FELERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1970
I. v. o.
47
Vládní návrh
Zákon
ze dne .........1970,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 82/1968 Sb., o soudní
rehabilitaci
Federální shromáždění Československé socialistické re-
publiky se usneslo na tomto zákoně:
Článek I
Zákon Č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, se mění a
doplňuje takto:
1. § 2 včetně nadpisu zní:
" § 2
Rozsah přezkoumávaných věcí
Podle tohoto oddílu se přezkoumávají odsuzující rozsudky
v trestních věcech, v nichž v původním řízení o trestných Či-
nech podle hlavy prvé zvláštní části trestního zákona, popří-
pade o obdobných trestných činech podle zákonů dříve platných,
rozhodoval v prvním stupni
- 2 -
a/ Nejvyšší soud,
b/ bývalý státní soud zřízený zákonem č. 232/1948 Sb.,
c/ krajský soud nebo vyšší vojenský soud podle § 13 odst.
1 a § 20 trestního řádu (zákon č. 87/1950 Sb. ve znění zákona
č. 67/1952 Sb. ) v době od 1. 1. 1953 do 31.
12. 1956. "
2. § 4 se zrušuje.
3. V § 5 odst. 3 se vypouští poslední věta.
4. § 11 se zrušuje.
5. § 13 včetně nadpisu zní:
" § 13
Došetření potřebných skutečností
Je-li pro rozhodnutí třeba některé skutečnosti předem
objasnit, požádá předseda senátu o potřebné šetření vyšetřo-
vatele prokuratury nebo vyšetřovatele Sboru národní bezpeč-
nosti, a jde-li o jednotlivé úkony menší závažnosti, i jiné
orgány; může však šetření provést sám nebo jím pověřit též
člena senátu. "
6. § 14 se zrušuje.
7. § 15 včetně nadpisu zní:
"§ 15
Rozhodnutí senátu
/1/ Shledá-li senát v přezkumném řízení, že
a/ v řízení, jež rozhodnutí předcházelo, byly hrubě po-
rušeny procesní předpisy a tato vada mé za následek věcnou
nesprávnost rozhodnutí,
- 3 -
b/ rozhodnutí bylo učiněno na podkladě nesprávných zjiš-
tění a v důsledku toho je věcně nesprávné,
c/ skutek byl posouzen v rozporu se zákonem,
d/ byl uložen takový druh trestu nebo trest v takové vý-
měře, který nebylo možno podle zákona uložit,
zruší rozhodnutí zcela nebo v části, v níž je vadné,
a rozhodne sám ve věci rozsudkem.
/2/ Shledá-li senát, že přezkoumávané rozhodnutí je vad-
né, že však byl spáchán čin tresty podle zákona dříve platného
a odsouzení pro tento čin brání ustanovení § 16 odst. 1 nebo
§ 65 trestního zákona č. 140/1961 Sb., řízení zastaví. Takové
zastavení má pro posuzování nároku na odškodnění stejné účin-
ky jako zastavení podle § 11 odst. 1 písm. a/ trestního řádu
č. 141/1961 Sb.
/3/ Nedůvodný návrh zamítne usnesením. "
8. V § 17 se zrušuje odstavec 2 a vypouští se označení
odstavce 1.
9. V § 19 odst. 2 se citace § 15 odst. 2 nahrazuje cita-
cí § 15 odst. 2, 3.
10. § 20 se zrušuje a vklade se nové ustanovení, které včet
ně nadpisu zní:
" § 20
Povinnost k náhradě nákladů přezkumného řízení
/1/ Byl-li návrh na zahájení přezkumného řízení zamítnut,
je navrhovatel povinen státu nahradit náklady řízení o tomto
návrhu, a to paušální částkou.
- 4 -
/2/ Byl-li návrh na zahájení průzkumného řízení vzat
zpět, rozhodne předseda senátu, zda navrhovatel je povinen
státu nahradit náklady řízení o tomto návrhu.
/3/ Povinnost k náhradě nákladů podle předchozích
odstavců nepostihuje prokurátora. "
11. Oddíl třetí se zrušuje.
12. § 23 se zrušuje.
13. § 24 odst. 2 zní:
"/2/ Návrh je třeba podat do jednoho roku od účin-
nosti zákona. "x/
14. V § 25 odst. 1 se vypouští věta za středníkem.
15. § 29 se zrušuje.
16. § 30 zní:
"Jestliže poškozený zemřel, přechází na jeho dědice,
pokud jim poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživné v
době, kdy byl ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody
nebo v táboře nucené práce nebo, v přechodném ústavu, nárok
-na odškodnění, a to v rozsahu toho, co jim na výživném ušlo. "
17. § 32 se zrušuje.
18. V § 33 odst. se vypouštějí slova "a § 29 a nárok
na náhradu nákladů na výživu podle § 32".
19. § 46 odst. 1 zní:
"/1/ Pokud tento zákon nemá zvláštních ustanovení,
použije se přiměreně ustanovení trestního řádu. "
x/ Zákon č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, nabyl účin-
nosti dnem 1. srpna 1968.
- 5 -
Článek II
Pokud se v ustanoveních zákona č. 82/1968 Sb., o soudní
rehabilitaci, mluví o zvláštních senátech, rozumí se tím se-
náty krajských soudů, vyšších vojenských soudů, Nejvyššího
soudu ČSR, Nejvyššího soudu SSR a Nejvyššího soudu ČSSR, slo-
žené ze tří soudců z povolání, ustavené podle zákona č. 36/196
Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění zákona
č. 156/1969 Sb.
Článek III
/1/ Jestliže přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
nebylo rozhodnuto o návrhu podaném na podkladě § 2 zákona
č. 82/1968 Sb. a nynější znění na tento návrh nedopadá, soud
návrh zamítne. Jestliže v něm byly uplatněny nové skutečnosti
nebo důkazy, naloží s ním jako a návrhem na obnovu řízení.
Jestliže v něm bylo tvrzeno toliko porubení zákona, předá věc
orgánu oprávněnému podat stížnost pro porušení zákona.
/2/ Soud zamítne v neveřejném zasedání návrh podaný oso-
bou, která se zdržuje bez povolení v cizině, nebo návrh poda-
ný ve prospěch takové osoby. Ustanovení § 16 odst. 2 zákona
o soudní rehabilitaci se ve prospěch takové osoby nepoužije.
Článek IV
Nároky na náhradu škody, která byly uplatněny podle
dosavadních ustanovení zákona o soudní rehabilitaci a o nichž
nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně
rozhodnuto nebo o nichž nebyla uzavřena dohoda, nutno posu-
zovat podle ustanovení tohoto zákona.
- 6 -
Článek V
U rozhodnutí vydaných zvláštními senáty podle oddílu
druhého zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, jež
se stala pravomocnými přede dnem účinnosti tohoto zákona,
běží lhůta uvedená v § 272 tr. ř. ode dne, kdy tento zákon
nabyl účinnosti. Pro postup podle § 269 odst. 2 až § 271
trestního řádu stačí, rozhodne-li Nejvyšší soud o stížnosti
pro porušení zákona do šesti měsíců od jejího podání.
Článek VI
Tento zákon nabývá účinnosti
-7-
Důvodová zpráva
K přijetí zákona o soudní rehabilitaci č. 82/1968 Sb.,
bylo přikročeno z podnětu vedoucí síly ve společnosti - Ko-
munistické strany Československa. Politické cíle zákona byly
vyjádřeny v preambuli, na jejíž platnosti není třeba ani dnes
nic měnit. Zásady obsažené v preambuli však nebyly správně
promítnuty do jednotlivých ustanovení zákona, což mělo nepříz-
nivý vliv na jeho realizaci.
Poznatky, shromážděné Generální prokuraturou ČSSR a Nej-
vyšším soudem ČSSR o aplikaci zákona č. 82/1968 Sb., o soudní
rehabilitaci, signalizovaly řadu závažných nedostatků. Některé
z nich, například nedostatečnou aktivitu prokurátorů v řízení
před zvláštními senáty nebo neúplné či jednostranné zjišťování
skutečného stavu věci soudem, bylo možno odstranit organizač-
ními opatřeními.
Rozbor rozhodovací činnosti soudů v rehabilitačních vě-
cech ve vztahu ke znění jednotlivých ustanovení zákona ukázal,
že principiální, objektivní a spravedlivé rozhodování o návr-
zích na provedení rehabilitačního řízení lze zabezpečit jedině
novelizací zákona. Touto otázkou se zabývaly vedoucí orgány
KSČ a rozhodly, aby bylo přikročeno k odpovídající legislativní
úpravě.
Tato úprava se především vztahuje na vymezení soudních
rozhodnutí podléhajících přezkoumání a na stanovení přesných
důvodů, z nichž jedině možno přezkoumávané soudní rozhodnutí
zrušit.
K novému stanovení časového období dochází z toho důvodu,
že - jak už bylo správně konstatováno i v důvodové zprávě,
k původnímu zákonu - porušování zákonnosti se nejčastěji vysky-
tovalo v tzv. politických procesech, konaných v letech 1949 až
1956, a že v dalším období tento jev přestal být typický.
Předělem v uplatňování trestní politiky se stala celo-
státní konference KSČ v červnu 1956. Na základě usnesení této
konference byla přijata řada opatření k nápravě; zejména byl
přijat nový trestní řád, do něhož byly promítnuty socialistické
principy směřující ke zvýšení záruk zákonnosti v trestním procesu;
Nová úprava důvodů, pro které lze užít přezkoumávaná
- 8 -
rozhodnutí, byla vyvolána skutečností, že zejména dosavadní
nepřesné znění ustanovení § 15 umožňovalo rušit i soudní roz-
hodnutí, která byla věcně správná, odpovídala skutečnému stavu
věci a byla v souladu s tehdy platnými právními předpisy.
Vedle změn závažného dosahu se novelizace využívá i k
úpravě dalších otázek, které v původním znění byly řešeny
buď nesprávně nebo nedůsledně, avšak samy o sobě nutnost nove-
lizace nevyvolávaly. Novela rovněž přihlíží k některým problé-
mům, které vyvstaly teprve při aplikaci zákona.
K článku I:
K bodu 1 (§ 2 )
Navrhované znění jednak z přezkoumávání podle zákona o soud-
ní rehabilitaci vylučuje věci kriminální povahy, které Nejvyšší
soud projednával jako soud prvního stupně v důsledku atrahování,
jednak zužuje okruh těchto věcí stanovením nové časové hranice.
Termín 31. 12. 1956 byl zvolen z toho důvodu, že v roce 1956
došlo ke kvalitativní změně v postihu protistátních trestných činů.
Z praktických důvodů se konečný termín stanoví shodně s datem,
kdy skončila účinnost trestního řádu z roku 1950 a kdy byl při-
jat nový trestní řád s účinností od 1. ledna 1957. Odstranění
nedostatků, k nimž eventuálně došlo po tomto datu, lze zabezpečit
podle obecných předpisů.
K bodu 2 (§ 4 )
Navrhovaná úprava souvisí se zrušením zvláštních senátů
zakotveným v článku II.
K bodu 3 (§ 5 )
Navrhovaná změna (vypuštění poslední věty odstavce 3) se
promítá v novém znění § 20, který celkově má upravit otázku
úhrady nákladů řízení.
- 9 -
K bodu 4 (§ 11)
Instituce společenského obhájce podle trestního řádu
sleduje především zvýšení společenského působení na převý-
chovu obviněného. V rehabilitačním řízení však takový úkol
plnit nemůže. Společenská obhajoba se tu dostávala spíše do
pozice kontroly řízení. O tom svědčí i poměrně široké oprávně-
ní k účasti na úkonech řízení. V tomto pojetí mohlo docházet
k zneužití společenské obhajoby. Proto se navrhuje toto ustanoví
ní zrušit.
K bodu 5 (§ 13)
Navrhované znění přizpůsobuje došetření § 276 tr. ř.
Dosavadní úprava prakticky vylučovala z účasti na došetření
vyšetřovatele SNB, kterým takový úkol logicky náleží, a zatě-
žovala soud úkony, které s jeho vlastní prací přímo nesouvi-
sely. Fakticky šlo o výraz nedůvěry k vyšetřovatelům SNB.
Dosavadní odstavec 2 se navrhuje zrušit a zavésti v re-
habilitačním řízení režim podle § 8 odst. 2 tr. ř., pokud jde
o ochranu státního tajemství. V praxi nastaly případy, že v
soudním řízení byly projednávány závažné utajované skuteč-
nosti, které nebyly pro objasnění věci nezbytné.
K bodu 6 (§ 14)
Zrušení tohoto ustanovení, které zbavovalo svědky práva
odmítnout výpověď s poukazem na povinnost zachovávat státní,
služební a hospodářské tajemství, se navrhuje rovněž z důvodů
ochrany státního tajemství. I v přezkumném řízení má nadále
platit v plném rozsahu ustanovení § 99 tr. ř., které umožňuje
přihlédnout jak k zájmu na zjištění objektivní pravdy, tak
k ochraně důležitých státních zájmů.
K bodu 7 (§ 15 )
Nové znění § 15 odstraňuje nedostatky v původní formulaci
-10 -
které byly jedním z hlavních důvodů novelizace. Novou úpravou
se má především vyloučit možnost zrušit původní rozsudek jen
na základě zjištění procesních závad bez ohledu na jeho věcnou
správnost. Vypouští se také ustanovení o zrušení původního roz-
sudku v případě zjištění, že trestná činnost byla vyprovokována.
Takové případy lze posoudit podle navrhovaného ustanovení pod
písmenem b). Pokud se v novém znění (písmena c/ a d/) používá
termínu "zákon", rozumí se tím zákon, který platil v době vydá-
ní původního rozhodnutí. V s 15 se doplňuje nový odstavec 2.
Tím se má vyloučit vydání zprošťujícího rozsudku u osob, u nichž
bylo zjištěno, že se podle dříve platného zákona trestné činnosti
dopustily, avšak současný trestní zákon v důsledku změn skutko-
vých podstat jejich odsouzení nepřipouštěl. Takový postup, kte-
rý dosavadní úprava umožňovala, byl v rozporu s účelem rehabili-
tačního zákona. V důsledku toho nebude těmto osobám poskytnuto
plné, popřípadě ani částečné odškodnění za vazbu a výkon trestu.
K bodu 8 (§ 17)
Navrhované vypuštění odstavce 2 je zdůvodněno tím, že pro
zproštění obviněného není třeba v zákoně žádné zvláštní usta-
novení (první věta). Pokud jde o právo obviněného v případě
zastavení stíhání pro promlčení nebo amnestii žádat, aby
se v řízení pokračovalo, není důvodu, aby platil jiný režim,
než jak je stanoveno podle § 11 odst. 2 tr. ř.
K bodu 9 (§ 19)
Změny jsou důsledkem nové úpravy & 15.
K bodu 10 (§ 20)
Dosavadní znění se navrhuje zrušit. I v tomto případě budou
napříště platit ustanovení trestního řádu, které uveřejňování
zpráv o výsledku řízení nevylučují.
Navrhované znění upravuje náhradu nákladů řízení v případě
- 11 -
zamítnutí bezdůvodného návrhu, na kterou v původním zákoně pama-
továno nebylo. Navrhovaná úprava v podstatě zakotvuje vžitou
judikaturu. Při rozhodování podle odstavce 2 bude přihlédnuto
ke všem okolnostem případu, zejména ke stadiu řízení, v němž
došlo k zpětvzetí návrhu.
K bodu 11 (§ 21)
Zrušením tohoto ustanovení bude pro podávání všech stíž-
ností pro porušení zákona obnoven jednotný režim, odpovídající
ustanovením trestního řádu,
K bodu 12 (§ 23)
Nelze považovat za správné stanovisko vyjádřené v dosavadní
znění § 23, že trestné činy tam uvedené jsou jednoznačně důsled-
kem výkonu trestu nezákonně uloženého. Případy, na něž se toto
ustanovení vztahovalo, nutno posoudit individuálně. I po zrušení
tohoto ustanovení zůstává možnost nápravy nezákonných rozhodnu-
tí podáním stížnosti pro porušení zákona nebo obnovou trestního
řízení.
K bodu 13 (§ 24)
Navrhované změny jsou důsledkem navrhovaného zrušení
§ 23.
K bodu 14 (§ 25)
Změna v odstavci 1 je odůvodněna zrušením § 23.
K bodu 15 (§ 29)
Po zrušení tohoto ustanovení bude platit i pro tyto přípa-
dy obecná úprava. Dosavadní znění fakticky označovalo orgány
státní bezpečnosti za nositele nezákonností.
- 12-
K bodu 16 (§ 30)
Navrhované nové znění zužuje okruh oprávněných osob a
přizpůsobuje úpravu obecné úpravě. Odstraňuje se jím neodů-
vodněné zvýhodnění pozůstalých po osobách rehabilitovaných podle
tohoto zákona ve srovnání s pozůstalými po neprávem odsouzených,
kteří byli rehabilitování podle obecně platných předpisů.
K bodu 17 (§ 32)
Zrušení tohoto ustanovení vyplývá ze změny znění § 30.
K bodu 18 (§ 33)
Navrhované změny souvisí se zrušením ustanovení § 29
a § 32.
K bodu 19 (§ 46)
Nové znění je výrazem přizpůsobení řízení podle zákona
o soudní rehabilitaci trestnímu řádu.
K článku II:
Zvláštní senáty se zrušují, protože není důvodů, aby
přezkumné řízení nekonaly senáty ustavené podle obecně
platných předpisů o organizaci soudů a volbách soudců.
K článku III:
Ustanovení odstavce 1 je přechodného rázu a instruuje
soudy, jak mají naložit s návrhy, na které se zákon o soudní
rehabilitaci po novelizaci nebude vztahovat.
-13-
Ustanovení odstavce 2 má obecnou platnost. Vylučují se
jím z rehabilitace osoby, které se nezákonně zdržují v cizi-
ně. Není důvodu, aby ze zákona hynuly výhody pro osoby, které
v současné době nerespektují zákony republiky a poškozují její
zájmy.
K článku IV:
Jde o přechodné ustanovení. Rozhodnutí o náhradě, pokud
již byla učiněna podle dosavadních předpisů a nabyla právní
moci, zůstávají v platnosti. Ustanovení novely se budou vzta-
hovat pouze na případy, kde byl sice již nárok uplatněn, ale
nedošlo ještě ke konečnému rozhodnutí.
K článku V:
Úprava umožňuje odstranit nezákonnosti v rozhodování
zvláštních senátů v předchozím období podáním stížnosti pro
porušení zákona v neprospěch obviněných. Lhůta šesti měsíců
pro podání stížnosti pro porušení zákona a dalších šesti
měsíců pro rozhodnutí Nejvyšším soudem je dostatečná. Stano-
vení delších lhůt by vážně narušovalo zásadu právní jistoty.
Provádění tohoto zákona si nevyžádá zvýšení finančních
nákladů. Naopak v důsledku snížení rozsahu věcí podléhajících
přezkumnému řízení a omezení rozsahu nároku na odškodnění
lze počítat s tím, že výrazně poklesnou náklady předpokládané
při přijetí zákona o soudní rehabilitaci.
V Praze dne 18. června 1970
Předseda vlády ČSSR:
dr. Štrougal v. r.