Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969

I. v. o.

25

Vládní návrh

Zákon

ze dne.. 1969

o některých důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

(1) Doba zaměstnání (pracovní činnosti) v ci-
zině, popřípadě jiná započitatelná doba strávená
v cizině, se započítává pracovníku (družstevníku),
který jinak splňuje podmínky zápočtu této doby,
a) pro určení doby praxe požadované ve mzdo-
vých předpisech pro výkon funkce nebo pro
stanovení výše platu,

b) do doby zaměstnání (pracovní činnosti) roz-
hodná pro určení dávek nemocenského pojiš-
tění a jiného obdobného zabezpečení a pro
nárok na dávky důchodového zabezpečení
(pojištění) a jejich výši,

jen jestliže se pracovník (družstevník) zdržoval
mimo území Československé socialistické repub-
liky s povolením příslušného státního orgánu.

(2) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může
povolit výjimku ústřední orgán nadřízený orgánu,
který je příslušný rozhodnout o zápočtu doby za-
městnání (pracovní činnosti) v cizině.

§ 2
Tento zákon nabývá účinností dnem vyhlášení.

2

Důvodová zpráva

Od počátku šedesátých let byla přijata řada
opatření, která usnadňovala výjezdy českosloven-
ských občanů a jejich pobyt v cizině. Tento vývoj
dosáhl svého vrcholu v roce 1968, kdy se projevily
jeho negativní důsledky zejména v souvislosti se
srpnovými událostmi tím, že značný počet čs. ob-
čanů, kterým byl povolen pobyt v cizině, se do
Československé socialistické republiky nevrátil
Ačkoli se po těchto událostech vrátila do ČSSR
převážná většina čs. občanů (cca 140000 osob),
roste počet těch, kdo překročili povolenou donu
svého pobytu v cizine odhaduje se, že v současné
době se zdržuje v cizine asi 50 000 čs. občanů

Vláda Československé socialistické republiky
se několikráte zabývala touto situací a přijala na
všech příslušných úsecích státní správy opatření
čelící neoprávněními pobytu čs občanů v kapita-
listických statech. Problematika tvořící předmět
těchto opatření se přitom dotýká též úseku pra-
covního, mzdového a sociálního zabezpe-
čení.

Na useku pracovněprávním umožňuji ustano-
vení zákoníku práce (§ 46 a 53) ukončení praco-
vního poměru s pracovníky, kteří se zdržují v ci-
zině bez souhlasu příslušného státního orgánu
Není tedy v tomto směru třeba legislativního opa-
tření. Dosavadní znění § 103 zákoníku práce při
pouštělo však zápočet doby zaměstnaní v cizině
do doby trvání pracovního poměru rozhodné pro
délku dovolené na zotavenou. Omezení tohoto prá-
va v neprospěch pracovníků, kteří se zdržovali
v cizině bez platného povolení, je možno uskuteč-
nit jen zákonem. Návrh potřebné změny byl pojat
do současně projednávaného vládního návrhu zá-
kona, kterým se mění a doplňuje zákoník práce

Obdobného opatření je však třeba i pro ne-
mocenské pojištění a úsek mzdový

Podle § 17 vyhlášky Ústřední rady odborů č.
143/1965 Sb, o poskytování peněžitých dávek v ne
mocenském pojištění, se doby zaměstnání a doby
jim na roven postavené, získané v cizině, hodnotí
zásadně stejně jako doby získané v ČSSR, a to
i když to nevyplývá z mezistátních úmluv Tento
zápočet doby zaměstnání v cizině pro účely nemo-
cenského pojištění má význam pro výši dávek
z tohoto pojištění a je třeba jej omezit, pokud jde
o dobu zaměstnání získanou v cizině v období, po
které se pracovník zdržoval mimo ČSSR bez povo-
lení příslušných státních orgánů. Jiným obdobným
zabezpečením [§ 1 odst. 1 písm. b) návrhu] je
zejména zabezpečení v nemoci a zabezpečení mat
ky a dítěte, pokud jde o umělce a družstevní rol-
níky.

Rovněž na úseku mzdovém se podle některých
platných úprav započítává doba zaměstnání v ci-
zině do doby praxe, která je předpokladem pro
zastávání určité funkce nebo dosažení určité výše
platu jde tu především o mzdové úpravy v ter-
ciární sféře (na tomto úseku je třeba vyloučit
pro účely mzdové zápočet doby zaměstnání v ob
dobí ilegálního pobytu čs. občanů v cizině.

V důchodovém zabezpečení (pojištění) jde jed-
nak o výplatu důchodu do ciziny, jednak o zápočet
doby zaměstnání v cizině pro vznik nároku na dů-
chod a jeho výši.

Výplata dávek při pobytu oprávněného v ci-
zině je upravena ustanoveními § 60 zákona č
101 1961 Sb. a § 98 zákona č 103/1964 Sb., podle
něchž se dávky do ciziny nevyplácejí, a za dobu,
po kterou se oprávněny zdržuje v cizině trvale,
nenáležejí. Z této zásady platí výjimka, jen pokud
stanoví mezistátní úmluvy nebo pokud ji povolí
příslušné ústřední úřady Není proto v tomto
směru třeba změny platných předpisů.

Pokud jde o zápočet doby zaměstnání v cizině,
doba pracovního (učebního) poměru (pracovní
činnosti ) v cizine se podle platných předpisů za-
nočítávn do doby zaměstnání (pracovní činnosti)
potřebné pro vznik nároku a jeho výši, má-li pra-
covník (družstevník) ke dni vzniku nároku na dů-
chod trvalý pobyt v ČSSR a je československým
státním občanem nebo cizím státním příslušníkem,
který byl na uzemí ČSSR zaměstnán aspoň 10 let,
pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních úmluv
(§ 6 odst. 1 č 5 zákona č 101/1964 Sb. a § 39
odst. 1 č.. 5 zákona č. 103 1964 Sb. )

Občanům, kteří opustili území republiky a
v době vzniku nároku na důchod nemají trvalý
pobyt v ČSSR, se doba zaměstnání v cizině podle
uvedených ustanovení nezapočítává. Zápočet při
chází v úvahu u občanů, kteří se vrátili do ČSSR
a mají trvalý pobyt na jejím území v době vzniku
nároku na důchod

Zásadu, že se doba zaměstnání v cizině zapo-
čítává pro účely důchodového zabezpečení, nelze
všeobecne opustit. Zápočet je odůvodněný např.
u občanů, kteří pracují nebo studují v cizině se
souhlasem čs. orgánu a u nichž zpravidla jde
o kratší dobu pobytu v cizině.

Pro občany, kteří se zdržují v cizině bez sou-
hlasu příslušného státního orgánu, je třeba změnit
ustanovení o zápočtu doby zaměstnání v cizině
tak, že se jim doba zaměstnání v cizině nezapočí-
tává Změnu těchto zákonných ustanovení o zá-
počtu doby zaměstnání v cizině pro nárok na
dávky důchodového zabezpečení (pojištění) a je-
jich výši lze provést také jen zákonem.

3

Pokud jde o dobu studia v cizině, není třeba
provádět změnu v platných předpisech, protože
podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. a) vyhlášky
č. 102/1954 Sb., kterou se provádí zákon o sociál-
ním zabezpečení, doba studia v cizině se započí-
tává za stejných podmínek, za jakých se započí-
tává doba zaměstnání.

Ani nově navrhovaná úprava se nemůže obejít
bez výjimek, které bude nepochybně třeba povo-
lovat v jednotlivých případech hodných zvláštního
zřetele (§ 1 odst. 2 návrhu). Není totiž možno
spolehlivě stanovit termín, od kterého je třeba
i za dobu minulou před počátkem účinnosti na-
vrhovaného zákona požadovat, aby započitatelná
doba zaměstnání nebyla dobou ilegálního pobytu
v cizině. Bezvýhradné vyloučení zápočtu takové
doby mohlo by někdy vést k tvrdostem (např.
u dělníků, kteří již za prvé republiky odešli za
prací do ciziny, a u účastníků zahraničního od-

boje)

* * *

Podle čl. 22 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, patří do působnosti
Československé socialistické republiky stanovit
jednotné zásady mzdové politiky a důchodového
a nemocenského zabezpečení Navrhovaná úprava
spadá svým obsahem do těchto oblastí a vztahuje
se na zásadní otázky vyžadující jednotné řešení
Proto se navrhuje přijmout ji zákonem Federál-
ního shromáždění s bezprostřední obecnou právní
závazností a aplikovatelnosti.

Navrhovaný zákon představuje nepřímou no-
velizaci ustanovení zákona o sociálním zabezpe-
čení (č. 101/1964 Sb. ) a zákona o sociálním zabez-
pečení družstevních rolníků (č. 103/1964 Sb. ),

prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu (č. 104/1964
Sb. ) a prováděcí vyhlášky ÚRO o poskytování pe-
něžitých dávek v nemocenském pojištění (č. 143/
1965 Sb. ), jakož i obecný předpis, který mění,
popřípadě doplňuje některé mzdové úpravy, pokud
mají ustanovení o hodnocení doby zaměstnání v ci-
zině pro mzdové účely. Účelu sledovaného navrho-
vaným zákonem bylo by ovšem možno dosáhnout
i přímou novelizací dotčených předpisů, podobně
jako na úseku pracovního práva se zápočet doby
zaměstnání za neoprávněného pobytu v cizině pro
účely dovolené na zotavenou řeší přímou noveli-
zací zákoníku práce. K tomuto postupu však po-
skytla příležitost právě projednávaná novela zá-
koníku práce.

Pro úsek mzdový a sociální zabezpečení je
vhodné uskutečnit navrhovaná opatření jedním zá-
konem a nikoli několika samostatnými předpisy,
kterými by se prováděly potřebné změny i v záko-
nech již vícekrát a nedávno novelizovaných a
v četných dalších předpisech Takovými dílčími
úpravami by se nepochybně i snížil žádoucí ohlas
opatření, jež ve svém celku má čelit ilegálnímu
pobytu čs. občanů v cizina. Při formuláři § 1 na-
vrhovaného zákona bylo přihlédnuto k navrhova-
nému novému znění § 103 odst. 4 zákoníku práce

Uskutečnění navrhované úpravy nezvýší poža-
davky na státní rozpočet. Omezení zápočtu doby
zaměstnání v cizině bez platného povolení čs. or-
gánů může znamenat jen úspory na výdajích ne
mocenského pojištění a důchodového zabezpečení,
popřípadě v oblasti mzdové; výši těchto úspor však
nelze ani přibližně odhadnout.

V Praze dne 4 prosince 1969

Předseda vlády ČSSR:

v z. prof. Ing. Kempný, CSc. v. r

místopředseda vlády

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR
Štanceľ v. r.

StT l - 35534-69