tj. nejpozději 3. dne před
koncem měsíce a po uplynutí roku
provádí se jeho vyměření.

Přeplatky se zúčtují na neuhrazenou
odvodovou povinnost roku, za který
se odvod a příspěvek na sociální za-
bezpečení vyměřuje a není-li nedo-
platek na těchto odvodech a pří-
spěvku, přeplatek se bez žádosti
organizace vrátí nejpozději do 15.
března.

8. Neprůmyslová
odvětví

Dosud byla řízena vl. nař. č. 14/1971 Sb.
a prováděla odvody z hrubého důchodu
a ze zisku, s řadou výjimek a odchylek
od systému odvodů, platného dříve pro
průmysl a stavebnictví.

Některá odvětví (nebo skupiny or-
ganizací) přešla do působnosti na-
vrhovaného zákona o odvodech, jiná
budou řízena finančním plánem na
základě připravovaného vládního na-
řízení o finančním hospodaření.

9. Zmocnění

Některá zmocnění se nepoužívala.

Zmocnění jsou upravena podle věc-
ných potřeb soustavy řízení, zásadní
řešení jsou v působnosti federálních
orgánů.

StT l - 36223-71


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP