11

Zároveň je charakteristické, ze těžiště změn
spočívá v posílení integrující úlohy federaci
v oblasti ekonomiky Tato tendence se realizuje
dvěma hlavními způsoby

První, základní a určující spočívá v posílení
koncepční a plánující funkce federace a jejích
orgánů, v plném využití všech nástrojů řízení eko-
nomiky, s nimiž československé federativní uspo-
řádání od počátku počítalo V souladu s koncepci
federativního uspořádání klade se hlavní váha na
upevnění a propracování ucelené soustavy náro-
dohospodářských plánů jako souhrnného souboru
nástrojů komplexní hospodářské politiky federace
Jde o tak působivé nástroje, jakými jsou státní
plány rozvoje národního hospodářství federace
i obou republik, státní rozpočty, měnový plán,
určující emisní a úvěrovou činnost Státní banky
československé, i devízový plán. Součástí státních
plánů rozvoje národního hospodářství jsou státní
plány rozvoje vědy a techniky i plán vývoje cen,
státními plány se závazně řídí investiční činnost
V předložených návrzích se plně uplatňuje poža-
davek součinnosti federálních i republikových or-
gánů při tvorbě i realizaci plánů, vyjadřuje se za-
važnost úkolů stanovených národohospodářskými
plány, zabezpečuje se kontrola i sankce při po-
rušení závazných direktív.

Celý tento komplex vzájemné logicky propo-
jených základních nástrojů řízení rozvoje ekono-
miky se promítá do řady ustanovení ústavního
zákona o československé federaci a je legislativně
realizován v již zmíněném souboru předkládaných
zákonů, jejichž vydání ústavní zákon předpoklá-
dal. Ideovým východiskem je významná konstato-
vání skutečnosti, že hospodářství Československé
socialistické republiky je jednotné, což se vyja-
druje v navrhovaném novém znění čl. 4 ústav-
ního zákona V tomto článku se dále rozvádějí
základní principy socialistické hospodářské sou
stavy, pregnantně se formulují základní rysy jed
notného plánovaného hospodářství ČSSR a cha-
rakterizuje se úloha federálních orgánu i orgánu
České socialistické republiky a Slovenské socia-
listické republiky

Návrh novely v plném rozsahu rešpektuje
skutečnost, že vedoucí úloha Komunistické strany
Československa, socialistické principy hospodář-
ství i zásada demokratického centralismu jsou za
kotveny v platných ustanoveních ústavy z roku
1960

Navrhované úpravy čl. 10 směruji k upevněni
jednotné soustavy národohospodarských plánů a
dávají podklad pro komplexní úpravu federálního
zákonodárstvím

Předložený návrh ústavního zákona vychází
v této souvislosti z myšlenky soustav v národo-
hospodářských plánů, která je podrobněji speci-

fikována v předkládaném návrhu zákona o naro-
dohospodářském plánování Článek 10 pak v dal-
ších ustanoveních konkretizuje soustavu státních
plánů rozvoje národního hospodářství a upravuje
ustavní proces jejich tvorby. Kromě toho se vý
slovně vztahuje na celou soustavu národohospo-
dářských plánů i zásada závaznosti těchto plánů
pro jakoukoli řídící a hospodářskou činnost, vy-
jadřená pokud jde o státní plány rozvoje národ
ního hospodářství již v platných ustanoveních
ústavy z roku 1960

Praktickými potřebami zákonodárství je zdů-
vodněna změna čl 12, podle níž rozhodující daně
budou napříště stanoveny přímo zákony Federál-
ního shromáždění. Dosavadní způsob, kdy Fede-
rální shromáždění v oblasti daňového zákonodár-
ství stanovilo pouze zásady pro zákony národních
rad, přeukázal těžkopádným a při objektivní nut-
nosti zabezpečit jednotu úpravy mělo uplatnění
zákonodárné pravomoci národních rad do značné
míry formální charakter. Skutečnost, že daňové
zákonodárství se v taxativně vypočtených přípa-
dech svěřuje v plném rozsahu Federálnímu shro-
maždění, má za důsledek i to, že tam, kde je
treba jednotné úpravy prováděcími předpisy, mů-
že zákonné zmocnění využít příslušný orgán fe-

derace.

Důležitým nástrojem hospodářské politiky fe
derace je její státní rozpočet Konstrukce ústav-
ního zákona počítala s plným uplatněním této
úlohy státního rozpočtu, a není proto třeba na-
vrhovat změny formulace příslušných ustanovení
ústavního zákona Posílení zdrojů federálního roz
počtu se realizuje běžným rozpočtovým zákono-
dárstvím. Podkladem pro to je předložený návrh
zákona o rozpočtových pravidlech.

Československá integrovaná ekonomika vyža-
duje jednotu měny. Již dosavadní úprava této otáz-
ky v ústavním zákoně jednoznačně stanoví, že
měna je v plném rozsahu v kompetenci federace
Protože však souhrnný pojem "emisní činnost"
použity v čl. 8 odst. 1 písm. c), tak zejména i po-
jem ,,systém bankovníctví", se zakládal na dnes
překonaných představách, bude účelné tento sou-
hrnný pojem opustit a zmluvit zvlášt o "měně" a
zvlášt o "bankovnictví" Vzhledem k tomu se do-
poručuje v čl. 7 ústavního zákona výslovně uvést
otázky měny jako výlučnou působnost federace
a v souvislosti s tím v čl. 42 stanovit, že se čes-
koslovenská měna upravuje federálním zákonem,
u něho platí zákaz majorizace

V článku 7 odst. 1 písm. c) lioni pojem měny
chápán pouze v technickém pojetí Měnou se ro-
zumí měna ve smyslu ekonomického vyjádření je-
jího věcného obsahu. Jde o komplex charakteri-
zovaný úsilím o zabezpečení zdravé měny, stabi-
lity kupní síly peněz a zreálnění hodnoty koruny

12

ve vztahu k ostatním měnám, která se realizuje
zásadními opatřeními hospodářské politiky a stát-
ními plány rozvoje národního hospodářství.

Naproti tomu je bankovnictví nepochybně ve
společné kompetenci federace a národních repub-
lik. Proto se doporučuje upravit též čl. 8 odst. 1
písm. c) ústavního zákona tak, že se místo do-
savadního pojmu "emisní činnost" užije pojmu
"bankovnictví", který v sobě zahrnuje i oblast
komerčních bank, např. Československou obchodní
banku.

Na rozdíl od ústavní úpravy působnosti fede-
race v oblasti bank se počítá s tím, že spořitelny
a pojišťovny zůstávají v oblasti působnosti repub-
lik, a federaci se navrhuje svěřit v této oblasti
zákonodárnou pravomoc rozšířením čl. 37 odst. 3.

Vyjasnění těchto otázek vedlo též k závěru,
že Státní banka československá jako měnová ban-
ka musí být konstituována jako jednotná federální
instituce s vnitřním členěním na hlavní ústavy pro
Českou a Slovenskou socialistickou republiku.

K základním instrumentům jednotné hospo-
dářské politiky Československé socialistické re-
publiky nepochybně patří jednotná cenová i mzdo-
vá politika. K tomu směřují dílčí úpravy čl. 15
ústavního zákona a vymezení působnosti federál-
ního cenového úřadu i federálního ministerstva
práce a sociálních věcí v návrhu zákona o působ-
nosti federálních ministerstev. Vycházejí z toho,
že nutnou podmínkou pro obnovu plánovitého ří-
zení národního hospodářství a pro jeho integro-
vaný rozvoj je jednotné řízení vývoje a tvorby cen
a jednotná cenová politika.

V plném rozsahu se naplňuje působnost česko-
slovenské federace též v oblasti zahraničních hos-
podářských vztahů. Vyjadřuje se to na úrovni
ustanovení ústavy tím, že čl. 16 návrhu vyhrazuje
federaci právo řídit provádění zahraniční ob-
chodní politiky a právo organizovat a ří-
dit zahraničně obchodní činnost. V tom je obsa-
ženo nejen oprávnění federace určovat závazné
úkoly plánu zahraničního obchodu, ale i zřizovat
organizace zahraničního obchodu a udělovat
oprávnění k zahraničně obchodní činnosti. Tím se
v působnosti federace soustřeďuje jak stanovení
a realizace zahraniční obchodní politiky, tak i ří-
zení hospodářské spolupráce se zahraničím, které
nabývá čím dále tím většího významu v souvis-
losti s uskutečňováním programu socialistické
mezinárodní hospodářské integrace. V navrhova-
ném vymezení působnosti federace je zahrnut
i výkon státní správy v oblasti zahraničního ob-
chodu.

Zhodnocení zkušeností federálních i národ-
ních orgánů vedlo těž k postupnému sjednocení
názorů na nutnost důsledného uplatnění jednotné

politiky a jednotné úpravy způsobu řízení tak dů-
ležité oblasti, jakou je rozvoj vědy a techniky a
investiční činnost. I zde je nezbytné v plném roz-
sahu rozvinout koncepční a organizátorskou funk-
ci federálních orgánů a vytvořit systém závazného
řízení základních rozhodujících výzkumných pro-
gramů, rozhodujících realizačních úkolů technic-
kého rozvoje a investiční činnosti. K tomu směřují
navržené úpravy čl. 21 ústavního zákona i ustano-
vení dalších předkládaných zákonů, zejména zá-
kona o národohospodářském plánování a zákona

o působnosti federálních ministerstev. V této sou-
vislosti je účelné zmínit se o tom, že v pojmu způ-
sob řízení, který návrh používá v čl. 21 odst. 1
písm. a), je zahrnut též způsob financování jako
neoddělitelná součást řízení.

Slovy "investice federálního významu" v člán-
ku 21 odst. 2 písm. e) se rozumějí investice mající
význam pro celostátní hospodářství, zejména z hle-
diska postupných změn, ovlivňujících jeho struk-
turu a z hlediska zabezpečování závažných úkolů,
vyplývajících z mezinárodních dohod.

Z uvedené charakteristiky navržených úprav
vystupuje jasně do popředí záměr posílit integru-
jící funkci federace v oblasti vytváření a realizace
jednotně hospodářské politiky a komplexně ji vy-
bavit potřebnými nástroji. Přitom je třeba v zá-
věru znovu zdůraznit skutečnost, že se v plném
rozsahu uplatňuje tvůrčí účast příslušných orgá-
nů obou republik na přípravě i na realizaci kon-
cepcí a plánů.

Druhou skupinou navrhovaných opatření smě-
řujících k posílení integrační funkce českosloven-
ské federace v oblasti ekonomiky jsou návrhy na
převedení některých odvětví výrobně technické
základny, dopravy a spojů do přímého řízení fede-
race. V průmyslu jde o odvětví paliv, energetiky,
hutnictví, strojírenství, těžby a zpracování rud a
magnezitu. Jde o odvětví, kde se výrazně projevuje
dosažená úroveň integrace a kde mluví pro přímé
řízení význam odvětví pro uskutečňování hospo-
dářské a technické politiky federace uvnitř státu

i v mezinárodních hospodářských vztazích. Vyme-
zení rozsahu těchto odvětví je specifikováno
v předloženém návrhu zákona o působnosti fede-
rálních ministerstev. V odvětví paliv a energetiky
jde např. o těžbu nafty a zemního plynu, o plyná-
renství a o nadřazené rozvodné systémy, v oboru
hutnictví jde o hutnictví železa a neželezných
kovů.

Obdobně se ukázalo účelným soustředit do fe-
derálního orgánu řízení železniční dopravy, letec-
tví a námořní a říční dopravy i řízení pošt a
telekomunikací. Není bez významu, že tyto oblasti
činnosti státu zůstávají zařazeny ve výpočtu spo-
lečných působností federace a národních republik

13

uvedených v Článku 8 ústavního zákona. Pone-
chání těchto odvětví ve sféře společné působnosti
vyjadřuje ingerenci příslušných orgánů republik
a jejich vlád na vytváření federální politiky.

V souvislosti s upevňováním funkcí socialistic-
kého státu a s úsilím dosáhnout potřebného zvý-
šení autority státních orgánů i jejich opatření,
nabývá v současné době na významu úsek kon-
troly. Kontrola je nejen důležitou součástí řízení,
ale i samostatným specifickým úsekem činnosti
socialistického státu. Ukázalo se proto jako ne-
zbytné stanovit základní principy pro výkon této
činnosti s přihlédnutím k federativnímu státo-
právnímu uspořádání.

Návrh ústavního zákona zařazuje kontrolu do
společně působnosti Československé socialistické
republiky a obou republik, protože bez potřebných
kontrolních oprávnění se ve své řídící činnosti
nemohou obejít ani orgány federace, ani orgány
republik.

Rozdělení kompetence mezi Československou
socialistickou republiku a obě republiky je v ná-
vrhu čl. 28 a) provedeno tak, aby působnosti fede-
race na úseku kontroly odpovídaly působnostem,
svěřeným federaci na ostatních úsecích. Je samo-
zřejmé a odpovídá též základním principům, na
nichž je naše federální uspořádání budováno, že
taková oprávnění federace, z jejichž titulu budou
moci federální orgány provádět ve vymezeném
rozsahu kontrolní akce v orgánech republik, návrh
ústavního zákona váže na to, že tak musí být
činěno s jejich vědomím nebo v součinnosti s nimi.
Pojem kontroly je pojat v plné šíři, zahrnuje v so-
bě i revizní činnost.

Zařazení hospodářské arbitráže do čl. 8
odst. 1 písm. 1) a do čl. 24, písm. f) se navrhuje
vzhledem k významu arbitráže při upevňování
plánovitého řízení hospodářství a proto, že posta-
vení a působnost hospodářské arbitráže není ře-
šena ani v dosavadním ústavním zákoně o česko-
slovenské federaci, ani v ústavním zákoně č. 155/
1969 Sb., kterým se mění a doplňuje hlava osmá
Ústavy.

V návrhu se upravuje pojetí státního občan-
ství tak, aby základním institutem, z něhož je
odvozeno občanství České nebo Slovenské socialis-
tické republiky, bylo státní občanství českosloven-
ské. Touto navrhovanou úpravou se dává výraz
významu československé státnosti.

Navrhovaná úprava čl. 7 odst. 1 písm. b)
ústavního zákona, aby místo dosavadního pojmu
"národní obrana" se použil pojem "obrana Česko-
slovenské socialistické republiky" směřuje k tomu,
aby se v souladu s ústavním zákonem č. 10/1969
Sb., o Radě obrany státu, a zákonem č. 40/1961 Sb.,

o obraně Československé socialistické republiky,
přesněji charakterizovala tato oblast výlučné pů-
sobnosti ČSSR. Otázky obrany Československé
socialistické republiky řeší orgány Československé
socialistické republiky v souladu se společnými
zájmy českého a slovenského národa i všech ná-
rodností. Soudobé vojenství vyžaduje, aby obrana
Československé socialistické republiky se stala
věcí všech státních orgánů, hospodářských a spo-
lečenských orgánů a organizací, každého občana.
Řízení obrany Československé socialistické repub-
liky však musí být výlučnou záležitostí vrcholných
orgánů československé federace.

V oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti po-
nechává návrh ústavního zákona dosavadní formu-
laci čl. 28 beze změny. Předpokládá, že i nadále
bude v těchto věcech vymezována působnost Čes-
koslovenské socialistické republiky federálním
zákonodárstvím. V předloženém souboru návrhů se
tak činí návrhem zákona o vymezení působnosti
Československé socialistické republiky ve věcech
vnitřního pořádku a bezpečnosti. Podle tohoto
návrhu přísluší federaci kromě jiného řídit Státní
bezpečnost včetně jejích útvarů vyšetřování. Do-
savadní znění čl. 37 odst. 2 ústavního zákona by
však takovéto řešení neumožňovalo, proto se před-
kládá návrh na jeho doplnění, který umožní, aby
orgány federace prováděly úkony podle trestního
řádu, jde-li o činy proti bezpečnosti státu. Jde ze-
jména o okruh trestných činů uvedených v hlavě I.
trestního zákona, o trestné činy podle zákona na
ochranu míru a některé další trestné činy jako
trestné činy ohrožení hospodářského tajemství
podle § 122 tr. zák., ohrožení služebního tajemství
podle § 173 tr. zák., nedovoleného ozbrojování
podle § 185 tr. zák., nedovoleného provozu
a držení vysílací stanice podle § 186 tr. zák., za-
vlečení do ciziny podle § 233 tr. zák., genocidia
podle § 259 tr. zák., podpory a propagace fašismu
a podobného hnutí podle § 260 a § 261 tr. zák.

K článku 28 odst. 1 ústavního zákona, který se
nenavrhuje měnit, se sluší ještě poznamenat, že
pod pojmem ozbrojených bezpečnostních sborů je
třeba rozumět též Sbory nápravné výchovy, které
jsou řízeny ministry spravedlnosti republik.

Význam a rozvoj aktivního i pasivního cestov-
ního ruchu vyžadují jednotně provádět výkon zá-
kona o cestovních dokladech. Z těchto důvodů se
svěřuje do působnosti federace výkon zákona
o cestovních dokladech [čl. 27 odst. 1 písm. c) ].

Při přípravě návrhů na zdokonalení funkce
mechanismu československé federace nebylo mož-
no omezit se na posuzování otázek obsahové ná-
plně a optimální dělby činnosti mezi federálními
a národními orgány, ale bylo třeba zabývat se

14

i otázkami institucionálního uspořádání federál-
ních a národních orgánu ve vztahu k výkonu je-
jich kompetencí a k vytváření podmínek pro
účinnou spolupráci.

Již na svém lednovém plenárním zasedání se
ústřední výbor KSČ zabýval zhodnocením skuse-
ností z dosavadní funkce federálních výborů a
došel k závěru, že povaha úkolů, před kterými
stojí federální ústřední orgány státní správy, odů-
vodňuje návrh na zrušení federálních výborů a na
jejich přeměnu na federální ministerstva. Tím bude
na federální úrovni vytvořen jediný typ monokra-
ticky organizovaných orgánů federální státní
správy.

Předložený návrh novely ústavního zákona
o československé federaci ruší též ustanovení

o funkci státních tajemníků ve federálních minis-
terstvech. Zde návrh honoruje skutečnost, že
uplatnění zájmů národních republik v práci fede-
rální vlády se v praxi uplatňuje úzkou součinností
federální vlády s vládami obou republik a spolu
prací federálních ministrů s příslušnými ministry
vlád České socialistické republiky a Slovenské so-
cialistické republiky.

V práci vlády Československé socialistické re-
publiky vystupuje stále víre do popředí její ko-
ordinační funkce Pro tuto činnost vytvořila si
vláda Československé socialistické republiky své
předsednictvo složené z předsedy vlády Českoslo-
venské socialistické republiky a z místopředsedů
vlády Československé socialistické republiky. Prak-
tický význam tohoto orgánu vlády Československé
socialistické republiky stoupá v souvislosti s na
stoupenou ústavní praxí jmenovat předsedy vlád
České socialistické republiky a Slovenské socialis-
tické republiky zároveň do funkcí místopředsedů
vlády Československé socialistické republiky. Uka-
zuje se potřeba sankcionovat ústavním předpisem
existenci a působnost předsednictva vlády Česko-
slovenské socialistické republiky. Činí tak navrho-
vané doplnění čl. 77. Toto ustanovení umožňuje,
aby vláda Československé socialistické republiky
pověřila své předsednictvo též rozhodovací pravo-
mocí v běžných otázkách. Počítá se s tím, že před-
seda vlády bude vládou zavázán o přijatých opa
třeních vládu informovat. Obdobné oprávnění se
navrhuje dát též vládám republik

Odpovědnost vlády Československé socialis-
tické republiky za jednotné provádění politiky
federace i v oblastech, které jsou v působnosti
národních republik, vyvolala nutnost zabezpečovat

i v této sféře nezbytnou koordinaci. Tato koordi-
nace je zaměřena jak na uplatnění zájmu republik
ve federální politice, tak i na zabezpečování dů-

ležitých zájmů Československé socialistické repub-
liky v činnosti národních republik. Tuto problema-
tiku řeší návrh na doplnění čl. 76 ústavního
zákona, který dává vládě Československé socialis-
tické republiky možnost zřizovat v dohodě
s vládami České socialistické republiky a Sloven-
ské socialistické republiky potřebné koordinační
orgány. Je třeba výslovně uvést, že toto ustano-
vení se nijak nedotýká ústavou vymezeného roz-
sahu výlučných působností republik. Činnost
uvedených orgánů vlády Československé socialis-
tické republiky se omezuje výhradně na koordi-
naci a formulace návrhu vylučuje, aby se jakým-
koliv způsobem vytvářely na úrovni federace
orgány státní správy s rozhodovací pravomocí ve
věcech spadajících podle ústavy do výlučné pů-
sobnosti republik.

Předložený návrh zakotvuje též právo vlády
Československé socialistické republiky sistovat,
popřípadě zrušit akty národních vlád, pokud by
odporovaly rozhodnutím vlády Československé so-
cialistické republiky, vydaným v rámci její působ-
nosti. V této souvislosti je účelné zmínit se
i o významu ustanovení čl. 85, který stanoví zá-
vaznost směrnic federálních orgánů pro orgány
republik, kterým je svěřen výkon ve věcech patří-
cích do působnosti federace. Bylo vyjasněno, že
tímto ustanovením jsou kryty zájmy na uplatnění
jednotného postupu v souladu s ústředními direk-
tivami v oblasti obrany Československé socialis-
tické republiky a že proto není třeba na této
úpravě nic měnit.

Návrh na změnu a doplnění ústavního zákona
o československé federaci předkládá vláda Česko-
slovenské socialistické republiky jako výsledek
úzké spolupráce s vládami České socialistické re-
publiky a Slovenské socialistické republiky. Vláda
Československé socialistické republiky pokládá za
významný pozitivní faktor skutečnost, že zároveň
s novelou ústavního zákona bylo možno předložit
též soubor souvisejících a navazujících návrhů zá-
konů, jejichž vydání pokládá pro úspěšný výkon
státních funkcí v rámci federativního uspořádání
státu za nezbytné. Přesným vymezením kompetencí
orgánů federace i obou národních republik, s per-
spektivou jejich stability na delší časové období,
bude vytvořen jeden z důležitých předpokladů
plného rozvinutí činnosti těchto orgánů, která
byla dosud v některých případech oslabována
kompetenční neujasněností. Vláda Československé
socialistické republiky bude usilovat o to, aby
státní orgány svěřené jim působnosti také inicia-
tivně a v plné míře využívaly tak, aby v budouc-
nosti nedocházelo k tomu, že by se řešení problé-
mů "nahrazovalo" únikem do požadavku na kom-
petenční úpravy a reorganizace.

15

Přijetí předkládaného souboru zákonů vytvoří
předpoklady pro potřebné soustředění sil na řešení
věcných problémů a přispěje k tomu, aby se upev-
nily vztahy úzké spolupráce mezi federálními a
národními orgány a aby se uplatnily a vžily ta-

kové metody práce federálních a národních
orgánů, které odpovídají federatívnímu státopráv-
nímu uspořádání a povaze úkolů, které příslušné
orgány mají řešit.

V Praze dne 14. listopadu 1970

Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.

StT l - 35902-70