Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1971

I. v. o.

77

Vládní návrh,

kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické

republiky k souhlasu Smlouva o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní

hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí, podepsaná v Moskvě,

Washingtonu a Londýně dne 11. února 1971

Návrh schvalovacího usnesení:

Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou o zákazu
umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hro-
madného ničení na dne moří a oceánů a v jeho
podzemí, podepsanou v Moskvě, Washingtonu a
Londýně dne 11. února 1971.

2

Důvodová správa

Dňa 7. decembra 1970 přijalo jubilejně XXV.
VZ OSN rezolúciu, ktorej spoluautorem bola aj ČSSR,
k návrhu Zmluvy o zákaze umiestňovania jadiro-
vých zbraní a mých zbraní hromadného ničema
na morskom a oceánskom dne a v jeho podzemí
Rezolúciou VZ OSN schvaluje text zmluvy a vy-
zývá depozitárske vlády (ZSSR, USA a Velkej Bri-
tánie), aby uvedenu zmluvu otvorili k podpisu a
ratifikácii Co možno v najkratšom čase. V re-
zolúcii je tiež vyjádřená nadej, že sa k tomuto
dokumentu připojí co možno najväčší počet štátov.

Zmluva bola otvorená k podpisu začiatkom
februára toho roku súčasne v Moskve, vo Washing-
tone a v Londýne. Zmluva bola po jej o tvoření
k podpisu podpisaná všetkými socialistickými štát-
mi - členmi Varšavskej zmluvy a Mongolskom
Za ČSSR ju dňa 11. februára 1971 podpísali sú-
časne v Moskvě minister zahraničných věcí, vo
Washingtone a v Londýne velvyslanci ČSSR.

S cieľom zaistiť využitie mořského dna vý-
hradné pře mierové účely tak, ako sa o tom už
nieslo v rokoch 1967-1968 VZ OSN, ZSSR navrhol
v roku 1968, aby sa Ženevský výbor pře odzbro-
jenie podrobne zaoberal otázkou zákazu využLva-
nia daného prostredia pře vojenské účely

Výbor pře odzbrojeme začal rokovat o tejto
otázka na svojom jarnom zasadnutí v roku 1969.
Základem pře rokovania sa stali návrhy zmlúv
ZSSR a USA, ktoré sa však od seba diametrálně
odlišovali v základných otázkách

Návrh zmluvy ZSSR vychádzal z rezolúcií VZ
OSN a předpokládal zákaz umiestňovania všetkých
druhov zbraní na morskom a oceánskom dne za
hranicami dvanásťmíľového pásma teritoriálnych
vod. Návrh zmluvy USA sa obmedzoval na zákaz
v tomto prostředí zbraní hromadného ničema za
hranicami iba trojmílového pobrežného pásma.

Obidva návrhy zmlúv sa zásadné odlišovali aj
v otázke kontroly nad plněním přijatých záväzkov
zo strany zmluvných štátov.

V priebehu dvojstranných sovietsko-americ-
kých rokovaní, ktoré boli sprevádzané priebežný
mi konzultáciami s leh spojencami, sa podařilo
nájsť přijatelné kompromisně riešenie, ktoré vy
ústilo v roku 1969 v předložení společného soviet
sko-amerického návrhu zmluvy. Návrh předpoklá-
dal zákaz umiestňovania na morskom dne jádrových
a iných zbraní hromadného ničenia za hranicami
dvanástmílového pásma pobrežných vod. Pream-
bula návrhu obsahovala presvedčenie, že zmluva
je krokom na cestě k vylúčeniu daného prostredia
z vojenských pretekov a taktiež odhodláme zmluv-
ných štátov pokračovat v rokovaniach vo věci dal
ších opatření, vedúcich k tomuto cielu.

K společnému navrtí u zmluvy boli zo strany
mnohých delegácií tak vo Výbore pře odzbroje-
me, ako aj na pode OSN předložené rozne pozme-
ňovacie návrhy a náměty k jednotlivým ustanove-
niam. Dotýkali sa predovšetkým otázok určenia
rozsahu zákazu, geografickej zóny a spůsobu kon-
trolv Socialistické krajiny a ďalšie mnohé štáty
taktiež požadovali, aby závazok k vedeniu roko-
vání o dalších opatreniach, vedúcich k upínej demi-
htarizácn mořského dna bol zakotvený v operatív-
nej časti zmluvy, proti čomu zásadné vystupovali
USA a niektoré ďalšie zapadne štáty.

Na základe týchto pripomienok a pozmeňova-
cích nárhov bol navrhovaný text pripravovanej
zmluvy v priebehu dalších meritornýclh rokovaní
ešte třikrát pozměněný a jeho posledný, v pořadí
už štvrtý text, bol předložený ženevskému Výboru
pře odzbrojenie dňa 1. septembra 1970. Jde o ná-
vrh zmluvy, ktořý bol XXV. VZ OSN přijatý abso
lútnou väčšinou hlasov.

Najdůležitejšie ustanovenia zmluvy sú obsiah-
nuté v článkoch I a II, podľa ktorých sa zmluvné
štáty zavazují neumiestňovať na morskom a oceán-
skom dne a v jeho podzemí akékolvek jádrové
zbraně a iné zbraně hromadného ničenia, ako aj
odpalovacie rampy a mě zariadenia, určeně na
skladovanie, skúšame alebo použitie takýchto
zbraní a taktiež nepodporovat, nenabádat a nena-
vádzat žiadny my stát na takú činnost, a to za hra
nicami dvanástmilového pásma pobrežných vôd.
Pokial ide o rozsah zákazu, zmluva sa obmedzuje
na denukleařizáciu daného prostredia tak, ako to
povodně navrhovali USA V článku V ba však zmluv-
ně štáty zavazuje pokračovat v rokovaniach o dal-
ších opatreniach, vedúcich k upínej jeho demili-
tarizácií tak, ako to povodně navrhovali socialis-
tické štáty. Za týmto účelom si Výbor pře odzbro-
jeme v Ženevě naďalej ponechává tuto otázku vo
svojom rokovacom programe.

Zeměpisná oblast působnosti zmluvy bola vy
medzená hranicou dvanástmílového pásma pobrež-
ných vôd, co zodpovedá původnému sovietskemu
návrhu z roku 1969, aj keď v tomto návrhu bolí
urobené niektoré formulačné změny

Závažné ustanovenia sú taktiež obsiahnuté
v článku III o kontrole. Kontrolu bude můct
robit každý účastnicky stát nielen vlastnými si-
lamí, alebo v spolupráci s mou zmluvnou kraji-
nou, ale aj prostřednictvím patřičných medzi-
nářodných procedur v rámci OSN a v súlade
s jej Chartou. Kontrolná procedura takto zahrnuje
pozorovanie činnosti iných účastnických krajin
v danom prostředí, poskytovanie informácií zmlúv
nými štátmi o vzniku pochybnosti a podozrema

3

z narušovania zmluvy, vzájomné konzultácie a
spoluprácu medzi zainteresovanými štátmi a tak
tiež vykonávanie patričných inšpekcií na mieste
Okrem národných prostriedkov tento systém umož-
ňuje využiť medzinárodné procedúry a obrátiť sa
na Radu bezpečnosti. Tieto ustanovenia v celku za-
bezpečujú jednoduchú a pritom pružnú a účinnú
kontrolu nad plnením prijatých záväzkov zo stra-
ny zmluvných štátov.

Zmluva podlieha ratifikácií a vstúpi do plat-
nosti po uložení ratifikačných listín depozitárskym
vládam zo strany 22 štátov, vrátane depozitárov.

Zmluva vecne aj časové nadväzuje na dohodu
o denuklearizácii Antarktídy, Moskovskú zmluvu
o zákaze jadrových skúšok v troch prostrediach,
dohodu o zákaze umiestňovania zbraní hromadné
ho ničenia v kozmickom priestranstve, na zmluvu
o denuklearizácii Latinskej Ameriky a konečne na
zmluvu o zákaze rozširovania jadrových zbraní.
Zmluva o denuklearizácii morského a oceánskeho
dna je ďalším Logickým článkom tejto reťaze. ČSSR
je účastníkom všetkých týchto zmlúv okrem zmlu-
vy o denukleanzácii Latinskej Ameriky.

Zmluva znemožni rozšírenie vojenských jadro-
vých pretekov na oblasť svetových morí a oceá-
nov a tým bude slúžiť záujmom zachovania sve-
tového mieru, zníženia medzinárodného napätia
a zosilnenia priateľských vzťahov medzi štátmi
v rôznych častiach sveta

Tým, že zmluva bude obmedzovať sféru roz-
miestnenia jadrových zbraní, bude objektívne pô-
sobiť proti možnosti vzniku jadrového konfliktu

Z hľadiska tejto skutočnosti má preto zmluva
nesmierny význam aj pre vnútrozemské štáty, kto-
ré by v prípade jadrového konfliktu boli taktiež
postihnuté.

ČSSR sa rokovaní o danej zmluve zúčastnila
od samého začiatku, a to tak vo Výbore pre od
zbrojenie v Ženeve, ako aj na pôde OSN. Svoj kon-
štruktívny postoj k zmluve by mala teraz prejavil
jej ratifikáciou v čo najbližšej dobe. Vzhľadom
na to, že ide o zmluvu politického významu,
predkladá sa táto zmluva v súlade s článkom 36
ods. 3 ústavného zákona 143/68 Zb. o českoslo-
venskej federácii pred ratifikáciou na vyslovenie
súhlasu Federálnemu zhromaždeniu.

V Prahe dňa 10. júna 1971.

Předseda vlády ČSSR
Dr. Štrougal v r.

Minister zahraničných vecí:
Ing. Marko v. r.

4

SMLOUVA

o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zhraní hromadného ničení na dně moří a oceánů

a v jeho podzemí

Smluvní státy této smlouvy,

u z n a v a j í c e společný zájem lidstva na po
kroku v průzkumu a využívaní dna moří a oceánů
pro mírové účely,

berouce v úvahu, že zabránění závo-
dům v jaderném zbrojení na dna moří a oceánů
slouží zájmům zachování míru, snižuje meziná-
rodní napětí a posiluje přátelské vztahy mezi
státy,

p ř e s v ě d č e n y o tom, že tato Smlouva
je krokem na ceste k vyloučení dna moří a ocea-
nů i jeho podzemí ze závodu ve zbrojení.

přesvědčeny o tom, že tato Smlouvu
je krokem ke smlouvě o všeobecném a úplném
odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní
kontrolou a odhodlány pokračovat za tím účelům
v jednáních,

přesvědčeny o tom, že tato Smlouva
přispěje k realizaci cílu a zásad Charty OSN způ-
sobem slučujícím se se zásadami mezinárodního
práva a neporušujícím svobodu volného moře,

se dohodly takto

Článek 1

1. Smluvní státy táto Smlouvy se zavazují ne
instalovat a nerozmísťovat na dne moři a oceánu,
jakož i v jeho podzemí, mimo vnější hranicí pásma
mořského dna definovaného v článku II, jakékoliv
jaderně obrané nebo jakékoliv jiné druhy zbraní
hromadného ničeni, jakož i stavby, odpalovací za
řízení a jakékoliv jiné objekty zvláště určené pro
skladování, zkoušení nebo používání takových
zbraní.

2 Závazky obsazené v odstavci 1 tohoto Mán
ku platí rovněž o pásmu mořského dna, o němž
je zmínka v témže odstavci s výjimkou toho, že
v mezích takového pásma mořského dna se tyto
závazky nevztahují ani na pobřežní stát, ani na
mořské dno pod jeho pobřežními vodami

3. Smluvní státy této Smlouvy se zavazují ne
pomáhat, nepodporovat a nevybízet kterýkoliv jiný
stát k uskutečňování činnosti uvedené v odstavci 1
tohoto článku a neúčastnil se jakýmkoli jiným
způsobem takové činnosti.

Článek II

Pro účely této Smlouvy se vnější hranice pas
ma mořského dna uvedená v článku 1 shoduje
s dvanáctimílovou vnější hranici pásma, zmíněnou

v časti II Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu
souvislém. Jež byla podepsána 29. dubna 1958
v Ženevě, a bude měřena v souladu s ustanove-
ními oddílu II, části 1 této Úmluvy a v souladu
s mezinárodním právem

Článek III

1. Každý smluvní stát této Smlouvy má v záj-
mu dosážení cílů a dodržování ustanovení této
Smlouvy právo kontrolovat pozorováním činnost
jiných smluvních států této Smlouvy na dně moři
a oceánů, jakož i v jeho podzemí mimo hranici
pásma uvedeného v článku 1 za podmínky, že toto
pozorování nebude překážet takové činnosti

2. Zůstanou-li po takovém pozorování opod-
statněné pochybnosti o plnění závazku převzatých
na základě této Smlouvy, pak se smluvní stát této
Smlouvy, jenž má tyto pochybnosti, konsultuje se
smluvním státem odpovědným za činnost vyvolá-
vající tyto pochybnosti za ucelení jejich odstra-
nění Pokud pochybnosti zůstávají i nadále,
pak smluvní stát, jenž má tyto pochybnosti, in-
formuje ostatní smluvní státy a zainteresované
strany, jež spolupracují na takových dalších kon-
trolních opatřeních, o nichž může být dosaženo
dohody, včetně příslušné inspekce objektu, staveb,
instalací a jiných zařízení, u nichž lze opodstat-
něné předpokládat, že budou takového druhu jaký
je uveden v článku I. Takových konsultaci a spo-
lupráce se mají právo zúčastnit smluvní státy, na
cházejíci se v oblasti takové činnosti, včetně kte-
réhokoliv pobřežního státu a kteréhokoliv jiného
účastníka Smlouvy, který u to požádá. Po dokon-
čení dalších kontrolních opatření, smluvní stát,
který dal k těmto opatřením podnět, rozešle pří
slušnou zprávu ostatním smluvním státům.

3. Není- li možné pozorováním objektu, stavby,
instalace nebo jiného zařízení identifikovat stát
odpovědny za činnost vyvolávající opodstatněné
pochybnosti, pak smluvní stát, jenž má tyto po
chybnosti uvědomí a obrátí se s příslušnými do
tazy na smluvní státy v oblasti takové činnosti,
jakož i na kterýkoliv jiný smluvní stát. Bude-li
těmito dotazy zjištěno, že odpovědnost za takovou
činnost má určitý smluvní stál, pak se tento smluv
ní stát konsultuje a spolupracuje s jinými smluv
nimi stály, jak je ustanoveno v odstavci 2 tohoto
článku. Nelze-li pomocí těchto dotazu identifiko-
vat stál odpovědny za takovou činnost, pak dota-
zující se smluvní stát muže přistoupil k dalším
kontrolním opatřením, včetně inspekce, přičemž
tento stát pozve k účasti smluvní státy v oblasti

5

takové Činnosti, včetně kteréhokoliv pobřežního
státu, jakož i jiného smluvního státu, přejícího si
spolupracovat.

4. Pokud konsultace a spolupráce, stanovené
v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, neodstranily po
chybnosti týkající Se uvedené činnosti a nadále
zůstávají pochybnosti pokud jde o plnění závazků
převzatých na základě této Smlouvy, pak smluvní
stát může v souladu s ustanoveními Charty OSN
postoupit náležitost Radě bezpečnosti, která může
podniknout kroky v souladu s Chartou

5. Kontrola na základě tohoto článku může
být prováděna kterýmkoliv smluvním státem jeho
vlastními prostředky nebo za úplné či částečné
podpory kteréhokoliv jiného smluvního státu, ane-
bo prostřednictvím příslušných mezinárodních
opatření v rámci Organizace spojených národů
a v souladu s její Chartou.

6. Kontrolní činnost na základe této Smlouvy
nesmí překážet činnosti jiných smluvních států
a musí být prováděna s patřičným ohledem na
práva, uznaná podle mezinárodního práva, včetně
svobody volného moře a práv pobřežních států
pokud jde o průzkum a využití jejich pevninské
mělčiny.

Článek IV

Nic v této Smlouvě nebude interpretováno tak,
aby to podporovalo nebo prejudikovalo stanovisko
kteréhokoliv smluvního státu vůči existujícím me-
zinárodním úmluvám, včetně Úmluvy o pobřežních
vodách a pásmu souvislém z roku 1958 nebo vůči
právům či závazkům, které může takový smluvní
stát uplatňovat, anebo vůči uznání nebo neuznání
práv či nároků uplatňovaných kterýmkoliv jiným
státem ve vztahu k jeho pobřežním vodám, zahr-
nujícím mimo jiné pobřežní vody a pásma při-
lehlá nebo ve vztahu ke dnu moří a oceánů, včet-
ně pevninské mělčiny

Článek V

Účastníci této Smlouvy se zavazují, že budou
v duchu dobré vůle pokračovat v jednáních o dal-
ších opatřeních v oblasti odzbrojení s cílem za-
bránit závodům ve zbrojení na dně moří a oceánu
a v jeho podzemí.

Článek VI

Kterýkoliv smluvní stát může předložit pozmě-
ňovací návrhy k této Smlouvě. Pro každý smluvní
stát, jenž přijme pozměňovací návrhy, vstupují
tyto v platnost, jakmile budou přijaty většinou

smluvních států této Smlouvy a poté pro každý
zbývající smluvní stát dnem, kdy tyto pozměňovací
návrhy přijme

Článek VII

Pět let po vstupu léto Smlouvy v platnost bude
v Ženevě uspořádána konference smluvních státu
Smlouvy, aby posoudila provádění této Smlouvy
s úmyslem zajistit, aby cíle preambule a ustano-
vení této Smlouvy byly plněny. Toto přezkoumání
vezme v úvahu jakýkoliv relevantní technologický
rozvoj. Tato konference rozhodne v souladu s ná-
zory většiny těch smluvních stran, které se jí zú-
častní, zda a kdy bude svolána další konference

Článek VIII

Každý smluvní stát této Smlouvy má při vý-
konu své státní svrchovanosti právo odstoupil od
Smlouvy, jestliže rozhodne, že mimořádné okol-
nosti, související s obsahem této Smlouvy, ohro-
zily svrchované zájmy jeho země O svém odstou-
pení uvědomí tři měsíce předem všechny ostatní
smluvní státy této Smlouvy a Radu bezpečnosti
Organizace spojených národů. Takové sdělení musí
obsahovat prohlášení o mimořádných okolnostech,
o kterých tento stát soudí, že ohrozily jeho svr-
chované zájmy.

Článek IX

Ustanovení této Smlouvy se v žádném případě
nedotýkají závazků převzatých smluvními státy
této Smlouvy na základě mezinárodních dohod
o zřízení pásem bez jaderných zbraní.

Článek X

1. Tato Smlouva je otevřena k podpisu všem
státům. Kterýkoliv stál, jenž nepodepíše tuto
Smlouvu před jejím vstupem v platnost v souladu
s odstavcem 3 tohoto článku, může k ní kdykoliv
přistoupit.

2 Tato Smlouva podléhá ratifikaci signatár-
ními státy. Ratifikační listiny a listiny o přístupu
budou uloženy u vlád Svazu sovětských socialis-
tických republik, Spojeného království Velké Bri-
tánie a Severního Irska a Spojených států ame-
rických, které se určují za depozitární vlády.

3. Tato Smlouva vstupuje v platnost dnem ulo-
žení ratifikačních listin dvaadvaceti vládami, včet-
ně vlád určených za depozitární vlády této
Smlouvy.

4. Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo
listiny o přístupu budou uloženy po vstupu této

6

Smlouvy v platnost, vstoupí Smlouva v platnost
dnem uložení jejich ratifikačních listin o přístupu.
5. Depozitární vlády oznámí neprodleně vlá-
dám všech signatárních a přistupujících států da-
tum každého podpisu uložení ratifikační listiny
nebo listiny o přístupu, datum vstupu této Smlou-
vy v platnost, jakož i jiná sdělení, která obdrží.

6 Tato Smlouva bude registrována depozitár-
ními vládami v souladu s článkem 102 Charty
Organizace spojených národů.

Článek XI

Tato Smlouva, jejíž čínský, anglický, francouz-
ský, ruský a španělský text mají stejnou platnost,
bude uložena v archivech depozitárních vlád
Řádně ověřené kopie této Smlouvy budou předány
depozitárními vládami vládám signatárních států
a státům přistupujících k této Smlouvě.

Na důkaz toho níže podepsaní, kteří k tomu
byli řádně zmocněni, podepsali tuto Smlouvu.

Dáno v ... dne..

StT l - 36152-71