11

nám, pokud jde o nižší stupně prokuratur. Přitom
se však přihlíží při označování některých proku-
ratur k zákonům z poslední doby o hlavních měs-
tech ČSSR, ČSR a SSR a o některých dalších vel-
kých městech. Nově se zařazuje ustanovení o pol-
ních prokuraturách. Šlo by o vojenské prokura-
tury, které by působily za branné pohotovosti
státu a za války. Také tyto prokuratury by půso-
bily ve dvou stupních.

Věcně se mění ustanovení o sídlech a obvo-
dech krajských a okresních prokuratur a jim na
roven postavených prokuratur (§ 30 odst. 2). Za-
tímco dosud se prokuratura v tomto směru při-
mykala k organizaci národních výborů, nyní bude
organizace prokuratury vycházet z organizace
soudů. Tato změna je vyvolána změnami v organi-
zaci národních výborů v SSR odpovídá úzké ná-
vaznosti úkolů prokuratury a soudů a potřebám
činnosti prokuratury je zachována možnost vý-
jimek.

Zařazení nového § 31a, jakož i změny v § 32
až 36, souvisí se změnami v uspořádání prokura
tury a v jejím organizačním členění provedeným
v předchozích paragrafech. Novým je ustanovení,
že jedním z náměstků generálního prokurátora
ČSSR je hlavní vojenský prokurátor (§ 33 odst. 2).
Znamená návrat k úpravě platné před vydáním
dosavadního zákona o prokuratuře, odpovídá vý-
znamu a náplni funkce hlavního vojenského pro-
kurátora a také praxi, která byla vždy dosud
uplatňována.

Novelizace § 36 znamená především přizpů-
sobení dosavadní úpravy příslušnosti civilních
prokuratur nové organizaci prokuratury a vyme-
zení úkolů generálních prokurátorů v předcho-
zích ustanoveních. Nové ustanovení pátého od-
stavce v § 36 je potřebné s ohledem na to, že
může dojít ke kompetenčním sporům mezi orgány
prokuratury působícími v republikách ve věcech,
kde není dána nadřízenost generálního prokurá-
tora ČSSR. Odpovídá specifičnostem v úkolech a
organizaci prokuratury, jakož i v postavení gene-
rálního prokurátora ČSSR. Nové ustanovení šesté-
ho odstavce v § 36 výslovně vyjadřuje základní
odlišnosti v působnosti vojenských prokurátorů.
Přihlíží k specifičnostem úkolů ozbrojených sil
a ozbrojených sborů federálních i národních or-
gánů a má zabránit nejasnostem, které by mohly
vznikat. Nadále se počítá s tím, že sídla a obvody
vojenských prokuratur a podrobnosti o jejich pů-
sobnosti budou stanoveny generálním prokuráto-
rem ČSSR v dohodě s ministrem národní obrany
(§ 31).

K bodům 30 až 43 (§ 37 až 51)

Novelizace v části páté zákona o prokuratůře,
která obsahuje úpravu pracovněprávních poměrů

prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních
čekatelů prokuratury, je omezena téměř výlučně
na změny souvisící se změnami v organizaci pro-
kuratury. Týká se především vymezení pravomoci
jmenovat, popř. ustanovovat do funkcí prokurá-
tory a vyšetřovatele prokuratury a odvolávat je,
vymezení pravomoci rozhodovat o dalších otáz-
kách pracovněprávního charakteru u prokurátorů
a vyšetřovatelů prokuratury, jakož i vymezení kár-
né pravomoci. Jde také o nové vymezení pravo-
moci přijímat právní čekatele prokuratury. Dosud
měla uvedené pravomoci pouze jediná osoba -
generální prokurátor. Nové organizaci prokura-
tury, úkolům a odpovědnosti generálních proku-
rátorů republik odpovídá, že tito budou mít ohled-
ně prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury čin-
ných u Generálních prokuratur republik a u kraj-
ských, městských, okresních a obvodních proku-
ratur a ohledně právních čekatelů výlučně všech-
ny zmíněné pravomoci. Generální prokurátor ČSSR
pak bude rozhodovat ohledné prokurátorů a vy-
šetřovatelů prokuratury činných u Generální pro-
kuratury ČSSR. Nově jsou zmíněné pravomoci svě-
rovány hlavnímu vojenskému prokurátorovi, po-
kud jde o vojenské prokurátory a vyšetřovatele
vojenských prokuratur, ovšem při respektování
specifičností služebních poměrů vojáků. Odpovídá
to postaveni, úkolům a odpovědnosti hlavního vo-
jenského prokurátora.

V § 37 odst. 1 písm. a) se mění ustanovení

o minimálním věku prokurátorů a vyšetřovatelů
prokuratury. Přihlíží se k délce vysokoškolského
právnického studia a k významu uvedených funk-
cí, jakož i k předpokládané úpravě minimálního
věku soudců v návrhu novely zákona o organizaci
soudů a o volbách soudců.

V § 49, který stanoví, že provinění a přestup-
ky postihované jinými orgány než soudy se po-
suzuji u prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury
jako kárná provinění, jde o úpravy, které nezna-
menají zásadní věcné změny. Novelizace je pro-
váděna s ohledem na zrušení zákona o místních
lidových soudech a přihlíží přitom k tomu, že

i soudy budou rozhodovat o některých přestup-
ech, u nichž závažnost vylučuje vyřízení v kár-
ném řízení.

Změna v § 51 odst. 2 a doplnění § 51 dalším
odstavcem sledují sjednocení právní úpravy posta-
vení právních čekatelů prokuratury s postavením
justičních čekatelů.

K článkům II a III

Tato ustanovení zabezpečují řešení pracovně-
právních otázek prokurátorů, vyšetřovatelů proku-
ratury i ostatních pracovníků prokuratury při pro


12

vedení nové organizace prokuratury. Mimořádnosti
jsou podmíněny potřebami nové organizace a nut-
ností zabezpečit operativnost a akceschopnost
prokuratury a kvalitní plnění úkolů ve všech
článcích prokuratury.

K článku IV

Rozsah změn v zákoně o prokuratuře vyža-
duje, aby v zájmu přehlednosti bylo vyhlášeno
úplné znění zákona zahrnující všechny úpravy od
vydání zákona o prokuratuře č. 60/1965 Sb.

K článku V

Nabytí účinnosti novelizace zákona o proku-
ratuře se stanoví shodně jako u ústavního zákona,
kterým se mění a doplňuje hlava osmá Ústavy.

Finanční náklady spojené s novou organizací
prokuratury v důsledku federativního uspořádání
státu jsou vyčísleny v ekonomickém rozboru k ná-
vrhu ústavního zákona, kterým se mění hlava
osmá Ústavy.

Další náklady provedením novelizace zákona
o prokuratuře nevzniknou.

V Praze dne 4. prosince 1969

Předseda vlády ČSSR:

v z. prof. ing. Kempný, CSc. v. r.

místopředseda vlády

StT l - 35534-69


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP