Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I. v. o.
22
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1969,
kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně.
Článek I
Obecná část trestního zákona se mění a do-
plňuje takto:
1. § 26 se zrušuje.
2. V § 27 se vkládá písmeno i) v tomto znení:
"zákaz pobytu".
3. V § 28 se vkládají do třetí věty odstavce 1 m
slovo "vyhoštění" slova "a zákaz pobytu"
4. V § 36 se vypouští odstavec 2 a označení od
stávce 1.
5. Za § 57 se vkládá § 57a, který zní:
"§ 57a
Zákaz pobytu
(1) Soud může uložit trest zákazu pobytu na
jeden rok až pět let, jestliže za úmyslný trestný
čin nebo přečin odsuzuje pachatele, který se vy-
hýbá poctivé práci a nemá trvalý pobyt v místě
2
nebo obvodě, na který se trest má vztahovat, vy-
žaduje-li to ochrana bezpečnosti státu, vnitřního
pořádku, ochrana rodiny, zdraví, mravnosti nebo
majetku.
(2) Trest zákazu pobytu může být uložen jako
samostatný trest, jestliže vzhledem k povaze spá-
chaného trestného činu nebo přečinu a možnosti
nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosa-
žení jeho účelu není třeba.
(3) Soud může, odsuzuje-li pachatele k zákazu
pobytu, učinit opatření k jeho zařazení do pracov-
ního poměru v doporučeném oboru na dobu výko-
nu tohoto trestu Soud může uložit pachateli na
dobu výkonu tohoto trestu i jiná přiměřená ome-
zení směřující k tomu, aby vedl řádný život pra-
cujícího člověka
(4) Je li trest zákazu pobytu uložen vedle ne
podmíněného trestu odnětí svobody, doba výkonu
trestu odnětí svobody se do doby zákazu pobytu
nezapočítává; opatření podle odstavce 3 učiní
soud až po odpykání trestu odnětí svobody, nebo
při jeho přerušení, nebo při podmíněném propuš-
tění
(5) Trest zákazu pobytu záleží v tom, že se
odsouzený nesmí po dobu výkonu tohoto trestu
zdržovat na určitém místě nebo v určitém obvodu
k přechodnému pobytu na takovém místě nebo
v takovém obvodu v nutné osobní záležitosti je
třeba povolení"
6. V § 61 se v nadpise a v odstavci 3 § 63 odst. 2,
§ 64 odst. 1, 2, 3 a 5 vkládají za slova "zákazu
činnosti" slova,. nebo zákazu pobytu"
7 Za § 67 se vkláda § 67a který zní
"§ 67
Uplynutím promlčecí doby nezamkli trestnost
a) trestných činů uvedených v hlavě desáté s vý-
jimkou trestného činu podle § 261,
b) trestného činu teroru (§ 93), obecného ohro-
žení [§ 179 odst. 2, odst. 3 písm. a)], vraždy
(§ 219), ublížení na zdraví [§ 221 odst. 2
písm. b), odst. 3 a odst. 4 § 222], omezení
osobní svobody (§ 231 odst. 3), zbavení osob-
ní svobody (§ 232), zavlečení do ciziny (§ 233)
a porušování domovní svobody (§ 238 odst. 2),
pokud byly spáchány za takových okolností,
že zakládají válečný zločin nebo zločin proti
lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
c) trestného činu podle § 1 zákona ze dne 20. pro-
since 1950 č. 165 Sb. na ochranu míru. "
3
8. V § 68 odst. 2 věta druhá zní.
"Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po
kterou nebylo možno trest vykonat proto, že se
odsouzený zdržoval neoprávněně v cizině, nebo
byl na něm vykonáván jiný trest odnětí svobody. "
9. Za § 68 se vkládá § 68a, který zní:
., § 68a
Výkon trestu uloženého pro trestné činy uve-
děné v § 67a se nepromlčuje. "
10. V § 72 odst. 2 písm. b) se připojují slova "ne-
bo v souvislosti s požíváním alkoholu".
11. V § 72 odst. 4 zní:
"Ochranné léčení se vykonává zpravidla v lé-
čebném ústavě. Lze-li však vzhledem k povaze
choroby a léčebným možnostem očekávat, že účel
léčení splní i léčení ambulantní, může soud naří-
dit tento způsob léčby, popřípadě ústavní léčení
změnit dodatečně v léčení ambulantní, nebo na
opak. "
12. V § 89 se vypouští odst. 1. Odstavce 2-13 se
označují jako odstavce
1-12.
Článek II
Zvláštní část trestního zákona se mění a do-
plňuje takto:
13. § 102 zní takto:
"§ 102
Kdo veřejně hanobí republiku, Federální shro-
máždění Československé socialistické republiky,
Českou národní radu, Slovenskou národní radu
nebo jejich předsednictva anebo vlády, bude po-
trestán odnětím svobody až na dvě léta nebo ná-
pravným opatřením. "
14. Za § 209 se vkládá § 209a v tomto znění:
,, § 209a
Neoprávněné užívání cizího motorového vozidla
(1 )Kdo se zmocní cizího motorového vozidla
v úmyslu přechodně je užívat nebo kdo neopráv-
něně takového motorového vozidla, které mu bylo
svěřeno, přechodně užívá, bude potrestán odnětím
svobody až na dva roky nebo nápravným opatře-
ním nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně
užívá nebo spoluužívá cizího motorového vozidla,
ač ví, že bylo získáno činem uvedeným v od-
stavci 1.
4
(5) odnětím svobody na 6 měsíců až tři léta
nebo nápravným opatřením nebo peněžitým tres-
tem nebo zákazem činnosti bude pachatel po-
trestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odst. 1 značnou
škodu nebo úmyslně škodu nikoli nepatrnou,
b) dopustí-li se tohoto činu opětovně nebo byl-li
již pro takový čin odsouzen,
c) získá-li tím neoprávněný majetkový prospěch
většího rozsahu.
(4) Odnětím svobody na 1 rok až 5 let nebo
peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude
pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odst. 1 úmyslně
značnou škodu,
b) dopustí-li se činu uvedeného v odst. 1 opě-
tovně, ačkoli byl již pro takový čin potrestán,
c) získá-li tím neoprávněně značný majetkový
prospěch nebo
d) způsobí-li činem uvedeným v odst. 1 jiný
zvlášť závažný následek. "
Článek III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1970
5
Důvodová zpráva
K článku I
K bodu 1:
Ústavní zákon o soudech a prokuratuře ne-
počítá s další existencí místních lidových soudů.
Ustanovení § 26 trestního zákona se proto stane
bezpředmětným.
K bodům 2, 3, 5, 6:
Účelem trestu zákazu pobytu je další ochrana
společnosti proti asociálním živlům, zejména reci
divistům, výtržníkům, příživníkům a zlodějům. Za-
vedení tohoto trestu v navrhovaném rozsahu je
v souladu s Mezinárodním paktem o občanských
a politických právech.
Trest zákazu pobytu může být uložen pouze
osobě, která se vyhýbá poctivé práci a nemá trva-
lý pobyt v místě nebo obvodu, na který se trest
má vztahovat, pokud to vyžaduje ochrana bezpeč-
nosti státu, vnitrního pořádku, ochrana rodiny,
zdraví, majetku nebo mravnosti. Tento trest nelze
ukládat mladistvému. Pokud jde o mladistvé, třeba
vyjít z ustanovení § 78 tr. zák., podle něhož jim
tento druh trestu nelze uložit. Možnost ukládáni
tohoto trestu mladistvým by znamenala značný
průlom do dlouhodobé trestní politiky vůči mla-
distvým, která vychází z poznatku, že mladistvého
lze snadno převychovat a vrátit k řádnému způ-
sobu života.
Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit ani pří-
pady, kdy uložení trestu zákazu pobytu bude do-
statečné, navrhuje se možnost ukládat tento trest
jako trest samostatný.
Obsahem trestu zákazu pobytu může být i vý-
kon práce odsouzeným v doporučeném oboru, ja-
kož i přiměřená omezení směrující k tomu, aby
odsouzený vedl řádný život pracujícího člověka.
Osnova umožňuje, aby soud náplň tohoto tres-
tu určil teprve až odsouzený bude propuštěn z vý-
konu trestu, takže bude moci přihlédnout k po-
měrům odsouzeného v době, kdy prakticky teprve
dojde k výkonu trestu zákazu pobytu. Výkon to-
hoto trestu upravuje trestní řád.
Pokud jde o ostatní podmínky, které by mohl
soud ukládat v rámci uloženého zákazu pobytu,
jde o obdobu omezení ukládaných například pří
podmíněném odsouzení a podmínečném propuš-
tění.
K bodům 4 a 8:
Ustanovení § 36 odst. 2 se v praxi neosvědčilo,
vedlo k těžko překonatelným obtížím při evidenci
jak v nápravně výchovných ústavech, tak i v ad-
ministrative u soudu. Cíle sledovaného tímto usta-
novením lze dosáhnout nepodstatnou úpravou usta-
novení § 68 odst. 2
K bodům 7 a 9
Vložení nových ustanovení § 67a a § 68a sou-
visí s přístupem ČSSR k Úmluvě a nepromlčitel-
nosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Při zpracování návrhu na ratifikaci této Úmluvy
byla otázka úpravy trestního zákona projednána
a vyústila v doporučení novelizace shora uvede-
ného způsobu.
K hodu 10:
Praxe ukázala naléhavou potřebu umožnit
v zájmu účinného boje proti alkoholismu uložit
ochranné léčení i pachateli, který spáchal trestný
čin nejen v opilosti nebo v jiném podobném opo-
jení, ale i v souvislosti s používáním alkoholu
(např. majetkové trestné činy páchané za účelem
získání prostředků ke koupi alkoholických ná-
pojů).
K bodu 11:
Praxe ukázala, že ochranné léčení není nutno
vykonávat vždy v léčebném ústavu a že mnohdy
postačuje nebo dokonce je účinnější provádět je
cestou ambulantního léčení. Při dosavadní úpravě
proto léčebné ústavy, jejichž kapacita je omeze-
na, jsou nadbytečně zatěžovány případy, v nichž
žádoucího účinku lze dosáhnout jinou a jedno-
dušší cestou léčení.
K článku II
K bodu 13:
Nové znění skutkové podstaty podle § 102 si
vyžaduje nové státoprávní uspořádání Českoslo-
venské socialistické republiky a konstituování no-
vých nejvyšších orgánů státní moci a správy.
K bodu 14:
Se stále stoupajícím počtem všech druhů mo-
torových vozidel narůstá i počet případů jejich
neoprávněného užívání cizími osobami, které
k nim mají většinou velmi snadný přístup
(nedo-
statek garáží, střežených prostor apod. ). Přitom
dochází - zejména proto, že pachatelé často ne-
mají řidičské oprávnění a bývají pod vlivem alko-
holu, i k poškození zdraví osob a majetku. Pacha-
telé často používají svěřených motorových vozidel
k získávání neoprávněného majetkového prospě-
chu (autojeřáby, autobagry, nákladní motorová
vozidla apod. ).
6
Dosavadní zákonná úprava neposkytuje spo-
lečnosti dostatečnou ochranu před touto narůsta-
jící trestnou činností, která má specifické rysy,
jež nelze postihnout dostatečně podle platných
předpisů. Vyžadují tudíž novou úpravu. Pro toto
řešení mluví ta skutečnost, že dosavadní úprava
vyžadující, aby se pachatel zmocnil věci větší
hodnoty (podle judikatury nejméně 5000 Kčs), ne-
umožňuje postihnout pachatele, který se neopráv-
něně zmocní zejména cizího jednostopého, popří-
padě i dvoustopého vozidla (motocykly, tříkolky
invalidů apod. ).
Zavedení trestného činu neoprávněného uží-
vání cizího motorového vozidla umožní postih to-
hoto jednání ve všech jeho typických formách.
Postihuje vyšší stupeň nebezpečnosti této trestné
činnosti pro společnost, stanoví i přísnější sankce
než dosavadní ustanovení § 133 a 249 tr. zákona
a je k oběma těmto ustanovením ve vztahu spe-
ciality. Totéž platí o podílnictví na takovémto činu
podle odst. 2. jde o ochranu majetku jak v socia-
listickém, tak i v osobním vlastnictví. Podle syste-
matiky trestního zákona by tedy ustanovení pa-
třilo do dvou hlav zvláštní části trestního zákona.
Avšak zevní označení motorových vozidel není ve
velké většině takové, aby bylo patrno, zda jde
o vozidlo v socialistickém nebo osobním vlast-
nictví. Z toho vznikají potíže při prokazování a
posuzování subjektivní stránky pachatelova jed-
nání, což značně komplikuje rychlý a tím i účinný
postih pachatelů těchto trestných činů (např. řada
aut Tatra 603, Volga, Mercedes apod. je v osobním
vlastnictví, naproti tomu jsou v socialistickém
vlastnictví i vozy, které dosud byly typicky v osob-
ním vlastnictví, jako např. Škoda MB, Moskvič,
Trabant apod. ). Toto zdůvodňuje vytvoření jediné
skutkové podstaty nerozlišující, zda jde o socia-
listické či osobní vlastnictví a její zařazení do
hlavy páté zvláštní části trestního zákona, která
postihuje trestné činy narušující občanské soužití.
V Praze dne 4. prosince 1969
Předseda vlády ČSSR:
v z. prof. ing. Kempný, CSc. v. r
místopředseda vlády
StT l - 35534-69