Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I. v. o.
17
Vládní návrh
Ústavní zákon
ze dne 1969,
kterým se mění a doplňuje hlava osmá Ústavy
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním
zákoně:
§ 1
Hlava osmá Ústavy (ústavního zákona č. 100/
1960 Sb. ) se mění a doplňuje takto:
1. Nadpis hlavy osmé zní: "Soudy a prokura-
tury".
2. Článek 98 zní:
"(1) Soudnictví v Československé socialistické
republice vykonávají volené a nezávislé soudy.
(2) Soudy jsou: Nejvyšší soud Československé
socialistické republiky, Nejvyšší soud České socia-
listické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socia-
listické republiky, krajské a okresní soudy a vo-
jenské soudy.
(3) Působnost soudů při přezkoumávání zá-
konnosti rozhodnutí správních orgánů stanoví zá-
kon Federálního shromáždění.
(4 )Ustanovení týkající se krajských a okres-
ních soudů se vztahují též na soudy se stejnou
působností, avšak jinak označené. "
2
3 Článek 99 zní.
"(1) Nejvyšším soudním orgánem v Českoslo-
venské socialistické republice je Nejvyšší soud
Československé socialistické republiky, který sle-
duje rozhodování nejvyšších soudů republik, do
zírá na zákonnost rozhodování všech soudů a za-
bezpečuje jeho jednotnost tím, že
a) rozhoduje o řádných opravných prostředcích
proti rozhodnutím vojenských soudů v přípa-
dech stanovených zákonem,
b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona
proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik
a všech vojenských soudů,
c) vydává rozhodnutí a stanoviska k zajištění
jednotného výkladu zákonů.
(2) Nejvyšší soud Československé socialistic-
ké republiky dále rozhoduje o uznání rozhodnutí
cizozemských soudů na území Československé so-
cialistické republiky, v případech stanovených zá-
kony o řízení před soudy a před státními notář-
stvími určuje příslušnost soudů a státních notář
ství, rozhoduje kompetenční spory, přezkoumává
zákonnost pravomocných rozhodnutí, kterými byl
uložen trest smrti, a v případech určených záko-
nem přezkoumává zákonnost rozhodnutí federál-
ních orgánů státní správy.
(3) V České socialistické republice je nejvyš-
ším soudním orgánem Nejvyšší soud České socia-
listické republiky, ve Slovenské socialistické re
publice je nejvyšším soudním orgánem Nejvyšší
soud Slovenské socialistické republiky Nejvyšší
soud republiky dozírá na zákonnost rozhodování
všech ostatních soudů republiky. "
4. Článek 100 zní
"(1)V řízení před soudem rozhoduje senát
nebo jediný soudce. Zákony upravující řízení před
soudy stanoví, u kterých senátů a v kterých vě-
cech se účastní rozhodování soudci z lidu a v kte-
rých věcech rozhoduje jediný soudce; jako jediný
soudce může rozhodovat toliko soudce z povolání
(2) Soudci z povolání a soudci z lidu jsou si
při rozhodování rovni
(3) Soudem prvního stupně je zpravidla okres-
ní soud. "
5. Článek 101 zní:
"(1) Soudci Nejvyššího soudu Československé
socialistické republiky a soudci z povolání vojen-
ských soudů jsou volem předsednictvem Federál-
ního shromáždění; soudci nejvyšších soudů repub-
lik a soudci z povolání krajských a okresních
soudů jsou voleni předsednictvem národní rady
příslušné republiky.
3
(2) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího sou-
du Československé socialistické republiky volí ze
soudců tohoto soudu předsednictvo Federálního
shromáždění. Jestliže předsedou Nejvyššího soudu
Československé socialistické republiky je občan
České socialistické republiky, bude zvolen za mís-
topředsedu občan Slovenské socialistické repub-
liky, nebo naopak.
(3) Soudci z lidu krajských a okresních soudů
jsou voleni národními výbory; volby soudců z lidu
vojenských soudů upraví zákon.
(4) Soudci z povolání jsou voleni na dobu de-
seti let; soudci z lidu jsou voleni na dobu čtyř let.
(5) Soudci mohou být odvoláni orgánem, kte-
rý je zvolil. Podmínky odvolání, jakož i podmínky
jiného zániku funkce soudce před skončením vo-
lebního období, stanoví zákon upravující volby
soudců. "
B. Z článku 102 se vypouští odstavec 2.
7. Dosavadní znění článku 104 se na konci
doplňuje slovy "Československé socialistické re-
publiky" a označuje se jako odstavec 1.
Připojuje se k němu odstavec 2, který zní:
,, (2) Prokuratura se člení na Generální pro-
kuraturu Československé socialistické republiky.
Generální prokuraturu České socialistické repub-
liky, Generální prokuraturu Slovenské socialistic-
ké republiky a na nižší články, které stanoví zá-
kon o organizaci prokuratury. V čele generálních
prokuratur republik stojí generální prokurátoři
republik. "
8. Článek 105 zní:
"(1) Generálního prokurátora Československé
socialistické republiky jmenuje a odvolává presi-
dent Československé socialistické republiky. Jest-
liže generálním prokurátorem Československé so-
cialistické republiky je občan České socialistické
republiky, bude jeho prvním náměstkem jmenován
občan Slovenské socialistické republiky, nebo na-
opak.
(2) Generálního prokurátora republiky jme-
nuje a odvolává předsednictvo národní rady pří-
slušné republiky. Návrh na jmenování generálního
prokurátora republiky podává generální prokurá-
tor Československé socialistické republiky, který
také může předsednictvu národní rady příslušné
republiky navrhnout, aby generálního prokurátora
republiky odvolalo.
(3) Generální prokurátor Československé so-
cialistické republiky je odpovědný Federálnímu
shromáždění, které může presidentu Českosloven-
ské socialistické republiky navrhnout, aby jej
z funkce odvolal.
4
(4) Generální prokurátor republiky je v ce-
lém rozsahu své působnosti odpovědný národní
radě příslušné republiky. "
9. Článek 108 zní:
"(1) Orgány prokuratury vykonávají své funk-
ce nezávisle na místních orgánech. Při veškeré
své činnosti se opírají o iniciativu pracujícího lidu
a jeho organizací.
(2) Orgány Generální prokuratury Českoslo-
venské socialistické republiky a vojenských pro-
kuratur jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi
Československé socialistické republiky. Generální
prokurátoři republik mu jsou podřízeni při výko-
nu dozoru nad důsledným prováděním a zachová-
váním zákonů a jiných právních předpisů vyda-
ných orgány Československé socialistické repub-
liky.
(3) Orgány prokuratury v České socialistické
republice a ve Slovenské socialistické republice
jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi přísluš-
né republiky. Generálnímu prokurátorovi Česko-
slovenské socialistické republiky jsou podřízeny
výjimečně v případech stanovených v zákoně. "
§ 2
Rozhodnutí soudů, prokuratur a státních no-
tářství jsou platná a vykonatelná v celé Česko-
slovenské socialistické republice.
§ 3
(1) Federální shromáždění projednává zprávy
Nejvyššího soudu Československé socialistické re-
publiky a generálního prokurátora Československé
socialistické republiky o stavu socialistické zá-
konnosti.
(2) Národní rada příslušné republiky projed-
nává zprávy nejvyššího soudu republiky a gene-
rálního prokurátora republiky o stavu socialis-
tické zákonnosti.
§ 4
(1) Federální shromáždění upravuje zákonem
organizaci a činnost soudů a právní postavení
soudců a justičních čekatelů, organizaci a činnost
prokuratury a právní postavení prokurátorů, vy-
šetřovatelů a právních čekatelů prokuratury, or-
ganizaci a činnost státního notářství, řízení před
ním a právní postavení státních notářů.
(2) Volbu a odvolávání soudců z lidu kraj-
ských a okresních soudů upraví zákony národních
rad; volbu ostatních soudců, včetně vojenských,
jejich ustanovování do funkcí a odvolávání upraví
zákon o organizaci soudů.
5
(3) Zákon Federálního shromáždění může svě-
řit úpravu věcí uvedených v odstavci
1 zákono-
dárství republik. Pokud Federální shromáždění ne-
upraví věci uvedené v odstavci
1 v celém rozsa-
hu, mohou je národní rady upravit vlastním zá-
konodárstvím.
§ 5
(1) Volební období Nejvyššího soudu, kraj-
ských a okresních soudů a vojenských soudů
končí dnem, kdy budou zvoleni soudci podle to-
hoto ústavního zákona, nejpozději dnem 30. červ-
na 1970.
(2) Ustanovení předchozího odstavce se týká
i soudců zvolených podle ústavního zákona č. 81/
1968 Sb., jímž se přechodně upravují některé otáz-
ky voleb soudců, ve znění ústavního zákona č. 57/
1969 Sb.
(3) Dokud nebudou ustaveny Nejvyšší soud
Československé socialistické republiky, Nejvyšší
soud České socialistické republiky a Nejvyšší soud
Slovenské socialistické republiky, vykonává jejich
působnost dosavadní Nejvyšší soud.
§ 6
Zrušuje se ústavní zákon č. 81/1968 Sb. ve
znění ústavního zákona č. 57/1969 Sb.
§ 7
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem
1. ledna 1970.
6
Důvodová zpráva
Ústavní zákon o čs. federaci ponechal samo-
statné úpravě organizaci soudů a prokuratur
v ČSSR. Přitom již v některých směrech v článku
145 tohoto ústavního zákona jsou naznačeny zá-
sady budoucí úpravy [volby soudců, Nejvyššího
soudu a vojenských soudů, návrh na odvolání ge-
nerálního prokurátora, projednávání zpráv Nej-
vyššího soudu a generálního prokurátora o stavu
socialistické zákonnosti)
Navrhovaný ústavní zákon ponechává v plat-
nosti všechny ústavní principy činnosti soudů a
prokuratury.
Takovými principy jsou zásada volitelnosti
soudců, zásada sborového rozhodování, lidovost
soudů, účast soudců z lidu a jejich rovnost se
soudci z povolání při rozhodování, jakož i základ-
ní principy řízení před soudy, jimiž jsou zejména
zásada zjišťování skutečného stavu věcí, zásada
ústnosti a veřejnosti a právo obhajoby.
Pokud jde o prokuraturu, zůstává zachováno
její pojetí jako orgánu vykonávajícího dozor nad
důsledným prováděním a zachováváním zákonů a
jiných právních předpisů
Není též nutno nic měnit na základním po-
slání soudů a prokuratury, jak je vyjádřeno v čl.
97 Ústavy.
Ústavní zásada nezávislosti soudců a jejich
vázanost právním řádem (zákonem) je upravena
v § 1 bod 6.
K jednotlivým ustanovením
K § 1 bod 1:
Dosavadní nadpis hlavy osmé se mění tak, že
slovo "prokuratura" se dává do množného čísla.
Tím se nemění nic na pojetí a na principech vý-
stavby prokuratury, jak jsou vyjádřeny v navrho-
vaném znění čl. 104 a 106. Změnou nadpisu se
má vyjádřit organizační členění prokuratury sta-
novené v čl 104 odst. 2 a respektující požadavek,
aby do členění prokuratury byly promítnuty zá-
sady federativního uspořádání ČSSR (čl 105).
K § 1 bod 2:
Zachovává se, pokud jde o druhy soudů, sou-
časná úprava, která zahrnuje soudy obecné a vo-
jenské Nové druhy soudů (správní a hospodář
ské) se v současné době nezavádějí. Platná ústav-
něprávní úprava
(čl. 97 Ústavy) však nebrání to-
mu, aby existující soudy přezkoumávaly rozhod-
nutí správních orgánů a aby rozhodovaly spory
mezi hospodářskými organizacemi. V určitém roz-
sahu soudy už tuto kompetenci mají a je možné
ji podle potřeb a vytvořených předpokladů dále
zákonem rozšiřovat
Z federativního státoprávního uspořádání
ČSSR vyplývá nutnost zřídit nejvyšší soudy obou
republik.
Nejvyšší soud ČSSR, jehož působnost je vy-
jádřena v bodě 3, je integrujícím článkem sou-
stavy soudů pro všechny druhy soudnictví. Bude
též nejvyšším soudním orgánem v oboru vojen-
ského soudnictví, které má federální charakter.
Nižší články tohoto soudnictví budou upraveny
v zákoně o organizaci soudů.
Nižší články soustavy obecných soudů zůstá-
vají zachovány, s výjimkou místních lidových
soudů, jejichž systém nebyl důsledně dobudován
Působnost krajských a okresních soudů vy-
konávají v některých městech soudy jinak ozna-
čené (městské, obvodní). S možností jinak ozna-
čovat tyto soudy se počítá i do budoucnosti.
K § 1 bod 3:
Protože se nové vytváří Nejvyšší soud ČSSR,
je třeba přesně vymezit jeho působnost a vyjád-
řit jeho procesní vztahy k nejvyšším soudům re
publik
Nejvyšší soud ČSSR je koncipován jako inte-
grující soudní orgán pro všechny obory soudnictví,
jehož základním úkolem je zabezpečování jednot-
ného výkladu a jednotného používání federálních
zákonů v činnosti všech soudů působících v ČSSR
jedině v oboru vojenského soudnictví, které je fe-
derální povahy, je navíc soudním orgánem dozí-
rajícím na činnost všech vojenských soudů, takže
ve vojenských věcech rozhoduje nejen o mimořád-
ných, ale i o řádných opravných prostředcích
(rozhoduje li v prvém stupni vyšší vojenský soud)
Těžiště působnosti Nejvyššího soudu ČSSR bu-
de spočívat v tom, že bude sledovat rozhodování
nejvyšších soudů republik a dozírat nad zákon-
ností a jednotností rozhodování všech soudů Pro
středky, jichž bude používal, budou
- rozhodování o stížnostech pro porušení zá-
kona, k němuž došlo v rozhodnutí nejvyššího sou-
du republiky a všech vojenských soudů,
- vydávání rozhodnutí a stanovisek slouží-
cích k zajištění jednotného výkladu zákonů.
Při rozhodování o stížnosti pro porušení zá-
kona bude moci Nejvyšší soud ČSSR nezákonné
rozhodnutí zrušit, popř. změnit. Ve druhé skupině
případů nebudou mít vydaná rozhodnutí Nejvýš-
šího soudu ČSSR vliv na první moc přezkoumá
váných rozhodnutí. Budou sloužit jen k usměr-
ňování judikatury do budoucnosti, stejně jako
stanoviska, která bude Nejvyšší soud ČSSR zaují-
mat k výkladovým otázkám
7
Do působnosti Nejvyššího soudu ČSSR je dále
třeba svěřit rozhodování o uznání rozhodnutí ci-
zozemských soudů (převážně ve věcech osobního
stavu) na území ČSSR.
V zákonech upravujících řízení před soudy a
před státním notářstvím bude stanoveno, v kte-
rých případech bude Nejvyšší soud ČSSR rozho-
dovat o určení příslušného soudu nebo státního
notářství a o kompetenčních sporech mezi těmito
orgány. V trestním řádě bude stanoveno, kdy bude
přezkoumávat pravomocná rozhodnutí, jimiž byl
uložen trest smrti. Nejvyššímu soudu ČSSR bude
možné zákonem Federálního shromáždění svěřit
též přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí federál-
ních orgánů.
Soustava obecných soudu završená v každé
republice nejvyšším soudem republiky jako nej-
vyšším soudním orgánem odpovídá federativnímu
uspořádání státu a suverenitě obou republik. Tuto
suverenitu nelze považovat za narušenou existencí
Nejvyššího soudu ČSSR, jemuž je svěřeno sjedno-
cování výkladů zákonů v rozhodovací činnosti
soudů a řešení kompetenčních konfliktů. Pokud
Nejvyšší soud ČSSR rozhoduje o stížnosti pro po-
rušení zákona, vyplývá tato jeho kompetence z po-
žadavku umožnit, aby bylo napraveno porušení
zákona, k němuž došlo v rozhodnutí nejvyššího
soudu republiky.
K § 3 bod 4:
Zásada kolegiátního soudcovského rozhodová
ní jako základní princip soudního řízení je obec-
ně považována za správnou a je na místa ji za-
chovat. Je však zároveň třeba jasněji vyjádřit, že
tato zásada připouští výjimky, zejména pokud jde
o rozhodování ve věcech menšího společenského
významu a ve věcech, v nichž záleží na urychle-
ném rozhodnutí. Okruh věcí, v nichž zmíněná zá-
sada bude prolomena a v nichž budou rozhodovat
samosoudci, stanoví zákony o řízení před soudy
(trestní řád a občanský soudní řád).
Jde-li o zjišťování skutkového stavu jako pod-
kladu pro soudní rozhodnutí, kdy soudci z lidu
mohou svými životními zkušenostmi přispět
k správnému rozhodnutí, je na místě zachovat
účast soudců z lidu. U kterých soudů a v kterých
věcech se budou na rozhodování soudů podílet
soudci z lidu, stanoví rovněž soudní řády. Soudci
z lidu a soudci z povolání jsou si při rozhodování
rojní.
Okresní soudy (vojenské obvodové soudy
jsou základním článkem soustavy soudů, proto
bude na místě, aby většinu věcí projednávaly tyto
soudy v prvém stupni. Výjimky budou stanoveny
v procesních předpisech.
K § 1 bod 5:
Podle Ústavy z roku 1960 byli soudci okres-
ních soudů voleni občany podle obecného, přímého
a rovného volebního práva s tajným hlasováním.
Soudci krajských soudů byli voleni krajskými ná-
rodními výbory, soudci Nejvyššího soudu a soudci
z povolání vojenských soudů Národním shromáž-
děním.
I když princip volitelnosti je třeba zachovat,
ukazují dosavadní zkušenosti, že je třeba z prak-
tických důvodu upustit od přímých voleb soudců
občany a provést některé další modifikace. Volba
soudců Nejvyššího soudu ČSSR a soudců z povo-
lání vojenských soudů se svěřuje předsednictvu
Federálního shromáždění, volba soudců z povolání
nejvyšších soudů republik, krajských soudů a
okresních soudů předsednictvu příslušné národní
rady. Tím se vytváří další druh působnosti před-
sednictev uvedených sborů.
Pokud jde o volbu soudců z lidu krajských a
okresních soudů, stanoví ústavní zákon jen zásadu,
že je volí národní výbory. Odlišnost organizace
národních výborů v obou republikách vede k tomu,
že se bližší úprava těchto voleb ponechává záko-
nodárství národních rad.
Soudci z lidu vojenských soudů jsou dosud
voleni veřejným hlasováním na shromáždění pří-
slušníků ozbrojených síl a ozbrojených sborů.
Zvláštní poměry v ozbrojených složkách vyžadují,
aby způsob volby soudců z lidu vojenských soudů
byl přenechán samostatné úpravě.
Do volby předsedy a místopředsedy Nejvyššího
soudu ČSSR se promítne federativní uspořádání
státu tím, že tyto vrcholné funkce budou rozděleny
mezi občany obou republik. Způsob volby náměst-
ků předsedy Nejvyššího soudu ČSSR a ustanovo-
vání do funkcí předsedů senátů tohoto soudu bude
stanoven zákonem upravujícím organizaci soudů.
Tento zákon upraví též ustanovování do funkcí
u ostatních soudů.
Při zachování principu volitelnosti soudců je
nutno stanovit jejich volební období. U soudců
z povolání vyplývá z povahy jejich funkce potřeba
větší stability a tím i delšího volebního období.
U soudců z lidu je naopak zájem na jejich častěj-
ším střídání v soudcovské funkci, aby se mohl na
výkonu soudnictví podílet větší počet občanů.
Proto se u nich ponechává délka volebního obdo-
bí beze změny, zatímco u soudců z povolání se
volební období prodlužuje na dobu 10 let. Pokud
jde o funkční období vojenských soudců, je třeba
jeho skončení vázat nejen na uplynutí volebního
období, ale též na skutečnost, že přestali vykoná-
vat vojenskou činnou službu nebo že přestali být
příslušníky ozbrojených sborů.
8
K § 1 bod 6:
Beze změny se ponechává zásada nezávislosti
soudců a jejich vázanost jedině právním řádem,
tj. ústavními a jinými zákony, jakož i dalšími obec-
ně závaznými právními předpisy, které jsou zá-
vazné pro státní orgány, organizace i občany.
Kdyby soud nemusel tyto obecně závazné předpisy
respektovat, znamenalo by to ve svých důsledcích
oslabování právní jistoty. Souladnost právního
řádu je třeba zajišťovat prostředky k tomu stano-
venými. Tak např. podle čl. 36 odst. 4 úst. zák.
o čs. federaci může Federální shromáždění zrušit
obecně závazné právní předpisy, odporují-li ústavě
nebo zákonu Federálního shromáždění. Kromě
toho generální prokurátor má podle § 8 zákona
o prokuratuře upozorňovat na právní předpisy,
které odporují ústavě nebo jinému zákonu. Navíc
ústavní zákon o čs. federaci zakotvuje instituci
ústavního soudu, jemuž bude svěřeno rozhodování
o souladu nižších právních předpisů s ústavou a se
zákony.
Protože se upouští od přímé volby soudců
občany a protože napříště nebudou prováděny
volby soudů, ale jednotlivých soudců, ztratilo usta-
novení čl. 102 odst. 2 praktický význam a je třeba
je vypustit.
K § 1 bod 7:
Pokud jde o prokuraturu, zůstává zachováno
její pojetí jako orgánu vykonávajícího dozor nad
důsledným prováděním a zachováváním zákonů a
jiných právních předpisů (čl. 104 Ústavy).
Orgány prokuratury tvoří jednotnou soustavu
vybudovanou na principech centralismu a mono-
kratismu. V čele této soustavy stojí generální pro-
kurátor ČSSR.
Skutečnost, že Československou socialistickou
republiku tvoří Česká socialistická republika a
Slovenská socialistická republika, je organizačně
vyjádřena v členění prokuratury tím, že vedle Ge-
nerální prokuratury ČSSR se zřizují generální pro-
kuratury republik v čele s generálním prokuráto-
rem České socialistické republiky a generálním
prokurátorem Slovenské socialistické republiky.
Pokud jde o nižší články prokuratury, před-
pokládá se, že bude zachován současný stav, tj.
krajské a okresní, vyšší vojenské a vojenské obvo-
dové prokuratury, popř. jinak označené prokura-
tury plnící jejich funkci. Začlenění Hlavní vojenské
prokuratury, v jejímž čele stojí hlavní vojenský
prokurátor, do Generální prokuratury ČSSR, je vy-
jádřeno v zákoně o prokuratuře.
K § 1 bod 8:
Generálního prokurátora ČSSR bude jako do-
sud jmenovat president ČSSR. Z požadavku, aby
dvě nejvyšší funkce ve federálním orgánu byly
obsazovány alternativně občany obou národních
republik, vyplývá, že generální prokurátor ČSSR
bude jmenovat svým prvním náměstkem občana
druhé republiky.
Generální prokurátoři republik odpovídají or-
gánům republik, takže je důsledné, aby byli jme-
nováni orgány republik. Generální prokurátor
ČSSR, jemuž jsou generální prokurátoři v části
své činnosti podřízeny, má ingerenci na jejich jme-
nování i odvoláváni, neboť má právo podávat
v tomto směru příslušné návrhy.
Generální prokurátoři republik jsou jmenováni
orgány republik a mají jim tedy i odpovídat, a to
za všechnu svou činnost. Tuto jejich odpovědnost
nelze dělit ani zdvojovat. Orgány, vůči kterým ge-
nerální prokurátoři republik za svou činnost odpo-
vídají, budou vyvozovat důsledky i z toho, jak
vyhovují požadavkům vyplývajícím z jejich částeč-
né podřízenosti generálnímu prokurátorovi ČSSR.
Těmto orgánům může totiž generální prokurátor
ČSSR navrhnout, aby generálního proukrátora re-
publiky z funkce odvolaly.
Zachovává se dosavadní princip, podle něhož
je generální prokurátor odpovědný zákonodárnému
sboru. Tento princip vyplývá z nedotčeného pojetí
prokuratury jako orgánu střežícího zákonnost.
Prokuratura není orgánem státní správy a její
funkce není odvozena z funkce vlády. Proti tomuto
pojetí nebyly vzneseny žádné argumenty, které by
svědčily o jeho věcné nevhodnosti. Naopak sku-
tečnost, že prokuratura dozírá i na zákonnost v čin-
nosti ministerstev, v jejichž čele stojí členové
vlády, mluví pro to, aby generální prokurátoři od-
povídali zákonodárným sborům.
K § 1 bod 9:
Orgány Generální prokuratury ČSSR, jakož
i vojenských prokuratur jsou podřízeny generální-
mu prokurátorovi ČSSR. I když je potřebné koordi-
novat práci všech prokuratur při zajištění jednot-
ného federálního právního řádu, je třeba omezit
nadřízenost generálního prokurátora ČSSR jako
federálního orgánu pouze na vztah mezi ním a
mezi generálními prokurátory republik.
Generální prokurátoři republik budou řídit
podřízené orgány v republikách přímo a sami. Ve
výjimečných případech však budou připuštěny pří-
mé řídící a kontrolní zásahy generálního prokurá-
tora ČSSR. Tyto případy budou stanoveny v zákoně
o prokuratuře (např. případy nečinnosti generál-
ního prokurátora republiky).
K § 2:
Ze společenství národních republik vyjádře-
ných federací vyplývá, že rozhodnutí soudů, pro-
kuratur a státních notářství, působících v ČSSR,
jsou platná a vykonatelná v celé ČSSR.
9
Pokud jde o vykonatelnost rozhodnutí orgánů
státní správy a jiných orgánů (např. arbitrážních],
bude třeba tuto zásadu vyjádřit v jiných zákonech,
protože navrhovaný ústavní zákon upravuje jen
otázky justice a prokuratury.
K § 3:
Z působnosti zákonodárných sborů vyplývá
též sledování stavu zákonnosti. Tento princip byl
vyjádřen už v čl. 46 Ústavy a byl převzat do čl.
145 písm. c) ústavního zákona o čs. federaci.
Při federativním uspořádání státu je třeba
tento princip uplatnit v působnosti všech zákono-
dárných sborů.
K § 4:
Ústavní zákon o čs. federaci stanoví v čl. 37
odst. 2, že Federální shromáždění přijímá zákonné
úpravy tvořící kodexy, jež jsou aplikovány v první
řadě soudy (zákon o rodině, občanský zákoník,
trestní zákon atd. ). V návaznosti na tyto kodexy
se stanoví, že do kompetence Federálního shromáž-
dění náleží též přijímání zákonů v oblasti organi-
zace soudnictví, prokuratury a státního notářství,
neboť i na těchto úsecích je nutná jednotná
úprava.
Analogicky s čl. 38 ústavního zákona o čs.
federaci je třeba stanovit, že úprava otázek spada-
jících nově do zákonodárné pravomoci Federálního
shromáždění může být zákonem Federálního shro-
máždění svěřena zákonodárství republik a že ná-
rodní rady mohou vlastním zákonodárstvím upra-
vit ty otázky, které v celém rozsahu neupravilo
federální zákonodárství.
Protože soudci z lidu okresních a krajských
soudů budou voleni národními výbory, jejichž zá-
ležitosti patří do působnosti republik, je na místě,
aby volby těchto soudců byly upraveny zákony
národních rad.
K § 5:
Ústavní zákon č. 117/1969 Sb. v § 6 stanoví,
že volební období Nejvyššího soudu, krajských,
okresních a vojenských soudů končí dnem, který
stanoví ústavní zákon o soudech a prokuraturách
(čl. 145 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. ).
Za nejzazší termín, do kterého bude třeba
provést volby všech soudců, je vhodné stanovit
30. červen 1970. S odstupem doby odpadly důvody
pro zvláštní úpravu trvání funkce soudců zvole-
ných podle ústavního zákona č. 81/1968 Sb., tj.
soudců rehabilitačních senátů.
Finanční dosah navrhované úpravy
Provedení ústavního zákona o soudech a pro-
kuraturách, včetně změn organizačních a proces-
ních předpisů, navazujících na ústavní zákon, si
vyžádá zvýšeně finanční náklady.
Zřízení Nejvyššího soudu ČSSR si vyžádá 82
pracovníků (z toho 37 soudců, 45 pracovníků od-
borného a správního aparátu, včetně pomocných
složek).
Zřízení dvou Nejvyšších soudu republik si vy-
žádá proti dosavadnímu počtu pracovníků Nejvyš-
šího soudu zvýšení o 58 pracovníků (z toho 15
soudců a 43 pracovníků odborného a správního
aparátu).
Uvedený počet pracovníků je zatím pouze
orientační a bude postupně zpřesňován, až bude
dalšími předpisy blíže vymezena kompetence Nej-
vyšších soudů lze předpokládat, že konečná čís-
la budou nižší.
Ve vojenském soudnictví zůstává počet pra-
covníků celkem nezměněn, neboť vojenská součást
Nejvyššího soudu ČSSR vznikne reorganizací do-
savadního vojenského kolegia Nejvyššího soudu.
Jde pouze o přehodnocení některých funkčních
míst a o zvýšené věcné náklady, spojené s vybu-
dováním a provozem této součásti.
V oboru prokuratury půjde o zvýšení výdajů
v souvislosti s vytvořením Generální prokuratury
ČSSR, včetně Hlavní vojenské prokuratury, Gene
rální prokuratury ČSR a Generální prokuratury
SSR. Vzhledem k tomu, že základem těchto no-
vých orgánů budou osobní stavy dosavadní Gene
rální prokuratury, půjde v prvé řadě o zvýšení
počtu pracovníků v souvislosti s vytvořením sa-
mostatných organizačních složek, vyžadujících
vyšší počet vedoucích pracovníků.
Podle toho si vyžádají organizační změny
v oboru prokuratury zřízením Generální prokura-
tury ČSSR 78 pracovníků; zřízením Generální pro-
kuratury ČSR a Generální prokuratury SSR proti
dosavadnímu počtu pracovníků Generální proku-
ratury, včetně její složky náměstka generálního
prokurátora pro Slovensko zvýšení o 35 pracov-
níků.
Celkem v ČSSR se zvyšuje počet pracovníků
o 253.
Při stanovení příslušných mzdových fondů bez
ostatních osobních výdajů se vycházelo z těchto
průměrných platů: u Federálního nejvyššího sou-
du 2810 Kčs, u Nejvyšších soudů ČSR a SSR
2990 Kčs, u Generální prokuratury ČSSR 3102 Kčs
a u Generálních prokuratur ČSR a SSR 2780 Kčs.
Neinvestiční výdaje mimo mzdový fond a in-
vestiční výdaje ve strojích a zařízení jsou vyčís-
leny v poměru těchto výdajů, připadajících na jed-
noho pracovníka u existujících soudů a proku-
ratur.