Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969

I. v. o.

19

Vládní návrh

Zákon

ze dne 1969,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 142/1961 Sb.,
o kárné odpovědnosti soudců z povolání

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Článek 1

Zákon č. 142/1961 Sb., o kárné odpovědnosti
soudců z povolání, se mění a doplňuje takto:

1. V § 1 se vypouštějí v první větě slova "Česko-
slovenské socialistické republiky".

2. § 3 odst. 1 zní:

"(1) Kárné řízení konají kárné senáty kraj-
ských soudil, nejvyšších soudů republik a Nejvyš-
šího soudu Československé socialistické repub-
liky. "

3. § 5 odst. 2 zní:

"(2) Kárné řízení proti soudcům krajských
soudů a nejvyšších soudů republik provádí kárný
senát příslušného nejvyššího soudu republiky. "

4. V § 5 připojuje se odstavec 3 tohoto znění:

"(3) Kárné řízení proti soudcům Nejvyššího
soudu Československé socialistické republiky pro
vádí kárný senát tohoto soudu. "

2

5. § 6 odst. 1 zní:

"(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh

a) předsedy Nejvyššího soudu Československé
socialistické republiky proti kterémukoli soud-
ci tohoto soudu,

b) ministra spravedlnosti příslušné republiky
proti kterémukoli soudci soudů republiky,

c) předsedy nejvyššího soudu republiky proti
kterémukoli soudci nejvyššího soudu repub-
liky,

d) předsedy krajského soudu proti kterémukoli
soudci krajského soudu nebo okresního soudu
v jeho obvodu,

e) předsedy okresního soudu proti kterémukoli
soudci okresního soudu. "

6. § 9 zní

"§ 9

O zahájení kárného řízení a době projednání
věci před kárným senátem vyrozumí předseda sou-
du, u něhož se provádí kárné řízení proti někte-
rému soudci soudu republiky, ministerstvo spra-
vedlnosti příslušné republiky. "

7. § 1-1 zní

§ 14

Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci,
proti němuž se kárné řízení vede, orgánu, který
zahájení kárného řízení navrhl, a jde-li o soudce
některého soudu republiky, též ministerstvu spra-
vedlnosti příslušné republiky. "

8. V § 15 odst. 1 druhá věta zní:

"O odvolání, které má odkladný účinek, roz-
hoduje kárný senát nejvyššího soudu republiky. "

9 V § 15 odst 4 zní

"(4) Proti rozhodnutí kárného senátu nejvyš-
šího soudu republiky a kárného senátu Nejvyššího
soudu Československé socialistické republiky ne-
lze podat opravný prostředek. "

10. V § 17 písm. b) zní:

"b) bylo uloženo opatření v řízení před národním
výborem nebo jiným státním orgánem proto,
že se dopustil přestupku. "

11. V § 18 první veta zní:

"Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na
soudce vojenských soudů a na vojenské soudce
Nejvyššího soudu Československé socialistické
republiky. "

3

12. Za § 18 se vkládá § 18a tohoto znění

,, § 18a

Pokud není v tomto zákoně stanoveno něco
jiného, použijí se v kárném řízení přiměřeně usta-
novení trestního řádu. "

Článek 2

(1) Do dne, kterým budou zřízeny nejvyšší
soudy republik a Nejvyšší soud Československé so-
cialistické republiky, vykonává jejich působnost
v kárných věcech Nejvyšší soud podle dosavadních
ustanovení.

(2) Kárné řízení se neprovede proti soudci,
kterému bylo před účinností tohoto zákona právo-
platně uloženo pro týž čin opatření v řízení před
místním lidovým soudem proto, že se dopustil
provinění.

Článek 3

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1970.

4

Důvodová zpráva

Promítnutí zásad federalizace na poli soud-
nictví, jak se provádí v připravovaném návrhu
ústavního zákona, kterým se mění osmá hlava
ústavy ČSSR, a v zákoně, kterým se doplňuje a
mění zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů
a o volbách soudců, vyžaduje i příslušnou úpravu
zákona č. 142/1961 Sb., o kárné odpovědnosti soud-
ců, který doplňuje a blíže provádí ustanovení § 62
organizačního zákona.

Přitom se nemění základní koncepce soudcov-
ského kárného práva, jak odpovídá postavení ne-
závislých soudců řídících se právním řádem so-
cialistického státu. Nedotčeno proto zůstává vy-
mezení pojmu kárného provinění (§ 2), složení
kárných senátů (§ 3), zásada nezávislosti členů
kárného senátu (§ 4), postup v kárném řízení
(§ 11), způsob rozhodnutí kárného senátu (§ 12)
a opravné prostředky proti kárnému rozhodnutí
(§ 15).

Z hlediska federativního uspořádání státu je
nutno pouze upravit některá ustanovení organizač-
ního charakteru navazující na novou organizaci
soudnictví. Nejzávažnější z těchto úprav je vytvo-
ření kárných senátů nejvyšších soudů obou repub-
lik a Nejvyššího soudu ČSSR (§3) na místo kár-
ného senátu dosavadního Nejvyššího soudu. Dále
je nutno upravit příslušnost v kárném řízení proti
soudcům krajských soudů a nejvyšších soudů re-
publik a svěřit v těchto případech rozhodování
kárným senátům nejvyšších soudů republik na
místo kárným senátům Nejvyššího soudu (§ 5).
Kárné řízení proti soudcům Nejvyššího soudu
ČSSR se svěřuje kárnému senátu tohoto soudu.

Opravy vyžaduje i otázka, který orgán je po-
volán podat návrh na zahájení kárného řízení
(§ 6). To se týká rozsahu oprávnění předsedy Nej-
vyššího soudu ČSSR a ministra spravedlnosti pří-
slušné republiky i oprávnění předsedů nejvyšších
soudů republik. Z hlediska nové organizace soud-
nictví upravuje se dále otázka, kterému orgánu
se doručuje rozhodnutí kárného senátu (§ 14) a
který orgán rozhoduje o opravném prostředku,
popř. v jakých směrech je opravný prostředek
vyloučen (§ 15).

Znění zákona se přizpůsobuje tomu, že se na-
příště nepočítá s existencí místních lidových sou-
dů a že tudíž nemůže dojít napříště k odsouzení
soudce těmito soudy; zůstává jen možnost uložení
trestu v trestním řízení, popř. odsouzení pro pře-
stupek národním výborem [§ 17 písm. b)].

Tak jako dosud nebude se zákon vztahovat na
soudce vojenských soudů a na vojenské soudce
Nejvyššího soudu ČSSR.

Odstraňuje se nedostatek dosavadní úpravy
tím, že se stanoví pro kárné řízení přiměřené po-
užití ustanovení trestního řádu.

Do článku 2 jsou pojata obvyklá přechodná
ustanovení.

Počátek účinnosti zákona se navrhuje ve sho-
dě s účinností ostatních předpisů organizační po-
vahy, které mají nabýt účinnosti dnem 1. ledna
1970.

Provedením zákona nevzniknou náklady, kte-
ré by zatěžovaly státní rozpočet.

V Praze dne 4. prosince 1969

Předseda vlády ČSSR:

v z. prof. Ing. Kempný, CSc. v. r.

místopředseda vlády

StT l - 35534-69