Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I. v. o.
23
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1969,
kterým se doplňuje a mění občanský soudní řád
a některé další civilněprocesní předpisy
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Ustanovení občanského soudního řádu (záko-
na č. 99/1963 Sb. ) se mění a doplňují takto:
1. Z ustanovení § 8 se vypouštějí slova "zejména
řízení o pracovním sporu u rozhodčího orgánu
Revolučního odborového hnutí".
2. § 9 zní:
"§ 9
K řízení v prvním stupni jsou příslušné okres-
ní soudy. "
3. § 10 zní:
"§ 10
Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti
rozhodnutím okresních soudů a proti rozhodnutím
státních notářství. "
2
4. V ustanovení § 11 odst. 3 se slova "Nejvyšší
soud" nahrazují slovy "Nejvyšší soud Českosloven-
ské socialistické republiky".
5. Ustanovení § 12 odst. 3 se doplňuje touto vě-
tou: "Je-li jeden z těchto soudů na území České
socialistické republiky a druhý na území Sloven-
ské socialistické republiky, rozhoduje o přikázání
Nejvyšší soud Československé socialistické repub-
liky. "
6. § 13 se zrušuje.
7. § 16 odst. 1 zní:
"(1) O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne
nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců nej-
vyšších soudů republik a Nejvyššího soudu Česko-
slovenské socialistické republiky rozhodne jiný se-
nát téhož soudu. "
8. Ustanovení § 17 odst. 1 se zrušuje a vypouští
se označení odstavce 2.
9. § 36 zní:
"§ 36
(1) Soud jedná a rozhoduje zpravidla v se-
nátu. Všichni soudci jsou si při rozhodování
rovni.
(2) Ve věcech pracovních, a nestanoví-li zá-
kon jinak, ve věcech upravených zákonem o ro-
dině jedná a rozhoduje vždy senát. V ostatních
věcech jedná a rozhoduje předseda senátu jako
jediný soudce (samosoudce). Předseda senátu jed-
ná a rozhoduje jako samosoudce těž v dalších
případech, kde tak stanoví zákon. Ve všech pří-
padech, kdy jedná a rozhoduje předseda senátu,
přísluší mu práva, která jsou vyhrazena senátu.
(3) V případech, kdy podle zákona může jed-
nat a rozhodovat předseda senátu jako samo-
soudce, může jednat a rozhodovat jako samo-
soudce i jiný soudce z povolání.
(4) Jinak může předseda senátu nebo jiný
soudce z povolání sám provádět jen takové úko-
ny, jimiž se nerozhoduje. "
10. Ustanovení § 82 odst. 2 zní:
(2) Předcházelo-li řízení u soudu řízení u ko-
mise pro pracovní spory, je řízení u soudu zahá-
jeno také dnem, kdy postoupená věc došla soudu. "
11. V ustanovení § 88 písm. g) se nahrazují slova
"rozhodčí orgán" slovy "komise pro pracovní
spory".
12. V ustanovení § 105 odst. 2 se slova "Nejvyšší-
mu soudu" nahrazují slovy "Nejvyššímu soudu Čes-
koslovenské socialistické republiky".
3
13. Ustanovení § 108 odst. 2 se zrušuje a vypouští
se označení odstavce 1.
14. V ustanovení § 135 odst. 1 se slovo "provi-
nění" nahrazuje slovem "přečin".
15. K § 195 se připojuje další odstavec 3 tohoto
znění:
"(3) V řízení o prohlášení za mrtvého rozho-
duje předseda senátu. "
16. V § 230 odst. 2 připojuje se věta tohoto znění:
"Návrh může být podán i po uplynutí této lhů-
ty, jestliže trestní rozsudek, na jehož podkladě
bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo,
byl později podle trestně právních předpisů zru-
šen. "
17. § 237 zní:
"§ 237
(1) Ke stížnosti je oprávněn generální proku-
rátor Československé socialistické republiky, a
jde-li o rozhodnutí nejvyššího soudu republiky,
některého krajského nebo okresního soudu (stát-
ního notářství), také generální prokurátor a mi-
nistr spravedlnosti příslušné republiky. Stížnost
projedná nejvyšší soud republiky, jde-li o rozhod-
nutí některého krajského nebo okresního soudu
(státního notářství), a Nejvyšší soud Českosloven-
ské socialistické republiky, jde-li o rozhodnutí
nejvyššího soudu republiky.
(2) Stížnost projedná příslušný soud v se-
nátě. "
18. Ustanovení § 245 odst. 1 zní:
"(1) Přezkoumávat rozhodnutí jiných orgánů
jsou příslušné
a) okresní soudy, není-li zákonem stanoveno
jinak,
b) krajské soudu, jde-li o rozhodnutí ve věcech
důchodového zabezpečení a nemocenského
pojištění, nebo jestliže je tak stanoveno zá-
konem,
c) nejvyšší soudy České socialistické republiky a
Slovenské socialistické republiky, jde-li o pře-
zkoumání rozhodnutí ústředních orgánů Čes-
ké socialistické republiky nebo Slovenské so-
cialistické republiky,
d) Nejvyšší soud Československé socialistické re-
publiky, jde-li o přezkoumání rozhodnutí fede-
rálních orgánů Československé socialistické
republiky. "
4
19. Ustanovení § 250 zní:
,, § 250
(1) Proti rozhodnutí soudu není přípustná ob-
nova řízení a s výjimkou případů podle odstavce 2
ani odvolání.
(2) Ve věcech důchodového zabezpečení je
možno podat proti rozhodnutí krajského soudu
odvolání, o němž rozhoduje nejvyšší soud repub-
liky.
(3) Proti pravomocným rozhodnutím je možno
podat stížnost pro porušení zákona. "
20. V § 274 se vypouští ustanovení písm. a) a
v ustanovení písm. c) se nahrazují slova "rozhod-
čích orgánů v pracovních sporech slovy "komisí
pro pracovní spory".
21. Ustanovení § 275 odst. 2 zní:
"(2) Návrh na výkon rozhodnutí je třeba po-
dat vždy u soudu. "
Čl. II
Ustanovení notářského řádu zákona č. 95
1963 Sb. ) se mění takto:
1. Ustanovení § 10 odst. 1 první věta za střední-
kem zní:
"jde-li o státní notářství v obvodech různých
krajských soudů, rozhodne nejvyšší soud repub-
liky, a jde-li o státní notářství v obvodech České
socialistické republiky a slovenské socialistické
republiky, rozhodne Nejvyšší soud Československé
socialistické republiky.
2. V § 10 odst. 3 se; nahrazuji slova "Nejvyšší
soud" slovy "Nejvyšší soud Československé socia-
listické republiky".
3. V § 22 odst. 3 se nahrazují slova "Nejvyšší
soud" slovy "nejvyšší soud republiky".
Čl. III
Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu
soukromém a procesním, se mění a doplňuje takto:
1. V § 39 odst. 1 připojuje se věta tohoto znění:
"Pravomoc československých soudů je dána
také pro řízení o výživném proti československé-
mu občanu, proti němuž je uplatňován nárok ci-
zincem bydlícím v cizině, a pro řízení, v němž
československý občan navrhuje proti cizinci bydlí-
címu v cizině zrušení nebo změnu rozhodnutí čes-
koslovenského soudu. "
5
2. Ustanovení § 67 odst. 2 zní
"(2] Vyslovit, že se uznává rozhodnuti uve
dené v odstavci 1, přísluší jen Nejvyššímu soudu
Československé socialistické republiky po slyšeni
generálního prokurátora Československé socialis-
tické republiky. Návrh může podat vedle účast
niků každý, kdo prokáže právní zájem, a v zájmu
společnosti i generální prokurátor Československé
socialistické republiky Nejvyšší soud Českosloven
ské socialistické republiky rozhoduje rozsudkem,
jednání nemusí nařizovat.
Čl. IV
1. Majetkové věci, o nichž bylo řízení zahájeno
u místních lidových soudů, které nebyly rozhod-
nuty v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, po-
stoupí se bez návrhu soudu, a jehoz obvodu byl
místní lidový soud: ve věcech, v nichž bylo míst
ním lidovým soudem již rozhodnuto, platí o odvo-
lání dosavadní předpisy, okresní soud je však po
vinen rozhodnout ve věci samé.
2. Přípustnost obnovy řízení a stížnosti pro po-
rušení zákona u pravomocných rozhodčích výroku
se posuzuje jako u rozhodnuti soudů.
3. Působnost, která podle tohoto zákona přísluší
nejvyšším soudům republik a Nejvyššímu soudu
Československé socialistické republiky, vykonává,
do dne ustanovení těchto soudů dosavadní Nej-
vyšší soud. Rozhoduje přitom v senátu v takovém
složení, které je předepsáno pro soud, jehož funkci
plní.
4. Pokud se v civilneprocesních předpisech
mluví o Nejvyšším soudu, rozumí se tím podle
povahy věci Nejvyšší soud Československé socia-
listické republiky, Nejvyšší soud České socialis-
tické republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské so
cialistické republiky; pokud se mluví o generálním
prokurátorovi, rozumí se tím podle povahy věci
generální prokurátor Československé socialistické
republiky, generální prokurátor České socialistické
republiky nebo generální prokurátor Slovenské so-
ciíilistické republiky.
5. Pokud bude působnost nejvyšších soudů re
publik a Nejvyššího soudu Československé socia-
listické republiky vykonávat dosavadní Nejvyšší
soud, muže jeho předseda podávat ve věcech skon-
čených pravomocně před počátkem účinnosti to-
to zákona stížnost pro porušení zákona.
6. Ustanovení § 365 se použije obdobně i na roz-
hodnutí místních lidových soudů a smíry jimi
schválené a na rozhodnutí rozhodčích orgánů
v pracovních věcech a smíry jimi schválené, vy-
daná před počátkem účinnosti tohoto zákona.
6
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1970.
Důvodová zpráva
Federativní uspořádání státu vyžaduje, aby
i v oboru procesních předpisů, vycházejících do-
sud z koncepce unitárního státu, byly promítnuty
nastalé státoprávní změny. Je to především ústavní
zákon, kterým se mění a doplňuje hlava osma
Ústavy, novela zákona o organizaci soudů a o vol-
bách soudců, jakož i novela zákona o prokuratuře,
které činí nezbytným provést některé změny
v procesních předpisech. Další změny vyplývají
také z novely zákoníku práce. V rámci potřeby
uvést do souladu příslušné úseky právního řádu
uskutečňují se zatím jen změny nejnutnější. Další
změny, které na federalizaci nepřímo navazují, se
předpokládají v souvislosti s řešením dělby působ-
nosti odpovídající společensky odůvodněnému po-
stavení Nejvyššího soudu Československé socialis-
tické republiky a nejvyšších soudů republik.
K článku I
K § 8 až 195 a. s. ř.
Hlavním článkem soudní soustavy zůstávají
i nadále okresní soudy, které jsou příslušné k ří-
zení v prvním stupni ve všech věcech. Výjimky
jako dosud stanoví jen některé ustanovení hlavy
čtvrté o. s. ř. o řízení o přezkoumání rozhodnutí
jiných orgánů. K řízení v druhém stupni jsou pří-
slušné krajské soudy, které rozhodují o odvolá-
ních proti rozhodnutím okresních soudů a státních
notářství. Nejvyšší soudy České socialistické re-
publiky a Slovenské socialistické republiky budou
rozhodovat o stížnostech pro porušení zákona
proti rozhodnutím nižších soudů a státních notář-
ství a dále ve věcech důchodového zabezpečení,
kde budou působit jako soudy odvolací. K pře-
nesení těžiště působnosti nejvyšších soudů re-
publik do rozhodovací činnosti v řádném instanč-
ním pořadí dojde až v souvislosti s vyvrcholením
institucionálních úprav, které v oblasti justice ne-
přímo navazují na federalizaci státu.
Nejvyšší soud Československé socialistické re-
publiky bude sjednocovat rozhodování soudů re-
publik. Vzhledem ke zvláštní povaze tohoto úkolu,
vyplývajícího z ústavního zákona, kterým se mění
a doplňuje hlava osmá Ústavy, podmínky řízení a
rozhodování při vydávání rozhodnutí a stanovisek,
k zabezpečení jednotného výkladu zákona pro
obor občanského soudního řízení neupravuje ob-
čanský soudní řád, ale zákon o organizaci soudů
a o volbách soudců. V občanském soudním řádu
je upraveno řízení a rozhodování o stížnosti pro
porušení zákona, která se zatím do institucionál-
ního dobudování funkční příslušnosti nejvyšších
soudů republik bude u Nejvyššího soudu Českoslo-
venské socialistické republiky uplatňovat praktic-
ky, jen pokud bude směřovat proti rozhodnutím
nejvyšších soudů republik ve věcech důchodového
zabezpečení. Obsah náplně rozhodovací činnosti
Nejvyššího soudu Československé socialistické re-
publiky se dále řeší zatím pro rozhodování v ně-
kterých procesních otázkách; výrazem těchto
úprav jsou například změny při přikazování věci
k rozhodnutí jinému soudu a rozhodování o vy-
loučení soudců.
Novou úpravu také vyžaduje účast soudců
z lidu v občanském soudním řízení. V návaznosti
na ustanovení ústavního zákona, kterým se mění
a doplňuje hlava osmá Ústavy, byl znovu zvážen
okruh případů, kdy podle dosavadního stavu mohl
jednat a rozhodovat předseda senátu jako jediný
soudce. Bohaté životní zkušenosti soudců z lidu
budou napříště v řízení a rozhodování využívány
především tam, kde povaha věci klade těžiště pří-
padu do řešení skutkových otázek. Tak je tomu
především ve věcech pracovních a v některých
věcech práva rodinného. Protože v ostatních pří-
padech, zejména ve sporech převážně majetkové
povahy, podle dosavadních zkušeností účast soud-
ců z lidu nemohla být dostatečně účinným a hos-
podárným způsobem využita, rozšiřuje se právo
předsedy senátu jednat a rozhodovat jako jediný
soudce (samosoudce). Současně se stanoví, že
v případech, kdy podle zákona může jednat a roz-
hodovat předseda senátu jako samosoudce, může
jednat a rozhodovat jako samosoudce i jiný soud-
ce z povolání.
K nová úpravě vázanosti soudu rozhodnutím
příslušných orgánů (§ 135 odst. 1) dochází v ná-
vaznosti na změny, ke kterým dochází v oboru
trestního práva hmotného a procesního.
K § 237 o. s. ř.
Protože novela zákona o organizaci soudů a
o volbách soudců přiznává právo podat stížnost
pro porušení zákona také ministrům spravedlnosti
7
České socialistické republiky a Slovenské socialis-
tické republiky, musela se tato změna také odra-
zit v předpisech upravujících občanské soudní ří-
zení. Současně se v těchto předpisech musela
projevit i dělba kompetence mezi generálního
prokurátora ČSSR a generální prokurátory repub-
lik, a pokud jde o rozhodování o stížnosti pro
porušení zákona, také dělba kompetence mezi Nej-
vyšším soudem Československé socialistické re-
publiky a nejvyššími soudy České socialistické
republiky a Slovenské socialistické republiky.
K § 245 odst. 1 a 250 o. s. ř.
K změnám proti dosavadnímu stavu tu do-
chází jedině při vymezení příslušnosti soudů jed-
notlivých stupňů k řízení o přezkoumání rozhod-
nuti jiných orgánů než soudů.
Ve věcech důchodového zabezpečení se sta-
noví, že proti rozhodnutí krajského soudu jako
soudu prvního stupně je možno podat odvolání,
o němž rozhoduje nejvyšší soud příslušné repub-
liky. Tuto úpravu si vyžádala potřeba účinněji
sjednocovat rozhodování nižších soudů nejvyššími
soudy republik v řádném instančním pořadí. Sou-
časně se tím také umožňuje sjednocování rozho-
dování nejvyšších soudů republik Nejvyšším sou-
dem Československé socialistické republiky pro-
střednictvím řízení a rozhodování o stížnosti pro
porušení zákona.
K § 274 písm. a), c) a 275 odst. 2 o. s. ř.
Uvedené změny závisejí na změnách, ke kte-
rým dochází v úpravě rozhodování ve věcech do
sud svěřených místním lidovým soudům a ve vě-
cech dosud svěřených rozhodčím orgánům.
K článku II
V souvislosti s ústavním zákonem, kterým se
mění a doplňuje hlava osmá Ústavy, bylo třeba
v zák. č. 95/1963 Sb., o státním notářství a řízení
před státním notářstvím, znovu upravit rozhodo-
vání o příslušnosti státních notářství ležících
v obvodech různých krajských soudů a státních
notářství ležících v České socialistické republice
a Slovenské socialistické republice.
K článku III
Také změny v zák. č. 97/1963 Sb., o meziná-
rodním právu soukromém a procesním, vyplývají
v podstatě z federalizace státu.
K článku IV
Zde jsou shrnuta všechna ustanovení společná,
přechodná a závěrečná. Jde o nutné úpravy v ná-
vaznosti na změny, ke kterým došlo novelou zá-
kona o organizaci soudů a o volbách soudců.
Provedením zákona nevzniknou náklady, které
by zatěžovaly státní rozpočet.
V Praze dne 4. prosince 1969
Předseda vlády ČSSR:
v z. prof. ing. Kempný, CSc. v. r.
místopředseda vlády
StT l - 35584-69