11

Důvodová zpráva

k návrhu zákona o geodézii a kartografii

Všeobecná část

Po osvobození v roce 1945 zůstaly na úseku
geodézie a kartografie v používání tehdejší právní
předpisy, jejichž těžištěm byl zákon č. 177/1927
Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (kata-
strální zákon).

Socializační proces v národním hospodářství
nastoupený v roce 1945, a zejména po únoru 1948,
osídlování pohraničí, uskutečňování pozemkových
reforem a konečně budování socialistické zeměděl-
ské velkovýroby vyvolaly rozsáhlé změny v držbě
půdy. Zeměměřické úkoly, narůstající v souvis-
losti s tím, spočívaly vcelku na státní zeměmě-
řické službě. Rozsah těchto úkolů zdůvodňoval stále
více potřebu zeměměřické služby soustředit.

Prvním krokem na této cestě byl zákon č. 82/
1948 Sb., o úpravě působností ve věcech veřejného
vyměřování a mapování (zeměměřický zákon), který
soustředil úseky veřejného vyměřování a mapování
sloužící potřebám všech nebo několika resortů do
ministerstva financí. Novelizací provedenou záko-
nem č. 250/1949 Sb. přešla tato působnost vzhle-
dem k přebudování daňového systému a k změnám
v organizaci resortu ministerstva financí na minis-
terstvo techniky a posléze v roce 1953 na minis-
terstvo stavebnictví. Vládním nařízením č. 1/1954
Sb. byla zřízena Ústřední správa geodézie a karto-
grafie jako ústřední úřad a od roku 1958 byla pod-
řízena ministru vnitra.

V rámci federalizace došlo pak ke zřízení re-
publikových ústředních orgánů státní správy geo-
dézie a kartografie, jimiž jsou Český úřad geode-
tický a kartografický, zřízený zákonem ČNR č.
2/1969 Sb., a Slovenská správa geodézie a karto-
grafie, zřízená zákonem SNR č. 207/1968 Sb.
Veškeré tyto právní úpravy, provedené v organi-
zační sféře, dotkly se i náplně činnosti orgánů
geodézie a kartografie a způsobily v tomto směru
značnou nepřehlednost.

Kromě těchto organizačních změn došlo na
úseku geodézie a kartografie i k řadě věcných
úprav. Zeměměřický zákon č. 82/1948 Sb., vlád-
ní nařízení č. 1/1954 Sb., zákon č. 22/1964 Sb.
a předpisy vydané k jejich provedení nahradily
převážnou část ustanovení katastrálního zákona č.
177/1927 Sb. a jeho prováděcích předpisů, aniž
však přesně vymezily, která dosud platná ustano-
vení se zrušují. To způsobovalo často nejasnost,
která z dosavadních ustanovení platí. Výklad
platných ustanovení katastrálního zákona, sledují-
cího především fiskální cíle a zajištění soukromého
vlastnictví, působil však potíže i vzhledem k nasta-

lým politickoekonomickým a právním změnám.
Situace je dnes taková, že z ustanovení katastrál-
ního zákona a jeho prováděcích předpisů jsou v pod
statě používána jen ta, která se vztahují na geo-
metrické plány, na místní šetření, vstup na pozem-
ky, jejich užívání při měřických pracích, odstraňo-
vání porostů a náhradu škod.

Obdobná situace je i u zeměměřického zákona
č. 82/1948 Sb. Zákon sice splnil cíle sledované při
jeho vydání, ale novelizace, které se v průběhu let
tohoto zákona dotkly, učinily zákon značně ne-
přehledný. Zrušena byla, popř. přežila se zejména
jeho ustanovení týkající se resortní organizace, po-
zemkového katastru, civilních techniků, sazeb po-
platků za provedené práce a trestních sankcí. Ani
jeho zbývající ustanovení však zcela nevyhovují.
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy nabývají stále
větší závažnosti úkoly sloužící hospodářské a kul-
turní výstavbě, pro jejichž plnění neposkytuje do-
sud platný zeměměřický zákon - zejména na úseku
inženýrské geodézie, evidence některých výsledků
geodetických prací a právních vztahů - dostateč-
ný právní základ. Z úkolů uvedených v § 1 země-
měřického zákona některé již zcela zanikly, jako
např. zakládání, obnovování a udržování pozemko-
vého katastru.

Z uvedeného přehledu je patrno, že dosavadní
právní úprava geodézie a kartografie je nejen
značně roztříštěná a nepřehledná, ale i v mnoha
směrech překonaná, takže nesplňuje požadavky na
ni kladené ani z hlediska politickoekonomického
ani legislativního. Dosavadní úprava nevyhovuje
ani z hlediska zájmů obrany státu sledovaného fe-
derálním ministerstvem národní obrany, a to 1 po-
kud jde o právní úpravu vztahů geodézie a karto-
grafie k federálnímu ministerstvu národní obrany.
Ukazuje se proto naléhavá potřeba upravit obor
geodézie a kartografie nově, a to i s přihlédnutím
k potřebám vyplývajícím z federativního uspořá-
dání státu. Ústavní zákon o československé fede-
raci svěřuje v článku 37 odst. 2 právní úpravu
geodézie a kartografie zákonu Federálního shro-
máždění.

Zásady zákona o geodézii a kartografii byly
v prvním pololetí 1968 projednány ve výborech
Národního shromáždění, a to ve výboru průmyslo-
vém, pro plán a rozpočet, ústavněprávním, pro ná-
rodní výbory a pro zemědělství a výživu. Dne
25. července 1968 schválila zásady zákona o geo-
dézii a kartografii vláda (usnesení vlády ČSSR
č. 257).

Navrhovaná právní úprava nepočítá s novými
finančními požadavky na státní rozpočet.

12

Zvláštní část
K § 1

Úkoly geodézie a kartografie jsou plněny orgá-
ny a organizacemi geodézie a kartografie, dále
federálním ministerstvem národní obrany, jakož
l geodetickými složkami zřízenými v orgánech a
organizacích některých jiných resortů, které v sou-
vislosti s pracemi specifickými pro příslušný re-
sort provádějí účelové geodetické práce v různých
oborech národního hospodářství. Podle zvláštních
předpisů jsou v některých organizacích jiných re-
sortů také zpracovávány a vydávány účelové (te-
matické) mapy (geologické, meteorologické, kli-
matologické, jednotné železniční plány aj. ).

K § 2

Okruh působnosti orgánů geodézie a kartogra-
fie je v tomto paragrafu rámcově vymezen. Ne-
dotčena zůstává působnost federálního ministerstva
zahraničních věcí, jemuž náleží i v oboru geodézie
a kartografie příprava mezinárodních smluv a za-
stupování práv a zájmů ČSSR v mezinárodních sty-
cích; federální ministerstvo zahraničních věcí
přitom ovšem postupuje v součinnosti s ústředními
orgány geodézie a kartografie republik.

K § 3

Jde o resortní organizace zabezpečující zcela
specifické odborné technické činnosti geodézie a
kartografie, zejména pokud jde o geodetické zá-
klady, geodetickou a kartografickou dokumentaci
a výzkum.

K § 4

Zájem přesnosti a vysoké odbornosti, jakož
i specifické zájmy obrany státu vyžadují, aby v pří-
padech, kdy předmětem činnosti organizace (státní,
družstevní či společenské, popř. i jiné) by měl být
výkon prací v oboru geodézie a kartografie (rozumí
se pro jiné subjekty), uděloval k tomu souhlas
ústřední orgán geodézie a kartografie republiky.
Od těchto případů je nutno odlišit, jestliže socia-
listické organizace provádějí geodetické a karto-
grafické práce pro obor činnosti, pro který byly
zřízeny. Na takové práce se vztahuje ustanovení § 7

K § 5 a 6

V právní úpravě geodézie a kartografie musí
být zabezpečen zájem obrany státu a federálnímu
ministerstvu národní obrany zajištěno právo ovliv-
ňovat nezbytná opatření v tomto oboru. Obdobná
opatření jsou uplatňována i v ostatních geodetic-
kých službách socialistických států.

Vzhledem k tomu, že geodézie a kartografie
tvoří nedílnou součást vojenské činnosti v obran-
ném systému ČSSR, jehož základní institucí je fe-

derální ministerstvo národní obrany, je nezbytné,
aby všechny orgány a organizace při řešení uvede-
ných otázek postupovaly se souhlasem tohoto mi-
nisterstva.

Geodetické systémy jsou základem geodetických
prací. Jsou závazné jak pro orgány a organizace
geodézie a kartografie, tak i pro orgány a orga-
nizace jiných resortů. Je proto třeba, aby v zájmu
obrany státu geodetické systémy zásadního význa-
mu, systémy mezinárodní, federálního a celorepub-
likového charakteru stanovila a měnila federální
vláda.

Význam tohoto úseku vyžaduje, aby z hlediska
zájmu obrany státu vláda stanovila zásady pro po-
stup při uveřejňování a rozšiřování geodetických a
geofyzikálních údajů, map, mapových příloh a
ostatních kartografických děl.

Vzhledem ke specifice federálního ministerstva
národní obrany je třeba, aby se i nadále působ-
nost orgánů geodézie a kartografie a v tom smyslu
i ustanovení o provádění geodetických a kartogra-
fických prací nevztahovala na obor jeho činnosti.
K zabezpečení nezbytné potřeby úkolů v oboru geo-
dézie a kartografie vytváří federální ministerstvo
národní obrany vlastní odborné orgány, které mohou
v některých případech využívat celkových nebo
dílčích výsledků prací civilních orgánů a organi-
zací a poskytovat jim některé výsledky vlastních
prací, pokud to zájem, obrany státu dovolí. Způsob
poskytování výsledků prací orgánů a organizací
federálního ministerstva národní obrany civilním
orgánům a organizacím bude řešen dohodou tohoto
ministerstva s ústředními orgány geodézie a karto-
grafie republik.

Závěrem k těmto ustanovením se poukazuje na
to, že působnost federálních orgánů (vlády ČSSR
a federálního ministerstva národní obrany) v oboru
geodézie a kartografie při zabezpečování zájmů ob-
rany státu je v plnění souladu s ústavním zákonem
o čs. federaci, neboť právě na tomto úseku se
uplatňuje výjimka pro federální orgány stanovená
v čl. 37 odst. 2 cit. ústavního zákona, který v čl. 7
písm. b) svěřuje obranu ČSSR do výlučné působnosti
federace.

K § 7

Navrhovaná právní úprava váže provádění geo-
detických prací v orgánech a organizacích, pokud
hodlají pro obor činnosti, pro který byly zřízeny,
provádět tyto práce, jen na oznamovací povinnost,
a na to, aby byly prováděny kvalifikovanými pra-
covníky. Oznamovací povinnost je nezbytná k tomu,
aby orgán geodézie a kartografie měl potřebný
přehled o geodetických složkách jiných organizací
a mohl plnit své povinnosti zejména na úseku ko-
ordinace a dokumentace geodetických prací. Toto

13

oznámení nebude požadováno od orgánů a organi-
zací, které již mají oprávnění k výkonu geodetic-
kých prací podle dosavadních předpisů (viz § 23)

Výsledky geodetických prací jsou v celospole-
čenském zájmu využívány při dalších geodetických
pracích, a proto je nutno zajistit vysokou kvalifi-
kaci pracovníků, kteří je provádějí.

K § 8

Vyhotovované geometrické plány jsou spolu
s příslušnou právní listinou o změně vlastnických
vztahů k nemovitostem, popř. správy národního
majetku, podkladem pro zápis do evidence nemovi-
tostí a jsou také důležitým technickým podkladem
pro údržbu pozemkové mapy. V zájmu zajištění
kvality geometrických plánů a výsledků prací pře-
jímaných do dokumentace orgánů geodézie a karto-
grafie je proto třeba, aby byly ověřovány, zda od-
povídají platným předpisům Dosavadní zkušenosti
ukazují, že výsledky geodetických prací takto
ověřené jsou kvalitnější a lze jich spolehlivé vy-
užít Podrobnější úprava ověřování, v níž bude uve-
deno též, kdo je oprávněn ověřovat, bude obsažena
v prováděcích předpisech, s jejichž vydáním se po
čítá v § 22.

K § 9

Navrhovaná právní úprava sleduje prohloubeni
odborné spolupráce orgánů geodézie a kartografie
s orgány a organisacemi jiných resortů. Cílem této
spolupráce je plné využití hodnot geodetických pod
kladů, nashromážděných u orgánů geodézie a kar
tografie, pro účely průzkumné a projektové doku
mentace a pro provozně výrobní účely všech od-
větví, jakož i využití nových výsledků těchto prací
K tomu přispívá oznamovací povinnost a odevzdá-
vání výsledku prací organům geodézie a kartogra-
fie.

Zásady oznamování geodetických a kartogra-
fických prací a odevzdávaní jejich výsledků ke
zhodnocení, dokumentaci a pro účely dalšího vy-
užití organů geodézie a kartografie se v podstatě
přejimají z dosavadní právní úpravy (vyhláška
č. l56/1957 U l, ve znění vyhlášky č 35 1968
Sb / Oznamovací povinnost se vsak bude tykat
i hospodářských organizací zřízenych v oboru pů-
sobnosti ústředních orgánů geodézie a kartografie
republik. Počítá se také s tím, že jednoúčelové
větší práce, které bude třeba pro účely dokumen-
tace vedené orgány geodézie a kartografie doplnit,
budou moci být oznamovateli úměrně uhrazeny
z prostředků orgánů geodézie a kartografie Ozna-
mování bude podrobně upraveno v prováděcí vy-
hlášce, v níž bude také stanoveno, které práce
nepodléhají oznamování (dosavadní § 5 odst 3 vyhl.,
č. 156/1957 Ú. l. ve znění vyhlášky č 35/1968
Sb )

K § 10

Zájmy odbornosti a obrany státu vyžadují, aby
vytváření a vydávání kartografických děl pro civil-
ní potřebu, pokud zvláštní právní předpisy nesta-
noví jinak, byly plně pod kontrolou ústředních
orgánů geodézie a kartografie republik

Územní orgány geodézie a kartografie budou
udílet souhlas k použití státních mapových děl,
jejich částí nebo kartografických odvozenin pro
tvorbu a vydání kartografického díla

Není vhodné a ani se nezamýšlí aplikovat usta-
novení odstavců 1 až 4 na některé druhy karto-
grafických děl, zejména na

a) státní mapy velkých měřítek,

b/ výsledky geodetických a reprodukčních prací
sloužící jako podklady pro územní plánování,
hospodářskotechnické úpravy pozemků, hospo-
dářské úpravy lesů, průzkum, projektovou a důl-
ní dokumentaci a jinou služební potřebu, jakož
i jednoduché plány a mapově doplňky literár-
ních děl a jejich grafické přílohy, které svým
provedením nejsou úplnou samostatnou mapou
a jen doplňují nebo vysvětlují text literárního
díla, a schematické plánky pro turistické nebo
obdobné účely.

K § 11 až 13

Koordinační činnost se týká celkového usměr-
nění geodetických prací a prací využitelných pro
státní mapová díla a dokumentaci tvořící celostátní
fond geodetických a kartografických prací. Sle-
duje se tím cíl zajistit jednotnost, hospodárnost a
další využitelnost prováděných geodetických a
kartografických prací a předcházet duplicitnímu
provádění prací

Koordinaci geodetických a kartografických pra-
cí vykonávají geodetické služby i v jiných socia-
listických státech

Vzhledem k omezeným možnostem administra-
tivních zásahu do činnosti hospodářských organi-
zaci jeví se naléhavým řešit otázku vhodných sankcí
při nedodržovaní závažných předpisů při prová-
dění geodetických a kartografických prací Zákaz
provádění geodetických a kartografických prací je
již svým preventivním působením účinnou sankci
stanovenou obdobně i v některých jiných sociali-
stických státech

K § 14

Povinnost mlčenlivosti je upravena tak, aby se
nepřekrývala s připravovanou právní úpravou
ochrany státního tajemství, popř. s příslušnými
trestními předpisy

14

Uložení povinnosti mlčenlivosti má zamezit
rozšiřování informací, o nichž se pracovníci prová-
dějící geodetické a kartografické práce nebo dohled
na ně při své činnosti dověděli, které sice nedosa-
hují intenzity služebního, hospodářského nebo stát-
ního tajemství, ale které by měly, a to popřípadě
i v zájmu jednotlivých občanů, zůstat utajeny před
nepovolanými osobami.

K § 15

Orgánům a organizacím provádějícím geode-
tické práce se poskytuje oprávnění ke vstupu na
cizí pozemky a do objektů za účelem provádění
geodetických prací a udržování měřických značek,
signálů a jiných zařízení a ukládají se jim povin-
nosti ve stejném rozsahu jako orgánům geodézie a
kartografie.

Při odstraňování porostů je nutno ovšem šetřit
jak zájmy chráněně jinými předpisy, tak i zvláštní
zájmy vlastníků (např. u ovocných stromů). Na-
vrhovaná úprava se nedotýká zákona č. 53/1966
Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, který
osvobozuje od odvodů za odnětí půdy a vyjímá
z působnosti zákona při pracích pro geodetické
účely plochy do 30 m2.

V případě, že by došlo při provádění geode-
tických prací ke sporu, zejména o rozsah oprávnění
k užívání pozemků, je účelné svěřit rozhodováni
o tom okresnímu národnímu výboru.

K § 17 a 18

Měřické značky jsou součástí geodetických sítí,
které jsou důležitým a nákladným státním zaříze-
ním.

Charakter bodů geodetických základů vyžaduje,
aby organizace geodézie a kartografie a federálního
ministerstva národní obrany měly neustálý přehled
o jejich stavu. Proto jsou také povinny vzájemně
se informoval o provedených změnách.

Vymezení ochranného území přichází v úvahu
jen u malého počtu bodů geodetických zakladli u
při svém rozsahu zpravidla několiku desítek m2
neztěžuje vcelku užívání pozemku. Bude prováděno
za šetření předpisů zákona o ochraně zemědělského
půdního fondu.

Zničením, poškozením nebo jiným znehodnoce-
ním měřických značek a zařízení jsou způsobová-
ny značné škody. Je proto nutné předcházet vzniku
těchto škod, k nimž dochází často při polních a
lesních pracích. Pomoci tu mohou i místní národní
výbory, zejména vysvětlovači prací mezi občany a
včasným upozorněním orgánů geodézie a kartogra-
fie na zjištěné závady.

Odpovědnost podle obecných předpisů, kterou
se rozumí odpovědnost trestní, odpovědnost za způ-

sobenou škodu apod., se vztahuje jak na fyzické,
tak i na právnické osoby.

K § 19

Škody vzniklé při výkonu geodetických prací
jsou zpravidla nepatrného rozsahu. Vlastník (uživa-
tel) nemovitosti má právo na náhradu škody podle
obecných předpisů. Je-li prováděním prací podstat-
ně omezen v běžném užívání nemovitosti, má dále
právo na jednorázovou náhradu.

Náhrady podle tohoto ustanovení se poskytují
i v případech, kdy vlastník (uživatel] pozemku sám
provede vyžádané nutné úpravy půdy a jiné práce
podle § 15 odst. 3.

Náhrada škody způsobené nezákonným roz-
hodnutím a nesprávným úředním postupem orgánu,
vykonávajícího v oboru geodézie a kartografie stát-
ní správu, je upravena zákonem č. 58/1969 Sb.

K § 20

Povaha úkolů orgánů geodézie a kartografie,
zejména vedení dokumentace a evidence, vyžaduje,
aby všem orgánům a organizacím byla uložena
povinnost podávat orgánům geodézie a kartografie
informace potřebné k plnění jejich úkolů.

S národními výbory spolupracují orgány geo-
dézie a kartografie zejména na úseku mapování a
měřických prací pro účely územního plánování,
výstavby a při zadávání a přejímání geodetických
prací jako podkladu pro vypracování projektové
dokumentace. Místním národním výborům poskytu-
jí odbornou technickou pomoc zvláště při vedení
evidence půdního fondu v obcích, dále při hlášení
změn skutečností vedených v evidenci nemovitostí,
při místních šetřeních a jiných řízeních nutných
k udržování souladu měřických mapových a písem-
ných operátů se skutečným stavem. Při výkonu
těchto prací, které je nutno provádět v územních
obvodech jednotlivých obcí mnohdy po delší dobu,
potřebují orgány geodézie a kartografie pomoc ná-
rodních výborů, zejména při zajištování nutných
dočasných pracovních a obytných prostorů při pro-
vádění polních měřických prací.

Spolupráce orgánů geodézie a kartografie
s geodetickými složkami jiných orgánů a organi-
zací se bude stále více projevovat nejen v úsilí
o vyšší hospodárnost prací, nýbrž i v péči o zvy-
šování kvality prací a rozšiřování pokrokových
metod geodetických a kartografických prací.

K § 21

Pro rámcovou orientaci se v hrubých rysech
vymezují nejvýznamnější pojmy geodézie a karto-
grafie, jichž se v zákoně užívá.

16

K § 22

Podrobnější úpravu některých otázek je účelné
ponechat prováděcím předpisům.

K § 24

Jak je z výčtu patrno, zrušují se všechny před-
pisy upravující dosud otázky geodézie a kartogra-
fie, zejména pak katastrální zákon č. 177/1927
Sb. a všechny předpisy vydané k jeho provedení.

Vzhledem k tomu, že práce prováděné podle
zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, se
dotýkají širokého okruhu organizací a občanů a
že tato právní úprava se již vžila, není účelně
včleňovat ji do navrhovaného zákona.

Nová právní úprava geodézie a kartografie se
proto nedotkne evidence nemovitostí upravené cit.
zákonem; nedotkne se rovněž ustanovení jiných
právních předpisů upravujících provádění některých
účelových geodetických prací, dohled na ně a vyho-
tovování, vedení a vydávání účelových (tematic-
kých) map.

V Praze dne 6. května 1971

dr. L. Štrougal v. r.
předseda vlády ČSSR

StT l - 36114-71